Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i....2 Seznam používaných zkratek ČBÚ – Český báňský úřad ČSÚ – Český statistický úřad SÚIP – Státní úřad inspekce

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1

Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008

Praha 2009

2

Seznam používaných zkratek

ČBÚ – Český báňský úřad ČSÚ – Český statistický úřad SÚIP – Státní úřad inspekce práce VÚBP – Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. NemÚr – Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2008 a předcházející BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci OBÚ – obvodní báňský úřad OIP – oblastní inspektorát práce OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky

3

Obsah ÚVOD ………………………………………………………………………………….. 4

1. UKAZATELE SMRTELNÉ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR …………………. 5

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 ……………. 5

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR …………………………………………. 6

2. SMRTELNÁ PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH …..………………………. 9

2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2008 …………………………….. 9

2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ……………………………………. 9

3. SMRTELNÁ PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH ……………….………. 12

3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2008……………. ……………. 12

3.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích .……………………………….. 14

4. SMRTELNÁ PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE PRÁVNÍ FORMY PODNIKU V ROCE 2008 ………………………………………………………………………..

16

5. CHARAKTERISTIKA SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ………………… 17

5.1 Nehody ………………………………………………………………………………. 17 5.1.1 -Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje)................. 18 5.1.2 -Pád osoby z lešení, lávky, plošiny, z části budovy, stavby a do prohlubně…… 19 5.1.3 -Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí ……. 19 5.1.4 -Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do

nebezpečných míst na stroji ……………………………………………………… 19

5.1.5 -Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem…………. 19 5.1.6 -Pád na osobu - nákladu, břemena přepravovaného strojem, zasypání ……… 19 5.1.7 -Pád osoby ze stroje (včetně jeho částí)…………………………………………. 19 5.1.8 -Zasažení osoby elektrickým proudem…………………………………………… 19 5.1.9 -Sesutí zeminy, pád horniny na osobu, proboření do materiálu, zavalení …… 19 5.1.10 -Havárie letadla………………………………………………..…………….. …….. 19

5.2 Zdroje nehod ………………………………… ……………………………………. 205.3 Zdroje úrazů ………………………………………………………………………… 21 5.4 Příčiny úrazů ………………………………………………………………………. 23 5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost …………… 24

6. PORUŠENÉ PŘEDPISY ………………………………………………….............. 27 6.1 Zákoník práce a další zákony …………………..………………………............... 27 6.2 Prováděcí a interní předpisy …………..…………………………………………. 29

7. ZAMĚSTNÁNÍ A VĚK ZRANĚNÝCH ……………………………………………. 30

8. ODVĚTVÍ PODNIKŮ A ČINNOSTI………………………………………………… 31

9. MĚSÍC A HODINA ÚRAZU ……………………………………………………....... 34

10. ZÁVĚR ……………………………………………………………………………… 36

POUŽITÉ ZDROJE DAT…………………………………………………………… 38

TABULKOVÁ ČÁST ………………………………………………………………. 38

4

Úvod Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 klesl proti roku

předcházejícímu o 13 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílel pokles počtu smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu a to o 15 případů. Obdobně i v dopravě, skladování a spojích byl zaznamenán pokles o 7 případů. Ve finančním zprostředkování a pojišťovnictví došlo po třech letech bez jediného případu k případům třem (jen dopravní nehody). Ženy utrpěly 8 smrtelných pracovních úrazů, což je pod průměrnou hodnotou z let 1999 – 2007.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly dopravní nehody (58 případů, tj. 33,3 %). Z toho byly 4 případy způsobeny leteckými dopravními nehodami a k 54 případům došlo na pozemních komunikacích. V roce 2007 byly jen 3 případy způsobeny leteckými dopravními nehodami a k 60 případům došlo na pozemních komunikacích. Počet dopravních nehod s následkem smrtelného pracovního úrazu v letech 2004 a 2005 nevykázal žádný trend změn, v roce 2006 došlo ale k významnému poklesu. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006 (z 1 222 na 1076). Tím došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích z 60 na 54 (o 10 %). Ženy utrpěly při dopravních nehodách 7 smrtelných pracovních úrazů, z toho 1 při nehodě letecké.

Dopravní prostředky se podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 4 %, těžkých již 20 % a smrtelných dokonce 40 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Z celkem usmrcených 1 076 osob při dopravních nehodách v roce 2008 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti jsou pády osob z výšky nebo do hloubky a pády předmětu na osobu. Tyto případy se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílí 41 % (71 případů).

Vznik smrtelných pracovních úrazů je rozložen zhruba rovnoměrně do všech odvětví s výjimkou stavebnictví, činností se stavebnictvím souvisejících a do zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví a související činnosti přitom vykazují celkově nejvyšší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vzhledem k počtu pojištěnců.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán rozsáhlostí tohoto odvětví (počet pojištěnců). Dopravních nehody se podílely jen pěti případy.

5

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce

2008, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze statistického zjišťování Českého statistiského úřadu „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ (NemÚr).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2008

V roce 2008 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i, (VÚBP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 203 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr 174 případů (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno):

• 191 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které jsou hlášeny1 oblastním inspektorátům práce (OIP), z nichž 164 případů podléhá statistickému zjišťování NemÚr,

• 12 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které jsou hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ), z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr 10 případů.

Počet statisticky evidovaných smrtelných pracovních úrazů v roce 2008:

• celkem: 174 smrtelných pracovních úrazů; počet smrtelných pracovních úrazů klesl proti předcházejícímu roku o 13 případů (ze 187 na 174), tj. o 7,0 %,

• ženy: 8 smrtelných pracovních úrazů (tj. 4,6 %); průměrný počet smrtelných pracovních úrazů žen za posledních 10 let činí 9 případů za rok,

• mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Tyto změny ovlivnily výrazně četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele v ČR klesla proti předešlému roku z hodnoty 0,41 na 0,38. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný (0,24 %).

1 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

6

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován

časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 1999. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).

Graf č. 1.1 Smrtelné pracovní úrazy

150

160

170

180

190

200

210

220

230

240

250

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t

Graf č. 1.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů

0,30

0,35

0,40

0,45

0,50

0,55

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost n

a 10

000

poj

iště

nců

7

Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období je podobný, křivky se od

sebe do roku 2004 vzdalují a pak se zase přibližují, což je dáno postupným poklesem a poté nárůstem počtu pojištěnců. Tuto skutečnost dokumentuje graf srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů (graf č. 1.3), v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 1999. Graf současně ukazuje, že za sledované období smrtelná pracovní úrazovost, vyjádřená počtem a četností těchto úrazů, poklesla zhruba o 13 %.

Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech

1999 – 2008. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách, dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách v roce 2008 klesl, což je odrazem dopravní úmrtnosti obecně. Dopravní policie zaznamenala po nepříznivém roce 2007 pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách. Bohužel ani bilancí „příznivého“ roku 2006 se ČR nemohla chlubit, neboť se na evropském žebříčku nacházela na 4. příčce zezadu s hodnotou 103,7 usmrcených osob na milion obyvatel. Horší bylo jen Slovinsko, Polsko a nejhorší Řecko (148,9). Na opačném konci bylo Nizozemí s hodnotou 44,6. V roce 2007 stoupla tato hodnota na 119 usmrcených osob na jeden milion obyvatel.

Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

Graf č. 1.3 Bazické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů

70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

120

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

inde

x (%

)pojištěnci

četnost na10 000pojištěnců

početsmrtelnýchprac. úrazů

8

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb2., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomuto zákonu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb.3, který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu smrtelných pracovních úrazů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. Meziroční pokles v roce 2006 byl jen o 2 případy. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykazuje stavebnictví (viz kap. 3).

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ nevykazoval do roku 2004 žádný trend změn. Při hornické činnosti docházelo průměrně k 10 případům ročně, pouze v letech 2003 a 2004 byl počet případů vyšší v důsledku důlních otřesů s následkem hromadných úrazů. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2008 došlo k 10 případům. 2 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů 3 Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě

Graf č. 1.4 Smrtelné pracovní úrazy(evidované ČBÚ a SÚIP, dopravní nehody)

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

tcelkem ČR

evidovanéSÚIP bezdopravníchnehod

evidovanéSÚIP -dopravnínehody

evidovanéČBÚ

9

2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2008, vyjádřena hodnotami

ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. V tabulce č. 2.2 je uveden vývoj těchto ukazatelů v krajích v letech 2004 - 2008.

2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2008 Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR

v jednotlivých krajích v roce 2008. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,38) vykázaly kraje: Ústecký (0,92), Pardubický (0,62), Jihočeský (0,60) a Moravskoslezský (0,54),

• zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (0,36), Plzeňský (0,34), Jihomoravský (0,34), Středočeský (0,31) a Olomoucký (0,31),

• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Královéhradecký (0,28), hl. m. Praha (0,26), Karlovarský (0,19), Zlínský (0,13) a Liberecký (0,12).

2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní

úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2000 do roku 2008 (tabulka č. 2.2). Z grafu č. 2.2.2 vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Graf č. 2.1.1 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazův krajích v roce 2008

Zlínský1,7%

hl. m. Praha14,9%

Moravskoslezský14,9%

Olomoucký4,0%

Královéhradecký3,4%

Liberecký1,1%

Ústecký15,5%

Karlovarský1,1%

Plzeňský4,6%

Jihočeský8,6%

Pardubický7,5%

Jihomoravský10,3%

Středočeský8,0%

Vysočina4,0%

10

Grafy č. 2.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2000 - 2008

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Hl.m.Praha

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Středočeský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Vysočina Jihočeský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Plzeňský Karlovarský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Ústecký Liberecký

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Královéhradecký Pardubický

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Jihomoravský Zlínský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Olomoucký Moravskoslezský

11

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2000 - 2008

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Hl.m .Praha ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Středočeský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Vysočina Jihočeský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Plzeňský Karlovarský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Ústecký Liberecký ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Královéhradecký Pardubický ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Jihomoravský Zlínský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Olomoucký Moravskoslezský ČR

12

3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2008 Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008

v odvětvích (OKEČ) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2008 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (57, tj. 32,8 %) u firem zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 6,6 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2) vykazuje stavebnictví pětkrát vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů než je průměrná četnost v ČR. K více než polovině smrtelných pracovních úrazů (51,8 %) v ČR v roce 2008 došlo ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu dohromady (podobně jako v letech 2007, 2006 a 2005). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví (OKEČ), v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Rybolov, chov ryb a souv. činnosti (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče, veterinární činnosti (N). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.1.

Graf č. 3.1.1 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazův odvětvích podniků - zaměstnavatelů v roce 2008

Výroba a rozvod el., plynu a vody "E"

1,1%

Stavebnictví "F"32,8%

Obchod, opravy motor. vozidel a

výrobků "G"5,2%

Zpracovatelský průmysl "D"

19,0%

Zemědělství, myslivost, lesnictví

"A"9,2%

Těžba nerostných surovin "C"

4,6%

Doprava, skladování a spoje "I"

15,5%

Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a

vývoj "K"4,6%

ostatní odvětví: "B, H, J, L, M, N"

4,0%

Ostatní veřejné, sociální a ost. služby

"O"4,0%

13

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2008 v odvětvích (OKEČ). Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 v odvětvích (OKEČ) událostí, při nichž k úrazu došlo.

Graf č. 3.1.2 Podíl počtu pojištěnců v odvětvích v roce 2008

Výroba a rozvod el., plynu a vody

"E"1,1%



výrobků "G"13,7%


28,5%

Zemědělství, myslivost,

lesnictví "A"3,1%


0,9%

Doprava, skladování a

spoje "I"7,5%

Činnosti v obl. nemovitostí,

výzkum a vývoj "K"

10,7%


24,3%

Ostatní veřejné, sociální a ost.

služby "O"3,7%

Graf č. 3.1.3 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazův odvětvích událostí v roce 2008

Výroba a rozvod el., plynu a vody "E"

0,6%



výrobků "G"1,1%


13,2%

Zemědělství, myslivost, lesnictví

"A"8,6%


5,2%

Doprava, skladování a spoje "I"

39,7%

Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a

vývoj "K"1,1%


1,1%

Ostatní veřejné, sociální a ost. služby

"O"2,9%

14

3.2 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2004 až

2008 uspořádané podle odvětví (OKEČ) podniků - zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a č. 3.2.2 v tabulkové části a časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podrobně jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2000 až 2008) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2. Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů

vykazovalo stavebnictví, zpracovatelský průmysl a doprava, skladování, spoje. Ve stavebnictví bylo v roce 2008 vykázáno maximum případů od roku 1999, a to 53. Způsobeno to bylo nárůstem počtu případů (16) při dopravních nehodách. Ve zpracovatelském průmyslu došlo meziročně k významnému poklesu počtu případů z části způsobené poklesem počtu případů způsobených dopravními nehodami. V odvětví doprava, skladování, spoje bylo 74 % případů způsobeno dopravními nehodami. Ve finančním zprostředkování a pojišťovnictví došlo po třech letech bez jediného případu k případům třem. Všechny byly způsobeny dopravními nehodami.

Graf č. 3.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v odvětvích (OKEČ)

0

10

20

30

40

50

60

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t

Stavebnictví "F"

Zpracovatelskýprůmysl "D"

Doprava, skladovánía spoje "I"

Zemědělství,myslivost, lesnictví"A"Těžba nerostnýchsurovin "C"

Obchod, opravymotor. vozidel avýrobků "G"Výroba a rozvod el.,plynu a vody "E"

Činnosti v oblastinemovitostí, výzkuma vývoj "K"Zdravotnictví, soc.péče, veterinárníčinnosti "N"

15

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných

pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost byla vykázána v těžbě nerostných surovin. Dále to byla odvětví: stavebnictví, potom zemědělství, myslivost, lesnictví a doprava, skladování, spoje. Nejnižší hodnoty četnosti smrtelných pracovních úrazů v odvětvích:

• veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (0,17), činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (0,16) a obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (0,14) – smrtelná pracovní úrazovost v těchto odvětvích je způsobena převážně dopravními nehodami,

• rybolov, chov ryb – v tomto odvětví se případy dlouhodobě nevyskytují, pouze v roce 2006 způsobené dopravní nehodou,

• vzdělávání, ubytování a stravování a zdravotnictví, sociální péče, veterinární činnosti – v těchto odvětvích nebyl v roce 2008 evidován žádný případ.

Tato odvětví současně nevykázala žádný časový trend vývoje tohoto ukazetele.

Graf č. 3.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazůna 10 000 pojištěnců v odvětvích (OKEČ)

0,00,20,40,60,81,01,21,41,61,82,02,22,42,62,83,03,23,43,63,84,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost

Těžba nerostnýchsurovin "C"

Výroba a rozvod el.,plynu a vody "E"

Stavebnictví "F"

Zemědělství,myslivost, lesnictví"A"Doprava, skladování aspoje "I"

ČR

Činnosti v oblastinemovitostí, výzkum avývoj "K"Obchod, opravymotor. vozidel avýrobků "G"Zpracovatelskýprůmysl "D"

16

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2008

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle

právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4 Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2008 (VÚBP)

kód právní forma počet %

1 01 Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku 41 20,3

1 02 Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku 1 0,5

1 03 Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku 1 0,5

1 07 Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku 1 0,5

1 11 Veřejná obchodní společnost 1 0,5

1 12 Společnost s ručením omezeným 88 43,6

1 13 Společnost komanditní - -

1 21 Akciová společnost 55 27,2

2 01 Zemědělské družstvo - -

2 05 Družstvo 5 2,5

3 01 Státní podnik 1 0,5

3 13 Česká národní banka 1 0,5

3 25 Organizační složka státu 2 1,0

3 31 Příspěvková organizace 1 0,5

3 91 Zdravotní pojišťovna 1 0,5

5 01 Odštěpný závod nebo jiná org. složka podniku zapisující se do OR 1 0,5

6 01 Vysoká škola 1 0,5

8 01 Obec, městská část hlavního města Prahy 1 0,5

celkem zúčastněných podniků 202 100

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde o především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 184 podniků z celkových 202, tj. 91 %.

17

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze

základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).

• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.

• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.

• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).

• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 10 nejfrekventovanějších skupin nehod. Nehody z prvních tří skupin nehod v roce 2008 způsobily 57 % smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.2 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2004 až 2008.

18

Tabulka č. 5.1.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2008 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.2

pořadí kód skupina nehod počet %

1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 55 31,6

2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 28 16,1

3. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněné části 16 9,2

4. 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 15 8,6

5. 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu) 11 6,3

6. 42 Pád na osobu - břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání 7 4,0

7. 55 Pád osoby ze stroje (vč. stupaček, lávek, plošin, které jsou součástí stroje) 6 3,4

8. 28 Zasažení osoby elektrickým proudem, popálení elektrickým obloukem 5 2,9

9. 45 Sesutí zeminy, pád horniny (ve výkopu, raž. prostoru), proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení 5 2,9

10. 11 Havárie letadla 4 2,3

nejčetnější skupiny nehod, celkem ze 174 152 87,4

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod: 5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 55 případů Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Došlo ke 4 případům sražení a přejetí osoby automobilem (cyklista, chodec). Dále jsou uvedena odvětví, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny dopravními nehodami (všeho druhu):

• Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) 3 ze 3 případů (tj. 100 %) • Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G) 7 z 9 případů (tj. 78 %) • Doprava, skladování a spoje (I) 20 z 27 případů (tj. 74 %) • Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. (L) 2 ze 4 případů (tj. 50 %) • Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K) 3 z 8 případů (tj. 38 %) • Ostatní veřejné, sociální a os. služby (O) 2 ze 7 případů (tj. 29 %) • Stavebnictví (F) 16 z 57 případů (tj. 28 %) • Zpracovatelský průmysl (D) 5 z 33 případů (tj. 15 %) Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

19

5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob se střechy (jako části stavby) a to 15 z 28 případů. Dalších 5 případů tvoří pády osob z lešení. K 26 případům došlo v souvislosti se stavebními pracemi.

Tři případy se staly pod vlivem alkoholu, jeden pod vlivem THC. 5.1.3 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (4 případy), k převrácení vysokozdvižného vozíku (2 případy), pádu panelu, zdi, lešení, zásobníku a dále manipulovaných předmětů (soustruh, buldozer, svařenec, pec ap.). 5.1.4 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji Zejména se jednalo o zachycení a vtažení části nebo celé osoby do stroje, namotání na hřídel a stisknutí strojem. Jednalo se zejména o dopravníky, lisy, frézu, nakladač, soustruh, míchačku, drtičku, vrtnou soupravu atd.

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. 5.1.5 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně

břemena, nákladu) Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (4 případy), pomalu jedoucím strojem (bagr, manipulátor, vysokozdvižný vozík) a zaparkovaným nezabržděným vozidlem (automobily a traktor). K většině případů došlo v dopravě a skladování.

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. 5.1.6 Pád na osobu - nákladu, břemena přepravovaného strojem, zasypání Jednalo se o pády různých břemen při vykládce z nákladního automobilu a při manipulaci jeřábem nebo vysokozdvižným vozíkem zejména při dopravě a skladování. 5.1.7 Pád osoby ze stroje (vč. jeho částí) Zde byly zaznamenány pády samotných zaměstnanců z automobilu KUKA, vysokozdvižného vozíku a nakladače (jedoucího) a také z autojeřábu, zakladače a traktoru (stojícího). 5.1.8 Zasažení osoby elektrickým proudem Jednalo se převážně o kontakt s nízkým napětím (4 z 5 případů) a to převážně v rozvodně. 5.1.9 Sesutí zeminy, pád horniny na osobu (ve výkopu, raženém prostoru) proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení Nejčastěji došlo (4 z 5 případů) k zavalení zaměstnance sesutím zeminy v nezapaženém výkopu a to ve stavebnictví. 5.1.10 Havárie letadla Počet případů způsobených tímto typem dopravní nehody pozvolna narůstá. V roce 2008 došlo ke dvěma nehodám hromadným, které měly za následek 4 smrtelné pracovní úrazy.

20

5.2 Zdroje nehod Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle

klasifikačního schématu VÚBP na základě spěšných hlášení nebo zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu zaslaných do VÚBP jednotlivými OIP a informací získaných od ČBÚ a dopravní policie. Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2008 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

kód skupina zdrojů nehod počet %

1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 58 33,3

2. 53 11 Budovy a halové objekty 19 10,9

3. 11 27 Kolejové dopravní prostředky 7 4,0

4. 53 21 Lešení, podpěrné konstrukce 5 2,9

5. 26 11 Transformátory, rozvaděče 5 2,9

6. 11 11 Letadla 4 2,3

7. 51 15 Stromy, porost 4 2,3

8. 56 11 Prohlubně, otvory v podlahách, šachty, jámy 4 2,3

9. 56 15 Výkopy, přírodní prohlubně v terénu 4 2,3

10. 91 11 Lidé 4 2,3 celkem ze 174 114 65,5

Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazův základních skupinách zdrojů nehod v roce 2008 (VÚBP)

Terén, přírodní předměty, budovy …

24,1%

Pevné materiály a předměty

8,6%

Chemikálie, výbušniny, tekuté a

plynné látky2,9%

Stroje výrobní, měřicí, zkušební

4,6%

Stroje dopravní - dopr. prostředky,

rypadla …47,1%

Stroje dopravní - zdvihadla

4,6%

Nářadí, náčiní a nástroje

0,6%

Plamen, stat. elektřina, záření, zvuk

0,6%

Lidé, živočichové, přírodní vlivy

3,4%

Stroje hnací a vložená zařízení

3,4%

21

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2008.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 10 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2004 – 2008 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP včetně případů nepodléhajících statistickému zjišťování NemÚr a kromě případů hlášených ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2008. V tabulce č. 5.3 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách a podskupinách zdrojů úrazů.

Graf č. 5.3 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazůevidovaných SÚIP ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2008 (SÚIP)

jiné zdroje1,0%

Pracovní, doprav. prostory - pády osob

26,2%

Materiál, břemena, předměty

14,7%

Nářadí, nástroje, ručně ovládané

strojky0,0%

Stroje7,9%

Dopravní prostředky40,8%

Zdvihadla a dopravníky

3,7%

Průmyslové škodliviny

1,6%

Kotle0,5%

Lidé, zvířata, živly1,0%

Elektřina2,6%

22

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazů v roce 2008 zastoupeny:

• skupina I. Dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 40,8 %;

• skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory (pády osob) vykázala 26,2 % případů;

• skupina V. Materiál, břemena, předměty (pády) vykázala 14,7 % případů;

• skupina III. Stroje vykázala 7,9 % případů;

• skupina II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky vykázala 3,7 % případů;

• skupina IX. Elektřina vykázala 2,6 % případů. V těchto základních skupinách zdrojů úrazů byly nejčastějšími podskupinami následující zdroje (v % z celkového počtu případů): Ve skupině I. Dopravní prostředky:

• motorové silniční dopravní prostředky …….………………………………… 30,4 % Ve skupině IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory (pády osob):

• ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše .….……………….….……. 23,0 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty (pády):

• břemena (materiál, předměty přemisťované aj. manipulované)……..………5,8 % Ve skupině III. Stroje:

• stroje stavební a pro úpravu terénu …………….…………………….……….. 3,1 % Ve skupině IX. Elekřina:

• elektřina středního a nízkého napětí ……...……. ….………………….……... 1,6 % Ve skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky:

• jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu ….………….………..... 1,0 %

• výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla ……….………….………..... 1,0 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny:

• látky jedovaté – pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny ……………. 1,0 % Poznámka: Výše uvedený rozbor zdrojů úrazů obsahuje i 27 případů, které byly evidovány orgány inspekce práce, ale nepodléhají statistickému zjišťování NemÚr. Jsou to smrtelné pracovní úrazy cizích státních příslušníků zaměstnaných v zahraničních podnicích a případy, které posléze nebyly klasifikovány jako pracovní úrazy (např. kolapsy). Naopak zde nejsou smrtelné pracovní úrazy evidované ČBÚ.

23

5.4 Příčiny úrazů V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly

rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 245) u jednotlivých událostí (159), které vedly ke 174 smrtelným pracovním úrazům v roce 2008.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2008

počet

událostí

počet závad BOZP

v události CELKEM

101 1 101

37 2 74

15 3 45

5 4 20

1 5 5

159 245

Nejčastější závady: Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma): Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli 25 případů

Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika 21 případů

Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 19 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 71 případů Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 13 případů Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 9 případů Ohrožení jinými osobami Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 28 případů Vnější vlivy (zvířata, živly) Selhání techniky, vada materiálu 7 případů

24

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle

způsobu zranění. Naprostá většina (162, tj. 93 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 61 případů, • vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

• předmětu na osobu 30 případů, • osoby na předmět 41 případů,

• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení): • mobilním (např. motorové vozidlo) 11 případů, • stacionárním (dopravník, výrobní linka) 15 případů,

• kontakt s živým tvorem (zvířetem, člověkem) a jiné 4 případy.

U 174 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 181 druhů zranění, z nichž většina byla způsobena mechanickým působením (168 ze 181). Byly to tyto druhy zranění:

počet případů: mnohočetná poranění 8 109 poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 2 36 rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 3 12 zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 1 7 účinky mechanického tlaku 522-523 4

Graf č. 5.5 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazův druzích a způsobech zranění v roce 2008

mechanické účinky - kontakt se strojem

14,9%

ostatní mechanické účinky2,3%

popálení, exploze1,1%

mechanické účinky - pády na osobu

17,2%

mechanické účinky - dopravní nehody

35,1%

mechanické účinky - pády osob

23,6%

otrava, utonutí, udušení

2,3%

účinky el. proudu, blesku2,9% šok

0,6%

25

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (168 ze 181), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit. Jsou to: počet případů:

• poranění nitrolební 210 14 • zhmoždění, rozdrcení mozku 213 13 • otřes mozku 211 1 • poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů 230 1 • pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 237 7 • rozsáhlá devastace těla 840-841 19 • poranění mnohočetné, nespecifikované 800 87 • zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením současně 820 3 • zlomenina 11 7 • rozdrcení 34 7 • traumatická amputace 351 3 • rána bodná, řezná, tržná 321 1 • rána střelná 322 1 • dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) 522-523 4

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (13 ze 181):

počet případů: Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí 51-53-521 4

• otrava, toxické účinky látek 51 (2) • dušení, udušení (nedostatkem kyslíku) 521 (1) • tonutí, utonutí 53 (1)

Účinky elektrického proudu, blesku 6 5 Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 4 2 Následky námahy, šok, cizí těleso 7 2

26

Indispozice Zranění zaměstnanci byli indisponováni alkoholem (8 případů) a v jednom případě THC (tetrahydrocannabinolem). Nejčastěji měli v krvi 1,0 – 1,5 promile alkoholu, největší množství bylo 2,82 promile. Tyto látky ovlivňující chování se podílely především na pádech osob. Byly to 2 pády ze střechy, 2 pády z lešení a 2 pády ze žebříku. Dále šlo o silniční dopravní nehodu, přejetí bagrem na stavbě a zranění drapákem nakladače v ohroženém prostoru. Další indispozice zaměstnanců před úrazem: náhlá porucha zdravotního stavu 4 případy náhlé zkratové jednání 1 případ ospalost a mikrospánek 1 případ extrémní věk 1 případ stres 1 případ

Pracovní neschopnost Ze 174 případů skončilo 151 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 23 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 96 dnů a celkem u těchto 23 případů bylo evidováno 361 dnů pracovní neschopnosti. V grafu č. 5.6 jsou uvedeny případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Graf č. 5.6 Závažné pracovní úrazy končící úmrtímv typech událostí

0

10

20

30

40

50

stroj el.proud pád osoby pádpředmětu

zavalení autonehoda

typ události

poče

t

úmrtí ihnedzávažný PÚ, později smrtelný

27

6 Porušené předpisy V roce 2008 došlo ke 159 událostem, které měly za následek 174 smrtelných

pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 245 závad BOZP a 392 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a to 200 porušení. V 52 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 140 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6.

Tabulka č. 6 Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2008 (VÚBP)

předpis:kdo porušil:

zákon č. 262/2006

zákon č. 361/2000

další zákon,

prováděcí předpis

CELKEM předpisy

BOZP

zavinění

zraněný 83 35 29 147 97

jiná osoba 5 17 4 26 23

zaměstnavatel, jiná firma 112 - 107 219 86

CELKEM 200 52 140 392 206

6.1 Zákoník práce a další zákony

Nejčastěji porušeným předpisem je zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 83 případů Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4, • zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost 12 případů • písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy… 40 případů • písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy… 19 případů • písm. e) nepožívat alkoholické nápoje… 8 případů • písm. f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky… 3 případy Dále pak i § 107 1 případ Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) jinou osobou 5 případů Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4, • písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy… 2 případy • písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy… 2 případy • písm. f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky… 1 případ

28

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 112 případů Zaměstnavatel je povinen: • (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců 27 případů

ods. 1 11 případů ods. 2 4 případy ods. 3 10 případů ods. 4, písm. a) 1 případ ods. nespecifikován 1 případ

• (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí 50 případů ods. 1 19 případů ods. 2 5 případů ods. 3 13 případů ods. 4 10 případů ods. 5 2 případy ods. nespecifikován 1 případ

• (§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit, 25 případů ods. 1, písm. f) 7 případů ods. 1, písm. g) 1 případ ods. 2 7 případů ods. 2, písm. a) 1 případ ods. 2, písm. c) 6 případů ods. 3 3 případy

• ostatní ustanovení: § 104, § 105 a § 94 10 případů Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (35 případů): • § 5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 12 případů • § 5, ods. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu… 1 případ • § 5, ods. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol 1 případ • § 6, ods. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 6 případů • § 18, ods. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… 6 případů • § 19, ods. 1 vzdálenost mezi vozidly… 3 případy • § 22, ods. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou 5 případů • § 54, ods. 2 chodec 1 případ Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (17 případů): • § 5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 2 případy • § 5, ods. 1, písm. h) umožnit chodci na přechodu přejít 1 případ • § 6, ods. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 1 případ • § 17, ods. 5, písm. b) řidič nesmí předjíždět 2 případy • § 18, ods. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… 6 případů • § 19, ods. 1 vzdálenost mezi vozidly… 1 případ • § 20 vyhýbání 1 případ • § 22, ods. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou 3 případy Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno. Porušení trestního zákona jinou osobou 4 případy

29

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena

ustanovení následujících předpisů: zaměstnavatelem nebo jinou firmou: • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 47 případů • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na

pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 21 případů • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a

pracovní prostředí 10 případů • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP

na staveništích 9 případů • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu

při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 4 případy

• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 6 případů

• vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 0 případů

• a ojediněle i nařízení vlády č. 495/2001 Sb., 11/2002 Sb., 28/2002 Sb., 168/2002 Sb. a 406/2004 Sb., celkem 8 případů

• norma ČSN a ČSN EN 2 případy zaměstnancem: • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 10 případů • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na

pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 2 případy • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu

při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 5 případů

• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 1 případ

• základní směrnice BOZP v železniční dopravě, návod k obsluze 3 případy • a ojediněle i vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb., a

27/2002 Sb., celkem 6 případů • norma ČSN, ČSN ISO a ČSN EN 3 případy

30

7 Zaměstnání a věk zraněných V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7 Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR

v roce 2008 (VÚBP)

počet smrtelných pracovních úrazů OKEČ

zaměstnání

celkem z toho dop. nehod

zbývá

D, I Obsluha stacionárních prům. strojů a zařízení, montážní dělníci 7 - 7

D, I Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči 39 20 19

D, I Kvalifikovaní výrobci, opraváři, zámečníci, kováři, brusiči, svářeči 16 - 16

D, I Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, dopravě, ap. 4 - 4

F Řemeslníci, kvalifikovaní stavební dělníci, zpracovatelé 40 13 27

F Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví 8 - 8

A, B Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví ap. 10 - 10

A, B Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví ap. - - -

C Kvalifikovaní horníci, kameníci ap. 9 - 9

C Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech - - -

. Kvalifikovaní řemeslníci ostatní a neuvedeno 2 2 -

. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ostatní a neuvedeno - - -

E Kvalifikovaní elektromechanici, opraváři, seřizovači el. zařízení 3 1 2

G,K,O Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 3 2

G,K,O Nižší administrativní pracovníci, úředníci 6 6 -

G,K,O Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v prodeji a službách 3 1 2

M,N,G... Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí ap. pracovníci 14 6 8

. Vědečtí a odborní duševní pracovníci, architekti, inženýři - - -

. Vedoucí a řídící pracovníci 8 6 2

celkem ČR 174 58 116

• Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli ze 39 případů 20 při

dopravních nehodách. • Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti,

úředníci a provozní pracovníci utrpěli ze 33 případů 21 při dopravních nehodách.

• Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. utrpěli z 80 případů úrazů pouze 16 při dopravních nehodách.

• Pomocní dělníci utrpěli z 18 případů pouze 1 při dopravní nehodě.

31

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla v roce: 2008 56 – 60 let (28 případů) a pak 31 – 35 let (24 případů), 2007 31 – 35 let (36 případů), 2006 51 – 55 let, 2005 51 – 55 let, 2004 51 – 55 let. Věk zraněných žen byl 21, 23, 41, 45, 47, 48, 50 a 52 let. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 44 let. Převážná většina zraněných zaměstnanců byla národnosti české (165 případů), dále ukrajinské (4 případy), slovenské (2 případy), po jednom případu polské, moldavské a vietnamské. V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány skupiny do 20 a nad 65 let (4 a 2 případy).

8 Odvětví podniků a činnosti

V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 159 událostí, které vedly ke 174 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené číselným kódem nové klasifikace NACE (1 až 93) a současně písmenným kódem staré klasifikace OKEČ (A až O). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Graf č. 7 Počet smrtelných pracovních úrazů ve věkových kategoriích (21 - 65 let) v ČR v roce 2008

0

5

10

15

20

25

30

21-25 26-30 31-35 36-40 41-45 46-50 51-55 56-60 61-65

věk

poče

t

32

T č i n n o s t a b u l k a č. 8

Zpra

cová

ní, příp

rava

půd

y, v

ýsad

ba, pěs

tění

vč.

och

ranářs

kých

pra

cí

Oše

třová

ní ž

ivoč

ichů

, cho

vate

lské

, vet

erin

ární

aj.

prác

e a

příp

rava

krm

iv

Těžb

a, s

oustřeďo

vání

dřív

í

Roz

pojo

vání

hor

niny

Nak

ládá

ní h

orni

ny a

pro

vozn

ího

mat

eriá

lu, v

yklá

pění

, pře

klád

ání d

opra

vníků

Důl

ní d

opra

va (i

ručn

í), c

hůze

Čin

nost

i spo

jené

s p

rovo

zem

ene

rget

ický

ch z

aříz

ení

Stro

jní z

prac

ován

í

Obs

luha

pec

í (vč

. odl

éván

í), k

otlů

, top

ných

, var

ných

zař

ízen

í

Ruč

ní z

prac

ován

í (i r

uční

m m

echa

nizo

vaný

m n

ářad

ím)

Mon

táž,

dem

ontá

ž (n

ikol

iv s

tave

bníc

h pr

vků

a le

šení

)

Opr

avy,

údr

žba

(stro

jů a

zař

ízen

í)

Rev

ize,

měř

ení,

zkou

šení

(stro

jů a

zař

ízen

í)

Příp

rava

sta

veni

ště,

dem

olic

e

Prá

ce b

eton

ářsk

é, z

edni

cké,

sta

vebně

mon

tážn

í, te

sařs

ké, l

ešen

ářsk

é

Inst

alat

érsk

é, iz

olač

ní a

dok

ončo

vací

prá

ce

Sta

vba

a úd

ržba

kom

unik

ací

Rek

onst

rukc

e a

údrž

ba s

tave

b

Dop

rava

siln

iční

a z

ávod

ová

Dop

rava

kol

ejov

ými d

opra

vním

i pro

stře

dky

Dop

rava

lete

cká

Pře

prav

a zd

viha

cím

i zař

ízen

ími a

pro

stře

dky

pro

dopr

avu

po la

ně

Skl

adov

ání vč.

obs

luhy

skl

adov

ých

a m

anip

ulač

ních

zař

ízen

í

Pom

ocné

prá

ce, ú

klid

(ost

raha

, spr

ávce

)

Čin

nost

i a s

lužb

y př

i veř

ejné

m s

travo

vání

, pro

vozu

hot

elů

a ob

chod

u

Výk

ony

spor

tovců

a pr

acov

níků

spo

rtu (p

rofe

sion

ální

ch i

amat

érsk

ých)

Chů

ze, pře

cház

ení a

p. p

ohyb

mez

i obj

ekty

, pra

covi

šti

Nep

raco

vní č

inno

sti,

účas

t neb

o př

ítom

nost

na

ohro

žený

ch m

íste

ch

11 13 14 21 22 24 26 31 32 33 41 42 43 51 52 53 54 55 61 62 63 65 66 67 71 75 81 85

A 1 1 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 9A 2 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7C 5 0 0 0 3 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5C 8 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1D 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1D 16 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5D 17 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2D 21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1D 23 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2D 24 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1D 25 0 0 0 0 0 0 0 2 2 1 0 2 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 2 0 0 0 0 0 12D 27 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1D 28 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 4D 29 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1D 30 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2D 33 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1O 38 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 1 0 0 0 0 6E 35 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2F 41 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 2 9 0 3 1 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 21F 42 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3F 43 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 1 4 4 1 4 4 0 0 0 1 2 0 0 0 0 24G 45 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1G 46 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6G 47 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2I 49 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 11 6 0 0 1 1 0 0 0 0 20I 52 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2I 53 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4J 64 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1J 65 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1K 68 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1K 71 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2K 73 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1K 78 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1K 79 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1L 84 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 1 4O 93 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1

1 2 7 3 2 3 3 9 2 1 1 8 2 6 13 6 4 9 45 7 2 1 12 5 1 1 2 1 159celkem

NA

CE

firm

y (k

ód)

OK

EČ fi

rmy

celk

em u

dálo

stí

33

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětví podniku, jsou v tabulce č. 8 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (45) se odehrál při činnosti „doprava silniční a závodová“. Je zřejmé, že se na ní podílela téměř všechna odvětví. Názvy a kódy odvětví (OKEČ, NACE) použité v tabulce č. 8

OKEČ NACEA 01 : Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnostiA 02 : Lesnictví a těžba dřevaC 05 : Těžba černého a hnědého uhlí C 08 : Těžba a dobývání ostatníD 11 : Výroba nápojůD 16 : Výroba dřevěných a korkových výrobků (kromě nábytku) výroba proutěných a slaměných výrobkůD 17 : Výroba papíru a výrobků z papíruD 21 : Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravkůD 23 : Výroba ostatních nekovových minerálních výrobkůD 24 : Výroba základních kovůD 25 : Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízeníD 27 : Výroba elektrických zařízeníD 28 : Výroba strojů a zařízení j. n.D 29 : Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsůD 30 : Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízeníD 33 : Instalace a opravy strojů a zařízeníO 38 : Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadů; zpracování odpadů k dalšímu využitíE 35 : Dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchuF 41 : Výstavba budovF 42 : Stavitelství inženýrskéF 43 : Stavební činnosti specializovanéG 45 : Velkoobchod, maloobchod a oprava motorových vozidel G 46 : Velkoobchod, kromě motorových vozidel G 47 : Maloobchod, kromě motorových vozidel I 49 : Pozemní a potrubní dopravaI 52 : Činnosti vedlejší v dopravě a skladováníI 53 : Činnosti poštovní a kurýrníJ 64 : Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financováníJ 65 : Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečeníK 68 : Činnosti v oblasti nemovitostíK 71 : Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzyK 73 : Reklama a průzkum trhuK 78 : Činnosti související se zaměstnánímK 79 : Činnosti cestovních kanceláří, agentur a jiné rezervační a související činnostiL 84 : Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečeníO 93 : Sportovní, zábavní a rekreační činnosti

34

9 Měsíc a hodina úrazu V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo

v jednotlivých měsících roku 2008. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). K největšímu počtu případů došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v měsíci září. V letech 2004, 2005 a 2007 to bylo v říjnu. Hromadné úrazy byly zaznamenány zejména při dopravních nehodách, kdy zemřel řidič i spolujezdci, v únoru takto zahynulo 8 zaměstnanců najednou, zaviněním jiné osoby. Stoupl počet dopravních nehod leteckých, úrazy tam byly také hromadné.

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním

úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody. V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní

aktivity, v němž došlo ke 133 událostem (84 %), které měly za následek smrtelné pracovní úrazy, někdy i více najednou. K největšími počtu událostí došlo mezi 11. a 12. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen k 26 událostem, z toho k 18 dopravním nehodám (pravděpodobně vlivem únavy).

Graf č. 9.1 Počet smrtelných pracovních úrazů v měsících roku 2008 v ČR

0

2

4

6

8

10

12

14

16

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12měsíc

poče

t

při dopravních nehodáchostatní smrtelné pracovní úrazydalší případy při hromadných pracovních úrazech

35

Graf č. 9.2 Počet událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům podle hodiny vzniku v ČR v roce 2008

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

hodina

poče

t

dopravní nehody

ostatní nrehody

36

10 Závěr V roce 2008 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 13 smrtelných pracovních úrazů méně, tj. o 7 %. To se projevilo poklesem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,41 na 0,38 (tj. o 7,3 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat. Nejčastější jevy: 1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích a ve vzduchu (58

případů). Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (58 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Bylo zaznamenáno 20 případů řidičů (KZAM 83200) smrtelně raněných při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 21. Kvalifikovaných řemeslníků bylo zaznamenáno při dopravních nehodách 16. Pomocný dělník zemřel při dopravní nehodě jen jeden. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 1 076 osob při dopravních nehodách v roce 2008 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (162 případů, tj. 93 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. V malé míře pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, aj.

3. Nejčastější příčinou bylo opět nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 71 případů. Stejná příčina u jiných osob byly zjištěna u 28 případů. Celkem bylo evidováno 245 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 392, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 214. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno nejčastěji zraněnému zaměstnanci (97 případů). Každý případ měl až několik viníků a několik porušených předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři a to 80 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (39 případů).

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo (na rozdíl od let předchozích) ve věkové skupině 56 – 60 let (28 případů). Průměrný věk byl 44 let.

37

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno ve stavebnictví (57 případů, z toho 16 dopravních nehod), potom ve zpracovatelském průmyslu, kde bylo evidováno 33 případů, z nich bylo 5 případů způsobeno dopravními nehodami. V dopravě, skladování, spojích to bylo 27 případů, z toho 20 dopravních nehod.

8. V odvětví těžba nerostných surovin bylo zaznamenáno 8 případů. Další dva případy se udály v souvislosti s těžbou, ale v jiných odvětvích. Jednalo se o zranění způsobená zejména vlivem mechanických faktorů (vtažení dopravníkem, přejetí nakladačem, pád traktoru, sekce, nadloží a osoby). Nebyl zaznamenán žádný důlní otřes.

9. Nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů (8 případů) při jedné události byla dopravní nehoda a to čelní střet mikrobusu s nákladním automobilem, zaviněná řidičem třetího automobilu (osobního).

10. Během denní pracovní aktivity došlo k 84 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

11. V roce 2008 došlo k 8 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o 7 dopravních nehod, z toho 6 na pozemní komunikaci a 1 nehoda letecká. Ve 3 případech řidička nezvládla vozidlo, ve 2 případech byla sražena cyklistka automobilem a ve 2 případech byla jako spolucestující. Zbylý jeden případ byl pád osoby ze stroje.

12. Bylo zjištěno 8 případů, k nimž došlo pod vlivem alkoholu (v roce 2006 to bylo 7 a v roce 2007 dokonce 9 případů). Největší podíl alkoholu v krvi bylo 2,82 promile (v roce 2006 to bylo 3,5 promile a v roce 2007 pak 2,6 promile). Další druhy indispozic u zraněných zaměstnanců byly: ovlivnění lékem, náhlé poruchy zdravotního stavu, extrémní věk, mikrospánek, stres a náhlé zkratové jednání.

13. Celkem ve 151 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 23 případů se jednalo napřed o těžké pracovní úrazy, které si vyžádaly 361 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 96 dnů. V roce 2007 to bylo 1 422 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 320 dnů.

38

Použité zdroje dat

1. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ 2. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP 3. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP 4. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR 5. Data z databáze Českého báňského úřadu

Tabulková část

tab. č. název

strana

1 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v letech 1999 – 2008 (ČSÚ, VÚBP) 37

2.1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2008 (ČSÚ)

37

2.2 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v krajích v letech 2004 – 2008 (ČSÚ) 38

3.1 Počet pojištěnců v roce 2008 (ČSÚ) 38

Metoda rozpočtení oddílu „nezjištěno“ do jednotlivých odvětví (2004 – 2007) 39

3.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v odvětvích v letech 2004 – 2008 (VÚBP) 40

3.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR na 10 000 pojištěnců v odvětvích v letech 2004 – 2008 (VÚBP) 40

3.2.3 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v odvětvích podrobně (OKEČ) v letech 2004 – 2008 (VÚBP) 41

5.1.2 Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách nehod v letech 2004 – 2008 (VÚBP) 42

5.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2004 – 2008 (VÚBP) 43

5.3 Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách a podskupinách zdrojů úrazů evidované SÚIP v roce 2008 (SÚIP) 44

39

Tabulka č. 1 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v letech 1999 – 2008 (ČSÚ, VÚBP)

smrtelné pracovní úrazy

rok počet pojištěnců

celkem žen mladistvých

četnost na 10 000

pojištěnců

procento z pracovních

úrazů s pracovní

neschopností

graf č. 1.3 graf č. 1.1

graf č. 1.2

1999 4 578 688 200 9 0 0,44 0,21

2000 4 517 546 223 8 0 0,49 0,24

2001 4 483 455 231 9 0 0,52 0,25

2002 4 466 699 206 9 0 0,46 0,23

2003 4 435 434 199 10 0 0,45 0,24

2004 4 389 251 185 9 0 0,42 0,23

2005 4 442 703 163 13 0 0,37 0,20

2006 4 497 033 152 4 0 0,34 0,18

2007 4 597 021 187 11 0 0,41 0,24

2008 4 572 443 174 8 0 0,38 0,24

Tabulka č. 2.1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v krajích

v roce 2008 (ČSÚ)

kraj počet pojištěnců

počet smrtelných pracovních

úrazů

četnost smrtelných pracovních

úrazů na 10 000 pojištěnců

graf č. 2.1.1

Hlavní město Praha 1 000 512 26 0,26

Středočeský 447 162 14 0,31

Vysočina 193 708 7 0,36

Jihočeský 248 313 15 0,60

Plzeňský 232 822 8 0,34

Karlovarský 103 707 2 0,19

Ústecký 292 244 27 0,92

Liberecký 163 376 2 0,12

Královéhradecký 216 033 6 0,28

Pardubický 210 317 13 0,62

Jihomoravský 525 754 18 0,34

Zlínský 236 169 3 0,13

Olomoucký 224 091 7 0,31

Moravskoslezský 478 235 26 0,54

ČR 4 572 443 174 0,38

40

Tabulka č. 2.2 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ČR v letech 2004 – 2008 (ČSÚ)

počet smrtelných pracovních úrazů graf č. 2.1.2 a 2.2.1

četnost smrtelných prac. úrazů na 10 000 pojištěnců, graf č. 2.2.2 kraj

2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008

Hl. m Prahu 29 24 27 36 26 0,34 0,27 0,29 0,37 0,26 Středočeský 19 14 16 14 14 0,44 0,32 0,36 0,31 0,31 Vysočina 7 5 6 6 7 0,35 0,26 0,30 0,30 0,36 Jihočeský 7 4 2 11 15 0,27 0,16 0,07 0,44 0,60 Plzeňský 11 13 7 6 8 0,48 0,56 0,30 0,25 0,34 Karlovarský 4 5 5 4 2 0,36 0,46 0,47 0,37 0,19 Ústecký 19 16 10 12 27 0,66 0,55 0,34 0,41 0,92 Liberecký 7 8 4 9 2 0,43 0,49 0,24 0,53 0,12 Královéhradecký 13 10 3 10 6 0,58 0,45 0,13 0,45 0,28 Pardubický 9 8 9 9 13 0,44 0,39 0,44 0,43 0,62 Jihomoravský 17 18 21 22 18 0,35 0,36 0,41 0,42 0,34 Zlínský 9 9 7 12 3 0,38 0,38 0,29 0,50 0,13 Olomoucký 5 5 11 8 7 0,22 0,22 0,50 0,36 0,31 Moravskoslezský 29 24 24 28 26 0,62 0,51 0,51 0,59 0,54

ČR 185 163 152 187 174 0,42 0,37 0,34 0,41 0,38

Tabulka č. 3.1 Počet pojištěnců v roce 2008 (ČSÚ)

kód kategorie OKEČ počet pojištěnců

A Zemědělství, myslivost, lesnictví a souv. činnosti 143 138

B Rybolov, chov ryb a související činnosti 1 626

C Těžba nerostných surovin 39 016

D Zpracovatelský průmysl 1 302 742

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 49 635

F Stavebnictví 300 081

G Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků 628 623

H Ubytování a stravování 158 448

I Doprava, skladování a spoje 341 249

J Finanční zprostředkování a pojišťovnictví 80 730

K Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 491 146

L Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. 240 843

M Vzdělávání 315 912

N Zdravotnictví, soc. péče, veterinární činnosti 299 912

O Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby 167 496

Činnosti domácností; ostatní; nezjištěno 11 846

celkem ČR 4 572 443

41

Metoda rozpočtení oddílu „nezjištěno“ do jednotlivých odvětví (2004 - 2007) Pro četnost smrtelných pracovních úrazů v letech 2004 - 2007 byl proveden

přepočet počtu pojištěnců rozpočtením oddílu „nezjištěno“ do ostatních odvětví. S ohledem na vysoké hodnoty absolutních ukazatelů uváděných v oddílu označeném „nezjištěno“ (cca 29 %) byla v těchto letech provedena korekce hodnot absolutních ukazatelů v jednotlivých oddílech OKEČ, tj. rozpočítání oddílu „nezjištěno“ do ostatních oddílů OKEČ. V roce 2008 se již rozpočtení neprovádělo, neboť data ČSÚ obsahovala i data za malé podniky. V tabulce č. 3.1 jsou uvedeny počty pojištěnců pro jednotlivé oddíly OKEČ, které byly převzaty z publikace ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2008. Rozpočtení bylo provedeno podle zastoupení jednotlivých odvětví ve skupině podnikajících fyzických osob vč. samostatně hospodařících rolníků a ve skupině ekonomických subjektů s 1 až 25 zaměstnanci. Zdrojem údajů pro stanovení podílu pojištěnců v malých podnicích a fyzických osob byly údaje z registru ekonomických subjektů (RES) a statistického šetření zaměstnanosti v ČR prováděného ČSÚ. Počet úrazů v těchto skupinách byl stanoven proporcionálně k četnostem úrazů v podnicích s 26 a více zaměstnanci. Pro stanovení četnosti úrazu pro rozpočítanou skupinu pojištěnců i-tého odvětví byla použita formule:

či,rozp. = 100 x PÚnezj. / ∑j

1

čj/či x Pj,rozp. ,

kde:

i = oddíl OKEČ

j = celkový počet oddílů OKEČ

či,rozp. = četnost úrazů pro rozpočtenou skupinu pojištěnců i-tého oddílu OKEČ

PÚnezj. = celkový počet rozpočítávaných úrazů

čj = četnost úrazů pro pojištěnce v podnicích s 26 a více zaměstnanci j-tého oddílu OKEČ či = četnost úrazů pro pojištěnce v podnicích s 26 a více zaměstnanci i-tého oddílu OKEČ

Pj,rozp. = počet rozpočtených pojištěnců v j-tém oddílu OKEČ

Pro stanovení čk platí:

čk,rozp. = či,rozp. x čk/či ,

kde:

čk,rozp. = četnost úrazů pro rozpočtenou skupinu pojištěnců i-tého oddílu OKEČ

čk = četnost úrazů pro pojištěnce v podnicích s 26 a více zaměstnanci k-tého oddílu OKEČ

42

Tabulka č. 3.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v odvětvích v letech 2004 - 2008 podléhající statistickému zjišťování NemÚr (VÚBP), graf 3.1.1 a 3.2.1

kód odvětví (OKEČ) 2004 2005 2006 2007 2008

A Zemědělství, myslivost, lesnictví a souv. činnosti 19 18 12 18 16

B Rybolov, chov ryb a související činnosti - - 2 - -

C Těžba nerostných surovin 19 6 3 6 8

D Zpracovatelský průmysl 28 48 26 48 33

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 1 1 1 2

F Stavebnictví 36 34 48 53 57

G Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků 15 16 13 9 9

H Ubytování a stravování 1 - 2 - -

I Doprava, skladování a spoje 24 21 27 34 27

J Finanční zprostředkování a pojišťovnictví 1 - - - 3

K Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 16 8 8 9 8

L Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. 2 1 3 1 4

M Vzdělávání 4 2 2 - -

N Zdravotnictví, soc. péče, veterinární činnosti 1 3 - 2 -

O Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby 5 5 5 6 7

nezařazeno - - - - -

celkem ČR 185 163 152 187 174

Tabulka č. 3.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR na 10 000 pojištěnců v odvětvích v letech 2004 - 2008 podléhajících statistickému zjišťování NemÚr (VÚBP), viz graf 3.2.2

kód odvětví (OKEČ) 2004 2005 2006 2007 2008

A Zemědělství, myslivost, lesnictví a souv. činnosti 1,14 1,12 0,79 1,29 1,12

B Rybolov, chov ryb a související činnosti - - 12,20 - -

C Těžba nerostných surovin 4,01 1,31 0,76 1,44 2,05

D Zpracovatelský průmysl 0,23 0,38 0,21 0,38 0,25

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 2,12 0,16 0,17 0,18 0,40

F Stavebnictví 1,29 1,21 1,74 1,96 1,90

G Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků 0,23 0,24 0,18 0,12 0,14

H Ubytování a stravování 0,10 - 0,19 - -

I Doprava, skladování a spoje 0,77 0,69 0,89 1,10 0,79

J Finanční zprostředkování a pojišťovnictví 0,12 - - - 0,37

K Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 0,34 0,16 0,15 0,15 0,16

L Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. 0,08 0,04 0,12 0,04 0,17

M Vzdělávání 0,14 0,07 0,07 - -

N Zdravotnictví, soc. péče, veterinární činnosti 0,04 0,11 - 0,08 -

O Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby 0,27 0,27 0,28 0,33 0,42

ČR 0,42 0,37 0,34 0,41 0,38

43

Tabulka č. 3.2.3 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v odvětvích podrobně (OKEČ) v letech 2004 - 2008 podléhající statistickému zjišťování NemÚr (VÚBP)

kód odvětví podrobně (oddíly OKEČ) 2004 2005 2006 2007 2008A 01 Zemědělství, myslivost a souv. činnosti 13 9 4 8 9 A 02 Lesnictví a související činnosti 6 9 8 10 7 B 05 Rybolov, chov ryb a související činnosti - - 2 - - C 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 17 6 3 5 6 C 11 Těžba ropy, zemního plynu a souv. činnosti - - - - - C 12 Těžba a úprava uranových a thor. rud - - - - - C 14 Těžba a úprava ostatních nerost. surovin 2 - - 1 2

D15+16 Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výr. 2 9 - 4 1 D 17 Výroba textilií a textilních výrobků 1 - 1 1 - D 18 Výroba oděvů, zprac. a barvení kožešin 1 - - - - D 19 Činění a úprava usní, výroba braš. a sedl. - - - - - D 20 Zpracování dřeva, výroba… kromě nábytku 1 5 4 5 5 D 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 1 1 1 - 2 D 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahr. nosičů 1 - - - - D 23 Výraba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy - - - 1 - D 24 Výroba chem. látek, přípravků, léčiv a vláken 1 3 2 3 1 D 25 Výroba pryžových a plastových výrobků 2 - - 3 - D 26 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 2 3 5 3 2 D 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 2 3 3 2 1 D 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. 6 9 6 10 12 D 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 2 5 1 8 5 D 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů - - - - - D 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 1 8 3 4 1 D 32 Výroba radiových, televizních a spoj. zařízení - - - - - D 33 Výroba zdrav., přesných, optických a 1 - 1 1 - D 34 Výroba motorových vozidel (kromě motoc.) 4 - - 2 1 D 35 Výroba ost. dopravních prostředků a zařízení - - - - 2 D 36 Výroba nábytku, zpracovatelský průmysl j. n. - - 2 - - D 37 Recyklace druhotných surovin - 2 - 1 - E 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 10 - 1 1 2 E 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody 4 1 - - - F 45 Stavebnictví 36 34 44 53 57 G 50 Obchod, úpravy a údržba motorových vozidel 3 2 3 1 1 G 51 Velkoobchod a zprostř. (kromě mot. vozidel) 9 13 5 7 6 G 52 Maloobchod kromě mot. vozidel, opravy výr. 3 1 5 1 2 H 55 Ubytování a stravování 1 - 2 - - I 60 Pozemní a potrubní doprava 20 16 22 27 18 I 61 Vodní doprava - - - - - I 62 Letecká a kosmická doprava - - - 1 - I 63 Vedlejší a pomocné čin. v dopravě, 3 3 3 4 3 I 64 Spoje 1 2 2 2 4 J 65 Finanční zpr. kromě pojišťovnictví a penz. fin. 1 - - - 2 J 66 Pojišťovnictví a penz. fin. kromě soc. zabezp. - - - - 1 J 67 Pomocné činnosti související s fin. zprostř. - - - - - K 70 Činnost v oblasti nemovitostí 1 - - 2 - K 71 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, … 1 - - - 1 K 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 1 - - 1 - K 73 Výzkum a vývoj - - - 1 - K 74 Ostatní podnikatelské činnosti 13 8 9 5 5 L 75 Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení 2 1 3 1 4 M 80 Vzdělávání 4 2 2 - - N 85 Zdravotnictví a soc. péče, veterinární činnosti 1 3 - 2 - O 90 Odstraň. odpad. vod a odpadů, čištění města 4 3 4 3 6 O 91 Činnosti odborových, profesních ap. organiz. 1 2 - - - O 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti - - - 3 1 O 93 Ostatní činnosti - - 1 - - 99 Ostatní a nezjištěno 1 - - - -

celkem ČR 185 163 152 187 174

44

Tabulka č. 5.1.2 Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách nehod v letech 2004 – 2008 (VÚBP)

kód skupina nehod 2004 2005 2006 2007 2008 11 Havárie letadla - - - 3 4 13 Havárie silničního dopravního prostředku, dopravního vozíku a samojízdného dopravního stroje 55 53 46 56 55 14 Havárie zdvihadla a zařízení pro dopravu po laně - - - 1 - 15 Havárie kolejového dopravního prostředku - 1 - 2 2 16 Exploze stroje, pomůcky, předmětu, roztržení přetlakem 1 - 2 - 1 17 Ostatní exploze – nálože, výbušniny, plynů, par a aerosolů 2 1 3 1 - 20 Zachycení, zasažení, udeření osoby 1 - - - - 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně břemenem na něm) 12 11 12 15 11 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 10 6 10 11 15 24 Zasažení osoby předměty, materiály a částicemi odletujícími od stroje 1 - 1 2 - 25 Zasažení osoby předměty, částicemi odletujícími od nářadí - - - - 1 26 Zasažení osoby úlomky z rozbitého předmětu, jeho povrchu 1 1 - - - 28 Zasažení osoby elektrickým proudem, popálení elektrickým obloukem 9 4 5 9 5 29 Udeření, přiražení osoby dveřmi, vraty, oknem - - 2 - - 31 Popálení osoby roztavenou látkou ze stroje, zpracovávaného materiálu - - 1 - - 32 Popálení osoby roztavenou látkou z pánve, formy, nádoby - - - 1 - 34 Popálení osoby plamenem, zplodinami hoření, opaření párou, tekutinou ze stroje 1 1 - - - 35 Popálení osoby plamenem, zplodinami hoření, opaření párou, tekutinou z nádoby, předmětu 3 - - 1 1 36 Poplení osoby o horký povrch stroje, nářadí, předmětu 1 - - - - 38 Poleptání osoby látkami ze stroje, nádoby, předmětu, hromady 1 - - - - 41 Pád na osobu stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 16 9 8 7 16 42 Pád břemena, nákladu přepravovaného strojem na osobu 2 9 7 13 7 43 Pád ručně manipulovaného břemena na osobu - 2 1 - 2 44 Přiražení osoby ručně manipulovaným břemenem k různým plochám - 1 1 1 - 45 Sesutí zeminy, pád horniny (ve výkopu, raž. prostoru), proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení 5 7 4 3 5 48 Udeření, zachycení, přiražení osoby pohybujícím se předmětem 9 8 8 3 - 51 Pád osoby na rovině (včetně nedokončeného) 2 - 3 1 1 52 Pád osoby na stroji (v ložném, cestovním prostoru, na lávce, plošině, rámu apod.) - 1 - - 1 53 Pád osoby na schodech a ze schodů - 1 1 - 1 54 Pád osoby ze žebříku, stoupaček 5 4 - 2 3 55 Pád osoby ze stroje (včetně ze stupaček, lávek, plošin, které jsou součástí stroje) 7 3 3 6 6 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, z části budovy, stavby a pád do prohlubně 19 22 22 33 28 57 Pád osoby z přírodního útvaru, sloupu, stohu předmětů a ze samostatného předmětu - 1 2 1 1 58 Pád osoby z nábytku, sportovního nářadí, zařizovacího předmětu - - - - - 61 Náraz osoby na hranu, plochu stroje, části stavby, předmětu 2 1 - - - 64 Namožení a tělesná reakce při působení na předmět a při pohybu - 2 - 4 1 66 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (včetně dušení nedostatkem kyslíku) 10 5 2 4 3 71 Nehody způsobené jinými osobami (napadení, úklad) 3 2 3 4 1 72 Nehody způsobené živočichy 4 4 2 2 2 83 Tonutí osoby ve vodní ploše, prohlubni, nádrži (i po pádu z vodního dopravního prostředku) 2 3 2 1 1 90 Jiný způsob výše neuvedený 1 - 1 - -

celkem ČR 185 163 152 187 174

45

Tabulka č. 5.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2004 – 2008 podléhající statistickému zjišťování NemÚr (VÚBP)

kód skupina zdrojů nehod 2004 2005 2006 2007 2008

11 11 Letadla - - - 3 4 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 57 59 50 62 58

11 22 Přívěsy, návěsy motorových dopravních prostředků 1 - - 1 - 11 25 Dopravní vozíky 1 - 1 7 2 11 27 Kolejové dopravní prostředky 6 5 6 5 7 12 11 Jeřáby 1 3 1 7 2 12 12 Výtahy, zvedací plošiny, těžní stroje - 1 1 3 - 12 21 Transportní zařízení, dopravníky 8 3 5 4 3 12 22 Zařízení pro ložné operace a sklady - - - - - 12 25 Zvedací mechanismy, nakládací, vykládací zařízení, navijáky 1 2 - - 2 13 11 Rýpadla, stroje pro zemní a těžební práce 1 - - - 1 13 31 Samojízdné stroje pro stavební a inženýrské práce - - - - 3 23 11 Kotle - - 1 - - 26 11 Transformátory, rozvaděče 6 - - 2 5 26 12 Elektrická vedení 2 1 2 2 - 31 11 Obráběcí stroje - - - - 3 35 11 Zemědělské stroje včetně strojů pro lesnickou činnost 1 1 - - 1 38 11 Střelné zbraně, expanzní přístroje - - - - - 51 15 Stromy, porost 1 1 1 - 4 52 11 Komunikace pro bezkolejovou dopravu a pěší 4 1 4 - 2 53 21 Lešení, podpěrné konstrukce 4 2 3 9 5 53 22 Podesty, lávky, plošiny, rampy 1 1 3 1 - 53 11 Budovy a halové objekty - - - - 19 53 31 Části budov a staveb 15 12 14 18 - 54 11 Schodiště (včetně podest), schody, stupínky (praktikábly) - 3 1 - 1 54 15 Žebříky, stoupačky, manipulační schůdky 4 2 - 2 3 55 11 Hromady, hranice materiálů a předmětů - - 1 - - 56 11 Prohlubně, otvory v podlahách, šachty, jámy 4 1 - 3 4 56 15 Výkopy, přírodní prohlubně v terénu 4 3 4 2 4 64 12 Přepravní prostředky a obaly - 1 1 1 1 64 35 Zásobníky, regály, nádoby - - 1 - 2 65 12 Stavební dílce a prvky, prefabrikáty (z kovu, betonu, dřeva) - - - 5 2 66 11 Výrobky těžby dřeva 4 7 10 6 2 76 32 Kouře a zplodiny hoření, páry kovů, dýmy, mlhy - - - - 3 91 11 Lidé 10 10 6 11 4 92 11 Velká hospodářská zvířata 3 3 2 2 2

část z celkového počtu v ČR 139 z 185 132 z 163 118 z 152 156 z 187 149 z 174

46

Tabulka č. 5.3 Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách a podskupinách zdrojů úrazů evidované SÚIP v roce 2008 (podle Datamodelu Subset Úrazy), vč. úrazů nepodléhajících statistickému zjišťování NemÚr a kromě úrazů hlášených ČBÚ

kód základní skupina (graf 5.3) / podskupina zdrojů úrazů počet %I. Dopravní prostředky 78 40,800 dopravní prostředky – nespecifikováno 4 2,101 motorové i nemotorové dopravní prostředky vodní 1 0,502 motorové silniční dopravní prostředky 58 30,403 dopravní prostředky železniční vč. pouličních drah a neveř. dopravy po koleji 9 4,705 motorové dopravní prostředky vnitropodnikové 6 3,1

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 7 3,700 zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky - nespecifikováno 1 0,508 jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu 2 1,009 výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla 2 1,010 dopravníky (transportéry) včetně vnitropodnikových visutých drah 1 0,511 zvedací a dopravní zařízení – pomůcky 1 0,5

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 15 7,900 stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) - nespecifikováno 1 0,515 okružní, rámové a jiné pily na dřevo 1 0,521 soustruhy kovů 1 0,523 pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací 1 0,531 stroje zdrobňovací, drtící a třídící 1 0,534 stroje stavební a pro úpravu terénu 6 3,141 zvláštní stroje zemědělské 4 2,1

IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 50 26,243 silnice, cesty apod. vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah 1 0,545 schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich 3 1,646 ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše 44 23,047 prohlubně, jámy, nezakryté otvory – pády osob do hloubky 2 1,0

V. Materiál, břemena, předměty 28 14,700 materiál, břemena, předměty – nespecifikováno 1 0,548 zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál – pád předmětů 9 4,749 ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů 6 3,150 břemena (materiál, předměty přemisťované aj. manipulované), úrazy břemeny 11 5,852 drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší 1 0,5

VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení - -VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny 3 1,6

61 látky jedovaté – pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny 2 1,063 horké látky tekuté i plynné (páry) - -65 látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny a oheň 1 0,5

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem 1 0,5IX. Elektřina 5 2,6

69 elektřina vysokého napětí (nad 300 V) 2 1,070 elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V) 3 1,6

X. Lidé, zvířata a přírodní živly 2 1,071 zvířata 2 1,072 úmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a přírodní - -

XI. Jiné zdroje 2 1,0celkem ČR 191 100

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i....2 Seznam používaných zkratek ČBÚ – Český báňský úřad ČSÚ – Český statistický úřad SÚIP – Státní úřad inspekce

Documents