VÝSLEDKY VÝZKUMU PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE ŠKOLNÍCH JÍDELNÁCH V RÁMCI PROJEKTU: NEPLÝTVÁME TÍM, CO JÍME – STREFOWA ZŠ Jílové u Prahy 1
VÝSLEDKY VÝZKUMU PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE ŠKOLNÍCH
JÍDELNÁCH
V RÁMCI PROJEKTU: NEPLÝTVÁME TÍM, CO JÍME –STREFOWA
ZŠ Jílové u Prahy
1
V RÁMCI PROJEKTU NEPLÝTVÁME TÍM, CO JÍME – STREFOWA JSME REALIZOVALI KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ŠETŘENÍ,
KTERÉ SE ZAMĚŘILO NA PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE ŠKOLNÍCH JÍDELNÁCH
NA TŘECH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH.
NÁSLEDUJÍCÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SHRNUJE VÝSLEDKY ZA ZÁKLADNÍ ŠKOLU V JÍLOVÉM
U PRAHY A PŘINÁŠÍ KROMĚ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU TAKÉ TIPY KE ZVÁŽENÍ, KTERÉ
MOHOU NAPOMOCI PLÝTVÁNÍ ELIMINOVAT JEŠTĚ VÍCE, NEŽ SE DOSUD ŠKOLE DAŘÍ.
POZADÍ A METODA VÝZKUMU
JAK JSME PŘI VÝZKUMU POSTUPOVALI?
1. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ – Na škole jsme rozdali dotazník,který obsahoval 15 otázek. Tento dotazník byl vyplněncelkem 159 respondenty z řad žáků, učitelů, kuchařeka dalších zaměstnanců školy.
2. SKUPINOVÁ DISKUZE – Diskuze se žáky, učiteli, kuchařkamia dalšími zaměstnanci školy (celkem 9 osob) vedenánestrannou moderátorkou. Diskuze trvala cca 2 hodinya zaměřila se na celý chod školní jídelny.
3. VÁŽENÍ A ANALÝZA VYHAZOVANÝCH POTRAVIN – Po dobučtyř týdnů v jídelně vážili množství vyhazovaného jídla.Na základě jídelníčků z tohoto období jsme následněanalyzovali přebytky jídelny.
2
SVAČINU SI DĚTI I DOSPĚLÍ NOSÍ NEJČASTĚJI PŘIPRAVENOU Z DOMOVA. 24 % DOSPĚLÝCH ALE VĚTŠINOU NESVAČÍ.
ODKUD MAJÍ DĚTI VĚTŠINOU SVAČINU?
H) Odkud máte většinou svačinu? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Připravenou z domova2) Koupím si něco cestou do školy3) Koupím si něco ve škole4) Nesvačím
4
98%
0%
2%
0%
87%
7%
4%
1%
61%
6%
8%
24%
Připravenou z domova
Koupím si něco cestou doškoly
Koupím si něco ve škole
Nesvačím
1.stupeň (n=42)
2.stupeň (n=67)
Dospělí (n=49)
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Mladší žáci si nosí do školy svačiny, které jim připraví rodiče doma – často se jednáo pečivo s nějakou náplní, ovoce, tyčinky a pití. V případě starších žáků jsou svačiny řešenydvěma způsoby – buď si je nosí z domova, anebo si je kupují ve školním bufetu – plněnéhousky, sladké plněné pečivo, tyčinky, pochutiny apod. Ostatní personál školy svačí, pokudna to má ovšem čas, převážně přinesené svačiny – koupené po cestě do práce, z domova.
„Já určitě svačinu sním, když ji nesním, donesu ji domů a dá si ji máma nebo ji dojím. To si nosím z domova. Většinou mi ji dělá máma. A o velký přestávce ji jím.“ Žák 6. třída
„Mně dělá svačinu taky máma. A jsem strašně vybíravá, svačinu nesním celou. Jím ji o hlavní. A jím ovoce, to mám ráda, to nenechám. A doma ji dám psovi nebo králíkovi, když ji
nedojím.“ Žákyně 6. třída
„Já nesvačím, jeden čas jsem si ji dělal, ale nosil jsem si ji domů nesnědenou. Já doma snídám, pak vydržím až do oběda.“ Učitel
Svačina z domova jasně vítězí nad všemi ostatními možnostmi, zejména u žáků 1. stupně. Žáci 2. stupně si svačinu občas kupují, ať už přímo
ve škole nebo cestou do ní. Čtvrtina dospělých většinou vůbec nesvačí.
KDY JÍ DĚTI SVAČINU? A MAJÍ PŘED OBĚDĚM UŽ HLAD?
I) Sníte většinou celou svačinu během dopoledne (před obědem)? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano, vždy ji sním před obědem2) Někdy si část svačiny schovám na odpoledne (například do družiny)3) Někdy se o svačinu s někým rozdělím4) Svačinu celou nesním (pak ji například vyhodím)5) Nesvačím
5
31%
64%
5%
0%
0%
36%
30%
21%
12%
1%
41%
31%
4%
0%
24%
Ano, vždy ji sním před obědem
Někdy si část svačiny schovám naodpoledne
Někdy se o svačinu s někýmrozdělím
Svačinu celou nesním (pak jinapříklad vyhodím)
Nesvačím1.stupeň (n=42)2.stupeň (n=67)Dospělí (n=49)
Jak je vidět, svačení se napříč skupinami značně liší. Pokud se podíváme na nejmladšížáky, je vidět, že 1/3 z nich sní celou svačinu během dopoledne, ale skoro 2/3 z nichsi někdy nechávají část svačiny na odpoledne. V 5 % případů se o svačinu s někým rozdělí.Naopak žáci z 2. stupně se o svou svačinu dělí s někým dalším mnohem častěji (21 %)a jako jediní také uvádějí možnost, že svačinu celou nesní (12 %). Co se týče dospělých,potvrzuje se, že skoro ¼ z nich vůbec nesvačí, což může být důvodem toho, že nejčastějiuvádějí, že vždy sní celý oběd.
J) A když jdete na oběd, máte už většinou hlad? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Vždy mám hlad2) Většinou mám hlad3) Někdy mám hlad, někdy nemám4) Většinou hlad nemám
20%
47%
28%
3%
2%
Vždy mám hladVětšinou mám hladNěkdy mám hlad, někdy nemámVětšinou hlad nemámBez odpovědi
Co se týče „hladovosti“ před obědem, nehraje věk strávníků roli. Jen 3 %
většinou hlad, když jdou na oběd, nemají.
n=159
SVAČINA SE JÍ DOPOLEDNE I ODPOLEDNE. PŘED OBĚDĚM VĚTŠINOU HLAD NEMAJÍ JEN 3 % DOTÁZANÝCH.
A CO JSME SE KE SVAČINÁM DOZVĚDĚLI Z DISKUZE?
6
Svačiny jsou primárně jedeny dopoledne – nejčastěji během první a druhé přestávky– mladší žáci si někdy část svačiny ponechávají na odpoledne na dobu kroužků.Pokud mají starší žáci dlouhé odpolední vyučování, přinesou si někdy svačinu takéi na odpoledne – mnohdy v podobě ovoce, tyčinky, sušenky.
Pokud není svačina snědena ve škole, pak žáci deklarují, že ji dojedí po cestě ze školynebo po příchodu domů nebo ji doma dají např. psovi, jiným zvířatům.
„Někdy. Když mi zbyde ovoce, tak to dám doma hlodavcům, když je to něco jinýho, tak to dám do lednice a nechám si to na večer nebo druhý den.“ Žákyně 9. třída
„My máme ledničku, můžeme si to tu nechat.“ Pracovnice školy
Oběd zasytí většinu strávníků tak, že nepotřebují předem plánovat odpolednísvačinu ve škole a další jídlo řeší až doma – výjimkou mohou být již zmínění mladšížáci, kteří si část svačiny někdy nechají na odpolední kroužky, či starší žáci s dlouhýmodpoledním vyučováním. Ostatní personál školy odpoledne moc nesvačí. Školníbufet zavírá v 10 hod., a proto jsou zde svačiny nakupovány pouze do této doby.
„Já mám po obědě vystaráno, to si dávám jen něco, když máme odpoledku a mám hlad. Jinak si to nechám na doma.“ Žákyně 9. třída
Rychle, než nám ten bufet zavřou!
SVAČINY NA ODPOLEDNE SI NECHÁVAJÍ ŽÁCI V ZÁVISLOSTI NA TOM, ZDA MAJÍ KROUŽKY ČI ODPOLEDNÍ VYUČOVÁNÍ.
JAK JE TO S VYHOZENÝMI SVAČINAMI?
7
Svačiny vyskytující se v odpadkových koších popř. ponechány v lavicích jsou spíševýjimkou – podle personálu zodpovědného za vynášení košů se nejspíše jedná o stálestejné žáky, kteří svačinu (pečivo) vyhodí, někdy i celou. Dále se v odpadkových košíchněkdy vyskytuje i nakousané ovoce a sušenky. Větší množství vyhozeného jídla senachází v koších druhého stupně (cca 10 svačin od 300 dětí) než u prvního.
„Na 1. stupni minimálně, v kancelářích je toho víc. Občas jak je ovoce do škol.“ Pracovnice školy
„Ty papriky ohlodali a daly do pisoáru.“ Pracovnice školy
„Dneska bylo kaki, to si vzali všichni, to nikdo nevyhazoval.“ Učitelka
Předpokládané důvody vyhození svačiny:
• žákovi nechutná náplň pečiva – rodiče připraví (mnohdy v dobré víře, že připravujízdravou variantu) nevhodnou svačinu, kterou žák nemá rád
• záměrné provádění hloupostí s jídlem – pohazování svačin, přineseného ovoce
„Možná maminka chce, aby jedli zdravě a on chce sušenky.“ Učitel
„Někdy to jsou blbci, že se tomu nedivím.“ Žákyně 9. třída
V rámci akce “Mléko do škol“jsou rozdávány 250 ml krabičkymléka, které jsou pro některé žákypříliš velké a nejsou tedy vždydopity. Žáci si mléko nemusejí vzít,pokud ho nechtějí – ostatní pakmléko vypijí za ně.
Akce „Ovoce do škol“ je takévcelku populární a žáci ovocev podstatě jedí – někdy se vyskytnousituace, kdy se méně populární ovocea zelenina najdou pohozeny, protožežáci s nimi záměrně provádí hlouposti.
„A oni si to i vymění mezi sebou.“ Učitel
VYHAZOVÁNÍ CELÝCH SVAČIN JE SPÍŠE VÝJIMEČNÉ, VĚTŠINOU SE JEDNÁ O STÁLE STEJNÉ ŽÁKY.
JAK DĚTEM CHUTNÁ JÍDLO V JÍDELNĚ?
F) Jak Vám v jídelně chutná? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Jídlo mi vždy chutná2) Jídlo mi většinou chutná3) Jídlo mi občas nechutná4) Jídlo mi většinou nechutná
2 46 10
9
28 26
39
16
5562
39
69
92
9 14
64 64 48 84
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Total(n=159)
1. stupeň(n=42)
2. stupeň(n=67)
Dospělí(n=49)
Top Boxes
Jídlo mi vždy chutná
Jídlo mi většinou chutná
Jídlo mi občas nechutná
Jídlo mi většinou nechutná
Bez odpovědi
64 % strávníků většinou v jídelně chutná. Nejvíce
spokojeni jsou dospělía nejvíce nespokojeni
jsou žáci 2. stupně.
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Jídlo je hodnoceno jako vcelku chutné. Různorodost jídel je také oceňována.
„Je to výborný. Snaží se kombinovat zajímavý věci, hezky to chutná i vypadá.“ Učitel
Někdy je kritizováno menší množství soli. Možnost dosolit jídlo mají učitelé a ostatnípracovníci školy, solničky nejsou přítomny na stolech žáků, kteří si však o ně mohou říct.Množství soli v jídlech se postupně snižuje a pracovnice kuchyně předpokládají, že strávnicisi postupně na menší množství zvykají.
„Ale nabízet sůl jim nemůžeme. Málokdo ale přijde a chce dosolit,
možná to nevědí.“ Pracovnice školy SP
9
V JÍDELNĚ VĚTŠINOU CHUTNÁ 64 % ŽÁKŮ A UČITELŮ. NEJVÍCE NESPOKOJENÍ JSOU ŽÁCI 2. STUPNĚ.
38%
26% 36%
Většinou ano Většinou ne
Ne, nikdy Bez odpovědi
15%
42%
42%
1%
DÁVAJÍ SI DĚTI V JÍDELNĚ POLÉVKU?
C) Jíte v jídelně polévku? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Většinou ano2) Většinou ne3) Ne, nikdy
Polévky si dávají nejvíce dospělí (76 %) a děti na 1. stupni (38 %). Naopak nejmenší zájem o polévky je mezi žáky z 2. stupně.
1. STUPEŇ DOSPĚLÍ2. STUPEŇ n=49n=67n=42
Celkem 28 % dotázaných nikdy nejí polévku. Pokud se ale podíváme pouze na žáky, jsou to 2/5.
76%22%
2%
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Polévku si strávníci nalévají sami a mohou si tedy vybrat, zda si ji dají či nikoli. Pedagogickýpersonál se domnívá, že jedním z důvodů, proč si žáci polévku nedávají, je lenostpři nalévání. Někteří ostatní zaměstnanci školy polévku z časových důvodů nejedí.
„Přijdou k okýnku, vezmou si tác, příbor, pípnou si. A za rohem si můžou nandat polévku, salát.“ Pracovnice školy
„To je podle polévky. Někdy si dají, někdy ne.“ Pracovnice školy
„Děti si neberou polévku, že jsou líné si ji nandat. A když tam stojím s naběračkou, tak si nechají nandat.“ Učitel
10
2/5 DĚTÍ UVÁDÍ, ŽE NIKDY NEJÍ POLÉVKU, U DOSPĚLÝCH JSOU TO POUZE 2 %.
33%
41%26%
Ano, vždy když chci Někdy ano, ale občas to nejde Ne, nikdy Bez odpovědi
65%
31%
2%2%
MOHOU SI DĚTI V JÍDELNĚ NECHAT NANDAT, KOLIK CHTĚJÍ?
G) Můžete si v jídelně nechat nandat tolik jídla, kolik chcete? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano, vždy když chci2) Někdy ano, ale občas to nejde3) Ne, nikdy
1. STUPEŇ DOSPĚLÍ2. STUPEŇ n=49n=67n=42
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Množství jídla si mohou strávníci určit sami – nedělájim to žádný problém a nestydí se si říct. Personálkuchyně také strávníky již zná a ví tedy, co který žák jía nejí a může tedy výdej přizpůsobit.
„Vyhovíme, ale přemlouváme je, aby maso jedly.“ Pracovnice školy
„A kdo nejí svíčkovou, tak si dá suchý knedlíky a maso.“ Pracovnice školy
Přidání jídla je možné – personál kuchyně musíoperativně odhadnout, kolik může přidávat, aby jídlozbylo na všechny, kteří ještě přijdou. Maso, které jevařeno přesně na váhu, se většinou nepřidává –pouze pokud si někteří strávníci maso nedají, pak jemožné tyto kusy dát jiným strávníkům (starší chlapcijedí maso za mladší žáky).
„To se dává na konci, ty poslední se mají nejlíp.“ Pracovnice školy
Dle grafů výše je patrné, že nejmenší strávníci mají často pocit, že si nemohou nechat
nandat, kolik by chtěli. Postupně s věkem se ale situace lepší, dospělí pak
nemají s porcemi problém vůbec.
Možnost si přidat je vítaná hlavně
u oblíbených jídel.
Chtěl bych přidat, prosím!
11
31%
61%
6%1%
PODLE DISKUZE SI VŠICHNI MOHOU NECHAT NANDAT, KOLIK CHTĚJÍ. ŽÁCÍ 1. STUPNĚ ALE TENTO POCIT VŽDY NEMAJÍ.
43%
53%
4%81% 19%
Ano, vždyVětšinou ano, ale někdy mi na talíři něco zbydeSkoro vždy mi na talíři něco zbydeBez odpovědi
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Vzhledem k tomu, že si strávníci mohou určit množství jídla, které jim je na talířnandáno, zbytků nebývá vráceno mnoho. Strávníci nechávají na talířích nejčastěji masoči zeleninu (pokud je součástí jídla), avšak ani přílohy nejsou výjimkou. Mnozí žáci neumíobírat kosti (např. u pečeného kuřete).
„Brambory nebo když mi něco nechutná. Zelenina mi taky moc nejede.“ Žák 6. třída
Stane se, i že žák své síly přecení a nechá si nadat větší množství, než je schopen sníst.
„Já nechám jídlo tak 3x za týden. Mám tam něco na talíři. Buď si naberu hodně. Je to i tím, že máme výměnný obchod, že se ke mně dostane něco od jiných. Je to po kamarádovi. A
jiný kamarád dojídá po nás.“ Žák 6. třída
„A kdo jde na oběd, tak by neměl jíst 2hod před obědem, to pak nedojí. A někdo si i dá jídlo před obědem a pak si přidá. A u nás ve třídě se přejídají anorektičky.“ Žákyně 9. třída
12%
55%
31%
2%
KOLIK JÍDLA ZŮSTÁVÁ V JÍDELNĚ DĚTEM NA TALÍŘI?
B) Sníte v jídelně všechno, co dostanete na talíři? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano, vždy2) Většinou ano, ale někdy mi na talíři něco zbyde3) Skoro vždy mi na talíři něco zbyde
Jídlo vždy dojídají hlavně dospělí, a to 43 % z nich. Důležitou roli hraje fakt, že často vůbec nesvačí. Naopak žáci sní vše jen výjimečně, děti z 1. stupně dokonce tuto možnost vůbec
neuvedly. Jídlo sní vždy také častěji ti, kteří uvádějí, že jim v jídelně chutná, a obecně ti, kteří nesvačí a jdou na oběd hladoví. Naopak na talíři nechávají skoro vždy zbytky také často
vybíraví strávníci a také ti, kdo vůbec nejedí polévky.
1. STUPEŇ DOSPĚLÍ2. STUPEŇ n=49n=67n=42
12
NEJVÍCE DOJÍDAJÍ DOSPĚLÍ, DĚTEM NA TALÍŘI POMĚRNĚ ČASTO NĚCO ZBYDE.
PROČ DĚTI NESNÍ CELÝ OBĚD?
D) Když celý oběd nesníte, tak proč? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Nechutná mi celé jídlo2) Nechutná mi nějaká část jídla (například maso, příloha, špenát…) 3) Protože jsem dostal/a velkou porci4) Nemám hlad, protože jsem měl/a velkou svačinu5) Všechno jídlo sním vždy6) Etické nebo zdravotní důvody
64%
17%
5%
7%
0%
2%
64%
21%
6%
1%
0%
6%
27%
6%
18%
2%
4%
39%
Nechutná mi nějaká část jídla(například maso, příloha,...)
Nechutná mi celé jídlo
Protože jsem dostal/a velkou porci
Nemám hlad, protože jsem měl/avelkou svačinu
Etické nebo zdravotní důvody
Všechno jídlo sním vždy
1.stupeň (n=42)
2.stupeň (n=67)
Dospělí (n=49)
Pokud žáci nesní celý oběd, je to nejčastěji z toho důvodu, že jimnechutná nějaká část jídla (64% u prvního i druhého stupně).
I přesto, že je v jídelně možnost vybrat si ze dvou jídel, celkem velká část(17 % u prvního stupně a 21 % u druhého stupně) žáků uvádí, že jimnechutná celé jídlo. Naopak 39 % dospělých uvádí, že všechno jídlo snívždy.
Pouze dospělí uvádějí, že některá jídla nesní z etických nebo zdravotníchdůvodů. Děti tuto možnost neuvádějí, protože pokud mají nějakénapříklad zdravotní omezení (bezlepková dieta apod.), v jídelně senestravují, mají často jídlo připravené z domova.
13
JÍDLO NEBÝVÁ DOJEZENO HLAVNĚ PROTO, ŽE STRÁVNÍKŮM NECHUTNÁ NĚJAKÁ JEHO ČÁST.
CHUTNÁ DĚTEM JÍDLO VÍCE DOMA NEBO V JÍDELNĚ?
71% 29%
Doma
Obojí stejně
Všichni se shodují na tom, že jim chutná více doma, případně stejně doma jako v jídelně. Žáci 2. stupně pak o
něco častěji uvádějí, že jim chutná více doma(81 %), naopak dospělí častěji uvádějí, že jim chutná
doma stejně jako v jídelně (39 %).
n=159
E) Chutná Vám jídlo více doma nebo v jídelně? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Doma2) V jídelně3) Obojí stejně
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Mezi některými žákyprobíhá vzájemná výměnajídla. Také se stává, že žáksní jídlo č. 1 a půjčí si talířod spolužáka, který měljídlo č. 2 a jde si přidattoto druhé jídlo.
„A jsou dva, každý má 1 a 2, pak si jdou přidat a
vymění si to. Nepřidává se maso, ale jinak cokoliv.“
Pracovnice školy
Kompoty, saláty, ovoce,jogurty, buchty a tyčinkysi strávníci berou sami jenv případě, že o ně majízájem.
Dojídání jídla bylovyžadováno spíšev minulosti a výjimečně apouze mírně jen některýmipedagogickými pracovníky.Rodiče žáků si přístup, kdyje žák nucen do jídla,nepřáli.
„Stalo se, že jsme měli učitelku, ta nutila děti do
jídla. Ona to myslela dobře. Ale ty rodiče o to nestojí.“ Pracovnice školy
IDEÁLNÍ ŠKOLNÍ JÍDELNA
K tomu, aby dětem v jídelně více chutnalo, by mohlo také napomoci několik bodů níže. Otázkou ale zůstává, nakolik jsou některé z nich realizovatelné.
• Výběr jídel přímo na místě – „očima“. • Švédské stoly s možností většího výběru. • Množství odpovídající tomu, co kdo sní – nenechat si
nandat to, co nechci/ nedojím. • Tematické dny/ týdny – např. italská, slovenská
kuchyně,...
„Nemuselo by se týden dopředu objednávat, pak bych si vybral, co chci na místě.“ Žák 6. třída
„Ty 2 jídla stačí, ale když někomu chutnají obě, tak je problém se rozhodnout.“ Žákyně 9. třída
14
VŠICHNI SE SHODUJÍ, ŽE JIM CHUTNÁ VÍCE DOMA NEŽ V JÍDELNĚ, PŘÍPADNĚ STEJNĚ DOMA JAKO V JÍDELNĚ.
70%
3%
25%
2%
Ano
Ne
Nevím
Bez odpovědi
12%
52%
31%
5%
Jídla vyhazuji více doma Jídla vyhazuji více v jídelně
Doma i v jídelně vyhazuji zhruba stejně Bez odpovědi
23%
20%
45%
12%6%
70%16%
7%
NECHÁVAJÍ OSTATNÍ NA TALÍŘÍCH ZBYTKY? A VYHAZUJE SE VÍCE JÍDLA DOMA NEBO V JÍDELNĚ?
K) Myslíte si, že většina lidí v jídelně nechává na talíři zbytky? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano2) Ne3) Nevím
15
70 % strávníků je přesvědčeno, že většina
nechává na talířích zbytky. Shodují se na tom bez rozdílu všichni a jen 3
% si myslí, že tomu tak není, tuto možnost navíc
volili pouze dospělí.
n=159
1. STUPEŇ DOSPĚLÍ2. STUPEŇ n=49n=67n=42
Množství vyhozeného jídla se liší v závislosti na věku a souvisí také samozřejmě s tím, že lidem obecně chutná více doma než ve školní jídelně. Dalším faktorem, který je potřeba zohlednit, je, jak moc děti vnímají vyhazovaní potravin doma (například to dělají rodiče,
takže dítě samo reálně žádné zbytky nevyhazuje, kdežto ve škole vidí, kolik každý den vrátí) a také to, že doma se vaří např. na 2 dny, což v jídelně nejde.
L) Vyhazujete doma více nebo méně jídla než ve školní jídelně? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Jídla vyhazuji více doma2) Jídla vyhazuji více v jídelně3) Doma i v jídelně vyhazuji zhruba stejně
70 % UVÁDÍ, ŽE VĚTŠINA NECHÁVÁ NA TALÍŘÍCH ZBYTKY. DĚTI SI MYSLÍ, ŽE V JÍDELNĚ VYHAZUJÍ JÍDLA VÍCE.
• Pokud strávník zapomene jídlo vybrat, pak dostane automaticky jídlo č. 1. Strávníci deklarují, že si objednat nezapomínají.
• Žáci (cca od třetí třídy) již mají přehled o tom, jak které jídlo vypadá a chutná, a mohou se tedy vhodně při výběru rozhodnout. Ovšem může nastat i situace, kdy žák zamění jídlo za jiné a neobjedná si ho v domnění, že mu chutnat nebude (např. květákový mozeček za zvířecí mozeček).
• Systém výběru jídel je pro strávníky vyhovující. • Návrh, kdy by si strávník musel povinně alespoň jedno jídlo vybrat,
jinak by na žádné neměl nárok, je hodnocen jako neakceptovatelný –v případě zapomenutí by byl o hladu.
„To by bylo lidí, co by na to zapomněli.“ Pracovnice školy
• Pokud vybírají žákovi jídlo rodiče (spíše u mladších žáků) bez jeho spolupráce, může se stát, že žák jídlo nechá, protože mu rodiče vybrali jídlo nevhodné (nechutná mu).
„A někdo vyhazuje to jídlo, že jim to zvolí maminka, to byla tak 5. třída.“ Učitel
A JAK SI OBJEDNÁVAJÍ JÍDLO?
CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
I přesto, že si strávníci v jídelně mohou vybrat ze 2 jídel, skoro 1/5 dětí uvedla, že jim nechutná celé jídlo. To může být dáno nejen vybíravostí dětí, ale také způsobem, jak si v jídelně mohou jídla volit, a jak tento výběr funguje v praxi. V diskuzi jsme se tedy podrobněji zaměřili na to, jak to s výběrem jídla v Jílovém je.
Obecně lze říci, že výběr ze dvou jídel je pro strávníky vyhovující.
Výběr jídla je možný několika způsoby: • přes čip přímo v jídelně na automatu – pouze 14 dní dopředu (mladším žákům
pomáhají družinářky) • přes internet – možno až na měsíc dopředu; ne všichni strávníci si chtějí objednávat tak
moc dopředu, chtějí mít větší přehled, a proto využívají automat
„Tam je přístroj na zdi, tam se přihlásím čipem na svůj účet a navolím si, jaký chci oběd, 1, 2 nebo nechci.“ Žák 6. třída
„Dole na přístroji je jen 14 dní dopředu.“ Pracovnice školy
„Tam je nástěnka, to si přečtu, co je kdy a podle toho si to přeřídím. A navolím si to, na jak dlouho dopředu můžu.“ Žákyně 9. třída
Nesmím si zapomenout vybrat jídlo!
16
VÝBĚR ZE 2 JÍDEL I ZPŮSOB JEHO OBJEDNÁVÁNÍ JE HODNOCEN VESMĚS KLADNĚ.
CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ?
Školní jídelna nabízí strávníkům někdy i jediné teplé jídlo denně, za kterýmnemusí nikam docházet.
„Aspoň nemusíme docházet do Jílovský a.s.“ Žák 6. třída
„Chodí hodně dětí, hlavně ty malý.“ Učitel
Několika méně finančně zaopatřeným žákům dotuje obědy škola ze speciálníhoprogramu – ovšem stane se, že o tuto možnost nejeví rodiče těchto žáků zájem.
18
Servírování
Dlouhá fronta předjídelnou může některénetrpělivé strávníkyodradit.
Způsob servírování jehodnocen jako zcelastandardní. Vizuálnějídlo působí normálně.
Množství jídla
To, zda jde strávník na oběd hladový či nikoli,závisí na velikosti svačiny, kdy svačinu snědl,kdy na oběd jde a předmětech před obědem(např. tělesná výchova).
„Já podle velikosti svačiny.“ Žák 6. třída
„Já jak kdy. Když jdu v 11:30, je to jiné, než když jdu ve 13:30.“ Učitelka
Hluk v jídelně
Velký hluk v jídelně kazí chuť k jídlu předevšímdospělým strávníkům. Žáci se při jídle hlasitěbaví a při velkém množství strávníků v jednémístnosti je hluk až nepříjemný. Prosklené stěnyčásti jídelny přispívají k velkému teplu v letníchměsících, což může také mírně tlumit chuť k jídlu– sezení venku v teplém počasí je navrhovánoučiteli jako možné řešení teplotního problémujídelny.
„My jako děti šli do jídelny, kantoři nás ztišovali, dneska je neokřiknou. Z družiny jim nikdo nic
neřekne.“ Učitelka
STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ OVLIVŇUJE TAKÉ NAPŘÍKLAD DLOUHÁ FRONTA ČI HLUK I ZPŮSOB SERVÍROVÁNÍ JÍDLA.
CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ?
Časový aspekt
Většina strávníků nepociťuje tlak na to, aby své jídlo snědli ve spěchu. Žáci se v jídelněprostřídají vcelku pohodlně. Pouze výjimečně se objevují případy, že pedagogna žáky (především mladší) pospíchá.
„Oni mají času dost. Jsou tam i ti, co si přidávají, to pak nechají to dítě, aby za nimapřišlo.“ Učitelka
Efekt, kdy se jeden žák zvedne od stolu a ostatní ho následují, i když nemají jídlodojedené, může také znamenat, že žák jídlo nedojí celé.
„A jedno dítě se zvedne a jde a ostatní s ním.“ Učitelka
Pouze v případě, že žák pospíchá na školní kroužek či na autobus, se může stát,že musí svůj oběd uspíšit a sníst rychle (např. nevezme si polévku).
„Kdo jezdí pryč, tak to nestíhá, to jede bus za hodinu 2x.“ Žákyně 9. třída
„Občas mají kroužky, ale to není klíčový.“ Učitel
Žáci po sobě někdy jídla i dojídají. Hrátky s jídlem (např. jídlo v květináči) mohou taképřispívat k většímu množství zbytků v jídelně.
„Anebo když děti dělají prasárny, to mi něco znechutí.“ Učitel
19
Kuchařka v prostoru pro vracení táců se zbytky
Mezi personálem kuchyně převládá názor, že v době, kdy v prostoru, kde se tácys jídlem vrací, stávala kuchařka, žáci dojídali jídla více. Nyní pokládají tácy do danéhoprostoru bez dohledu.
„A to vracení jídla ovlivňuje, když tam jsou u toho okýnka kuchařky.“ Pracovnice školy
POKUD V MÍSTĚ, KDE SE VRACEJÍ TÁCY, STOJÍ KUCHAŘKA, DĚTI VÍCE DOJÍDAJÍ. NEGATIVNÍ VLIV MÁ NAOPAK SPĚCH.
CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ?
SYSTÉMOVÁ ŘEŠENÍ
Jídelníček
Jídelníček sestavuje vedoucí jídelny společně s kuchařkami na měsíc dopředu.
„My dvě. Musíme najít chvilku, kdy se sejdeme. Děláme to o svačině.“ Pracovnice školy
Faktory ovlivňující skladbu jídelníčku:
• naplnění Spotřebního koše (nutnost zařazovat luštěniny považována za nejvíce zbytečnou) a dodržení nutričních doporučení
• potřeba zasytit žáky • nemožnost vařit dvě náročná jídla najednou – technické a časové možnosti
kuchyně
„Mají se dávat luštěniny bez masa. A ty luštěniny nikdo nechce, i když se k nim upeče moučník nebo se dá něco sladkého, co mají rádi. To jde tak 1x za měsíc.“ Pracovnice
školy
„Oni si vezmou pečivo a polívku, luštěniny nechají.“ Pracovnice školy
„Ale i když máme rybu na 1, tak si děti radši dají 2.“ Pracovnice školy
Jídlo na č. 1 si dává větší počet strávníků než č. 2, ovšem konkrétní počet závisína daných jídlech. Na č. 2 bývají zařazena jídla, která jsou náročná na přípravua nelze je v dané jídelně uvařit ve velkém počtu.
Nová jídla jsou zařazována cca jednou za měsíc a jsou servírována jako jídlo č. 2.V jídelníčku je pak detailnější popis jídla a ingrediencí pro představu strávníků.
Stravovací komise (v které jsou žáci, učitelé, pracovníci kuchyně) má šanci se jednouza měsíc vyjádřit k jídelníčku a vznést připomínky. V minulosti existovala knihas fotografiemi jídel, do které se mohli strávníci podívat, aby měli představu, jak jídlovypadá. Ovšem ta byla nejspíše odcizena.
„Měli jsme fotoknihu, to je tak 2-3 roky zpátky. Bylo to v šanonu položený na okně, pak to někdo odnesl.“ Pracovnice školy
20
JÍDELNÍČEK JE SESTAVOVÁN NA MĚSÍC DOPŘEDU,OVLIVŇUJÍ HO MIMO JINÉ I ČASOVÉ A TECHNICKÉ MOŽNOSTI KUCHYNĚ.
CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ?
SYSTÉMOVÁ ŘEŠENÍ
Objednávání potravin
Potraviny objednává vedoucí kuchyně. Trvanlivé potraviny jsou někdy skladoványdelší dobu. Čerstvé potraviny jsou objednávány na základě objednaných jídelstrávníky, kteří se musí rozhodnout 2 dny dopředu. Ve většině případů taknedochází k plýtvání potravinami v této fázi.
„Spočítám si to. Základní suroviny máme ve skladu. A podívám se, kolik se přihlásilo lidí, podle toho objednám.“ Pracovnice školy
Množství uvařeného jídla se přizpůsobuje oblíbenosti jídla – např. špagety na různézpůsoby jsou velmi populární a mnoho žáků si jde přidat, na druhé straně množstvíluštěnin se navyšovat oproti normám na porci nemusí.
„Špaget se musí udělat víc, děti si přidávají.“ Pracovnice školy
Může se stát, že celá třída jede např. na výlet a třídní učitel tuto skutečnost zapomenev kuchyni včas nahlásit (mnohé děti si oběd zapomenou sami odhlásit). Počet jídel sepak musí operativně snížit a maso je uloženo do mrazáku a použito jindy.
„To je tak na 2 dny dopředu. A když někdo někam jede, tak se dá maso do mrazáku, když to víme.“ Pracovnice školy
21
MOUKA
VEJCE
CUKR
MASO
PŘI NAKUPOVÁNÍ POTRAVIN NEDOCHÁZÍ K PLÝTVÁNÍ, PROTOŽE VYCHÁZÍ Z TOHO, KTERÁ JÍDLA JSOU OBJEDNÁNA.
CO STRÁVNÍKŮM V JÍDELNĚ NECHUTNÁ?
23
48%
38%
38%
35%
30%
30%
27%
25%
25%
21%
18%
16%
16%
16%
14%
14%
11%
10%
8%
8%
7%
6%
5%
6%
Ryby
Zelenina vařená
Luštěniny (např. čočka, hrách)
Kuskus
Brambory
Bulgur
Špenát, zelí
Polévky
Ostatní maso
Zelenina syrová
Sladká jídla (např. dukátové buchtičky)
Omáčky
Bramborová kaše
Lasagne
Saláty
Rýže
Ovoce, kompoty
Knedlíky
Pití
Zákusky/dezerty
Pizza
Kuřecí maso
Těstoviny
Bez odpovědi
n=159
M) Co Vám v jídelně nechutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek
NEJMÉNĚ OBLÍBENÉ JSOU RYBY, LUŠTĚNINY A VAŘENÁ ZELENINA. PŘEKVAPIVĚ JSOU HODNOCENY I BRAMBORY.
CO STRÁVNÍKŮM V JÍDELNĚ NAOPAK CHUTNÁ?
24
70%
70%
69%
69%
66%
64%
60%
59%
57%
57%
57%
55%
53%
50%
47%
42%
40%
39%
36%
34%
32%
31%
28%
3%
Kuřecí maso
Zákusky/dezerty
Těstoviny
Pizza
Knedlíky
Ovoce, kompoty
Pití
Saláty
Lasagne
Rýže
Sladká jídla (např. dukátové buchtičky)
Omáčky
Bramborová kaše
Špenát, zelí
Zelenina syrová
Polévky
Brambory
Ostatní maso
Kuskus
Bulgur
Zelenina vařená
Ryby
Luštěniny (např. čočka, hrách)
Bez odpovědi
n=159
N) A co Vám v jídelně chutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek
NAOPAK NEJOBLÍBENĚJŠÍ JE KUŘECÍ MASO, ZÁKUSKY A TĚSTOVINY. PIZZA JE OBLÍBENÁ HLAVNĚ U DĚTÍ.
CO STRÁVNÍKŮM V JÍDELNĚ CHUTNÁ A NECHUTNÁ?
25
A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?
Neoblíbená jídla: ryby, luštěniny.
Oblíbená jídla: krupicová kaše, špagety, žemlovka, řízek, kuře po kanadsku, plněnébramborové knedlíky se zelím.
„U špaget je dozor v jídelně 2x tak dlouhý.“ Učitelka
„Ty těstoviny se sýrovou omáčkou, to je moje nejoblíbenější jídlo.“ Žák 6. třída
Na druhou stranu si strávníci mohou v jídelně dopřát jídla, která se doma nevaří.
n=159
M) Co Vám v jídelně nechutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek
• Nejméně vybíraví jsou dospělí. Jediná položka, kterou volili více než děti, byla pizza. Tu označilo 16 % dospělých jako jídlo, které jim nechutná.
• Naopak nejvíce zaškrtnutých možností mají děti z 1. stupně. Ze všech skupin označovaly nejvíce, že jim nechutná zelenina, a to jak vařená, tak i syrová.
• Jako nejméně oblíbené položky byly vybrány ryby, luštěniny a vařená zelenina. Tento výsledek se potvrdil i v diskuzi (viz níže).
• Na 4. až 6. místě v neoblíbenosti se umístily potraviny: kuskus, brambory a bulgur. Tyto položky častěji volili žáci 2. stupně.
• Více vybíraví jsou ti, kdo v jídelně nejedí polévku.
N) A co Vám v jídelně chutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek
• Kuřecí maso je oblíbené u všech, nejvíce ho mají rádi ti nejmladší. Stejně tak žáci 1. stupně mají raději než ostatní pizzu, knedlíky a pití.
• Dospělí oproti žákům mají častěji rádi saláty, polévky a vařenou i syrovou zeleninu.• Strávníci, kteří uvádějí, že v jídelně dojídají, mají častěji rádi kromě polévek a zeleniny
také špenát, zelí a ostatní maso (jiné než kuřecí).• Ti, kterým chutná stejně doma jako v jídelně, si častěji než ostatní pochvalují zákusky,
omáčky, bramborovou kaši, knedlíky, polévky a brambory.
OPĚT SE POTVRZUJE, ŽE NEJMÉNĚ VYBÍRAVÍ JSOU DOSPĚLÍ STRÁVNÍCI, KTEŘÍ MAJÍ RÁDI I SALÁTY, POLÉVKY A ZELENINU.
ANALÝZA ZBYTKŮ
27
0
10
20
30
40
50
60
8.1
1.
9.1
1.
10
.11
.
13
.11
.
14
.11
.
15
.11
.
16
.11
.
20
.11
.
21
.11
.
22
.11
.
23
.11
.
24
.11
.
27
.11
.
28
.11
.
29
.11
.
30
.11
.
1.1
2.
4.1
2.
5.1
2.
6.1
2.
7.1
2.
8.1
2.
Po dobu 4 týdnů vážili v jídelně množství zbytků, které za daný den zůstaly. Je potřebasi uvědomit, že v Jílovém se v jídelně stravuje cca 600 dětí a dospělých, není tedymožné očekávat, že i při nejlepší vůli by zbytky mohly být nulové. V kombinaci jídelníčku,množství zbytků (v kg) a dalších výsledků výzkumu jsme udělali analýzu, která můžepomoci k redukci zbytků v jídelně.
Níže uvedený graf znázorňuje množství vyhozených zbytků v kilogramech za jednotlivédny po dobu celého vážení.
Největší množství vyhozeného jídla:
15.11. – cizrna s kuřecím masem azapečené brambory – oboje patří mezi5 nejméně oblíbených jídel22.11. – luštěninová polévka, vepřovémaso v mrkvi s bramborem a králičímaso na hořčici s bramborovými noky30.11. – polévka z růžičkové kapusty,kuře na divoko s br. kaší, drůbeží játrana cibulce s rýží
Naopak nejméně to bylo:
24.11. – ovarová polévka, vepřoknedlo zelo, telecí na másles bramborem27.11. – krupková polévka, maďarskýguláš s těstovinami, šoulet s cibulkoua kysané zelí8.12. – polévka z červené čočky,plněné bramborové knedlíky, nudle smákem
Hodnoty vyhozených potravin se pohybovaly
mezi 20 – 59 kg.
CELKEM se za dobu vážení vyhodilo 831,3 kg potravin.
V průměru na den je to 37,8 kg.
PRŮMĚRNÉ MNOŽSTVÍ ZBYTKŮ V JÍDELNĚ PRO CCA 600 STRÁVNÍKŮ BYLO PO DOBU VÁŽENÍ 37,8 KG ZA DEN.
St 8.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
květáková (A: 01, 07, 09)sekaná pečeně, brambory, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 03, 07)pizza se šunkou a sýrem, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 07, 12)zeleninová obloha
28 kg
Čt 9.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
zelná (A: 01)zapečené těstoviny s uzeným masem, sterilovaná okurka, čaj (A: 01, 03,07)obalovaný květák, brambory, čaj (A: 01, 03, 07)kompot
29,5 kg
Pá 10.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
hovězí rychlá s vejci (A: 03, 07, 09)treska v kukuřičných lupíncích, bramborová kaše, mléko, čaj (A: 01, 03, 04, 07)tagliatelle s tuňákem a rajčaty, mléko, čaj (A: 01, 03, 04)zeleninový salát
25,8 kg
Po 13.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
čočková (A: 01)rizoto s vepřovým masem, sypané sýrem, čaj (A: 07, 09)smažený sýr, brambory, čaj (A: 01, 03, 07)zeleninový salát (A: 07)
29 kg
Út 14.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
jáhlová se zeleninou (A: 07, 09)hovězí maso vařené, rajská omáčka, těstoviny, čaj, ovocný nápoj (A: 01)bulgur se zeleninou, strouhaný sýr, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 07, 09)ovoce
34 kg
St 15.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
pórková, krutóny z pečiva (A: 01, 07)pečené kuřecí maso, cizrna po valašsku, čaj, mléko (A: 07, 10)zapečené brambory se zeleninou a smetanou, čaj, mléko (A: 07, 09)šopský salát (A: 07)
59 kg
Čt 16.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
zeleninová s písmenky (A: 01, 03, 07, 09)segedínský guláš, houskové knedlíky, čaj, mléko (A: 01, 03, 07)rýžový nákyp, čaj, mléko (A: 03, 07)ovoce
39 kg
Po 20.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
hrášková (A: 07)rybí filé na bylinkách, dušená zelenina, brambory, mléko, čaj (A: 04, 07)zapečené těstoviny s kuřecím masem, žampiony se smetanou, mléko, čaj (A: 01, 03, 07)rajče
50 kg
Út 21.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
zeleninová s kuskusem (A: 01, 07, 09)svíčková na smetaně, houskové knedlíky, mléko, čaj (A: 01, 03, 07, 09)jáhlová kaše s ovocným přelivem, mléko, čajovoce
26 kg
St 22.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
z míchaných luštěninvepřové maso v mrkvi, brambory, čaj (A: 01)králičí maso na hořčici, bramborové noky, čaj (A: 01, 03, 07, 10)mléčný dezert (A: 07)
57 kg
Čt 23.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
špenátová (A: 01, 03, 07)drůbeží maso po čínsku, dušená rýže, čaj (A: 09)čočkový salát se zeleninou, cereální pečivo, čaj (A: 01,06, 07, 09, 11)ovocná přesnídávka
27 kg
JÍDELNÍČEK 1/2
28Podprůměrné množství zbytků Nadprůměrné množství zbytkůLegenda:
ZELENĚ OZNAČENÉ DNY V JÍDELNÍČKU MĚLY MENŠÍ MNOŽSTVÍ VYHOZENÝCH POTRAVIN, NEŽ BYL PRŮMĚR.
Pá 24.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
ovarová (A: 01, 09)vepřová pečeně, bramborové knedlíky, zelí, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 03, 07)telecí na másle, brambory, čaj (A: 07)ovoce
20 kg
Po 27.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
krupková s bramborem (A: 01, 09)maďarský guláš, těstoviny, čaj (A: 01)šoulet s cibulkou, kysané zelí, čaj (A: 01)ovoce
23,5 kg
Út 28.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
cizrnová (A: 07)krůtí maso pečené, dušená míchaná zelenina, brambory, čaj (A: 07)zapečené špagety s vepřovým masem, houbami a sýrem, čaj (A: 01, 07)krájená zelenina
41 kg
St 29.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
kuřecí čínská (A: 01, 07, 09)vepřové maso na kmíně, rýže, čaj, mléko (A: 01, 07, 09)zeleninové lečo, brambory (A: 03, 07)ovoce
31 kg
Čt 30.11.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
z růžičkové kapusty (A: 01, 07)kuře na divoko, bramborová kaše, čaj (A: 07)drůbeží játra na cibulce, rýže, čaj (A: 01)zeleninový salát
54 kg
Pá 1.12.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
boršč, chléb (A: 01, 06, 07, 09)srbské rizoto s vepřovým masem, sypané sýrem, čaj, mléko (A: 07)vepřové maso v mrkvi, brambory, mléko, čaj (A: 07)mléčný dezert (A: 07)
53 kg
Po 4.12.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
mrkvová (A: 01, 07)treska cordon bleu, brambory, čaj (A: 01, 03, 04, 07)jelení kýta na smetaně, vícezrnný knedlík, čaj (A: 01, 03, 06, 07, 09, 11)zeleninový salát
49 kg
Út 5.12.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
písmenková se zeleninou (A: 01, 03, 07, 09)hovězí maso se šípkovou omáčkou, houskové knedlíky, mléko, čaj (A: 01, 03, 07, 09)čínské nudle s tofu a zeleninou, mléko, čaj (A: 01, 03, 06, 07)balíček - Mikuláš
45 kg
St 6.12.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
bramborová (A: 01,07, 09)vepřová pečeně, boloňské fazole, čaj, ovocný nápojkvětákový mozeček, brambory, čaj, ovocný nápoj (A: 03, 07)zeleninový salát (A: 07)
51 kg
Čt 7.12.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
hovězí s hráškem a rýží (A: 09)krůtí maso po toskánsku, těstoviny, čaj (A: 01)smažené rybí prsty, bramborová kaše, čaj (A: 01, 03, 04, 07)pudink (A: 07)
39 kg
Pá 8.12.
PolévkaOběd 1Oběd 2
Doplněk
Z červené čočkyplněné bramborové knedlíky uzeným masem, zelí, čaj (A: 01, 03, 07)nudle s mákem, mléko, čaj (A: 01, 03, 07)ovoce
20,5 kg
JÍDELNÍČEK 2/2
29Podprůměrné množství zbytků Nadprůměrné množství zbytkůLegenda:
PŘESNĚ ½ DNŮ MĚLA PODRŮMĚRNÉ ZBYTKY A DRUHÁ ½ NADPRŮMĚRNÉ. NEDOCHÁZÍ TEDY K ZÁSADNÍM VÝKYVŮM.
CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE MNOŽSTVÍ ZBYTKŮ?
30
SYSTÉMOVÁ ŘEŠENÍ
Zbytky jídla
Množství zbytků závisí na popularitě samotných jídel ten daný den.
„Když se upečou buchty, tak nejsou zbytky žádný.“ Pracovnice školy
„Omáček se dělá víc, že se přidává.“ Pracovnice školy
Maso je většinou vydáno všechno. Může zbýt trochu nevydané polévky, omáčkya přílohy. Personál kuchyně si občas část nevydaného jídla odnáší domů. Vodaz polévek je vylévána do kanalizace, aby nenavyšovala objem odpadu.
„A když je vývar, tak to tam nechtějí. Pán měl minule politý auto. To je mastný.“ pracovnice školy
Mezi zbytky, které strávníci vrátí, se nejčastěji vyskytují maso, luštěniny, dušenázelenina, ryby, špenát.
„Dušenou zeleninu by nemuseli mít vůbec. Nebo špenát.“ Pracovnice školy
Průměrný objem zbytků z obědů (vydaná i nevydaná jídla) pro 570 žáků je cca jedenkontejner na bio odpad za týden (přesný objem není znám, odhadován na 120 l).Kontejner je odvážen právě jednou týdně specializovanou firmou, avšak danémnožství není zváženo.
„1x týdně, máme na to nádobu.“ Pracovnice školy
Systém odvozu je hodnocen jako vyhovující.
Je tedy zřejmé, že množství zbytků souvisí s oblíbeností či neoblíbeností daných jídel.
Větší zbytky je možné pozorovat v momentech, kdy jsou luštěniny, ryby či jiná masa nežkuřecí (zejména méně obvyklá masa jako například zvěřina).
Podstatnou roli ale hraje to, jaká 2 jídla jsou v daný den na výběr. I ve dnech, kdy jejedno z jídel méně oblíbené a druhé naopak většině strávníků chutná (např. těstoviny),mohou být zbytky výrazně nižší.
MNOŽSTVÍ ZBYTKŮ ZÁVISÍ NA OBLÍBENOSTI JÍDEL A KOMBINACI JÍDEL, KTERÁ JSOU V DANÝ DEN NA VÝBĚR.
CO BY MOHLO POMOCI MÉNĚ PLÝTVAT?
O) Máte nějaký nápad, jak by se dalo vyhazovat méně jídla ve školních jídelnách? (Napište, prosím, vše, co Vás napadne.)
32
10%
8%
8%
8%
7%
7%
6%
4%
4%
4%
3%
3%
3%
2%
2%
2%
2%
2%
2%
2%
2%
38%
5%
Menší porce, možnost si pak přidat
Nemuset si vzít to, co mi nechutná
Lepší/chutnější jídla
Smažená jídla (řízky, smažený sýr, hranolky)
Pizza
Mc Donald, KFC a podobné
Ptát se, kolik toho děti chtějí nandat na talíř
Zjistit a vařit oblíbená jídla
Sladká jídla
Chov prasat, dát jídlo zvířatům (zeleninu apod.)
Lepší komunikace s rodiči při výběru jídla, možnostvybrat si jídlo až na místě
Více jídel na výběr
Nevařit neoblíbená jídla
Více času na oběd
Možnost odhlásit jídlo, které nejím
Jíst vše / naučit děti jíst všechno
Vařit méně polévky, nevařit polévku
Možnost brát si jídlo domů
Zmrzlina
Čínská jídla (nudle apod.)
Těstoviny
Nevím
Jiné
STRÁVNÍCI BY NEJVÍCE OCENILI MENŠÍ PORCE S MOŽNOSTÍ SI PAK PŘIDAT.
KONKRÉTNÍ NÁVRHY – 2. STUPEŇ
34
ŽÁCI 2. STUPNĚ UŽ SE KROMĚ KONKRÉTNÍCH JÍDEL SOUSTŘEDILI VÍCE I NA JINÁ ŘEŠENÍ.
KONKRÉTNÍ NÁVRHY - DOSPĚLÍ
35
DOSPĚLÍ NAVRHUJÍ HLAVNĚ LEPŠÍ KOMUNIKACI S DĚTMI A RODIČI, MAJÍ ALE I DALŠÍ NÁPADY.
SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ 1/2
ZŠ v Jílovém u Prahy je školou, která se aktivně zabývá ekologií a snaží se v rámci svýchmožností hledat cesty, jak co nejméně plýtvat, a to nejen potravinami. Celkově tedy můžemeříct, že škola je na nejlepší cestě zcela minimalizovat kilogramy již tak poměrně nízkéhomnožství vyhazovaného jídla. Nelze očekávat, že toto množství při počtu cca 600 strávníkůbude nulové, přesto by se některé zbytky mohly zredukovat. Je také zřejmé, že skladbajídelníčku nemůže záviset pouze na oblíbenosti jídel, ale na dalších faktorech, jako jenaplnění Spotřebního koše či technických možnostech kuchyně, času a náročnosti přípravyjednotlivých jídel.
Co tedy navrhujeme?
KOMUNIKUJTE! Přesně tak, jak velmi často navrhovali učitelé a další zaměstnanci školy, je potřeba vícekomunikovat nejen s dětmi, ale hlavně s rodiči. V dnešní době jsou žáci zvyklí stravovat sečasto ve fast foodech, nedojídat a hodně si jídla vybírat. Jak se ukázalo v diskuzi, rodiče sipříliš nepřejí nutit děti k dojídání, ani pro učitele a ostatní personál by to jistě nebylopříjemné, ale určitě by bylo vhodné najít přiměřený kompromis, který by vyhovoval jakdětem, rodičům, tak i učitelům. Celkovou snahou by mělo být to, aby děti obědy jedly,zbytečně si nevybíraly a nevyhazovaly i to, co třeba ani neochutnaly.
S obědem úzce souvisí i svačina a pocit hladu před obědem. Pokud má dítě příliš velkousvačinu, kterou sní třeba v 10 hodin, není možné očekávat, že bude mít za 2 hodiny hlad naoběd. Stejně tak také záleží na tom, co děti svačí. Pokud se „natláskají“ tyčinkami,brambůrkami a čokoládou, není divu, že se jim do oběda příliš nechce. I v tomto směru bybylo vhodné apelovat na rodiče, aby dětem připravovali vyvážené svačiny. Je jasné, že uvětších žáků už rodič svačinu nemusí příliš ovlivnit, zejména pokud si ji žák kupuje cestou doškoly nebo přímo ve škole.
HLÍDEJTE ŠKOLNÍ BUFET!V návaznosti na předchozí bod je dobré si uvědomit, že část děti i dospělých si někdyv bufetu kupuje svačinu. Bylo by dobré zaměřit se na nabízený sortiment. Nabízejte v bufetu,co dětem chutná a zároveň je zdravé a přiměřeně je zasytí.
UKAŽTE, CO UMÍTE!Váš nápad s fotoknihou byl skvělý! Zejména menší děti často neví, jak jídlo vypadá. I kdyžfotoknihu někdo odcizil, nabízí se podobné řešení – udělejte novou fotoknihu, ale nainternetu. Vyfoťte postupně všechna jídla a přidávejte je rovnou na internet tak, aby se žácia také rodiče při výběru jídel na další dny a týdny mohli podívat, co vybírají. Například senám stalo, že žák 3. třídy neuměl přečíst „lasagne“. Když jsme mu to přečetli a připomněli, coto je, hned věděl, že to má rád.
36
ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Z VÝZKUMU
SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ 2/2
VYCHYTEJTE PORCE!V nápadech, jak snížit množství vyhazovaného jídla se nejčastěji objevovalo, že by bylo dobrézmenšit porce. To samozřejmě nejde udělat plošně, ale ani není možné se při tak velkémpočtu strávníků každého žáka ptát, kolik přesně chce nandat – a kolikrát to hlavně tinejmenší neumí ani odhadnout. I když kuchařky mají jistě nejlepší přehled, kolik dětemdávat na talíř přiměřeně věku, stálo by za to zkusit dětem nandávat méně s možností si pakpřidat.
POLÉVKA DOBROVOLNĚ!V jídelně je možné si vybrat ze dvou jídel, což je skvělé a přispívá to ke spokojenostistrávníků. Polévka je ale vždy jen jedna, takže se často stává, že si ji děti nedávají. Spíše nežvařit 2 polévky by bylo vhodnější umožnit strávníkům si vybrat, zda si polévku vůbec dajínebo ne. Každé dítě a v případě dětí, kterým objednávají rodiče také každý rodič, ví, jestli jínebo nejí například rajskou polévku. Možnost odhlášení polévky by mohla kromě sníženímnožství zbytků ušetřit také náklady na nákup surovin.
V případě, že možnost odhlásit si polévku nebude, určitě se vyplatí, když polévku žákůmbude někdo nalévat. Žákům se bude polévka hůře odmítat a alespoň ji ochutnají.
TAKÉ ALE HLÍDEJTE!Jak vyplynulo z diskuze, děti více dojídaly, když v prostoru, kam se vracejí tácy, stálakuchařka. Pokud je to možné, ať tam opět někdo dospělý je. Kolikrát stačí, že žáci ví, že tamněkdo stojí a uvidí je, kolik toho vracejí.
ANALYZUJTE A LÉPE KOMBINUJTE!Vzhledem k analýze jídelníčku a množství vyhozených zbytků je zřejmé, že jídla na daný denjsou kombinována dobře. Zkuste si ale množství zbytků za dané dny v kombinacis jídelníčkem více hlídat, třeba i vážit a někam zapisovat. Vždy jednou za měsíc se zpětnězkuste podívat, kdy byly zbytky největší a zkuste se podrobně zamyslet nad tím proč (ne jenproto, že koprovka prostě není oblíbená).
DEJTE JÍDLU PŘÍBĚH!V návrhu na ideální školní jídelnu se objevila témata jako: výběr jídla přímo na místě nebošvédské stoly. To ovšem rozhodně nejsou řešení, jak snížit množství vyhozených potravin,možná ba naopak. To, co by ale opravdu mohlo pomoci, jsou tematické dny/týdny. Udělejtesi jednou za měsíc týden italské/mexické či jiné kuchyně. Jídla ve skutečnosti nemusí být ažtak odlišná od těch, která se vaří nyní, ale pokud k tomu žákům dáte nějaký příběh, určitě sena jídlo budou více těšit. Může stačit vymyslet nějakou postavičku, která bude danou zemireprezentovat, objeví se na nástěnce u jídelníčku, bude něco „říkat“. Téma se také dá velmidobře spojit s výukou zeměpisu atd. V rámci toho můžete představovat kulturu dané země.
37
ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Z VÝZKUMU
KONTAKTY
KONTAKTY
38
Lenka SazmováAccount Director Ipsos Public [email protected]: +420 724 185 825
Barbora OndřejkováResearch Executive Ipsos Public [email protected]: +420 601 293 816
V případě dotazůnás kontaktujte!