CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100 Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení TOKOZ a.s. V Praze, 01.10.2007
24
Embed
Vyjádøení k ádosti TOKOZ · 2019-11-10 · 6 Odmaš ťovací a mo řící linka kombinovaná s projektovanou kapacitou 480 kg/h, 38 400 kg/týden. Kombinovaná odmaš ťovací
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100
Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení
Obsah 1. IDENTIFIKA ČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZA ŘÍZENÍ ................................................. 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................... 4
2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.............................................................................................................. 4
2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.............................................................................................................. 5
2.3. Přímo spojené činnosti ...............................................................................................6 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI ............................................................................................ 6 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZA ŘÍZENÍ ............................................... 7
4.1. Ovzduší....................................................................................................................... 7 4.2. Voda ........................................................................................................................... 9 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření........................................................................... 10 4.4. Nakládání s odpady .................................................................................................. 10 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti ..................................................... 10 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí............................................... 11 4.7. Hospodárné využití surovin a energie...................................................................... 11 4.8. Opatření pro předcházení haváriím .......................................................................... 11 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu .................... 11 4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního
prostředí jako celku .................................................................................................. 11 4.11. Kontrola a monitorování .......................................................................................... 11 4.12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení .......................... 11
5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI Ú ČASTNÍK Ů ŘÍZENÍ .................... 12 6. STANOVENÍ BAT...................................................................................................... 15 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT.................................................................................. 20
7.1. Použití nízkoodpadové technologie ......................................................................... 20 7.2. Použití látek méně nebezpečných ............................................................................ 21 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek ................................................................. 21 7.4. Srovnatelné procesy ................................................................................................. 21 7.5. Technický pokrok..................................................................................................... 21 7.6. Charakter, účinky a množství emisí ......................................................................... 21 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu......................................................................... 22 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT............................................................................... 22 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická
účinnost .................................................................................................................... 22 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí
a rizik s nimi spojených na minimum ...................................................................... 23 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí ........................................ 23
8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY .............................................................................. 23 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 24
4
1. Identifika ční údaje provozovatele zařízení
Název zařízení: Galvanické pokovování
Provozovatel zařízení: TOKOZ a.s.
Adresa sídla: Santiniho 20/26, 591 02 Žďár nad Sázavou
IČ: 25670042
Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.:
2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3
Druh žádosti: § 42 zákona č. 76/2002 Sb.
Umístění zařízení:
Kraj Vysočina, obec Žďár nad Sázavou, k.ú. Zámek Žďár, parcelní č. jsou uvedena ve výpisu z katastru nemovitostí (viz příloha č. I žádosti)
2. Údaje o zařízení
Zařízení „Galvanické pokovování“ TOKOZ a.s. je zaměřeno na povrchovou úpravu kovů hromadným bubnovým zinkováním a závěsovým zinkováním ocelových součástí. Technologie galvanického pokovování se skládá: z chemické předúpravy povrchu zboží (chemické odmaštění, moření, elektrolytického odmaštění, dekapování), vlastního vytváření povlaků (ochranné povlaky Zn, Ni, fosfát, dekorativní ochranné povlaky Ni, Zn), dokončovacích operaci (pasivace, chromátování, leštění). Galvanické pokovování je elektrochemický proces, při kterém dochází působením vnějšího stejnosměrného elektrického pole k vytváření kovového povlaku na povrchu zpracovávaného předmětu vlivem elektrochemické redukce iontů příslušného kovu.
2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
Galvanické pokovování. Princip výroby: působením elektrického proudu se přenášejí ionty z anody na upravovaný výrobek, zapojený jako katoda. Přenos probíhá ve vhodné kapalině – elektrolytu. Bubnová zinkovací linka na Fe – součásti o projektované kapacitě 3210 t/r. Automatická zinkovací linka je určena k hromadnému zinkování ocelových součástí v bubnu. Druhy povrchových úprav jsou:
Bubnová zinkovací linka na Zn – odlitky a Fe – součásti o projektované kapacitě 393 t/r. Bubnová zinkovací linka je určena k hromadnému zinkování Zn-odlitků, příp. Fe-součástí. Po zinkování následuje chromátování (žlutý chromát) a pasivace.
Závěsová linka Zn, Ni o projektované kapacitě 41 tis. m2 upravené plochy/r. Automatizovaná, počítačem řízená závěsová linka Zn, Ni je určena k zinkování ocelových součástí, které nelze pokovit hromadně. Součásti určené k pokovení se navěšují na speciální závěsy nebo se navazují do rámových závěsů měděným drátkem. Součásti nevěšení
5
na závěsech se zavěšují na katodové tyče, které jsou přenášeny pomocí podvěsných dopravníků k jednotlivým operacím. Druhy povrchových úprav jsou:
Zinková a fosfátovací závěsová linka 2 – 40 tis. m2 upravené plochy/r. Automatizovaná, počítačem řízená závěsová linka 2 je částí závěsové linky Zn, Ni a je určena k zinkování ocelových součástí, které nelze pokovit hromadně. Součásti určené k pokovení se navěšují na speciální závěsy nebo se navazují do rámových závěsů měděným drátkem. Součásti nevěšení na závěsech se zavěšují na katodové tyče. Druhy povrchových úprav jsou:
2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
Tavení slitin Tavící pece Al s celkovou projektovanou kapacitou 1500 t/r (tavící pec ÚPV 450/1000 s výkonem 500 t/r a tavící pec ÚVP 500 s výkonem 1000 t/r). Pro tavení Al slitin se používají tavící dvoukomorové pece, jako palivo se používá zemní plyn. Slitina se vyrobí roztavením bloků a vratného materiálu v peci, od které se rozváží elektrickým vozíkem speciálně upraveným pro rozvoz tekutého kovu do udržovacích pecí k jednotlivým lisům, kde se odlévá pod tlakem.
Čištění odpadních vod – neutralizační stanice s projektovanou kapacitou 15 m3/h (z toho 10 m3 kyselých vod a 5 m3 alkalických vod). Neutralizační stanice je určena ke zneškodňování: oplachových vod a koncentrátů z provozu galvanovny, odmašťovny a omílány, oplachových vod z lakovny a odlakovny, drenážních vod, koncentrátu z nabíjecí stanice autobaterií. Prášková lakovna s projektovanou kapacitou: vypalovací tunel 30 t/r, vypalovací pec větší 3 t/r, vypalovací pec menší 2 t/r. Technologie lakovny je určena k povrchové úpravě různorodých součástí práškovou nátěrovou hmotou. Technologie lakovny se skládá:
• dopravník prostorový podvěsný – přemisťuje součásti mezi jednotlivými stroji, • průjezdní postřikový stroj – slouží k odmaštění a fosfátování povrchu součástí
zavěšených na dopravníku, • sušící pece – slouží k sušení součástí po odmaštění, • prášková kabina – slouží k nanášení práškové barvy na součásti zavěšené
na dopravníku, • vytvrzovací pec – slouží k vytvrzování práškové barvy nanesené na součástech
zavěšených na dopravníku, • ruční prášková kabina – slouží k nanášení práškové barvy na součásti, • ruční vytvrzovací pec – slouží k vytvrzení práškové barvy nanesené na součástech.
6
Odmašťovací a mořící linka kombinovaná s projektovanou kapacitou 480 kg/h, 38 400 kg/týden. Kombinovaná odmašťovací a mořící linka slouží pro odmaštění a moření ocelových dílů. Podle požadavků galvanovny je možno zvolit: hrubé odmaštění, moření a pasivaci, odmaštění a pasivaci bez moření. Díly jsou odmašťovány a mořeny v bubnech, koších a na závěsech podle velikosti součástek:
• hromadné odmaštění drobných dílů – min. velikost 3 x 3 (Ø 3) x 2 mm, • odmaštění dlouhých dílů v bubnu, max. délka 1600 mm, • odmašťování v koších a na závěsech.
Omílání a leštění s projektovanou kapacitu 200 kg/h, 1600 kg/týden. Zařízení slouží k hromadnému opracování součástek a vytvoření jemné krystalické vrstvy. Technologie se skládá:
• rotační omílání a leštění – hromadné opracování součástí převalováním v rotačních bubnech, použitím různého omílacího média nebo chemických přípravků a podle povahy součástek nastává odstraňování nerovností, odkujení, odjehlení, zaoblení hran, odmaštění a leštění.
• vibrační omílání je určeno k odstraňování nerovností a otřepů z povrchu odlitků. • fosfátování je určeno k vytvoření jemné krystalické vrstvy zinečnatého fosfátu.
Výtopna s projektovanou kapacitou 516 kW. Výtopna je osazena 3 teplovodními kotli s přetlakovými hořáky spalujícími zemní plyn.
Přímotopné plynové jednotky s projektovanou kapacitou: MUA 200 – 220 kW, MUA 600 – 568 kW, MUA 600 – 730 kW. Přímotopné jednotky (3 ks) slouží k otopu pracovního prostředí galvanovny. Každá ze tří přímotopných jednotek je osazena atmosférickým hořákem, spalujícím zemní plyn. Spaliny nejsou odváděny definovaným výduchem do vnější atmosféry, ale pomocí ventilátorů je ohřátý vzduch vháněn do potrubních rozvodů, které jsou vyústěny do prostoru galvanovny.
2.3. Přímo spojené činnosti
• Skladování surovin, pomocných materiálu a výrobků, • Regenerace a filtrace odmašťovacích lázní, • Nakládání s odpady • Nakládání s odpadními vodami, • Vytápění.
3. Stanovisko k žádosti
Na základě požadavku, č.j. KUJI 53298/2007, ze dne 1.8.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP TOKOZ a.s., pro zařízení „TOKOZ a.s. – Galvanické pokovování“. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení.
7
4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení
4.1. Ovzduší
1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro Galvanovnu
Emisní zdroj Látka nebo ukazatel
Emisní limity podle platné legislativy
(mg/m3 )
Návrh závazného emisního limitu
(mg/m3 )
1001) do 31.12.2009
TZL 501)
od 1.1.2010
10
HCl 10 1)
od 1.1.2010
Shodný se zákonným
limitem Cl a jeho
anorganické sloučeniny
vyjádřené jako Cl
50 při hm. toku vyšším než 500 g/h2)
50 (bez závislosti
na hmotnostním toku)
Skupina kovů zahrnující As, Co, Ni, Se, Te, Cr 6+
2 při hm. toku vyšším než 10 g/h2)
Skupina kovů zahrnující Sn, Cr jiný než Cr6+, Mn,
Cu, Pb, V a Zn
5 při hm. toku vyšším než 50 g/h2)
1 (bez závislosti
na hmotnostním toku)
Galvanovna
Výduch č. 101 (001 – 007)
Velký zdroj znečišťování ovzduší
Silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H+ kromě HCl
10 při hm. toku vyšším než 100 g/h2)
Shodný se zákonným
limitem 1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb. Poznámka: Specifický emisní limit NO2 není navržen, protože provozovatel k povrchové úpravě používá kyselinu chlorovodíkovou.
U navržených obecných skupinových limitů kovů dle vyhlášky č. 356/2002 Sb. doporučujeme měřit pouze ty látky, které jsou v tabulce označeny tučně.
Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro tavící pece Al
Emisní zdroj Látka nebo ukazatel
Emisní limity podle platné legislativy
(mg/m3 )
Návrh závazného emisního limitu
(mg/m3 )
TZL 751) – pec ÚPV 450/1000 501) – pec ÚPV 500
10
NOx jako NO2 4001) 100
Tavící pece Al
Výduch č. 011 – 012
Velký zdroj CO 800 při hm. toku vyšším
než 5 kg/h2) 100
8
znečišťování ovzduší Fluor a jeho anorganické sloučeniny,
vyjádřené jako F
10 při hm. toku vyšším než 100 g/h2)
10 (bez závislosti
na hmotnostním toku)
1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb. Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro Výtopnu
Emisní zdroj Látka nebo ukazatel
Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )
Návrh závazného emisního limitu
(mg/m3 )
NOx jako NO2 2003)
CO 1003)
Výtopna (kotle K1, K2, K3)
Výduch č. 031, 032, 041
Střední zdroj znečišťování ovzduší SO2 35
Shodný se zákonným limitem
3) nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
Poznámka: Pro přímotopné plynové jednotky sloužící k otopu pracovního prostředí galvanovny emisní limity doporučujeme nestanovovat. Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů pro práškovou lakovnu
Emisní zdroj Látka nebo ukazatel
Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )
Návrh závazného emisního limitu
(mg/m3 )
TZL 34) Prášková lakovna
Výduch č. 023, 024, 022
Střední zdroj
znečišťování ovzduší TOC 504)
Shodný se zákonným limitem
4) vyhláška č. 355/2002 Sb. Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů pro odmaštění
Emisní zdroj Látka nebo ukazatel
Emisní limity podle platné legislativy (mg/m3 )
Návrh závazného emisního limitu
(mg/m3 )
1001) do 31.12.2009
TZL 501)
od 1.1.2010
10
Odmaštění a moření
Výduch č. 9, 10
Střední zdroj znečišťování ovzduší HCl
101) od 1.1.2010
Shodný se zákonným limitem
9
Cl a jeho anorganické sloučeniny
vyjádřené jako Cl
50 při hm. toku vyšším než 500 g/h2)
50 (bez závislosti
na hmotnostním toku)
1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) vyhláška č. 356/2002 Sb. Poznámka: Snížení emisních limitů vychází z posouzení BAT parametrů pro danou technologii, včetně porovnání s obdobnými technologiemi v ČR a z předložených protokolů o měření emisí.
1) Provozovatel předloží kategorizaci zdroje znečišťování ovzduší pro stripovací věže vodárny.
Termín: při ústním jednání o žádosti.
4.2. Voda
Zdrojem pitné vody je vodovodní přípojka veřejného rozvodu. Dodávka vody je řešena na základě smlouvy s Vodárenskou akciovou společností VAS a.s. Žďár nad Sázavou.
Surová voda pro galvanovnu je odebírána z podzemních studní – vrty T-01 a T-02, hluboké 90 m, průměr 225 mm. Surová voda z vrtů (studní) obsahuje značné množství železa a tetrachlorethenu. Na odvětrávání tetrachlorethenu z vody slouží dvě stripovací věže, ve kterých proti protékající vodě proudí vzduch. Odpadní vody jsou v galvanovně rozděleny na vody alkalické (zahrnují i vody mastné) a vody kyselé (zahrnují i vody s obsahem CrVI) a jsou svedeny do jímek neutralizační stanice, kde jsou čištěny. Předčištěné vody jsou poté vypouštěny do vnitropodnikové kanalizace a následně do veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou vedeny společně s vodami srážkovými do vnitropodnikové kanalizace a následně do veřejné kanalizace.
Odběr podzemních vod.
0) Dodržovat povolené množství a rozsah odběrů podzemních vod.
Doporučujeme povolit odběr podzemní vody ze stávajících studní TO 1 a TO 2, které jsou umístěné na pozemku p. č. 243/1 v k.ú. Zámek Žďár, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-001, pro účely zásobování podniku užitkovou vodou.
Poznámka: Množství a rozsah čerpání podzemních vod budou dohodnuty v průběhu ústního jednání o žádosti.
1) Provádět zjišťování množství a jakosti odebíraných vod v souladu s vyhláškou č. 20/2002 Sb.
Vypouštění odpadních vod.
1) Dodržovat emisní limity znečištění odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace stanovené platným kanalizačním řádem.
1) Doplnit plán opatření pro případ havárie, úniku závadné látky dle ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. dle níže uvedených požadavků: • doplnit přehledný seznam závadných látek (tabulkový přehled), kde bude uveden
název závadné látky, celkové a průměrné množství skladované látky, velikost
10
jednotlivých skladovacích obalů, objem záchytných jímek a jejich izolace u příslušných skladovaných látek.
• v technické výkresové dokumentaci vyznačit vpusti, kde může dojít k úniku závadných látek a které mají být v případě zásahu ucpány.
• uvést konkrétní objemy záchytných van a jak jsou tyto vany izolačně zabezpečeny. • v kapitole ohlašovací povinnost opravit tel. čísla Povodí Vltavy, státní podnik
následovně; dispečink – 257329425, 724067719, havarijní technik – 602449876. • sanační prostředky doplnit o ucpávky na utěsnění úniku závadných látek
do kanalizace. Termín: k datu ústního jednání o žádosti.
1) Provádět pravidelné zkoušky těsnosti u záchytných nebo havarijních jímek technologických vod, chemických látek, nádrží pro skladování tekutých odpadů a skladu ropných látek podle ČSN 75 0905 s četností minimálně 1 x za 5 let.
4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření
) Hluk 0) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
Denní doba 50 dB (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 dB (22,00 až 6,00)
b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy. c) Neionizující záření Závazné podmínky nejsou navrženy.
4.4. Nakládání s odpady
Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Poznámka: Provozovatel má udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady rozhodnutím KÚ kraje Vysočina, odbor životního prostředí, č.j. KUJI 88052/2006, ze dne 4.1.2007. Provozovatel předložil v příloze č. XV žádosti Plán odpadového hospodářství, který byl vypracován pro TOKOZ a.s. Stanovisko KÚ kraje Vysočina, odboru ŽPZ, k tomuto POH nebylo doloženo a nelze posoudit, zda bylo bez připomínek. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady bude nahrazen řízením o vydání IP. Závazné podmínky nejsou navrženy.
4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti
0) Tři měsíce před zahájením demontáže předložit povolovacímu orgánu postup likvidace provozu podléhající schválení všemi dotčenými orgány.
11
4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí
Závazné podmínky nejsou navrženy.
4.7. Hospodárné využití surovin a energie
Závazné podmínky nejsou navrženy.
4.8. Opatření pro předcházení haváriím
0) Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových zařízení dodržovat postupy a zásady provozní dokumentace.
4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu
0) Mimořádné a havarijní situace zařízení řešit v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými předpisy.
4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku
Závazné podmínky nejsou navrženy.
4.11. Kontrola a monitorování
0) Zajišťovat na výduchu ze spalovacích zařízení (K1, K2, K3) jednorázová měření emisí oxidů dusíku vyjádřených jako NO2 a oxidu uhelnatého s četností 1 x za pět let. Měření provádět autorizovanou osobou.
0) Na výstupu odplynu do ovzduší ze zařízení galvanovny zajišťovat jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek, Cl, CrVI, Ni, Zn, H+ s četností jednou ročně. Měření provádět autorizovanou osobou.
0) Na výstupu odplynu do ovzduší ze zařízení práškové lakovny zajišťovat jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek a celkového organického uhlíku s četností 1 x za pět let. Měření provádět autorizovanou osobou.
0) Na výstupu odplynu do ovzduší ze zařízení odmaštění zajišťovat jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek a Cl s četností 1 x za pět let. Měření provádět autorizovanou osobou.
0) Na výstupu odplynu do ovzduší z tavících peci zajišťovat jednorázová měření emisí oxidu dusíku, tuhých znečišťujících látek, oxidu uhelnatého, fluoru s četností jednou ročně. Měření provádět autorizovanou osobou.
0) Na výtoku do veřejné kanalizace měřit množství vypouštěných vod a sledovat jejich kvalitu s četností a v ukazatelích dle platného kanalizačního řádu. Odběry kontrolních vzorků vypouštěných odpadních vod provádět oprávněnou osobou a jejich rozbory akreditovanou laboratoří.
4.12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení
Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů:
12
− předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství,
− ohlásit KÚ kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství, plánovanou změnu zařízení,
− neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí.
5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení
KÚ kraje Vysočina byla doručena vyjádření k žádosti o vydání integrované povolení od účastníků řízení:
• Česká inspekce životního prostředí OI Havlíčkův Brod • Městský úřad Žďár nad Sázavou • Krajský úřad kraje Vysočina, oddělení vodního hospodářství • Vodárenská akciová společnost, a.s. • Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Souhlasné stanovisko. • Povodí Vltavy, státní podnik
Vypořádání s připomínkami ČIŽP OI Havlí čkův Brod Z hlediska ochrany ovzduší bez připomínek.
Z hlediska odpadového hospodářství bez připomínek.
Z hlediska ochrany vod při dodržování platného kanalizačního řádu bez připomínek.
Zohledněno v návrhu závazných podmínek provozu. Vypořádání s připomínkami M ěstského úřadu Žďár nad Sázavou Z hlediska ochrany přírody Uvažovaná stavba se nachází v území CHKO Žďárské vrchy. Organem příslušným k vyjádření je dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění na území CHKO příslušná Správa CHKO. Z hlediska ochrany ovzduší Dle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů v platném znění, je nutné vyjádření Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí. Z hlediska vodního hospodářství, odpadového hospodářství a Státní správy lesů – ochrana PUPFL. Bez připomínek, nebudou vydávána samostatná závazná stanoviska. Zemědělský půdní fond Nedotkne se zájmů ochrany zemědělského půdního fondu a nebude vydáváno závazné stanovisko orgánu ochrany ZPF.
13
Vypořádání s připomínkami Krajského úřadu kraje Vysočina, oddělení vodního hospodářství K řízení o vydání IP dle zákona č. 76/2002 Sb. pro uvedenou akci nemáme v samostatné působnosti žádné připomínky. Upozorňujeme pouze na skutečnost, že v současné době probíhá u našeho vodoprávního úřadu správní řízení ve věci povolení k nakládání s vodami (čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich vypouštění) podle § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů v areálu společnosti TOKOZ a.s. na základě, kterého je odebírána voda z vrtů TO-1-99 a TO-3-00 a je dále použita jako voda technologická v procesu galvanického pokovování. Při ústním jednání a místním šetření bylo zjištěno, že v současné době platí pro toto nakládání dvě rozhodnutí (jedno vydané OKÚ Žďár nad Sázavou, OŽP a v současné době nahrazované rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina OLVHZ a druhé vydané také OKÚ Žďár nad Sázavou, OŽP a prodloužené rozhodnutím MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP, které je zmiňováno v podkladech pro vydání integrovaného povolení. Z výše uvedeného ústního jednání vyplynulo, že bude požádán MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP jako příslušný vodoprávní úřad o zrušení rozhodnutí vydaného OKÚ Žďár nad Sázavou, OŽP (prodlouženého rozhodnutím MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP). Vypořádání s připomínkami Vodárenské akciové společnosti, a.s. S vydáním integrovaného povolení souhlasíme za předpokladu vyřešení podmínek: • Bude zpracován návrh zkapacitnění přetížené neutralizační stanice, s uvedením termínu
realizace. • Bude zajištěn soulad mezi limitními hodnotami a ukazateli kanalizačního řádu,
rozhodnutím vodoprávního úřadu a provozního řádu NS, a to nejpozději do konce roku 2007.
• Bude zpracován přehled jednotlivých druhů technologických a ostatních odpadních vod, koncentrátů, které v závodě vznikají, včetně uvedení jejich množství (roční, denní, nárazová produkce za období) a popisu, jak je s nimi nakládáno nebo kde jsou vypouštěny. Termín předložení – před vydáním integrovaného povolení.
• Vysvětlit a doložit (výsledky rozborů) zatížení z vrtů odebíraných podzemních vod v ukazatelích železo a tetrachlorethen a způsob nakládání s odpadními vodami z propírání pískového filtru vodárny. Termín předložení – před vydáním integrovaného povolení.
• Předložit, případně doplnit bezpečnostní listy výše zmíněných přípravků, používaných ve výrobě a v návaznosti předložit k vyjádření a schválení aktualizovaný provozní řád NS, a to nejpozději do konce roku 2007.
• Před vydáním integrovaného povolení bude umožněno místní šetření vodního hospodářství závodu, za účasti zástupců VAD, a.s., se zaměřením na produkci, předčištění a vypouštění odpadních vod do kanalizace a související provozy.
Vyřízení: bude doplněno v průběhu ústního jednání o žádosti. Vypořádání s připomínkami Povodí Vltavy, státního podniku Souhlasíme s vydáním integrovaného povolení pro společnost TOKOZ a.s. s následujícími podmínkami:
14
2) V areálu firmy TOKOZ a.s, proběhne dne 5.9.2007 jednání týkající se sanačních prací v areálu. V rámci tohoto místního šetření bude zároveň projednán odběr podzemní vody a případné vypouštění odpadních vod do kanalizace související se sanačními pracemi. Na základě tohoto jednání bude Povodím Vltavy, státní podnik vydáno k těmto záměrům stanovisko správce povodí, jehož podmínky týkající se odběru podzemních vod a vypouštění odpadních vod budeme požadovat zapracovat do integrovaného povolení.
0) Pokud nebude ve stanovisku Povodí Vltavy, státní podnik – viz. bod č. 1 uvedeno jinak budou podmínky rozhodnutí pro povolení k nakládání s vodami – vypouštění odpadních vod z areálu do veřejné kanalizace, č.j. ZP Vod 697/K1/93, ze dne 16.3.1993 zapracovány do podmínek integrovaného povolení. Nakládání s vodami doporučujeme rozšířit o ukazatele Pcelk. a Fe ukazatel Cr doporučujeme rozdělit na Crcelk. a CrVI.
0) Pokud nebude ve stanovisku Povodí Vltavy, státní podnik – viz. bod č. 1 uvedeno jinak budou podmínky rozhodnutí pro povolení k nakládání s vodami - odběr podzemní vody z vrtů T-01 a T-02, Čj. ŽP Vod. 2282/00/K1, ze dne 26.6.2000 prodlouženého rozhodnutím, č.j. ŽP/505/07-Mi, ze dne 2.3.2007 zapracovány do podmínek integrovaného povolení. Odběr podzemní vody by měl být doplněn o hodnoty Qprům. v l/s.
Vyřízení: bude řešeno v dalším jednání o žádosti.
0) V areálu do budoucna doporučujeme oddělení srážkových vod od vod odpadních a jejich separátní likvidaci – neznečištěných srážkových vod formou vsaku případně svedením do recipientu. Srážkové vody s možností kontaminace ropnými látkami by měly být svedeny přes odlučovač lehkých kapalin.
Vyřízení: provozovatel uvažuje o rekonstrukci podnikové kanalizace zatím bez stanovení termínu realizace akce.
0) Odběr podzemní vody bude měřen jak z hlediska množství, tak z hlediska jakosti podle ustanovení §10 vodního zákona a navazující vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody.
Vyřízení: zapracováno do kap. 4.2.
0) Při odběru podzemních vod v množství přesahujícím v kalendářním roce 6000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci budou v souladu s § 22 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů jednou ročně ohlášeny údaje o těchto odběrech a vypouštění (zejména jejich množství a jakost) příslušnému správci povodí, tj. Povodí Vltavy, státní podnik.
0) Z důvodu postupné aktualizace Plánů oblastí povodí Dolní Vltavy doporučujeme stanovit platnost povolení k nakládání s vodami – odběr podzemní vody do 31.12 2018.
Vyřízení: bude řešeno v dalším jednání o žádosti.
0) K Havarijnímu plánu máme následující připomínky: • Havarijní plán bude doplněn o přehledný seznam závadných látek (tabulkový
přehled), kde bude uveden název závadné látky, celkové a průměrné množství skladované látky, velikost jednotlivých skladovacích obalů, objem záchytných jímek a jejich izolace u příslušných skladovaných látek.
• V technické výkresové dokumentaci budou vyznačeny vpusti, kde může dojít k úniku závadných látek a které mají být v případě zásahu ucpány.
• Doplňte konkrétní objemy záchytných van a jak jsou tyto vany izolačně zabezpečeny.
15
• V kapitole ohlašovací povinnost opravte tel. čísla Povodí Vltavy, státní podnik následovně; dispečink – 257329425, 724067719, havarijní technik – 602449876.
• Sanační prostředky doplňte o ucpávky na utěsnění úniku závadných látek do kanalizace.
Vyřízení: zapracováno do kap. 4.2.
6. Stanovení BAT
V žádosti bylo provedeno porovnání posuzovaného zařízení s BAT uvedenými v referenčních BREF „Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů“, srpen 2005, hledisek podle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění. Tabulka 6.1 Plnění jednotlivých vybraných ukazatelů BAT
Předmět porovnání
Technologické nebo technické řešení v zařízení
Nejlepší dostupná technika
Porovnání a zdůvodnění
rozdílů
Použité procesní techniky
Povrchová úprava zinkováním se provádí: hromadným bubnovým
zinkováním, závěsovým zinkováním.
Závěsové linky Součásti určené k pokovení se
navěšují na speciální závěsy (spojky,
svorníky apod.) nebo se navazují do rámových závěsů měděným
drátkem. Součásti nevěšení na závěsech se zavěšují na katodové tyče, které jsou přenášeny pomocí
podvěsných dopravníků k jednotlivým operacím.
Bubnové linky Bubnový závěs vede proud
k pohyblivé katodě, která prochází bubnem z místa zavěšení a kterou přes pracovní lázeň prochází proud
k jednotlivým pokovovaným součástkám. Buben se otáčí stálou
rychlostí na střední ose. Proud prochází pohyblivou vnitřní katodou, která vede uvnitř rotujícího bubnu, a všechny díly se s ním dostávají
do kontaktu.
Jestliže jsou díly v odpovídajícím stavu
pro požadovanou povrchovou úpravu, vstupují
do procesu jedním z dále uvedených dopravních
způsobů: závěsy nebo rošty – rámy nesoucí díly
samostatně nebo ve skupinách,
bubny – plastové válce obsahující několik dílů, pásy
– pásy nebo svitky podkladového materiálu.
Závěsy Závěsy zajišťují umístění
a pohyb dílů v lince i elektrické spojení
v procesu elektrolýzy. Závěsy lze použít pro díly všech
velikostí od malých až po rozměrné díly. Malé součástky jsou manuálně
umísťovány na závěsy (rámy). Jsou zavěšeny, obvykle
uchyceny na pružinu tvořící část závěsu nebo jsou uvázány měděným drátem, který slouží jako elektrický vodič. Závěsy
jsou umístěny na dopravníkové tyče. Tyto
tyče zajišťují jak pohyb závěsu v lince k jednotlivým
operacím, tak (v případě potřeby elektrického proudu pro danou výrobní operaci)
V souladu s BAT.
16
i elektrický kontakt. Závěsné tyče jsou dopravovány dopravníky a nosníky,
na které jsou umístěny závěsné tyče.
Bubny a zvony Bubnové a zvonové linky
se používají pro hromadnou povrchovou
úpravu levných výrobků jako jsou šrouby a nýty.
Při procesu je dosahováno nižší kvality povrchové
úpravy než při závěsovém způsobu. Bubny a zvony tvoří obvykle šestihranné nebo osmihranné plastové
sudy s mnoha otvory ve stěnách umožňujících přísun pracovní kapaliny.
Spolu s následnou úpravou zajišťují korozní odolnost
V souladu s BAT.
19
Slabě kyselé zinkovací lázně obsahují chlorid zinečnatý
(25 – 45 g/l), chlorid draselný (125 – 182 g/l), kyselinu boritou (20 – 25 g/l) a povrchově aktivní
látky.
srovnatelnou s povlaky vyloučenými z alkalických lázní. Vyloučené povlaky jsou hrubší, ale určitého zlepšení lze dosáhnout zvýšením teploty lázní.
Elektrolyty obsahují chlorid zinečnatý
(30 – 55 g/l), chlorid draselný a/nebo sodný
(130 – 180 g/l), kyselinu boritou (10 – 40 g/l)
a povrchově aktivní látky. Používají se pouze rozpustné
anody. Roztok má dostatečnou vodivost a vysokou katodickou
účinnost, obvykle 93 – 96 %. Proces
má nižší spotřebu energie než alkalické procesy.
Nádrže pracovních lázní musí být vybaveny
odsáváním pro odstranění výparů obsahujících
chloridy, které mohou vyvolat korozi zařízení.
Niklování
Niklovací lázně s vysokým leskem jsou určeny pro hromadné
i závěsové niklování. Elektrolyty obsahují chlorid nikelnatý
(80 – 120 g/l), kyselinu boritou (40 – 50 mg/l) a povrchově aktivní
látky.
Elektrolyticky a chemicky vyloučené povlaky niklu se používají pro velmi mnoho průmyslových i spotřebních výrobků. Primární funkcí těchto
povrchových úprav je zvýšit korozní odolnost
podkladových kovů, odolnost k opotřebení
a otěru. Niklové povlaky vytváří ve srovnání
s jinými dekorativními povlaky i hladké, velmi
reflexní a korozně odolné povlaky.
Lázně na bázi chloridu nikelnatého mají velmi
omezené použití vzhledem k velmi vysokému vnitřnímu
napětí vylučovaných povlaků. Lázeň se používá
pouze pro vytvoření základní přilnavé vrstvy
niklu na povrchu takových materiálů jako jsou korozivzdorné oceli
a chromniklové slitiny,
V souladu s BAT.
20
na kterých vzhledem k přirozené pasivační vrstvě
oxidů obtížně vznikají přilnavé povlaky.
Fosfátové povlaky
Fosfátování je chemický proces, při němž ponorem nebo postřikem
vzniká z roztoků kyselin a fosforečnanů kovů na kovovém povrchu tenká, jemně krystalická
vrstva nerozpustných fosforečnanů kovů.
Hlavní složky fosfátovacích lázní jsou fosforečnan zinečnatý
a chlorečnan. Slouží k fosfátování ocelových, zinkových, galvanicky a žárově pozinkovacích předmětů ponorem a postřikem. Vyloučená
fosfátová vrstva slouží jako ochrana proti korozi nebo jako
podkladová vrstva před nanášením nátěrových hmot. Aplikuje
se při teplotě 50 – 70 °C, hmotnost vyloučené vrstvy je cca 1,5 g/m2. Před fosfátování se díly odmašťují
a moří.
Fosfátové povlaky jsou nejrozšířenějším typem konverzních povlaků
a pravděpodobně nejrozšířenějším typem
povrchové úpravy. Používají se k povrchovým
úpravám oceli, hliníku a zinku. Fosfátové procesy
mají mnoho variant, ale nejdůležitější jsou alkalické (železnaté)
a zinečnaté fosfátování. Plošná hmotnost povlaků
je 0,05 – 5 g/m2. Fosfátové roztoky jsou obvykle
nanášeny postřikem nebo ponorem podle počtu,
velikosti a tvaru zpracovávaných dílů. Před fosfátováním se díly nebo
polotovary odmašťují a moří. Aktivace před
fosfátováním se provádí horkou vodou nebo speciální disperzí fosfátu titanu nebo manganu, aby se podpořil vznik jemné krystalické
struktury následně vytvořeného fosfátového povlaku. Konečný oplach
se provádí demineralizovanou vodou nebo pasivačním roztokem na bázi sloučenin CrVI nebo
CrIII . Mezi výrobními operacemi je nutný oplach
vodou.
V souladu s BAT.
7. Souhrnné hodnocení BAT
7.1. Použití nízkoodpadové technologie
Společnost TOKOZ a.s. odpady, které produkuje, předává externím odběratelům za účelem jejich využití nebo odstranění, kteří jsou ze zákona o odpadech oprávněni k jejich převzetí, včetně nebezpečných odpadů. Hledisko je plněno.
21
7.2. Použití látek méně nebezpečných
Nebezpečné chemické látky a přípravky (ve smyslu zákona č. 356/2003 Sb.) a látky škodlivé vodám (ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb.) se v zařízení v souvislosti s výrobou používají v míře nezbytně nutné. Jedná se o látky, které z důvodů specifického zaměření technologie a specifických vlastností používaných látek nelze nahradit látkami či přípravky jinými. Pro všechny uvedené látky existují bezpečnostní listy, podle kterých je s látkami nakládáno. Při chromátování se upouští od CrVI a nahrazuje se CrIII . Hledisko je plněno.
7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek
Technologická voda pro galvanovnu je odebírána z podzemních vrtů. Odebrána podzemní voda je kontaminována tetrachlorethanem a železem z tohoto důvodů má být před vlastním použitím ještě upravena. Čištění vody se provádí stripováním a filtrací. Vyčištěna voda je dále použita jako voda technologická. Využití vlastního zdroje vody umožňuje omezit odběr vod z veřejného rozvodu a zároveň přispívá ke snížení znečištění podzemních vod ze stare ekologické zátěží. Hledisko je plněno.
7.4. Srovnatelné procesy
Zařízení „Galvanické pokovování“ společnosti TOKOZ a.s. je plně srovnatelné s podobnými zařízeními provozovanými v ČR i ve světě. Linky jsou postupně modernizovány, je zaváděna automatizace procesu. Hledisko je plněno.
7.5. Technický pokrok
Technický pokrok se ve společnosti se projevuje v oblasti systému řízení, bezpečnosti práce a obecně managementu. Společnost vlastní certifikáty ISO 9001.
Hledisko je plněno.
7.6. Charakter, účinky a množství emisí
) Emise do ovzduší Porovnání emisních parametrů dosahovaných na zařízení „Galvanické pokovování“ s BAT je žadatelem uvedeno v kap. 8.9 žádosti. Na základě tohoto porovnání s BAT lze konstatovat, že parametry zařízení v porovnatelných sledovaných hodnotách emisí HCl, TZL, Zn, NOx, Ni, Cr vyhovují doporučeným hodnotám BAT. Provozní parametry odsávání jednotlivých linek jsou určeny výkonem jednotlivých ventilátorů na galvanických linkách – regulace výkonu odsávání jednotlivých linek není možná. Odsávání bylo spočítáno a postaveno podle parametrů linek výrobcem při výstavbě jednotlivých linek. Jednotlivá vanová zařízení jsou odsávána štěrbinami přímo do vnějšího
22
ovzduší bez zařazeného odlučovacího zařízení. Jednotlivá odsávání jsou rozdělena na větve, každá větev je samostatná, má svůj vlastní ventilátor a samostatné vyústění do ovzduší na střeše. Jednotlivá vanová zařízení jsou odsávána štěrbinami, jednotlivé odtahy se spojují do dílčích větví. Každá větev má svůj samostatný ventilátor v nekorozivním provedení, umístěný ve zvýšeném technologickém mezipatře vedle haly galvanovny. Odlučovací zařízení nejsou instalována. Hledisko je plněno. ) Emise do vody Průmyslové odpadní vody vznikající v provozovně jsou předčišťovány na neutralizační stanici, dále předávány do kanalizace pro veřejnou potřebu, která odvádí vody na čistírnu odpadních vod ve správě společnosti Vodárenská akciová společnost, a.s. Hledisko nelze zohlednit. ) Emise hluku Nejsou k dispozici údaje o vlivu zařízení na hlukovou situaci. Hledisko nelze zohlednit. d) Emise vibrací – nejsou relevantní. e) Emise neionizujícího záření – nejsou relevantní.
7.7. Datum uvedení zařízení do provozu
Zařízení „Galvanické pokovování“ bylo uvedeno do provozu v roce 1972. Pece na tavení Al slitiny byly uvedeny do provozu ÚVP 450/1000 – 1995, ÚVP 500 – 2005.
7.8. Doba potřebná k zavedení BAT
Provoz je standardním provozem se standardními technologiemi v dané lokalitě. Stav zařízení galvanovny odpovídá stáří. V rámci revizí a oprav je průběžně udržováno v provozuschopném stavu.
7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost
Provozovatel eviduje a vyhodnocuje spotřebu paliva, energie a médií ve zdrojích, rozvodech a spotřebičích, včetně ztráty energií. Důsledně bilancuje všechny spotřeby surovin a energií za účelem dosažení jejich optimální spotřeby. Mezi nakupované energie patří elektrická energie, zemní plyn a pitná voda. Suroviny jsou používány v množství daném technologickými předpisy. Společnost TOKOZ a.s. v souladu se zákonnými požadavky nechala vypracovat energetický audit. Pro zařízení „Galvanické pokovování“ byla beznákladová a nízkonákladová opatření navržená auditorem již realizována. Vysokonákladová opatření budou realizována dle finančních možností firmy. Tepelné zdroje pro vytápění a ohřev vody jsou nové, po provedení plynofikace areálu.
23
7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum
Společnost nemá zaveden systém environmentálního řízení dle norem řady ISO 14 001 (EMS) zavedení systému je plánováno v roce 2008. Jsou zpracovány provozní a manipulační řády, zahrnující požadavky na předcházení havarijních stavů zařízení. V provozu nebyly identifikovány žádné závažné zdroje rizika spadající do působnosti zákona č. 59/2006 Sb. Hledisko je plněno částečně.
7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí
Provozovatel zařízení bude tento požadavek plnit pravidelnou revizní činností na zařízeních, prováděním oprav podle schválených plánů a pravidelnou údržbou. Postup při jednotlivých činnostech je specifikován v interních předpisech společnosti. Hledisko je plněno.
8. Seznam použité legislativy
Dokument Číslo Název
zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
zákon 59/2006 Sb.
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)
zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů zákon 106/2005 Sb. úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů
zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
nařízení vlády 352/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
nařízení vlády 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
24
nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování nařízení vlády 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu
vyhláška 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku
vyhláška 355/2002 Sb.
kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu
vyhláška 509/2005 Sb.
kterou se mění vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu
vyhláška 356/2002 Sb.
kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování
vyhláška 381/2001 Sb.
kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady
vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění
vyhláška 572/2004 Sb. kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování
9. Seznam použitých zkratek
BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) BREF Referenční dokument ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát HP Havarijní plán IP Integrované povolení KHS Krajská hygienická stanice KÚ Krajský úřad k. ú. Katastrální území p.č. Parcelní číslo POH Plán odpadového hospodářství