Stachy, Jaroškov, Šebestov, Úbislav, Jáchymov, Krousov, Chalupy, Michalov, Kůsov, Říhov, Lesní Chalupy, Zadov, Jirkalov, Bláhov, Churáňov, Vyšehrad stašsko stašsko VYDÁVÁ OBECNÍ ÚŘAD STACHY • STAŠSKO SPECIÁL 2020 ŠUMAVSKÝ ROD VOLDŘICHŮ Autoři: Jan Voldřich, Ota Voldřich, Zdeněk Voldřich K Šumavě, zejména ke Stašsku, neodmyslitelně patří rozsáh- lý rod Voldřichů, který se podstatnou měrou podílel na osíd- lení Stašska. Jeho genealogie je vysledována až do roku 1637, respektive do roku 1610–15. U rodu Voldřichů ve spojitosti se Šumavou a se Stašskem je doloženo několik skutečností: – stejný původ nositelů příjmení Voldřich, – společný předek, – společné místo vzniku, – mezi příslušníky rodu byla a je řada osobností známých z vě- deckého, hospodářského a kulturního života i vojenství. ROZVEĎME SI TYTO SKUTEČNOSTI BLÍŽE: Stejný původ nositelů příjmení Voldřich Ve vysledované genealogii a v evidovaných více než deseti ti- sících záznamech o nositelích příjmení Voldřich (ve variantách Woldřich nebo Woldrich, obsahujících i záznamy o manželích žen rozených Voldřichová) není znám jediný případ, že by ja- kýkoliv nositel tohoto příjmení našel jiný původ, než z rodu Voldřichů pocházejícího ze Stašska. Společný předek Zakladatelem rodu byl Jan Voldřich, narozený v roce 1637 v osadě Žírec u Zdíkova, syn Adama Voldřicha, narozeného
16
Embed
VYDÁVÁ OBECNÍ ÚŘAD STACHY • STAŠSKO SPECIÁL 2020 ...zakrasnejsivimperk.cz/wp-content/uploads/2020/07/08/stačsko-voldřichové-1.pdfWoldřich nebo Woldrich, obsahujících
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
První a nejstarší zmínky o existenci Voldřichů Nejstarší dochovaná zmínka o Voldřichovi je z roku 1542,
dle níž jistý Jan Voldřich v Táboře prodával pozemky. Z matrik
jsme zaznamenali nejstarší údaj ve Volyni, podle něhož se dne
22. 1. 1642 Janovi Voldřichovi a Lidmile narodila dcera Dorota.
Další starší údaje z let 1648–1654 jsou z matrik z Berních
rul Prácheňského a Podbrdského kraje. O příjmení Voldřich se
zmiňuje i rožmberský archivář a knihovník Václav Březan (ži-
jící asi v letech 1568–1618), který v Kronice Rožmberské mimo
jiné uvedl, že každý Oldřich je Voldřich.
Vznik rodokmenu Voldřichů, jeho zakladatelé Bylo jistě více Voldřichů, stejně jako osob jiných příjmení,
kteří se zajímali o svůj původ. Byli mezi nimi i Ing. Vladimír
Voldřich a plk. MUDr. Zdeněk Voldřich, DrSc., oba žijící
v Praze (Vladimír nejdříve v Černošicích).
Vladimír se k zájmu o genealogii rodu dostal prostřednic-
tvím svého dědy Jaromíra. Ten Vladimírovi daroval krabici se
starými rodinnými fotografi emi a s doklady. S darem bylo spo-
jeno dědovo přání, aby Vladimír relikvie opatroval a předal je
svým případným potomkům.
Někdy kolem roku 1970 Vladimír začal údaje z krabice třídit,
studovat a zajímat se o svůj původ. Začal vyhledávat ostatní
osoby s příjmením Voldřich a získávat o nich informace. Vla-
dimírovy jazykové znalosti a jeho povolání mu umožňovaly
pokračovat v této činnosti i při jeho služebním pobytu v za-
hraničí. Poznal přitom, že původ jeho vlastní, ale i Voldřichů
žijících v cizině (v Kanadě, USA, Rakousku, Německu, Francii
a dalších státech), směřuje na Stašsko. To bylo zřejmě impul-
zem ke vzniku rozsáhlého rodopisu Voldřichů.
Zdeněk se zajímal o genealogii již od dětství. Každé prázd-
niny jezdil na Stachy, rok a půl zde chodil do školy a vícemé-
ně zná, respektive znal celou tehdejší Stachovskou rychtu po
chalupách. Skládal informace o svém příbuzenstvu, znal do-
podrobna příbuzenské svazky ze strany svého dědy i babičky,
bratrance, sestřenice a jejich potomky. V tom ho podporoval
jeho tatínek František.
František se jednou náhodně sešel ve Staších s Vladimírem.
To bylo v době, kdy se Vladimír již začal více zajímat o rodo-
kmen, chodil po Staších a vyptával se na Voldřichy. František
se Zdeňkovi zmínil o Vladimírově genealogické aktivitě a do-
poručil mu, aby se s Vladimírem spojil. K propojení zájmů Vla-
dimíra a Zdeňka došlo až v roce 1976, kdy se Vladimír vrátil
z delšího pracovního pobytu v cizině. Započali spolu systema-
tickou práci na tvorbě rodokmenu rodu Voldřichů. Zakládající
skupina pro soustřeďování údajů o příslušnících rodu Voldřich
se rozšířila o dalšího člena a tvořila ji trojice Ing. Vladimír
Voldřich, plk. MUDr. Zdeněk Voldřich, DrSc. a prof. Ing.
František Voldřich, DrSc. Úplně první schůzky této skupiny
v Praze se zúčastnil rovněž tatínek Zdeňka – František Vold-
řich, který k tomu přijel ze Strakonic, dále pak Ing. arch. Ja-
roslav Voldřich (pocházel od Páličů z Bláhova, č. p. 39). Ten
však bohužel následně za nějaký čas tragicky zahynul. Na po-
pud Zdeňka Voldřicha základní trojici ještě rozšířil MUDr. Lu-
boš Voldřich, DrSc. Později pak Vladimír získal ke spolupráci
RNDr. Jana Voldřicha.(5)
Vladimír se stal koordinátorem a tmelícím prvkem skupiny,
která systematicky pracovala na studiu a rozšiřování rodokme-
nu. Účastníci se dohodli na postupu prací a na pravidelných
schůzkách. Ty se pak, až na výjimky, konaly každou volnou
sobotu na Stavební fakultě ČVUT. Vladimír se Zdeňkem dik-
tovali zjištěné poznatky, František stál u tabule a zakresloval
pavouky rodokmenu Voldřichů. Všichni pak sháněli informace
od pamětníků. Pro rozvíjení rodokmenu je důležité mít roz-
sáhlé styky v široké společnosti. Vladimír našel učitele v penzi,
který byl svolný vyhledávat údaje ve Státním oblastním archi-
1) Obr. 1. Rozvětvení rodu Voldřichů v šesti větvích synů Jana Vol-dřicha a Marie Haklové.2) Obr. 2. Usedlost č. p. 91 v Michalově na staré katastrální mapě císařského měření z r. 1837. Na tento statek se přiženil praotec rodu Jan Voldřich. 3) Obr. 3. Usedlost č. p. 91 v Michalově, současný stav4) Obr. 4. Rodová medaile rodu Voldřichů z roku 2016 5) Obr. 5. Zakládající čtveřice tvůrců rodokmenu Voldřichů
3
vu v Třeboni. Náklady s tím spojené hradili Vladimír a Franti-
šek ze svých prostředků.
Pravidelné schůzky členů tohoto pracovního týmu samo-
zřejmě vedly i k navázání osobních přátelství, která se po-
stupně rozšířila na rodinné příslušníky, kdy se spřátelily rov-
něž manželky a děti jednotlivých členů. Pracovní setkávání
se později rozrostla i na společenská při různých vhodných
příležitostech (například při oslavách narozenin, setkáních
mladých Voldřichů, nebo jiných výročích). Rodiny se vzájem-
ně navštěvovaly a přátelily se. Těchto nepravidelných schů-
zek se později zúčastňovali další Voldřichové žijící v Praze,
ale také někteří mimo Prahu. Uskutečňovaly se zpravidla na
Novotného lávce v objektu Vládního výboru ve výstavnictví,
kde Vladimír tehdy pracoval a měl svou kancelář, občas rov-
něž u Vladimíra v jeho pozdějším bytě na Spořilově. Počet
účastníků těchto setkání se postupně zvyšoval na deset, poz-
ději i dvacet Voldřichů.
Po roce 1989 Vladimír tuto aktivitu podstatně rozšířil,
když v roce 1990 zorganizoval první setkání příslušníků rodu
Voldřichů v sále tehdejšího stašského hotelu Modrá Hvězda.
Zúčastnil se ho značný počet Voldřichů se svými rodinnými
příslušníky, včetně těch ze zahraničí. Po stěnách sálu byly
vyvěšeny rozrody tehdy asi čtyř tisíc Voldřichů evidovaných
v databázi. Setkání se zúčastnil mj. i doktor medicíny Robert
Woldrich ze švýcarské Basileje. Ten upozornil na existenci
Williho Woldricha, o němž bude zmínka dále.
Další setkání rodu Voldřichů již organizoval Ing. Ota Vol-
dřich, který po Vladimírovi převzal roli vedoucího genealoga
rodu:
– Druhé rodové setkání Voldřichů proběhlo 11. 10. 2008 v za-
dovském Sporthotelu Olympia za účasti sto padesáti osob.
Ze zahraničních účastníků lze uvést zejména Helmutha
Woldricha, ředitele Šumavského muzea v Pasově. Při této
příležitosti byla vydána publikace „Pět století Voldřichů“
a bylo pořízeno video.
– Třetí setkání rodu se uskutečnilo v Javorníku dne 6. 10.
2012 za účasti devadesáti Voldřichů a jejich rodinných pří-
slušníků. Rovněž z tohoto setkání bylo pořízeno video, které
účastníci následně obdrželi. Záběry z videa odvysílala také
prachatická televize.
– Čtvrté setkání se konalo v Kašperských Horách dne 15. 10.
2016 za přítomnosti sedmdesáti pěti osob. Ze zahraničních
účastníků byla přítomna Evelyna Woldrich, jejíž rodiče po-
házeli z Nových Hutí.
– Páté a dosud poslední setkání Voldřichů bylo dne 22. 9. 2018
v Novém Dvoře v penzionu Elsyn Dvůr, rovněž za účasti se-
dmdesáti pěti Voldřichů.
Předmětem těchto rodových setkání, zejména těch pozděj-
ších, byly např. odborné přednášky z oboru genealogie, sezná-
mení s novými objevy v rodokmenu Voldřich, s postupem jeho
digitalizace, s osobními zkušenostmi jednotlivých Voldřichů
a samozřejmě i přátelské posezení a popovídání, jaké bývá
mezi příbuznými. Na svých setkáních si Voldřichové tykají
a oslovují se „bratránku“ a „sestřenko“.
Pokračování rodokmenuVladimír zemřel v roce 2003. Po něm se vedoucím genea-
logem rodu stal Ing. Ota Voldřich. Shodou okolností v témže
roce odešel do důchodu, což mu umožnilo v rodokmenu pokra-
čovat. Databáze Voldřichů v té době čítala zhruba 4 500 osob
a byly v ní zaznamenány údaje o mužích a ženách s příjmením
Voldřich – Voldřichová. Vladimír striktně dodržoval tvorbu
rodokmenu dle příjmení a manžele provdaných žen naroze-
ných jako Voldřichová již neevidoval.
Postupem času tato zásada pominula a dnes jsou v databázi
evidováni i manželé provdaných žen narozených jako Voldři-
chová. Nejsou ale evidovány jejich děti, pokud jejich příjmení
není shodné s rodným příjmením matky. Ukázala se zajíma-
Frühauf, Stach, Grabmüller, Štrobl a dalších. Velmi často se
stávalo a stává, že Voldřichová se například provdala za Kor-
tuse, měli dítě Kortus nebo Kortusová, a to se oženilo s Vold-
řichovou nebo provdalo za Voldřicha.
Databáze čítá přes deset tisíc záznamů seřazených ve stro-
mu. Toto číslo se postupně stále zvětšuje s tím, jak se daří ob-
jevovat další příslušníky rodu a rozklíčovávat jejich zařazení
v rodovém stromu. Krom toho je ještě evidováno dalších asi
dvanáct set Voldřichů v samostatné databázi nazvané „neza-
řazení“. To proto, že nejsou známi, nebo nelze zařadit jejich
předky.
Rod Voldřichů má i svoje webové stránky. Jejich adresu vol-
drich.8u.cz je nutné zapsat přímo do příkazového řádku vyhle-
dávače. Kromě celé databáze o příslušnících rodu Voldřichů
stránky obsahují všechny rozkreslené rozrody a také různé
zajímavosti, které se v průběhu tvorby rodokmenu podařilo
nastřádat. Rod Voldřichů se prezentuje i na sociálních sítích,
konkrétně na Facebooku ve skupině s názvem „Family Vold-
rich“.
Známí a zajímaví příslušníci roduV této části se věnujeme známým a zajímavým příslušníkům
rodu Voldřichů. Řada občanů Stašska nese příjmení Voldřich.
Ostatním obyvatelům toto příjmení není cizí ani z mnohých
příbuzenských vazeb. Proto jsme se dále pokusili přiblížit in-
formace o známých a zajímavých příslušnících rodu Voldřichů
od dřívějších časů až po současnost. Informace jsme seřadili
tak, aby byl zřejmý genealogický původ každého zmiňovaného
Voldřicha, od základní rodové větve – praotce (vždy vyzna-
čeno tučně), tedy z jaké větve rodu pochází. Uvádíme jméno,
usedlost původu, lokalitu, název po chalupě a číslo popisné.
U potomků je uvedeno jméno, zaměstnání, funkce nebo pra-
covní postavení (nejvyšší dosažené) a místo působení. Tyto
údaje doplňuje i jméno po chalupě původu (předků), osada,
číslo popisné a příbuzenské vztahy ve Staších nebo na Stašsku.
U žijících zmiňujeme ty, kteří mají vztah ke Stachům. Omlou-
váme se těm příslušníkům rodu, které jsme opomenuli.
Zakládající skupina rodokmenu
Ing. Vladimír Voldřich (*1932, †2003)(6)
Vladimír jako gymnazista absolvoval několik let střední
školy ve francouzském Dijonu. Získal tak rozsáhlou jazyko-
vou erudici, kterou pak zúročil v dalších letech. V roce 1948
se musel vrátit do vlasti. Pracoval pak v několika úřednických
zaměstnáních, dálkově vystudoval vysokou školu ekonomic-
kého zaměření.
Působil jako obchodní atašé v Egyptě a v Sýrii. Od roku 1970
byl pracovně v Kanadě jako zástupce Československých aero-
linií pro americký kontinent. Po návratu z Kanady v roce 1976
pracoval v několika zaměstnáních jako státní úředník, napří-
klad ve Vládním výboru pro výstavnictví. Vladimír byl velmi
vzdělaný, pracovitý. Svou pečlivostí, vůlí a přátelstvím k lidem
zjistil nejen svůj původ až do začátku sedmnáctého století, ale
založil dílo, které lze svým rozsahem pokládat za ojedinělé,
a to i ve světovém měřítku. Vladimír připravil publikaci „Pět
6) Obr. 6. Ing. Vladimír Voldřich, zakladatel rodokmenu Voldřichů
4
století rodu Voldřichů“, kterou však již nestačil vydat. Pochá-
zel z rodové větve Matěje z Michalova č. p. 93, po chalupě
„Matějákojc“.
Plk. v. v. MUDr. Zdeněk Voldřich, DrSc. (*1938)(7)
Zdeněk je syn Františka Voldřicha.(8) František pocházel od
„Řezníků“ na náměstí ve Staších, č. p. 285(9) (jde o dvojdům
s popisnými čísly 285 a 202, kdy do náměstí je obráceno stave-
ní č. p. 285). Byl synovcem dalších stachovských řezníků – Jo-
sefa, Jana a Stanislava Voldřichových. Měl bratry Rudolfa a Ja-
roslava. František byl prokurista Legiobanky. Působil v Plzni,
Mostě a ve Strakonicích.
Zdeňkovi prastrýcové byli Jan Voldřich, zvaný „Případ“
a Adolf Kůs, ruský legionář, továrník a starosta Stach (byl
i Zdeňkovým kmotrem). Zdeňkovým bratrancem je MUDr.
Rudolf Voldřich, chirurg a primář v nemocnici v Sušici. Zdeň-
kovými prabratranci jsou prof. RNDr. Josef Voldřich, CSc.
a Jan Voldřich, vlastnící Studio JVP Prachatice (syn zmíněné-
ho Jana Voldřicha, zvaného „Případ“). O těchto příbuzných je
zmínka dále.
Zdeněk je emeritní primář ORL oddělení Ústřední vojen-
ské nemocnice v Praze ve Střešovicích a hlavní odborník pro
obor otorinolaryngologie Zdravotnické služby AČR, bývalý
šéfredaktor časopisu Otorinolaryngologie a foniatrie, pedagog
2. Lékařské fakulty UK v Praze – Motole, organizátor a vědec.
Je čestným občanem obce Stachy, držitelem Pamětní medaile
Československé obce legionářské a Čestné oborové medaile
České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
V kooperaci s Ing. Stanislavem Princem, již zemřelým aka-
demickým architektem Rudolfem Hadravou a s paní Marií
Kubalíkovou z Klatov se výrazně podílel na vytvoření výstavky
o historii obce Stachy, jejích slavných rodácích a význačných
osobnostech z ní pocházejících. Byla umístěna v budově Agen-
tury Šumava na stachovském autobusovém nádraží(10). Jejího
slavnostního otevření se zúčastnila celá řada významných veřej-
ných činitelů z České republiky a Spolkové republiky Německo.
Je poslední žijící z původní skupiny zakladatelů rodokmenu.
Stále aktivně spolupracuje na jeho tvorbě a doplňování, přede-
vším ve vyhledávání zatím neznámých Voldřichů u nás i v za-
hraničí. Pasoval se do role „pátrače“. Zdeněk pochází z rodové
větve Pavla.
Prof. Ing. František Voldřich, DrSc. (*1929, †1997)(11)
František se narodil v Plánici u Klatov. Jeho původ se odvo-
zuje od „Řezníčků“ ze Stach, č. p. 76(12). Dříve vlastnil stavení
„U Rybáků“ ve Staších , č. p. 85. Dům u „Řezníčků“ byl také
někdy označován jako „Pauzalojc“. František vyučoval na Ka-
tedře pozemního stavitelství Stavební fakulty ČVUT v Praze,
kde zastával i funkci děkana. Započal v rozkreslování jednot-
livých rozrodů. Františkovými bratranci byli akad. architekt
Rudolf a Ing. Jindřich Hadravové ze Stach č. p. 353, po chalupě
„Bajsojc“. František pocházel z rodové větve Pavla.
MUDr. Luboš Voldřich, DrSc. (*1927, †2009)(13)
Luboš pocházel ze Stachů z rodové větve Matěje. Jeho
dědeček v jisté době provozoval restauraci „U Lva“, Stachy
č. p. 82.(14)
Promoval v roce 1955 na Lékařské fakultě UK v Praze. Po
relativně krátké praxi se dostal k vědecké práci, nejdříve v nově
založené Laboratoři otorinolaryngologie ČSAV, následně pak
v Ústavu experimentální medicíny. Stal se význačným vědec-
kým pracovníkem v oboru otorinolaryngologie, předním svě-
tovým odborníkem ve výzkumu vnitřního ucha. Byl čestným
členem České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hla-
vy a krku. Za vědecké úspěchy byl v roce 1980 jmenován čle-
nem výběrové světové organizace Collegium otorhinolaryn-
gologicum amicitie sacrum. Luboš pokračoval v rozkreslování
jednotlivých rozrodů po Františkovi.
RNDr. Jan Voldřich (*1926, †2011)(15)
Jan působil ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku
A. S. Popova (VÚSTE) v Praze – Krči (dnes již zrušeném).
Jako první ze skupiny měl přístup k počítači. V době, kdy ne-
byly k dispozici žádné profesionální genealogické programy,
vytvořil program pro sběr dat o příslušnících rodu. Vyslou-
žil si přezdívku „Programátor“. Jan je otcem doc. RNDr. Jany
Kocourkové, CSc. (viz níže). Jeho původ je z rodové větve
Pavla.
Skupina pokračovatelů rodokmenu
Ing. Ota Voldřich (*1940)(16)
Otův otec se narodil v Michalově, č. p. 275, po chalupě
u „Tabáčníků“.(17) Jeho rodina později bydlela v Michalově na
Vyšehradě u „Kadlečků“. Ota se narodil v Praze, žil v Kladně
a nakonec zakotvil v Plzni. Vystudoval Vysokou školu strojní
a elektrotechnickou v Plzni. Řadu let pracoval v plzeňské „Ško-
dovce“ v závodě „Kovárny“, naposledy jako ředitel divize „Leh-
ké výkovky“ společnosti Škoda Steel. Ota je současný vedoucí
genealog rodokmenu Voldřich. Zaslouží si obdiv a úctu za jeho
rozšíření a digitalizaci. V tandemu se Zdeňkem, který působí
jako „pátrač“ Voldřichů, Ota účinkuje jako „vyhledávač“. Po-
chází z rodové větve Jakuba.
Prof. RNDr. Josef Voldřich, CSc. (*1956)(18)
Josef pochází ze Stachů od „Řezníků – pod kostelem“,
č. p. 247.(19) Získal doktorát na Matematicko-fyzikální fakultě
Univerzity Karlovy v Praze a aspiranturu v Matematickém ústa-
vu Československé akademie věd v Praze. Svého času působil
v Ústředním výzkumném a zkušebním ústavu koncernu Škoda.
Je vysokoškolským pedagogem na Fakultě strojní Západočeské
univerzity v Plzni a pracuje v jejím vysokoškolském ústavu Nové
technologie – Výzkumné centrum, který spoluzakládal.
Nepatří sice do skupiny původních zakladatelů rodokmenu,
řadíme ho však k současným známým osobnostem rodu. Za-
bývá se nejen historií rodu Voldřich, ale i ostatních rodů Staš-
7) Obr. 7. Plk. v. v. MUDr. Zdeněk Voldřich, DrSc., poslední žijící ze zakladatelů rodokmenu 8) Obr. 8. František Voldřich, otec plk. MUDr. Zdeňka Voldřicha, DrSc.9) Obr. 9. Dům ve Staších č. p. 285 – „Řezníků“, odkud pocházel František Voldřich, otec plk. v. v. MUDr. Zdeňka Voldřicha, DrSc..10) Obr. 10. a–c Fotografie slavných rodáků a význačných osob-ností ze Stašska, uvedených na panelu k výstavce o historii obce Stachy 11) Obr. 11. Prof. Ing. František Voldřich, DrSc.12) Obr. 12. Dům ve Staších č. p. 76 – „Řezníčků“, rodiště prof. Ing. Františka Voldřicha, DrSc..
13) Obr. 13. MUDr. Luboš Voldřich, DrSc.14) Obr. 14. Dům ve Staších č. p. 82, restaurace „U Lva“, nyní hos-tinec „Štampach“. Restauraci „U Lva“ v jisté době provozoval děde-ček MUDr. Luboše Voldřicha, DrSc..15) Obr. 15. RNDr. Jan Voldřich, zvaný „Programátor“16) Obr. 16. Ing. Ota Voldřich17) Obr. 17. Dům v Michalově č. p. 275 – „Tabáčníků“, v němž se narodil otec Ing. Oty Voldřicha.18) Obr. 18. Prof. RNDr. Josef Voldřich, CSc.19) Obr. 19. Dům ve Staších č. p. 247 – „Řezníků pod kostelem“, odkud pochází prof. RNDr. Josef Voldřich, CSc..
5
ska a jejich vzájemným propojením. Proto je zařazen v této
skupině. Josef pochází z rodové větve Pavla.
Ing. Jan Voldřich (*1946)(20)
Jan se narodil v Lesních Chalupách, č. p. 151, po chalupě
u „Sýkorů“(21) (do roku 1960 osada byla součástí obce Masákova
Lhota). Jeho otec Antonín byl na Stašsku a Zdíkovsku známý
hudebník, za první republiky osm let hrál v kapele francouz-
ského cirkusu. Janův praděd Dominik pocházel od Josefů ze
Zadova. Jan vystudoval ekonomii, řadu let působil v oboru vý-
početní techniky, po roce 1989 pracoval v několika manažer-
ských pozicích, naposledy jako ředitel obchodní akciové spo-
lečnosti. V posledních letech se aktivně zapojuje do genealo-
gie rodu Voldřichů, živě se zajímá o historii Šumavy a Stašska,
o níž přednáší a publikuje. Žije v Českých Budějovicích. Jeho
původ je z rodové větve Jana.
HISTORICKÉ OSOBNOSTI RODU
Pavel František Voldřich (*1692, †1759)
Pavel působil jako rychtář v letech 1737–1756. Na šumavské
poměry byl poměrně zámožný. Z důležitosti jeho usedlosti vy-
plynulo, že právě jeho statek dostal č. p. 1 a odtud pokračovalo
číslování celého rozsáhlého katastru Stach. Na místě jeho býva-
lého stavení dnes stojí Domov pro seniory Stachy – Kůsov (22).
Pavel měl se dvěma manželkami celkem 22 dětí, nejvýznamnější
byl syn Ferdinand Ignác. Jeho původ je z rodové větve Jana.
Prof. JUDr. Ferdinand Ignác Woldřich, Edler von Ehren-
freund (*1737, †1800)
Narodil se v Kůsově, jeho otec byl stachovský rychtář Pavel
František Voldřich. Promoval v roce 1769 jako doktor obojího
práva. Od roku 1772 působil jako profesor církevního práva na
pražské Univerzitě Karlo-Ferdinandově, v roce 1779 a 1789 se
stal jejím rektorem. V letech 1783 a 1784 byl dvakrát zvolen
děkanem její právnické fakulty. Po roce 1791 se stal reprezen-
tantem fakulty, což byla funkce, do které učitelský sbor volil
svého nejváženějšího člena.
Při korunovaci Leopolda II., nástupce císaře Josefa II., která
se konala v Praze dne 6. září 1791, ho Ferdinand Ignác Wold-
řich vítal v katedrále svatého Víta.
Na sklonku života byl povýšen do šlechtického stavu s predi-
kátem von Ehrenfreund pro něho i jeho rodinu. (23)S manželkou
Annou Marií (dcerou prof. MUDr. Du Toy, rektora University
Karlo-Ferdinandovy) měl sedm dětí. Z pěti synů se jen František
Josef Ferdinand dožil dospělosti. Ten se stal zemským přísež-
ným právníkem (dnes prokurátorem), zemřel však mlád ve věku
42 let. Protože Ferdinand byl bezdětný, šlechtický titul zanikl.
Ferdinand Ignác Woldřich pocházel z rodové větve Jana.
Prof. PhDr. Jan Nepomuk Woldřich (*1834, †1906)(24)
Narodil se ve Zdíkově, jeho otec Josef byl krejčí, dědeček
Jakub (někde též psaný jako Jakob) byl ze Stachů. Maminka
Jana N. Woldřicha pocházela z Nového Světa. Původně nebyl
pokřtěn jako Nepomuk, není známo, při jaké příležitosti toto
přízvisko přijal.
Byl významný geolog, paleontolog, archeolog, ale i politik.
Na univerzitě ve Vídni dosáhl doktorátu fi lozofi e. V roce
1893 byl jmenován řádným profesorem geologie a paleontolo-
gie na c. a k. České univerzitě Karlo – Ferdinandově v Praze.
V roce 1899 se stal děkanem její Filozofi cké fakulty.
Byl dvorní rada. V letech 1889–1891 byl poslancem říšské
rady. Ke konci života byl povýšen do šlechtického stavu. Vel-
kým podílem se zasloužil o poznání fauny v jihočeském kraji,
okolí Prahy, severních Čechách, na jižní Moravě, v zahraničí
v Dolním Rakousku, Dalmácii a Istrii.
Jan N. Woldřich pocházel z rodové větve Tomáše. Původ
této rodové větve je z Michalova, č. p. 95, po chalupě „Tomá-
šojc“ (25).
Prof. PhDr. Josef Woldřich (*1880, †1937)(26)
Byl synem Jana Nepomuka, rovněž se věnoval geologii.
Působil jako středoškolský profesor na malostranské reálce
a vinohradském gymnáziu. Po dalších studiích byl jmenován
univerzitním profesorem na Filozofi cké fakultě Univerzity
Karlovy v Praze se zvláštním zřetelem k praktické geologii. Po
zřízení Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
byl povolán jako její řádný profesor (v letech 1923 a 1924 byl
jejím děkanem) a pověřen vybudováním příslušného ústavu.
V roce 1929 byl jmenován řádným profesorem na Vysoké
škole inženýrského stavitelství při ČVUT v Praze (v létech
1932–1934 byl jejím děkanem). Od roku 1934 až do své smr-
ti řídil Státní geologický ústav. Měl pověst nekompromisního
examinátora.
Byl předsedou sekce pro vojenskou geologii v rámci Vo-
jenského vědeckého ústavu v Praze. V roce 1919 se zúčastnil
mírové konference v Paříži jako člen československé delegace
a poradce ministra zahraničí Dr. Edvarda Beneše v otázkách
ustanovení československých hranic z geologického hlediska.
Prováděl geologické průzkumy pro různé vodní stavby, tu-
nely, vyhledával ložiska surovin, vedl i první geologickou studii
pro pražské metro. Josef pocházel pochopitelně z rodové větve
Tomáše.
JUC. Alois Voldřich (*1865, †1950)(27)
Studoval práva, pro nedostatek peněz však neabsolvoval
závěrečné státní zkoušky a přihlásil se k námořnictvu. Stal
se vrchním komisařem Císařského a královského válečného
námořnictva. Námořní komisaři byli samostatná úřednická
profesní třída v C. a k. loďstvu bez hodnosti námořních dů-
stojníků. Po roce 1918 byl převeden do Československé armády
v hodnosti plukovníka. Sloužil v Pule, Vídni a Praze. Z cesty do
Palestiny přivezl pro stachovský kostel Navštívení Panny Ma-
rie kříž z Betléma, růži z Jericha a růženec s trnovou korunou
z Jeruzaléma. Měl podíl na postavení rozhledny na Javorníku.
Byl literárně činný, dopisoval si s Karlem Klostermannem.
Alois měl dvě dcery. Rod postupuje přes jeho bratra Jana
a jeho synovce Jaromíra (ten byl dědečkem Vladimíra, zakla-
datele rodokmenu). Alois pocházel z rodové větve Matěje
z Michalova, č. p. 93, po chalupě zvané „Matějákojc“. (28)
20) Obr. 20. Ing. Jan Voldřich, po chalupě „Sýkora“21) Obr. 21. Lesní Chalupy č. p. 151 – „Sýkorů“, rodiště Ing. Jana Voldřicha22) Obr. 22. Kůsov č. p. 1, nyní Domov pro seniory Stachy – Kůsov Původní statek náležel Pavlu Františkovi Voldřichovi, stachovské-mu rychtáři v letech 1737 – 1756.23) Obr. 23. Šlechtický erb prof. JUDr. Ferdinanda Ignáce Wold-řicha24) Obr. 24. Prof. PhDr. Jan Nepomuk Woldřich
25) Obr. 25. Dům v Michalově č. p. 95 – „Tomášojc“, odkud pochází rodová větev Tomáše.26) Obr. 26. Prof. PhDr. Josef Woldřich27) Obr. 27. JUC. Alois Voldřich, vrchní komisař c. a k. válečného námořnictva28) Obr. 28. Dům v Michalově č. p. 93 – „Matějákojc“, z něhož se rozšířila rodová větev Matěje
6
DALŠÍ NĚKTEŘÍ PŘÍSLUŠNÍCI RODU
PhDr. Tomáš Voldřich (*1878, †1949)(29)
Narodil se u „Barčáků“ v Michalově, č. p. 215.(30) Byl stře-
doškolským profesorem a ředitelem gymnázia v Praze. Pu-
blikoval v oboru hydrografi e. Byl otcem doc. MUDr. Miloše
Voldřicha, DrSc. – stomatologa. Velmi významně se zasloužil
o posun protektorátní hranice po divokém záboru části Staš-
ska v říjnu 1938 zpět na historickou národnostní hranici. To-
Stomatolog, syn PhDr. Tomáše Voldřicha. Působil jako pe-
dagog na První lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Jeho učebnice stomatologie byla uznávaným učebním materi-
álem. Byl vynikajícím protetikem, jsou po něm pojmenovány
zubní korunky „voldřišky“. Miloš samozřejmě pocházel z ro-
dové větve Jana.
Prof. Ing. Michal Voldřich, CSc. (*1962, †2013) Byl vysokoškolským pedagogem, vedoucím Ústavu kon-
zervace potravin a technologie masa Vysoké školy chemicko
– technologické v Praze. Měl bohatou publikační činnost. Po-
cházel z rodové větve Pavla.
MUDr. Rudolf Voldřich (*9. 6. 1948)
Rudolf pochází od „Řezníků“ na náměstí ve Staších, č. p. 202.
Pracuje dlouhodobě jako chirurg a primář v nemocnici v Suši-
ci. Je čestným občanem obce Stachy. Jako lékař začal pracovat
ve Vimperku, krátce působil i v nemocnici Prachatice. Je brat-
rancem plk. v. v. MUDr. Zdeňka Voldřicha, DrSc. Je z rodové
větve Pavla.
Jan Voldřich (*25. 4. 1927, †21. 1. 2003), zvaný „Případ“32 Byl synem Jana, řezníka ve Staších (Řezníků nad kostelem,
č. p. 307).(33) Jeho tatínek pocházel od Řezníků na náměs-
tí (z rodové větve Pavla). Jan byl velice vzdělaný, studoval
římskokatolický seminář. Ten ale přerušil a věnoval se studiu
práv, které byl nucen po r. 1948 opustit. Později vystudoval
pedagogickou fakultu. Byl to člověk pevných zásad. Pro ne-
souhlas s dobovými politicko-společenskými poměry byl nu-
cen pracovat řadu let v dělnických profesích. Vynikal velkým
řečnickým nadáním. Jeho manželkou byla Hana, dcera Ru-
dolfa Voldřicha z Michalova, po chalupě zvaného Kupeček.
Byl švagrem Ing. Rudolfa Voldřicha, CSc. ze Starého Plzence
(viz níže).
Jan měl bratra MVDr. Jaroslava, který působil v Domažlicích
a sestru Miloslavu, která se provdala za stachovského učitele
Jana Kramla. Sestra Božena zemřela v časném dětském věku.
Jan Voldřich (*10. 2. 1959)(34)
Syn Jana Voldřicha, zvaného „Případ“ je vlastníkem a pro-
vozovatelem Studia JVP Prachatice. Pořizoval a zpracovával
video záznamy ze setkání Voldřichů v roce 2008 na Zadově
a v roce 1912 v Javorníku. Janovým strýcem z matčiny strany
byl Ing. Rudolf Voldřich, CSc., ředitel Vinařských závodů ve
Starém Plzenci (viz níže). Janův původ je přirozeně z rodové
větve Pavla.
Rudolf Voldřich (*3. 3. 1900, †1. 3. 1992)(35) Postavil dům č. p. 304 v Michalově, později zvaný u „Ku-
pečků“, nebo též u „Rudlvajna.“(36) Průmyslově vyráběl šťávy,
likéry a kořalky z lesních plodin, bylin, jablek apod.. Po roce
1948 byla jeho provozovna znárodněna a výroba ukončena. Byl
spoluzakladatelem spolku Národní jednota pošumavská (NJP)
a organizátorem jeho akcí. Spolek v letech 1939 – 1940 postavil
v Michalově skokanský můstek.
Syn Ing. Rudolf Voldřich, CSc. byl ředitelem Vinařských zá-
vodů ve Starém Plzenci u Plzně, dcera Hana byla manželkou
Jana Voldřicha zvaného „Případ.“ Původem byl z rodové větve
Pavla.
Ing. Rudolf Voldřich, CSc. (*25. 8. 1930, †6. 10. 2014)
Syn Rudolfa Voldřicha, zvaného „Rudlvajn.“ Působil jako ře-
ditel Vinařských závodů ve Starém Plzenci u Plzně (nyní Bohe-
mia Sekt, Českomoravská vinařská a.s.). Pravidelně se účastnil
všech setkání Voldřichů. Byl iniciátorem zhotovení výstavky
v budově Agentury Šumava, které věnoval vlastní sbírku sklář-
ských výrobků ze skláren ve Staších a jejich okolí. Byl švagrem
Jana Voldřicha, zvaného „Případ“ a tedy i strýcem Jana Voldři-
cha z Prachatic. Jeho dva synové mají každý syna a dceru. Byl
pochopitelně z rodové větve Pavla.
Mgr. Miloslav Voldřich (*12. 6. 1950)
Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích.
Působil pět let jako učitel ve Vimperku, čtrnáct let pracoval
v Tělovýchovném zařízení, středisku Zadov, dále pak opět
jako učitel ve Vimperku a ve škole při ozdravovně na Javor-
níku, kde až do jejího uzavření v r. 2009 vykonával funkci ře-
ditele. Do penze odešel v r. 2013. Zajímá se o historii Šuma-
vy, občas přispívá do zpravodaje Stašsko. V roce 2016 upravil
spis stachovského rodáka Jiřího Stacha „Z dějin obce Stachy“.
Jeho prastrýc, František Voldřich, byl legionářem, účastníkem
bitvy u Zborova, kde utrpěl zranění, které bylo příčinou jeho
následného úmrtí (viz dále). Miloslav pochází z rodové vět-
ve Matěje.“
Blanka Voldřichová – Ajmová (*22. 11. 1934)
Narodila se v Kašperských Horách. Otec, Karel Voldřich,
působil jako úředník v Kašperských Horách a ve Strakonicích.
Pocházel ze Stachů od „Krejčů“, č. p. 87.(37) Dědeček byl z Rec-
kerbergu. Blanka je známá sochařka, žijící v Braškově u Kladna.
Ve Staších má sestřenici Annu Kramlovou (Stachy, č. p. 174),
jejíž manžel pocházel od „Křenů“ z Kůsova. Blanka na Stašsku
měla ještě bratrance Václava Voldřicha (Říhov, č. p. 47), který
již zemřel. Blanka je z rodové větve Pavla.
Milan Voldřich (*1948)
Narodil se v Klatovech, jeho předci se odstěhovali z Micha-
lova do Bošic, č. p. 15. Je operní pěvec, působí v Brně. Pochází
z rodové větve Jakuba z Michalova – „mlýna“, č. p. 89.(38)
29) Obr. 29. PhDr. Tomáš Voldřich30) Obr. 30. Dům v Michalově č. p. 215 – „Barčáků, rodiště PhDr. Tomáše Voldřicha31) Obr. 31. Doc. MUDr. Miloš Voldřich, DrSc.32) Obr. 32. Jan Voldřich zvaný „Případ“33) Obr. 33. Dům ve Staších č. p. 307, odkud pocházel Jan Voldřich, zvaný „Případ“34) Obr. 34. Jan Voldřich, syn Jana Voldřicha, zvaného „Případ“
35) Obr. 35. Rudolf Voldřich, zvaný „Rudlvajn“36) Obr. 36. Dům v Michalově č. p. 304 – „U Rudlvajna“, v němž žil Rudolf Voldřich a provozoval v něm zpracování šumavských lesních plodů.37) Obr. 37. Dům ve Staších č. p. 87 – „Krejčů“, ze kterého pocházel Karel Voldřich, otec sochařky Blanky Voldřichové – Ajmové38) Obr 38. Dům v Michalově č. p. 89 – mlýn, působiště předků Milana Voldřicha. Odtud se rozšířila rodová větev Jakuba.
7
Hynek Voldřich, cirkusový manažer (*1906, †1963)
Hynek pocházel z nábožensky založené rodiny. Jeho otec
kromě ševcovství i kostelničil. Rodina žila v přístavku restau-
race „U Lva“, dnes „Štampach“ (s původní předzahrádkou),(39)
později pak bydleli v domě č. p. 311 proti škole.(40)
Hynek v letech 1922–1934 pracoval v cirkusu Kludský,
nejdříve jako hudebník, později jako sekretář. Roku 1938 na-
stoupil k cirkusu Henry. Později působil jako ředitel cirkusu
Humberto a následně jako ředitel Československých státních
cirkusů a varieté.
Když za slavným stachovským rodákem do cirkusu přijeli
krajané, seděli vždy v prvních řadách a lóžích, navíc zadarmo.
Hynek byl nejen schopným manažerem a obchodníkem, ale
i vlastencem, se vztahem k rodné Šumavě. Hynek je pohřben
v Ostravě. Byl ztvárněn v několika televizních pořadech o cir-
kusech. Hynkův původ je v rodové větvi Pavla.
Tomáš Voldřich (*1740, †1823)
Tomáš byl stachovským rychtářem, ač neuměl číst ani psát.
Byl čtyřikrát ženatý a zplodil celkem dvacet devět dětí dohle-
daných v matrikách. Počtvrté se ženil ve svých sedmdesáti le-
tech a s čtyřiatřiceti letou manželkou měl posledních pět dětí.
Pocházel z Michalova, č. p. 93(26) z rodové větve Matěje. Ze ži-
jících a známých potomků, kteří mají přímý vztah ke Stachům,
je známý pouze Ing. Petr Gryga, CSc., chemik.
Josef Voldřich (*1939)
Pochází z Michalova, č. p. 179, po chalupě „Písařů“(41) z rodo-
vé větve Pavla. Žije převážně v Praze. Přízvisko „Písař“ je po
jeho dědečkovi, Františku Voldřichovi, dlouholetém obecním
písaři a zakladateli „Pamětní knihy obce Stachovské“.
VOLDŘICHOVÉ DŮSTOJNÍCI
Mezi Voldřichy byla a je řada důstojníků, z nichž někteří do-
sáhli vysokých hodností a postavení. Uvádíme některé z nich.
Brigádní generál Josef Bartík (*1897, †1968)
Sice nenesl příjmení Voldřich, ale matka Marie byla rozená
Voldřichová z Michalova.(42) Jeho dědeček byl Josef Voldřich
(narozen 14. 3. 1834). Byl příslušníkem prvního i druhého za-
hraničního odboje, zpravodajským důstojníkem. Po roce 1948
byl komunistickým režimem vězněn, později rehabilitován. Je
čestným občanem obce Stachy a nositelem Řádu Bílého lva.
Jeho vnukem je Milan Jirka, jehož rodina vlastní usedlost
v Michalově – Vyšehradě, č. p. 130, kterou využívá k rekreaci.
Josef Bartík pocházel z rodové větve Pavla,
Vrchní námořní komisař JUC. Alois Voldřich, po r. 1918
plukovník Čsl. armády (*1865, †1950)
Podrobnější údaje – viz výše
Plk. v. v. MUDr. Zdeněk Voldřich, DrSc. (*1938)
Podrobnější údaje – viz výše (jeden ze zakladatelů rodokmenu).
Plk. Ing. Josef Voldřich (*1942, †1998)
Po roce 1989 působil v Praze jako náčelník štábu Civilní
obrany. Pocházel z Nového Dvora – Albrechtce, č. p. 66,(43)po
chalupě „Čertínků“. Jeho bratr Alois žije ve Zdíkově, č. p. 237,
jeho bratrancem je Ing. Josef Voldřich, bývalý ředitel ČZ Stra-
konice a Motoru České Budějovice, pocházející z Nového Dvo-
ra. Pařil do rodové větve Matěje.
Pplk. Ing. Bohumil Woldřich (*1955)
Vystudovaný strojní inženýr, pracoval ve Vimperku. Jeho
předek byl násilně odveden do c. k. rakouské armády. Je z ro-
dové větve Pavla.
Mjr. gšt. Ing. Antonín Voldřich (*1893, †1931)
Italský legionář, původně dělostřelec. Zahynul na násled-
ky autohavárie při služební cestě do Českých Budějovic. Jeho
syn padl jako mladík během květnového Pražského povstání
v roce 1945. Pocházel z rodové větve Pavla.
Kpt. Ing. Zdeněk Voldřich (*1950, †1979)
Absolvoval Vojenskou akademii v Brně, působil v posádce
v Lounech jako velitel praporu, později jako zástupce velitele
pluku. Jeho rodiče se po druhé světové válce odstěhovali do
severozápadního pohraničí. Měl tři dcery, které žijí v Plzni.
Rodová větev nepokračuje. Byl z rodové větve Jakuba.
VOLDŘICHOVÉ LEGIONÁŘI
V řadách rodu Voldřichů byli i legionáři v první světové
válce. Evidujeme devatenáct legionářů s příjmením Voldřich
(Woldřich). Až na pět výjimek všichni byli ze Stašska. Zde je
zajímavé zjištění MUDr. Zdeňka Voldřicha, DrSc., že tento
počet legionářů ze Stašska představuje 7% všech mužských
obyvatel Stašska z roku 1914 schopných a povinných vojenské
služby. Zmíníme se stručně jen o třech legionářích s pozoru-
hodnými osudy.
Mjr. gšt. Ing. Antonín Voldřich (*1893, †1931)
Příslušník 32. pluku italských legií. Bližší informace – viz
výše.
Jan Voldřich (* 2. 2. 1887, † 19. 6. 1915)
Narodil se v Michalově. Patří do rodu Voldřichů od „Korbů“.
Jeho příbuzní ze současné generace jsou Milan žijící v Jáchy-
mově (44), Josef ve Staších a Zdeněk v Tanvaldu. Byl z rodové
větve Pavla.
Jan roku 1914 pracoval v Paříži jako krejčí. V srpnu 1914
vstoupil do Cizinecké legie, kde byl následně zařazen k rotě
„Nazdar“, kterou tvořili českoslovenští dobrovolníci. Dne
19. 6. 1915 padl v boji u města Carnacy. Je pochován na vojen-
ském hřbitově Notre Dame de Lorette u města Arrasu (zde byl
v roce 1925 postaven velký pomník Čechům a Slovákům, kteří
zde padli v bojích roku 1915).
František Voldřich (*1890, †1917)
Narodil se 20. 2. 1890 v Michalově č. p. 289, po chalupě
u „Smolníků“. Pracoval jako zedník. V roce 1914 padl do zajetí
na východní frontě. Do ruských legií byl zařazen 14. 5. 1917,
39) Obr. 39. Dům ve Staších č. p. 82, přístavek restaurace „U Lva“, nyní hostinec „Štampach“, rodiště Hynka Voldřicha, cirkusového manažera.40) Obr. 40. Dům ve Staších č. p. 311 – naproti škole, kde žili rodiče Hynka Voldřicha41) Obr. 41. Dům v Michalově č. p. 179 – „ Písařů“, rodiště Josefa Voldřicha42) Obr. 42ů Dům ve Staších č. p. 265, v němž se narodil brig. gen. J. Bartík
43) Obr. 43. Dům v Novém Dvoře – Albrechtci č. p. 66 – „Čertín-ků“, rodiště plk. Ing. Josefa Voldřicha44) Obr. 44. Dům v Jáchymově č. p. 131. V něm žije Milan, jeden ze současné generace příbuzných legionáře Jana Voldřicha
8
sloužil v 2. střeleckém pluku. Účastnil se bitvy u Zborova, kde
utrpěl zranění a zemřel na jeho následky 20. 7. 1917 v obci Vo-
losůvka. Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých u Zboro-
va. Byl dvakrát prohlášený za mrtvého, a to jak c. k., tak i legi-
onářskými vojenskými úřady. Byl z rodové větve Pavla. Jeho
příbuzným je učitel Mgr. Miloslav Voldřich, bydlící v témže
domě jako František.
VOLDŘICHOVÉ V ZAHRANIČÍ
V emigrační vlně ze Stašska v devatenáctém a v první po-
lovině dvacátého století do blízké i vzdálené ciziny, byli také
Voldřichové. V rodové databázi zařazených příslušníků rodu
jsou evidováni žijící jmenovci řádově ve stovkách v Rakousku,
v desítkách v Německu, USA, v jednotkách v Kanadě, Austrá-
lii, Francii, Švédsku, Švýcarsku, Polsku, Maďarsku, Slovensku,
ale rovněž v Tanzanii, Kongu a Jihoafrické republice. Je známa
existence Voldřichů žijících na Ukrajině, Paraquay a v Mexiku.
Uvádíme přehled některých z nich, kteří jsou profesně nebo
jinak známí i zajímaví a mají konkrétní vztah ke Stašsku.
Alois Voldřich (Woldrich) (*1888, †1978)
Emigroval v roce 1911, řezník, Berwyn (dnes je součástí Chi-
caga v USA). Dožil se devadesáti let. Měl dvě dcery – Elizabeth
a Mildred. Pocházel od „Matějákojc“ z Michalova, č. p. 93,(26)
tedy z rodové větve Matěje. Rodová větev nepokračuje.
Josef Voldřich (*1903, †1975)
Emigroval v roce 1920 a živil se jako pekař v Chicagu v USA.
Pocházel od „Ševců“ ve Staších, č. p. 241(45) z rodové větve Pav-
la. Josef měl v Americe tři syny. Jeho synovcem je Ing. Karel
Voldřich, chemik z Prahy, nyní žijící v Katovicích.
Prof. Dr. Med. Robert Woldrich (*1924, †2011)
Jako farmakolog působil v Basileji ve Švýcarsku (jeho otec byl
údajně lesní úředník v Novém Světě). Původem je z rodové větve
Pavla. Účastnil se prvního shromáždění Voldřichů ve Staších.
Měl bratra Hanse, rovněž lékaře. Oba bratři zůstali bezdětní.
Doc. Dr. Med. Anton Woldrich (*1899, †1986)
Internista, primář a ředitel nemocnice v Chomutově (autor
jedné z prvních publikací o vlivu radioaktivního záření na
vznik rakoviny – karcinomu plic). Byl vysídlen do Spolkové
republiky Německo. Zde působil rovněž jako primář na inter-
ním pracovišti nemocnice v Ottobrunnu. Pocházel ze Zhůří
(Haidl). Žil v Plzni, Praze a v Chomutově.
Anton byl pokřtěn jako Antonín Woldřich nebo Woldrich.
Jeho otec byl Franz, dědeček Josef. Babička byla Josefa, rozená
Klostermannová, sestra Seppa Rankla. Pocházel z rodové vět-
ve Pavla. Příbuzní z jeho generace žili na Popelné, č. p. 150 a ve
Zhůří. Byl bezdětný.
Miroslav Voldřich (Voldrich), Mety (Metz) Francie (*1927)
Patří do rodové větve Jana. Otec se narodil v Kasejovicích,
děda v Michalově. Rodová větev pokračuje vnuky Olivierem
a Quentinem. Výskyt Voldřichů v Metách má zajímavou his-
torickou souvislost.
Po první světové válce, v níž zahynulo mnoho francouz-
ských mužů, T. G. Masaryk zařídil, aby do Francie šli čeští
horníci. S horníky také odešel učitel do menšinové školy jmé-
nem Voldřich, který měl dva syny. Ti v Metách zůstali, i když
stále měli československé občanství. Syn jednoho z bratrů, Ja-
roslav se vrátil do Čech vykonat základní vojenskou službu.
Vypukla ale válka a Jaroslav v Čechách zůstal. Po válce působil
jako mistr odborného výcviku ve sklářské škole při sklárnách
v Novém Boru. Jaroslavův bratranec se svým otcem za vál-
ky v rámci mobilizace narukovali do československé divize
v Agde. Po porážce Francie se vrátili domů do Met. Otec byl
Němci zatčen a válku strávil v koncentračním táboře, jeho syn
se zapojil do partyzánského odboje u Maquis (příslušníci fran-
couzského hnutí odporu). Druhý z bratranců, výše zmíněný
Miroslav, musel narukovat do německého wehrmachtu. Byl
nasazen na východní frontě a na Krymu se skupinou Alsasanů
přeběhl k Sovětské armádě. Sověti pak přeběhlíky dopravili do
Afriky a Miroslav skončil válku jako desátník Armády Svo-
bodných Francouzů (AFL-Armée francaise de la Libération)
v Karlsruhe.
Helmuth Woldrich (*1934)
Ředitel Muzea Šumavy v bavorském Pasově. Původem je
z Nových Hutí (Kaltenbach). Je z rodové větve Jana. Dědeček
se jmenoval Leo (v Nových Hutích byli tři Woldrichové s tímto
křestním jménem). Strýc Leo padl na ruské frontě. Helmuth se
s celou rodinou zúčastnil druhého setkání Voldřichů v Zadově.
Bratři – Dr. Med. Michael Andreas Lutz Woldrich,
hrudní chirurg a primář, pracuje v Mühldorfu v Bavorsku
(SRN), Dr. Med. Frank Woldrich, oberartz (primář), půso-
bí v Burghausenu v Bavorsku (SRN). Jejich otec Lutz (podle
jiného pramene se jmenoval Siegfried) se narodil v roce 1941.
Původem byl ze Zbytin. Byl rovněž lékař. Jeho předkové po-
cházeli z Plání a Knížecích Plání. Rozrod je znám až od Jana
(*1792). Předcházející předky se nepodařilo vypátrat (dřívější
matrika se zřejmě nezachovala). Lze usuzovat, že všichni jsou
z rodové větve Jana.
Jeff rey Woldrich M. D. (*1978)
Lékař, urolog na klinice v Portlandu v USA, stát Oregon.
Pochází z rodové větve Pavla od Krajských. Jeff ryho děde-
ček, František, emigroval kolem roku 1930 do USA z Mílova.
V Portlandu a v jeho okolí žije poměrně velká příbuzenská
kolonie Jeff ryho, původně pocházející z Mílova a především
z Červené, č. p. 4.
Wilhelm Woldrich (*1915, †1997)
Zvaný Lev z Ikomy. Byl jednou ze zajímavých a výrazných
osobností rodu Voldřichů. Narodil se v Innsbrucku velmi zá-
možným rodičům. Na zdejší univerzitě vystudoval práva. Za
války byl pilotem, výsadkářem, v roce 1946 vstoupil do Cizi-
necké legie. Později odcestoval do Afriky. Žil v Keni, Tanzanii,
Rhodesii, Jižní Africe, všude zastával poměrně vysoká místa.
Např. v Tanzanii byl hlavním stavitelem země a pro tehdejšího
prezidenta Nyerereho postavil prezidentskou vilu.
Willy byl dvakrát ženatý. V Rakousku měl dceru Amely
(provdaná Kemnitz, žije v německém Lübecku) a syny Peera
(bezdětný) a Lutze (synové Bennet a Luka), oba bydlí v Inns-
brucku. Willy v Africe zplodil dvě děti. Jeho afričtí potomci
nesou příjmení Woldrich. Dcera Diana zemřela v dětství. Ro-
dina syna Simby Woldricha, se třemi dětmi, žije v Tanzanii.
V Kongu v Brazzaville studuje Kaba Mille Woldrich. Zřejmě
jde o nemanželského syna Simby.
Wilhelm svůj život popsal v knize „Der einsamer Jäger
Abendteuer“ (Osamělý lovec) s podnázvem „Dobrodružná Af-
rika“. Původ Wilhema je z rodové větve Tomáše.
45) Obr. 45. Dům ve Staších č. p. 241, po chalupě „Ševců“. Z něho pocházel pekař Josef Voldřich, který v r. 1920 emigroval do Ameri-ky a žil v Chicagu
9
Tolik tedy o rodu Voldřichů a o některých jeho známějších
příslušnících. Z výše uvedených sdělení vyplývá různorodost
jejich profesních zařazení. Lze zaznamenat poměrně častý vý-
Obr. 3 Usedlost č. p. 91 v Michalově, současný stav
Obr. 7 Plk. v. v. MUDr. Zdeněk Voldřich, DrSc., poslední žijící ze
zakladatelů rodokmenu Obr. 6 Ing. Vladimír Voldřich, zakladatel
rodokmenu Voldřichů
Obr. 9 Dům ve Staších č. p. 285 -„Řezníků“, odkud pocházel František Voldřich, otec plk. v. v. MUDr. Zdeňka Voldřicha, DrSc..
Obr. 8 František Voldřich, otec plk. MUDr. Zdeňka Voldřicha, DrSc.
Obr. 10. a Fotografie slavných rodáků a význačných osobností ze Stašska, uvedených na panelu k výstavce o historii obce Stachy
11
Obr. 10. b Fotografie slavných rodáků a význačných osobností ze Stašska, uvedených na panelu k výstavce o historii obce Stachy
Obr. 10. c Fotografie slavných rodáků a význačných osobností ze Stašska, uvedených na panelu k výstavce o historii obce Stachy
Obr. 11 Prof. Ing. František Voldřich
DrSc.
Obr. 12 Dům ve Staších č. p. 76 - „Řezníčků“, rodiště prof. Ing. Františka Voldřicha, DrSc..
Obr. 13 MUDr. Luboš Voldřich, DrSc.
Obr. 14 Dům ve Staších č. p. 82, restaurace „U Lva“, nyní hostinec „Štampach“. Restauraci „U Lva“ v jisté době provozoval dědeček MUDr. Luboše Voldřicha, DrSc..
Obr. 15 RNDr. Jan Voldřich, zvaný "Programátor"
Obr. 17 Dům v Michalově č. p. 275 - „Tabáčníků“, v němž se narodil otec
Ing. Oty Voldřicha.
Obr. 16 Ing. Ota Voldřich
Obr. 18 Prof. RNDr. Josef Voldřich, CSc.
Obr. 19 Dům ve Staších č. p. 247 - „Řezníků pod kostelem“, odkud pochází prof. RNDr.
Josef Voldřich, CSc..
Obr. 20 Ing. Jan Voldřich, po chalupě „Sýkora“
Obr. 21 Lesní Chalupy č. p. 151 - „Sýkorů“, rodiště Ing. Jana Voldřicha
Obr. 22 Kůsov č. p. 1, nyní Domov pro seniory Stachy – Kůsov. Původní statek náležel Pavlu Františkovi Voldřichovi, stachovskému rychtáři v letech 1737 – 1756.
12
Obr. 26 Prof. PhDr. Josef Woldřich Obr. 27 JUC. Alois Voldřich, vrchní komisař c. a k. válečného námořnictva
Obr. 34 Jan Voldřich, syn Jana Voldřicha, zvaného „Případ“
Obr. 30 Dům v Michalově č. p. 215 -„Barčáků, rodiště PhDr. Tomáše
Voldřicha Obr. 29 PhDr. Tomáš Voldřich
Obr. 28 Dům v Michalově č. p. 93 -„Matějákojc“, z něhož se rozšířila
rodová větev Matěje.
Obr. 33 Dům ve Staších č. p. 307, odkud pocházel Jan Voldřich, zvaný „Případ“
Obr. 32 Jan Voldřich, zvaný „Případ“
Obr. 31 Doc. MUDr. Miloš Voldřich, DrSc.
Obr. 23 Šlechtický erb prof. JUDr. Ferdinanda Ignáce Woldřicha
Obr. 24 Prof. PhDr. Jan Nepomuk Woldřich
Obr. 25 Dům v Michalově č. p. 95 -„Tomášojc“, odkud pochází rodová
větev Tomáše.
Obr. 36 Dům v Michalově č. p. 304 - „U Rudlvajna“, v němž žil Rudolf Voldřich a provozoval v něm zpracování šumavských lesních plodů.
Obr. 37 Dům ve Staších č. p. 87 - „Krejčů“, ze kterého pocházel Karel
Voldřich, otec sochařky Blanky Voldřichové – Ajmové
Obr. 35 Rudolf Voldřich, zvaný „Rudlvajn“
13
Obr. 41 Dům v Michalově č. p. 179 - „Písařů“, rodiště Josefa Voldřicha
Obr. 39 Dům ve Staších č. p. 82, přístavek restaurace „U Lva“, nyní hostinec