Výrobcebuiatrics.cz/wp-content/uploads/2017/11/Císařský-řez...livění – anus, vulva, vagina, perineum - 30 – 80 ml –>kraniální (velké) epidurální zne-citlivění –

Výrobce:

Via Emilia 285, 40064 Ozzano Emilia (BO), Itálie

tel.: 0039 051 6512711 fax: 0039 051 6512728

e-mail: [email protected] http://www.fatro.it

AntibiotikumRIFAXIMINpro léčbuendometritid a jiných bakteriálních infekcí genitálníhoústrojí

AntibiotikumRIFAXIMINpro léčbuendometritid a jiných bakteriálních infekcí genitálníhoústrojí

� neprostupuje stěnovými bariérami� není metabolizován� nezanechává rezidua v mléce ani mase léčeného zvířete.

Rifaximin:

254 49 Jílové u Prahy, tel./fax: 241950669 E-mail: [email protected], http://www.bri.cz

Zastoupení pro ČR a SR:

Výzkumný ústav biofarmacie a veter inárních léčiv, a .s .

� rychlé uvolňování účinné látky� její rovnoměrné rozprostření i do méně přístupných částí� vysokou přilnavost ke stěnám ošetřeného orgánu.

Obě formy, vhodné pro intrauterinní a intravaginální podání, zajišťují:

BEZ OCHRANNÝCH LHŮT! ŠIROKÝ ZÁBĚR. BEZ NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ.

Katetry a jednorázovérukavice přiloženy.

Jednorázové rukavicepřiloženy.

FATROXIMIN endofoam ad us. vet.

FATROXIMIN tbl. uter. ad us. vet.

Rifaximin je antibiotikum se širokým spektrem účinkuproti Gram-negativním, a zvláště proti Gram-pozitivníma anaerobním bakteriím, a to při extrémně nízké MIC.Ve formě intrauterinních tablet a foamu léčíendometritidy, cervicitidy, vulvovaginitidy, pyometrya další poporodní infekce.

Výrobce:

Via Emilia 285, 40064 Ozzano Emilia (BO), Itálie

tel.: 0039 051 6512711 fax: 0039 051 6512728

e-mail: [email protected] http://www.fatro.it

AntibiotikumRIFAXIMIN pro INTRAMAMÁRNÍterapii

AntibiotikumRIFAXIMIN pro INTRAMAMÁRNÍterapii

254 49 Jílové u Prahy, tel./fax: 241950669 E-mail: [email protected], http://www.bri.cz

Zastoupení pro ČR a SR:

Výzkumný ústav biofarmacie a veter inárních léčiv, a .s .

Toto unikátní antibiotikum může býtpodáváno proti mastitidám kdykoli (jak v laktaci, tak v období zaprahlosti) díkysvým specifickým vlastnostem, nikoli kvůlipoužití rozdílného vehikula.

Mastitis: na všechny případy, pro prevencia léčbu v době stání na sucho, stejnějako na léčení akutních mastitid v dobělaktace.

� Veškerý účinek soustředěn do mléčné žlázy

� Neprochází bariérami z mléka do krve � Jen 36 hodin ochranná lhůta na mléko� Bez ochranné lhůty na maso� Velmi nízká MIC na bakterie

způsobující mastitidy� Vysoká účinnost

Období zaprahlostiFATROXIMIN DC (Rifaximin)

� Synergický účinek dvouširokospektrálních antibiotik

� Dvoufázový efekt � Krátké ochranné lhůty � Vysoký stupeň účinnosti � Desinfekční ubrousky a značení

mastitidních krav přiloženy

Období laktace CEFAXIMIN-L (Rifaximin + Cefacetril)

Obsah:

Možnosti anestezie u skotu při zákrocích v dutině břišní ............................................................................................ 6Jan Šterc

Poznatky o provádění císařských řezů u skotu v Belgii ................................................................................................ 9Tomáš Haloun, Petr Chomát

Strategie řešení ztíženého porodu u krávy ................................................................................................................. 12Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech

Komplikace při provádění císařského řezu a komplikace po císařském řezu u krav ................................................ 14Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech

Hypokalcémie krav v peripartálvím období ............................................................................................................... 19Martin Vlček, Josef Prášek, Josef Illek

Okoloporodní preventivní program ........................................................................................................................... 21Martin Vlček, Alltechnology Praha

Další zkušenosti s využitím systému kultivace na farmě při tlumení mastitid ve stádě dojnic ............................... 23J. Prášek, J Illek, J. Smola

– 5 –

Císařský řez a komplikace při porodu u skotu

Česká buiatrická spOleČnOstPalackého 1-3, 612 42 Brno,

e-mail: [email protected]

sbOrník referátů OdbOrnéhO semináře

císařský řez a kOmplikace při pOrOdu u skOtu

Odborný garant: doc. mVdr. Josef illek, drsc. dipl.ecbhm., mVdr. Jan Šterc, ph.d.

pavilon prof. klobouka, Vfu brno

13. 11. 2010

isbn:

isbn: 978-80-86542-24-6


– 6 –

mOžnOsti anestezie u skOtu při zákrOcích V dutině břiŠní

Jan Šterc

možnosti provádění operace u skotu:· na stojícím zvířeti (na stání nebo v kleci)

o výhody:- minimální zátěž zvířete- lze operovat jen v lokálním znecitlivění- odpadají komplikace s celkovým znecitli-

věnímo nevýhody:

- nevhodné pro zvířata u kterých hrozí ulehnutí

· na ležícím zvířeti (na podlaze, Horáčkův stůl)o výhody:

- použitelné u zvířat ležících nebo u kte-rých hrozí ulehnutí

o nevýhody:- malá kapacita plic u skotu- tlak orgánů dutiny břišní na bránici- nebezpečí nadmutí, aspirační pneumonie,

exacerbace plicního onemocnění, torze dělohy

možnosti anestezie:· lokální anestezie + fixace· lokální anestezie + sedace· injekční celkové úplné znecitlivění

celkové úplné znecitlivění (injekční):premedikace indukce trvání (min) způsob prolongování

Xylazin (0,1 – 0,2 mg/kg iv)

Ketamin(2 – 3 mg/kg iv)

15 – 20 Opakovaná aplikace polovičních dávek.

Xylazin(0,05 – 0,1 mg/kg iv)

Butorphanol(0,05 mg/kg iv)

Ketamin(2 mg/kg iv)

20 – 30Opakovaná aplikace xylazinu a ketaminu

v třetinových dávkách.


Butorphanol(0,05 mg/kg iv)

Tiletamin(0,5 mg/kg iv)

Zolazepam(0,5 mg/kg iv)

15–20Aplikace xylazinu a ketaminu.

Opakovaná aplikace tiletaminu a zolazepamu způsobí dlouhodobé zotavení.


Tiletamin(0,5 mg/kg iv)

Zolazepam(0,5 mg/kg iv)

15 – 20 Aplikace X, K,T,Z v polovičních dávkách

sedace:

anestetikum iv. dávka (mg/kg) im. dávka (mg/kg)

Xylazin 0,05 – 0,15 0,1 – 0,33

Detomidin 0,01 – 0,02 0,04 – 0,06

Medetomidin 0,01 – 0,02 0,03 – 0,04

lokální anestezie u skotu

znecitlivění na trupu a zádi

proximální paravertebrální znecitlivění:· Princip:

- znecitlivění slabiny aplikací lokálního anesteti-ka k dorzální a ventrální větvi T13, L1-L3

· Provedení:- místa vpichu jehly = na linii probíhající late-

rálně od mediální linie ve vzdálenosti asi 5 cm od ní v úrovni trnových výběžků L1-L4

- zavedení jehly vertikálně kolmo na dorzální plochu kraniální části kostálního výběžku

- povytažení jehly, její sklonění a zavedení kra-nioventrálně pod úhlem 45o před kraniální okraj kostálního výběžku – aplikace 10 – 20 ml anestetika

– 7 –


· Výhody:- dobrá anestezie všech vrstev břišní stěny- nepřítomnost anestetika v operační ráně

· Nevýhody:- obtížné provedení u tlustých zvířat- někdy obloukovité prohnutí páteře do strany

způsobené paralýzou hřbetních svalů· Komplikace:

- možné nabodnutí aorty nebo vena cava cauda-lis

- možná blokáda n. femoralis při kaudální mig-raci anestetika

distální paravertebrální znecitlivění· Princip:- znecitlivění slabiny aplikací lokálního anestetika k ra-

ménkům dorz a ventr větve T13, L1-L3· Provedení:

- na distální konce kostálních výběžků L1-L4 se aplikuje vějířovitě na ventrální, dorzální a kau-dální plochu jejich „hrotu“ 10 ml anestetika

· Výhoda:- snadnější provedení- použití běžně dostupných jehel- nemožnost nabodnutí velkých cév- nedochází k prohnutí páteře do strany- nedochází k blokádě n. femoralis- nepřítomnost anestetika v operační ráně

· Nevýhoda:- někdy horší anestetický účinek v důsledku va-

riability průběhu nervových větví

invertovaný l-blok· Princip:

- znecitlivění slabiny aplikací lokálního anes-tetika kaudálně za poslední žebro a ventrálně od příčných výběžků bederních obratlů

· Provedení:- zavedení dlouhé jehly (20 cm) podél kaudální

hranice posledního žebra- pomalé vytahování jehly a současně rovno-

měrná aplikace 40 – 50 ml lokálního anestetika - zavedení stejné jehly podél linie jdoucí ventrál-

ně pod příčnými výběžky bederních obratlů· Výhody:

- snadná technika provedení- nepřítomnost anestetika v operační ráně

· Nevýhody:- neúplná blokáda hlubších vrstev břišní stěny

· Komplikace:- potencionální toxicita velkých dávek lokálního

anestetika

epidurální znecitlivění· Princip:

- aplikace lokálního anestetika do epidurálního prostoru v intercoccygeálním (Co1-Co2), sak-rococcygeálním (nebo lumbosakrálním) pro-storu

· Provedení:- pohyby ocasem nahoru a dolů- vyhmatání štěrbiny mezi Co1 a Co2- zavedení jehly štěrbinou do páteřního kanálu- aplikace 1 ml – musí volně vtékat, bez odporu- pomalá aplikace celé dávky anestetika

· Používaná lokální anestetika:- 1% prokain - 2% lidokain- 0,5 % bupivakain

· Dávkování:- do 10 ml –> kaudální (malé) epidurální znecit-

livění – anus, vulva, vagina, perineum- 30 – 80 ml –>kraniální (velké) epidurální zne-

citlivění – kaudální polovina trupu po bránici· Výhody:

- minimální účinek na kardiovaskulární a respi-ratorní systém

- minimální účinek na ostatní orgánové systémy- minimální toxicita- dobrá svalová relaxace- dobrá analgezie- rychle zotavení- relativně jednoduchá a levná technika

· Nevýhody:- obtížné, když nelze identifikovat prostor mezi

Co1 a Co2- obtížné provedení je-li sakrococcygeální pro-

stor osifikován u starých krav· Komplikace:

- infekce páteřního kanálu- krvácení při nabodnutí cév- při předávkování nebo subarachnoidální apli-

kaci může nastat- přechodná ztráta vědomí- spasmus flexorů, rychle kontrakce svalů,


– 8 –

konvulzivní křeče- paralýza dýchacích svalů- hypotonie- hypotermie

segmentální dorzolumbální epidurální blokáda· Princip:

- aplikace lokálního anestetika do epidurálního prostoru v prostoru L1 – L2

· Provedení:- místo vpichu = 1,5 cm před kraniálním okrajem

procesus spinosus L2, mírně paramediálně- lokální znecitlivění místa vpichu a 2 cm incize kůží- spinální jehla (14 – 18 G, 12 cm) se zavádí přes in-

cizi ventrálně a mediálně tak, aby svírala úhel 10 – 13o se svislou přímkou vedenou v mediální rovině

- jehla se zavede do hloubky 8 cm, při průchodu přes lig. interarcuare se zvýší odpor, po proniknutí odpor ustane – hrot je v epidurálním prostoru

- aplikace 1 ml – musí volně vtékat, bez odporu- pomalá aplikace celé dávky anestetika

· Používané lokální anestetikum a dávka:- 8 ml 2% lidokainu

· Výhody:- jen 1 vpich- malá dávka anestetka- kvalitní znecitlivění obou slabin

· Nevýhody:- instrumentální náročnost- ztráta kontroly nad pánevními končetinami

· Komplikace:- Infekce, trauma, hematom páteřního kanálu

– 9 –


pOznatky O prOVádění císařských řezů u skOtu V belgii

Tomáš Haloun, Petr Chomát

souhrn:Článek popisuje zkušenosti s prováděním císařských

řezů v Belgii. Císařský řez je prováděn téměř výhradně na stojící krávě a většinovou indikací je plemenná pří-slušnost matky k belgickému modrému plemeni. U doj-nic na mléčných farmách se přistupuje k císařskému řezu ihned poté co je zjištěno, že porod neproběhne přiroze-nou cestou a první pokusy o vybavení plodu jsou neú-spěšné. Je zde popsána metodika operace od přístupu do dutiny břišní přes vybavení plodu a suturu dělohy, kdy se upřednostňuje jednoetážová sutura pokračujícim in-vertujícím stehem. Krátce je zde diskutována úspěšnost těchto zákroků.

ÚvodCísařský řez u skotu patří mezi nejstarší chirurgické

zákroky ve veterinární medicíně u skotu. Zejména v cho-vech masného skotu se jedná o relativně frekventovaný zákrok. Nicméně v chovech mléčného skotu je druhým nejčastějším chirurgickým zákrokem v dutině břišní (po chirurgické repozici dislokovaného slezu). Jeho včas-ná indikace a správné provedení snižuje ztráty telat a ma-tek v souvislosti s komplikovaným porodem.1,2 Bohužel v našich podmínkách je často vyžadován až jako posled-ní možnost až po mnohých neúspěšných pokusech o vy-bavení plodu. Je pochopitelné, že v takových případech se úspěšnost zákroku (z hlediska přežití matky a telete a z hlediska zachování produkce matky) výrazně snižuje.

indikace a metodika císařského řezuIndikace k provedení císařského řezu mohou být

na straně matky i plodu. K indikacím ze strany matky patří předčasně gravidní jalovice, deformity pánve, ne-dostatečně otevřený děložní krček a úzké porodní cesty. U masných plemen je významnou indikací dvojité osvalení způsobené hypertrofií hýžďového svalstva zejména u ple-mene belgické modré. K indikacím ze strany plodu lze uvést nereponovatelnou nepravidelnou polohu, nadměrná velikost plodu, emfyzematický plod, anasarca, schistosoma reflexum, hydrocephalus, mumifikace apod.3

V našich podmínkách je císařský řez prováděn ob-vykle na stojící nebo ležící matce. Císařský řez na stojící matce je preferován, ale je možné ho provádět jen na kra-

vách v dobré kondici, u kterých jsme si jisti, že vydrží stát po celou dobu operace. Císařský řez na stojící matce je prováděn v paravertebrálním znecitlivění přístupem z levé paralumbální fossy řezem dostatečně dlouhým a orientovaným tak, aby umožnil vybavení plodu z dělo-hy a dutiny břišní. Císařský řez na ležící matce je obvyk-le prováděn u krav zesláblých a vyčerpaných v průběhu dlouhotrvajícího porodu. Tato zvířata již obvykle leží a pokud jsou schopna se postavit, jsou v tak špatné kondi-ci, že by nevydržela stát po celou dobu operace. U těchto krav je císařský řez prováděn v kraniální epidurální an-estezii v kombinaci s infiltrační lokální anestezii v místě řezu. Mnohdy je tato anestezie doplňována neurolep-tanalgezií. Vlastní císařský řez je pak prováděn přístu-pem levé slabiny paramamárním řezem opět dostatečně dlouhým, aby bylo možno bez větších potíží vybavit plod.

2,3,4

císařské řezy v belgiiV naši veterinární praxi provádíme císařský řez rela-

tivně často. Vzhledem k tomu, že jsme cítili potřebu zdo-konalit se v technice tohoto zákroku, rozhodli jsme se absolvovat stáž na pracovišti specializovaném na tyto zá-kroky. Proto jsme v březnu 2009 navštívili praxi Dr. Goo-derise, který patří k předním belgickým odborníkům pro choroby skotu. Mnohé poznatky, které jsme zde získali nám připadají natolik cenné, že jsme se rozhodli podělit se o ně s naší veterinární veřejností.

Dr. Gooderis své praxi provede cca 1000 - 1200 císař-ských řezů za rok a to převážně v období od zimy do čas-ného jara. Zhruba polovinu jeho praxe tvoří farmy za-bývající se chovem belgického modrého skotu, druhou polovinu pak farmy specializované na produkci mléka převážně s holštýnským skotem.

Nejčastější indikací k císařskému řezu je právě ple-menná příslušnost matky k plemeni belgické modré. Ná-hled na indikaci k císařskému řezu v praxi Dr. Gooderi-se vyplývá ze skutečnosti, že u jedinců plemene belgické modré s výraznou dvojitou zmasilostí (double muscling) je úspěšný porod normální cestou takřka nemožný. (Sami jsme byli během naši stáže svědky pokusu o porod přirozenou cestou, kdy tele bylo emfysematické a majitel odmítl císařský řez. Případ skončil druhý den úhynem


– 10 –

matky). V době očekávaného telení progresivnější far-máři měří kravám (v té době již uvázaným na porodně) ráno a večer rektální teplotu. Pokud teplota klesne ráno, císařský řez je proveden během odpoledne, pokud večer zákrok je proveden následující ráno. Nespornou výhodou tohoto systému je omezení jistě velmi nepříjemných noč-ních operací. S provedením císařského řezu se vždy jinak vyčká na první příznaky začínajícího porodu. U dojnic na mléčných farmách se přistupuje k císařskému řezu ihned poté co je zjištěno, že porod neproběhne přiroze-nou cestou a první pokusy o repozici nebo vybavení plo-du jsou neúspěšné. Je třeba upozornit, že za indikaci k cí-sařskému řezu je v této praxi považována i zadní poloha plodu během porodu holštýnského skotu. Je zřejmé, že v těchto případech jsou krávy v dobré kondici a dokážou stát během celé operace.

Proto je císařský řez v praxi dr. Gooderise prováděn výhradně na stojící matce. Zákrok je prováděn na matce uvázáné na stání, s vyvázánou levou zadní končetinou. Pokud to není nezbytné, není matka sedována. Jak nám sdělil Dr. Gooderis sedaci provádí jen v ojedinělých pří-padech nízkými dávkami xylazinu.

Před zákrokem je velmi důkladně oholen levý bok pa-cientky a je provedena standardní příprava operačního pole. Anestezie je prováděna jen lokální infiltrací místa řezu (line block) 2% lidokainem a dále je provedena malá epidurální anestezie 3 ml 2% lidokainu. Pro snadnější vy-bavení dělohy je krávě před zákrokem aplikováno utero-relaxans isoxsuprinlaktát .

Řez stěnou břišní je veden v levé paralumbální fosse ventrálním směrem. Postupně je protnuta kůže, muscu-lus cutaneus maximus, musculus obliqus externus abdo-minis, musculus obliqus internus abdominis a musculus transversus abdominis a peritoneum. Dr. Gooderis dbá na to, aby řez břišní stěnou nebyl příliš malý, protože se zvětšuje možnost vzniku seromu, nebo podkožního em-fyzému při obtížném vybavování telete.

Po otevření dutiny břišní je stěna dělohy uchopena do velkých kleští a přidržena v dorzální komisuře rány. Pak je vybavena část dělohy (obsahující většinou distál-ní část některé končetiny) z břicha. Po vybavení dělohy z břicha je proveden řez stěnou dělohy mimo placentomy. Je třeba poznamenat že operatér příliš nesleduje vytékaní plodových vod do dutiny břišní matky, což je dáno tím že v absolutní většině je řez prováděn za fysiologických podmínek. Po navázaní končetin na porodní provázky je plod vybaven (obvykle za pomoci kladky) z dělohy a du-tiny břišní. Operatér vybavování telete pečlivě kontroluje

a eventuelně rozšíří řez dělohou. Přerušení pupečního provazce je provedeno vždy kontrolovaně pří vybavování telete. Teleti většinou není věnována žádná speciální péče, pouze je odstraněn případný hlen z dutiny ústní a nosní.

Po vybavení plodu je děloha fixována pomocí kleš-tí a backhausu k dorsální komisuře rány. Placenta vyčnívající z dělohy je nůžkami odstřihnuta (aby ne-komlikovala její suturu) a následuje uzavření dělohy. K sutuře dělohy je používíán syntetický vstřebatelný monofilamentní materiál o síle EP 5. (Dr. Gooderis po-užívá vlákno PDS EP5, ale sdělil nám, že někteří jeho kolegové eventuélně používají i Cat gut EP 7). Sutura dělohy je provedena v jedné etáži pokračovacím stehem (tzv. Utrechtským stehem) a to bez pomoci asistenta. Před konečným uzavřením jsou do dělohy vloženy tet-racyklinové čípky. Do dutiny břišní je aplikovaná směs antibiotik (neomycin, linkomycin, penicilin). Následně je provedena sutura břišní stěny jednoduchým pokračo-vacím stehem ve dvou etážích. Velmi pečlivě se operatér věnuje uzávěru podkoží, kde mohou vzniknout nepří-jemné seromy, nebo hematomy. Sutura kůže je prove-dena také pokračovacím stehem. Stehy jsou farmářem odstraněny za cca 10 dní.

Po zákroku nejsou pacientce podávána celkově anti-biotika. Ty jsou dlouhodobě aplikovány jen při výskytu komplikací. Ke kravám u kterých nenastaly komplikace se operatér již nevracel. Dle sdělení dr. Gooderise dojde každoročně ke ztrátě 2 – 4 krav, což je při počtu prová-děných operací úctyhodné číslo. O zručnosti operatéra svědčí také fakt, že doba provedení císařského řezu se po-hybovala od 20 do 30 minut.

závěrNa základě informací získaných na naši stáži si do-

volujeme zdůraznit, že předpokladem dobrého výsledku císařského řezu, je včasná indikace a správná technika provedení tohoto zákroku. To koresponduje s literárními údaji, které uvádějí, že při včasné indikaci je přežitelnost matky od 85 – 95 % a telat 100 %.2 Což se jistě u operací provedených jako poslední možnost po několikahodi-novém telení říci nedá. Včasná indikace císařského řezu také umožní provádět zákrok na stojící matce.

Trochu problematické je použití xylazinu u rabiatních zvířat. Jeho aplikace může vést nejen k ulehnutí opero-vaného zvířete, ale vždy způsobí tonizaci stěny dělohy se kterou se pak hůř manipuluje. Některými autory je proto pro výrazně neklidné matky doporučována aplikace ace-promazinu v kombinaci s butorfanolem. 5

– 11 –


Jako přínosná se nám jeví aplikace uterorelaxancií matce před zákrokem. Jejich použití umožnilo snadnou manipulaci s dělohou během zákroku. Bohužel jsme ne-našli žádnou specialitu s obsahem isoxsuprinlaktátu re-gistrovanou v České republice. Velmi přínosným se nám jeví i použití uchopovacích kleští, které velmi zjednodu-šují manipulaci s dělohou.

Diskutovanou otázkou je počet etáží na stěně dělo-hy. Naši autoři doporučují suturu dělohy ve dvou etá-žích invertujícím stehem (Amann, Lambert). 4 Na rozdíl od zahraničních autorů, kteří uvádí, že pokud je tele živé a stěna dělohy má dobrou viabilitu dostačuje jedna vrst-va pokračovacího invertujícího stehu (Cushing, Utrecht, Lembert.). Dvě vrstvy jsou doporučovány pokud je tele mrtvé, nebo byla natržena stěna dělohy při vybavování plodu. 2 Jednoetážová sutura stěny dělohy dle našich sou-časných zkušeností problém nedělá a výrazně přispívá ke zkrácení doby operace. Doba námi prováděné operace při použití tohoto postupu se pohybuje okolo od 30 do 60 minut.

Na základě získaných zkušeností si dovolujeme tvrdit, že císařský řez je možno běžně provádět v terénních pod-mínkách. Zejména jeho včasná indikace umožní dosaho-vat dobrých výsledků operace a povede k výraznému sní-

žení ztrát v důsledku komplikovaných porodů. Je na nás abychom zvážili jestli chceme problematický porod rela-tivně rychle a efektivně ukončit, nebo podstoupíme i ně-kolikahodinové telení s pochybným výsledkem. 1. Fubini S.L.: Surgery of the Uterus In: Fubini S. L.,

Ducharme N. G. Farm Animal Surgery; W. B. Saunders Company, 2002:382-390.

2. Newman K.D., Anderson D.E.: Cesarean Section in Cows. In: Desroches A. Update in Soft Tissue Surgery. The Veterinary Clinics of North America 2005;21(1):73 - 100.

3. Kudláč E. : Císařský řez u krávy. In: Kudláč E. Vete-rinární porodnictví a gynekologie; SZN Praha,1977: 345-354

4. Doležel R., Kudláč E. et al. Veterinární porodnictví. Brno; VFU Brno, 2000:116 - 120.

5. Carroll G.L., Hartsfield S.M.: General Anesthetics Techniques in Ruminants. In: Swanson C.R., Anesthesiology Upda-te. The Veterinary Clinics of North America 1996;12(3):627-662.


– 12 –

strategie řeŠení ztíženéhO pOrOdu u kráVyJosef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech, VFU, FVL Brno

Porod představuje ústřední reprodukční proces, ve kterém končí jeden reprodukční cyklus a začíná

druhý. Na jedné straně zúročuje veškeré předchozí úsilí zaměřené na zvládnutí puerperia, zabřeznutí zvířete a zachování březosti, na druhé straně průběh porodu

významně ovlivňuje jeho další reprodukční výkonnost a užitkovost. Bohužel u krávy existuje přirozeně daná predispozice ke ztíženému porodu (např. široký plod

vzhledem k relativně úzké pánvi, dvakrát lomená porodní osa, tlak bachoru atd.) a tak výskyt ztíženého porodu v chovech skotu je relativně vysoký a pohybuje

se v průměru mezi 5 - 10 %. I když lze správnou plemenářskou prací, organizací a způsobem chovu

výskyt ztíženého porodu do určité míry snížit, je třeba očekávat, že i za ideálních podmínek ztížený porod

zůstane v chovech skotu běžnou zdravotní komplikací negativně ovlivňující užitkovost zvířat. Proto zvládnutí

ztíženého porodu představuje důležitý faktor ovlivňující ekonomickou rentabilitu chovu. Přesto, že automatizace provozu postupně snižuje potřebu lidské práce, v řešení

ztíženého porodu se potřeba lidské práce nemění. Úspěšné řešení ztíženého porodu tak zůstává v přímé závislosti na odborné erudici a zkušenosti chovatele

a veterinární služby.

prevence ztíženého porodu

l V plemenitbě využívat jen býky, po kterých nejsou časté ztížené porody zapříčiněné nadměrně velkým plodem. Při mezi-plemenném křížení zapouštět krá-vy býky relativně menších plemen (prevence velkých plodů).

l Zapouštět jalovice v přiměřené hmotnosti a věku (prevence úzkých porodních cest a slabých porodních kontrakcí).

l Zamezit nepřiměřeně vysoké dotaci energie v průbě-hu stání na sucho a tak nadměrné kondici u mléčných krav před porodem (prevence velkých plodů, úzkých porodních cest a slabých porodních kontrakcí).

l Zajistit přiměřenou a vyváženou dotaci minerálních látek, především vápníku, sodíku a draslíku nejméně 14 dní před porodem (prevence slabých porodních kontrakcí, zadržení lůžka a snížené vitality plodu).

l Zajistit vhodné místo pro porod (sucho, čisto, závětří, klid, volný pohyb, dostatek místa), (prevence rigidity děložního krčku, slabých porodních kontrakcí, zadr-ženého lůžka, dále hypoglykemie, agamaglobulinemie a infekcí novorozeného telete).

základní porodnická asistence

l Včasný přesun na místo vyhrazené pro porod (14 dní/6 týdnů před očekávaným termínem v rámci jed-né farmy/v případě přesunu na jinou farmu).

l Periodické vyhledávání příznaků 2. fáze porodu (pří-znaky nástupu fáze - odtok plodových vod, výrazné kontrakce břišní svaloviny – břišní lis; příznaky po-kročilé fáze - objevení se plodových obalů, plodových obalů s plodem nebo obnažené části plodu ve vulvě) v dostatečné frekvenci (intervaly 2-3h) u krav v ter-mínu.

l Intenzivní kontrola průběhu 2. fáze porodu (intervaly 1-2h).

l Zajištění včasného vyšetření (více jak 2h po odtoku plodových vod a/nebo nástupu zevně zjevných po-rodních kontrakcí bez objevení se plodových obalů nebo plodu ve vulvě; více jak 2h po objevení se plodo-vých obalů nebo plodových obalů s plodem ve vulvě bez vypuzení plodu; více jak 1h po objevení se ob-nažené části plodu bez jeho vypuzení) s případným vybavením plodu standardním způsobem (přiměřený a řízený tah za porodní provázky nebo řetízky fixova-ných na končetinách, případně i na hlavě plodu).

l Vaginální palpací rozpoznání disproporce prostor-nosti porodních cest a velikosti plodu, abnormální polohy plodu, případně životnosti plodu.

l Včasné zajištění odborné pomoci při nezvládnutel-ných abnormálních stavech (nejpozději do 12h od za-čátku 2. fáze porodní).

– 13 –


Odborné řešení ztíženého porodu1. Důsledná a přesná diagnostika (zevní kontrola, va-

ginální, případně rektální vyšetření)a) Porodní stahy (intenzita a trvání stahů břišní

svaloviny)b) Prostornost porodních cest (děložní krček, pá-

nev, vulva)c) Uložení dělohy (torze, verze, flexe)d) elikost plodu (spěnky, hlava, ramena, pánev)e) Uložení plodu (poloha, postavení, držení)f) Konfigurace plodu/počet plodů (zrůdy/dvoj-

če)g) Životnost plodu (pohyb, tep/ mrkací, polykací

nebo anální reflex)

diagnóza za patologického stavu:

a) Primárně/sekundárně slabé porodní stahy.b) Úzké porodní cesty (nedostatečně otevřený

děložní krček - příp. rigidita děložního krčku, úzká pánev, juvenilní vulva).

c) Dislokace dělohy (post/pre-cervikální, levo/pravo-stranná torze určitého stupně; ventro/latero/dorzo-verze/flexe).

d) Abnormálně velký plod.e) Nepravidelné uložení plodu (poloha svislá/

příčná, břišní/hřbetní; postavení boční/dolní; latero/ventro/dorzo-flexe hlavy, polo/zcela-podložená hrudní/pánevní končetina).

f) Zrůda, dvojčata (jednotná/podvojná zrůda; dvojčata současně vstupující do pánve).

g) Mrtvý plod. 2. Indikace pro jednotlivé metody řešení ztíženého

porodua) Primárněslabéporodnístahy- vybavení telete

řízeným tahem. Sekundárněslabéporodnísta-hy - odstranění příčiny zabraňující vypuzení plodu a vybavení plodu řízeným tahem.

b) Úzké porodní cesty. Nedostatečně otevřený děložní krček - aplikace estrogenů (dle aktuál-ních předpisů) a oxytocinu + masáž, případně císařský řez. Úzká pánev – císařský řez. Juve-nilní vulva – řízený tah, episiotomie, případně císařský řez.

c) Deviacedělohy.Torze – přímá/nepřímá retor-

ze, případně císařský řez. Verze, flexe – řízený tah, případně císařský řez.

d) Abnormálněvelkýplod – císařský řez, případ-ně totální fetotomie v případě mrtvého plodu (v případě velkého plodu menšího stupně lze nejprve zkusit řízený tah).

e) Nepravidelnéuloženíplodu – repozice, případ-ně parciální fetotomie nebo císařský řez.

f) Zrůda,dvojčata. Zrůda – dle typu zrůdy řízený tah, fetotomie nebo císařský řez. Dvojčata - ří-zený tah, případně císařský řez.

g) Mrtvýplod– řízený tah.3. Frekvence jednotlivých typů ztíženého porodu

u krávy

1- velký plod 35%; 2- torze dělohy 25%; 3- nepravidelné uložení plodu 20%; 4- úzké porodní cesty 12%; 5 - dvojčata 4%; 6 - mrtvý plod, zrůdy 2%; 7 - abnormální porodní stahy 2%

4. Časté rezervy v řešení ztíženého porodu

l Pozdní rozpoznání 2. fáze porodu.l Protahování základní porodnické asistence

a opožděné zajištění odborné pomoci.l Nevyužívání porodního provázku (řetízku)

na hlavu plodu při řízeném tahu.l Nedostatečná ochrana perinea při vybavování

plodu nebo nevyužívání episiotomie v případě juvenilní vulvy nebo velkého plodu.

l Nadměrný tah.l Nevyčerpání konzervativních způsobů řešení

ztíženého porodu.l Nedostatečné využívání fetotomie v případech

nepravidelného držení (flexe hlavy a konče-tin).

l Nepoužívání uterorelaxans, případně malé epidurální anestezie při komplikovanějších manipulacích v děloze.

Část výše uvedených poznatků byla získána v rámci řešení grantu MŠMT ČR č. 6215712403

123456


– 14 –

kOmplikace při prOVádění císařskéhO řezu a kOmplikace pO císařském řezu u kraV

Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech, VFU, FVL Brno

abstraktZajíc, J., Doležel R., Komplikace při a po císařském

řezu u krav. Informace o nejčastějších komplikacích, které mohou nastat v průběhu provádění císařského řezu u krav, případně v poporodním období a základní meto-dy při jejich ošetření. V průběhu operace představuje jed-nu z nečastějších a nejvážnějších komplikací nemožnost extraabdominálního vybavení plodu, následuje ulehnutí zvířete a výhřez střevních kliček a dále poranění dělohy a krvácení z a. uterina media. V pooperačním období nejzávažnější komplikace představují akutní zánět po-břišnice, komplikace v hojení operační rány, retence se-kundin a zánět dělohy.

kOmplikace V průběhu Operace

nemožnost extraabdominálního vybavení dělohy

V některých případech (absolutně nebo relativně velký plod, emfyzematicky změněný plod, torze děložní, nebez-pečí ruptury dělohy, příliš tonizovaná děložní stěna) není možné uskutečnit extraabdominální vybavení dělohy a je proto nezbytné provést hysterotomii přímo v dutině břišní. Pokud je plod živý a plodové vody nebyly kontaminovány, jsou případné komplikace minimální. Pokud se však jedná o mrtvý a emfyzematicky změněný plod, dochází velmi často ke komplikacím nejen v průběhu operace, ale i pře-devším po ní. Tyto komplikace většinou vedou ke vzni-ku akutní peritonitis a velmi často i úhynu zvířete, takže i prognóza není v těchto případech příliš příznivá.

Pro snížení tonizace dělohy při císařském řezu je vhodné aplikovat ještě před započetím operace přípravek Sensiblex®, obsahující denaverini hydrochloridum, který má výrazný spasmolytický účinek.

Pokud je plod emfyzematicky změněný, dochází často k zánětlivým změnám děložní stěny, která se stává velmi křehkou a snadno může dojít k její ruptuře, případně je velmi komplikované i provedení její sutury. Pokud nelze dělohu před provedením hysterotomie vybavit, prove-deme opatrně skalpelem řez na děloze v dutině břišní. Tento řez rozšíříme nůžkami a v dutině břišní se sna-žíme přiložit porodnický provázek na končetinu plodu

a s jeho pomocí jej opatrně vtáhneme i s dělohou co nejblíže k laparotomické ráně. Pomocník přidržuje dělohu co nej-blíže laparotomické rány, následuje zvětšení řezu na děloze a přiložení porodnického provázku na druhou končetinu. Dále se další pomocník opatrným tahem za porodní pro-vázky snaží plod vybavovat tak, aby operatér kontroloval stav hysterotomické rány a případně ji rozšiřoval. Snaha je, aby kontaminace peritoneální dutiny byla minimální a současně nedošlo k nežádoucí ruptuře děložní stěny.

Po vybavení plodu fixuje pomocník dělohu mimo dutinu břišní, aby se maximálně omezila její další kon-taminace. Před provedením sutury děložní stěny se ma-ximálně snažíme odstranit patologický obsah z dělohy, včetně zbytků placenty a plodových vod. Samozřejmá je i důsledné antibakteriálními čípky. Po dokončení sutu-ry na děloze, která z důvodu zajištění maximální her-metičnosti hysterotomické rány musí být vždy prove-dena ve dvou etážích, se snažíme, pokud je to možné, odstranit plodové vody i z dutiny břišní. Následuje in-tramurální aplikace 5 IU oxytocinu a důkladné oplách-nutí dělohy teplým fyziologickým roztokem. Následuje sutura stěny břišní, kterou provádíme běžným způso-bem, ale před jejím dokončením je nezbytné aplikovat do peritoneální dutiny nedráždivá širokospektrální an-tibiotika (Penstrepten, Norostrep) v 500 - 1 000 ml fyzi-ologického roztoku zahřátého na tělesnou teplotu. Tuto intraperitoneální aplikaci je vhodné opakovat (z pra-vé strany, v oblasti hladové jamky) i v dalších několi-ka dnech po operaci. Kromě tohoto antibakteriálního ošetření dutiny břišní aplikujeme antibiotika i lokálně přímo do operační rány po zašití peritonea. Samozřej-má je celková aplikace antibiotik po dobu nejméně 5 – 7 dní po operaci. Opět jsou vhodná beta-laktamová antibiotika, případně a to zvláště při kontaminaci du-tiny břišní patologickým obsahem při emfyzematicky změněném plodu, v kombinaci se sulfonamidy. Vhodná je např. i.v. aplikace 30 ml přípravku Borgal® 24%, kte-rou lze v případě potřeby po 48 hod zopakovat. Podle celkového zdravotního stavu zvířete doplňujeme toto ošetření i vhodnou symptomatickou terapií (20 - 40% glukóza, kalciové preparáty, hepatoprotektiva, rehydra-tační přípravky, vitamíny).

– 15 –


ulehnutí krávy v průběhu operacePři provádění císařského řezu na stojící krávě musí-

me být vždy připraveni na eventualitu jejího ulehnutí v průběhu operace. Měli bychom mít připravenou čistou roušku nebo gumovou zástěru, kterou podložíme pod operační ránu, pokud se zvíře snaží ulehnout na levý bok. Proto je vhodné a doporučitelné, používat i při cí-sařském řezu, prováděném v terénních podmínkách, jednorázové operační roušky. Pokud již k ulehnutí zví-řete došlo, je nezbytné zhodnotit situaci a rozhodnout, zda dokončíme operaci na ležícím zvířeti – ve sternál-ní poloze nebo na pravém boku anebo se krávu poku-síme opět postavit. V případě, že se rozhodneme do-končit operaci na stojícím zvířeti, ale k jeho ulehnutí došlo ještě před vybavením plodu, musíme se pokusit jej co nejrychleji vybavit a teprve potom učinit pokus o postavení zvířete. Při pokusu o postavení zvířete však velmi často hrozí, že dojde k opětovnému ulehnutí, k vý-hřezu střev a dělohy a jejich následná kontaminace a tím i pravděpodobnost vzniku peritonitidy. Proto je vhodněj-ší pokusit se obrátit krávu na pravý bok, fixovat končetiny a dokončit operaci na ležícím zvířeti. Tuto manipulaci lze usnadnit provedením epidurálního znecitlivění použi-tí 20 – 40 ml 2% procainu nebo lidocainu. Pokud došlo ke kontaminaci střev nebo dělohy, je před jejich repozicí nezbytné je důkladně opláchnout teplým fyziologickým roztokem obsahujícím antibiotika (Penstrepten, Noro-strep). Pooperační péče musí být zaměřena na terapii akutní peritonitidy, ke které ve většině těchto případů do-chází a jejíž ošetření je popsáno dále. Toto ošetření zahr-nuje aplikaci širokospektrálních antibiotik a symptoma-tickou terapii a při adekvátní péči a terapii není prognóza z hlediska zachování života pacienta (quoadvitam) zcela nepříznivá.

Výhřez střevních kličekK výhřezu střevních kliček může dojít především

v případech, kdy provádíme císařský řez na ležící krávě ve sternální poloze a rodící zvíře má velmi intenzivní sta-hy dělohy a břišního lisu. Pokud tento stav hrozí, je vhod-né vyblokovat tyto kontrakce pomocí malého epidurál-ního znecitlivění, případně aplikací uterorelaxans (např. i.m. aplikace 5 – 10 ml přípravku Sensiblex®). K výhřezu střevních kliček může dojít i v případech ulehnutí zvířete při císařském řezu prováděném na stojící krávě.

Po vybavení plodu většinou dojde i ke zmírnění kon-trakcí břišního lisu což vede i ke snížení rizika výhřezu střevních kliček. Pokud přece jen k této komplikaci do-

jde, snažíme se je ihned podložit sterilní rouškou, omýt a opláchnout teplým fyziologickým roztokem obsahu-jícím antibiotika (Penstrepten, Norostrep) a vrátit zpět do dutiny břišní, přičemž se současně snažíme zabránit jejich opětovnému vyhřeznutí. To lze provést použitím operačních roušek, které pomocník fixuje v operační ráně. Před dokončením sutury stěny břišní, je nezbytné provést antibiotické ošetření peritoneální dutiny tak, jak je to po-psáno výše. Pooperační terapie je podobná jako při léčbě akutní peritonitidy. Při vhodném pooperačním ošetření a terapii není prognóza zcela nepříznivá.

poranění dělohy nebo jejího závěsného aparátu (krvácení z a. uterina media)

Někdy může při vybavování dělohy z dutiny břišní dojít k její parciální ruptuře a to především v místě fi-xace končetiny plodu. Tyto parciální ruptury nebývají příliš rozsáhlé a ani krvácení nebývá v těchto případech příliš intenzivní, takže je lze po vybavení plodu celkem snadno lokalizovat a provést hemostázi a suturu. Mno-hem závažnější komplikace hrozí v případech, kdy nelze uskutečnit extraabdominální vybavení dělohy, případně pokud není řez na děložní stěně dostatečně dlouhý (při současně absolutně nebo relativně velkém plodu). V tako-vých případech může při extrakci plodu dojít k nekontro-lovatelné ruptuře dělohy, která většinou vede kaudálním směrem, tj. směrem k tělu děložnímu a dále ke krčku. Tato ruptura může být doprovázena velmi intenzivním krvácením z a. uterina media, případně jejího větvení. Toto krvácení může mít fatální následky, protože vel-mi často taková ruptura dělohy zasahuje příliš daleko, téměř vždy kaudálním směrem od laparotomické rány, takže není možné dosáhnout až na její konec a nelze ji dokonale zašít, případně ligovat poškozené cévy. V ta-kovém případě není prognóza příliš příznivá a hrozí úhyn zvířete, a proto je často nezbytné přistoupit k jeho utracení. Pokud není krvácení příliš intenzivní a rup-tura se nachází v dorzální části děložního rohu, lze ne-gativní dopad této komplikace částečně omezit aplikací uterotonik (oxytocin, případně přípravku Depotocin®), kalciových preparátů a vitamínů (vitamíny skupiny B a vitamín C), případně i.v. aplikací hemostatik (např. pří-pravek Pamba®). Doporučuje se také aplikace přípravků obsahujících indolalkaloidy (námelové alkaloidy), např. přípravek Oxymetrin, obsahující ergometrin, který má výrazný vazokonstrikční účinek. Uterotonika a přede-vším přípravky obsahujících ergometrin je však možno aplikovat až po vybavení plodu z dělohy (před vybavením


– 16 –

plodu je jejich aplikace kontraindikována) a po provedení minimálně jedné etáže sutury dělohy. Po aplikaci utero-tonik většinou dochází k intenzivní involuci dělohy, což může ještě více zkomplikovat provedení její sutury.

Ruptuře děložní stěny s následným krvácením můžeme zabránit tím, že řez na děložním rohu vedeme v dostatečné délce, ale především tím, že při vybavování plodu z dělohy neustále sledujeme její stav a pokud je to nezbytné, extrakci plodu přerušíme, operační ránu prodloužíme kraniálním směrem a teprve potom dokončíme vybavení plodu.

tympanie bachoru K akutní bachorové tympanii dochází většinou v pří-

padech, kdy je prováděn císařský řez na ležící krávě a kdy kráva leží na pravém boku a tím je narušena i eruktace. Tympanie může nastat i v případech, kdy jsou aplikována ataraktika (např. xylazin), která způsobují zpomalení až zastavení bachorových rotací. Pokud dojde v průběhu ope-race k lehčí tympanii, snažíme se operaci pokud možno rychle dokončit a zvíře ihned poté postavit nebo alespoň uložit do fyziologické (sternální) polohy. V takovém pří-padě se stav zvířete většinou normalizuje spontánně, bez jakéhokoliv ošetření. Pokud se však dostaví výrazná tym-panie, která může ohrozit život pacienta, ale především také komplikuje vybavení plodu, je indikována punkce bachoru, doplněná případně i aplikací přípravků tlumících tympanii (např. přípravek Tympasol) přes punkční jehlu. Případná punkce bachoru však může vést ke kontaminaci dutiny břišní a tím zkomplikovat postoperační stav zvířete, proto se snažíme vznik této komplikace minimalizovat.

Operační a postoperační šok K operačnímu a postoperačnímu šoku dochází u krav

velmi zřídka a nejčastější příčinou je změna intraabdomi-nálního tlaku po vybavení plodu, případně výrazné pod-chlazení orgánů v dutině břišní. Toto podchlazení může nastat např. při rozsáhlém výhřezu střevních kliček. Pří-znaky nastupujícího šoku nejsou příliš výrazné a typic-ké, většinou zpočátku dochází ke zrychlení srdeční čin-nosti a dechu, přičemž puls je slabý. Dochází k cyanóze spojivek a může dojít k zástavě srdeční činnosti a úhynu zvířete. Pokud se u pacienta takové příznaky projevují, doporučuje se aplikace analeptik, která stimulují cen-tra v prodloužené míše, intravenózní aplikaci glukózy (500 ml 20 - 40%), a fyziologického roztoku, kalciových preparátů, případně lze zvážit použití kortikosteroidů (dexamethason), např. specialit Dexafort, Dexadreson i.m., s.c. atd.

kOmplikace pO císařském řezu

zánět pobřišnice Akutní zánět pobřišnice (peritonitisacuta) je jednou

z nejzávažnějších pooperačních komplikací. Primární příčinou peritonitidy v pooperačním období může být kontaminace dutiny břišní děložním obsahem, při nedo-držení zásad asepse při provedení zákroku. Sekundárně se může jednat o komplikaci retence sekundin nebo akut-ní metritis, případně narušeného hojení operační rány. Pokud nebude zánět pobřišnice včas diagnostikován a adekvátně ošetřen, může vést až k sepsi a úhynu zví-řete.

Příznaky peritonitidy jsou apatie, malátnost, nechu-tenství a narušení motoriky bachoru, zvíře nepřežvykuje. Dalšími příznaky zánětu pobřišnice jsou průjem, kolikové bolesti a horečka. Obecně se příznaky zánětu pobřišnice obvykle objevují kolem třetího dne po operaci. Při hema-tologickém vyšetření zpočátku dominuje neutrofílie a na-opak, při déle trvajícím stavu, neutropenie. Onemocnění může vést k rychlému úhynu zvířete, případně přechází do chronického stádia, které se projevuje nechutenstvím, střídavě zvýšenými teplotami a postupným zhoršová-ním kondice zvířete. Ošetření spočívá především v pa-renterální aplikaci širokospektrálních antibiotik i.m., případně doplněné i aplikací sulfonamidů - vhodná je např. i.v. infúze přípravku Borgal® 24 % v dávce 30 ml prototo. Některá širokospektrální antibiotika (např. 4 - 5 mil IU prokain benzylpenicilin, Penstrepten atd.) naředěná v 500 - 1 000 ml teplého fyziologického rozto-ku, mohou být aplikována i intraperitoneálně (z pravé strany v oblasti hladové jamky). Ošetření spočí-vá také v ošetření primárního zdroje infekce a může být doplněno i protizánětlivou a symptomatickou infúzní te-rapií.

Pokud je primárním zdrojem infekce děloha, léčba akutní peritonitídy musí být doplněna jejím vhodným ošetřením spočívajícím v odstranění patologického ob-sahu a stimulaci její kontraktility, doplněné antibakte-riálním ošetřením, tj. aplikací děložních čípků a tablet. Symptomatická terapie spočívá v intravenózní aplika-ci 20 – 40 % glukózy, fyziologického roztoku, případně i iontových roztoků a kalciových přípravků. Ošetření lze doplnit aplikací vitaminových preparátů (vitamíny sku-piny B a vitamín C), hepatoprotektiv a choleretik. Lze do-poručit i použití nesteroidních antiflogistik (ketoprofen) např. ve specialitě Ketofen 10%, případně kortikosteroidů (dexamethason) např. přípravky Dexafort®, Dexadreson®.

– 17 –


komplikace v hojení sutury dělohyK této komplikace dochází velmi zřídka, přičemž

nejčastější příčinou je nekvalitní provedení sutury dě-lohy, případně prasknutí vlákna, kterým byla tato su-tura provedena. Ruptura dělohy může nastat i po ne-šetrné manipulaci s dělohou nebo při neopatrném pokusu o vybavení lůžka. Pokud dojde k parciální nebo totální ruptuře operační rány na děloze, dojde v dů-sledku kontaminace dutiny břišní a v důsledku re-sorpce toxických látek ke vzniku akutní peritonitis a intoxikace organizmu a v důsledku toho i k náhlému úhynu zvířete. Prognóza je v tomto případě většinou ne-příznivá a diagnóza ruptury děložní sutury je většinou stanovena až při vyšetření postmortem.

komplikace v hojení sutury stěny břišníKe komplikaci v hojení operační rány dochá-

zí nejčastěji po císařském řezu, kdy byl plod em-fyzematicky změněný a při jeho vybavení do-šlo ke kontaminaci operační rány patologickým obsahem. V důsledku toho se v okolí operační rány tvoří a hromadí zánětlivý exsudát. Vzniká otok v ob-lasti operační rány, který je teplý, bolestivý a zvíře na vyšetření oblasti operační rány reaguje. Nahro-maděný exsudát (hnis) může vytékat z operační rány a pokud se jedná rozsáhlou infekci operační rány může dojít i k narušení celkového zdravotního sta-vu, projevující se nechutenstvím, zástavou přežvyko-vání, sníženou laktací, zvýšenou teplotou a alterací pulsu. V extrémních případech může dojít i k závaž-nější komplikaci a vzniku peritonitis. Ošetření spo-čívá v parenterální aplikaci širokospektrálních an-tibiotik (např. tetracyklin) nebo chemoterapeutik a lokálním ošetření resorpčními přípravky (např. opakované potírání jodovou tinkturou). V případě výrazného edému je vhodné uvolnění stehů na kůži, případně punkce nebo excize rány s proplachem an-tiseptickými roztoky (acrif lavin 1‰, hypermangan 1‰, Betadine® atd.) a následnou drenáží operační rány (v případech infekce). Nezánětlivý otok operační rány není vhodné chirurgicky ošetřovat, vhodnější je apli-kace mastí podporujících resorpci.

Další komplikací, ke které může dojít při hojení ope-rační rány, je spontánní otevření operační rány z důvodu protržení stehů nebo přetržení vlákna. Tento stav může vzniknout i v důsledku výrazného otoku operační rány. Pokud dojde pouze k částečné ruptuře sutury kůže a pod-koží, lze provádět lokální ošetření a podporovat hojení

rány persecundam. Pokud je však narušeno i hojení stě-ny břišní, je většinou nezbytné provedení reoperace, od-stranění nekrotických tkání, případně adhezí, ke kterým v oblasti rány došlo a opětovně provést suturu jednotli-vých vrstev.

zadržené lůžko Retence sekundin (retentio secundinarum) předsta-

vuje relativně častou postoperační komplikaci císařské-ho řezu. Diagnóza je jednoduchá a částečně vyplývá již z průběhu operace. Přítomnost lůžka více jak dvanáct hodin po císařském řezu je průkazem jeho zadržení a di-agnózu lze snadno potvrdit palpací plodových obalů při vaginálním vyšetření. Ošetření zahrnuje opakovanou (každý druhý den) intrauterinní aplikaci antibiotických nebo čípků nebo tablet, doplněnou parenterální aplikací uterotonik. Pro stimulaci děložních kontrakcí jsou do 4. - 5. dne po operaci vhodné přípravky na bázi oxytocinu nebo carbetocinu (Depotocin). Pokud je nezbytné apliko-vat uterotonika i po 5. dni po císařském řezu, vhodné je použití přípravků obsahujících ergometrin (např. speci-alita Oxymetrin v dávce 10 ml pro toto i.m.) nebo jejich kombinace s analogy PGF2α. V tomto období časného puerperia je třeba se vyvarovat nešetrné manipulaci v dě-loze a okamžitého manuálního vybavování lůžka z dů-vodu nebezpečí ruptury děložní stěny v místě její sutury. Pokus o velmi opatrné a šetrné vybavení lůžka lze pro-vádět již od 3. dne po operaci. Pokud nedojde ke vzniku peritonitidy a děloha je správně ošetřována je prognóza obvykle příznivá.

akutní zánět dělohy Hlavní příčinou vzniku akutního zánětu stě-

ny děložní (metritis puerperalis) je infikovaný plod nebo zadržené lůžko. Tento stav se proje-vuje především hnilobně páchnoucím výtokem a narušením celkového zdravotního stavu (nechutenství, zvýšená teplota, zpomalení motoriky bachoru), ke které-mu dochází obvykle 3. – 5. den po operaci. Akutní zánět dělohy se může dále komplikovat vývojem v peritonitis, celkovou intoxikaci nebo vzácněji, pokud není včas za-hájena léčba, i v sepsi, projevující se výrazně zhoršeným celkovým stavem, doprovázeným nechutenstvím, malát-ností, špinavě červenofialovými sliznicemi, dehydratací a průjmem.

Ošetření spočívá především odstranění patologické-ho obsahu z dělohy, tj. šetrné manuální oddálení lůžka (pokud je to možné) doplněné aplikací uterotonik, pří-


– 18 –

padně, pokud to lze uskutečnit, i vypuštění patologic-kého obsahu z dělohy. Terapie metritidy dále zahrnuje antibakteriální ošetření dělohy, které může být doplněno parenterální, a případně i intraperitoneální aplikací širo-kospektrálních antibiotik a chemoterapeutik, podobně jako při léčbě peritonitidy (viz výše).

Výplach dělohy aplikací antiseptických roztoků nelze doporučit z důvodu zvýšeného rizika rozvoje celkové in-toxikace a narušení hojení operační rány na děloze.

Většinou je vhodné doplnit antibakteriální ošetření i intraperitoneální aplikací vhodných antibiotik a sym-ptomatickou léčbou tak, jak je to popsáno při léčbě akutní peritonitis.

podkožní emfyzémPodkožní emfyzém je celkem běžná a ve většině

případů nevýznamná komplikace zdravotního stavu po císařském řezu, prováděném ve střední a horní tře-tině stěny břišní. Projevuje se nebolestivým zduřením a krepitací v oblasti operační rány. Dochází k němu při proniknutí vzduchu do podkoží, většinou se však jed-ná pouze o lokální změny v okolí operační rány, které nejsou temperované ani bolestivé a celkový zdravotní stav není narušen. Někdy může dojít i k postižení vět-šího rozsahu, ale i v tomto případě nedochází ke zhorše-ní celkového zdravotního stavu zvířete, takže speciální léčba není nutná a stav se spontánně upravuje do 5 - 7 dní po operaci. Pokud se však jedná o rozsáhlý podkož-ní emfyzém, který se dále zvětšuje a je doprovázen vý-razným zhoršením celkového stavu může se jednat o in-fekci klostridiemi a v takovém případě není prognóza příznivá.

srůsty dělohy a poruchy plodnostiSrůsty dělohy se po císařském řezu vyskytují re-

lativně často, přičemž tyto adheze nejčastěji vznikají v místě hysterotomické nebo laparotomické rány. Ale nejsou vyloučeny ani srůsty dělohy s jinými orgány v dutině břišní. Ve většině případů nedochází k naru-šení celkového zdravotního stavu zvířete, ale tyto ad-heze mohou způsobit komplikace při involuci dělohy

a nástupu cyklické ovariální aktivity a tím i celkovému narušení plodnosti zvířete. Tento stav lze diagnostikovat nejdříve od 10. - 12. dne po operaci, kdy při rektálním vy-šetření nelze dělohu, která je nepohyblivá, zcela ohraničit. Srůsty v oblasti vaječníku mohou zabránit nástupu ova-riálního cyklu nebo transportu gamet vejcovodem, což výrazně snižuje fertilitu zvířete.

náhlý úhynPříčinou náhlého úhynu krávy po císařském řezu

(obvykle do 36 hodin po operaci) bývá endotoxemický šok, vnitřní krvácení, nebo akutní fibrinózní peritonitis. V zátěži, ke které při operaci nebo záhy po ní dochází, může zvíře rovněž podlehnout déletrvajícím metabolic-kým poruchám (ketóza, jaterní koma) a v těchto přípa-dech příznaky bývají většinou typické pro toto konkrétní onemocnění. Diagnóza je stanovena zpětně patomorfo-logickým vyšetřením zvířete. Typickým nálezem pro en-dotoxemický šok je tkáňová hypoxie.

Část výše uvedených poznatků byla získána v rámci

řešení grantu MŠMT ČR č. 6215712403

literatura:1. Doležel, R., Kudláč, E. a kol. (2000): Veterinární po-

rodnictví. Ediční středisko VFU Brno. 193 s., ISBN 80-85114-91-7

2. Hall, L.W., Clarke, K.W., Trim, C.M. (2001): Vete-rinary Anaesthesia. W.B. Saunders, 561 p., ISBN 070202035

3. Hofírek, B., Dvořák, R., Němeček, L., Doležel, R., Pospíšil, Z. a kol.(2009): Nemoci skotu. Noviko, a.s., Brno, 1149 s., ISBN 978-80-86542-19-5

4. Kudláč, E., Elečko, J. a kol. (1977): Veterinární porod-nictví a gynekologie. SZN Praha, 776 s.

5. Šutta, J., Janda, J., Kottman, J., Král, E., Nechvátal, M., Orság, A., Roztočil, V. (1979): Veterinárna chirurgia. Príroda, Bratislava, 616 s.

6. Youngquist, R.S., Threlfall, W. R. (2007): Current Therapy in Large Animal Theriogenology. Saunders Elsevier, 1061 p., ISBN 13:978-0-7216-9323-1

– 19 –


hypOkalcémie kraV V peripartálVím ObdObíMartin Vlček, Alltechnology Praha

Josef Prášek, VFU Brno Josef Illek, VFU Brno

Peripartální ( přechodné, tranzitní) období je nejná-ročnějším obdobím z celého mezidobí. V této době do-chází v organizmu krávy k významným hormonálním, metabolickým i morfologickým, změnám.

Je to zároveň období pro krávu nejrizikovější. Goff a Horst (1997) uvádí: „ Změna z březí suchostojné krá-vy v krávu otelenou a laktující je pro ni velmi zatěžující a často hrozivá.“ Není li kráva na porod dobře připrave-na, vyskytují se problémy v průběhu porodu, poporodní období bývá komplikované, produkce mléka nedosahuje optimální úroveň, je narušena plodnost a dochází k vzni-ku řady subklinických i klinických forem onemocnění, která způsobují značné ztráty a často končí vyřazením zvířat z chovu či úhynem. Z celého mezidobí je morbidita a mortalita zvířat v tomto období nejvyšší.

V přechodném období se značně liší požadavky krávy na výživu, dochází ke změnám v chování krav , v příjmu sušiny krmné dávky, schopnosti krýt potřebu živin a udr-žet stálost vnitřního prostředí. S jakou kouli stresovou zátěží v tomto období se kráva hůře vyrovnává.

V době porodu je narušena homeostáza vápníku a u starších krav vzniká hypokalcémie a porodní paréza.

Hypokalcémie se vyskytuje jako klinická či subklinic-ká forma. Je vázána na porod a to u krav při druhém, ale častěji při třetím a dalších porodech. Podstatou onemoc-nění je porucha regulace metabolizmu vápníku a to z dů-vodu nedostatečné produkce parathormonu a nedostatku 1,25 dihydroxy vitaminu D. Značný význam při vzniku této poruchy má nedostatečná aktivita receptrů pro PTH, která je dávána do souvislosti s hypomagnezemií, hy-perkalemií a metabolickou alkalózou. Predispozičně se uplatňuje zvýšený příjem vápníku u zprahlých krav a os-teoporóza starších krav.

Porodní paréza představuje klinickou formu hypokal-cémie. Vzniká v den porodu až do 2 dnů po porodu, vyjí-mečně může vzniknou několik hodin před porodem. Po-stihuje především starší krávy. Prevalence porodní parézy v našich chovech se pohybuje v rozmezí 3-12% (Illek et al 2001) Onemocnění je charakterizováno výraznou hypokalcémií, ulehnutím a ztrátou vědomí, narušenou cirkulací a sníženou povrchovou i vnitřní teplotou. Di-agnostika nečiní potíže. Terapie bývá většinou úspěšná,

ale musí být zahájena včas. Spočívá v aplikaci vápenatých přípravků i.v. a i. m. Není li terapie zahájena do 2 - 3 ho-din po ulehnutí a ztráty vědomí dojnice, dochází k hypo-xii svaloviny, velké produkci volných radikálů, narušení nervů a k rychlému vývoji steatózy jater. Při i.v. aplikaci kalciových přípravků takto postižené krávě může dojít i po malé dávce vápníku k náhlému exitu.

Prevence porodní parézy je všeobecně známa. Spočívá v omezení příjmu vápníku v období zaprahnutí, v podá-vání solí silných kyselin a slabých zásad v době přípravy na porod, čímž se vyvolá slabá metabolická acidóza a sti-muluje se tak činnost příštitné žlázy a tvorba parathor-monu. Tento způsob je vhodný tam, kde krmná dávka vysokobřezích krav obsahuje vysoké množství draslíku. Nevýhodou použití těchto solí je snížená chutnost krmné dávky, což vede ke vzniku lipomobilizace a jaterní stea-tózy již před porodem. Další možností prevence porod-ní parézy je aplikace vápenatých gelů, nebo bolů kravám do bachoru, či podávání poporodních nápojů s obsahem propionátu vápenatého. Boly obsahují vápník ve formě síranu a chloridu, forem dobře resorbovatelných. Jedna dávka upraví hladinu vápníku v krvi na 3 až 4 hodiny a nedojde k výrazné hypokalcémii spojené s plně vyvinu-tým klinickým syndromem ani po této době. Tento po-stup může zvládnout chovatel sám.

Z celkového pohledu je závažnější subklinická hypo-kalcémie. Jestliže porodní paréza jako klinická forma hypokalcémie se v současné době vyskytuje u 3 až 12% krav, subklinická hypokalcémie postihuje 30 až 50% krav multipar a přetrvává u dojnic až 15 dnů. I mírná hypokal-cémie negativně ovlivňuje kontraktilitu kosterní i hladké svaloviny. Kráva se při pohybu snadno unaví, méně žere a přežvykuje, větší dobu leží. Motorická činnost předža-ludku a slezu je zeslabená, slabé jsou i konrtakce svalovi-ny dělohy. To predisponuje vznik dislokace slezu, retence placeny a endometritidy. V důsledku hypokalcémie je omezena i činnost svěrače strukového kanálku, čímž je dána predispozice pro vznik environmentálních mastitid. Snížená žravost při subklinické hypokalcémii predispo-nuje vznik ketózy a negativně ovlivňuje imunitu.

Cílem našeho sledování bylo stanovit hladinu vápníku v krevním séru krav v peripartálním období a to


– 20 –

1) za standardních podmínek výživy2) při snížené koncentraci vápníku v dietě krav v před-

porodním období3) při suplementaci vápníku v podobě propionátu vápe-

natého4) při aplikaci vápníku ve formě bolů ( chlorid a síran

vápenatý)

materiál a metoda.Sledování byla realizována v chovu dojnic plemene

Holštýn na vybraných kravách na 3. až 6. laktaci. Po-stupně byla uskutečněna sledování s rozdílným obsahem vápníku a fosforu v krmné dávce krav v období přípravy na porod. V poporodním období byla KD shodná.1) standardní podmínky výživy ( obsah Ca v KD činil

95,2g, obsah P 46g)2) při snížené koncentraci vápníku ( obsah Ca v KD činil

68,5g, obsah P 52g) 3) při suplementaci vápníku v podobě propionátu vápe-

natého 4) při aplikaci vápníku 1-2 dny před porodem a bezpro-

středně po porodu ve formě bolů (Bovikalc) Koncentrace vápníku v krevním séru krav byla sledo-

vána v období 10 až 20 dnů před porodem, 3 dny před porodem, 0,5 – 3 hodiny po porodu, 24 hodiny po produ, 3 dny po porodu a 7 a 10 dnů po porodu.

V uvedených intervalech byla od krav odebrána krev z ocasní žíly a v krevním séru byla stanovena koncentrace vápníku a další parametry biochemického profilu na ana-lyzátoru Hitachi.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce.

U sledovaných krav 4 skupin s různým obsahem váp-níku v KD v období přípravy na porod se nevyskytla kli-nická forma hypokacémie. Subklinické hypokalcémie se však vyskytovaly již v předporodním období (3.den a.p.) , ale byly velmi mírné. V době bezprstedně po porodu byla koncentrace vápníku v krevním séru nejnižší u krav skupiny 1 a 2. U krav suplementovaných propionátem vápenatým koncentrace vápníku v krevním séru činila v průměru 2,02mmol/l a u krav ošetřených přípravkem Bovikalc 2,26mmol/l. V době 24 hodin po porodu byl zaznamenán nárůst koncentrace vápníku v krevním séru krav u všech skupin, přičemž nejnižší byl u krav skupiny 2 a nejvyšší u skupiny 4 po aplikaci bolu Bovikalc.

Ze sledování vyplývá, že homeostáza vápníku u krav v peripartálním období je velmi labilní a vyžaduje kom-plexní přístup. Naše dřívější sledování ( Illek a kol 2001, 2002. 2009) i sledování jiných autorů ( Furll et al,2008, Bajcsy et al 2010) jsou v souladu s uvedenými výsledky.

závěr.Hypokalcémie krav v peripartálním období je závaž-

ným problémem, neboť i subklinická forma predisponuje vznik řady zdravotních problémů. Prevence hypokal-cémie je reálná a spočívá v realizaci vhodných opatření v předporodním období. Získané výsledky našeho sledo-vání dokazují vhodnost suplementace vápníku ve formě propionátu, chloridu a síranu. Použití bolu „Bovikalc“ s obsahem vápníku ve formě chloridu vápenatého a sí-ranu vápenatého zabrání vzniku hypokalcémie, nebo její stupeň významně zmírní.

koncetrace vápníku (mmol/l) v krevnm séru krav sledovaných skuin

doba odběru krve

sk. 1 sk. 2 sk. 3 sk. 4

n 6 6 6 6

10-20 d. a.p. 2,32 2,34 2,24 2,3

3 d. a.p. 2,08 2,12 2,18 2,14

0,5-3h. p.p. 1,83 1,78 2,02 2,26

24h p.p. 2,14 1,96 2,12 2,24

3 d. p.p 2,22 2,03 2,18 2,31

7 d. p.p. 2,31 2,28 2,24 2,34

10d. p.p. 2,28 2,25 2,31 2,36

– 21 –


OkOlOpOrOdní preVentiVní prOgramMartin Vlček, Alltechnology Praha

Úvodem bych rád připomenul, že předporodní ob-dobí je plné změn. Jedná se o změny v hladinách hormo-nů, v potřebě živin a v ustájení. Dochází i k rozdílům v uspořádání dutiny břišní. Všechny tyto transforma-ce způsobují snížení příjmu sušiny a tím predisponu-jí ke vzniku metabolických poruch. Působení těchto změn nejsme schopni úplně odstranit, ale můžeme je minimalizovat. Je třeba dodržet následující zásady: kvalitu krmiv, šířku žlabu alespoň 76cm/kráva, dosta-tek prostoru (stání na sucho - 7m2, příprava na porod - 10m2, porodna - 14m2), kondici (BCS při zasušení 3,5, po porodu 2,5-3). Do krmné dávky v přípravě na porod je vhodné přidat 2 až 4kg slámy nařezané na 4 až 6cm. Sláma zvyšuje bachorovou náplň, má nízký obsah ener-gie a draslíku, což působí preventivně před vznikem ketóz a hypokalcémií. Nejkritičtější doba pro přesun na porodnu je 3-9 dní před porodem. V USA tento ri-zikový faktor odstranili tím, že přesouvají krávy až těs-ně před porodem (když koukají nožičky). Stres spojený s přesunem je možno snížit i podáním Beta-blokátorů (Carazolol hydrochloridum ). Nejlepší porodní box je individuální. Řada chovů však používá porodny sku-pinové. Tyto je třeba jednorázově naskladnit a po té už nepřivádět nové krávy.

Jedním z nejlepších poporodních preventivních opat-ření je podání nálevu:

Ten by měl být podán každé krávě ihned po porodu. Kromě vody by měl obsahovat propionát, glukózu, gly-cerol, propylenglykol, kvasinky, vitamíny, mikro a makro prvky a ionty. Nálev je pomocníkem i při řešení problé-mových krav. Zde je nejjednodušší, když je podán sondou přímo do bachoru. Jeho složení je možno upravit dle jed-notlivých stavů:Voda (10-50l – dle bachorové náplně). Propionát vápenatý (200g) hypokalcémie a ketóza.Propylenglykol (500ml) ketóza.Kvasinková kultura (100g) stimuluje bakterie rozkládají-

cí vlákninu a utilizující kyselinu mléčnou, podporuje dobrý příjem sušiny a minimalizuje nechutenství.

KCl (120 g) a NaCl (120 g) náhrada ztracených elektro-lytů.

Síran hořečnatý (120 g) zdroj hořčíku.Fosforečnan sodný (45 g) zdroj fosforu.

Bioplexy mikroprvků. Bikarbonát sodný (120g) zdroj sodíku a pufrace bachoro-

vého prostředí . Chráněný cholin (15 g) umožňuje export lipidů z jater

a chrání je tím před ztučněním. Bachorová tekutina (4l) po jakékoliv defaunaci bachoru.Ricinový a lněný olej (1l) při bachorové obstipaci.

Dalším důležitým poporodním opatřením je prová-dění monitoringu nejčastějších onemocnění. Pokud je odhalíme co nejdříve, jejich léčba bude daleko snadnější a léčíme je v období, kdy nejde mléko do mlékárny. Navíc se nám včas podaří přerušit řetězovou reakci, kdy 1 popo-rodní porucha predisponuje ke vzniku dalších.

Provádějte: · Sledování odchodu lůžka (do 12 hodin po porodu).· Měření teplot (do 39,4 °C).· Sledování příjmu sušiny.· Měření ketolátek (Porta BHB milk ketone test).

Změřte minimálně 12 krav z každého stáda měsíčně (2. – 14. den po porodu).

Ketolátky je možno měřit z krve, mléka nebo z moči. Měření ketolátek z mléka a z moči má o něco nižší přesnost než měření ketolátek z krve, je však levnější. U měření z mléka navíc odpadá riziko kontaminace močových cest.

Výskyt ketóz kontrolujte i podle výsledků z kontroly užitkovosti. Pokud má více než 40% krav v 1. KU %tuku : %bílkoviny >1.4 je ve stá-dě vysoké riziko výskytu subklinických ketóz.

· Kontrolu somatických buněk (Porta SCC milk test). Zaznamenávat obsah SB v mléce před zaprah-

nutím. Zaznamenávat obsah SB v mléce 3. - 5. dojení

po otelení. Zaznamenávat obsah SB v mléce 14. a 30. den

po otelení. Pokud naměříte více než 250 tisíc, kultivujte

mléko na bakteriálního původce.· Kontrolu nádoje a mléčných složek.· Kontrolu involuce dělohy (20 – 30. den po porodu).· Zaznamenávání výskytu jednotlivých onemocnění,

a pokud některé z nich přesáhne hodnoty v tabulce, zaměřte se lépe na jeho prevenci.


– 22 –

Ok do mOc

Zadrž.lůžka 5% 8%

Hypokalc. 3% 5%

Ketózy 5% 8%

Acidózy 3% 5%

Mastitidy 3% 5%

Dislokace 4% 6%

hypokalcémie: V první řadě je třeba se zaměřit na výživu krav v pří-

pravě na porod. Kromě známého snížení příjmu vápníku (0.85%) se musíme podívat i na draslík (do 1,5 %) a so-dík (do 0,15 %). Překrmování Na a K vytváří alkalózy, na něž krávy odpoví vylučováním Ca močí, nižší absorbcí a ukládáním vápníku do kostí. Dalším krokem v prevenci je podání pohotového zdroje vápníku (propionát vápena-

tý nebo chlorid vápenatý) v poporodním nápoji. U krav na 3 a vyšší laktaci je vhodné kromě pohotového zdroje vápníku přidat i dlouhodobý zdroj vápníku (síran vápe-natý) v podobě bolusů podaných do bachoru. Závěrem bych rád zmínil zásady zkrmování aniontových solí při prevenci hypokalcémie. Jejich podávání musí předchá-zet analýzy KD. Krmná dávka nesmí obsahovat alkalické složky (velká množství senáží, bachorové pufry). Je nutné měřit pH moči (6,2-6,8). Snižují chutnost krmné dávky. Z těchto důvodu je podávání aniontových solí vhodné jen pro farmy s výborným managementem a je vhodné o nich uvažovat až když selhaly preventivní kroky zmí-něné v úvodu.

MVDr. Martin Vlček+420 775 972 [email protected]

– 23 –


dalŠí zkuŠenOsti s Využitím systému kultiVace na farmě při tlumení mastitid Ve stádě dOJnic

J. Prášek, J Illek, J. Smola Ústav mikrobiologie a imunologie, Fakulta veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Zásadní pro analýzu příčin zvýšených počtů somatic-kých buněk v bazénových vzorcích mléka je kromě jiného informace o výskytu jednotlivých bakteriálních původců klinických i subklinických případů mastitid ve stádě. Až dosud jediná možnost průkazu bakteriálního původce spočívala ve využití služeb veterinární mikrobiologic-ké laboratoře. To však obnášelo potřebu zajistit odeslání vzorků do často velmi vzdálené „kamenné“ laboratoře tak, aby nedošlo ke znehodnocení vzorku a tím i kvali-ty výsledků požadovaného bakteriologického vyšetření. Z vlastních zkušeností víme, že těchto výsledků nebylo možno velmi často využít pro léčbu v daném případě, protože byly k dispozici veterinárnímu lékaři příliš pozdě. Právě časová náročnost spojená s přepravou a mikrobio-logickým vyšetřením odradila často chovatele od využití služeb laboratoří. Kromě problému s délkou období mezi odběrem a doručením výsledku, šlo vždy také o ekono-mickou náročnost laboratorního vyšetření, která se tr-vale zvyšovala. Za tohoto stavu, kdy se na druhé straně frekvence vyšetření ve stádě stále snižovala, bylo běžné spoléhat při tlumení mastitid na empirickou léčbu mas-titid se všemi riziky, která přináší. V souvislosti s něko-lika publikacemi o výhodách použití systému kultivace na mléčných farmách v USA jsme se více než před rokem rozhodli ověřit možnosti tohoto systému v praktických podmínkách našich farem (Prášek a kol. 2010). Za tím účelem jsme v několika stádech od léta r. 2009 zavedli systém, který umožňuje kultivaci suspektních případů mastitid přímo na farmě, bez závislosti na službách mi-krobiologické laboratoře, či zprostředkovatele takových služeb. Systém je po dohodě s chovatelem nastaven pro praktického veterinárního lékaře, který zajišťuje diagnos-tickou činnost a léčbu s volbou antibiotik podle indikací prokázaných kultivací. Je velmi důležité, že vyhodnocení výsledků kultivací odebraných vzorků probíhá po 24 ho-dinové inkubaci přímo na farmě, přičemž mezi tím se vy-šetřovaná čtvrť mléčné žlázy neléčí antibiotiky. Při odečí-tání výsledků kultivací se provádí předběžná identifikace izolovaných kmenů rozdělením na grampozitivní (G+) a gramnegativní (G-) bakterie a současně s tím i kvanti-tativní vyhodnocení záchytu. K dalšímu bližšímu určení izolátů na úroveň rodu (Streptococcus, Staphylococcus ,

Enterococcus,Escherichia,Klebsiella) slouží rychlé testy. Určení rodu u izolovaného původce je tedy více méně otázkou několika minut. Takto vyhodnocené výsledky identifikace původce slouží okamžitě k volbě antibiotika podle indikace a ke stanovení léčebného protokolu pro konkrétní případ mastitidy. Z výsledků vyšetření obdr-žených za určitou dobu lze získat podklady pro stanovení spektra a incidence jednotlivých původců mastitid v cho-vu, včetně změn za určité období. Především je možno farmy klasifikovat podle kategorií tj. s výskytem konta-giózních původců nebo bez jejich přítomnosti. Pro farmy prosté kontagiózních mastitid vyvolávaných například Staphylococcus aureus je typický kultivační nález koa-guláza negativních stafylokoků a envinronmentálních streptokoků (S.uberis), které mohou společně představo-vat více než 50 % všech kultivačních záchytů. Významný je i výskyt enterokoků s ohledem na obtížnost léčby tako-vých mastitid. Je velmi důležité připomenout, že antibi-otiky se léčí jen případy infekcí způsobené G+ patogeny a to pouze po nezbytně dlouhou dobu. Znalost původců na úrovni rodu dává příležitost k volbám takových anti-biotik, která nepředstavují riziko indukce mechanismů odpovídajících za získanou rezistenci k antibakteriálním látkám. Klinickou účinnost léčby lze navíc jednoduše ověřit kontrolní kultivací, kterou prokážeme, absencí pa-togena zjištěného před terapií. V případě, že byl stejný pů-vodce po léčbě zachycen opakovaně je nezbytné u tohoto izolátu provést vyšetření citlivosti na antibiotika. K tako-vému detailnímu vyšetření je potom třeba využít služeb standardní veterinární mikrobiologické laboratoře, která předpoklad potvrdí nebo vyvrátí.

V případě nálezu gramnegativních bakterií jako E.coli se mastitida neléčí antibiotiky, protože k eliminaci původce dochází vydojováním. Úspora antibiotik tedy do jisté míry souvisí s incidencí těchto mastitid ve stádě. Při nálezu E.coli je však třeba diferencovat, zda se nejedná o systémovou mastitidu, protože tato vyžaduje okamžité zahájení symptomatické terapie pro zvládnutí možného šokového stavu. Antibiotika nepodáváme rovněž v pří-padě, kdy se kultivací bakteriální původce neprokáže. Opět vyčkáme až se postižená čtvrť vyléčí samovolně. Takových případů může být až jedna pětina (Prášek a kol.


– 24 –

2010), což znamená ve srovnání s empirickou léčbou opět značnou úsporu jen na nákladech za antibiotika.

Je nesporné, že systém kultivace v podmínkách farmy přináší řadu výhod v programu tlumení mastitid na far-mě. Jde především o možnost okamžité reakce na nepří-znivou situaci, ale i o trvalou možnost kontroly. Kultivují se všechny nové infekce, kde počet somatických buněk překračuje 200 000/ml mléka. Systém kultivací na farmě se stal neodmyslitelnou každodenní součástí kontroly počtu somatických buněk v mléce na farmách, kde bylo zahájeno jeho ověřování. Systém ukázal možnosti zkva-litnění volby antibiotik používaných pro léčbu mastitid. To je důležité zejména v chovech, kde se vyskytuje vět-ší spektrum původců s odlišným profilem citlivostí. Pro zjednodušení se používá stabilní schéma voleb, které ne-užívá například cefalosporiny, čímž se brání indukci pro-dukce širokospektrálních betalaktamáz u kmenů E.coli (Dolejská a kol. 2010). Na obou farmách došlo ke zkrá-cení doby, kdy je dojnice v ochranné lhůtě a tudíž mimo možnost dodávky mléka. Za nejdůležitější přínos však považujeme skutečnost, že v důsledku cíleného použí-vání antibiotik došlo k výraznému snížení jejich celkové spotřeby (Prášek, 2010). Tento poznatek by mohl mít ještě větší význam v budoucnu s ohledem na požadavek vytvo-

řit na farmách programy vedoucí ke snížení spotřeby an-tibiotik u potravinových zvířat v návaznosti na program antibiotické politiky u nás i v zemích EU.

Jsme si vědomi toho, že systém kultivace na farmě ne-může sám o sobě nahradit komplexní program prevence a řešení mastitid na úrovni stáda, tak jak je doporučován v zahraničí i u nás (Zelinková 2008 ). Může se však stát jeho významnou součástí, která poskytuje cenné infor-mace pro léčbu ale i prevenci nových případů mastitid. Z dosažených výsledků je zřejmé, že trvalou a systema-tickou aplikací kultivace na farmě lze dosáhnout zlep-šení výsledků jak z hlediska počtu somatických buněk v bazénových vzorcích mléka tak i incidence klinických, chronických i subklinických mastitid vyvolaných kulti-vovatelnými bakteriemi.

seznam literatury:Prasek J., Becvar O., Smola J.,(2010): On-farm cultu-

ring system as a tool for effective treatment and control of mastitis in dairy herds. XI. Middle European Buiatrics Kongres. Veterinářství 60,1:Supplementum, 140

Zelinková G. (2008): Mastitidy a problematika počtu somatických buněk – jejich řešení na úrovni stáda. Vete-rinářství, 58, č.4, s.234-241.

Objednávejte u svého distributora veterinárních léků

palackého třída 163, 612 00 brnozelená linka: 800 112 988, fax: +420 541 426 323, e-mail: [email protected]

Kulhání a syndrom ulehnutí krav jsou na mléčných farmách závažným problémem.

PŮSOBÍ NA PERIFERNÍ I CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Převratné složení 15 % Snadné dávkování

Krátká ochranná lhůta

Klinický test na 95 kravách s vážnou kulhavostí nebo polehávajících po porodu*Procento krav uzdravených na základě léčby (p<0,05)

Prostaglandiny (snížení prahu bolesti)

THALAMUS CORTEX

Prostaglandiny (snížení prahu bolesti)

THALAMUS CORTEX

Kromě své výrazné účinnosti při inhibici produkce prostaglandinů, vykazuje Dinalgen 150 mg/ml rovněž značnou aktivitu působící proti bradykininu.

Ketoprofen 150 mg/ml. 1 ml / 50 kg ž.v.

Mléko 0 hodin, maso 2 dny

FLUNIXIN

Ketoprofen 10 %

Flunixin

Meloxicam

Carprofen

Kys. tolfenamová

CARPROFEN MELOXICAMKYS. TOLFENAMOVÁ

Mléko 0 hodin, maso 2 dny

Dinalgen 150 mg/ml také rychle pro-stupuje hematoencefalitickou bariérou (15 minut) do talamu, který má význam-nou funkci při ovládání bolesti, stejně jako při regulaci tělesné teploty.

Zmírňuje bolest, nepohodlí a zánět.

Eliminuje příznaky kulhání a umožňuje kravám znovu se postavit na nohy.

* Krávy s příznaky hypokalcémie byly vyloučeny

Polovina krav se postavila po 24 hodinách, a pouhé jedné dávce Ketoprofenu, a 79 % pak do tří dnů.

Jedinečný a účinný - se snadným způsobem podávání

1 DEN5 DNŮ0 DNŮ

20-40 H

ml / kráva 500 kgdávka

má ověřený účinek při symptomatické léčbě horečky, bolesti a zánětů souvisejících s širokým spektrem patologických procesů:

MastitidaSyndrom ulehnutí kravEndotoxemie

Respirační infekceKulhavost a zranění s traumatismyBolest a nevolnost

• Okamžitý účinek proti horečce, zánětu a bolesti.• Zlepšuje index vyléčení klinické mastitidy• Omezuje tvorbu edémů souvisejících s porodem• Rychlé klinické zlepšení• Stabilní a bezpečný výrobek• Krátká ochranná lhůta: Mléko 0 hodin, Maso 2 dny• Snadná intramuskulární aplikace• Menší objem dávek: 1 ml / 50 kg ž.v. a den• Eliminuje příznaky kulhavosti• Zlepšuje stav zvířat a rekonvalescenci po chirurgickém zákroku

Silné NSAID pro jalovice i dojnice

Složení: Jeden ml obsahuje: Účinná látka: Ketoprofen 150 mg; rozpouštědla: benzylalkohol (E-1519) 10 mg

Indikace: Hovězí dobytek – Omezení zánětů a úleva od bolesti související s muskuloskeletálními poruchami a kulhavostí po porodu – Snížení teploty související s bovinní respirační chorobou – Omezení zánětu, horečky a bolesti při akutní klinické mastitidě. V kombinaci s antimikrobiální léčbou dle potřeby.

Dávkování a způsob aplikace: Léčivo se podává intravenózně nebo intramuskulárně, nejlépe v oblasti krku, a to v množství 3 mg ketoprofenu na kg a den, což odpovídá 1 ml přípravku na 50 kg a den. Doba léčby je 1 až 3 dny, přičemž se stanoví v závislosti na vážnosti a trvání příznaků.

Ochranná lhůta:Maso: 2 dnyMléko: 0 hodin

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.Toto veterinární léčivo nevyžaduje speciální podmínky skladování.

Doba použitelnosti po prvním otevření obalu: 28 dní.Přípravek je možno bezpečně používat během březosti a laktace.Nepřekračovat doporučené dávkování. Nepřekračovat doporučenou dobu podávání.

Obsah: 100 mlPřípravek pouze na předpis veterinárního lékaře.

BRADYKININHISTAMINSEROTONIN

Výrobcebuiatrics.cz/wp-content/uploads/2017/11/Císařský-řez...livění – anus, vulva, vagina, perineum - 30 – 80 ml –>kraniální (velké) epidurální zne-citlivění –

Documents