VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U ZAMĚSTNAVATELŮ Hlavními cíli dotazníkového šetření bylo získat přehled požadavků zaměstnavatelů na znalosti a dovedností absolventů 14 vybraných oborů a zmapovat možnosti systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Jako nejúčinnější forma sběru dat byla vyhodnocena metoda dotazníkového šetření, realizovaná formou on-line elektronických dotazníků a to se zaměřením na vybrané obory vzdělání. Tab. č. 1 Přehled zkoumaných oborů vzdělání kód oboru RVP/ŠVP název RVP/ŠVP 23-45-L/01 ŠVP Mechanik seřizovač - Mechatronik 23-45-L/01 ŠVP Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů 23-51-H/01 RVP Strojní mechanik 23-52-H/01 RVP Nástrojař 23-55-H/01 RVP Klempíř 23-56-H/01 RVP Obráběč kovů 23-68-H/01 RVP Mechanik opravář motorových vozidel 26-52-H/01 RVP Elektromechanik pro zařízení a přístroje 28-42-L/01 ŠVP Chemik operátor 28-52-H/01 ŠVP Provozní chemik 28-52-H/01 ŠVP Gumař-Plastikář 36-64-H/01 RVP Tesař 36-67-H/01 RVP Zedník 36-69-H/01 RVP Pokrývač Výběr oslovených zaměstnavatelů byl proveden ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR s předpokladem získat 10 odpovědí za každý ze 14 oborů vzdělání. Cílovými osobami byli personalisté, HR manažeři či majitelé menších firem, případně jimi pověření pracovníci. Respondenti byli osloveni a vyzváni k vyplnění dotazníku e-mailovou formou zástupci firmy TREXIMA, spol. s r.o. i zástupci Hospodářské komory ČR. Součástí informačního e-mailu byl hypertextový odkaz na dotazníky, prostřednictvím kterých proběhl vlastní sběr dat. Dotazníky jsou součástí přílohy č. 1. Předmětem dotazníkového šetření byly dva základní tematické okruhy: I. Požadavky zaměstnavatelů na znalosti a dovednosti absolventů daného oboru Otázky byly zaměřeny na odborné kompetence, které jsou požadovány pro řádný výkon povolání absolventy daného oboru a na celkové hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů s absolventy přijímanými do zaměstnání. Kompetence, které byly v dotaznících použity, byly převzaty z profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací nebo jednotek práce zveřejněných v Národní soustavě povolání. V některých případech se k jednomu oboru vzdělání vztahovalo více profesních kvalifikací nebo jednotek práce, proto byly některé kompetence nově vytvořeny spojením či zobecněním několika kompetencí.
65
Embed
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U ZAMĚSTNAVATELŮ … · VÝSLEDKY DOTAZNÍKOV ... elkem se podařilo zajistit 66 vyplněných dotazníků, nicméně 3 z nich musely být vyřazeny
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U ZAMĚSTNAVATELŮ
Hlavními cíli dotazníkového šetření bylo získat přehled požadavků zaměstnavatelů na znalosti
a dovedností absolventů 14 vybraných oborů a zmapovat možnosti systémového zapojení
zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit.
Jako nejúčinnější forma sběru dat byla vyhodnocena metoda dotazníkového šetření, realizovaná
formou on-line elektronických dotazníků a to se zaměřením na vybrané obory vzdělání.
Tab. č. 1 Přehled zkoumaných oborů vzdělání
kód oboru RVP/ŠVP název RVP/ŠVP
23-45-L/01 ŠVP Mechanik seřizovač - Mechatronik
23-45-L/01 ŠVP Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů
23-51-H/01 RVP Strojní mechanik
23-52-H/01 RVP Nástrojař
23-55-H/01 RVP Klempíř
23-56-H/01 RVP Obráběč kovů
23-68-H/01 RVP Mechanik opravář motorových vozidel
26-52-H/01 RVP Elektromechanik pro zařízení a přístroje
28-42-L/01 ŠVP Chemik operátor
28-52-H/01 ŠVP Provozní chemik
28-52-H/01 ŠVP Gumař-Plastikář
36-64-H/01 RVP Tesař
36-67-H/01 RVP Zedník
36-69-H/01 RVP Pokrývač
Výběr oslovených zaměstnavatelů byl proveden ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR
s předpokladem získat 10 odpovědí za každý ze 14 oborů vzdělání. Cílovými osobami byli
personalisté, HR manažeři či majitelé menších firem, případně jimi pověření pracovníci. Respondenti
byli osloveni a vyzváni k vyplnění dotazníku e-mailovou formou zástupci firmy TREXIMA, spol. s r.o.
i zástupci Hospodářské komory ČR. Součástí informačního e-mailu byl hypertextový odkaz na
dotazníky, prostřednictvím kterých proběhl vlastní sběr dat. Dotazníky jsou součástí přílohy č. 1.
Předmětem dotazníkového šetření byly dva základní tematické okruhy:
I. Požadavky zaměstnavatelů na znalosti a dovednosti absolventů daného oboru
Otázky byly zaměřeny na odborné kompetence, které jsou požadovány pro řádný výkon povolání
absolventy daného oboru a na celkové hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů s absolventy
přijímanými do zaměstnání. Kompetence, které byly v dotaznících použity, byly převzaty z profesních
kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací nebo jednotek práce zveřejněných v Národní soustavě
povolání. V některých případech se k jednomu oboru vzdělání vztahovalo více profesních kvalifikací
nebo jednotek práce, proto byly některé kompetence nově vytvořeny spojením či zobecněním
několika kompetencí.
II. Názory zaměstnavatelů na stávající spolupráci firem se středními odbornými školami při
odborné výuce a praxi studentů středních škol a na možnosti spolupráce při stanovení obsahů
vzdělávání.
Otázky byly zaměřeny na rozsah a formy dosavadní spolupráce zaměstnavatelů se středními
odbornými školami; ochotu zapojení se firem do definování obsahů vzdělávání; bariéry ztěžující či
znemožňující spolupráci zaměstnavatelů se školami; možnosti systémového zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit a případné bariéry tohoto zapojení.
2.1 Sběr dat
Do prováděného výzkumu byly zařazeny obory vzdělání, u kterých byla provedena komparativní
analýza vzdělávacích rámců v České republice a v Německu v oblasti středního odborného vzdělání,
viz kapitola 1.
Pro každý obor vzdělání bylo nejprve nutné identifikovat dostatečně velký vzorek respondentů
s ohledem na předpokládanou návratnost dotazníků. Identifikace proběhla ve spolupráci se zástupci
Hospodářské komory ČR tak, aby mezi oslovenými subjekty byly zastoupeny velké, střední i malé
podniky z celé ČR. Výběr zaměstnavatelů podle velikosti firmy byl ovlivněn také strukturou firem
v odvětví, pro které zkoumaný obor vzdělání připravuje absolventy. V některých sektorech převažují
spíše menší podniky v jiných, např. ve strojírenství tvoří větší podíl velké podniky. Cílem bylo získat
alespoň 10 vyplněných dotazníků za každý ze 14 oborů vzdělání. V případě, že jeden zaměstnavatel
zaměstnává absolventy více sledovaných oborů, mohl vyplnit dotazník za každý z nich. Sběr dat
probíhal v měsících květen 2015 – červenec 2015 formou elektronických dotazníků a to v několika
vlnách, neboť se nedařilo získat dostatečný počet odpovědí už v prvním kole. Z tohoto důvodu byla
využita také možnost oslovit zaměstnavatele prostřednictvím zaměstnavatelských svazů, asociací
a cechů. Ve třetí vlně sběru dat v průběhu července byly chybějící odpovědi získávány formou
telefonických hovorů a případné asistence při vyplňování dotazníků. Nízká návratnost dotazníků a tím
i větší časová náročnost dosažení požadovaného počtu odpovědí byla pravděpodobně dána sezónně
zvýšeným pracovním vytížením oslovených zaměstnavatelů. Lze rovněž konstatovat, že obecně
vzrůstá neochota zaměstnavatelů vyplňovat dotazníky, kterými jsou s ohledem na realizaci mnoha
projektů často zahlceni. Z výše uvedených důvodů se i přes všechny snahy nepodařilo u oboru
Pokrývač zajistit 10 odpovědí, ale jen 8.
Celkem se podařilo zajistit 181 vyplněných dotazníků. 6 z nich bylo vyřazeno - 5 z důvodů duplicit,
kdy jeden zaměstnavatel odpověděl vícekrát; jeden dotazník byl vyplněn vzdělavatelem (střední
odborná škola). Vyhodnoceno bylo celkem 175 dotazníků.
Tab. č. 2 Přehled zkoumaných oborů vzdělání a počtu vyhodnocených dotazníků
kód oboru RVP/ŠVP název RVP/ŠVP počet vyhodnocených dotazníků
Pořadí preferovaných forem, jakými jsou zaměstnavatelé ochotni zapojit se do definování obsahů
vzdělávání, se téměř neliší ani při detailnějším členění respondentů podle počtu zaměstnanců. Pořadí
preferencí je shodné v případě velkých a středních podniků, pouze u malých zaměstnavatelů je
nejčastěji uvedenou formou spolupráce definování standardu praktického vyučování, realizovaného
ve firmě (uvedeno 6x) před definováním odborných kompetencí absolventa (uvedeno 4x).
Z dotazníků dále vyplývá, že 35 % dotazovaných již nyní realizuje spolupráci se středními odbornými
školami v rámci definování obsahů vzdělávání. Dalších 43 % o tom uvažuje, ale jen za určitých
okolností a pouze necelá čtvrtina nehodlá se středními odbornými školami při definování obsahů
vzdělávání nijak spolupracovat.
Graf č. 34 Aktuální míra ochoty spolupráce firem a škol v rámci definování obsahů vzdělávání
V případě odpovědí „Možná ano, za určitých okolností“ měli respondenti možnost tyto okolnosti
konkretizovat.
Tab. č. 12 Okolnosti, za kterých by zaměstnavatelé byly ochotní zapojit do definování obsahů
vzdělávání
Okolnosti, za kterých by zaměstnavatelé byly ochotní zapojit do definování obsahů vzdělávání
Počet výskytů
Pokud budeme mít dostatečné personální kapacity 4
Pokud budeme mít finanční podporu státu (daňové úlevy, dotace) 4
Pokud budeme mít vhodně stanovené legislativní podmínky 2
Pokud se zvýší aktivita ze strany škol 2
Pokud se zvýší počet kvalitních uchazečů-studentů na technicky zaměřených učilištích 1
Pokud by více studentů po střední škole přecházelo do zaměstnání, nikoliv na VŠ. 1
Pokud dostaneme možnost podílet se na tvorbě obsahů vzdělávání 1
Pokud se najde nástroj motivovat tyto lidi, aby zůstali v oboru, neměl každý učeň maturitu, ale byl řádně vyučen s dobrou praxí
1
Potenciál dalšího rozvoje spolupráce firem a škol do budoucna se ukazuje jako nadějný bez ohledu
na velikost firmy. Pokud odhlédneme od již probíhající spolupráce, pak 42 % velkých zaměstnavatelů
uvažuje v horizontu 3-5 let o rozvoji různých forem spolupráce se školami při definování obsahů
vzdělávání. Pouze 13 % respondentů z řad velkých podniků tuto spolupráci odmítá i výhledově.
V případě středních firem je potenciál dalšího rozvoje spolupráce dokonce na úrovni 53 % (což je však
dáno tím, že mnoho velkých subjektů se školami již nyní spolupracuje). Do budoucna spolupráci
odmítá 27 % středních podniků. Mezi malými zaměstnavateli se pozitivně k budoucí spolupráci
vyslovilo 30 % respondentů, naopak kooperaci se školami odmítá 50 % malých firem.
22%
43%
35%
Ne, ani v budoucnu
Možná ano, za určitých okolností
Už tento typ spolupráce realizujeme
Otázka: Jaké jsou podle Vás bariéry, které ztěžují či znemožňují spolupráci škol
a firem v rámci odborného vzdělávání a máte náměty jak naopak tuto
spolupráci podpořit?
Dotazníkové šetření ukázalo, že 63 % zaměstnavatelů vidí největší problém ve svých personálních
kapacitách, to znamená, že zaměstnanci nemají v rámci své pracovní doby prostor na to, aby
realizovali jakoukoli formu spolupráce se školou. Třetina respondentů také uvádí, že ve svém okolí
nemají dostatek vhodných škol z hlediska zaměření, mají problémy s legislativou (zejména v oblasti
financí), s čímž také souvisí jejich neochota investovat do spolupráce své finance. Respondenti mohli
uvést více odpovědí.
Tab. č. 13 Bariéry, které znemožňují či ztěžují spolupráci škol a firem v rámci odborného vzdělávání
Bariéry, které znemožňují či ztěžují spolupráci škol a firem v rámci odborného vzdělávání
Abs. četnost
Rel. četnost
Firmy nemají na spolupráci se školami personální kapacity 40 63 %
Nedostatek vhodných škol z hlediska zaměření, oboru vzdělávání 21 33 %
Neochota firem investovat do spolupráce se školami finanční prostředky 19 30 %
Legislativní překážky 19 30 %
Nedostatečná technická a materiální vybavenost firem pro odbornou výuku 17 27 %
Problémy při komunikaci se školami, „obtížná dohoda“ 12 19 %
Školy by měly zájem, ale nejsou ochotny/schopny to zvládnout z finančního hlediska
12 19 %
Nedostatek vhodných škol, pokud jde o dopravní dostupnost (velká vzdálenost)
11 17 %
Školy by měly zájem, ale nejsou ochotny/schopny to zvládnout organizačně 9 14 %
Pro firmy nemá spolupráce se středními školami žádný přínos 7 13 %
Nezájem, neochota škol spolupracovat s dostupnými firmami 3 11 %
Nevím o žádných 3 5 %
Ve výčtu ostatních možných bariér se dále objevilo: malý zájem žáků, nedostatek kvalitních žáků
technických škol, nezájem o studium řemeslných oborů; rozdíly mezi RVP/ŠVP a reálnými potřebami
trhu práce, chybějící zájem a aktivní přístup u některých škol a u zřizovatelů, chybějící reforma
školství spočívající ve změně financování.
Ve volné otázce jak podpořit a rozvíjet spolupráci mezi školami a firmami se nejčastěji objevuje
potřeba finanční podpory ze strany státu, tzn. legislativní změny, které by vedly ke zvýhodnění firem
v oblasti daní a zajištění vhodných dotací. Níže uvedená tabulka uvádí souhrn odpovědí, které se
v dotaznících objevily více než jedenkrát.
Při bližším zkoumání odpovědí v třídění respondentů podle počtu zaměstnanců nacházíme pouze dílčí
rozdíly. U velkých firem pořadí nejčastěji uváděných bariér spolupráce víceméně odpovídá celkovému
pořadí. V případě středních podniků jsou sice rovněž nejčastěji uváděnou překážkou spolupráce
chybějící personální kapacity, avšak výskyt dalších bariér je daleko vyrovnanější. Je rovněž zajímavé,
že pouze jeden střední podnik uvedl nedostatečnou technickou a materiální vybavenost firem
pro odbornou výuku. Naopak 4 střední podniky uvedly, že jako překážku vnímají finanční problémy
na straně odborných škol. Malé podniky zase nejčastěji vnímají překážky na své straně: nedostatek
personálních a finančních kapacit, nedostatečnou technickou a materiální vybavenost firem pro
odbornou výuku a dále nulový přínos takové spolupráce pro firmu.
Tab. č. 14 Souhrn volných odpovědí k otázce podpory a rozvoje spolupráce
Souhrn volných odpovědí k otázce podpory a rozvoje spolupráce Četnost výskytů
finanční podpora ze strany státu, zvýhodnit firmy na daních, dotace 6
exkurze pro studenty 4
podporovat prestiž odborného vzdělávání 4
podpora praxe i pro mistry odborného výcviku 3
legislativní změny 3
zvýšit počet a druh studijních oborů žádaných ze strany zaměstnavatelů - tyto obory na SŠ finančně podporovat kampaněmi - aktivně je propagovat kampaněmi již na ZŠ a motivovat děti k přihlášení na tyto obory
3
podpora praxe, zvýšení počtu hodin praktické výuky a soustředění do delších bloků 3
zapojení zaměstnanců do příprav vzdělávacích programů, ŠVP 2
zlepšení komunikace mezi subjekty 2
Níže uvedená tabulka obsahuje podrobnější a konkrétnější výčet námětů, jak podpořit a rozvíjet
spolupráci mezi školami a firmami.
Tab. č. 15 Přehled námětů, jak podpořit spolupráci mezi školami a firmami (neredigováno)
širší zapojení většího počtu zaměstnavatelů, navrácení se k manuální zručnosti již od základního vzdělávání, více podpora praxe
Učitel jde na stáž do firmy a škola musí zaplatit mzdu za tento den dvakrát, tomu na stáži a tomu, který ho supluje, zřizovatel při tvorbě rozpočtů nerozlišuje mezi školou a firmou. Zapojit zřizovatele, daňově podpořit firmy, systémové změny, které podpoří především technické vzdělání.
školy nemají dostatek vhodných absolventů, chce to tedy více rozšířit spolupráci mezi školami a firmami
podpora spolupráce ze strany zřizovatele školy, zachování odborných technických škol a oborů.
provázanost jednotlivých stupňů škol při podpoře technického vzdělávání.
otevřená setkání a předávání informací mezi školou a firmou.
Za nás tato spolupráce již dobře probíhá, museli jsme si však na většinu věcí přijít sami a investovat do vlastních zaměstnanců v této oblasti. Co se týče spolupráce na straně středních škol, z našich zkušeností vždy závisí na aktivním řediteli či pedagogovi, který spolupráci přijme za svou, rozvíjí ji a aktivně do ní zapojuje své žáky a kolegy. To z valné většiny činí bez nároku na odměnu a ve svém volném čase.
Změna koncepce praxí studentů maturitních oborů ve formě zvýšení počtu hodin praktické výuky a soustředění do delších bloků. Finanční příspěvky na dopravu studentů / zajištění dopravy studentů ze strany školy.
Střední školy by měly mít zájem navázat spolupráci s firmami, aby vychovávali žádané absolventy, nikoli pro úřady práce. To vyžaduje jinou koncepci školství - něco se již začalo.
U malého autoservisu je problém držet nuceně žáka na daném pracovišti.
Kromě daňového odpočtu pro firmu ještě finančně motivovat instruktory firmy, kteří jsou pro tuto spolupráci klíčoví.
1. Nutnost vrátit se k učebním osnovám. RVP je slepá ulička a vedla co se týče úrovně, k totální devastaci odborného technického vzdělávání. 2. Morálně volní vlastnosti žáků jsou katastrofální, absence obrovská. Na žáky není spolehnutí především v dochvilnosti a docházce na pracoviště vůbec. 3. Průměrná absence za pololetí 150 a více hodin je neakceptovatelná ze strany firmy.
- programy pro kvalifikaci interních lektorů -informační a legislativní podpora - vytvoření manuálu jaké jsou možnosti spolupráce, její legislativní podmínky (vzory dokumentů) a s kým mohou firmy komunikovat (poradenství) -regionální koordinátor, který by firmám aktivně nabízel spolupráci se školami
Realizovat regionální průzkumy zaměstnavatelů a na základě jejich výsledků upravit resp. zvýšit počet a druh studijních oborů žádaných ze strany zaměstnavatelů - tyto obory na SŠ finančně podporovat kampaněmi - aktivně je propagovat kampaněmi již na ZŠ a motivovat děti k přihlášení na tyto obory. Spolupráce nemůže být jen mezi firmami a SŠ, ale musí být do této spolupráce angažována již i platforma základního školství.
Vedle odborných středních škol zásadně chybí učňovské školství! Ne na každou pracovní činnost musí být maturant či vysokoškolák.
jedná se zejména o zásadní změny ve financování středního regionálního školství s ohledem na zřizování a financování jednotlivých studijních oborů (zaměřit se na podporu technických oborů v daném regionu a chemie obecně) - přivítali bychom dotace na rozvoj vzdělávacích a propagačních projektů mezi školami a jednotlivými firmami
Mistry odborného výcviku ze škol zaměstnat na částečný úvazek ve firmě. Zaměstnanci firmy na část výuky přednášet ve škole.
-Zapojit firmy více do přípravy vzdělávacích programů, tak aby nedocházelo k odpojení vzdělávání od reálné praxe. -Podporovat prestiž odborného vzdělávání. -Propojit firmy a střední školy v rámci činnosti na společných projektech či úkolech, kde by se studenti i učitelé zapojili do řešení praktických problémů.
Naše (malá) firma realizuje velkou většinu zakázek v soukromém sektoru, kde musíme fungovat velmi efektivně. Nemáme čas zkoumat co vše je třeba pro nastavení spolupráce se školami. Toto by měla mít na starosti nějaká organizace a firmy aktivně oslovovat s jasnými podmínkami, pravidly a již určitou nabídkou studentů z daných oborů. Pak věřím, že velká část i malých firem by projevila zájem, včetně nás.
propagace prestiže řemesel
Problém vidím v celém školském systému a prakticky velká mezera v podpoře učňovských profesí, které byly i předmětem dotazníků. Je tu nesmyslně mnoho namíchaných škol (střední odborné učiliště s gymnáziem?, apod.), snížené požadavky na přijetí na střední a vysoké školy jen pod motivací školy za co největším počtem přijatých studentů kvůli financím a naopak nedostatečná motivace středních učilišť, které prakticky již neexistují nebo jen symbolicky. Dále vidím slabý zájem škol své studenty umístit, vychovat kvalitní studenty - nedokážu posoudit důvody zda je to o nedostatku financí, nebo personálu, nebo legislativní překážky.
-lepší nastavení struktury a kapacity jednotlivých vzdělávacích oborů podle poptávky firem po profesích -větší podpora zájmu žáků základních škol o učební obory k poptávaným profesím
Zaměstnavatel si nejprve musí ujasnit, co od spolupráce očekává, musí k této spolupráci "dozrát"
Je potřeba zásadní změna přijímání do vzdělávání. Všechny obory, jejichž absolventi budou čerpat státní prostředky, musí být pod vysokou restrikcí (např. všechny humanitní obory mimo medicíny). Všechny obory, které zvyšují národní důchod, musí být podporovány (např. technické obory)
Otázka: Je Vaše firma personálně zastoupena v regionálních sborech
a iniciativách s cílem ovlivnit systémové zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit? (např. zastoupení v Radě pro rozvoj lidských zdrojů,
regionálním Paktu zaměstnanosti, regionální Sektorové dohodě apod).
Z dotazníkového šetření vyplývá, že 37 % respondentů je zapojeno do regionálních iniciativ s cílem
ovlivnit systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit, nicméně větší část (57 %) není
a nehodlají to v nejbližší době změnit.
Graf č. 35 Zastoupení firem v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit systémové zapojení
zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Je zcela evidentní, že velcí zaměstnavatelé se v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit
systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit angažují významně častěji než střední
a malé podniky. Zatímco toto zastoupení potvrdilo 17 respondentů z kategorie velkých podniků
(tj. 45 %), u zaměstnavatelů střední velikosti se jednalo již jen o 27 % respondentů z této kategorie
a v případě malých podniků o 20 %.
Tab. č. 16 Zastoupení firem v regionálních sborech a iniciativách, v třídění podle počtu zaměstnanců
Zastoupení firem v regionálních sborech
a iniciativách
Kategorie podniku podle počtu zaměstnanců Celkový součet
Malá Střední Velká
Ne 7 70 % 11 73 % 18 47 % 36 57 %
Ano 2 20 % 4 27 % 17 45 % 23 37 %
Ne, ale plánujeme to změnit 1 10 % 0 - 3 8 % 4 6 %
Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %
Otázka: Připomínkuje Vaše firma příslušné krajské dokumenty s dopadem
na zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit? (např. Strategie
zaměstnanosti, Dlouhodobý plán vzdělávání v kraji atp.)
Z obdržených odpovědí vyplývá, že 21 % respondentů je zapojeno do připomínkování příslušných
krajských dokumentů s dopadem na zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit, nicméně větší
část (68 %) není a nehodlají to v nejbližší době změnit.
37%
6%
57%
Ano
Ne, ale plánujeme to změnit
Ne
Graf č. 36 Připomínkování firem příslušných krajských dokumentů s dopadem na zapojení
zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Aktivity podniků v této oblasti systémového zapojení do odborného vzdělávání jsou obecně
nevýrazné, nicméně opět se zde nejčastěji aktivně projevují velcí zaměstnavatelé. Již nyní je takto
zapojeno 29 % velkých podniků. Dále je třeba zmínit potenciál 11 % velkých firem, které plánují se
do aktivit tohoto typu nově zapojit. U středních a malých podniků zaznamenáváme jen individuální
případy již existujícího nebo potenciálního zapojení do připomínkování příslušných krajských
dokumentů.
Tab. č. 17 Připomínkování krajských dokumentů zaměstnavateli, v třídění podle počtu zaměstnanců
Kategorie podniku podle počtu zaměstnanců Celkový součet
Malá Střední Velká
Ne 8 80 % 12 80 % 23 61 % 43 68 %
Ano 1 10 % 1 7 % 11 29 % 13 21 %
Ne, ale plánujeme to změnit 1 10 % 2 13 % 4 11 % 7 11 %
Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %
21%
11%
68%
Ano
Ne, ale plánujeme to změnit
Ne
Otázka: Ovlivňuje Vaše firma systémové zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit na REGIONÁLNÍ úrovni nepřímo? (např.
prostřednictvím aktivního členství v Hospodářské komoře ČR, Svazu průmyslu
ČR, sektorových sdruženích zaměstnavatelů atp.)
Z obdržených odpovědí vyplývá, že 43 % respondentů je nepřímo zapojeno do vzdělávacích aktivit
na regionální úrovni, nicméně přibližně stejná část respondentů (46 %) není a nehodlají to v nejbližší
době změnit.
Graf č. 37 Ovlivňování systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální
úrovni
Ve zkoumané oblasti nejsou patrné zásadní rozdíly mezi různě velkými firmami. Zprostředkující role
na regionální úrovni formou nepřímého zastoupení a aktivní role v Hospodářské komoře, Svazu
průmyslu atp. je obdobně vnímána všemi respondenty bez rozdílu velikosti.
Tab. č. 18 Zapojení zaměstnavatelů na regionální úrovni nepřímo, v třídění podle počtu zaměstnanců
Zapojení na regionální úrovni nepřímo přes HK,
SP atp.
Kategorie podniku podle počtu zaměstnanců Celkový součet
Malá Střední Velká
Ne 5 50 % 6 40 % 18 47 % 29 46 %
Ano 4 40 % 7 47 % 16 42 % 27 43 %
Ne, ale plánujeme to změnit
1 10 % 2 13 % 4 11 % 7 11 %
Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %
Otázka: Ovlivňuje Vaše firma systémové zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit na NÁRODNÍ úrovni (např. zástupce firmy v expertních
týmech, připomínkování vládních strategií apod.)?
Na tuto otázku kladně odpovědělo pouze 5 respondentů, z nichž všichni spadají do kategorie velkých
podniků. Jako formu tohoto zapojení uvedli členství v sektorových radách, spolupráci se Svazem
chemického průmyslu ČR na dílčích dohodách, spolupráci s MŠMT, spolupráci se Sdružením
pro výstavbu silnic Praha, spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, spolupráci s krajskými
hospodářskými komorami nebo spolupráci na projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích.
43%
11%
46%
Ano
Ne, ale plánujeme to změnit
Ne
Otázka: Jaké jsou podle Vás bariéry, které znemožňují či ztěžují systémové
zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit ?
Poslední otázka, na kterou respondenti odpovídali, se týkala bariér, které ztěžují či znemožňují
systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Více než třetina respondentů (37 %)
označila všechny předem formulované varianty bariér. Respondenti nejčastěji označili (63 %) jako
bariéru nedostatečnou možnost daňových odpočtů pro firemní aktivity spojených se vzděláváním.
Respondenti mohli uvést libovolný počet odpovědí.
Tab. č. 19 Bariéry ztěžující či znemožňují systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Bariéry ztěžující či znemožňují systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Abs. četnost Rel. četnost
Možnost daňových odpočtů na firemní aktivity spojené s poskytováním odborného vzdělávání jsou správným krokem, který však potřebuje rozšířit a doladit
40 63 %
Na národní úrovni neproběhla dostatečně hluboká reforma odborného vzdělávání, včetně souvisejících legislativních změn (např. samostatný zákon o odborném vzdělávání)
36 57 %
Zřizovatelé SŠ nedostatečně upravují strukturu oborů vzhledem ke struktuře a trendům regionálního/národního trhu práce
34 54 %
Většina aktivit a iniciativ v oblasti spolupráce firem a škol, včetně jejího systémového nastavení, proběhla na bázi jednorázových projektů a nemá trvalý charakter
30 48 %
Informace ze strany státu a kraje ve věci možností systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit nejsou dostatečné
28 44 %
Národní strategie, plány a iniciativy se často mění a nejsou v platnosti dostatečně dlouho (po více volebních období), aby se projevily jejich pozitivní efekty
25 40 %
Zřizovatelé SŠ nereagují nebo nedostatečně reagují na podněty zaměstnavatelů v regionu ve věci úpravy struktury oborů v regionu
23 37 %
Neexistují komplexní poradenské služby zaměřené na podporu a rozvoj spolupráce firem a škol v odborném vzdělávání – na vše si musíme přijít sami
23 37 %
Nevím o žádné systémové překážce zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
6 10 %
Při podrobnějším zkoumání odpovědí podle velikosti podniků lze říci, že u velkých zaměstnavatelů je
pořadí nejčastěji uváděných bariér v podstatě shodné s celkem. Středně velké podniky jako bariéru
nejčastěji označily nedostatečně hlubokou reformu odborného vzdělávání a časté obměny národních
strategií, plánů a iniciativ v oblasti odborného vzdělávání (v obou případech uvedeno 9x). Malí
zaměstnavatelé jako nejčastější bariéru uvedli nedostatečnost informací ze strany státu a kraje
ve věci možností systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit (zmíněno 7x). Rovněž
jim chybí komplexní poradenské služby zaměřené na podporu a rozvoj spolupráce firem a škol
v odborném vzdělávání (bariéra uvedena 6x).
2.4 Shrnutí závěrů z dotazníkového šetření
Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zhodnocení odborných znalostí a dovedností absolventů
vybraných oborů středního odborného vzdělávání, na zmapování stávající spolupráce firem se
středními odbornými školami a na zmapování možností systémového zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit, včetně bariér této spolupráce.
V průzkumu bylo sledováno hodnocení odborných znalostí a dovedností absolventů stejných
14 oborů vzdělání, u kterých byla provedena komparativní analýza vzdělávacích rámců v České
republice a v Německu (viz kapitola 1).
Vyhodnoceno bylo celkem 175 dotazníků týkajících se zkoumaných oborů vzdělání a 63 dotazníků
týkajících se stávající spolupráce firem se SŠ při odborné výuce a praxi studentů a možností
systémového zapojení při stanovení obsahů vzdělávání. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo
109 zaměstnavatelů.
Shrnutí dotazníkového šetření - část I: Požadavky zaměstnavatelů na znalosti
a dovednosti absolventů v daném oboru vzdělání
Formulované odborné kompetence zaměstnavatelé pokládají zpravidla za důležité….
Pro první část dotazníkového šetření bylo nutné zpracovat 14 variant dotazníků, vždy na míru
konkrétnímu oboru vzdělání. Odborné kompetence pro každý obor byly předdefinovány na základě
odborných kompetencí dříve formulovaných v příslušných popisech povolání (Národní soustava
povolání) a profesních kvalifikacích (Národní soustava kvalifikací), na nichž se významně podíleli
zástupci zaměstnavatelů. Respondenti kompetence nejčastěji hodnotili jako zcela nezbytné nebo
nezbytné. Pouze výjimečně byla některá kompetence z hlediska své důležitosti pro absolventy
hodnocena známkou 3 a horší. Prokázalo se, že NSP a NSK mohou být úspěšně využity jako jeden
z podkladů při případné revizi příslušných rámcových, resp. školních vzdělávacích programů.
…i přesto však vznáší náměty na doplnění
Respondenti mohli, nad rámec předdefinovaných kompetencí, formulovat i další potřebné okruhy
odborných znalostí a dovedností. U jednotlivých oborů jsou uvedeny všechny náměty
zaměstnavatelů na doplnění, které mohou být využity jako inspirace na doplnění obsahů vzdělávacích
rámců. Doplněné okruhy znalostí a dovedností indikují, že při revizi RVP (ŠVP) nelze jednoduše
převzít související profesní kvalifikace a/nebo popisy povolání v NSP a vždy by měly být
zpracovávány v přímé spolupráci se zaměstnavateli.
Věnuje se jednotlivým odborným kompetencím v odborné přípravě adekvátní prostor?
Dotazníky byly koncipovány tak, aby umožnily jednotlivé kompetence známkovat „jako ve škole“
z hlediska jejich důležitosti pro řádný výkon povolání absolventy příslušného oboru. Dále respondenti
mohli sdělit, které předdefinované kompetence by doporučovali v odborné přípravě redukovat.
Způsob vyhodnocení dotazníků umožňuje zorientovat se ve struktuře a pořadí kompetencí z hlediska
jejich významu pro adekvátní výkon povolání. Jak bylo uvedeno výše, téměř se nevyskytovaly případy
„nedůležitých“ kompetencí, proto by ani požadavek na jejich redukci neměl znamenat jejich vyřazení
z odborné přípravy. Výsledky šetření spíše ilustrují, jaký podíl odborné přípravy by měl být věnován
rozvoji jednotlivých kompetencí; případné strukturální změny a konkretizace RVP/ŠVP je přesto
nutné připravovat v kooperaci s trhem práce.
Měkké a průřezové kompetence absolventů mají v odborném vzdělávání své místo
Jakkoliv bylo dotazníkové šetření zaměřeno zejména na oblast odborných kompetencí, respondenti
měli prostor libovolně doplnit další potřebné kompetence absolventů. Zpravidla zdůraznili měkké,
resp. průřezové kompetence jako komunikativnost, samostatnost, zodpovědnost, pečlivost,
pracovitost, znalost cizího jazyka, schopnost spolupráce s týmu, zručnost, asertivita apod. Tato
kategorie kompetencí nebyla v dotaznících předdefinována a respondenty byla doplňována
ve volném textu určeném pro případné další důležité kompetence. To indikuje, že ani z pohledu
zaměstnavatelů nelze počáteční odborné vzdělávání redukovat na prosté osvojení rutinních
pracovních činností a musí být koncipováno tak, aby podporovalo rozvoj měkkých a průřezových
kompetencí a potřebných morálně-volních vlastností.
Spokojenost zaměstnavatelů s absolventy je průměrná
Zaměstnavatelé měli v dotazníku příležitost vyjádřit svou spokojenost s připraveností absolventů
po stránce odborných znalostí a dovedností při přijetí do zaměstnání. Soulad absolventů s nároky
na výkon příslušného povolání zaměstnavatelé ohodnotili průměrnou známkou 3,15. Lepší známku
než trojku přidělili respondenti absolventům oborů Obráběč kovů (2,83) a Chemik operátor (2,86),
naopak nejhůře dopadli absolventi oborů Pokrývač (3,38) a Klempíř (3,75).
Graf č. 38 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů pro stránce odborných znalostí
a dovedností při přijetí do zaměstnání
Vzhledem k velikosti vzorku respondentů a množství proměnných, které mohou ovlivnit spokojenost
firem s absolventy, nelze bez dalšího zkoumání formulovat jednoznačné závěry. I z tohoto výsledku
však lze vyvodit, že absolventi vybraných oborů jsou na profesní život připraveni přinejlepším pouze
zčásti a zůstává na zaměstnavatelích, aby až v rámci pracovního poměru posunuli úroveň odborných
3,75
3,38
3,36
3,3
3,27
3,27
3,15
3,15
3,1
3,07
3,07
3
3
2,86
2,83
Klempíř
Pokrývač
Elektromechanik pro zařízení a přístroje
Gumař-Plastikář
Strojní mechanik
Mechanik seřizovač - Mechatronik
Průměrné hodnocení oborů
Zedník
Mechanik opravář motorových vozidel
Tesař
Nástrojař
Provozní chemik
Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů
Chemik operátor
Obráběč kovů
průměrná známka spokojenosti
kompetencí absolventů na výši, kterou si od čerstvého absolventa slibují. Výsledné hodnocení je tak
v souladu s všeobecně deklarovanou nízkou spokojeností zaměstnavatelů s připraveností
absolventů na výkon povolání.
Shrnutí dotazníkového šetření - část II Možnosti systémového zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit
Firmy se školami zpravidla spolupracují….
Respondenti byli v úvodu II. části dotazníku dotázáni, zda a v jakém počtu spolupracují se středními
odbornými školami. Firmy v 87 % případů se školami spolupracují. Z 55 spolupracujících firem jich
drtivá většina spolupracuje s jednou nebo dvěma školami (21, resp. 18 respondentů). Další čtvrtina
spolupracuje se třemi nebo čtyřmi SŠ.
Firmy nejčastěji se školami spolupracují formou poskytování odborného výcviku a odborné praxe
(v 73 % případů) a organizováním exkurzí na svých pracovištích (71 % odpovědí). Více než polovina
zaměstnavatelů pak prezentuje ve školách svou činnost, informuje o nabízených pracovních místech
nebo nabízí studentům krátkodobé pracovní příležitost (brigády).
Vysoká míra zapojení zaměstnavatelů do spolupráce se školami, zjištěná v dotazníku, byla
pravděpodobně ovlivněna způsobem oslovení respondentů (často šlo o členy hospodářské komory,
různých asociací nebo cechů). Rovněž předpokládáme, že dotazník byly ochotné vyplnit spíše firmy
obecně otevřenější pro spolupráci. Pro sledování parametru spolupráce firem se školami jsou proto
zřejmě vhodnější jiné nástroje, jako např. krajské analýzy výročních zpráv SŠ a periodická šetření,
umožňující sledovat vývoj parametru v časové řadě.
…..ale jen málokdy se podílí na stanovení obsahu vzdělávání
Přestože téměř 90 % respondentů uvedlo, že je zapojeno do spolupráce se středními odbornými
školami, pouze ve 29 % případů uvedli, že se podílí na stanovení obsahu vzdělávání. V navazující
otázce deklarovalo ochotu zapojit se do formulování obsahu vzdělávání 71 % respondentů. Dalších
13 % podmiňuje tuto spolupráci určitými podmínkami.
Je tedy evidentní, že přes navázanou spolupráci „firma – škola“ je příležitost podílet se
na formulování obsahu vzdělávání často nevyužita. Rovněž se prokázalo, že překážkou pro tento typ
spolupráce není neochota ze strany firem. Zjištěná data jsou argumentem pro podporu takových
aktivit, jako je vznik pozic školních specialistů pro spolupráci s podniky, a vznik regionálních
podpůrných pracovišť pro rozšíření této spolupráce i prohloubení její kvality.
Bližší pohled na spolupráci firem se školami při stanovení obsahu vzdělávání
Přes 70 % zaměstnavatelů souhlasilo s výrokem, že firmy by měly ovlivňovat obsah odborné
přípravy žáků, aby odpovídal jejich požadavkům na absolventy. Naopak 16 % respondentů se
vyjádřilo, že nemá zájem se na definování obsahu vzdělávání podílet.
Další otázkou bylo, jakou formou jsou zaměstnavatelé ochotni se zapojit do definování obsahů
vzdělávání. Nejčastěji preferovanou formou bylo definování odborných kompetencí absolventa
(profilu absolventa), kterou uvedlo 75 % respondentů. Téměř 60 % by spolupracovalo při definování
standardu praktického vyučování realizovaného ve firmě. Polovina respondentů by také byla
ochotna spolupracovat při zpracování obsahů odborných předmětů.
Bez ohledu na současný stav spolupráce by 43 % respondentů bylo ochotných podílet na stanovení
obsahu vzdělávání ve výhledu 3-5 let, ačkoliv tento typ spolupráce nyní nerealizují. Následně měli
možnost tyto podmínky blíže specifikovat. Nejčastěji byla uvedena podmínka dostatečných
personálních kapacit na straně firmy a podmínka finanční podpory státu formou daňové úlevy nebo
dotací.
Podíl a forma praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů – z pohledu
zaměstnavatelů
Respondenti byli dotázáni, jaký podíl celkového objemu výuky by měl být realizován na pracovištích
zaměstnavatelů a jakou formou by mělo být praktické vyučování na firemních pracovištích
organizováno. Téměř 60 % zaměstnavatelů odpovědělo, že by podíl měl být v rozmezí 26 – 49 %.
Necelá polovina respondentů (48 %) považuje za nejvhodnější, když studenti absolvují ve firmě
souvislou praxi v délce alespoň 2 týdnů. Třetina respondentů doporučuje spíše vícedenní bloky
v rámci týdne a to v průběhu celého školního roku.
Data prokazují, že oproti současné praxi většina zaměstnavatelů navrhuje významné navýšení
podílu odborného vzdělávání, které probíhá formou praktického vyučování na firemních
pracovištích.
Bariéry spolupráce zaměstnavatelů se školami a cesty k jejich minimalizaci
Podle názoru 63 % oslovených zaměstnavatelů je nejčastější bariérou spolupráce firem a škol
nedostatek vlastních personálních kapacit. Třetina respondentů uvedla, že ve svém okolí nemají
dostatek vhodných škol z hlediska odborného zaměření. Ve 30 % případů zmínili neochotu
investovat do spolupráce se školami finanční prostředky (což přímo souvisí s nejčastěji uváděnou
bariérou, tj. nedostatkem personálních kapacit). Stejný podíl respondentů zmínil legislativní
překážky. Dalších 27 % zaměstnavatelů jako překážku spolupráce identifikovalo nedostatečnou
technickou a materiální vybavenost firem pro odbornou výuku.
Ve volném textu měli respondenti možnost formulovat náměty na odstranění identifikovaných
bariér. Nejčastěji byly uváděny finanční pobídky ze strany státu (daňové zvýhodnění, dotační
programy), dále propagace a podpora prestiže odborného vzdělávání, realizace exkurzí
pro studenty, podpora praxí pro mistry odborného výcviku, legislativní změny atd.
Identifikované bariéry i uvedené náměty respondentů naznačují směr, kterým by se strany
zainteresované na systému odborného vzdělávání v ČR měly vydat. Významným posunem bylo
zavedení možnosti odpočtu z daně z příjmů firem, poskytujících odborné vzdělávání na svých
pracovištích. První nabyté zkušenosti by měly být detailně analyzovány, vyhodnoceny a v případě
nutnosti by měly být zajištěny potřebné dodatečné úpravy. Možnost daňových odpočtů by měla být
dostatečně propagována, aby byla zajištěna potřebná informovanost mezi firmami. V rámci regionů
je vhodné připravit poradenské a podpůrné kapacity pro rozvoj spolupráce firem se školami.
Zřizovatelé rovněž mohou nastavit některé parametry hodnocení kvality škol z hlediska kvality
realizované spolupráce s podniky.
Systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na úrovni regionu….
Respondenti byli dotázáni, zda jsou personálně zastoupeni v regionálních sborech a iniciativách
s cílem ovlivnit systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Celkem
37 % respondentů je do regionálních iniciativ a sborů zapojena (jedná se např. o Radu pro rozvoj
lidských zdrojů, regionální Pakt zaměstnanosti, regionální Sektorovou dohodu), naopak 57 % se takto
neangažuje.
Pouze 21 % zaměstnavatelů odpovědělo kladně na otázku, zda připomínkují příslušné krajské
dokumenty s dopadem na zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit (např. Strategii
zaměstnanosti, Dlouhodobý plán vzdělávání v kraji atp.). Významná část (43 %) respondentů nicméně
uvedla, že se na systémovém zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální úrovni
podílí nepřímo, např. prostřednictvím aktivního členství v Hospodářské komoře ČR, Svazu průmyslu
ČR nebo sektorových sdruženích zaměstnavatelů.
….a na národní úrovni
Pouze 8 % respondentů uvedlo, že se jejich firma podílí na systémovém zapojení zaměstnavatelů
do vzdělávacích aktivit na národní úrovni (např. zástupce firmy v expertních týmech, připomínkování
vládních strategií apod.).
Prokázalo se, že nejčastěji jsou firmy zapojeny do spolupráce s konkrétními školami na lokální
úrovni. Podíl firem přímo zaangažovaných do systémového definování vzdělávacích aktivit
na regionální úrovni je už významně nižší, nicméně stále poměrně vysoký podíl firem podněcuje
změny v regionálním odborném vzdělávání nepřímo, prostřednictvím aktivního členství
v organizacích zaměstnavatelů. Přímá účast jednotlivých firem na národní úrovni už je spíše
výjimečná. To indikuje rostoucí význam organizací zaměstnavatelů při ovlivňování odborného
vzdělávání na regionální, a zejména na národní úrovni. Tyto organizace se při systémové komunikaci
požadavků zaměstnavatelů na odborné vzdělávání neobejdou bez aktivního zapojení své členské
základny.
Bariéry systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Zaměstnavatelé se vyjadřovali i k bariérám, které podle jejich názoru znemožňují či ztěžují systémové
zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Respondenti nejčastěji (63 %) označili jako bariéru
nedostatečné a nedoladěné daňové odpočty pro firmy poskytující odbornou přípravu. Celkem
57 % respondentů jako bariéru uvedlo absenci dostatečně hluboké reformy odborného vzdělávání,
včetně souvisejících legislativních změn (např. samostatný zákon o odborném vzdělávání).
Respondenti mohli zvolit libovolné množství možností a je jistě zajímavé, že 37 % z nich zvolilo všech
8 předdefinovaných bariér. Naopak pouze 10 % firem si není vědomo žádné systémové překážky
zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit.
Je zřejmé, že na systémové úrovni zaměstnavatelé vnímají celou řadu překážek, které komplikují
jejich zapojení do vzdělávacích aktivit. V případě potřeby by pro získání uceleného obrazu bylo
vhodné tuto problematiku podrobit kvalitativnímu zkoumání.
Vliv velikostní kategorie zaměstnavatelů na systémové zapojení do vzdělávacích aktivit
Obecně lze konstatovat, že rozsah spolupráce se středními školami a ochota zapojení do formování
obsahů vzdělávání jsou přímo úměrné velikosti firem. U velkých zaměstnavatelů je míra zapojení
do ovlivňování vzdělávacích aktivit vyšší, vykazuje i výraznější potenciál rozšíření do budoucna.
Rozdíly proti výsledkům v kategoriích malých a středních podniků však nejsou zásadní. S ohledem
na relativně nízké absolutní počty velkých firem a jejich nerovnoměrnou geografickou lokalizaci
v rámci ČR má smysl budovat systémové zapojení zaměstnavatelů všech velikostních kategorií.
Seznam tabulek a grafů
Tabulky:
Tab. č. 1 Přehled zkoumaných oborů vzdělání
Tab. č. 2 Přehled zkoumaných oborů vzdělání a počtu vyhodnocených dotazníků
Tab. č. 3 Počet škol, se kterými spolupracuje jeden zaměstnavatel
Tab. č. 4 Forma spolupráce zaměstnavatele se střední školou
Tab. č. 5 Forma, jakou jsou zaměstnavatelé ochotni se zapojit do definování obsahů vzdělávání
Tab. č. 6 Okolnosti, za kterých by zaměstnavatelé byly ochotní zapojit do definování obsahů
vzdělávání
Tab. č. 7 Bariéry, které znemožňují či ztěžují spolupráci škol a firem v rámci odborného vzdělávání
Tab. č. 8 Souhrn volných odpovědí k otázce podpory a rozvoje spolupráce
Tab. č. 9 Konkrétnější výčet námětů, jak podpořit spolupráci mezi školami a firmami
Tab. č. 10 Bariéry ztěžující či znemožňují systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Grafy:
Graf č. 1 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechanik seřizovač - Mechatronik
Graf č. 2 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechanik seřizovač -
Mechatronik při přijetí do zaměstnání
Graf č. 3 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechatronik – seřizování a programování CNC strojů
Graf č. 4 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechatronik – Seřizování
a programování CNC strojů při přijetí do zaměstnání
Graf č. 5 Průměrné známky kompetencí v oboru Strojní mechanik
Graf č. 6 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Strojní mechanik při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 7 Průměrné známky kompetencí v oboru Nástrojař
Graf č. 8 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Nástrojař při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 9 Průměrné známky kompetencí v oboru Klempíř
Graf č. 10 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Klempíř při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 11 Průměrné známky kompetencí v oboru Obráběč kovů
Graf č. 12 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Obráběč kovů při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 13 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechanik opravář motorových vozidel
Graf č. 14 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechanik opravář
motorových vozidel při přijetí do zaměstnání
Graf č. 15 Průměrné známky kompetencí v oboru Elektromechanik pro zařízení a přistroje
Graf č. 16 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Elektromechanik pro
zařízení a přístroje při přijetí do zaměstnání
Graf č. 17 Průměrné známky kompetencí v oboru Chemik operátor
Graf č. 18 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Chemik operátor při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 19 Průměrné známky kompetencí v oboru Provozní chemik
Graf č. 20 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Provozní chemik při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 21 Průměrné známky kompetencí v oboru Gumař-Plastikář
Graf č. 22 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Gumař-Plastikář při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 23 Průměrné známky kompetencí v oboru Tesař
Graf č. 24 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Tesař při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 25 Průměrné známky kompetencí v oboru Zedník
Graf č. 26 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Zedník při přijetí
do zaměstnání
Graf č. 27 Průměrné známky kompetencí v oboru Pokrývač
Graf č. 28 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Pokrývač při přijetí do
zaměstnání
Graf č. 29 Spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými školami
Graf č. 30 Navrhovaný podíl výuky realizovaný ve firmách
Graf č. 31 Forma nejvhodnější organizace praktického vyučování ve firmách
Graf č. 32 Spolupráce firem se školami na stanovení obsahu vzdělávání
Graf č. 33 Ochota firem zapojit se do spolupráce se školami při stanovení obsahu vzdělávání
Graf č. 34 Aktuální míra ochoty spolupráce firem a škol v rámci definování obsahů vzdělávání
Graf č. 35 Zastoupení firem v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit systémové zapojení
zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Graf č. 36 Připomínkování firem příslušných krajských dokumentů s dopadem na zapojení
zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit
Graf č. 37 Ovlivňování systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální
úrovni
Graf č. 38 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů pro stránce odborných znalostí