Vodopády iguazú

Vodopády Iguazu

Francis Goya - Nostalgia

Marek DoktorAkademie Hornictví-Hutnictví.Fakulta geologie, geofyziky a ochrana životního prostředí. Vodopády Iguazú – Národní  park v Argentině a Brazilii. ÚvodemZe stovek vodopádů na světě jsou Iguazu vodopády jedny z nejmalebnějších. Jejich objev v horké klimatické zóně s bujnou tropickou vegetací se stal od poloviny šestnáctého století atrakcí pro vědce, turisty a náhodné cestující, kteří stáli v němém úžasu před tímto velkolepým dílem přírody.

UmístěníVodopády Iguazú se nacházejí na řece Iguazú, na hranici mezi Argentinou a Brazilií, asi 320 km východně od Asunción v Paragwaju a 17 km od města Puerto Iguazú na argentinské straně a Foz do Iguaçu na straně brazilské, na hranici brazilského státu Parana a argentinské provincie Missiones. V místě, kde řeka dosáhne okraj náhorní plošiny, 23 km před dosažením Parany, koryto Iguazú se rozšiřuje až na 1500 m, řeka se stáčí na jih, kde vytváří široký čtyřkilometrový ohyb . Řečiště je podélně rozděleno na mnoho ostrovů a útesů. Voda padá celou šíří žlabu s útesu ve tvaru půlměsíce s výšky 72 m.

ParagwajCiudad del Este

BrazyliaFoz do Ignacu

Puente de la Amistad

Parana

Argentyna

Brazylia

Paragwaj

Parana

Iguazu

Brazylia

Argentyna

Kanion Garganta del Diablo

Garganta del Diablo (Diabelska Gardziel)

Floriano

Floriano

San Martin

Dos Mosqueteros (Dwóch Muszkieterów)

Dos Hermanas (Dwie Siostry)

Vodopády IguazúRozdělená řečiště tvoří nádhernou řadu 275 vodopádů. Celková šířka je 2700 m, z nichž 2000m je na argentinské straně a 700 m na brazilské straně. Mají individuální formy a tvoří skalní vodopády s kaskádovými prahy různých výšek a šířek. Některé jsou pojmenovány a jejich jména např. jsou: Alvar Nunez, Chico (chlapec) Alfarez, Ramirez a Bozzetti, Dos Musqueteros (Dva mušketýři), Floriano a Santa Maria, Rivadavia, Adam a Eva, Benjamin, El Escondido (Skryté), Dos Hermanos (Dvě sestry). Poslední vodopád je ve své podstatě velký přírodní bazén s hloubkou 8 m. Jedním z nejpůsobivějších je vodopád Salto de San Martin (San Martin Stroke), který spadá s ohlušujícím řevem kaskádou do úzké rokliny a vytváří dvoustupňový vodopád s výškou přes 70 metrů. Obrovsky působivý, největší a nejhlasitější vodopád se nazývá Garganta del Diablo (Ďáblova hrdla) a je slyšet ze vzdálenosti mnoha kilometrů. To on je centrem a od začátku se ukazuje jako velký vodopád Iguazú. Množství vody padající z vodopádů se pohybuje od 1800 m3 do 12 750 m3 za sekundu, v závislosti na množství vody v řece.

Nejpůsobivěji a nejefektněji se vodopády ukazují v období dešťů od listopadu do března. Vodopád Iguazu je druhý nejvyšší vodopád na celém světě - po Victoria vodopádu v Africe a jedenáctý, pokud jde o výšku (asi 12 metrů vyšší než Niagara Falls). Přes jeho působivý výkon a šíři toku tento gigant v květnu a červnu 1978 oněměl. Byl to výsledek dlouhého sucha, trvajícího 28 dnů, kdy přes okraj vodopádu neprošla ani kapka vody.

Historie

Iguazú Vodopády byly poprvé objeveny bílým mužem v roce 1541 - španělským průzkumníkem Alvar Nuñez Cabeza de Vaca, cestujícím z brazilského pobřeží do Asunción v Paraguayi. Po řece Iguazú dosáhl vodopádů, které nazval Saltos de Santa Maria (St. Mary Falls). Tento název není potvrzen a historie názvu Iguazú proto podle místního indiánského jazyka je Tupi Guarani Paraguas a znamená "velká voda". Již podruhé byly Iguazú Vodopády objeveny během expedice Francisco Cruz, v roce 1882.Indové a Tupi Guarani Paraguas žijící v povodí Iguazú po staletí pohřbívali své mrtvé s respektem do peřejí vodopádů. Jedna z legend vypráví o vzniku vodopádů na řece Iguazú: "Před mnoha lety žil v řece Iguazú obří had s názvem Boi. Indiáni-Guarani měli zvyk obětovat jednou za rok krásnou dívku, která byl vhozena do řeky jako oběť obřímu hadu. Na tento ceremoniál byli pozváni všechny Guaraní kmeny, dokonce i ti, kteří žijí daleko. Jednoho dne přišel mladý náčelník, jménem Tarobá, který se zamiloval do krásné dívky jménem Naipi, jež byla vybrána pro oběť hada. Marně se mladý muž snažil odradit obecní starší z kmene, aby upustili od obětování mladé dívky Naipi. S velkou odvahou ji proto unesl v den, ve kterém měla být obětována a utekl s ní ve své kanoi. Rozzuřený obří had Boi, chytil Tarobá a Naipi a jako trest je proměnil na stromy, které vidíme dnes v horní části peřejí, a krásné vlasy Naipi v kaskádě vody. "

BGENTERhttp://www.rotfl.com.pl/