VEŘEJNÉ FINANCE Doc. František Pavelka, CSc. Praha 2013
Feb 07, 2016
VEŘEJNÉ FINANCE
Doc. František Pavelka, CSc.Praha 2013
Obsah předmětu
1. Veřejné finance, veřejná volba2. Rozpočtová soustava, fiskální federalismus3. Veřejné příjmy4. Veřejné výdaje5. Rozpočtová a fiskální politika, veřejný deficit
a dluh6. Veřejné finance EU, trendy
Téma 1. Veřejné finance, veřejná volba
1.1. Veřejné finance, teoretická východiska1.2. Úloha a funkce veřejných financí1.3. Veřejná volba, kolektivní rozhodování1.4. Rozpočtová soustava
1.1. Veřejné finance,teoretická východiska
1.1. a) Veřejné finance,ekonomické příčiny vzniku
1.1. b) Finanční systémy ve smíšené ekonomice1.1. c) Úloha veřejných a soukromých financí v
alokaci statků a služeb 1.1.d) Finanční sektory
1.1. a) Veřejné finance, ekonomické příčiny vzniku
Veřejné finance jako součást tržního hospodářství
Trhy
Výrobních faktorů Finálních statků
Půda práce kapitál individuálních kolektivníchsoukromých
veřejných
1.1. a) Veřejné finance, ekonomické příčiny vzniku
Charakter spotřeby statků a služeb
Kolektivní individuální (společné, veřejné) (soukromé,
privátní)Veřejná správa realizace trhVeřejná moc autorita soukromí vlastníci veřejný sektor rámec soukromý sektorVeřejné finance financování soukromé finance Veřejná volba rozhoduje poptávka a nabídka
1.1.b) Finanční systémy ve smíšené ekonomice
Činnost \ sektor veřejný soukromý
Financování / makro Fondové, částečně z finančního trhu
Tržní (finanční trh), částečně z veřejných fondů
Financování / mikro Rozpočtové Samofinancování
Dodavatel služeb a statků veřejný soukromý
Finance Veřejné soukromé
Alokace Netržní Tržní
Rozhoduje Veřejná volba Poptávka a nabídka
Důsledky Neefektivnost Korupce
ExternalitySelhání trhu
Řešení důsledků Reformy Státní zásahy
1.1. c) Úloha veřejných a soukromých financí v alokaci statků a služeb
Statky a služby Zajištění Financování
Čisté kolektivní NedělitelnostNevylučitelnostNekvantifikovatelnost
Zabezpečení individuální, tržní cestou prakticky vyloučeno
Veřejné financování je nezbytné
Smíšené kolektivní DělitelnostVylučitelnostKvantifikovatelnost
Kolektivní (netržní) zajištění je výhodnější než individuální (tržní)
Převaha veřejného financování je vhodná
Smíšené individuální Kolektivní (veřejná) podpora individuálního zajištění je efektivnější než čistě tržní
Smíšené financování s převahou individuálního je vhodná
Čisté individuální (soukromé, tržní)
Kolektivní zajišťování je vyloučeno kvůli neefektivnosti
Veřejné financování prakticky vyloučeno
1.1.d) Finanční sektory
Finanční sektory
Veřejné finance Soukromé finance
Rozpočtování Podnikání Rozpočtování Podnikání
rozpočty finance rozpočty finance státní veřejných rodinné soukromých místní podniků neziskových podniků organizací Rozpočtové financování = výdaje jsou funkcí příjmů (vyrovnanost)Podnikatelské financování = příjmy jsou funkcí výdajů (investic)
(přebytkovost, zisk)
1.2. Úloha veřejných financí
1.2. a) Úloha veřejných financí v ekonomice1.2. b) Fiskální funkce veřejných financí1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí
1.2. a) Úloha veřejných financí v ekonomice
Administrativní (správní) Sociálně kulturní Ekonomická
Typické služby veřejného sektoru: veřejná správa, obrana, bezpečnost (převládající čisté kolektivní služby)
Typické služby mezního charakteru (spíše smíšené kolektivní), kde je vhodný převažující podíl veřejných financí
Typická oblast státních zásahů plynoucích jak z potřeby uspokojování statků a služeb investičního charakteru, tak ze selhávání trhu a externalit
Úloha veřejných financí
1.2. b) Fiskální funkce veřejných financí
FISKÁLNÍ FUNKCE VEŘEJNÝCH FINANCÍ
ALOKAČNÍ DISTRIBUČNÍ STABILIZAČNÍ STIMULAČNÍ
Efektivní alokace zdrojů podle výsledků rozhodování
Vyrovnání (zmírnění) teritoriálních a sociálních rozdílů dle principů spravedlnosti
Minimalizace negativních dopadů cyklického vývoje ekonomiky, selhávání trhu a externalit
Makro: Stimulace hospodářského růstu a snižovaní nezaměstnanostiMikro: Stimuace efektivnosti vynakládání veřejných zdrojů
1.2. b) Fiskální funkce veřejných financí - pokračování
• Alokační funkce – efektivnost produkce, zabezpečování a financování veřejných ststků a služeb (spíše mikrodopady)
• Redistribuční funkce – efektivost zajišťování geografické a sociální spravedlnosti (makro i mikrodopady) – distribuční spravedlivost
• Stabilizační funkce - efektivnost stabilizace vývoje ekonomiky, stabilizace vývoje ekonomických agregátů(makro dopady)
1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí
Veřejné příjmy Veřejné výdaje
Nenávratné Nenávratné
Daňové Běžné (alokační)
Nedaňové Transferové (redistribuční)
Investiční (alokační)
Návratné Návratné
Veřejné úvěry přijaté Veřejné půjčky poskytnuté
1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí - konkretizace
Základní nástroje fiskální politiky
vládní výdaje čisté daně (nákup statků a služeb) (daně mínus transfery)
transferové
1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí - konkretizace
Základní nástroje fiskální politiky
Automatické Diskreční
Vestavěné Konkrétní fiskálnístabilizátory opatření
Progresivní daně Změny daní a výdajů Transfery
1.3. Veřejná volba, kolektivní rozhodování
1.3. a) Veřejný sektor1.3. b) Veřejná volba – axiom1.3. c) Veřejná volba – principy1.3. d) Veřejná volba – účastníci1.3. e) Veřejná volba – daňová cena1.3. f) Veřejné finance a korupce
1.3. a) Veřejný sektor
VEŘEJNÝ SEKTOR, rysy
vlastnictví rozhodování kontrola cíl další cíl
veřejné Veřejna volba veřejná Veřejný zájem Správa věcí veřejných
VEŘEJNÝ SEKTOR, financování z
veřejných zdrojů vlastních zdrojů finančního trhu
1.3. b) Veřejná volba - axiom
Axiom teorie veřejné volbyVšichni účastníci se chovají racionálně:
Maximalizace prospěchu (užitku) s ohledem na vynaložené náklady
ProspěchPolitický Materiální
KriteriumPreference v rámci veřejného zájmu
1.3. c) Veřejná volba - principy
Veřejná volba
A)Hlasováním B) RozhodovánímParlament Veřejná správa
Kolektivní Individuální
Veřejná kontrola
1.3. d) Veřejná volba - účastníci
Voliči PoptávkaPolitici NabídkaLobisté (zájmové skupiny) Nátlak přes
prosazování skupinových zájmů na úkor jinýchSátní správa (byrokracie) Nátlak přes
informační asymetrii
1.3. e) Veřejná volba – daňová cena
Veřejná volbaVoliči rozhodují nejen hlasováním, ale i tím, za
jakou daňovou cenu (daňové břemeno) jsou ochotni ještě zaplatit za spotřebu veřejných statků a služeb.
Složená daňová kvóta
1.3. f) Veřejné finance a korupce
Definice Korupce - zneužití svěřených pravomoci s cílem nasměrovat pro soukromý zisk. Odehrává se na hraně veřejného a soukromého sektoruDopadyNegativní vliv na efektivnost – přednost nedostávají ti nejefektivnější. Hledání konkurenční výhody nekonkurenčními cestami. Mění strukturu ekonomiky a distribuce – preferuje neproduktivní aktivity vůči produktivním. Země s vysokou mírou korupce nemají zdroje na veřejné financeKlasifikaceKorupce ad hoc (případová) – příklad podplácení u přestupkůSystémová (propracovaný systém dlouhodobějších vztahů mezi subjekty)Institucionální (zabudovaná v legislativě šité na míru)Globální (přeshraniční, dobývání renty, poradenství)Nástroje proti Proces demokratizace a zvyšování transparentnosti veřejné volby. Posilování veřejné kontrol, participativní demokracie
Téma 2. Rozpočtová soustava
2.1. Rozpočtová soustava2.2. Veřejné rozpočty2.3. Rozpočtová pravidla2.4. Fiskální federalismus
2.1. Rozpočtová soustava
2.1.a) Ekonomické základy soustavy veřejných financí
2.1.b) Články soustavy veřejných financí jako společensko politické a teritoriální jednotky
2.1.c) Hierarchičnost rozpočtové soustavy2.1.d) Rozpočtová soustava2.1.e) Rozpočtová soustava a demokracie
2.1.a) Ekonomické základy soustavy veřejných financí
Charakter spotřeby kolektivních statků a služeb
celospolečenské lokální (místní)
státní centrální veřejné finance místní lokální územní veřejné finance
centralizované decentralizované
unijní obecní (municipální) federální okresní
republikové krajské (oblastní, regionální)
2.1.b) Články soustavy veřejných financí jako společensko politické a teritoriální jednotky
Funkční Normativní (organizační) přirozené Politické
Základní územní jednotky (celky) - obce, města, Vyšší územní celky – okresy, kraje, regiony, státy
Územní jednotka vymezená jako
centrum ekonomické,
společenské a politické činnosti
společenství obyvatel
Územní jednotka vymezená jako správní obvod fungující jako
územně geografický celek
2.1.c) Hierarchičnost rozpočtové soustavy
Nejvyšší územní celky (centrum –
stát) Nadregionální
svazky
Vyšší územní celky (okresy, kraje regiony)
Svazky měst a obcí
Základní územní celky (obce, města)
2.1.d) Rozpočtová soustava – teoretické vymezení
Soustava
peněžních fondů institucí
rozpočty centralizované státnímimorozpočtové decentralizované samosprávné
Finančních vztahů
tvorba rozdělování použití
peněžních fondů
nenávratné quasi návratné návratné
2.1.e) Rozpočtová soustava a demokracie
soustava
Agenturní Samosprávná Smíšená
Nižší stupně rozpočtové soustavy slouží pouze jako agentury pro plnění úkolů z centra. Místní orgány jsou jmenovány, nedisponují vlastními prostředky.
Nižší územní jednotky plní své specifické funkce prostřednictvím demokraticky volených místních orgánů.K tomu jsou vybaveny vlastními příjmy, majetkem a vlastním (místním) rozpočtem
Nižší územní celky pracují na samosprávných principech, ale jménem centra plní úkoly na ně přenesené. K tomu dostávají z centra zdroje.
2.2. Veřejné rozpočty
2.2.a) Koncepce2.2.b) Soustava veřejných rozpočtů ČR2.2.e) Instituce soustavy veřejných rozpočtů ČR2.2.c)Rozpočtový proces2.2. d) Rozpočtový proces v ČR
2. 2.a) Koncepce
Přístupy ke konstrukci rozpočtové soustavy
Univerzální Specializovaná Smíšená Jediný rozpočet pokrývající potřebu všech kolektivních statků a služeb
Každý významný druh kolektivní spotřeby je financován specializovaným fondem (rozpočtem) se svými vlastními příjmy
Základní druhy kolektivních potřeb jsou financovány z rozpočtu, ostatní pak z mimorozpočtových fondů.
2. 2.a) Koncepce – pokračování
Klady a zápory
Univerzální Specializovaná Smíšená Synergické efekty z koncentrace příjmů a výdajů, Nebezpečí subjektivizmu, nerovnoměrného uspokojování kolektivních potřeb
Minimalizace subjektivizmu, nebezpečí nedostatku zdrojů v některých fondech
Maximalizace předností a minimalizace rizik předchozích koncepcí. Základní přístup: z rozpočtu se financují zejména čisté kolektivní potřeby, z mimorozpočtových fondů pak spíše smíšené kolektivní potřeby
2.2.b) Soustava veřejných rozpočtů ČR
Veřejné rozpočty centrální úrovně
Státní rozpočet Národní fond CPOKapitoly (cca 40) (peníze EU) (cca 50)
Jednotky centrální úrovně s individuálními rozpočty
Mimorozpočtové fondy Fondy sociálního zabezpečení
Veřejné rozpočty ůzemní úrovně Rozpočty a fondy obcí, krajů, dobrovloných svazků obcí a MPO
CPO = Centrálně řízené příspěvkové organizace, MPO = místně řízené příspěvkové organizace
2.2.c) Instituce soustavy veřejných rozpočtů ČR
Rozpočtoví správci Centrální úrovně Místní úrovně
Ministerstva Státní fondy orgány samosprávy
CPO OrgS MPO OrgS MiF ObchS
Škol.zaříz. Veř.výzk.Org.
2.2.d) Rozpočtový proces Základní etapy rozpočtového procesu
Sestavování návrhu • První polovina
předcházejícího fiskálního roku
Schválení zákonem nebo usnesením• Druhá polovina
předcházejícího fiskálního roku
Plnění rozpočtu • Běžný fiskální rok
Kontrola a schválení závěrečného účtu• Následující fiskální
rok
2.2.d) Rozpočtový proces - pokračování
Sestavování návrhu Schvalování Plnění Závěrečný účet
Správci příslušné částí rozpočtu , jeho příjmů a výdajů, předávají své návrhy odpovědným orgánům. (ministerstvo financí nebo místní samosprávné orgány). Návrhy se opírají o rozpočtový výhled předpokládaných příjmů a výdajů na několik příštích období (dnes na 3 období) nebo též o dlouhodobý rozpočtový výhled nebo program.
Na úrovni státu obvykle zákonem, na místní úrovni závazným usnesením.Při neschválení nastupuje rozpočtové provizorium (základem je rozpočet předchozího období)
Pokladní plnění stojí na dvou možných principech:Akruální princip. Příjmy a výdaje se považují za uskutečněné v momentě kdy příslušný akt nabude platnost. Hotovostní (cash) princip: Příjmy a výdaje se považují za uskutečněné v okamžiku, kdy peníze jsou připsány nebo odepsány z účtu (pokladny).
Kontrola: průběžná (v průběhu fiskálního roku) a závěrečná (závěrečný účet). Kontroluje se zejména dodržování výdajových limitů, účelovost a hospodárnost vynakládání veřejných prostředků Využíván je i audit, rating a ze strany vyšších stupňů i monitoring.
2.2.e) Rozpočtový proces v ČR
• Návrh zákona zpracovává MF se správci kapitol, ÚSC a SF• MF stanoví celkové výdaje na základě střednědobého
výdajového rámce, který MF předloží vládě do 15.4. a vláda projedná do 30.4.
• MF vypracuje předběžný návrh příjmů a výdajů SR podle kapitol a předloží vládě do 31.5., vláda projedná do 20.6.
• MF oznámí správcům kapitol částky do 30.6.• Správci kapitol, SF, kraje (včetně za obce) předloží podklady do
30 dnů od žádosti MF (*nevztahuje se na Kancelář prezidenta, PS, Senát, Ústavní soud, NKÚ, Kancelář veřejného ochránce práv)
• Správci kapitol předloží návrh MF do 31. 7.
2.2.e) Rozpočtový proces v ČR - pokračování
• MF návrhy zařadí do návrhu SR a předloží vládě• MF předloží návrh zákona vládě do 31.8. • Pokud vláda s návrhy nesouhlasí, přeloží rozpočtovému
výboru PS, který rozhodne do 15.9.• Vláda předloží návrh zákona PS• V PS 3 čtení podle Jednacího řádu• Při neschválení zákona PS do 31.12. – rozpočtové provizorium
(hospodaření podle schválených P a V předchozího roku, V se kapitolám uvolňují do 1/12 celkové roční částky měsíčně)
2.3. Rozpočtová pravidla
2.3.a) Rozpočtové principy2.3.b) Rozpočtová skladba2.3.c) Rozpočtová skladba – třídy2.3.d) Rozpočtová skladba funkční2.3.e) Návrh příjmů a výdajů rozpočtových
kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015
2.3.a) Rozpočtové principy (zásady)
Nejdůležitější principy• Úplnost • Jednota • Pravdivost• Reálnost• Časová ohraničenost• Rovnováha• Publicita• Účelovost, efektivnost, hospodárnost• Princip přednosti výdajů před příjmy
2.3.b) Rozpočtová skladba
OrganizačníOdpovědnostní
Druhová Funkční Odvětvová
Konsolidační
Kapitoly Třídy Skupiny Záznamovéjednotky
dle ministerstev
Položky Oddíly
Seskupení položek atd.
Paragrafy
2.3.c) Rozpočtová skladba - třídy
Příjmy Výdaje Financování1. Daňové 5. Běžné 8. Financování 2. Nedaňové 6. Kapitálové3. Kapitálové4. Dotace
2.3.d) Rozpočtová skladba funkční
Skupina 1. Zemědělství a lesní hospodářstvíSkupina 2. Průmyslová a ostatní odvětví
hospodářství Skupina 3. Služby pro obyvatelstvoSkupina 4. Sociální věci a politika zaměstnanostiSkupina 5. Bezpečnost státu a právní ochranaSkupina 6. Všeobecná veřejné správa a služby
2.3.e) Návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015
Fiskální cíle pro deficit veřejných rozpočtů
– v roce 2013 ve výši 2,9 % HDP,– v roce 2014 ve výši 1,9 % HDP
- roce 2015 ve výši 0,9 % HDP Po vyrovnanost Dočasné plošné snížení výdajů rozpočtových kapitol v roce 2014
o 11,9 mld. Kč a v roce 2015 o 24,8 mld. Kč, a to do doby přijetí výdajových opatření v oblasti zjednodušení agend a
zrušení duplicit ve státní správě
2.3.e. Návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015
pokrač.Přehled základních ukazatelů státního rozpočtu v letech
2013 až 2015
Dle usnesení vlády č. 457 z 26. června 2012
V mld. Kč 2013 2014 2015
příjmy 999,2 1 031,4 1 074,5
výdaje 1 092,2 1 101,4 1 104,5
schodek -100 -70 -30
2.4. Fiskální federalismus
2.4. a) Cíle fiskálního federalismu2.4. b) Cesty fiskální decentralizace2.4. c) Nástroje fiskální decentralizace2.4. d) Decentralizace alokační funkce2.4. e) Modely fiskálního federalismu2.4. f) Kombinované modely v ČR2.4. g) Teorémy fiskální decentralizace
2.4. a) Cíle fiskálního federalismu
Optimalizace• využití fiskálních funkcí veřejných financí cestou jejich
decentralizace• vertikální a horizontální struktury rozpočtové
soustavy• finančních vazeb v rozpočtové soustavě (způsobu
tvorby, rozdělování a užití veřejných financí)• přiřazení veřejných příjmů (daňové určení,
rozpočtové určení daní) a veřejných výdajů jednotlivým částem rozpočtové soustavy
2.4. b) Cesty fiskální decentralizace
Fiskální decentralizace
dekoncentrace přenášení samospráva působnosti
2.4. c) Nástroje fiskální decentralizace
Příjmové - rozpočtové určení daní
Přirážky Participace Svěřené a Místní daně
Výdajové - transferyÚčelové, neúčelové, podmíněné, nepodmíněné
2.4. d) Decentralizace alokační funkce
Základní hledisko Charakter veřejných statků
Veřejné statky
Národní Regionální Lokální
2.4. e) Modely fiskálního federalismu
Modely
vertikální horizontální
centralizovaný decentralizovaný kombinovaný
2.4. f) Kombinované modely v ČR
Do 2000 Po 2000Vl. příjmy SR Vl. příjmy SR
dotace dotace Vl. příjmy RR
dotaceVl.Př. MR Vl.Př. RR Vl. příjmy MR dotace
2.4. g) Teorémy fiskální decentralizace
Oatesův teorém centralizace(Vertikální decentralizace)
Centralizace dosáhla svého optima, když ztráty z centralizace = přínosům z decentralizace
Tieboutův model a Tieboutova hypotéza.
(Horizontální model decentralizace)
Decentralizace dosáhla svého optima, když mezní užitek z mobility = mezním nákladům mobility
Téma 3. Veřejné příjmy
3.1. Klasifikace veřejných příjmů3.2. Přímé daně 3.3. Nepřímé daně3.4. Daňové teorie. Daňový přesun
3.1. Klasifikace veřejných píjmů
3.1. a) Obecná klasifikace veřejných příimů3.1. b) Veřejné příjmy v ČR 2011- objem3.1. c) Veřejné příjmy v ČR 2011 - struktura
3.1.a) Obecná klasifikace veřejných příjmů
Daňové Nedaňové Návratné
Přímé DůchodovéMajetkové
Kvazi daně (příspěvky na sociální zabezpečení)
Úvěry
NepříméUniversální (DPH) Selektivní (spotřební)
Poplatky, cla, prodej majetku, výnosy z cenných papírů atd.
Příjmy z emisí dluhových cenných papírů
Financování čistých statků a služeb
Financování smíšených statků a služeb
3.1. b)Veřejné příjmy v ČR 2011- objem
Mld Kč.
Daně nepřímé 331,1Daně přímé 172,9Daně majetkové 11,7Cla a poplatky 7,7Pojistné sociálního zabezpečení 366,8Ostatní příjmy 28,2Transfey a dotace 94,2Příjmy celkem 1012,7
3.1. c) Veřejné příjmy v ČR 2011- struktura
V %
Daně nepřímé 32,70%Daně přímé 17,07%Daně majetkové 1,16%Cla a poplatky 0,76%Pojistné sociálního zabezpečení 36,22%Ostatní příjmy 2,79%Transfey a dotace 9,30%Příjmy celkem 100,00%
3.1. d) Veřejné příjmy v ČR 2011 včetně návratných
objem strukturanepřímé daně 331,1 28,65%přímé daně 172,9 14,96%majetkové daně 11,7 1,01%clo a poplatky 7,7 0,67%pojistné sociálního zabezpečení 366,8 31,74%ostatní přímé 28,2 2,45%transfery 94,2 8,15%úvěrovépříjmy 142,8 12,36%celkem příjmy 1155,5 100,00%
3.2. Přímé daně
Přímé daně
z příjmů majetkovéosob
Fyzických Právnických
nemovitostí z movitostí převodovépozemky (silniční) dědickástavby darovací
z převodů
3.3. Nepřímé daně
Nepřímé daně
Univerzální z Selektivní
Obratu Přidané spotřební ekologické cla(prodeje) hodnotyKaskádovéRozdílové
paliva alkohol tabák maziva
3.4. Výše daní
Sazba daně
Procentní Pevná
Degresivní lineární progresivní (rovná)
stupňovitá klouzavá přímá
Předmět daněDaňový základSazba daně Plátce daněDaňový poplatníkSprávce daně
3.5. Daňový přesun
Daňový přesun: přesun daňového břemene mezi plátcem daně a daňovým poplatníkem
Nepřímé daně - přesun zvýšení daněZávisí na cenové elasticitě poptávky Vysoká elastičnost – přesun směrem k plátci daně (prodávajícímu)Nízká elastičnost - přesun směrem k daňovému poplatníkovi (kupujícímu)
Přímé daně Tam, kde plátce a poplatník nejsou totožní (většinou u převodových daní)
3.6. Daňové principy
Princip
Spravedlnosti Efektivnosti Princip Náklady - Prospěchu (užitku) - Administrativní - Platební schopnosti - Daňové (berní způsobilosti) břemeno
3.7. Příjmy místních samosprávných rozpočtů
Příjmy
Nenávratné návratné
Vlastní transfery úvěry obligace(dotace) (komunální)
Daňové nedaňové ostatní účelové neúčelové
Svěřené běžné podmíněnéSdílené (podílové) kapitálové nepodmíněnéMístníSprávní poplatky
Téma 4. Veřejné výdaje
• Charakteristika: výdaje finančních prostředků veřejné rozpočtové soustavy s cílem realizace fiskálních funkcí státu
• Klasifikace: veřejné výdaje na spotřebu a investice a transferové výdaje.
• Makroekonomické důsledky veřejných výsledků
4.1. Veřejné výdaje
Hlavní úkol veřejných výdajů financování fiskálních funkcí veřejných rozpočtů
z potřeby finančního zajištění těchto fiskálních funkcí vyplývají principy
právního zajištění závazků členění veřejných výdajů
ze zákona smluvní přímé (G) transferové (T) (262,1 mld.) (též vládní) (1028,5 mld.)
povinné (734,6 mld.) nepovinné (341,7 mld.) na spotřebu (Gc) na investice Gi
2011 (129,1 mld.) (135,1 mld.)
4.2. Veřejné výdaje a fiskální funkce veřejných rozpočtů
Fiskální funkce
Alokační Redistribuční Stabilizační Stimulační
Výdaje na spotřebu statků a služeb Výdaje přímé, běžné
Gc
Transferové výdaje sociálně kulturního a kohezního charakteru
Tr
Návratné výdaje a výdaje typu automatických regulátorů (transferové)
Ts
Výdaje kapitálového charakteru , výdaje přímé, investiční
Gi
4.3. Makroekonomické důsledky veřejných výdajů
Běžné veřejné výdaje Gc a kapitálové veřejné výdaje jsou součásti agregátní poptávky AD. Jestliže Gc + Gi = G, pak můžeme psát:
AD = C + I + G + (NX)kde AD je agregátní poptávka, C je soukromá spotřeba, I jsou soukromé
investice, G jsou přímé veřejné výdaje a (NX) je saldo vývozu a dovozu. Jestliže vznikne nerovnováha typu AS > AD, pak růst G může působit pozitivně
na ekonomickou rovnováhu a hospodářský růst Při nepružnosti agregátní nabídky AS se může stát, že změna výše G začne tzv.
vytěsňovat soukromou spotřebu nebo soukromé investice. Nebo vyvolávat inflační tlaky.
4.4. Veřejné výdaje, úspory a investice
C + S = C + IS = I
Abychom mohli investovat, musíme se vzdát spotřeby C ve prospěch investičních úspor S. Pro zajištění trvale udržitelného růstu musí být dosaženo rovnováhy mezi úsporami a investicemi. Není-li ji dosaženo tržním mechanismem (úroky), může zasáhnout stát. Jestliže je S > I, může stát navýšit výdaje o dG = S – I cestou deficitu.
V případě S < I, stát může svým přebytkem doplnit chybějící úspory.
4.5. Veřejné výdaje v modelu IS LM
Model IS LMRůst vládních výdajů G financovaný cestou
deficitu posouvá v krátkém období křivku IS (investiční úspory) doprava a tak stimuluje hospodářský růst .
Zvyšování úrokových měr však může vést k vytěsňování soukromých investic.
Téma 5. Rozpočtové financování
• Institucionální a programové financování. Projekty PPP.
• Oceňování efektivnosti rozpočtového financování. Použití metod Input – output, CMA, SBA, CEA, CUA.
• Veřejné nákupy a veřejné zakázky. Příčiny růstu veřejných výdajů.
5.1. Metody rozpočtování
Výdaje ze zákona Výdaje smluvní
Plánují se podle platných pravidel a na základě odhadu vývoje faktorů, které je ovlivňují (např. starobní důchody, zdravotní péče, podpora v mateřství apod.)
Základní metody: nabídkové x poptávkové;institucionální x programové; Indexování x cílování
5.1. Metody rozpočtování, pokračování
Nabídkové rozpočtování – rozpočet předchozího roku se upravuje podle očekávaných změn v běžném fiskálním roce
Poptávkové rozpočtování – rozpočet sestavován na základě veřejného zájmu, veřejné volby, veřejných preferencí
Institucionální rozpočtování – rozpočet je sestavován v návaznosti na zaměření činnosti a hlavní úkoly a poslání veřejné instituce
Programové rozpočtování – zdroje jsou alokovány mezi jednotlivé programy pro které jsou stanoveny výkonové ukazatele umožňující jejich hodnocení a porovnávání
Výkonové (normativní) rozpočtování – zdroje se alokují podle výkonových ukazatelů (např. počet studentů, počet nemocných apod.)
Indexové rozpočtování – plánované výdaje odvozují indexem změny proti předchozímu období
Cílování (rozpočtování podle výsledků) – zdroje se alokují podle stanovených cílů a míry jejich dosažení
5.2. Systémy zabezpečení veřejných statků a služeb
MAKE OR BUYZabezpečení statků a služeb
Make Buy PPP
Dodavateli (poskytovateli) jsou samotné orgány státní a místní moci a správy a jejich organizační složky.
Dodavateli jsou veřejné, smíšené nebo i soukromé orgány a organizace. Výkony jsou nakupovány.
Dodavateli jsou většinou soukromé firmy, na financování se podílejí veřejné i soukromé zdroje. Jedná se především o investiční akce.
5.3. Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů
metoda Analýza Hodnoceno
CMA Minimalizace nákladů Kvalita plnění úkolů a cílů
CBA input-output Poměr výstupů ke vstupům
CEA Efektivnost vynaložení zdrojů Náklady na jednotku výkonu
CUA Užitečnost nákladů Přírůstek užitku
Hospodárnost - splnění cíle s minimem nákladůEfektivnost - s danými náklady dosažení maxima výsledkůUžitečnost - stupeň uspokojení potřeb
5.4. Veřejné zakázky, veřejná soutěž
Veřejné zakázky, veřejná soutěž – Tvorba konkurenčního prostředí v rozpočtovém financování
Definice: Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem veřejné zakázky a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.
Veřejné zakázky
nadlimitní podlimitní malého rozsahu > limit 1 mil < limit pod 1 mil.soutěž soutěž bez soutěžeLimity se stanoví vyhláškou
5.5. Veřejný deficit
• Veřejný deficit (schodek) – záporný rozdíl mezi veřejnými příjmy a veřejnými výdaji běžného fiskálního roku.
• Veřejný deficit v širším pojetí: záporný rozdíl mezi veřejnými příjmy a veřejnými výdaji všech složek rozpočtové soustavy na úrovni institucí centrální vlády (státní rozpočet, národní fond, CPO), mimorozpočtových fondů, fondů sociálního zabezpečení a institucí územních samosprávných celků.
• Veřejný deficit 2011 mld. Kč (vlastní výpočet autora)
Státní rozpočet
Mimorozpočtové fondy
Sociál zabezpečení
Místní finance
celkem
130,7 6,6 4,2 1,1 142,7
5.6. Struktura veřejného deficitu
• Stkrutura veřejného deficitu: deficit cyklický a deficit strukturální• Deficit cyklický – schodek vyvolaný cyklickými výkyvy hospodářského růstu • Strukturální deficit – je schodek, který zbývá po separování vlivu hospodářského
cyklu. Strukturální deficit je počítán při zohlednění současných úrovní veřejných výdajů a daňových příjmů za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potencionálního produktu. Strukturální deficit tedy svým způsobem ukazuje dopad produkční mezery do veřejných financí
• Strukturální a cyklický deficit 2011 v mld. Kč (vlastní odhad autora podle pramenů MF ČR)
Schodek
Cyklický
Očištěný
Ostatní vlivy
Strukturální
Úroky Primární
-142,8 -44,6 -98,2 -2,9 -95,3 -53,5 -41,6
5.7. Veřejný dluh
• Veřejný dluh – úhrn celkové zadluženosti všech institucí centrální vlády, mimorozpočtových fondů a institucí mistní samosprávy. Představuje vlastně souhrn ročních deficitů upravený o splátky veřejného dluhu.
• Fiskální brzda - maximální míra veřejného dluhu nebo ročního veřejného schodku. Může být stanovena absolutní částkou nebo jako poměr dluhu k vybranému ekonomickému agregátu (např. hrubý domácí produkt)
• Fiskální útes - eufeministický výraz pro fiskální brzdu stanovenou absolutní částkou (použito v USA)
5.7. Financování veřejného dluhu
Veřejný dluh 2011 (v mld. Kč)
Vnitřní dluh podle finančních instrumentů k počátku a konci roku v mld.
1. leden půjčky splátky jiné 31.12.
celkem 1344,1 464,3 313,5 4,5 1499,4
vnitřní 1036,3 458,1 312,2 0 1182,2
Zahr 307,8 6,2 1,3 4,5 317,2
Celkem T bonds T bills Bonds Float
úspory Kr dobé úvěry
1182,2 853,0 162,6 146,2 20,4 0,0
-312,2 -102,1 -187,7 -2,0 -0,0 -20,4
+458,1 +124,5 +237,0 +55,8 +20,4 -20,4
1036,1 830,6 113,3 92,4 0,0 0,0
Téma 6. Sociální zabezpečení
• Sociální zabezpečení jako soubor institucí, zařízení a opatření pro předcházení, změkčení a likvidaci následků sociálních událostí občanů.
• Systémy: sociální pojištění, sociální podpora, sociální pomoc• Metody financování: solidární, pojistná a fondová (kapitálová).
Více zdrojové financování • Způsoby realizace sociálního zabezpečení: nepřímé, přímé,
adresné
6.1 Sociální zabezpečení- struktura
Sociální pojištění: Pojištění ztráty pravidelných peněžních příjmů z důvodů
• Věku - penzijní pojištění• Nemoci – zdravotní pojištění• Ztráty zaměstnání – pojištění v nezaměstnanosti
Sociální podpora a sociální výpomoc Sociální podpora řeší případy snížení příjmů z dočasných důvodů (mateřství,
výchova dětí apod.)Sociální výpomoc řeší ztrátu peněžních příjmů z jednorázových příčin nebo z
důvodů růstu životních nákladů.
6.1 Sociální zabezpečení- struktura pokračování
Sociální zabezpečení rok penze zdraví práce podpo
ravýpomoc
celkem
2013 394,0 31,7 19,9 22,8 42,5 510,9
2014 402,4 32,7 20,3 23,9 43,6 522,9
2015 413,6 34,3 19,7 24,2 45,5 537,3
6.2. Systémy financování sociálního pojištění
V praxi se často používá kombinace těchto různých možností, nebo se systémy navzájem doplňují
Průběžný (rozpočtový, solidární)
Pojistný Kapitálový
Založen na kvazi daňových, tj. povinných odvodech do ročního rozpočtu. Povinné pro všechny, úroveň zajištění závisí na rozpočtovém omezení.
Systém je založen na principu neživotního pojištění, respektive úrazového pojištění. Je stanovena výše náhrad a od ní se odvozuje výše příspěvku. Pojištění může být povinné nebo nepovinné.
Systém se opírá .o principy životního kapitálového pojištění.
6.3. Systémy financování sociální podpory a pomoci
Systémy financování sociální podpory a výpomoci
nepřímé Přímé Adresné
Peníze obdrží instituce poskytující příslušné sociální služby
Pomoc obdrží osoba zajišťující příslušné sociální služby
Peníze obdrží přímo sám adresát podpory, spotřebitel služeb
6.4. Důchodové pojištění ČR
• Základní důchodové zabezpečení • Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění
zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.
• Pro vznik nároků na dávky důchodového pojištění je podmínkou naplnění stanovené doby placení pojistného a dosažení důchodové věku
• Výše dávek se odvíjí od zdanitelných příjmů pojištěnce• Dodatečné možností důchodového zabezpečení (od 2013)• Důchodové spoření• Dodatečné penzijní spoření
6.5. Pojistné na sociální zabezpečení
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: • nemocenské pojištění (2,3 %), • důchodové pojištění (28 %), • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2%)
Zaměstnanci – jen důchodové pojištění (6,5%)Zaměstnavatelé – důchodové (21,5 %), a nemocenské a na zaměstnanost
(možno i 3,3%)OSVČ - důchodové (28 %) a nemocenské (2,3%)
Téma 7. Veřejné finance Evropské unie
• Rozpočet Evropské unie• Příjmy rozpočtu EU• Výdaje rozpočtu EU• Finanční rámec (Finanční výhled) EU• Veřejné finance Evropské unie
7.1. Rozpočet Evropské unie
• Jednoroční souhrn příjmů a výdajů Evropské unie
• Příjmy a výdaje musí být vyrovnány (nepřipouští se deficit)
• V EURO• Limit max. 1,24 GNI EU• 2010 – 141 mld. EU
7.2. Příjmy rozpočtu EU
• Tradiční vlastní zdroje (poplatky a cla z dovážených zemědělských produktů,zejména z cukru)
• Podíl na DPH• Podíl dle GNI• Ostatní (různé poplatky)
7.3. Výdaje rozpočtu EU
• Strukturální politika (udržitelný růst)• Ochrana a řízení přírodních zdrojů
(zemědělství)• Vnitřní politika• Zahraniční politika• Administrativa
7.3. Výdaje rozpočtu EU - pokračování
Dva druhy výdajů
Pro platby (výdaje pro daný fiskální rok)
Pro závazky (výdaje k použití pro více roků v rámci finanční perspektivy)
7.4. Finanční rámec EU
Poprvé v roce 1988, pětiletá, od roku 1993 sedmileté finanční rámce, finanční výhledy, finanční perspektivy
Stanoví• Maximální velikost rozpočtových výdajů v
jednotlivých letech• Strukturu výdajů jednotlivých rozpočtů
7.5. Veřejné finance EU
Maastrichtská konvergenční kritéria (1992)Ceny, úroky, devizové kurzy, veřejný deficit a
veřejný dluh Pakt stability a růstu (1997)• Systém včasného varování• Soubor varovných opatření
7.6. ČR a rozpočet EUSouhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004 - 30.06.2009(mil. €) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2004-2009
Příjmy z rozpočtu EU
Strukturální akce 193,4 212,1 468,3 992,9 1680,1 1962,8 5509,8
Zemědělství 90,8 398,1 503,5 634,9 584,2 876 3087,5
Vnitřní politiky 26,9 48,6 55,9 56,8 85,6 87,0 360,8
Předvstupní nástroje 157,1 72,2 90,4 19,7 24,5 29,2 393,0
Kompenzace 332,3 300,0 201,9 0 0 0 834,2
Celkové příjmy z rozpočtu EU
800,4 1031,0 1320,0 1704,3 2375,0 2955,0 10185,8
Platby do rozpočtu EU
Tradiční vlastní zdroje (cla)
58,9 136,7 149,0 178,9 207,6 167,9 899,1
Zdroj z DPH 78,6 140,9 173,7 198,1 224,7 174,2 990,2
Zdroj z HND 416,7 681,9 747,7 780,0 989,0 1012,7 4628,0
Celkové platby do rozpočtu EU
554,2 959,5 1070,5 1157,1 1421,2 1354,8 6517,4
Čistá pozice vůči rozpočtu EU
246,2 71,5 249,5 547,3 953,7 1600,2 3668,4