Velux - Výhledy

V ý h l e d y1 / 2 0 0 9 o d ř e v u a p l a s t u

2

v y h l í d k a

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : M a r t i n G r o M a n

f o t o : a r C h i v

PryskyřiceLidově se jí říká smola nebo taky smůla. Obsahuje hlavně uhlovodíky, takže jde vlastně o skvělou ukázku souhry mezi dřevem a hmotami příbuznými plastům. Pryskyřice se hodí na výrobu laků, lepidel, kadidla, benzínu i parfémů. A když se pryskyřice zahřeje, vzniká kalafuna využívaná pro mazání smyčců houslí a dalších strunných nástrojů. A k čemu se hodí samotným stromům? Není to tak docela jejich krev, jak se někdy poeticky říká – jde spíš o lepidlo fungující při poranění kůry. Stejně tak uchrání strom před nálety parazitů, třeba kůrovců.

JantarKdyž pryskyřice zkamení, vzniká z ní jantar, který milují hlavně ženy pro jeho dekorativnost. Jantar se rodí pěkně dlouho – trvá to až 50 milionů let. Jantarů je hned několik druhů a dodnes se je nepodařilo v dokonalé podobě uměle vyrobit, i když jejich složení je celkem dobře známo. Prostě čas a zrání žádný chemický postup nenahradí. Navíc míza proměněná v jantar někdy uchovává v dokonalém stavu drobný hmyz nebo přírodniny a jejich DNA. Tuto schopnost oceňují především vědci.

Pestrý světza vaším oknem

2

Výhledyo dřevu a plastu

Vážení čtenáři,

letošní první číslo našich Výhledů k vám dorazilo netradiční formou. Rozhodli

jsme se srovnat krok s dobou, které vládne internet, elektronika a její nástroje,

a tak vám tentokrát Výhledy došly do schránky e-mailové místo do schránky

poštovní. Zkoušíme nové komunikační kanály, které nás spojují s vnějším světem,

a začali jsme právě od našeho časopisu. Díky tomuto kroku vám můžeme

nabídnout více stránek, to znamená více čtení a zajímavých informací.

Pokud bude tento náš krok úspěšný, jsme připraveni u Výhledů střídat

elektronické a klasické vydání, stejně tak jako v našich tématech střídáme

témata éterická a zemitá.

Jako třeba v tomto čísle, kde hlavním motivem je pevné, zemité téma dřevo

a plast (str. 6–11). Celým číslem se jako červená nit vinou naše výrobky

ze dřeva i plastu či z unikátní kombinace obou materiálů. Představíme vám

mimo jiné bezúdržbová střešní okna ve všech fázích jejich životního cyklu

– od výroby, přes montáž, až po jejich využití v moderní architektuře. O své

zkušenosti s těmito okny se podělí Michal ČuMrda (str. 14) a také

vladiMír patoČka (str. 18). Každý se na naše výrobky dívá z jiného úhlu

– jeden jako montážník a druhý coby obchodní zástupce. Docela jiný pohled

na práci se dřevem má architekt Martin rajniš (rozhovor na str. 12).

Také jeho práce využívá světla a moderních postupů při stavbě dřevěných

domů, takže k našemu tématu ideálně ladí. Dále se v čísle dočtete o tom, jak

bílá bezúdržbová okna prosvětlila tréninkové centruM spoleČnosti

veluX v něMecku (str. 4) nebo jak se tato okna vyrábějí v našem novéM

závodě na slovensku (str. 16). Nemůže chybět ani pohled mladých

architektů na světlo. Jak ho vnímají a jak s ním pracují, nám odhalí článek

o soutěži international veluX award (str. 20).

A na závěr se dozvíte, co VELUX chystá v nejbližší budoucnosti.

Příjemné čtení a krásné léto plné pohody a slunce.

David Brož, ředitel VELUX Česká republika, s. r. o.

12

4

6

18

4

Realizace Školicí středisko sonnebornNedaleko města Gotha v Thüringenu byla postavena seminární budova společnosti VELUX. Ztělesňuje vizi moderní architektury, pro niž je charakteristický dostatek denního světla, čerstvého vzduchu a výhled. Tato stavba představuje nový koncept budovy, kde není třeba používat konvenční klimatizaci, a to hlavně díky inteligentnímu řízení přísunu denního světla a vzduchu.

v ý t v o r

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : v e l U x

f o t o : v e l U x

Architektonické řešeníAutoři projektu pro ni zvolili severo-jižní orientaci. Přístup k domu, pří-jezdová cesta a parkovací místa, stejně jako hlavní vchod, byly umís-těny na jižní straně. Dispoziční řešení je navrženo tak, aby byla maximálně využita orientace místností k vytvo-ření optimálního vnitřního prostředí. Na centrálně umístěnou vstupní ha-lu navazují seminární místnosti. Dvě největší využívají celou hloubku dis-pozice budovy. Nad vstupní halou je umístěna galerie s přístupem na te-rasu, kde je zřízena kavárna. Všech-ny prostory jsou otevřené do krovu, což umožňuje jejich rovnoměrné pro-světlení a využití efektivního způso-bu přirozeného větrání.

Konstrukční a materiálové řešeníŽelezobetonový stěnový systém s akumulační schopností je dopl-něn o obálku z ocelové rámové kon-strukce s tepelnou izolací. Dimenze tepelné izolace vycházejí z výsledků simulačních studií. Fasádní a sou-časně i střešní plášť je na severní straně řešen falcovaným titanzin-kem na dřevěném záklopu. Ostatní fasády jsou řešeny kombinací čer-ných eternitových šablon a dřevě-ných lamel „superwood“. Vnitřní úprava stěn je kombinací akustic-kého sádrokartonu a pohledového železobetonu. Povrchy podlah jsou dlaždicové. Výběr vnitřních povr-chů je podřízen použitému systému podlahového a stěnového vytápění a návrhu optimální akustiky semi-nárních místností.

SvětloDostatku denního světla a jeho rov-noměrného rozložení je docíleno vy-užitím střešních oken. To představuje hospodárné řešení prosvětlení větších prostor během dne. Do budovy prou-dí světlo 166 střešními okny, v bu-dově je tak dostatek denního světla po celý rok. Zvláštní důraz je kladen na osvětlení míst, na nichž je svět-lo nejvíce potřeba. Denní světlo totiž hraje při využití této bodovy klíčovou

Školicí středisko Sonneborn

ztělesňuje vizi moderní architektury,

která využívá střešní okna jako

vstupní bránu pro světlo a vzduch,

a předurčuje tak nový koncept větrání

bez použití klimatizace.

5

roli. Vytvoření koncepce prosvětlení budovy předcházela řada fotometric-kých analýz, zahrnujících jak otázky dostatku denního světla, tak i preven-ci oslnění a přehřívání vnitřních pro-stor. Převládající podíl světla v interi-éru (85 %) pochází z difuzního světla, a to jak při zatažené, tak i zcela jasné obloze. Analýzy prokázaly, že nejúčin-nější bude rozmístění střešních oken v pásech – na severní straně svislých, na straně jižní vodorovných. Rozdílný přísun slunečního světla a množství jeho paprsků během různých ročních i denních dob vytváří v tomto prosto-ru stále nové a nové světelné hry. Ří-zený systém venkovního stínění je zajištěn automatickým elektrickým ovládáním oken INTEGRA® společ-nosti VELUX. Pásy střešních oken se objevují jako téma i tam, kde se počí-tá s umělým osvětlením.

Vnitřní prostředíPřirozené větrání, s řízeným oteví-ráním oken závislým na povětrnost-ních podmínkách, zaručuje příhodné teplotní podmínky a kontrolu kvality vzduchu. Především v létě může být budova optimálně spravována i díky využití nočního chladného vzduchu. V zimních měsících pomáhá podla-hovému topení napojenému na tepel-né čerpadlo i systém solárních ko-lektorů a efektivní využití pasivních solárních zisků budovy. Vtipně je zde využit princip přesahu střechy jižní fasády, který v létě chrání pás střeš-ních oken před přímými slunečními paprsky (kvůli oslnění a přehřívání) a v zimě, kdy je slunce nízko nad ob-zorem, umožňuje paprskům vstou-pit do budovy. Na černém povrchu jižní fasády se venkovní vzduch pře-dehřívá, kumuluje se pod přesahem a do interiéru pak při větrání přichá-zí už předehřátý.

Systém chlazeníAby bylo možné zajistit provoz bu-dovy i bez tradičního klimatizačního zařízení, byl v letních měsících vy-užit princip řízeného větrání – příč-ného provětrání, komínového efektu

a nočního chlazení budovy. Do míst-ností proudí střešními okny, kte-rá jsou automaticky řízena, čerst-vý vzduch. Rovnoměrné proudění je přitom zajišťováno pozicí a uspořá-dáním oken v závislosti na tvarech a orientaci budovy. Není tak zapo-třebí žádný podpůrný mechanizmus. Akumulaci chladného vzduchu při nočním chlazení zajišťují železobe-tonové stěny a podlaha. K dochlaze-ní může být navíc podle potřeby vy-užito okruhu podlahového topení se zemním registrem pro oběh studené vody v systému a tím k ochlazová-ní konstrukcí.

Nadměrnému přísunu tep-la v létě je zamezováno především automaticky řízenou ochranou pro-ti slunci – předokenními roletami a markýzami VELUX – a dále volbou zasklení oken se zvýšenou ochranou proti prostupu slunečního tepla.

Budova VELUX Fórum je dokla-dem toho, že cílené využití denního světla v budovách přispívá k redukci spotřeby energie, a představuje tak jednu z možností, jak budovat archi-tekturu pro budoucnost.

v celém školicím středisku

byla instalována bezúdržbová střešní

okna velUx.

Světlo a vzduch se vpouští

do budovy 166 střešními okny velUx.

tvar budovy a strategické rozmístění

oken umožňuje využívat při větrání

komínového efektu. klimatizace je

nahrazena přirozeným větráním.

Sestavy bílých bezúdržbových

oken vpouští do místnosti dostatek

světla i vzduchu a zárověň umožňují

slunečním paprskům vytvářet zajímavé

světelné kresby.

„Oblast stavebnictví má nejvyšší potenciál pro úsporu energie. 40 % energie totiž spotřebují právě budovy.“andris Piebalgs, komisař evropské Unie pro energii

„Při plánování budovy je pro mne důležité, abych vůbec nepotřeboval umělé osvětlení. Po většinu dne si musí místnosti vystačit pouze s denním světlem.“Petr andres, poradce v oblasti světelného plánování, hamburk

„Energetická efektivita a vysoké nároky na komfort uživatelů vyžadují řešení budovy s tepelně izolovaným zdivem a dostatečně velkými plochami oken, takže se do místností dostane dostatek denního světla a čerstvého vzduchu. K tomu napomáhá v neposlední řadě i inteligentní technika.“Univerzitní profesor, dr. ing. M. norbert fisch, inženýr plánování společnosti eGS, Stuttgart a iGS, Braunschweig

Výrobky VELUX použité ve školicím centru Sonneborn

Střešní oknaBezúdržbové střešní okno GGUElektricky ovládané střešní okno GGU INTEGRA®Doplňkové střešní okno GIU Střešní balkon GDL CABRIO™Střešní okno GGL Doplňkové střešní okno GIL

Solární systémSolární kolektor CLI

Rolety a žaluzie Elektricky ovládaná venkovní markýza MML Elektricky ovládaná předokenní roleta SML Elektricky ovládaná zastiňovací roleta RML Elektricky ovládaná zcela zatemňující roleta DML

dřevostavba v rabštejně nad Střelou.

Bydlí tady jenom 20 obyvatel, a tak je tato část

města Manětín považována za nejmenší historické

město u nás. ve světě ho trumfuje jenom městečko

hum v Chorvatsku.

66

v h l e d

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : r o M a n P e t e r k a

f o t o : v e l U x , a r C h i v

7

dřevo a plastperspektivy stavění ze dřeva Po dlouhá staletí bylo dřevo spolu s kamenem jedním ze základních stavebních materiálů pro obytná stavení. Lesů – a tím pádem i dřeva – bylo všude dost a dost. Když se naši dávní předkové přestali spoléhat na to, co si k jídlu uloví, a pustili se do obdělávání půdy, museli si půdu nejprve na okolní přírodě vydobýt – vymýtit kus lesa. A protože dříví z poražených stromů bylo škoda nechat ležet ladem, začali z něj stavět své domy. Z „odpadu“ se tak stala nesmírně užitečná surovina.

S t r a n y 6 – 1 1

7

K hlavním výhodám dřeva patří je-ho snadná opracovatelnost. U dře-věných staveb také odpadá „mok-rý proces“, stavět se z něj tudíž dá po celý rok, bez ohledu na počasí. Velkou výhodou je rychlost stavění a nižší nároky na vybavení staveniš-tě i zatížení okolí při výstavbě. Su-ché dřevo je také špatný vodič tep-la – díky své struktuře naopak velmi dobře brání prostupu tepla, a pro-to se stěny dřevostaveb mohou po-chlubit výbornými izolačními vlast-nostmi. Při srovnatelných tepelných odporech jsou stěny dřevěných kon-strukcí lehčí a tenčí než u zděných konstrukcí, šetří se tak vnitřní pro-stor, který by jinak „ukrojila“ tloušť-ka obvodového zdiva. Např. smrkové řezivo tloušťky 8 cm izoluje tepelně

stejně jako cihlová zeď tlustá 67 cm. Dřevěné stavby neakumulují teplo. Při vytápění tak není třeba nejprve čekat, až se teplo uloží do stěn ja-ko u staveb zděných, ale ekonomic-ky se rovnou vytápí vnitřní prostor stavby. Dřevo je materiálem ekologickým. Jde o obnovitelnou surovinu – strom sice roste řadu let, nicméně je mož-né jako náhradu za vytěžené dřevo vypěstovat nové. Dřevo je materiál biologicky odbouratelný a tzv. CO2 neutrální – při svém rozkladu uvol-ňuje do okolí pouze takové množ-ství „skleníkového plynu“ CO2, které dorůstající les během růstu odebral z atmosféry.

Nevýhody? Jsou, ale dají se řešitPoužívání dřeva ve stavebnictví sa-mozřejmě nepřináší jen samá pozi-tiva, je nutné vyrovnat se i s nevý-

hodami tohoto materiálu. Jednou z nich je nízká kročejová neprůzvuč-nost především stropních konstrukcí. Lze ji sice zvýšit, ale za cenu poměr-ně náročných technických řešení. Asi největší obava ze dřeva coby stavebního materiálu souvisí s jeho hořlavostí. Dřevo samozřejmě ho-ří. Se zvýšeným požárním nebezpe-čím u dřevostaveb to ale není až tak jednoznačné. Dřevo vydrží v ohni po-měrně dlouho – dřevěný masiv oho-řívá rychlostí 4–5 centimetrů za ho-dinu. Ohořelá vrstva obsahuje uhlík, který brání přístupu dalšího vzdu-chu k ohni. Do jisté míry tak ohoře-lá svrchní vrstva dřeva působí jako ochranný plášť proti dalšímu ohni. Statické vlastnosti dřeva se navíc při požáru zhoršují mnohem poma-

leji, než je tomu u betonových pilí-řů či ocelových nosníků. Dřevo lze při tom vůči ohni poměrně účinně chránit impregnací. Požární odol-nosti cihlových staveb samozřejmě ani moderní dřevěné konstrukce ne-dosahují. Nicméně pro obyvatele do-mu je při požáru nejnebezpečnější vzplanutí součástí interiéru – nábyt-ku, textilií či kuchyňských spotřebi-čů. Mnohem nebezpečnější než sa-motný oheň jsou v první fázi požáru pro lidi v domě jedovaté zplodiny unikající do ovzduší při hoření plas-tů a podobných materiálů.

Strach ze dřevaAž do první poloviny 18. století by-ly dřevěné domy velmi oblíbené všu-de tam, kde byl k dispozici dostatek kvalitního dřeva. Roku 1755 ale vy-šel jeden z prvních zákonů omezující možnosti výstavby dřevěných domů.

Dřevo vydrží, jenom to chce péčidřevostavby samozřejmě trpí omezenou životností a trvanlivostí (více

o tom také v rozhovoru s architektem Martinem rajnišem). dřevěným

domům hrozí nebezpečí od různých dřevokazných hub a jiných parazitů.

toto riziko ale lze ovlivnit už při návrhu a realizaci dřevostavby, která

musí respektovat vlastnosti materiálu. vždy platí, že dřevo nelze

použíto tam, kde vzhledem ke svým vlastnostem zkrátka nemůže

obstát – např. pod úrovní terénu. Základem spolehlivosti a životnosti

je dodržení zásad tzv. konstrukční ochrany dřeva. to znamená stavět

tak, aby už samotný způsob, jakým je dřevostavba postavena,

zamezoval vnikání vlhkosti do konstrukce a zajišťoval její ochranu

proudícím vzduchem. Správně zkonstruovaná a také správně udržovaná

dřevostavba má pak stejnou životnost jako stavba zděná – sto i více

let. důkazem toho jsou zachované historické dřevěné roubenky či

kostelíky.

8

Dušan Jurkovič dal dřevu styl

Dřevo samozřejmě hoří. Se zvýšeným požárním nebezpečím u dřevostaveb to ale není až tak jednoznačné.

kvalita dřeva používaného na výrobu střešních oken velUxZ pohledu objemu patří dřevo mezi nejdůležitější suroviny používané při výrobě střešních

oken velUx. výrobní závody společnosti velUx byly jedny z prvních, které začaly

pracovat s novými standardy z certifikačního programu pro podporu lesů PefC (the

Programme for the endorsement of forest Certification) a s lesní certifikací fSC (forest

Stewardship Council). některé naše závody dokonce získaly certifikaci podle těchto

norem už v roce 2004. všechny certifikované závody jsou kontrolovány nezávislou třetí

stranou, která zaručuje, že výroba probíhá právě podle požadavků standardů certifikátů

fSC a PefC. všechny závody, které vyrábí střešní okna velUx, jsou vlastněny skupinou

velUx, takže jsme schopni dohlížet na celý proces výroby od chvíle, kdy dřevo opustí

pily dodavatele, až do doby, kdy jsou okna dokončena.

Certifikační program pro podporu lesů (PefC) je mezinárodní aktivita, která podporuje

trvale udržitelné hospodaření v lesích, spotřebu dřeva jako ekologicky obnovitelného

zdroje a výrobky ze dřeva. forest Stewardship Council (fSC) je mezinárodní síť úřadů,

propagující odpovědné chování k světovému lesnímu dědictví.

Osvědčená kombinace: VELUX a dřevokladné vlastnosti dřeva ve vztahu ke střešnímu oknudřevo má nízký součinitel teplotní délkové roztažnosti, z tohoto důvodu okna při

extrémních výkyvech venkovních teplot nemění svůj tvar. obavy, že by okna vlivem

teplotních změn mohla drhnout nebo by naopak dostatečně netěsnila, jsou u střešních

oken velUx zbytečné. a to jak u oken celodřevěných, tak plastových s dřevěným

jádrem. lepené dřevěné jádro střešních oken velUx zajišťuje vysokou pevnost a tuhost

rámu i křídla střešního okna.

Když se u nás mluví o dřevostavbách, padne skoro vždy také jméno architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947). Jeho díla jako Libušín a Maměnka na Pustevnách, lázeňské budovy a kolonáda v Luhačovicích, budova restaurace v osadě Peklo u Nového Města nad Metují, rekonstrukce zámku v Novém Městě nad Metují a další patří ke klasice české a slovenské secesní architektury inspirované lidovou kulturou. Zámek v Novém Městě nad Metují Jurkovič upravoval v letech 1908– 1913 a kromě interiérů zasáhl také do zahradní architektury. Jeho celodřevěný most s lidovými motivy tak doplňuje sbírku barokních trpaslíků od Matyáše Bernarda Brauna.

krovu sluší dřevovazba, vaznice, krokev, vazný trám, hambalek,

kleštiny, sloupek, věšák nebo zavětrování…

Pojmy, které zná každý truhlář. Pokud už

někdy dělal střechu, nikdy na tuto práci jistě

nezapomene. krásné dřevo, nebe nad hlavou

a dílo, které jde většinou svižně od ruky, protože

každý chce mít dům rychle pod střechou. okna

jsou oči domu, ale krov je jeho bezpečí, jeho

jistota. nese střešní krytinu a přenáší zatížení

vzniklé třeba sněhem, větrem nebo vlastní tíhou

na nosné stěny stavby. existují samozřejmě

krovy kovové, ocelové, železobetonové

a kombinované, ale dřevo je klasika. U nás se

nejvíce využívá vaznicová soustava krovu –

dříve se dělaly také hodně krovy hambalkové

a věšadlové.

99

Šlo o C. K. patent pro hašení ohně, který výslovně zakazoval stavět dře-věné domy ve městech a za nedodr-žení hrozil vysokými tresty. Požární řád Josefa II. z roku 1785 možnost stavět dřevěné domy ještě více ome-zil. Roku 1816 pak bylo dvorním de-kretem zakázáno budovat dřevěné stavby úplně. Stavební řád z roku 1833 sice za určitých podmínek stavbu dřevěných domů v horských oblastech povoloval, ústup dřevě-ných domů ze slávy přesto nastal. Postupně se na ně začalo pohlížet jako na provizorium vhodné tak ako-rát pro sociálně slabší vrstvy. Tento pohled na dřevěné stavby se ve vel-ké míře udržel v našich zeměpisných šířkách dodnes. Dřevo je pro mnoho lidí stále materiálem vhodným ma-

ximálně na stavbu zahradního al-tánku. Zkušenosti ze světa přitom ukazují, že s výjimkou podzemních staveb není druh stavby, který by se v zásadě nedal postavit i ze dřeva, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center či sportov-ních hal.Ostražitý přístup ke dřevu coby ma-teriálu pro stavbu domů si po svých „c. a k.“ předchůdcích, obávajících se požáru, zachovali i čeští úředníci. Kdo bude chtít postavit uvnitř obyt-né zástavby rodinný dům ze dřeva, bude se muset připravit na dlouhé martýrium. Hlavní argumenty úřed-níků proti povolení realizace projek-tu budou především z oblasti pro-tipožární ochrany. „Připadá mi, že úředníci vycházejí z předpokladu, že dřevěný dům prostě požadavky, které protipožární předpisy kladou na obytné budovy, splňovat nemů-

že, a vydávají zamítavá stanoviska dříve, než se vůbec na projekt po-dívají,“ míní Pavel Valenta, který se už druhý rok pokouší získat povolení k tomu, aby na svém pozemku v jed-né z okrajových pražských čtvrtí me-zi ostatními rodinnými domy mohl postavit obytný dům ze dřeva.

Otazníky budoucnostiPodle Vladimíra Bílka, předního od-borníka na problematiku stavění ze dřeva, mají dřevěné stavby v České republice zatím skrytý a nevyužitý potenciál. Dřevostavby u nás tvoří každý rok jen zhruba 1,5 % z celko-vé bytové výstavby. „V sousedních „starých“ zemích EU a Švýcarsku je tento podíl mezi 10 a 20 %, ve skan-dinávských zemích (kromě Dánska)

přes 75 %, obdobně jako v USA a Kanadě. V Japonsku je podíl dře-věné bytové výstavby přes 50 %,“ říká Bílek.Podle Vladimíra Bílka však dřevo-stavby mají v českých zemích i přes nedůvěru, kterou zatím musí pře-konávat, slibnou budoucnost. Před-pokládá postupné rozšíření dřevěné bytové výstavby až na patnáct pro-cent, včetně výstavby tří až pětipod-lažních bytových domů. Převládající variantou v dřevěné bytové i občan-ské výstavbě budou nízkoenergetic-ké „pasivní“ domy, pro které je dře-vo vzhledem ke svým vlastnostem výborným materiálem. „Dřevěná ar-chitektura bude hledat formy, kte-ré splní současné funkční a ekono-micko-ekologické požadavky, včetně propojení tradičního a moderního designu,“ nastiňuje další perspekti-vy budoucnosti stavění ze dřeva.

Dřevostavby mají v českých zemích i přes nedůvěru, kterou zatím musí překonávat, slibnou budoucnost.

dřevo se využívá samozřejmě

také jako surovina pro výrobu papíru.

Celulóza se zpracovává na mnoho podob

papírové hmoty. a z papíru se dá udělat

opravdu leccos. Japonské tradiční origami

je toho velmi pěkným a oblíbeným

příkladem. i na začátku této elegantní

skládačky byl strom.

Základem střešních oken VELUX je vždy dřevo, a to kvůli jeho nesporným výhodám. Plastová střešní okna VELUX mají tudíž také dřevěné jádro, které je zalito do vysoce odolného polyuretanu. Dřevěné jádro zajišťuje tvarovou stálost střešního okna, povrchová úprava vysokou odolnost vůči vlhkosti a špinění. Polyuretanová vrstva je opatřena bílým finálním lakem s UV filtrem, díky němuž zůstává lak i při působení slunečního záření stále bílý a nemění svoji barvu. Okna není třeba dále lakovat či jinak udržovat, povrch je odolný i vůči poškrábání. Rám stačí jen otřít vlhkým hadrem. Hladký povrch nedovoluje usazování špíny ve spárách a navíc velmi dobře vypadá, proto se okna hodí nejen do míst, která jsou náročná na údržbu, ale i tam, kde bílá barva vhodně doplní atmosféru obývaných prostor.

Bezúdržbová plastová střešní okna s dřevěným jádrem

1 0

recyklacena recyklaci plastů jsme my Češi skvělí.

vedeme v tomto v evropě. Podle odborníků

se v Česku recykluje polovina všech Pet

lahví. Jinde v eU je to obvykle tak třetina.

Nejstarší okna žádné rámy neměla. Pokročilejším řešením byla okna tvo-řená dřevěnou, popřípadě kamennou zárubní pevně spojenou se stěnou stavby. Až později byla pevná zárubeň nahrazena samostatným okenním rá-mem s křídly. Dlouhou dobu se k výro-bě okenních rámů používalo výhradně dřevo. Později mu začaly konkurovat i další materiály – především plast.

Plastová okna dobývají světHistorie výroby plastových oken je spojena s objevem jedné z nejstarších umělých hmot – polyvinylchloridu (PVC). Ten se podařilo vyrobit v ro-ce 1835 chemikovi a důlnímu inžený-rovi Henri Vicktoru Regnaultovi, když zapomněl roztok vinylchloridu v ká-dince na okenním parapetu. Roztok se za několik dnů změnil v bílý prá-šek. Potenciál nového materiálu zača-lo lidstvo objevovat až později – první

patent na výrobu PVC z vinylchloridu byl vydán až v roce 1913. Coby mate-riál pro výrobu okenních rámů se za-čal využívat až od padesátých let 20. století, kdy byly vyrobeny první systé-my plastových oken.

dřevo versus plastNárůst zájmu o plastová okna má své důvody. PVC má coby materiál pro výrobu okenních rámů své vý-hody. Jednou z nich je příznivá cena a také dlouhá životnost při výrazně nižších nárocích na údržbu. Zatím-co dřevo vyžaduje pravidelnou pé-či a obnovování ochranného nátěru, plastové okno je v podstatě bezúdrž-bové a natírat ho není třeba. Dřevo přirozeně stárne, jedná se o přírod-ní materiál, ale u starších typů oken může docházet ke kroucení rámů. Ne-jsou ho uchráněny ani plastové rá-my, těm navíc hrozí, že plast postu-

Okna jsou někdy přirovnávána k očím domů. Jsou nedělitelnou součástí interiéru i exteriéru domu, ovlivňují jeho vzhled, v první řadě slouží ale ke zprostředkování kontaktu světa „uvnitř“ a „vně“ domu. Zajišťují přísun světla a čerstvého vzduchu do světa uvnitř, zároveň jej i jeho obyvatele chrání před nepříznivými vlivy zvenčí. Důležitou součástí oken jsou jejich rámy, které nejen dotváří jejich vzhled, ale ovlivňují i jejich funkční vlastnosti.

Společnost VELUX je známá jako tradiční dodavatel střešních oken do šikmých střech. Ne všichni však vědí, že nabízíme řešení i do střechy ploché. Okna VELUX do ploché střechy (CFP, CVP) jsou určena pro osazení do střech se sklonem 0°–15°. Jsou navržena pro realizaci osvětlení i ventilace jak v admistrativních a průmyslových budovách, tak v bytových a rodinných domech. Rám okna je vyroben z PVC v bílé barvě a je zasklen izolačním dvojsklem s krycí kopulí z akrylátového skla. Vyrábí se ve dvou variantách – jako otevíravé okno s dálkovým elektrickým ovládáním nebo jako neotevíravé.

Nové okno VELUX do ploché střechy

Z jakého plastu se mohou vyrábět rámy oken?rám a křídlo plastového okna lze vyrobit z PvC – okna mají ve svém profilu řadu

podlouhlých komor, které jim zajišťují lepší izolační vlastnosti, pro zvýšení pevnosti

a tvarové stálosti se používají ocelové výztuhy. naproti tomu stojí technologie, která

umožňuje spojení dřevěného okenního jádra s vrstvou polyuretanu. Polyuretanová

vrstva chrání dřevěné jádro a zaručuje odolnost vůči působení vnějších vlivů. dřevěný

profil se při změnách teploty nerozpíná a zajišťuje oknu pevnost a tuhost. Plastová okna

s dřevěným jádrem představují unikátní spojení dvou materiálů, které oknům propůjčují

své nejlepší vlastnosti.

Polyuretan (PU) se vyrábí reakcí polyolu s izokyanátem. v závislosti na výrobním

postupu je materiál buď velmi měkký (jako u výroby matrací), nebo velmi tvrdý,

v takové formě se například využívá k výrobě nárazníků.

Polyvinylchlorid (PvC) je termoplastický materiál ve formě prášku nebo granulí.

Materiál může být tvarován na součásti ve formě nebo vytlačován do profilů, např.

právě k výrobě oken.

1 1

v h l e d

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : r o M a n P e t e r k a

f o t o : v e l U x , a r C h i v

Obroučky pro oči našich domů

pem let zkřehne a pokud pak praskne, jde o neodstranitelnou závadu. Život-nost plastových oken je odhadová-na na 20–25 let, u dřevěných oken je zhruba podobná. Zatímco ale dřevě-ná okna je po této době možné opra-vit, poškozená plastová okna je nutné celá vyměnit. Jako dvojsečná se uka-zuje „neprodyšnost“ plastových oken. Na jedné straně díky ní zajišťují vý-bornou izolaci proti hluku a úniku tep-la, na druhé straně omezují přirozenou cirkulaci vzduchu a nahrávají tak vzni-ku plísní v interiéru. Neprodyšnost ne-ní problémem jen u plastových oken, vyskytuje se i u jiných materiálů, pře-devším u oken nových. U moderních systémů je tato nevýhoda kompen-zována dodatečnými větracími prvky v rámu okna.

Umíráček pro dřevěná okna? Určitě neDřevěná okna však stále nepat-ří na smetiště dějin. Situace na tr-hu v Evropě je z celkového pohledu mezi plastovými a dřevěnými okny poměrně vyrovnaná. V dnešní době má stavebník možnost výběru me-zi fasádními i střešními okny z plas-tu i ze dřeva. Pro přírodní nebo plas-tový výrobek se pak rozhoduje podle toho, jak tyto materiály korespondu-jí s celkovým vzhledem domu, osob-ním vkusem a pocity a také očeká-vanými užitnými vlastnostmi. Dnešní systémy dřevěných oken eliminují ně-které hlavní nevýhody materiálu. Pře-devším riziko zkroucení a objemo-vých změn dřeva v důsledku toho, jak materiál „pracuje“ – moderní tzv. eu-rookna jsou vyrobena nikoli z jedno-ho kusu dřeva, jako „klasická“ dřevě-ná okna, ale z vícevrstvých lepených

profilů (tzv. eurohranolů), kde je pnu-tí dřeva potlačeno na minimum. Dře-vo se při výrobě eurohranolů nejprve zpracuje na jednotlivé základní díly, tzv. lamely. Ty se pak lepí na sebe tla-kovým lepením v hydraulickém lisu. Při rozhodování o tom, zda dřevěné nebo plastové okno, tak v dnešní do-bě hrají hlavní roli cena a subjektivní preference stavebníka. Dřevo je stále vyhledávaným materiálem u těch in-vestorů rodinných domků nebo u ma-jitelů památkově chráněných objektů, kteří dávají důraz na přírodní mate-riály a jejich výhody.

dřevo nebo plast? Obojí!Posledním trendem ve sporu me-zi dřevem a plastem je propraco-vaná kombinace obou prvků. Spo-

lečnost VELUX nabízí bezúdržbová okna kombinující polyuretan a dře-vo. (Portfolio výběru bezúdržbo-vých střešních oken VELUX je široké – od prověřené klasiky střešního ok-na GGU, přes výklopně-kyvná střeš-ní okna GHU a GPU, která umožňu-jí panoramatický výhled, až po okna doplňková, jakými jsou střešní okna GIU či svislá doplňková okna VIU.) Okenní profil má dřevěné jádro a je opatřen jednolitou polyuretanovou vrstvou s finálním bílým lakem a UV filtrem. Polyuretan nesublimuje, sne-se trvalou teplotní zátěž až 140 °C, nenapadjí ho škůdci ani plísně a vy-značuje se vysokou pevností v tlaku. Plastová okna s dřevěným jádrem tak nevyžadují údržbu a jsou ob-zvláště vhodná do místností s vyšší vlhkostí a tam, kde s interiérem lépe koresponduje jejich bílá barva a ele-gantní vzhled.

Coby materiál pro výrobu okenních rámů se začal plast využívat až od padesátých let 20. století, kdy byly vyrobeny první systémy plastových oken.

legonejslavnější stavebnice světa vznikla

v roce 1932, kdy chudý dánský tesař

jménem ole lirk Christiansen začal

vyrábět dřevěnou skládačku. legendární

leGo kostku vymyslel po válce a postupně

nahradil dřevo plastem. a fenomén byl

na světě.

Při výrobě oken zvolili konstruktéři pro každou jednotlivou součást právě ten materiál, který je nejvhodnější z hlediska optimální funkčnosti a dlouhodobé životnosti výrobku, a je také jednoduše a efektivně zpracovatelný. Proto i na oknech, která jsou vyráběna primárně ze dřeva, najdeme množství kovových i plastových součástí. Plasty můžeme s výhodou využít například jako součást uzavíracího mechanismu okna – kde jejich kombinace s kovovými částmi zajišťuje snížení hluku a hladký chod okna při zaklapnutí. U středových závěsů kyvných oken pokrývají plasty části kování proto, aby manipulace s oknem byla tichá a lehká a navíc takovéto závěsy nikdy nemusíme promazávat.

Plastové součástky střešních oken VELUX

1 2

r o Z h o v o r

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : r o M a n P e t e r k a

f o t o : v e l U x , a r C h i v

1 3

sladké dřevoMálokde dřevo a plast souzní tak pěkně jako na kytaře. Dřevěný korpus designéři často doplňují plastovými prvky, které dávají nástroji osobitý styl. A tak, ať už drnkáte na nádhernou španělku, westernovou kytaru, jumbo, jazzovou kytaru, havajku či na nějakou tu elektroakustickou parádu, často máte pod rukou vyladěnou kombinaci plastu a dřeva.

Co vaši práci a stavby domů nej-více komplikuje? dřív jsme dělali zhruba 40 návrhů a jeden se postavil. teď mám skóre 7:1, na sedm návrhů se jedna stavba realizuje. Úmrtnost, speciálně u dře-věných staveb a lehce experimen-tálních baráků, je neskutečná. a to ještě u řady baráků, který si stavím pro sebe, o žádný stavební povole-ní nežádám, protože to nejsou domy. ve skutečnosti jsou to sklady dře-va ve tvarech domu. pořád plejtvá-me lidskou prací nesmírně složitým stavebním řízením, do kterýho kecá každej, kdo má s prominutím do pr-dele díru. Já si myslím, že je to ab-surdní. a že s tím musíme něco dě-lat.

Mohl byste vysvětlit, co je to vlastně hráň?Když se člověk podívá na sklad u každý pily, najde tam hroma-dy dřeva srovnaný do pravidel-nejch útvarů, kterejm se odjakživa ří-ká hráň. Musí se dát vždycky prkno, proklad, prkno, tak hustě, aby se prk-na neprohejbaly, proklady proto, aby dřevo větralo a nezplesnivělo. Když je jedno prkno vedle druhýho, to je plná hráň. Když člověka napadne, že na stejným principu udělá dutou kostku, to je dutá hráň. Koupil jsem padesát kubíků dřeva, chtěl jsem je uskladnit a pak jsem si řek, když už je budou lidi rovnat do hráně, co kdyby je srovnali do tvaru domu. takhle vznikla stodola v Maxově. Já jsem od ní moc neočekával. Myslel jsem, že tam uskladním nábytek, ale když jsem si vlez dovnitř a viděl ten krásnej pohled ven těma mezírkama, nechal jsem ji stát jen tak.

A hráň v podobě věže?

Když se podařilo za přijatelný pení-ze koupit pár hektarů pozemků ko-lem chalupy, tak jsem tam z čirý buj-nosti postavil věž jako pokus, může-li být hráň na vejšku. Může. Kejve se. Kroutí se trochu. problém je, že když zaprší, věž povyroste. přijde sucho a zase klesne. Zkuste takový mění-cí se útvar pořádně zavětrovat. po-dobně z drobnejch lamel jsou slo-ženy některý asijský stavby. ale co ty lamely dělaj, je nevídaná krása. protože spolu interferujou, zároveň pouštěj dovnitř tý konstrukce prouž-kovaný světlo, a to dělá další věci, který u jinejch staveb nevidíte. proto je máme rádi, jinak nás trápěj.

Jaký vztah máte ke dřevu, proč ho máte rád?asi jako k ženskejm. uvědomuju si, že je naprosto nenahraditelný a úžasný, že nic lepšího neexistuje, ale zároveň má svoje vrtochy. proto-že je to stejně jako ženská přírodní materiál, tak má svý kouzlo. Ke dře-vu může člověk skutečně přilnout. Není chladný, není udělaný nějakou kalkulací. Není izotropní, není stejno-rodý, je antropomorfní, velmi blízko člověku. dřevo má v sobě naakumu-lovanej přírodní design. samozřejmě se dřevo prohejbá, protože v přírodě je pružnost potřeba. Kdybyste měla třeba jasan z ocele, po první vichřici by byl sklopený na stranu, musel by bejt strašně naddimenzovanej. tak-hle se strom sbalí a začne klást pod-statně menší aerodynamickej odpor. to ještě s domama neumíme. to jsou věci, za kterejma se plazíme.

dřevo má určitě i svoje nevýhody.dřevo má samozřejmě svou život-nost, která je nesrovnatelná třeba s kamením. ale není to vlastně

správně? Není správně, že dům ži-je jistou dobu a pak dožije? v ame-rice se stavěj baráky levnější s men-ší životností a pohled nový generace není tak svázanej složitým kontex-tem minulejch domů. Neříkám, že by se měly starý baráky bořit, evropskej kontext není amerika, ale zároveň si myslím, že nemůžeme všecky bará-ky udržet, když pořád stavíme něja-ký nový. předpovídat, jak budeme žít v následující generaci, je čím dál tím těžší. Není vyloučeno, že lidi začnou žít třeba ve skupinách. Rozpad rodi-ny je citelnej a mě zajímá do tý mí-ry, jak třeba rodinnej dům bude vy-padat za tři generace. Z toho plyne, že rodinnej barák by měl bejt jako součást velmi proměnlivýho „měk-kýho“ plánování. Čím víc toho do-kážeme nechat na ty další, čím míň závaznej plán, tím méně bude nepří-jemnejch překvapení. I cihlový bará-ky jsou dost měkký plánování, do ci-hel lze bušit, přidělávat šlicy. Naproti tomu panelák není vůbec měkký plá-nování. Kdo chce z 2+1 udělat spoje-ním 4+1, vyřezávat panely švédskej-ma pilama, tak se o tom přesvědčí. to je arogance plánování, arogan-ce rozumu.

Kratší životnost dřeva tedy nevi-díte jako problém?Někdy přežívá z dřevěnýho domu ne ta materie, ale design, duch do-mu. v Japonsku, ve velmi těžkým prostředí pro dřevo, kde hodně pr-ší, je tam teplo, se setkáváte s řa-dou chrámů, s dřevěnejma barákama starýma tisíc let. a vony jsou to tře-ba x-tý kopie toho původního bará-ku, dokonalý, přesný. Já si myslím, že když to má koule, když to má šťávu, když je to udělaný s veškerým nasa-zením, tak to má šanci.

Prof. akad. arch. Martin rajniš Vystudoval FA ČVUT a postgra-duální studium na AVU u profeso-ra Cubra (1971), absolvoval Škol-ku architektury (1979) architekta Hubáčka v SIAL Liberec. Roku 1986 založil DA studio. Se spo-luautory postavil Obchodní dům Máj na Národní třídě, pavilon na Světové výstavě ve Vancouve-ru, sérii rodinných domů, vil a vý-stavních pavilónů, řadu adminis-trativních budov v Praze, podílel se na projektech Centra Smíchov. V letech 1990–97 vedl ateliér ar-chitektury na VŠUP v Praze. Více než osm let strávil na cestách, s výjimkou Antarktidy navští-vil všechny kontinenty. V součas-né době vede projekční kancelář E-M.R.A.K. Společně s Kami-lou Amblerovou a Václavem Ho-reckým postavili Hráň u Slavo-nic, která byla jednou z nominací ČR na Mies van der Rohe Award 2009.

1 4

Když se dnes řekne moderní dřevostavba, mnoha lidem se u nás vybaví jméno Martina Rajniše. A jestli ne jméno, tak dost možná jeho stavby. Vždyť Hráň u Slavonic, která se mihla v mnoha odborných i populárních magazínech, získala letos jednu z nominací na prestižní Cenu Miese van der Rohe.

v i Z i o n Á Ř

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : v ě r a k o n e Č n Á

f o t o : r o B e r t r a M B o U S e k , w w w. e - M r a k . C Z

Martin Rajniš dřevo je jako úžasná ženská, má svoje vrtochy

1 5

Kdybyste měla třeba jasan z ocele, po první vichřici by byl sklopený na stranu, musel by bejt strašně naddimenzovanej.

3

5

Stodola v krňanech, realizace

hráň u Slavonic, interiér, realizace

hráň u Slavonic, exteriér, realizace

Zelená obytná krajina, náměstí, studie

Zelená obytná krajina, promenáda u rybníka, studie

1

2

3

4

5

4

2

1

1 6

v a r i a C e

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : r o M a n P e t e r k a

f o t o : r o B e r t r a M B o U S e k

Michal Čumrda se prací na střechách a montážemi střešních oken VELUX zabývá už přes deset let. „Když se montážím nějakou dobu věnujete, je to rutina,“ říká. U rozsáhlejších zakázek ale mohou i zkušení montážníci narazit na komplikace. „V takovém případě ale vždy máme možnost poradit se – většinou stačí po telefonu – se servisním technikem společnosti VELUX,“ říká Čumrda. Jednou z náročnějších zakázek poslední doby byla montáž většího souboru střešních oken v rodinném domě v Lánech. Šlo o jedenáct bezúdržbových střešních oken s označením GGU o velikosti M08 a dvě větší sestavy. „Byla tam jedna trojice střešních oken spojených prefabrikovanými krokvemi vedle sebe a druhá trojice doplněná svislými doplňkovými okny VIU,“ vypočítává Čumrda.

den s Michalem Čumrdouvětšina zakázek je rutina

1.Ještě než Michal Čumrda se svý-mi zaměstnanci začal s montáží jed-notlivých střešních oken podle objed-návky, vyrazil na „obhlídku terénu“. „Do firmy nám přišla od stavební fir-my poptávka s naceněným mate-riálem od společnosti VELUX, který měl být použit podle projektové do-kumentace. U takovýchto složitějších zakázek je ale dobré si na místě ově-řit a změřit, zda se vše vejde, kam se vejít má, a zda vše odpovídá – to jsou věci, které i projektanti od stolu špat-ně posuzují,“ vysvětluje. Díky tomu bylo možné zpřesnit a doladit nabíd-ku. „V poptávce byl požadavek na to, aby všechna okna měla předokenní

rolety, jenže to by tam nesměly být nosníky EBY,“ popisuje. Po rozměře-ní a potřebných úpravách požadavků bylo třeba vyžádat si z centrály spo-lečnosti VELUX na zakázku novou cenovou nabídku, která se ještě dola-dila. V dalších dnech pak bylo nutné poptat, objednat a převzít u osvědče-ného dodavatele potřebný materiál.

2.Když bylo vše vyjasněno, nakoupe-no a připraveno, mohli se montáž-níci pustit do práce. Nejprve bylo ale nutné na místo všechno navozit. S autem naloženým potřebným ma-teriálem a s dalšími čtyřmi kolegy vyrazil Michal Čumrda z Prahy smě-rem do Lán kolem sedmé ranní. Když bylo vše na místě, začala první část

montáže. „První den jsme udělali jen jedno okno – bylo to v době, kdy se brzy stmívalo, a bylo proto zbytečné později odpoledne začínat s další pra-cí,“ vysvětluje. Po dokončení samotné montáže přidělali montážníci na okno i markýzu, aby okno bylo kompletní.

3. – 4.Další den se už montážníci nemuseli zdržovat navážením materiálu a moh-li hned od rána pracovat na montáži jednotlivých bezúdržbových střešních oken GGU. „Vyměňovala se stará ok-na za nová, dokonce i do stejných ot-vorů, někde ale bylo okno oproti pů-vodnímu o něco posunuté, takže bylo nutné provést tesařskou přípravu,“

podotýká Michal Čumrda. Odpoled-ne už se na domě skvělo pět nových střešních oken včetně venkovních markýz. Další den pak byla dokonče-na montáž zbylých šesti bezúdržbo-vých střešních oken GGU.

5.Poté čekal na Michala Čumrdu a je-ho zaměstnance náročnější úkol – montáže obou sestav oken. Nejprve bylo nutné připravit pro obě sestavy tesařské výměny. „Sestavy se dáva-ly do otvorů, kde původně bylo vždy jen jedno okno, takže rozměrově jsme potřebovali něco úplně jiného,“ vy-světluje Čumrda. S pomocí motorové pily byly otvory připraveny, a protože se už den nachýlil, bylo nutné otvory dočasně zakrýt plachtou, aby v pří-

padě deště nenapršelo odkrytou čás-tí střechy do domu.

6.Další den pokračovala montáž obou sestav. Trojice oken spojených nos-níky EBY byla pro Michala Čumr-du a jeho kolegy hračkou – s nosní-ky EBY už mají zkušeností dostatek. „Pracuje se s nimi dobře a je to řeše-ní, které se mi docela líbí,“ říká Čumr-da. Větším oříškem byla druhá sesta-va s doplňkovými svislými okny VIU. „Jde o špičku sortimentu, se kterou se moc často nepotkáváme,“ potvr-zuje Čumrda. „Přestože se pro úspěš-né zvládnutí montáže stačí přesně držet návodu, domluvili jsme si přes

centrálu společnosti VELUX pomoc servisního technika. Tentokrát ne-dorazil pan Bach, se kterým obvykle spolupracujeme, ale jeho kolega Mar-tin Doubek, se kterým jsme během dopoledne usadili a vyrovnali vlastní okna. Zbytek už jsme zvládli sami.“

7.Další den už zbývalo jen dokon-čit montáž, zapojit do sítě elektric-ké ovládání oken a naprogramovat a aktivovat ovladače. Pro dosažení správného efektu bylo nutné aktivo-vat všechny najednou. Zapojit a na-číst do ovladače bylo nutné také ven-kovní markýzy. Pak už bylo možné předat zástupci investora uživatel-ské manuály a proškolit ho v použí-vání ovladačů.

Původně se vyučil v oboru strojník stavebních a pracovních strojů. „Motal jsem se kolem bagrů na stavbách, když pak přišla sametová revoluce, nechal jsem se od známého přemluvit, abych šel pracovat do jeho elektrikářské firmy,“ vypráví. Ve firmě pracoval jako univerzální pracovní síla – zpracovával objednávky, realizoval jednotlivé zakázky a staral se zároveň o sklad. „A protože jsme dělali i hromosvody, nebylo odtud k práci na střechách nijak daleko,“ říká. Od roku 1996 samostatně podniká. Začínal různými pracemi kolem rekonstrukcí střech, až se dostal ke střešním oknům. „Na montáži střešních oken se mi líbí, že je to čistá práce, která dotváří vzhled střechy,“ říká. Přestože jich už namontoval nepočítaně, sám střešní okno doma nemá – s manželkou a dvěma odrostlými dětmi bydlí v paneláku.

1 71 7

1 8

v ý r o B a

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : M a r t i n G r o M a n

f o t o : v e l U x

VelUX na Slovensku pokračujeme tam, kde Baťa skončilPřed více než 70 lety začala firma Baťa na jihu Trenčianského kraje na Slovensku stavět svůj první tamní závod. Postupně kolem něj vzniklo celé město – Baťovany. Od roku 1949 nese název Partizánske a VELUX tam právě otevřel svůj nový závod. Primátor Partizánského Ján Podmanický při otevření továrny právě na podobnost společnosti VELUX a Bati poukázal s tím, že zatímco Baťa město založil, VELUX by teď mohl pomoci vrátit městu jeho průmyslový ráz.

Nový závod Partizanske Building Components (PBC-SK) se bude specializovat na výrobu bez-údržbových střešních oken s označením GGU a oken CFP i CVP do ploché střechy. Tento pro-voz představuje první významnou zahraniční in-vestici v regionu a do konce roku 2010 má zajis-tit práci přibližně dvěma stovkám zaměstnanců, kteří v něm kromě obživy najdou kvalitní pracov-ní prostředí a možnosti dalšího osobního rozvoje a zvyšování kvalifikace.

Na slavnostním otevření nechyběl ani dánský velvyslanec na Slovensku Jürgen Munk Rasmus-sen nebo syn zakladatele společnosti VELUX, pan Lars Kann-Rassmussen. Přestřižení pásky a tedy otevření komplexu čtyř výrobních hal a dalších budov rozprostřených přibližně na rozloze skoro 20 hektarů samozřejmě předcházela pečlivá pří-prava také po personální a provozní stránce. Slo-venský výrobní závod vznikl v říjnu 2007. Po po-ložení základního kamene v březnu 2008 začala výstavba závodu a zároveň se rozeběhlo zajiš-ťování lidí pro novou fabriku. Výrobní pracovní-ci po svém přijetí během minulého roku putovali na dlouhodobé školení do Polska. Výrobní ope-rátoři se školili také v Polsku a navíc v Dánsku. Od letošního roku už jsou všichni na svých mís-tech a výroba jede na plné obrátky.

Společnost VELUX má s výrobou střešních oken vysoké kvality více než pětašedesátiletou zkušenost. Slovensko si pro výstavbu nového zá-vodu vybrala proto, aby v následujících letech podpořila růst trhu v oblasti střední a východní Evropy. Všechny provozy závodu jsou ohleduplné k životnímu prostředí, splňují všechny nezbytné zákonné limity pro emise a odpovídají vysokým ekologickým požadavkům kladeným na tento typ výroby.

Odolná a elegantní střešní okna Dnešní náročná klientela klade na paramet-ry střešních i jiných oken velké nároky. A to jak na praktičnost, tak na estetiku a řemeslné zpra-cování. A to je také důvod, proč se i u tak tra-diční věci jako je okno stále hledají nové postupy a technologie. Výsledkem této snahy jsou napří-klad střešní okna s označením GGU, která jsou vyráběna unikátní technologií: okenní profil má dřevěné jádro a je opatřen jednolitou polyureta-novou vrstvou s finálním bílým lakem a UV fil-trem. Okna jsou kyvná, to znamená, že závěs je umístěn v polovině výšky rámu, což umožňuje maximální využití prostoru pod oknem. Jsou to okna naprosto bezúdržbová, snadno se omýva-jí a nemusíte je znovu a znovu natírat jako okna s dřevěnými rámy. Navíc jsou tvarově stálá a mají zvýšenou odolnost vůči nečistotám. I když teplo-ty lítají nahoru dolů, okna této konstrukce se za-

letecký snímek z výstavby závodu

PBC-Sk

1 9

Více informací najdete na http://www.velux.cz/o_nas/vyrobni-zavod-partizanske/

VELUX si pro nový závod vybral Slovensko,aby v následujících letech podpořil růsttrhu ve střední a východní Evropě.

vírají a otevírají stále stejně lehce a snadno. Tak-že jsou skvělá třeba do místností s velkou vlhostí, jako jsou kuchyně a koupelny. Zavírání oken se lehce ovládá rukojetí, navíc jsou okna opatřena ventilační klapkou, která umožňuje větrání i při zavřeném okně a má snadno vyměnitelný vzdu-chový filtr.

A jak vlastně bezúdržbová střešní okna VE-LUX vznikají? Jednotlivé složky plastu se vstři-kují do duté formy, do níž je také vloženo dřevěné jádro. Proběhne chemická reakce a vzniklý poly-uretan má u stěn formy velmi tvrdý a hladký po-vrch, zatímco v blízkosti dřevěného jádra je jeho struktura pěnovitější a má dobré izolační vlast-nosti. Okna se ještě natírají dvousložkovým po-lyuretanovým lakem. PU hoří stejně jako dřevo a lze ho likvidovat spálením, při němž nevznikají zplodiny škodlivé pro životní prostředí. Tato uni-kátní technologie pro výrobu oken s polyuretano-vým povrchem je již vyzkoušena v závodech spo-lečnosti VELUX v Německu a v Polsku.

Okna do ploché střechy V Partizánském se vyrábějí rámy oken CFP a CVP do ploché střechy, nabízející řešení, jak prosvětlit prostory pod plochými střechami se sklonem ma-ximálně 15°. Obě okna jsou navržena pro realiza-ci osvětlení jak v admistrativních a průmyslových budovách, tak v bytových a rodinných domech. Jejich rámy jsou vyrobeny z PVC v bílé barvě a jsou zaskleny izolačním dvojsklem s krycí kopu-lí z akrylátového skla. Vybrat si můžete ze dvou variant – buď otevíravé okno s dálkovým elektric-kým ovládáním nebo neotevíravé.

CFP je neotevíravé okno do ploché střechy, které lze instalovat do střech se sklonem 0°–15°. Má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, na-víc mají obě vrstvy izolačního dvojskla zvýšenou odolnost proti mechanickému poškození.

Okno je díky rámu a manžetě z PVC bezúdrž-bové, má elegantní bílé provedení. Navíc je tu možnost osazení vnitřního dekorativního a zasti-ňovacího prvku – elektricky ovládané plisované rolety s označením FMG.

Otevíravé okno CVP do ploché střechy má stejné vlastnosti jako CFP, ale navíc je vybaveno elektricky ovládaným větráním a dešťovým sen-zorem. Má dálkové ovládání, kterým ho lze otevřít až o 150 mm a které je kompatibilní se systémem IO-homecontrol. Materiál oken, polyvinylchlorid (PVC), je termoplastický. Ve formě prášku nebo granulí se tak jako u všech oken z PVC vytlaču-je přes matrici a vytváří tak nepřerušovaný du-tý profil. V něm bývají podélné komory, zajišťující lepší izolační vlastnosti profilu. Nařezané čás-ti profilů se pak svařují do tvarů okenních rámů a křídel. Okna z PVC se už neopatřují nátěrem.

Balicí linka ve výrobní závodě PBC-Sk – před expedicí je třeba střešní okna velUx řádně zabalit, aby

zákazníkovi byl doručen jen bezvadný výrobek.

okna velUx do ploché střechy jsou zasklena

izolačním dvojsklem, které je chráněno před krupobitím

či jinými rozmary počasí akrylátovou kopulí

Bezúdržbové střešní okno velUx GGU

v sobě spojuje eleganci a praktičnost

2 0

r o Z h o v o r

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : r o M a n P e t e r k a

f o t o : r o B e r t r a M B o U S e k

Oblastní zástupce VELUX ČR Vladimír Patočka stráví velkou část pracovního dne za volantem své služební Octavie, zatímco se přesouvá od jedné schůzky ke druhé. „Měsíčně najezdím mezi čtyřmi a půl až pěti tisíci kilometry,“ říká. Není divu, oblast, kterou má na starosti, je poměrně rozsáhlá. „Sahá na jednu stranu od Hradce Králové, kde bydlím a odkud ráno vyjíždím na schůzky, až po okraj Prahy a na druhou stranu až po Pelhřimov,“ popisuje. Jeho úkolem je pečovat o vztahy s obchodními partnery společnosti VELUX – je ve styku s prodejci, s montážními firmami i s projektanty. „Poskytuji jim poradenství a zároveň se snažím jejich prostřednictvím vytvářet poptávku po našich výrobcích – aby je sami automaticky nabízeli koncovým zákazníkům, kteří uvažují o střešních oknech,“ vysvětluje.

2 1

r o Z h o v o r

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 7

t e x t : k a r e l S l i M Á k

f o t o : a l e x a n d r P o k o r n ý

2 1

den s Vladimírem PatočkouNa cestě za svými zákazníky 8.00Budík mu v pracovní den zazvoní ob-vykle kolem šesté hodiny ranní. „Sa-mozřejmě pokud mám naplánovány schůzky ve vzdálenější části regio-nu, například na Pelhřimovsku, kam se budu přesouvat delší dobu, tak kolem šesté už sedám do auta,“ ří-ká. Dnes ale necestuje tak daleko – má naplánovány schůzky v Nym-burce a jeho okolí. Vzbudí staršího, šestiletého syna, zatímco manželka spolu s mladším, šestiměsíčním syn-kem ještě spí. Během tři čtvrtě ho-diny se oba pánové společně vypraví a vyrazí na cestu. První zastávkou je školka, kam Vladimír „odevzdá“ sy-na, aby pokračoval v cestě na prv-ní domluvenou pracovní schůzku. Cesta dobře ubíhá, v osm hodin už je na první obchodní schůzce s prv-ním z obchodních partnerů – s člo-věkem ze spolupracující pokrývač-ské firmy. Informuje ho o novinkách v nabídce výrobků společnosti VE-LUX, jako je například střešní okno GDL CabrioTM, které umožňuje jedno-duchým způsobem vytvořit balkon bez dalších stavebních úprav a bez nutnosti obětovat část podlahové plochy, či doplňková střešní okna GIL a GIU. Představí také obchodní argu-menty k zateplovací sadě BDX, která zajišťuje účinnou izolaci kolem střeš-ního okna a usnadňuje i samotnou montáž. „Právě pokrývači jsou těmi, kdo jsou nejvíce ve styku s koncový-mi zákazníky. Informujeme je proto o novinkách a nejnovějších trendech a snažím se je proškolit, aby byli schopni nabídnout svým zákazníkům všechny naše výrobky, a to i ty s vyš-ší přidanou hodnotou, a mít vždy po ruce přesvědčivé argumenty pro zákazníka. Protože když na laika vy-chrlím sadu technických parametrů, nebude vůbec tušit, o čem to vlast-ně mluvím,“ říká Vladimír Patočka, když po necelé hodině končí schůzku a usedá znovu za volant automobilu, aby se přesunul dál.

10.00Musí se probojovat přes ucpaný Nymburk – ranní doprava je ve měs-tě v plném proudu a začíná kola-bovat, protože je kvůli rekonstruk-ci částečně uzavřen jediný most,

přes který se dá autem dostat z jed-noho břehu Labe na druhý. Během popojíždění v dopravní zácpě Vladi-mír Patočka nezahálí, vyřizuje první ranní telefonáty. „Jsou to reakce na e-maily, které jsem našel ve své poš-tě včera večer po návratu domů,“ ří-ká. V 10.00 se konečně proboju-je do cíle, do stavebnin, které patří mezi obchodní partnery společnosti VELUX, kteří prodávají střešní okna a výrobky VELUX. Vladimír Patoč-ka tu má dnes domluvené proškole-ní obchodních zástupců.

12.00Než odbije poledne, stihne Vladimír Patočka ještě několik schůzek, kte-

ré se týkají rozsáhlejšího projektu, jenž je teprve ve fázi příprav. Nej-prve jedná s projektantem, kterému nabízí jako ideální řešení pro projekt světlovody VELUX. Následuje schůz-ka s investorem. Na schůzce mu na-bízí řešení, jak do temných částí navrhovaných prostor přivést přiro-zené denní světlo, a to právě svět-lovody TWR či TLR, záleží na typu použité střešní krytiny. Poté se pře-souvá do Lysé nad Labem dojednat s prodejcem dodávku střešních oken. „Jsme takovými styčnými důstojníky – vyjednáváme s projektantem a in-vestorem o tom, aby projekt počítal s našimi výrobky, zároveň dojedná-me s prodejcem, aby je měl v potřeb-ném množství na skladě – snaží-me se vše sladit k plné spokojenosti všech stran,“ vysvětluje. Když skončí jednání s prodejcem, blíží se poledne a žaludek, který už dávno strávil čas-nou ranní snídani, se začíná ozývat. Vladimír Patočka má naplánovánu ještě schůzku s pokrývačem, který s ním chce konzultovat některé zále-žitosti kolem střešních oken VELUX. Nakonec spojí příjemné s užitečným

a konzultaci s pokrývačem vyřeší společným obědem v restauraci. „Ob-vykle, když není možnost spojit oběd s jednáním, zastavím cestou v někte-ré z restaurací, kde vím, že mě rych-le obslouží, takže do dvaceti minut od usednutí za stůl jsem po obědě,“ říká. „Naučil jsem se ale neodbývat se bagetami – to jsem dělal v před-chozích zaměstnáních a tělu to ani trochu neprospívalo,“ dodává.

14.00Po pracovním obědě se vydává zpět do Nymburka, kde ho čeká výrob-kové školení s dalším montážníkem. Cestou na schůzku obvolává ty, se kterými má v plánu se sejít další

den. „Vždy na začátku týdne, v pon-dělí, si naplánuji, s kým se který den chci sejít, samotné domlouvání schů-zek však řeším až den předem. Má zkušenost je taková, že lidé často na schůzky domluvené déle dopředu snadno zapomenou,“ vysvětluje.

17.00Po schůzce s pokrývačem ještě na-vštíví dva obchody se stavebninami specializované na vše, co souvisí se střechami – s jejich zástupci probí-rá nejčastější požadavky našich po-krývačů. Po páté hodině konečně do-ráží domů.

18.00Po návratu domů se ještě v rychlos-ti podívá na e-maily. „Mám sice mož-nost stáhnout si poštu i během dne na cestách, obvykle však nemám čas někde zastavit a vše potřebné zapo-jit,“ říká. Pak vyrazí se starším synem projet se na kole. Manželka s mimin-kem v kočárku vyráží po vlastní ose za nimi – rodina se schází v příjemné zahradní restauraci na kraji Hradce Králové, kde nechybí dětské hřiště.

Rodilý a věrný Hradečák. Vystudoval strojařinu, hned po škole však zamířil do obchodních pozic. „Vždy mě bavila práce, která vyžadovala kontakt s lidmi – a obchod je na kontaktu s lidmi založen,“ vysvětluje. Než se stal oblastním zástupcem VELUX, vystřídal několik obchodních pozic – naposledy působil jako obchodní zástupce Konica-–Minolta pro tiskárny a kopírovací stroje. U společnosti VELUX jako oblastní zástupce pracuje poslední dva roky. „Je to pestrá práce, která kombinuje práci obchodního zástupce s prací technického poradce,“ říká.

Co všechno stihne za den?

0,5 hodiny na cestách

1 hodina telefonování

6 hodin schůzky

0,5 hodiny potvrzování schůzek na další den

2 2

v ě S t n í k

v ý h l e d y 1 / 2 0 0 9

t e x t : v e l U x

f o t o : v e l U x

do soutěže international award

velUx bylo přihlášeno 686 projektů

(výstavní prostory, turín)

Cena International VelUX Award Ztělesněná pomíjivost získala první místoSpolečnost VELUX pořádá už třetím rokem mezinárodní soutěž International VELUX Award 2008. Zatím poslední cenu získal Reilly O‘Neil Hogan, za ním se umístili Ruan Hao a Xiong Xing z Číny a Dean MacGregor z Portugalska. Uděleno bylo navíc i osm čestných uznání.

„Myslím si, že světlo a prostor mají mimořádný vliv na náš každodenní život. To platí všeobecně, bez ohledu na dobu, místo nebo víru. Světlo má jako materiál ohromnou moc oživit architekturu něčím větším, než jsme my sami,“ řekl držitel hlavní ceny Reilly O’Neil Hogan. Ve svém projektu „Embodied Ephemerality“ („Ztělesněná pomíjivost“) zkoumá, jak se lze vypořádat s každodenní rutinou. Když jste ale donuceni se od ní odchýlit, vnímáte měs-to novýma očima. Hogan experimentuje s přená-šením slunečního svitu do podzemní stanice, a to konkrétně do stanice Path v dolním Manhatanu s cílem zkvalitnit běžný den cestujících.

„Koncepční myšlenka zkoumání podzemních prostor s využitím denního světla je velmi vý-mluvná a celý projekt je důsledně rozpracovaný. Autor prokázal schopnost porozumět a pracovat se světlem ve velkých prostorech. Projekt se za-bývá všemi aspekty představivosti a je prezento-ván seriózně a profesionálně,“ prohlásila o vítěz-ném projektu porota.

druhá a třetí cena jdou do Číny a PortugalskaDruhou cenu si odnesla dvojice studentů z pe-kingské Tsinghua University se svým projektem „Interface Repairing – Light Festival“ („Obnova rozhraní – Festival světla“), který oslavuje sluneč-ní světlo ve městě.

„Příliš často jsou mladí architekti z Číny zmateni rychlou urbanizací, která má za násle-dek masivní, netečnou výstavbu. Doufáme, že se nám podaří být průkopníky mezi architekty a že u městské zástavby dosáhneme velkých změn, aby se design v Číně vydal novým směrem,“ řekli Ruan Hao a Xiong Xing, studenti pekingské Tsing-hua University, pro které je International VELUX Award prvním mezinárodním oceněním.

Ostatně letos došlo k výraznému nárůstu po-čtu účastníků z Číny – do soutěže International VELUX Award se přihlásilo 124 čínských studen-tů ze 38 škol.

Třetí cenu si odnesl Dean MacGregor z Por-tugalska za projekt „Light has a body“ („Světlo má tělo“), ve kterém zkoumal základy světla a za-měřil se na to, jak světlo proniká do vody a jak se chová při lomu.

2 3

reilly o’neil hogan,

Ztělesněná pomíjivost (embodied ephemerality)

ruan hao a xiong xing

obnova rozhraní – festival světla (interface repairing – light festival)

dean MacGregor,

Světlo má tělo (light has a body)

Ocenili jsme praktický, vizionářský i poetický přístup

EMBODIED EPHEMERALITY: LIGHT-FORM ARCHITECTURE

If you follow the same path through the city, each day getting off the subway at the same station and walk-

ing the same route to your destination, you eventually become disengaged and stop fully perceiving the

surroundings. The moment you miss your usual stop and are forced to drift from your routine, you perceive

the city with new eyes. The intent of the project is to invert this phenomenon, so one has the joy of experi-

encing a place of daily passage that unexpectedly transforms itself through time. Within the PATH station

the routine of the commuter is the same, but the surrounding environment, the architecture itself, is con-

stantly changing. An embodied ephemerality is produced and amplified through environmental refraction,

a transformative relationship between light, a device, and the surface of the interior. Capable of dematerial-

izing traditional boundaries of space (wall, ceiling, column), environmental refraction suggests a new rela-

tionship between architecture and light. Refraction introduces a distortion between light and the viewer:

light is shaped and redirected via a reflector and projected onto a translucent glass surface, wrapping the

interior with embodied light. As a place of multiple engagements in the dense, urban environment of lower

Manhattan, the PATH Station provides the opportunity to explore this idea through the careful projection of

sunlight into the underground space of the commuter.

Instead of memorializing a single moment in the year, per Daniel Libeskind’s “Wedge of Light” master plan,

the station intends to elevate the everyday experience of its users. This is addressed by the station’s

ephemerality. A potentially monotonous, disengaged experience between the commuter and the station

becomes highly aesthetic, changing with weather, the daily path of the sun, and the seasons.

Process:

At the peak commute hours of 8am-9am and 5pm-6pm over 35,000 people will pass through the station.

Focusing on these times, a shadow analysis of the site was conducted to establish areas of potential sun-

light at the four design times of 8:30am and 5:30pm for both the equinox and the summer solstice. The

solstice and equinox are seen as extremes of a range rather than specific moments. Using a powerful,

direct stage light to simulate the sun angles and a small video camera embedded in the models with a live

feed to a laptop to see the effect, it was possible to carefully angle and shape the reflectors to optimize the

interior effect for each design time. The models were then tested and photographed in actual sunlight. The

studies of the column, wall, and initial attempt at the concourse were conducted in this fashion. The final

concourse study was first modeled digitally, using the four sun angles to design the ceiling’s reflectors and

glass, and then modeled physically to test and photograph.

SUNLIGHT AT 5:30PM (MARCH - SEPTEMBER)OH1883

DM5393

Oslava studentského talentu Celkový počet 686 přihlášených projektů z 244 škol představuje mnoho různých reakcí na téma „Světlo zítřka“. Porota nehledala nezbytně hotové, kompletní projekty, ale spíše projekty oslavující privilegium studentského stavu – s určitou naiv-ní nedotčeností, se zvědavostí, s ochotou přijímat riziko a se sklonem k experimentálnímu myšlení. Kromě toho se porota spíše soustředila na projek-ty, jež řešily konkrétní problém, než na projekty kompletní výstavby. Velkou pozornost věnovala projektům zabývajícím se budoucností.

Předseda poroty Hani Rashid poznamenal: „Mám z výherců velkou radost, protože předsta-vují tři různé směry celého pojetí soutěže Interna-tional VELUX Award. Ocenili jsme praktický, vizi-onářský i poetický přístup, které svým způsobem shrnují, čím se všichni studenti ve svých projek-tech zabývali.“

Podpora debaty o denním světleCílem společnosti VELUX vždy byla podpora deba-ty o důležitosti přirozeného denního světla a čer-stvého vzduchu v architektuře. Michel Langrand, zástupce společnosti v porotě a prezident VELUX France, k tomu dodává: „Abyste dnes jako společ-nost uspěli, musíte mít vizi nebo projekt, který sa-há nad rámec vámi prodávaného produktu. Pro VELUX jsou to denní světlo a čerstvý vzduch, které do obytného podkroví přivádějí střešní okna. Nejde jen o prodej oken, ale spíše o to, jak je důležitý pří-sun přirozeného světla a čerstvého vzduchu za při-jatelnou cenu a současně jak vytvořit to nejlepší obytné prostředí pro obyvatele.“

Porota soutěže IVA

1. huat lim (Malajsie/velká Británie), ředitel ZlgdesignGlobální přístup huata lima vychází z jeho 22leté kariéry, v níž měl možnost spolupracovat s neju-znávanějšími architekty na světě. tvorba Zigdesign stojí na myšlence, že architektura má být zaměře-na na lidi, nikoliv jen na styl nebo výhru v nějaké soutěži krásy.

2. Michel langrand (francie),prezident velUx francePro společnost velUx pracuje Michel langrand od roku 1992, kdy se stal jejím generálním ředite-lem, a od roku 1993 působí jako prezident velUx france. Michel langrand byl zvolen prezidentem asociace „Promotoit“ a prezidentem asociace „ne-gobois“.

3. enrique Browne (Chile), ředitel enrique Brown & associatesPřední myslitel a designér moderní latinskoame-rické architektury. ve své tvorbě zastává tradič-ní přístup, ale aplikuje ho na čistě moderní design a kombinuje ho s novou interpretací hispánské tra-dice květinových pergol. Snaží se tak snižovat spo-třebu energie v budovách.

4. eva Jiřičná (Česká republika/velká Británie), ředitelka eva Jiricna architectsJejí tvorba zaujímá přední místo na poli formálních a technologických inovací. Charakterizuje ji důklad-ně propracovaný design soustředící se na detail a využívající vysoce moderní přístup k tradičním materiálům – sklu, oceli a kameni.

5. francis nordemann (francie), architektProjektant a designér urbanistických plánů, vice-prezident evropské asociace pro vzdělávání archi-tektů eaae. ve své praxi se soustředí především na projekty rezidenčního bydlení a městského de-signu. Stavby podle jeho projektů jsou realizovány ve francii, itálii a v USa.

6. hani rashid (USa), ředitel asymptote archi-tecture. Jeho tvorba zaujímá přední místo v oblas-ti technologických inovací v architektuře a designu. Společnost asymptote v současnosti pracuje na re-alizaci širokého spektra zakázek v USa, nizozemí, Maďarsku, České republice a v Mexiku.

na fotografii chybí Matthias Sauerbruch (německo/velká Británie),ředitel Sauerbruch huttonProdukce jím založeného spolku Sauerbruch hut-ton je proslulá architektonickými díly vyznačující-mi se souhrou nejrůznějších designérských nápadů, ohleduplností k životnímu prostředí a zkoušením nových materiálů. Soustředí se hlavně na nízkoe-nergetické budovy.

Soutěž International VELUX Award pro studenty architektury se koná každé dva roky, další ročník se tedy uskuteční v roce 2010. Vítězné projekty jsou představeny v ročence vydané u příležitosti této soutěže. Všechny příspěvky přihlášené do soutěže jsou dostupné na www.velux.com/iva.

1 2 3 45 6

VĚSTNÍKnovinky ze světa společnosti velux

Výhledy 1/2009 ročník IX., číslo 1/09, vychází nepravidelně, vydává VELUX Česká republika, s.r.o., Sokolova 1d, 619 00 Brno, www.velux.cz. Kontakt: Magdalena Hlaváčková. Design a výroba: Boomerang Publishing, www.bpublishing.cz, Editor: Martin Groman, Art Director: Jakub Kaše. Povolení MK ČR E 12664.

vyhlášení vítěze soutěže rodinný dům s obytným podkrovímSoutěž určená pro střední průmyslové školy sta-

vební – Rodinný dům s obytným podkrovím –

bude již na konci června znát své vítěze. Stej-

ně jako v předchozích letech i letos vyhlásíme

v Písecké bráně nejúspěšnější projekty letošní-

ho roku. Soutěž je zaměřena na optimální ná-

vrh rodinného domu s použitím výrobků VELUX.

V hodnocení klademe důraz na celkovou kvali-

tu návrhu spolu s ideálním návrhem prosvětle-

ní místností. „Často jsme velmi překvapeni, jak

kreativně studenti se světlem nakládají, že pře-

mýšlí, jestli do místnosti přijde ranní či odpoled-

ní slunce, odkud do místnosti dopadají sluneční

paprsky, a že rozmístění nábytku navrhují podle

intenzity osvětlení dané části místnosti. Na dru-

hou stranu nejčastější chybou v návrzích je pře-

dimenzování okenních otvorů ve smyslu hesla

– čím více, tím lépe,“ říká ing. arch. Klára Bu-

kolská.

Montuj a hraj plusVšechny firmy provádějící montáž výrobků VE-

LUX se v letošním roce mohou zapojit do páté-

ho ročníku soutěže Montuj a hraj, který startuje

1. července 2009. Body do soutěže lze získat nejen

prostřednictvím čárových kódů z obalů výrobků

VELUX, ale také za účast na školení, absolvování

ukázkové montáže, členství ve skupině Certifiko-

vaných montážních firem, odpovědi na poptávky

montáže výrobků VELUX, návštěvu stánku spo-

lečnosti VELUX na výstavách, prezentaci naší spo-

lečnosti v propagačních materiálech či informace

o projektech. Tradičně si budete moci vybírat z ko-

lekce pracovního oblečení a vybavení či outdoo-

rové kolekce. Soutěžící se mohou těšit na novin-

ky v podobě hřebíkovačky Hitachi, nůžek na plech

Hitachi nebo na nafukovací čluny Coleman. Stav

svého bodového konta můžete vidět na webových

stránkách www.velux.cz v odborné sekci pro mon-

tážní firmy, na téže stránce si budete moci rovnou

vybrat a objednat dárky v internetovém obchodě

Montuj a hraj plus.

Model home 2020 odstartován – nová vize budoucnosti bydleníV Dánsku byl postaven první dům z projek-

tu Model Home 2020, který byl v dubnu toho-

to roku slavnostně otevřen pro veřejnost. Pro-

jekt Model Home 2020 si klade za cíl odpovědět

na otázku, jak stavět domy s ideálním pomě-

rem mezi nízkými náklady na energie a vysokým

uživatelským komfortem. Cílem projektu je na-

jít optimální vnitřní prostředí díky aktivní obál-

ce domu. V letech 2009 a 2010 bude postaveno

6 domů v pěti evropských zemích. Tyto domy bu-

dou 6–12 měsíců od dokončení stavby přístupné

veřejnosti a následně prodány na realitním trhu.

Parametry budov budou měřeny a vyhodnocová-

ny v reálných podmínkách života rodiny. Tento

projekt je součásti strategie firmy VELUX na po-

li vývoje trvale udržitelného bydlení. O průběhu

projektu Vás budeme informovat.

velUx v programu „Zelená úsporám“V dubnu tohoto roku Ministerstvo životního pro-

středí spustilo dotační program Zelená úsporám,

zaměřený na úspory energie domácností v rodin-

ných a bytových domech a využití energie zís-

kané z obnovitelných zdrojů. Umožňuje vlastní-

kům rodinných a bytových domů čerpat dotaci

zejména na zateplení stávajících domů, pořízení

ekologického vytápění nebo na stavbu pasivního

domu. Společnost VELUX se do programu začle-

nila nabídkou energeticky úsporných oken a so-

lárních kolektorů. Do seznamu výrobků progra-

mu Zelená úsporám jsme zaregistrovali střešní

okna s nízkoenergetickým zasklením --65 (Uw =

1,0-1,1 W/m2.K), střešní okno s nízkoenergetic-

kým a protihlukovým zasklením --62 (Uw = 1,0

W/m2.K) a ploché solární kolektory se selektiv-

ní vrstvou (4 velikosti shodné s velikostmi střeš-

ních oken). Bližší informace o těchto výrobcích

i o nových termínech odborných montážních

školení najdete na našich webových stránkách.

Přímý prodej skelVELUX představuje v polovině tohoto roku no-

vinku pro majitele starších střešních oken – pro-

dej několika typů izolačních skel. Jelikož se sklo

významnou měrou podílí na celkových parame-

trech okna, je i jeho výměna cestou, jak výraz-

ně omezit nejen prostup tepla v zimním obdo-

bí, ale i snížit přehřívání interiéru v létě či zvýšit

bezpečnostní parametry. Přestože skla jsou při-

pravena pro montáž svépomocí, předpokládá-

me, že většina majitelů oken bude požadovat

výměnu od profesionálů. Tímto se otevírá mož-

nost pro střechařské firmy, jak si rozšířit portfo-

lio služeb. Skla bude možno zakoupit u prodejců

střešních oken VELUX. Bližší informace o para-

metrech skel, cenách a postupu výměny nalez-

nete na www.velux.cz nebo v zákaznickém cen-

tru na telefonním čísle: 840 111 241. Na letošní

rok připravujeme školení o výměně skla i údržbě

okna. Termíny školení naleznete na www.velux.

cz/odborne-sekce/montazni-firmy/kurzy/.

internetové objednáváníJiž 1. července 2009 spustíme internetovou ob-

jednávkovou aplikaci, která bude sloužit jako pod-

pora prodejcům společnosti VELUX. Tato apli-

kace nabízí přehledné zobrazení doporučených

cen jednotlivých výrobků VELUX, ale i celé ob-

jednávky, v případě zájmu i slevy podle obchod-

ních podmínek. Tento objednávkový systém vy-

užijí především zákazníci, kteří dnes objednávají

e-mailem nebo faxem pomocí excelových formu-

lářů. Aplikaci mohou používat také prodavači ne-

bo obchodní zástupci firem k vytváření cenových

nabídek svým zákazníkům. Objednávková aplika-

ce zahrnuje kompletní základní nabídku a větši-

nu rozšířené nabídky výrobků VELUX, i s popisky,

nápovědami a odkazy na více informací. Jedno-

duše umožňuje přidávat lemování a sadu BDX

k vybranému oknu nebo automaticky navrhnout

lemování pro sestavy střešních oken. Součástí

objednávkového systému bude i zprovoznění ino-

vované sekce webových stránek www.velux.cz

s informacemi důležitými pro prodejce.