Veblen Thorstein-teorie Zahalcive Tridy

ThorsteinVeblenTeorie UNIVERZITA KARLOVA V PRAZEKNIHOVNA JINONICE3255407247Univerzita Karlova v PrazeInstitut zklad p([' dni c},,-. ;.,Klad ThorsteinVeblenTeorieh/lv I VIdza a ctve trt y Jana OgrockSOCIOLOGICK NAKLADATELSTVPraha 1999Koncepce tto publikace byla zpracovna v rmci grantu UniverzityKarlovy 5/1995.Tato kniha byla vydna za laskavho vldy Spojench ame-rickch.This book was published with gracious help and contribution from thegovernment of the United States.Kniha vychz s fJodporou Fund for Central and East EuropeanBook Projects, Amsterdam.Published also with kind support of Fund for CentraI and East EuropeanBook Projects, Amsterdam.Vydalo SOCIOLOGICK NAKLADATELSTVf (SLON), Praha 1999.Vydn prvn.Z anglickho originlu The Theory of the Leisure Class. An EconomicStudy of Institutions (orig. ed. 1899, rev. ed. 1912), vydanho v MentorBookslThe New American Library & The Viking Press. Inc., New York1962, Jana Ogrock.Doslova ivotopis autora napsal a bibliografie sestavil Miloslav Petrusek. KLAS (Klasick sociologick tradice), 3. svazek.Rediguje Miloslav Petrusek.Nvrh oblky a grafick prava Filip Blaek; sazba Jan R. Andersson.Vytiskl JI, a.s., E. 379, Praha 5-Zbraslav.Adresy Alena Miltov, 740/12, Praha 4-Kamk.Jir Ryba, U Nrodni galerie 469. Praha 5-Zbraslav.Adresa nakladatelstv pro psemn styk:SOCIOLOGICKt NAKLADATELSTVAlena Miltov a Jir Rybapotovn schrnka 36, 15680 Praha 516Distribuce pro Slovensko:AF s.r.o.-distribcia, Radvansk 1,811 01 BratislavaTranslation Jana Ogrock 1999Epilogues Miloslav Petrusek 1999ISBN 80-85850-71-0Obsah 1. vod2. Majetkov 3. Okzal zahlka4. Okzal 5. Pekunirn ivotn standard6. kritria vkusu7. aty jako vraz pekunirn kultury8. Osvobozen od produktivn a konzervatismus9. Konzervace archaickch 10. Modern zdatnosti11. Vra ve 12. Kultovn praktiky13. nezvistnho zjmu14. jako vraz pekunirn kultury do (Miloslav Petrusek)Thorstein Veblen - biografieHlavn dla Thorsteina VeblenaPublikace o Thorsteinu Veblenovi 792434588392131147164189212225253276303332336337338 Smyslem tto prce je pojednat o a za- jako ekonomickho faktoru v modernm ivo- Ukzalo se vak, e nen dost mon vst disku-si jen takto hranic. Jist po-zornost je tak a vvoje tto instituce, jako i charakteristikm ivota, kter za ekonomick pova-ovny nejsou.V bodech se diskuse opr o poznatky ekono-mick teorie a o etnologick generalizace, ktermon nebudou kadmu znm. Doufm, e vodn ka-pitola vklad povahy teore-tickch premis a e v tomto ohledu nevzniknou dn ne-jasnosti. rozbor zde zaujatho teoretickhostanoviska lze najt ve statch publikovanch ve American Journal oj Sociology: "The lnstinct ofWorkmanship and the lrksomeness of Labor". "TheBeginnings of Ownership" a "The Barbarian Status ofWomen". Ale argumentace na - novch a neobvyklch - teoretickch poznatcch do tmry, e by nemohla mt hodnotu jako samostatn vek k ekonomick teorii v kdy by ona teoretick neobstla v podloen autoritami a daji. a proto. e je jenvelmi mal nepochopen smyslu kter jsou znmy vem lidem, byly a daje vyuit k nebo argumentace brny z kadodennho ivota. Uvdm tedy sp-e vsledky pozorovn, znm. ne abych z dostupnch a 7ch Chovm e nikdo nebude pokldat zaurku svho citu pro literrn nebo nleitost,e si za vchodisko beru tyto prost fakty a e si v pu k vednm jako i jejich intimn rolev jako by nedovolovala z nich ekonomickho rozboru, jist - a se e zdt, e a bezostyn - svobody.Premisy a pochzejc ze ch a tak vechny teoretick a ky z etnologie k take nebude problmy spojit si je s odpovdajc-mi prameny. Z tohoto jsem nepokldal za nutndodret zus a knihu bibliografickmi poznmka-mi a odkazy. Skrovn citace, kter jsou uvedeny zejmnaza ilustrace, jsou natolik znm, ek nen 81. VOD instituce za-znamenat ve vych stadich barbarsk kultury, jako na- ve feudln nebo ve feudlnm Japonsku.V takovch jsou rozdly mezi zacho-vvny velmi a jejich ekonomic-km rysem je odlinost charakteristickch projednotliv Vy jsou nut-nosti se vrobnm nebo z nich a zabvaj se jen takovmi kte-rm je jist ctyhodnosti. V feudlnch je to vojensk sluba,na druhm pak sluba V barbarskch spo- kter nejsou bojechtiv, tomu bt a bohosluba dostv V kadm vak pravidla a na malvjimky vym u jsou to nebo osvobozen od produktivnch a to jetak ekonomickm vrazem Dobrm takovho a du-chovnch z produktivn sfry je indick kasta Ve nleejcch k vy barbarsk dochz v rmci skupiny, ji nazvme k dal vrazn diferenciaci na jednotliv kter se odliuj druhem zastvanch funkca jako celek zahrnuje lechtua duchovenstvo spolu se jejich suity. jsou sice odlin, ale vy- se ekonomickou charakteristikou -jsou neproduktivn. Zhruba k neproduktiv-nm vych vldnut, bo-hosluba a sport.9V diferencovan nachzme du i v ne v stadich barbarstv.Ani rozdly, ani hranice mezi jednotlivmi nnmi nejsou tak a mi- Jako vhodn ilustrace tohoto vvojovho nm mohou poslouit obyvatel polynskch s tou vhradou, e vzhledem k tamn neexistenci velkch nezaujmal v jejich tak ctyhodn msto lov.Nzornm je i islandsk z doby vzni-ku sg. V takov se rigidn hranice a vlastnch jednotlivm Fyzick prce, vroba, ve, co m spojitost s obstarvnm kadodennch ivotnch je domnou ni Tato ni zahrnu-je nevolnky a jin zvisl osoby a obvykle tak eny.Pokud v takov existuje aris-tokracie, jsou produktivn prce enyz vych vrstev, nebo nevykonvaj hrub a fyzickou prci. Mui z vych jsou nejen ze vech vrobnch ale se jich jim brnzvykov Sfry kter jsou jim dostupn,jsou Jak jsme se ji zmnili ve, jdeo vldnut, bohoslubu a sport. Tyto druhy charakterizuj ivotn styl vych a pro nej-ve postaven - krle a - jsou to jedin za- kter zvyk a panujc A kdy je struktura tak docela k vych dokonce ani sport. Proni jsou dal za- spadajc vak pod ze zklad-nch To se tk klad vrobya drby zbran, vstroje a chovu a ob-starvn kon a sokolnictv, liturgickch atd. Ni nejsou ani k druhotnm, ale venm s vjim-kou kter maj vrobn povahu a s typic-kmi Souvisej jen velmi 10Kdy se v naem obrazu barbarsk kultury vrtme je- o krok dozadu, na ni barbarstv, ji v rozvinut nenajdeme. zdeale rozpoznat zvyklosti, motivy a podmnky, ze kterch in-stituce vznikla, a sledovat krok po krokujej prvotn Tyto fze diferenciacedokldaj loveck kmeny z Jako nm poslouit kterkoli loveck kmenze Severn Ameriky. U nen Je zde patrn diferenciace funkca existuj zde rozdly mezi zakldajc se na tto di-ferenciaci funkc, ale vy nen natolik na z prce, aby ns to uvat k jejmu obec-nmu pojmu Kmeny na ttoekonomick rovni k bodu, kdy se aktivita diferencovala na musk a ensk tato vykazovala prestin rysy. ve vech kmenovch enm podle zvykovch ty prce, ze kterch v dal- fzi vvoje vzniknou vlastn produktivn Muijsou od prac osvobozeni, aby se vali boji, lovu, sportu a vykonvn nboenskch V tto se zpravidla velmi a rozliuje.Tato prce odpovd na pracujc a za- kter se objevuje na vym stupni barbar-sk kultury. S postupujc diverzifikac a specializac za- se mezi produktivn a ne-produktivn Podstatnou produktivnsfry nejde odvodit z muskch jak se ustavilyv ranch stadich barbarstv. V jen za- kter nelze za produktivn - vlka, po-litika, sport, a nboensk Vzcnmi vjim-kami jsou pouze rybolov a je bychom do pro-duktivn sfry mohli jen s vhradami, jako vroba zbran, a sportovnho Prakticky vzato vechna produktivn sfry ma-11j v tom, co jsme klasifikovali jako ensk pr-ce v primitivnm barbarskm Na nim stupni barbarsk kultury byla prce pro skupiny nezbytn jako prce en. Mondokonce k skupiny potravou a ji-nmi nezbytnmi stejnm dlem."Produktivn" charakter muskch prac je natolik n, e v klasickch ekonomickch pojednnch byl lov po-jmn jako druh prvotn produkce. Mut barbar-sk to vak jinak. Sami se nepovaovaliza pracujc a nemohli bt v tomto ohledu k enm. Jejich aktivity by tedy bt chpny jakoprce nebo vroba v tom smyslu, e jde o srovnatel-nho a s en. Vechny barbarsk hluboce vnmaj rozdlnost musk a enskprce. mue se zaslouit o zachovn sku-piny, ale se tak na ulechtilch a neob-vyklch kter je srovnvat s nm lopocenm en.O dal ne na kulturn kle - v tlupch di- - je diferenciace a vyvinuta a prestin rozdly mezi a mi nejsou tak vrazn a tak dodrovan. divoskou kulturu bychomjen nalezli v stavu.Jen mlo skupin nebo kter mme za "di-vosk", nevykazuje stopy regrese z stadi.Ale existuj skupiny - a z nich se nezdaj bt v_sledkem padku -, kter do jist mry uchovvajznaky divostv. Jejich kultura se li od kultu-ry barbarskch absenc a vevelk i absenc tendence duchovn atmosfry, nakter instituce Tyto komunity pri-mitivnch ve kterch neexistuje hierarchie eko-nomickch malou a nevznamnou lidstva. tak nejlep tto kulturn fzenm poskytuj kmeny v Andamanskm souostroV neboTodov z Nilgirijsk pahorkatiny. ivotn takovch12skupin v jejich prvnch s Evropany se zdl typick pro obdob divostv, pokud jdeo neexistenci Jako dal je monouvst Ainy z ostrova Jezo a s jistmi vhradami skupiny a je k ttokategorii komunity -pokud ne vechny - z uvedench komunit bt sp-e produktem degenerace z vych barbarstv nenositelem kultury, kter nikdy svou nou Jestli je tomu opravdu tak, je nutno tyto klady brt s rezervou, jako ilustrace nmmohou poslouit jako kdyby lo o "primitivn" populace. kterm chyb vymezen senavzjem podobaj tak v jinch charakteristi-kch sv sociln struktury a ivotnho Jsou toobvykle mal, mrumilovn, usedl skupiny s jednodu-chou (archaickou) strukturou; jsou chud a individulnvlastnictv nen dominantnm rysem jejich systmu. Neznamen to vak, e jsou to zevech nejmen nebo e jejich sociln struktura je vevech ohledech diferencovan. Neznamen to ta-k, e tato kategorie zahrnuje vechny primitivn nosti, ve kterch nen vymezeno soukrom vlastnictv.Vechno ale tomu, e sem mru-milovnch primitivnch lidskch skupin - mon dokon-ce vechny. znakem je dobrodun bezradnost setkn s podvodem a nsilm.Doklady, kter nm poskytUj zvyky a kulturn charak-teristiky nachzejcch se na nzkm vvojo-vm stupni, ukazuj na to, e instituce vznikala pozvolna od primitivnho divo-stv k barbarstv, od po-kojnho k ivota.Podmnky, nezbytn k tomu, aby se konstituovalav pln jsou 1. mus ke ko-13 ivota (zabv se vlkou nebo lovemvelkch nebo obojm), tzn. e muov v takovchto zrodek musuvyknout tomu, e budou zasazovat rny a usmrcovat po-moc sly a lsti. 2. ivotn mus bt v mnostv snadno dostupn, aby bylo mono populace uvolnit ze stl, kadodenn rutin-n prce. Instituce povstala z ranho roz- na hodnotn a Podle tohotostarho jsou hodnotn takov, v ni-ch lze hrdinsk vkon, naopak je kado-denn prce, kter dn prvek hrdinstv neobsahuje.V nem toto n na prvn pohled vznam, a proto mu eko-nomov pozornost. Ve moder-nho rozumu, kter ovld ekonomick diskuse, se zdformln a nepodstatn. Jene ono se ur-putnost jako obecn i v modernm jakse mimo jin ukazuje v na obvykl averzi k pracm v do-mcnosti. Ruku v ruce s tmto jdei osob s nimi spojench - na a V ranch stadich kultury, kdy fYzick sla znamenala mnohem vce a kdy a zasahovala do udlost, zaujmal prvekhrdinstv v kadodennm msto daleko Upnal se k zjem. se jevily jako a ne dnes tak rozdly, kter vznik-ly na tomto Jako vvojov je proto toto roz- podstatn a na solid-nch a zkladech.Kritria zvykovho rozliovn a klasifikace se n se zjmu ve vztahu k a podstatn jsou jen ty znaky na kter vrhaj dominantn zjmy t kter doby. Kad podle kterho se se bude jevit jako leit tomu, kdo uvykl vnmat toto z jinho hlu po-hledu a hodnotit to vzhledem k jinm Zvyk rozlio-14vat a klasifikovat cle a se vdya vude rozvine, rozliovn a klasifikace jsou nepo-stradateln, chceme-li k fungujc teorii ne-bo konceptu ivota. Konkrtn perspektiva nebo konkrtncharakteristika, kter je vybrna jako rozhodujc v kla-sifikaci zvis na zjmu, kter ns k rozliovn fak- Kritria rozliovn a metody klasifikace se tedy s kulturnm vvojem protoe se i cle, pro kter se jevy klasifikuj, co s sebou nesei hlediska. A tak si to, co pokldme za a rozhodujc charakteristiky skupiny ne-bo na jednom kulturnm stupni, nepo-dr stejnou relativn z hlediska klasifikace naktermkoli ze nslednch. kritri a hledisek vak probhaj pouze postup- a proto je jen velice vsledkem pln obrcennebo odvren stanoviska jednou I dnes jeobvykl rozliovat mezi produktivnmi a neproduktivnmi a tato dnen klasifikace je jen formou barbarskho rozliovn mezi hrdinstvm a lopot-nou prac. spojen s vlkou, politikou, nou bohoslubou a zbavou jsou v pojet irok odlin od prce, kter je nutn k vro- materilnch ivotnch se sice nekryje s tou, kter platila v ran barbarsk spo- toto hrub rozlien neztratilo nic ze svaktulnosti.V zkladech dnenho le- e snaen lze povaovat za pro-duktivn, pouze pokud je jeho zuitko-vn mimo Kdy za pomoci donucenvyuv jinho nevnm se to jako produktivnvztah; jako produktivn je oproti tomu klasifikovno veker sil k pozvednut lidsk-ho ivota vyuitm mimolidskho Ekonomov, se klasick tradice a dle ji rozvjej, postu-luj jako charakteristick znak produktivn vroby "ovl-15dn Produktivn moc nad se chpe ja-ko moc nad a nad ivly. To hrani-ci mezi lidmi a jinmi bytostmi.V jinch dobch a mezi lidmi jinmi sudky nebyla tato hranice tam, kde se thne dnes.V divoskm a barbarskm byla vedena jinudy a ji-nak. Ve vech barbarsk kultury existovaliv, pronikav smysl pro protiklad mezi vnman-mi skupinami z nich do jedn barbarsk za-hrnoval sebe a do druh svou potravu. se proti-klad mezi ekonomickmi a neekonomickmi jevy, ktervak nebyl chpn v tto modern rozvral se ni-koli mezi a bytostmi, ale mezi oivl-mi a mrtvmi Mon to dnes bude povaovno za pedant-stv, ale musm objasnit, e barbarsk kteroujsme pojmem "oivl", neznamen naprostotot, co slovem "ijc". Tento pojem nepo-krv vechny iv tvory a naopak zahrnuje mnoho jinch a Npadn jevy jako epi-demie vodopd jsou pokldny za "oivl", zatmco ovo-ce a byliny a dokonce nenpadn jako mouchy, lumci nebo ovce se za "oivl" nepovauj, vy-jma kdy vystupuj ve mnostv. Tento ter-mn, jak jej zde uvme, nemus znamenat ima-nentn dui ducha. Pojem se vztahuje k takovm kter v animistickch divocha nebo barbarabud svou nebo schopnostsamostatnho jednn. Tato kategorie zahrnuje velk po- a irokou klu a Takovrozliovn mezi tm, co je trpn a co je aktiv-n, se dosud vyskytuje ve uvaovn prostomysl- lid a stle m hlubok vliv na panujc kon-cepce lidskho ivota a teorie i kdy donaeho kadodennho ivota nepronik v t a s takdalekoshlmi praktickmi jak tomu bylo v ra- stadich vvoje kultury a vry.16V pojet bylo zpracovvn a vyuvn mrtvch na zcela jin rovni ne za-chzen s "oivlmi" a silami. btnevrazn a ale hlubok rozdl mezi je-vy je reln a aby bar-barsk chpn ivota. Do pokldanch za oivlumstila fantazie vechny jevy vyvjejc se k kmu cli. teleologicky vyvjen aktivita konstituujeobjekt jev jako "oivlou" Kdekoli se jedno-due myslc divoch nebo barbar setk s npadnou aktivi-tou, vykld ji pomoc jedinch je m k dispozici- odvozench z svho vlast-nho jednn. Kad aktivita je proto k lid-skmu jednn a aktivn objekty jsou v souladu s tm lidskmu K tto povahy - kdy se chovaj nebo -se mus v jinm duchu a s jinmi dovednost-mi ne k mrtvm se vyrovnvat s takov-mi jevy vyaduje spe hrdinstv ne prostou prci. se zde chrabrost, nikoli ple.Pod vlivem tohoto naivnho rozliovn mezi hmotou a Oivlm se primitivn socilnskupiny rozpadly do dvou kategori, kter bychom dne-nm jazykem mohli nazvat hrdinstvm a produktivn prac.zatmco produktivn prce je sil k nov majc kterou ruka do-dala pasivnmu ("surovmu") materilu, hrdinsk -pokud vede k vsledku pro hrdinu - v obrcen a sil, kter k ji-nm a byly ovldny jinm hybatelem. I dnes, kdy o "bezduch materii", se v ns ozv barbarsk hlubokho vznamu tohoto pojmu.Rozdl mezi hrdinstvm a lopotou se s rozdlemmezi pohlavmi. eny a mui se li nejen stavboua fYzickou silou, ale pova-hou, a tyto odlinosti musely v minulosti zavdat k odpovdajcmu prce. Celkov sfra 17nost jako hrdinstv jakobytostem urostlejm, lpe k nhlmu fyzickmu spe svmschopnostem, agresivnm a se sklonem k a cti-dosti. Mezi mui a enami primitivnch skupin nemuse-ly bt rozdly v konstituci, fYzick sle a tempera-mentu velk. Na to ukazuje fakticky pouze slaba bezvznamn odlinost v z spo- je jsou nm znma - u naAndamanch. Jakmile ale na fYzickch a duev-nch probhat diferenciace funkc obou po-hlav, se rozdly prohlubovat. Kumulativnproces selektivn adaptace na nov sezrychloval tehdy, kdy nebofauna, s n skupina do kontaktu, vyadovaly obratnosti, zdatnosti a odvahy. Obvyklpronsledovn velk vyadovalo vce muskchvlastnost, jako jsou sla, hbitost a krutost, co nemohlonemt vliv na urychlen a diferenciace funkcobou pohlav. A jakmile se skupina dostala do skho styku s jinmi skupinami, divergence funkc do rozvinut formy rozdlu mezi hrdinstvm a prac.V loveck se stv boj a lov dom-nou zdatnch eny vykonvaj vechny zb-vajc prce - ostatn skupiny, nemohou vy-konvat musk jsou z tohoto hlediska vni k enm. musk boj i lov, majstejn charakter. jsou Bojovnk ja-ko lovec sklzej, ani by sili. Jejich agresivn sly a bystrosti se odliuje od piln a monotnnprce en formujcch materil. Nekonaj produktivn pr-ci, spe si statky uchvcenm. Nsledkem ta-kovho pojet prce barbarskho mue - v jeho nejrozvi- jako odlinho od prceeny - je kad sil, v se neprojevuje zdatnosta chrabrost, nehodno mue. Jak se tato tradice vala, se v obecnm skupiny v normu18chovn. Na tomto stupni vvoje nen pro mue, kter sichce zachovat sebectu, dn za- a dn nabvn kter nem ve svm hrdinstv - slu nebo lest. Jestlie se ivota dlouhm zvykem ve ustl, spole- funkc normlnho, zdravho muese stv zabjen, v boji, pokudse mu pokouej odporovat nebo jej lst, a zdol-vn a podrobovn cizch sil, kter se prosazu-j v jeho Tato teoretick odlinost mezi hrdin-stvm a vedn prac se v praxi dodruje tak a e u mnoha loveckch nesm mu ani ulovenou a mus poslat svou enu, abyprovedla tento kol.Jak ji bylo rozdl mezi hrdinstvm a vednprac je prestinm rozdlem mezi kter lze k hrdinstv, jsou ven,ctyhodn, ulechtil; ostatn kter neobsahujprvek hrdinstv, a zejmna ty, kter jsou sluebn nebo jsou poniujc a sprost. Pojet stojnosti, ctyhodnosti a ulechtilosti ve vztahu k lidem jako k jejich jednn m vliv na rozvoj a a proto je o jeho a vznamu. Z dalho nstinu by vyplynout, jak jejeho psychologick zklad. je ve sv coje dno selektivnmtlakem. Ve svch vlastnch je rozvje-jcch se - "teleologick" aktivity. Je kter se kadm svm skutkem sna konkrtn, objektivn, neosobn cl. A protoe je takovm m zlibu v prci a k marnmusil. M rozvinut smysl pro hodnotu a efek-tivnosti a pro nevhody marnosti, pltvn a neschopnos-ti. Tento sklon tendenci nazvat pracovnm in-stinktem. Vude tam, kde okolnosti nebo tra-dice vedou ke zvyku porovnvat vkony a schopnosti lid,19pracovn instinkt vyst v zvistn prestinsrovnvn. zvis ve na charakteru populace. V kadm kter ta-kov osob sankcionuje, se s- nakonec stane clem, je sm o jako zdroj prestie. doshne vnosti a unikne po-hrdn, pod-li o sv Vsledkem je, epracovn instinkt se v demonstraci sly. fze vvoje, kdy je spo- mrumilovn a snad i usedl a bezrozvinutho systmu individulnho vlastnictvi, prokzat zdatnost zejmna a v tech, kter slou skupiny. Dochz-li mezi nky takov skupiny k ekonomickmu n, jde o o to, prce je Motivy k jsou ale na tto rovni slaba oblast k jeho realizaci nen velk.Kdy etapu mrumilovnho di-vostvi a ke ivotu, se i pod-mnky Rozsah a tlak a pohnutekk prudce stle vcenabv charakteru hrdinskch a zvist-n srovnvn jednoho lovce nebo bojovnka s druhm je dl a ve zvyk.Hmatateln zdatnosti - trofeje - zskvaj v lid-sk podstatn rysy osobnho majetku. trofej z lovu nebo loupen vpravy je jako doklad sly. Uznvanou formou jednn se stv agresea lup slou jako jej Na tomtokulturnm stupni je uznvanou a formou sebeprosazen zpas a uloupen uitn a vynucen sluby jsou obvyklm toho, e zpasbyl Zskvat statky jinou metodou ne uchvce-nm se proto pokld za nehodn pravho mue. Stejnopovren ze stejnho pad i na vkon produktiv-n a na osobn slubu. Tak roste prestin rozdlmezi hrdinskmi a najed-20n a produktivnm na druh.Prce, kter-je zbavena zskv povahu sUu-jciho Pro prvn barbary neznamenalo slovo "ctyhodnost" -ne byl jednoduch obsah tohoto pojmu nmi a se konotacemi - nic jinho ne potvrze-n sly. "ctyhodn" je "hrozn"; je "fYzicky ctyhodn je nakonec sotva jinm ne provedenm aktem agrese, a protoe agrese zna-men s lidmi nebo zejmna a v prvn se stv ctyhodnm siln ruky. glorifikaci siln ruky naiv-n, archaick zvyk vykldat veker projevy sly personifi-kaci nebo pomoci "sly oblbenu barbarskch jako u lid na kulturnm stupni nesou obvykle tohoto primitivnhopojet cti. Epiteta a tituly, kterch se uv oslovovn a a velice SUj ctyhodnm osobm, kter maj bt a ny, sklony ke zpupnmu nsil a pustoiv s-ly, j nic neodol. To do jist mry tak v civili- dneka. Zliba heraldiky v co a dravch ptcch je tady v-mluvnm dokladem. takovmto obecnm barbarskm pojet hodnoty a ctibylo zbaven ivota - zabit hroznho protivnka, u tobyl nebo - nanejv ctyhodnm.Tento vysok byl vrazem a vrhalodlesky cti na veker zabjen i na vechny k tomu n nstroje a vybaven. se stala ulechtilm nstro-jem a jej pouvn, i kdy jen k tomu, aby zbavila ivotata nejuboej na se stalo ctyhodnou nost. a ve s tm se opovrhuje produktivnpraci a veker zachzen s nstroji a k upadlo v obecnm pod normln-ho zdravho mue. Prce vzbuzovat odpor jako ma-lichern a poniujci obstarvn.21 e v rmci kulturnho vvoje pri-mitivn skupiny z mrumilovnho stadia dostadia, ve kterm se nm skupiny stv boj. To vak neznamen, e lo o n-hl, prudk od neruenho mru a veobec-n dobr k dalmu nebo vymu stupni ivota, nakterm se boj objevil poprv. Neznamen to ani, es ke fzi kultury zanik vekermrov vroba. Bez obav lze prohlsit, e s bojem se lidsetkvali na kadm stupni vvo-je. boje se mohly s men frekvenc odehr-vat enm. pro to znm zvyky pri-mitivnch skupin jako chovn antropoidnch opica stejn podporuj i poznatky o pohnut-kch Je tedy mono namtnout, e dn takov stadium mrumilovnho ivota, jak zde nemohlo nikdy existovat. V kulturn evoluci neexistujebod, nm by se nevyskytovaly dn boje. Nm alenejde o sporadick, a dokonce anio boje. naeho zjmu je v-skyt mentality jakoto zvyku pojmat nost a udlosti v boje. Ke fzi kul-tury se a kdy se postoj stal zvyko-vm a uznvanm postojem skupiny; a kdy se bojstal dominantnm znakem pojet ivota; kdy selid a vnmat prizmatem boje.Zkladn mezi mrovou a fz kul-tury nen tedy mechanick, nbr duchovn. v po-stojch je v materiln ivota sku-piny a probh kdy nastanou okolnosti v k rozvoji postoje. Nutnou podmnku provznik kultury stanov rozvoj vroby. se stt obvyklm, zdrojem pro dnou skupinu nebo nejsou-li vrobnmetody rozvinuty do takovho produktivity, aby bohatstv, o kter m22smysl bojovat. ivotn mus pouh za- hol existence. z mrov do formy proto zvis na technickho poznn a na pou-vn Vznik kultury byl ne-mon, dokud se zbran nezvila natolik, e sez stal tvor. Ran rozvoj n- a zbran je t proces nahlen z dvou ivot dan skupiny lze charakterizovat jako mrumilov-n, dokud podnikan boje vlku ja-ko dominatn rys lidskho ivota i do kadodenn-ho mylen jejch Je e po-stoje projevuje skupina ve men v zvislostina tom, nakolik jsou jej ivota a zsady chovn duchem. fze kultu-ry se proto rod jak mnostv kch a tradic. Cel tento proces je vsled-kem v ivotnch podmnkch skupiny, kter jsou rozvoji a uchovvn takovch lidsk zenosti a takovch tradic a norem chovn, kter spe ne mrumilovn ivot. pro hypotzu o existenci mrovho stadia pri-mitivn kultury, kter zde rozebrat,musme z hledat nikoli v etnologii. ale v psy-chologii. budou uvedeny v kapitole. v n se bu-deme archaickch lidsk povahyv modern 232. MAJETKOV V seku kulturn evoluce se zrod dy sbh s soukromho vlastnictv. To nijak neu-divuje, tyto instituce jsou vsledkem ben stejnch ekonomickch sil. V fzi svho v-voje byly pouze aspekty stejnch obecnchdanost struktury.zahlka a vlastnictv jsou naeho zjmuja-ko prvky a obecn struktury.Stl vyhbn se prci jako prost fakt a uvn nevytv- vlastnictv. Proto se tak nae zkoumn nezabv po- lenivosti ani pro osobn N zjem v ob- a podstaty na jed-n a individulnho vlastnictv jako nho prva nebo spravedlivho nroku na druh.Diferenciace na a pracujc z prce na muskou a enskou, k dolov prvnch stadich barbarstv. byl for-mou vlastnictv majetnick nrok zdatnch skupiny na eny. Tato bt a vzhledem k barbarskmu pojet ivota adekvt- kdy e ena byla majetkem mue.Ne se ustavil zvyk si eny, u k dochzelo.K takovmu nzoru ns pozorovn pa-nujcch v dnench primitivnch vech takovch komunit, jsou muskho nebo ensk-ho pohlav, si obvykle rozmanit pro svoji individuln ale tyto nejsou povao-vny za vlastnictv osoby, kter si je a uv24jich. Zvyk si a prostosobn existuje bez toho, e by nastolil otzku vlast-nictv, to znamen otzku zvykovho, spravedlivho nro-ku na Vlastnictv en vznik na nich stupnch barbarskkultury a souvis patrn s branm Za prvotnmotiv pro loupee en pokldat a v jejich vlastnn touhu po trofejch. Tato loupen pra-xe, kdy ena slouila jako trofej, v in-stituci vlastnickho manelstv a nakonec vystila v patri-archln domcnost. Nsledovalo nevolnickhovztahu, ve kterm se vedle en ocitli jin zajatci a n osoby, a vlastnickho manelstv i na ty eny,kter nebyly Vsledkem v podmnkch ivota musela btproto na jedn forma manelstv na n-silnm a na druh habitualizace vlast-nictv. Tyto instituce nebyly v fzi svho v-voje odlieny; z touhy podat o sv zdatnosti v viditel-nch a trvalch svch chrabrch ta-k vyhovuj sklonu, kter je vlastn vemvbojnm Od vlastnictv en se chpnvlastnictv tak, e zahrnulo i produktyjejich prce, a tak nakonec vzniklo vlastnictv jako osob. Tmto se ustavuje ucelen systmvlastnictv A v poslednch stadich vvoje vy-stupuje jako prvek hodnoty jejich uitkovost, bohatstv zdaleka neztratilosvoji funkci ctyhodnho vlastnkovy Vude, kde se nalz instituce soukromho vlastnictv, jen v rozvinut nabvaj ekono-mick procesy povahy boje mezi mui o vlastnictv V ekonomick teorii, mezi ekonomy, jsou nej- stoupenci modernizovanch klasickch25rjdoktrn, se tento boj o bohatstvi pojm v jako z-pas o Takov byla z jehopovaha a efektivnch fz vroby.Tak tomu bylo ve vech kde byla natolik e za prc a ne-navn sil o zskn k bylo jen skromn ivobyt. Ale ve vech odkzal pokrok tato prvotn stada techno-logickho vvoje do dvn minulosti. Efektivta vroby jezhy dovedena na takovou e kdo jsou z- ve vrobnm procesu, poskytuje vce nehol ivobyt. V ekonomick teor se proto boj o bohatstviv podmnkch nov industriln zkladny traktuje jako o zven blahobytu - o zven fYzic- pohodl, kter statky.Za cl a se obvykle po-vauje jejich u vlastnkem,nebo s nm spojovanou domcnost, kter se s nm v tom-to ohledu teoreticky se v n spat- jedin ekonomicky legitimn cl nabvn kte-rm by se teore zabvat. bt samo- pojmna tak, e slou bud' uspokojovn fYzickch - materilnho blahobytu -, nebo takzvanchlVIch - duchovnch, estetickch, intelektulncha tak Tato druh je uspokojovna kter je znm vem ekonomickch stat - na materi-ln statky.Tvrdit, e stimulem je jen tehdy, kdy toto slovo uvme vesmyslu, kter je velmi vzdlen jeho prostmuvznamu. Motivem, kter le v zkladech vlastnictvi, je stejn motiv hraje podstatnou roli i v dalmrozvoji instituce, j dal vzniknout, jako i v rozvoji vech struktury, jich se instituce vlastnic-tvi dotk. Bohatstvi dodv ctu a vyznamenvho k zvsti ostatnch. Nic nelze 26ani o ani o dn jin pohnutce k zsk-vn, nato' k bohatstvi. e ve spo- kde jsou vechny statky v soukrommvlastnictvi, je silnou a stle aktuln pohnutkou jednnchudch vrstev obyvatelstva nutnost zkladn k vobyt. zajstit s obivu a zvit svmateriln pohodl bt po dominantnmmotivem pro kter obvykle vy-konvaj fYzickou prci, jejich byt je nejistmizklady a kter maj mlo a zprav dIa jen mlo hromad.V nsledujcch analzch ale vyjde najevo, e do-konce ani v nezmonch nen ha spojench s fYzickmi natolik rozho-dujc. jak se Na druh u osoba kter se akumu-lace bohatstvi, nehrl motiv zkladnch ivotnch a minimlnho materilnho komfortu nikdy'rozhodujc roli. Vznik a rozvoj vlastnictvi jako sk instituce nesouvsel se iv.otnho minima.Dominantnm stimulem byla d touha pomoc bo-hatstv vyniknout nad ostatn a dn jin motiv - vylou- a situace - nenabyl vrchu aniv dnm z stadi vvoje.Prvnm majetkem byla dren jako trofej z s- njezdu. Dokud se organizace skupiny ne-odchlila od primitivn pospoln formy a skupina setrv-vala v zkm kontaktu s jinmi skupinami,hodnota osob a v prestinm srovnvn mezi vlastnkem a ktermu byly Tendence rozliovat mezi zjmy jed-notlivce a skupiny, ke kter nle, je Prestin, zvstn srovnvn mezi vlastnkemctyhodn a jeho zeskupiny bylo jako jedna z funkc zskanch u od ale nebylo tehdy hodnoty lupu. Zdatnost jednotlivho mu-27e byla se zdatnost skupiny a vlastnk se v prv povaoval za strce cti skupiny.Takov hodnocen hrdinskch ze hle-diska nachzme tak v stadich ti, pokud jde o dobyt na poli.Jakmile vak zvyk individulnho vlastnictv vy-. zrvat v ucelen systm, zvistn prestin srovnvn, nakterm soukrom vlastnictv dostv jin charak-ter. Jedna je zde pouze odrazem druh. fze vlastnictv, fze prost loupee a bt nahrazov-na stadiem organizace vroby na sou-kromho vlastnictv prvotn horda se vyvj ve v-ce vrobn Majetek sestv hodnotou ani ne tak jako doklad loupe-nho njezdu, ale spe jako o vlastnka nad jinmi te komunity. Zvistn srovn-vn se nyn stv srovnvnm vlastnka s ji-nmi skupiny. Majetek m stle povahutrofeje, ale s kulturnm pokrokem se stv stle vce tro-fej o vsledku v majetkov ode-hrvajc se mezi skupiny a kvazimrovmregulm nomdskho ivota.Jak produktivn stle vce z kadodennho ivota komunity i ze mylen jejch jako znak moci a nahrazuje trofeje z loupeivch vprav akumulovan ma-l jetek. S vroby spojen s proto zskv bo-hatstv stle vznam a jako uznvanzdroj cty a vnosti. Ne e by cta bt prokazo-vna na jinch, zdatnosti; nee by loupen agrese dobytm nebo v- hrdinsk vyvolvat uznn a obdiv davunebo vzbuzovat zvist - ale itosti zskat si vyznamenn pomoc takov mani-festace sly u zkrtka nejsou tak hojn. se vak rozsah a dostupnost monost pro 28expanzi a pro akumulaci majetku pomoc kvazimrovchmetod nomdskho A co vce, majetek sev podmnkch na rozdl od nesnadno ho vynikajcho hrdinskho stv daleko rozpoznatelnm a lpe po-soudit jeho Proto se stv zklademcty. Mt majetek je v smyslu nezbytn, chce-li zskat postaven ve V z-jmu zachovn dobrho jmna mu nezbv ne akumulo-vat majetek a hromadit statky. Kdy se stat-ky staly tmto symbolem schopnos-c-i drba bohatstv povahunezvislho a rozhodujcho zkladu cty. Vlastnictv stat- u byly zskny vlastnm nebopasivnm skrze po jinch, se stvzdrojem vnosti a ctyhodnosti. Bohatstv, kter bylo hodnoceno jen jako doklad schopnost, bt ve veobecnm samo o ctnost.Bohatstv je nyn ctyhodn ze sv podstaty a tuto cty-hodnost na svho vlastnka. V dalhokultivovn se bohatstv zskan od nebo od jinch stv dokon-ce ne bohatstv zskan vlastnm silm;tento rozdl vak vystupuje zejmna v fzch v-voje kultury a budeme se mu na jinm zkladem veobecn ctyhodnosti a bezhon-nho postaven se stalo bohatstv, pro- k nejvyho uznn mo-hou bt i nadle zdatnost a hrdinstv. instinkta s nm spojen vysok schop-nost vryly hlubok stopy do mylenkovch kter jako soustava zvyklost v jakmsi prodlou-en kultury. Nejvy a uznn spo- stle kdo rozvinou vlohu ve vlce nebo kvaziko- zdatnost v politickm ale pro 29