Více než jen rekrea?ní potáp?ní - Alert Diver

Více než jen rekrea?ní potáp?ní

Potáp??ská „technická“ ve?ejnost posouvá hranice rekrea?ního potáp?ní do stále v?tších hloubek a mén? hostinného až nelítostného prost?edí.

Rebreathery, kdysi výhradn? používané pro vojenské ú?ely, jsou nyní naprosto b?žné po celém sv?t?. Sm?si hélia a EANx jsou mnohem dostupn?jší než kdykoliv v minulosti a totéž platí i o výcviku, jak takové sm?si používat. Díky skútr?m s velkým dosahem mohou techni?tí potáp??i vstupovat do stále hlubších podvodních jeskyní, ?asto s dekompresními profily, které jsou až experimentální povahy. Podívejme se na n?které možné d?sledky tohoto vývoje.

Za prvé, klinické projevy DCS bývají po dýchání r?zných kombinovaných sm?sí plynu p?i výstupu z hloubky kolem 100 metr? ?asto jiné než b?žn? známé. V posledních 25 letech se v?novalo hodn? pozornosti DSC vnit?ního ucha a výzkumy ukázaly, že tato nemoc ?asto souvisí s tzv. „vrozeným otvorem v srdci“ (Patent Foramen Ovale = PFO).

Léka?ská ve?ejnost dosp?la k celkem jednozna?nému názoru, že i když je nebezpe?í DCS u rekrea?ních potáp??? s PFO 2,5 - 6,5 krát vyšší než u potáp??? bez PFO, p?esto je toto nebezpe?í tak malé, že se u rekra?ního potáp?ní nemusí vyžadovat rutinní vyšet?ení na PFO. U technického potáp?ní však potáp??i ?asto meze rekrea?ního potáp?ní významn? p?ekonávají, proto musí p?i výstupu na hladinu absolvovat proces dekomprese. Nejmén? jedna agentura

zabývající výcvikem pro technické potáp?ní již doporu?uje vyšet?ení na PFO p?ed zahájením dekompresních ponor?.

Rebreather je typický p?ístroj, který potáp??i neodpustí, jestliže s ním potáp?? ud?lá chybu. Jedná se o velmisofistikované za?ízení vyžadující rozsáhlý a pe?livý nácvik správného používání (ale i údržby), v?etn? d?kladné kontroly na správnou funkci p?ed vlastním ponorem. Jestliže nap?íklad zapomene rekrea?ní potáp?? otev?ít ventil lahve s dýchacím plynem, zjistí to hned p?i prvních pokusech nadechnout se, nebo? nem?že nasát žádný vzduch. Za normálních okolností se prost? vyno?í a ventil si nechá otev?ít – šlo o p?íhodu, ale ne o nehodu. U mnoha rebreather? to však funguje tak, že jestliže si potáp?? zapomene otev?ít kyslíkovou lahev, nezjistí žádný okamžitý následek. Kyslík obsažený v dýchacím okruhu se však pomalu a nepozorovan? spot?ebovává až do té doby, než potáp?? upadne do bezv?domí nebo dokonce zem?e i se správn? nasazeným náustkem. Byly zaznamenány p?ípady, kdy se to stalo i ve velmi m?lké vod?.

I když p?esná ?ísla o vyšším riziku potáp?ní s rebreatherem oproti b?žnému p?ístrojovému potáp?ní nejsou známá, všeobecn? se uznává, že potáp??i používající rebreather jsou vystaveni vyššímu nebezpe?í úmrtí. Podle nedávné analýzy se odhaduje, že toto riziko úmrtnosti je vyšší 4 – 10tinásobn?. Vezme-li se v úvahu, že nebezpe?í úmrtí p?i potáp?ní s otev?eným okruhem je 0,6 až 2,1 p?ípad? na 100 000 ponor?, pak není absolutní nebezpe?í úmrtí p?ii potáp?ní s rebreatherem až tak vysoké, jak by se mohlo o?ekávat. P?esto bylo až donedávna potáp?ní s rebreatherem vylou?eno z n?kterých druh? rekrea?ního pojišt?ní. V sou?asné dob? se situace m?ní a potáp??i používající rebreather  si mohou zakoupit pojišt?ní zcela srovnatelné s tím, co se nabízí b?žným rekrea?ním potáp???m.

Dalším pom?rn? novým posunem v rekrea?ním potáp?ní je skute?nost, že s p?ístrojovým potáp?ním lze nyní za?ít v mladším v?ku. Alespo? jedna velká školicí agentura nabízí

potáp??ský výcvik p?ístrojového potáp?ní pro d?ti již od 10 let, ovšem s povinným dohledem a jen do omezené hloubky. A výzkumy dopad? potáp?ní na d?ti pokra?ují. A podobn? pokra?ují i diskuse o nejvyšších možných v?kových hranicích pro potáp??e. Vzhledem ke skute?nosti, že p?ístrojové potáp?ní je široce dostupné teprve asi 40 let, za?ínají se nyní stále ?ast?ji objevovat úvahy o nutnosti zabývat se možnými dlouhodobými dopady potáp?ní na lidský organismus. Víme, že bublinky se ?asto tvo?í v t?le i po ponorech považovaných za naprosto „bezpe?né“, p?i?emž tyto dekompresní bublinky zap?i?i?ují patrné dopady na bu?ky a funkci endotelu, což jsou ploché epitelové bu?ky vystýlající cévy. Nebude mít dlouhodob? opakované potáp?ní s hlubokou dekompresí nežádoucí pozdní ú?inky a zap?i?i?ovat zhoršování pam?ti? V nedávno zve?ejn?ném ?lánku se nazna?ovalo, že k ur?itým malým zm?nám v kognitivních (poznávacích) funkcích rekrea?ních potáp??? m?že docházet, nicmén? bez negativních dopad? na jejich „kvalitu života“. V p?ípad? profesionálních potáp??? však o tom již existují i ur?ité (i když omezené) d?kazy.

V dnešní dob? se potáp?ní prosadilo jako naprosto právoplatná volno?asová aktivita a nau?it se potáp?t je snažší než kdykoliv d?íve, a to i do stále v?tších hloubek. Potáp??ská výstroj nebyla nikdy finan?n? dostupn?jší, navíc je uživatelsky velice p?íznivá. V?tšina moderních potáp??ských po?íta?? poskytuje informace o dekompresi nebo alespo? o možné nebezpe?né dekompresi v p?ípad? opakovaných ponor? p?esahujích hranice rekrea?ního potáp?ní. Ale i v d?ív?jších dobách (než staly potáp??ské po?íta?e b?žnou záležitostí) v?d?li všichni zkušen?jší potáp??i a zdravotní odborníci, že každý, kdo provede ponor do hloubky 50 metr?, by se nem?l potopit znovu tak hluboko nap?. téhož dne odpoledne, nebo? je zapot?ebí ponechat t?lu celý den odpo?inku na desaturaci. Naproti tomu není v sou?asnosti (navzdory b?žn? dostupným po?íta??m) žádnou zvláštností, že se v hyperbarické komo?e objeví potáp?? s DSC p?esn? po takových „ne p?íliš

bezpe?ných“ opakovaných hlubokých ponorech.  

Technika sice pokro?ila, ale obavy vyvolává skute?nost, že i ty zcela základní znalosti pot?ebné pro potáp?ní klesají na stále nižší úrove?. V mnoha p?ípadech se studenti potáp??ského kurzu již nic nedozv?dí o potáp??ských tabulkách, nedostane se jim vysv?tlení o souvislostech mezi hloubkami a ?asovými úseky bez zastávky, nejsou pou?ení o pravidlech souvisejících s vystavováním t?la extrémní zát?ži. Potom se nelze divit, že n?kte?í potáp??i o t?chto v?cech slyší až v hyperbarické komo?e. Dokonce i v kurzech technického potáp?ní je stále vzácn?jší nau?it se plánovat ponory s použitím tabulek a mnohý novope?ený technický potáp?? m?že být n?kdy v koncích a doslova nev?d?t, co si po?ít, když mu z n?jakého d?vodu „klekne“ potáp??ský po?íta? b?hem dlouhého ponoru.

Kam to povede? Budoucnost 

Zdá se, že osobní p?ístup a p?ímá interakce mezi školitelem a studentem se budou z potáp??ského výcviku vytrácet i nadále.  V tomto století se stal internet tak b?žnou záležitostí, že i studenti potáp??ských kurz? nyní absolvují poznávací ?ást výcviku prost?ednictvím kurzu on-line. A je pouze otázkou ?asu, kdy budou k dispozici systémem online i potáp??ské kurzy kompletní.

V sou?asnosti již nejmén? jeden výrobce rebreather? nabízí celou certifikaci systémem on-line, a sice zatím pro jeden typ svého rebreatheru (tedy bez jakéhokoliv osobního kontaktu mezi školitelem a studentem).  

Rovn?ž se dá p?edpokládat, že se bude stále více uvažovat o nadbyte?né rozmanitosti specializovaných sou?ástí potáp??ské výstroje, což z?ejm? povede k vývoji modulárn? zam?nitelných sestav. Výsledkem budou z?ejm? koncepce umož?ující snadnou rekonfiguraci výstroje i pod vodou p?i nestandardních nebo nouzových situacích, což umožní technickým potáp???m spoléhat se na svou výstroj více než dosud. 

Skute?né starosti d?lá technickým potáp???m ze „staré školy“ všeobecn? rozší?ené p?esv?d?ení, že díky používání potáp??ských po?íta?? je nyní plánování postupu ochrany proti dekompresi naprosto bezpe?n? vy?ešené. I když rekrea?ní a techni?tí potáp??i velmi uvítali sou?innost mezi po?íta?ovým „dekompresním“ software a po?íta?em, který si s sebou nese potáp?? na záp?stí, p?esto by to nem?lo znamenat, že veškeré plánování ponoru by se m?lo jednoduše nechat na po?íta?i. Solidní teoretická znalost souvislostí mezi fyziologií potáp??e, fyzickou zdatností, hloubkou, délkou ponoru, dekompresními pravidly a spot?ebou plynu umožní technickému potáp??i odhalit slabá místa a nedostatky modelování profilu ponoru pomocí po?íta?e. I když se spolehlivost potáp??ských po?íta?? neustále zvyšuje a tím i zp?es?uje odhad tolerance lidského t?la na dekompresní zatížení, m?lo by i nadále z?stat plánování ponoru podle tabulek klí?ov? d?ležitým bodem výukového programu každého výcviku technických potáp???. P?ipomíná to nutnost stále se u?it správnému používání logaritmického pravítka v dobách zavád?ní prvních elektronických kalkula?ek. Dokud kapacity pozd?jších po?íta?? neza?aly pln? uspokojovat pot?eby v?dc?, technik? atd., bylo pot?eba držet se i starých zp?sob?. P?esn? te? se pohybujeme v oné p?echodné fázi, kdy se ješt? nedá spoléhat jen na potáp??ské po?íta?e. Jedna školicí agentura dokonce tyto po?íta?e zatím zcela odmítá, protože jejich úsp?šnost p?i stanovování bezpe?né dekomprese ješt? nebyla dostate?n? v?decky prokázána.

Ruku v ruce s tímto vývojem se objevují obavy, že techni?tí potáp??i jednoduše p?echázejí na

potáp??ské po?íta?e a automatické výpo?ty spot?eby dýchacího plynu, aniž by si p?itom odpovídajícím zp?sobem prohlubovali své znalosti a dovednosti, jak reagovat v nouzových situacích, kdy tyto automatické postupy selžou. A to se stává, dokonce ?asto, nap?. v situacích, kdy potáp?? provádí opakované ponory do zna?ných hloubek, protože „po?íta? nevydával žádné varování“, nebo když se mu za?ne nedostávat plynu na dekompresi a vystoupí k hladin? d?íve než naplánováno, i když m?l mít „podle po?íta?e plynu ješt? dostatek“. I když se na techniku všichni spoléhají ?ím dál více, m?li by si zárove? udržovat základní znalosti a dovednosti na pot?ebné úrovni a okamžit? použitelné.  

Nejeden potáp?? již zažil b?hem dekomprese totální selhání po?íta?e a musel se spolehnout na svá „stará dobrá“ pravidla jako postupovat v nouzi. A mít s sebou více než jeden po?íta? by také nem?lo znamenat, že techni?tí potáp??i nepot?ebují mít p?ipravené plány pro postup v nouzové situaci, kdy se v hloubce za?ne nedostávat dýchacího plynu. Teorie dekomprese p?i nestandardních ponorech (nap?. v p?ípad? reverzních profil?, potáp?ní typu jo-jo nebo opakovaných ponor?), k ?emuž b?žn? dochází p?i jeskynním potáp?ní a do ur?ité míry i p?i potáp?ní do velkých hloubek, totiž ješt? není zcela a beze zbytku vysv?tlena a z?ejm? bude vyžadovat další up?esn?ní na základ? nových výzkum? p?ímo z terénu.

Záv?rem je nutno zd?raznit, že výcvik a postupy související s potáp?ním se neustále vyvíjejí, proto musí všichni techni?tí instrukto?i pr?b?žn? sledovat výsledky nejnov?jších výzkum? i technického vývoje. Toho lze dosáhnout návšt?vami konferencí jako EuroTek, Techmeeting a/nebo OZTeK, ?etbou technických ?asopis? pro potáp??e a ú?astí na r?zných akcích v?novaných technickému potáp?ní.

Naše záv?re?né memento zní: Vst?ebávejte všechny dostupné znalosti o technickém potáp?ní, ale zárove? si uv?domujte, že ne všechny musí být p?esné. Polovina z toho, co jste se nau?ili, asi není pravda – bohužel nevíme, které poloviny se to týká.

Jediný rozumný p?ístup je být opatrný a konzervativní. Je totiž dost smutné muset lé?it ochrnutého potáp??e, který si p?i svém ponoru nebyl v?dom žádného nebezpe?í!

Tento ?lánek je ukázkou z knihy "V?da potáp?ní, neboli co Vám instruktor nikdy ne?ekl" 

Vydalo nakladatelství Lambert Academic Publishing a lze zakoupit zde, nebo si m?žete tuto publikaci objednat prost?ednictvím kteréhokoliv knihkupectví pomocí ?ísla ISBN 978-3-659-66233-1. Tato kniha se prodává za 49,90 € a všechny honorá?e získané jejím prodejem se p?evád?jí na EUBS za ú?elem podpory dalšího výzkumu v oboru potáp??ské medicíny.