Vasserbauerová, L. - Kašpárek, F. 2009: Středověké nálezy u obce Žižín (okr. Pardubice), Sborník Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Pardubicích

SBORNÍK Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2009

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ V PARDUBICÍCH

SBORNÍK NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, ÚZEMNÍHO ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ V PARDUBICÍCH ZA ROK 2009

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ V PARDUBICÍCH

Obsah

POZAPOMENUTÉ VILY V NÁCHODĚ A OKOLÍ Alexandr SKALICKÝ st 5

MLÝNY NA NOVOHRADCE OD NOVÝCH HRADŮ K LUŽI Luděk ŠTĚPÁN 12

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice) František KAŠPÁREK, Ludmila VASSERBAUEROVÁ 19

ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V DOLNÍ ROVNI (okr. Pardubice) v rozmezí let 2007-2010 Jan JÍLEK 23

ZÁMECKÝ AREÁL V MORAVANECH (příspěvek k poznání ohrožené a zanikající památky) Eliška RACKOVA, František R. VÁCLAVÍK 25

DŮM V USEDLOSTI ČP. 5 V BRTČI U VYSOKÉHO MÝTA Zuzana VAŘEKOVÁ 29

KOSTEL PANNY MARIE POMOCNICE KŘESŤANŮ NA CHLUMKU Jakub JAROŠ 31

PSYCHOLOGICKÁ TVÁŘ VENKOVSKÉ BAROKNÍ TVORBY JAKO DUCHOVNÍ ODKAZ PROTIREFORMACE V BÝVALÉM HRADECKÉM KRAJI V LETECH 1620 -1740 Oldřich VAŇURA 37

Barevná obrazová příloha

POZAPOMENUTÉ VILY V NÁCHODĚ A OKOLÍ 49

MLÝNY NA NOVOHRADCE OD NOVÝCH HRADŮ K LUŽI 56

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice) 62

ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V DOLNÍ ROVNI (okr. Pardubice) v rozmezí let 2007-2010 65

ZÁMECKÝ AREÁL V MORAVANECH (příspěvek k poznání ohrožené a zanikající památky) 66

DŮM V USEDLOSTI ČP. 5 V BRTČI U VYSOKÉHO MÝTA 70

KOSTEL PANNY MARIE POMOCNICE KŘESŤANŮ NA CHLUMKU 73

PSYCHOLOGICKÁ TVÁŘ VENKOVSKÉ BAROKNÍ TVORBY JAKO DUCHOVNÍ ODKAZ PROTIREFORMACE V BÝVALÉM HRADECKÉM KRAJI V LETECH 1620 -1740 75

Obsah « 3

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice) František KAŠPÁREK Ludmila VASSERBAUEROVÁ

OKOLNOSTI VÝZKUMU Sledované území se nachází necelých 7 km jihovýchod­ně od města Pardubic (obr. 1). Záchranný archeologic­ký výzkum byl vyvolán stavbou kanalizace a vodovodu mezi obcemi Žižínem a Hostovicemi, kterou provádělo město Pardubice (obr. 2, 3). Výzkum probíhal od 5. 1 0 . do 13. 1 1 . 2009. Nejdříve byla sejmuta ornice pomocí hladké lžíce (tzv. pravítka), což umožnilo lépe rozpo­znat archeologické situace. Následně bylo prozkoumáno 29 objektů. Skrývka probíhala v rámci projektové doku­mentace v délce necelých 2 km a šířce 1 m. Malá šířka skrývky umožnila jen částečné odhalení archeologických objektů, a proto je jejich interpretace velmi nesnadná. Výkopové práce, zaměření a digitalizaci provedla firma Terra Verita s. r. o.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Z hlediska regionálního geomorfologického členění pro­vincie Česká vysočina lze region rozdělit do tří výrazně od­lišných soustav (subprovincif): krkonošsko-jesenická (su-detská) v severovýchodní části, Česká tabule ve střední a západní části a česko-moravská v jižní části (Faltysová -Bárta a kol. 2002, 21). Většina území okresu patří do sou­stavy Česká tabule a její východní části - podsoustavy Východočeská tabule (Faltysová - Bárta a kol. 2002,106). Sledovanou oblast je možné určit jako plochou až členi­tou pahorkatinu s vrchovinným územím na JV, převážně v povodí Labe a jeho přítoků (Úpy, Metuje, Orlice, Loučné, Chrudimky, Cidliny) (Demek a kol. 1987, 556). Jádro okre­su tvoří podcelek zvaný Pardubická kotlina, ve které leží i okresní město Pardubice (Faltysová - Bárta a kol. 2002, 106). Pardubická kotlina se nachází v JV části Východo-labské tabule (Demek a kol. 1987, 397). Je to erozní kotli­na kolem toku řeky Labe na svrchnokřídových slínovcích, jílovcích a spongilitech. Dno kotliny má rovinný georeliéf s průměrnou nadmořskou výškou 283 m. Střed kotliny za­bírá široká poříční niva Labe, Loučné a Chrudimky lemo­vaná stupni středo- a mladopleistocenních říčních teras. Místy leží sprašové a pískové pokryvy a přesypy navátých písků (Faltysová - Bárta a kol. 2002,106).

Pardubickou kotlinu vyplňují středoevropské hnědozem-ní půdy, které původně vznikaly pod listnatými dubovými a dubobukovými lesy (Válek 1964, 63-64). V oblasti Žižína je svrchní půda písčitohlinitá, podloží tvoří písek. (Rosů-lek 1909,176). Lesy se vyskytují málo až středně, tvořené především borovými a dubovými porosty s příměsí smrku (Demek a kol. 1987, 310).

HISTORIE LOKALITY Ves Žižín je v písemných pramenech poprvé doložena roku 1406 v souvislosti se jménem klerika Jeníka ze Ži­žína. Východně od vsi stávala tvrz. Prvním známým maji­telem byl Jan ze Žižína, který roku 1415 pečetil stížný list české šlechty do Kostnice (Šebek 1977, 2 1 2 - 2 1 3 ) . v po­slední třetině 1 5 . století byli majitelé tvrze i vsi různí měš­

ťané. Po smrti Václava Haldy z Kutné Hory dostal tvrz roku 1483 jako odúmrť od krále Vladislava II. Matěj ze Žižína a ze Skochovic. Po jeho smrti kolem roku 1497 uhájili prá­vo na tvrz a ves poručníci vdovy a sirotků. Pro velké dluhy byli však nuceni tuto tvrz a ves prodat v roce 1498 panu Vilémovi z Pernštejna, který je připojil k panství pardubic­kému (Rosůlek 1 9 0 9 , 1 7 6 ; Nechvíle 1874, 916-917; Sedlá­ček 1 9 3 1 , 66). Poté však tvrz přestala plnit funkci panské­ho sídla a zakrátko zanikla. Ves Žižín patřila až do roku 1560 pánům z Pernštejna. Toho roku prodal pan Jaroslav z Pernštejna prodlužené panství pardubické králi Ferdi­nandovi, který je koupil pro svého syna arciknížete Max­miliána (Šimek a kol. 1989, 576). Bohužel přesná poloha tvrze není známa. Podle ústní tradice stávala na břehu Chrudimky, ale na konci 1 9 . století už po ní nebyly patrné žádné stopy (Šimek a kol. 1989, 576).1

POPIS ARCHEOLOGICKÝCH SITUACÍ Zkoumaný úsek měřil 1 900 m. Kumulace objektů byla především ve dvou částech, které byly označeny jako úsek A a B (obr. 2).

Úsek A (obr. 3)

Obj. 1 (Negativ: 200): Půdorys: kruhový; Rozměry (m): dél­ka: 0,2; šířka: 0,2; hloubka: 0,15; Orientace: -—; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 5 1 1 . barva hnědá, hranice zřetelné, středně ulehlá; Interpretace: hloubený výkop pro sloup (obr. 6).

Obj. 2 (Negativ: 201): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 0,18; šířka: 0,14; hloubka: 0,04; Orientace: V-Z; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 5 1 2 . barva hně­dá, hranice zřetelné, středně ulehlá; Interpretace: ražený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 3 (Negativ: 202): Půdorys: kruhový; Rozměry (m): délka: 0,8; šířka: 0,8; hloubka: 0,22; Orientace: —; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 513. barva hnědo-okrová, jasné hranice, písčitá hlína, středně ulehlá; 525. barva tmavě hnědá, jasné hranice, mazanice do 0,5 cm 2 % , uhlíky do 0,5 cm 2% (ve výplni drobné nevyjmutel-né kousky rozdrobené mazanice a uhlíků, středně ulehlá; Interpretace: hloubený výkop pro sloup; Nálezy: mazani­ce - cca 20 g (sáček č. 3); 4 zlomky keramiky (sáček č. 1) (obr. 6).

Popis nálezů:

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedooranžová; rozměry (mm): 39x34x8.

2. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 12 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedočerná; výzdoba: rytá šroubovice; rozměry (mm): 39x34x8 (obr. 10/1).

Obj. 4 (Negativ: 203): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 0,24; šířka: 0,18; hloubka: 0,02; Orientace: S-J; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 514. barva hně-

1 Tvrziště je zkoumáno v rámci projektu, který má za cíl průzkum

a mapování obdobných opevnění v Pardubickém kraji (programový

projekt MK ČR č. DB06P01OPP003 Hrady, hrádky a tvrze okresu

Pardubice, řešitel Miroslava Cejpová, nositel VČM v Pardubicích).

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice) • 19

dá, hranice zřetelné, středně ulehlá; Interpretace: ražený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 5 (Negativ: 204): Půdorys: oválný; Rozměry (m): délka: 0,36; šířka: 0,22; hloubka: 0,04; Orientace: V-Z; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 515. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 6 (Negativ: 205): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 0,48; šířka: 0,03; hloubka: 0,04; Orientace: SV-JZ; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 516. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 7 (Negativ: 206): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 0,14; šířka: 0 , 1 ; hloubka: 0,03; Orientace: S-J; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 517. barva hně­dá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ražený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 8 (Negativ: 207): Půdorys: kruhový; Rozměry (m): délka: 0,79; šířka: 0,79; hloubka: 0,16; Orientace: —; Sklon stěn: svislé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 518. okrovohnědá, hranice zřetelné, písčitá hlína, mazanice do 2 cm, středně ulehlá; 526. barva hnědá, hranice zřetelná, uhlíky do 0,5 cm 1 % , středně ulehlá; Interpretace: hloubený výkop pro sloup; Ná­lezy: mazanice cca 80 g (sáček č. 5 a 6) (obr. 6).

Obj. 9 (Negativ: 208): Půdorys: oválný; Rozměry (m): délka: 0,58; šířka: 0,33; hloubka: 0,06; Orientace: V-Z; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 519. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu; Nálezy: kousek neurčitelného železa (sáček č. 9) (obr. 6).

Obj. 10 (Negativ: 209): Půdorys: kruhový; Rozměry (m): délka: 0,12; šířka: 0 , 1 2 ; hloubka: 0,02; Orientace: —-; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 520. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 11 (Negativ: 210): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 0,74; šířka: 0,58; hloubka: 0,06; Orientace: S-J; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 5 2 1 . barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: hloubený výkop pro sloup (obr. 6).

Obj. 12 (Negativ: 2 1 1 ) : Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 1,2; šířka: 0,53; hloubka: 0,04; Orientace: V-Z; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 5 2 2 . barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: sídlištní jáma (obr. 6).

Obj. 13 (Negativ: 214): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 0,29; šířka: 0,24; hloubka: 0,03; Orientace: S-J; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 527. barva hně­dá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ražený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 14 (Negativ: 215): Půdorys: oválný; Rozměry (m): délka: 0,33; šířka: 0,2; hloubka: 0,03; Orientace: SV-JZ; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 528. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 15 (Negativ: 216): Půdorys: oválný; Rozměry (m): délka: 0,38; šířka: 0,3; hloubka: 0,03; Orientace: SZ-JV; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konkávní; Vrstvy: 529. barva

hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 6).

Obj. 16 (Negativ: 217): Půdorys: lineární; Rozměry (m): délka: 1 2 , 5 ; šířka: 1; hloubka: 0,07; Orientace: V-Z; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 530. barva hně­dá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: žlab (objekt zachycen pouze ve svém zbytku, žlábek se stáčí směrem do silnice; Nálezy: 1 zlomek keramiky (sáček č. 2) (obr. 7).

Popis nálezů:

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: červená; rozměry (mm): 27x27x9.

Obj. 17 (Negativ: 219): Půdorys: nepravidelný; Rozměry (m): délka: 1,5; šířka: 1; hloubka: 0,06; Orientace: Z-V; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 532. světle hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: sídlištní jáma (obr. 6).

Obj. 18 (Negativ: 220): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 1 , 1 5 ; šířka: 0,8; hloubka: 0 , 1 ; Orientace: Z-V; Sklon stěn: svislé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 533. světle hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: sídlištní jáma (obr. 6).

Úsek B (obr. 5) Obj. 19 (Negativ: 224): Půdorys: lineární; Rozměry (m): dél­ka: o; šířka: o; hloubka: 0,45; Orientace: V-Z; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 536. černohnědá, hra­nice zřetelná, uhlíky 1% a mazanice 3 % , středně ulehlá; In­terpretace: žlab (objekt je v superpozici s objektem 20; je­jich statigrafický vztah není znám); Nálezy: mazanice - cca 60 g (sáček č. 8 a 11), 13 zlomků keramiky (sáček č. 8 a 11) a nepatrný železný zlomek (sáček č. 12) (obr. 8).

poznámka: Obj. 19 (Negativ: 224) byl sloučen s objektem 20 (Negativ: 225). Zpočátku se archeologická situace ne­jevila jako jeden objekt. Až při dalším zkoumání vyšlo na­jevo, že se jedná o stejnou situaci.2

Popis nálezů:

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek); barva vnější strany: šedožlutá; rozměry (mm): 42x24x4.

2. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm - písek, slída); barva vnější strany: šedočerná; rozměry (mm): 39x36x8.

3. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: červená; rozměry (mm): 40x24x10.

4. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedooranžová; rozměry (mm): 16x19x6.

2 Za uvedenou informaci děkuji L. Galovi (firma Terra Verita s. r. o.).

20 • STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice)

5. fragment: zachovalost: spodek nádoby; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm - písek); barva vnější strany: šedožlutá; rozměry (mm): 119x122x9 (obr. 10/7).

6. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm

- písek); barva vnější strany: šedobílá; rozměry (mm):

40x33x6.

7. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek); barva vnější strany: šedobílá; výzdoba: vývalková šroubovice; rozměry (mm): 39x36x8 (obr. 10/3).

8. fragment: zachovalost: spodek nádoby (džbánek?); po­vrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostři­vo do 2 mm - písek, slída); barva vnější strany: šedohně­dá; výzdoba: obvodové žlábky; rozměry (mm): 29x51x6 (obr. 10/2).

9. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedohnědá; rozměry (mm): 42x38x6.

1 0 . fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm - písek, slída); barva vnější strany: šedožlutá; rozměry (mm): 22x15x9.

1 1 . fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm - písek, slída); barva vnější strany: šedohnědá; rozměry (mm): 27x26x7.

1 2 . fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm - písek, slída); barva vnější strany: šedá; rozměry (mm): 40x22x5.

Obj. 21 (Negativ: 226): Půdorys: lineární; Rozměry (m): délka: 1,7; šířka: 1 , 2 3 ; hloubka: 0,52; Orientace: SV-JZ; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 538. barva hnědá, hranice zřetelná, uhlíky 1 % a mazanice 1 % , střed­ně ulehlá; Interpretace: žlab; Nálezy: 1 zlomek keramiky, mazanice - cca 1 2 0 g (sáček č. 4) (obr. 9).

Popis nálezů:

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedohnědá; rozměry (mm): 30x23x6.

Obj. 22 (Negativ: 227): Půdorys: nepravidelný; Rozměry (m): délka: 3,15; šířka: 1,45; hloubka: 0,29; Orientace: SZ-jV; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: stupňovité; Vrstvy: 539. barva hnědá, hranice zřetelná, mazanice 1 % , středně ulehlá; Interpretace: sídlištní jáma; Nálezy: keramika -1 zlomek keramiky, mazanice - 1 kus (sáček č. 7) (obr. 9).

Popis nálezů:

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek); barva vnější strany: šedookrová; rozměry (mm): 66x61x7.

Obj. 23 (Negativ: 228): Půdorys: oválný; Rozměry (m): dél­ka: 1,45; šířka: 1; hloubka: 0,65; Orientace: JZ-SV; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: stupňovité; Vrstvy: 540. tmavě hnědá, hranice zřetelná, uhlíky 1 % a mazanice 1 % , střed­ně ulehlá; Interpretace: sídlištní jáma; Nálezy: mazanice - cca 20 g, 2 zlomky keramiky (sáček č. 10) (obr. 9).

Popis nálezů:

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedooranžová; rozměry (mm): 25x18x11.

2. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedooranžová; rozměry (mm): 25x19x6.

Obj. 24 (Negativ: 229): Půdorys: oválný; Rozměry (m): délka: 0,87; šířka: 0,72; hloubka: 0,3; Orientace: SV-JZ; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 541. barva tmavě hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpre­tace: hloubený výkop pro sloup (vývrat?) (obr. 9).

Obj. 25 (Negativ: 230): Půdorys: nepravidelný; Rozměry (m): délka: 3,15; šířka: 0,63; hloubka: 0,17; Orientace: SV--JZ; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 542. bar­va hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: sídlištní jáma (obr. 9).

Obj. 26 (Negativ: 231): Půdorys: kruhový; Rozměry (m): délka: 0,48; šířka: 0,48; hloubka: 0 , 2 2 ; Orientace: ---; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: stupňovité; Vrstvy: 543. bar­va tmavě hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Inter­pretace: hloubený výkop pro sloup (obr. 9).

Obj. 27 (Negativ: 232): Půdorys: kruhový; Rozměry (m): délka: 0,25; šířka: 0,25; hloubka: 0 , 1 ; Orientace: —; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 544. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 9).

Obj. 28 (Negativ: 233): Půdorys: obdélný; Rozměry (m): délka: 0,27; šířka: 0 , 2 1 ; hloubka: 0,08; Orientace: SZ-jV; Sklon stěn: šikmé; Tvar dna: konvexní; Vrstvy: 545. barva hnědá, hranice zřetelná, středně ulehlá; Interpretace: ra­žený otisk po kůlu (obr. 9).

Obj. 29 (Negativ: 234): Půdorys: lineární; Rozměry (m): délka: 1,82; šířka: 0,64; hloubka: 0,24; Orientace: V-Z; Sklon stěn: svislé; Tvar dna: ploché; Vrstvy: 546. barva tmavě hnědá, hranice zřetelná, kameny 1 0 % do 3 cm, středně ulehlá; Interpretace: žlab (obr. 9).

Sběr při skrývce

-1 kousek mazanice, 3 zlomky keramiky (sáček č. 13)

- 2 kousky mazanice (sáček č. 14)

-1 větší zlomek železa (sáček č. 15)

Popis nálezů (sáček 13):

1. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedohnědá; rozměry (mm): 38x25x8.

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice) • 21

2. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zr­nitý; keramická hmota: středozrnná (ostřivo do 2 mm -písek, slída); barva vnější strany: šedohnědá; rozměry (mm): 23x13x7.

3. fragment: zachovalost: neurčitelná; povrch: hrubý a zrnitý; keramická hmota: jemnozrnná (ostřivo do 1 mm - písek, slída); barva vnější strany: šedočerná; výzdoba: vývalková šroubovice; rozměry (mm): 19x18x5 (obr. 10/4).

VYHODNOCENÍ NÁLEZŮ

Keramika3

Ve výplni zkoumaných objektů bylo zjištěno celkem 22 drobných, atypických keramických fragmentů. Převa­žuje hrubší keramika většinou redukčně pálená o průměr­ném rozměru 38x33x7 mm. Na těchto zlomcích se proje­vují prvky hradištní tradice (např. výrazná příměs slídy, hrubost), která přežívá do pozdního středověku. Většina střepů je obtáčená na kruhu a má měkký výpal. Barva ko­lísá v odstínech červená - okrová - hnědá a šedočerná. Morfologicky je určitelný jen jeden fragment, který náleží pravděpodobně malému džbánku s obvodovými žlábky (obr. 10/2) s datací do konce 1 3 . století. Z hlediska výz-dobných motivů se objevuje rytá šroubovice (obr. 10/1) charakteristická pro mladohradištní keramiku a vyskytu­jící se ještě minimálně ve 1 3 . století (Vích 2 0 0 4 , 1 1 7 ; Vích 2 0 0 6 , 1 4 2 ; Frolík - Sigl 1995, 69), dále již zmiňované ob­vodové žlábky a vývalková šroubovice (obr. 10/4), která se hojně vyskytuje ve 1 4 . století.

Jedná se o běžnou sídlištní keramiku, která je ve východ­ních Čechách velmi rozšířená. Ze zpracovaných souborů můžeme jmenovat např. Čáslav (Tomášek 1995), Ma­lin (okr. Kutná Hora) (Charvátová - Valentová - Charvát 1985), Chrudimsko (Frolík - Sigl 1995; Frolík - Sigl 2005) nebo Hradecko (Sigl 1992; Richter - Vokolek 1995).

Z celého keramického inventáře se vymyká šest fragmentů náležejících jemnějšímu zboží oxidačního výpalu o prů­měrném rozměru 55x49x7 mm. Barva se pohybuje ve svět­lých odstínech šedobílé a šedožluté. Výpal je tvrdší a stěny tenčí. Na dvou fragmentech lze pozorovat tzv. sendvičový efekt. Ostřivem je jemnější písek, v některých případech s menším množstvím slídy. Za zmínku stojí největší frag­ment souboru (obr. 10/7), který pochází z hrncovité nádo­by, pravděpodobně z 1. pol. 14. století. Na jednom střepu se objevuje jako výzdobný motiv vodorovná vývalková šroubovice (obr. 10/3) typická pro tento typ keramiky.

Tyto zlomky se řadí ke kolonizační keramice, resp. k tzv. bílému zboží, které se od 1 3 . století začalo šířit po Če­chách a postupně se zde také vyrábělo. Hlavní výrobní zóny lokalizujeme v SV, S a SZ Čechách. Nejstarší hori­zont výskytu světlé kolonizační keramiky původem z Ně­mecka pochází např. z Hradišťka u Davle (Richter 1 9 8 2 , 128), z Vrátná u Mladé Boleslavi (Radoměrský - Richter 1974, č. n. 43), z Pardubic (Richter - Smetánka 1958) nebo z Hradce Králové (Richter - Vokolek 1995, 69-72). Ve ves­nickém prostředí se tato keramika našla např. v Bylanech (Smetánka 1962, 173) nebo na zaniklém sídlišti u Bratro-nic (Smetánka 1 9 7 2 , 421).

3 Za odbornou konzultaci děkujeme J. Musilovi (Regionální muzeum

v Chrudimi).

Keramický soubor lze rámcově zařadit do konce 1 3 . až

1 4 . století. Vzhledem k možnosti druhotného přemisťová­

ní nálezů, promísení starší a mladší keramiky a absence

okrajů nádob, které by nám umožnily podrobnější dato­

vání, má soubor nízkou vypovídací úroveň. Keramika byla

navíc silně poškozena působením klimatických vlivů.

Drobné kovové předměty

Nalezený soubor obsahoval pouze 3 silně zkorodované

hřebíky, z toho dva se zachovalou horizontální hlavou.

Tyto artefakty jsou chronologicky málo citlivé, takže ale­

spoň popíšeme jejich tvar. Obecně se zařazují do sku­

piny stavebního kování a plnily především připevňovací

funkci. Podle Rudolfa Krajíce (Krajíc 2003, 64-66) lze dva

hřebíky zařadit do typu Ib - hlava horizontální, tenká,

plochá, na všechny strany přesahující patu dříku, čelní

plocha oválná; dřík kruhového průřezu. V literatuře bývá

označován též jako hřebík „válcovitý s (ne)pravidelně

kruhovou plochou hlavou", „válcovitý s kruhovým průře­

zem těla" apod. (obr. 10/6). Jeden hřebík lze označit jako

typ lila - hlava horizontální, plochá, protilehle roztepaná

(tzv. křídlo), výrazně přesahuje patu dříku ve dvou opač­

ných směrech, čelní plocha oválná, rovná; dřík hraněný,

obdélného průřezu. V literatuře bývá označován také jako

hřebík „křídlový" nebo „křídlovitý" (obr. 10/5).

Tyto typy hřebíků jsou běžné a objevují se na většině stře­

dověkých lokalit (např. Konůvky, Mstěnice, Pfaffenschlag,

Sezimovo Ústí, Svídna atd.).

ZÁVĚR

Celkem bylo prozkoumáno 29 archeologických situací,

v jejichž výplni byla objevena keramika, uhlíky, zvíře­

cí kosti a mazanice. Archeologický materiál se nacházel

v objektech č. 3, 8, 9 , 1 6 v úseku A a v objektech č. 1 9 , 2 1 ,

2 2 , 23 v úseku B. Během povrchových sběrů učiněných

po dobu výzkumu byly nalezeny další fragmenty kerami­

ky, mazanice a kousek železa. Získaný inventář lze před­

běžně zařadit do období od konce 1 3 . století až do 1 4 . sto­

letí, což by mohlo potvrzovat již dříve známé středověké

osídlení. Ve sledované oblasti můžeme v budoucnu oče­

kávat další archeologické nálezy.

Barevná obrazová příloha na str. 62

1. Poloha vsi Žižína (k. ú. Černá za Bory).

2. Zobrazení úseků A a B v rámci stavby.

3. Žižín. A. Probíhající plošná skrývka; B. Fotografie podo­

ba terénu po skrývce.

4. Žižín. Úsek A.

5. Žižín. Úsek B.

6. Žižín. Úsek A. Objekty 1 - 1 5 , 1 7 - 1 8 .

7. Žižín. Úsek A. objekt 1 6 .

8. Žižín. Úsek B. Objekt 1 9 .

9. Žižín. Úsek B. Objekty 2 1 - 2 8 .

10. Žižín. Keramické fragmenty a kovové nálezy. 1. Objekt 3

(vrstva 525); 2 a 3. Objekt 19 (vrstva 537); 4. sběr při skrýv­

ce (sáček č. 13); 7. Objekt 19 (vrstva 536); 5. hřebík - sběr

při skrývce (sáček č.15); 6. hřebík - objekt 10 (vrstva 520).

22 • STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice)

Literatura » DEMEK, J. a kol. 1987: Hory a nížiny. Praha.

» FALTYSOVÁ, H. - BÁRTA, F. a kol. 2002: Pardubicko. Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany příro­dy a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha.

» FROLÍK, J. - SIGL, J. 1995: Chrudimsko v raném středo­věku. Vývoj osídlení a jeho proměny. Hradec Králové.

» FROLÍK, J. - SIGL, J. 2005: Archeologický výzkum na Re-sslově náměstí v Chrudimi v roce 1995, in: Chrudimský vlastivědný sborník 9 , 1 0 7 - 1 6 7 .

» CHARVÁTOVÁ, K. - VALENTOVÁ, J. - CHARVÁT, P. 1985: Sídliště 13. století mezi Malínem a Novými Dvory, okres Kutná Hora, Památky archeologické 7 6 , 1 0 1 - 1 6 7 . Praha.

» KRAJÍC, R. 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středově­kého poddanského města 3 (Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa). Díl I, li. Tábor.

» NECHVÍLE, J. 1874: Šestero tvrzí na Pardubsku, Památky archeologické 9, 9 1 5 - 9 2 2 .

» NEKUDA, V. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonie. Studia Musei Moraviae. Brno.

» NEKUDA, V. 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 3. Raně středověké sídliště. Brno.

» RADOMĚRSKÝ, P. - RICHTER, M. 1974: Korpus české středověké keramiky datované mincemi, SbNM XXVIII, N02-4, 5 7 - 1 7 1 .

» RICHTER, M. 1 9 8 2 : Hradišťko u Davte. Městečko ostrov­ského kláštera. Praha.

» RICHTER, M. - SMETÁNKA, Z. 1958: Zur Datierung und Problematik der Anfänge der rotbemalten Keramik in Böhmen, in: Epitymbion R. Haken, ČSSA Praha, 8 6 - 9 1 .

» RICHTER, M. - VOKOLEK, V. 1995: Hradec Králové. Slo­vanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.

» ROSŮLEK, F. K. 1909: Pardubicko, Holicko, Přeloučsko III/2. Pardubice.

ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V DOLNÍ ROVNI (okr. Pardubice) v rozmezí let 2007-2010 Jan JÍLEK

Katastrální území Dolní Roven patří k oblastem, které archeologické oddělení Východočeského muzea v Par­dubicích pozorně sleduje od roku 2007, kdy došlo v are­álu budoucí kolonie rodinných domků poblíž hasičské zbrojnice k objevu sídliště z pozdní doby bronzové a doby halštatské1. Archeologické objekty byly tehdy rozeznány po skrytí ornice a podorničí v prostoru pod plánovanou komunikací vedoucí k areálu nové zástavby. Sídliště se rozkládá na nevýrazné terénní vlně, která se zvedá nad břehem Točivého potoka na parcelách č. 2 8 1 / 1 , 2 8 1 / 2 , koordináty na ZM 10:13-42-05, 258/150 mm. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 2 3 1 - 2 3 2 m n. m.

1 Datace je pouze rámcová.

» SEDLÁČEK, A. 1 9 3 1 : Hrady, zámky a tvrze království čes­kého I. Praha.

» SIGL, J. 1992: K osídlení nejbližšího zázemí kláštera v Opa-tovicích nad Labem ve světle nových archeologických prů­zkumů, in: Východočeský sborník historický 2,33-44.

» SMETÁNKA, Z. 1 9 6 2 : Výzkum středověké osady v Byla-nech u Kutné Hory, Archeologické rozhledy 1 4 , 1 5 9 - 1 7 4 .

» SMETÁNKA, Z. 1 9 7 2 : Archeologický výzkum zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965-1971, Ar­cheologické rozhledy 24, 4 1 2 - 4 2 7 .

» SMETÁNKA, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Academia, Praha.

» ŠAUROVÁ, D. 1978: Hřeby z výzkumu zaniklých Konůvek. Archeologické rozhledy 3 0 , 1 7 2 - 1 8 8 .

» ŠEBEK, F. 1977: Tvrze na Pardubicku, Zprávy Klubu přá­tel Pardubicka 1 9 7 7 / 1 1 , 2 1 2 - 2 1 3 . Pardubice.

» ŠIMEK, T. a kol. 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Praha.

» TOMÁŠEK, M. 1995: Archeologický výzkum hradebního pásma v Čáslavi v roce 1993, Archeologické rozhledy 4 7 , 4 4 4 - 4 5 4 . Praha.

» VÍCH, D. 2004: Ranně středověké nálezy na k. ú. Osík (okr. Svitavy), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 1 4 1 - 1 5 8 . Hradec Králové.

» VÍCH, D. 2006: Středověké nálezy získané povrchový­mi sběry u obce Sedlec (okr. Ústí nad Orlicí), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 3 2 , 1 1 7 - 1 2 3 . Hradec Králové.

O autorech František KAŠPÁREK (*i983), Mgr. archeolog, doktorand na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK, od­borný pracovník na archeologickém odd. VČM v Pardubi­cích. Specializace: protohistorické období.

Ludmila VASSERBAUEROVÁ (H983), Mgr. archeolog, ab­solventka Západočeské univerzity v Plzni, odborná pra­covnice na archeologickém odd. VČM v Pardubicích. Spe­cializace: středověk.

V této zprávě, jejímž cílem je zveřejnit předběžné infor­mace týkající se záchranných výzkumů, se však zaměříme nejen na popis předchozích zjištění, ale zejména na uve­řejnění terénních pozorování z výzkumů z let 2009-2010.

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ V rámci geomorfologie českých zemí spadá popisované území do České křídové tabule, konkrétněji do Pardubic­ké kotliny (Demek 1965; Hromádka 1968, 703). Z geolo­gického hlediska je naleziště situováno ve východní čás­ti české křídové pánve, v její labské litofaciální oblasti. Skalní, resp. poloskalní podloží, je v hloubce okolo 1,5 m tvořeno vápnitými jílovci březenského souvrství, stáří spodní až střední coniak, svrchní křída. Toto podloží je překryto jílovitou zvětralinou jílovců a výše jílovitým de-luviem s příměsí písku a s ojedinělými redeponovanými valouny sluňáků, tj. křemenců, vzniklých (pravděpodobně třetihorním) prokřemeněním štěrků. Polohy těchto třeti-horních křemenců byly v pleistocénu rozrušeny a vodními

ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V DOLNÍ ROVNI (okr. Pardubice) v rozmezí let 2007-2010 « 2 3

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice)

4. Žižín. Úsek A.

62 • STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice)

Obj. 3

Obj. 8 Obj. 9 Obj. 11

dep. 522 dep. 521

Obj. 7

0 1m

6. Žižín. Úsek A. Objekty 1 - 1 5 , 1 7 - 1 8 .

STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice) • 63

5. Žižín. Úsek B.

O 5 c m

1 0 . Žižín. Keramické fragmenty a kovové nálezy, i. Objekt 3 (vrstva 525); 2 3 3 . Objekt 19 (vrstva 537); 4. sběr při skrývce (sáček č. 13); 7. Objekt 19 (vrstva 536); 5. hře­bík - sběr při skrývce (sáček č.15); 6. hřebík - objekt 10 (vrstva 520).

64 • STŘEDOVĚKÉ NÁLEZY U OBCE ŽIŽÍN (okr. Pardubice)