UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Mezinárodní rozvojová studia Kateřina POLACHOVÁ MIGRACE OBYVATEL VE STŘEDNÍ AMERICE BĚHEM 20. A 21. STOLETÍ: PŘÍPADOVÁ STUDIE KOSTARIKY Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Radovan Dluhý-Smith Olomouc 2007
91
Embed
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI Přiacuterodovědeckaacute fakulta
Katedra geografie Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a
připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i
Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě
dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Prohlašuji že jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a veškereacute použiteacute prameny
jsem uvedla v seznamu literatury
Liberec 10 května 2007 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a
připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i
Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě
dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a
připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i
Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě
dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy