Univerzita Palackého v Olomouci - Ostřice stepí a ...old.botany.upol.cz/prezentace/vasut/studenti/dopitova...• časné jaro - relativněvlhké, v průběhu sezony silněvysýchají.

Ostřicestepí

a vysychavých stanovišť

Lenka DOPITOVÁ Ladislava PAŠTOVÁ

Přehled stanovišť

stepní stanoviště: přirozenéa polopřirozené travinné formace

suchá a vysychavá stanoviště:vřesoviště, panonské teplomilnédoubravy na písku, lesostepní bory

Co je to step?

klasické pojetí: travinná společenstva odvýchodu Evropy po východní Asii (amurská oblast), kontinentální klimateplé slunečné léto, zima velké mrazypo celý rok málo srážek – sucho, mráz; hodně živin výpar o málo převažuje nad srážkamisilné větry, řídká říční síť černozem, kaštanové půdy; solné půdy

Ale co stepi v ČR?

• součástí azonálního ekosystému středoevropských stepí

• vegetace patří do třídy Festuco-Brometea

• obdobné floristické složení jako na východoevropských a asijských zonálních stepích

• součástí azonálního ekosystému středoevropských stepí

• vegetace patří do třídy Festuco-Brometea

• obdobné floristické složení jako na východoevropských a asijských zonálních stepích

Kde se tu vzaly?

• ve většině případů jde o sekundární bezlesí

• odlesnění, žďáření• přirozený původ• mělké půdy po obvodu skal,

přirozené světliny teplomilných doubrav + lemy

• okus zvěří• srážkový stín• mělké půdy (rendziny, rankery)• expozice svahu

Výhody x nevýhody

• + dostatek světla• – nedostatek vody (nepravidelné

srážky)• kolísání teplot a vlhkosti půdy• nedostatek živin (N a P)• okus• suché léto, nízká sněhová

pokrývka

Přirozené a polopřirozené travinnéformace I

Subpanonské stepní trávníkyjižní Morava (panonská biogeografická oblast)zapojené až mezernaté obv. druhově bohaté trávníky s dominancí trsnatých travin(kostřava valiská, ostřice nízká, různé druhy kavylů)panonské druhy, vstavačovitévýslunné svahy, na bazických horninách, na různě hlubokých půdách

Přirozené a polopřirozené travinnéformace II

Panonské sprašovéstepní trávníkyZapojené až mezernatédruhově velmi bohatétrávníky s dominancíkavylů a výskytem např. katránu tatarského, kosatce nízkého čipampelišky pozdní. jen jižní Moravavýslunné svahy, hlubšípůdy (černozemě, pararendziny na spraši, vápnité paleogenní čineogenní sedimenty)

Přirozené a polopřirozenétravinné formace III

Panonské písčitéstepiSekundární vegetace suchýcha živinami chudýchkřemičitých písků na místěpůvodních acidofilních, případně borových doubrav. narušovaná místa jako protipožární bezlesé pruhypodél železničních tratí a vojenská cvičiště. paličkovec šedavý, kostřavapochvatá, kavyl písečný

Přirozené a polopřirozenétravinné formace IV

Panonské stepní trávníky napískurozvolněné trávníky

paličkovec šedavý, kostřava pochvatá

a kavyl písečný

porosty – mísení druhů kyselých a pohyblivých písečných dun s teplomilnýmidruhy zpevněných písčitých půdCarex stenophylla, C. supina

les Doubrava – mezi Bzencem a Hodonínem

Vřesoviště

• sekundární - náhradní vegetace luk a pastvinpo vyčerpání živin, primární – skalní hrany

• vyvíjí se na mělkých půdách na silikátecha písčinách

• suchomilná acidofilní oligotrofní vegetace

Vřesoviště II• ostřice nízká – Carex humilis• České středohoří, Ralská pahorkatina,

pískovcové oblasti severních a východníchČech, Roudnicko, terasy Labe, středníPoohří, Kokořínsko, nejbližší okolí Prahya Plzně, Křivoklátsko, Znojemsko (zde hojněji), střední Pojihlaví, Malý Kosíř u Olomouce, Opavsko, Krnovskoa Osoblažsko, vzácně i jinde

• Havranické vřesoviště NP Podyjí

Panonské teplomilnédoubravy na písku

• Rovinaté terény, váté písky neboštěrkopískové říční terasy

• písky kyselé, jejich půdy – kambizemě• časné jaro - relativně vlhké, v průběhu

sezony silně vysýchají. • Světlé lesy, dubem letní, nevýrazné keřové

patro, druhově bohaté patro bylinné -nejčastější dominanty: ostřice Fritschova(Carex fritschii) a konvalinka vonná, vlhčímísta - bezkolence

• Rozšíření v ČR:Jihozápadní část lesa Doubrava u Hodonína, degradované porosty také v Bořím lese u Valtic.

Lesostepní bory I• mírnější svahy jižní orientace a rovinaté polohy (do

400 m n. m.)• borovice lesní, vzácně dub letní a zimní nebo bříza

bělokorá• keřové patro pokryvnost do 50 % • bohaté a hustě zapojené patro bylinné, z ostřic

dominantní Carex flacca, C. humilis, Carex ericetorum

• geologický podklad:slínovce, resp. opukya vápnité pískovce

• půdy: mělké rendziny, pararendzinya vápnité slinovatky (špatné provzdušněním, vysokým podílem skeletu a s tendencí střídavého zamokřování a vysýchání

Lesostepní bory II

• Rozšíření v ČR:

Česká křídová tabule a Ralskápahorkatina s přesahem do Polabí, zachovalé porosty nejčastějiv Úštěcko-lomské pahorkatiněa v okolí Bělé pod Bezdězem

I.

Ostřice vázané výhradně na suché bezlesé biotopy

Carex stenophylla –ostřice úzkolistá

Carex stenophylla –ostřice úzkolistá

• teplomilná, zpevněné písčité půdy• stepní trávníky,

okraje cest, suché váté písky

• jižní Morava, v Čechách vyhynulá

• C1

Carex ornithopoda –ostřice ptačí nožka

Carex ornithopoda –ostřice ptačí nožka

• křovinaté a travnaté stráně• C2• dealpinský

element

II.

Ostřice osidlující suchá bezlesí a/nebo suché lesy

Carex caryophyllea –ostřice jarní

Carex caryophyllea –ostřice jarní

• travnaté svahy, meze, světlé doubravy

• vyskytuje i západní Evropy, ale rozšířila se z východu (střední Asie)

Carex humilis – ostřice nízká

Carex humilis – ostřice nízká Carex humilis – ostřice nízká

• stepní a skalnaté stráně, teplomilné doubravy, písčiny

• disjunktivní areál

• tvoří spojovací článek mezi teplomilnýmisuboceanickýmia kontinentálními druhy

Carex montana –ostřice horská

Carex montana –ostřice horská

• světlé lesy, travnaté stráně, na bazických půdách

• jižní sarmatská oblast, subatlantskáasubmediteránní

Carex michelii –ostřice Micheliova

• stepní stráně, lesostepi, suché doubravy

• jižní Morava, střední a severní Čechy, vzácně Pošumaví, na sever proniká do jižního Polska

• druh východosubmedite-ránních a ponticko-panonských lesostepí

Carex supina – ostřice drobná

Carex supina – ostřice drobná

• stepní trávníky, písčiny, světlé lesy (bory)

• v teplých oblastech ČR

• jihosibiřský + ponticko-panonský element

Carex pediformis –ostřice tlapkatá

C 3

• C. pediformis subsp. rhizodes

• světlé dubohabřiny, suťové lesy

• střední a severní Čechy, Povltaví, západní a střední Morava

• C. pediformis subsp. macroura

• světlé lesy, skalní terasy

• okolí Mimoně –Hradčanské stěny – C1

jihosibiřský (tajgový) element, západní okraj areálu

Carex leersiana –ostřice mnoholistá

• listnaté lesy, paseky, sušší trávníky

Carex ericetorum –ostřice vřesovištní

• písčiny, vřesoviště, světlé lesy – suché bory –hlavně sever a východ Čech

• areál zaujímá sarmatskou, střední a centrální sibiřskou oblast

• C3

Carex pseudobrizoides –ostřice pískomilná

• světlé, suché písčité bory• vzácně v Polabí u Pardubic,

Z Evropa – také vzácně • C1

Carex fritschii –ostřice doubravní

• světlé doubravy na písku a na granodioritu

• C2

III.

Ostřic snášející mokrá i suchá stanoviště

Carex praecox – ostřice časná

Carex praecox – ostřice časnáCarex praecox – ostřice časná

• stepní svahy, suché trávníky, písky, řidčeji i nížinné zaplavované louky

Carex flacca – ostřice chabá

• vlhké a slatinné louky, mokré lesní lemy a světliny, travnaté svahy

• vlhké, v létě vysychavé půdy

• hojná• kromě střední Evropy,

Středomoří a Přední Asie

Carex flacca – ostřice chabá

Použité zdroje

• Grau et al. (1998): Trávy.- Ikar, Praha.• Jeník J. (1996): Ekosystémy.- Karolinum, Praha.• Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně ČR.- Academia, Praha• Kubíková J. (1999): Ekologie vegetace střední Evropy.-Karolinum,

Praha.• Pivničková M. (1997): Stepi a stepní formace.- AOPK ČR, Praha.• http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/index.htm

• obrázky• http://www.csdl.tamu.edu/FLORA/carex/k2411200.htm• http://www.parcocurone.it/ambiente/flora/cerca.php?n=1• http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/carex_ericetorum• www.hlasek.com

DĚKUJEMEZA

POZORNOST!