Univerzita Hradec KrálovéAnotace práce: Diplomová práce je v první þásti zaměřena na teoretické poznatky zásobovací a distribuní logistiky. Je zde popsána nejen historie

Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2015 Zuzana Lípová

Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

Katedra managementu

Optimalizace logistického procesu zásobování ve firmě Matrix

Diplomová práce

Autor: Zuzana Lípová

Studijní obor: Informační management

Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Bachmann, Ph.D.

Hradec Králové duben 2015

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené

literatury.

V Hradci Králové, dne 25.4.2015 Zuzana Lípová

Poděkování

Mé poděkování patří především doc. Ing. Pavlu Bachmannovi, Ph.D., za vedení při

zpracování mé diplomové práce. Dále děkuji svému zaměstnavateli, firmě Matrix a.s., za

poskytnutí cenných informací, rad a doporučení, jež mi napomohly ke zpracování

praktické části mé práce.

Anotace práce:

Diplomová práce je v první části zaměřena na teoretické poznatky zásobovací a

distribuční logistiky. Je zde popsána nejen historie a vznik logistiky, ale také její členění a

funkce, které plní v rámci logistického podniku. Nechybí zde ani problematika

logistických technologií pro optimalizaci skladů. V této části práce jsou teoreticky popsány

i metody pro zlepšení způsobu řízení zásob. Jedná se o metody ABC a XYZ, které jsem

poté použila v druhé části práce při analýze aktuálního stavu řízení zásob daného

distribučního skladu. Analýzy jsem prováděla v reálné obchodní společnosti, kterou v této

části také představuji. Bylo zjištěno, že cekem 160 položek brusiv z celkového počtu 696

představuje pro podnik nevyužívané zásoby. Zbylé položky byly pomocí analýz

rozčleněny do podskupin. Jednotlivým skupinám byly následně navrženy různé možnosti

řízení jejich skladových zásob. Přesná interpretace výsledků a návrhy optimalizace skladu

vedoucí k možnému zkvalitnění či zvýšení úrovně skladování jsou uvedeny v závěrečné

části práce.

Annotation: Optimization of the logistics supply process in Matrix

company

In the first part of this thesis focuses on theoretical knowledge of supply and

distribution logistics. It describes not only the history and formation of logistics but also its

structure and functions performed within the logistic company. There is also the issue of

logistic technologies for optimizing warehouse. In this part there are theoretically

described methods for improving inventory management. In the second part of my thesis I

used the methods ABC and XYZ for the analyses of the current status of the inventory

management in the distribution warehouse. I made the analyses in the real environment of

business company that I introduced too. It was proved that 160 items of abrasives

altogether out of the total number 696 account for idle supply in the company. After that I

proposed various possibilities of controlling its supply for the particular groups. In the

final part of the thesis I exactly interpret the results and make proposals to warehouse

optimization that can lead to a potential improvement or to increase in the level of storage.

Obsah

1 ÚVOD ............................................................................................................................................... 1

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA...................................................................................................... 2

2.1 CHARAKTERISTIKA LOGISTIKY ............................................................................................... 2

2.2 PŮVOD SLOVA LOGISTIKA ...................................................................................................... 3

2.3 VÝVOJ LOGISTIKY ................................................................................................................. 3

2.3.1 Období po roce 1950 ................................................................................................... 4

2.3.2 Období od roku 1970 do roku 1995 .............................................................................. 4

2.4 SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP ............................................................................................................. 5

2.5 LOGISTICKÝ ŘETĚZEC ............................................................................................................ 6

2.5.1 Typy logistických řetězců ............................................................................................. 8

2.6 LOGISTIKA VE VZTAHU K PODNIKU ......................................................................................... 8

2.7 ČLENĚNÍ HOSPODÁŘSKÉ LOGISTIKY ....................................................................................... 9

2.7.1 Makrologistika .......................................................................................................... 10

2.7.2 Mikrologistika ........................................................................................................... 10

2.7.3 Logistický podnik ....................................................................................................... 10

2.7.4 Podniková logistika ................................................................................................... 11

2.7.5 Zásobovací logistika .................................................................................................. 11

2.7.6 Distribuční logistika .................................................................................................. 17

2.8 SKLADOVÁNÍ V ZÁSOBOVACÍ A DISTRIBUČNÍ LOGISTICE ........................................................ 19

2.8.1 Funkce skladování ..................................................................................................... 19

2.8.2 Druhy skladů ............................................................................................................. 20

2.8.3 Skladovací systémy .................................................................................................... 21

2.8.4 Stavební uspořádání skladu ....................................................................................... 24

2.9 DISTRIBUČNÍ SKLADY .......................................................................................................... 25

2.9.1 Příjem hotových výrobků ........................................................................................... 25

2.9.2 Uložení výrobků ......................................................................................................... 25

2.9.3 Balení ........................................................................................................................ 27

2.9.4 Expedice zboží ........................................................................................................... 28

2.10 LOGISTICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY ................................................................................. 29

2.11 LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE PRO OPTIMALIZACI SKLADŮ .................................................... 30

2.11.1 Metoda Just in Time .............................................................................................. 30

2.11.2 Metoda Quick Response (QR) ................................................................................ 31

2.12 LOGISTICKÝ CONTROLLING ............................................................................................. 32

2.12.1 Logistické ukazatele .............................................................................................. 32

3 METODIKA PRÁCE ..................................................................................................................... 38

4 VÝSLEDKY PRÁCE ..................................................................................................................... 39

4.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI MATRIX A.S. ..................................................................... 39

4.1.1 Divize Wood .............................................................................................................. 39

4.1.2 Divize Automotive ...................................................................................................... 39

4.1.3 Divize Autocentrum ................................................................................................... 40

4.1.4 Divize Windows ......................................................................................................... 40

4.1.5 Další aktivity společnosti Matrix, a.s. ......................................................................... 40

4.2 DISTRIBUTORSKÁ ČINNOST DIVIZE AUTOMOTIVE .................................................................. 42

4.3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU DISTRIBUČNÍHO SKLADU BRUSNÝCH SYSTÉMŮ A BRUSIV 3M . 43

4.3.1 Informační systém ...................................................................................................... 44

4.3.2 Manipulační technika ................................................................................................ 44

4.3.3 Řízení zásob............................................................................................................... 46

4.3.4 Analýza ABC ............................................................................................................. 47

4.3.5 Analýza XYZ .............................................................................................................. 51

4.3.6 Průnik analýz ABC a XYZ .......................................................................................... 53

4.4 NÁVRHY NA OPTIMALIZACI DANÉHO DISTRIBUČNÍHO SKLADU ............................................... 56

4.4.1 Návrhy vyplývající z analýz ABC a XYZ ..................................................................... 56

4.4.2 Nevyužívané zásoby ................................................................................................... 59

5 DISKUSE ........................................................................................................................................ 62

6 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 65

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................ 67

8 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... 70

9 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................... 71

1

1 ÚVOD

V současné době, kdy je na trhu nemalá konkurence a každý podnik se snaží v tomto

konkurenčním prostředí uspět co nejvíce, je velice zásadním článkem pro dosažení úspěchu

podniku mimo jiné i kvalitní řízení zásob a zajištění co nejefektivnějšího způsobu skladování.

To ovšem vyžaduje několik důležitých skutečností. Zejména jde o vhodná, kvalitně zařízená

skladovací místa včetně plně funkčního a vyhovujícího skladového systému.

Předložená diplomová práce se zabývá touto problematikou a je aplikována na

společnost Matrix, a.s., ve které jsem již několik let zaměstnána. Podnik je rozdělen na

několik samostatných divizí, jež sami hospodaří se svými zásobami a řídí jejich tok v rámci

jednotlivých skladů. Práce je zaměřena pouze na distribuční sklad produktů 3M, jež je

v kompetenci divize Automotive.

Úvodní část práce popisuje obecnou charakteristiku zásobovací logistiky a distribuční

logistiky. Zaměřuje se především na její historii, vývoj od samotného vzniku až po

současnost. Nechybí ani členění jednotlivých logistik, informace o tom, jaké plní funkce.

Další kapitoly této části práce jsou věnovány samotným skladům. Jsou zde popsány typy

skladů, možnosti skladování. Současně s tím jsem zde popsala některé logistické technologie

pro možnou optimalizaci skladů.

Část praktická je zpracována do několika kapitol. Na samotném začátku je představena

společnost Matrix, a.s. Nechybí ani přehled o činnostech jednotlivých divizí firmy, jejich

vznik, charakteristika podnikání. S touto částí práce souvisí část analytická, ve které jsem

provedla dvě analýzy ABC a XYZ. Pomocí nich mohu dále navrhnout optimalizace řízení

zásob ve skladu produktů 3M.

Závěr práce pak shrnuje zjištěné nedostatky ve stávajícím způsobu skladování položek a

jsou zde také navrženy způsoby možného zlepšení kvality řízení zásob.

Stěžejním cílem mé práce je přehledné analyzování stávajícího stavu distribučního

skladu výrobků 3M ve firmě Matrix, a.s. a současně přednesení návrhů na optimalizaci řízení

zásob v tomto skladu.

2

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Charakteristika logistiky

Protože neexistuje jednotná definice logistiky, ani já ve své práci nechci ve své práci

uvést pouze jednu jedinou. Jak mnohé zdroje uvádějí, pojem logistika lze chápat z několika

směrů. Charakteristiky se odlišují především podle toho, kdo je jejich autorem, dále podle

ekonomického, informačního, technického, politického a právního prostředí, ve kterém

působí. Důležitou úlohu v definování pojmu logistika hraje také to, v jaké oblasti se právě

používá.

Logistika sleduje několik parametrů, jako jsou počet kusů, čas a místo doručení a

samozřejmě i kvalitu doručení. Funguje mimo jiné jako spojnice mezi dodavatelem a

odběratelem. Určování logistických procesů probíhá převážně v rámci systému skladování a

expedice obchodních firem, popřípadě v rámci skladových zásob v rámci jedné firmy.

Zajištění správného fungování logistiky lze docílit optimalizací skladových zásob a

distribučních kanálů k zákazníkovi. To vše samozřejmě s ohlédnutím na kvalitu a finanční

náklady.

Logistika v sobě zahrnuje ty činnosti, jež plánují, řídí, provádějí nebo kontrolují

prostorově časovou transformaci zboží. A na to navazuje i transformace týkající se množství a

druhu zboží, vlastnosti manipulace se zbožím a logistických determinantů zboží. Vzájemný

soulad by měl uvést do chodu tok objektů tak, aby došlo k co nejefektivnějšímu spojení místa

odeslání a místa příjmu.

Autoři Stehlík a Kapoun v citované knize vnímají logistiku také jako systematické

plánování, organizovaní, řízení a kontrolu všech toků fyzických objektů a s nimi spojených

informací do podniku a logistického systému, skrze něj až k zákazníkům, partnerům, finálním

uživatelům a spotřebitelům.1

Z předchozích charakteristik tedy plyne, že logistika se nezabývá pouze materiálovým

tokem, ale i návazným informačním tokem a jejich řízením, koordinací a synchronizací.

Hranice logistiky nejsou omezeny pouze na podnik, ale její činnost začíná už v procesech,

1 STEHLÍK, Antonín a Josef KAPOUN. Logistika pro manažery. vyd.1. Praha: Ekopress, 2008. ISBN 978-80-

86929-37-8.

3

týkajících se dodavatelů surovin do podniku a na opačné straně jejich cestou z podniku

k odběratelům. Hlavními cíly je dosažení maximálního uspokojení zákazníků. V rámci

pružnosti logistiky je cílem zajistit optimální, nikoliv však jednostranně minimální náklady na

tuto činnost. Za optimální náklady lze považovat kompromis mezi určitým stupněm

uspokojení požadavků zákazníků a mezi logistickými náklady podniku.2

2.2 Původ slova logistika

Původ slova logistika lze odvodit z několika slov. Prvním z nich je řecké slovo

logistikon, což znamená důmysl, rozum. Druhým slovem je pak slovo logos, které značí

myšlenku, řeč, rozum nebo pravidlo. Význam slova logistika můžeme také hledat ve

francouzštině pod pojmem logis. To znamená obydlí a byt.

Vznik logistiky byl zapříčiněn několika faktory. Jednak vznikla potřeba lépe řešit čím dál

složitější výrobní a distribuční procesy a jednak účinněji řešit aktivní působení na světových

trzích za podmínek výraznějšího procesu internacionalizace dodavatelsko-odběratelských

vztahů a dopravních vztahů.

Dalším faktorem byla zvýšená pružnost, což znamená optimální usměrňování tvorby a

využití zásob při zvýšeném počtu dodávek, ale zároveň při současném snižování jejich

velkosti. Objevila se také nutnost efektivně zabezpečovat realizaci mnoha malých

materiálových toků na velké vzdálenosti. A v neposlední řadě také dosáhnout dokonalejší

časové, věcné a prostorové synchronizace dílčích procesů a tím snížit ztráty vyplývající

z nedostatečného využití výrobních kapacit a z neúměrné vázanosti prostředků v zásobách.3

2.3 Vývoj logistiky

Důležitou úlohu v rozvoji logistiky sehrála druhá světová válka, při které byla logistika

využívána převážně ve vojenství, při zabezpečení ubytování pro vojáky a také zajišťování

zásobování, stravování, výstroje a ostatních služeb vojenským jednotkám. Znamená to tedy,

že už i v té době měla logistika zajistit, aby vše bylo ve správný čas, na správném místě a ve

2 DRAHOŠ VANĚČEK, Dalibor Kaláb. Logistika. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2003. ISBN

80-704-0652-6. 3 Tamtéž

4

správném množství. Po válce se mnohé metody, včetně matematických, přesunuly do

civilního sektoru.4

Poválečný vývoj logistiky lze rozčlenit do pěti období. Každé z nich sehrálo pro další

vývoj logistiky důležitou úlohu.

2.3.1 Období po roce 1950

V tomto čase stále nedocházelo k oddělování jednotlivých logistických činností, avšak

samotná fyzická distribuce byla brána jako pohyb materiálu a výrobků z místa výroby na

místo použití, tj. ke koncovému zákazníkovi. Dále zde docházelo k rozvoji infrastruktury,

rozvíjení zásobovací a distribuční sítě v souvislosti s rozvojem vědy a techniky. Změny byly

zaznamenány i v pochopení oběhových procesů.

Mezi lety 1955 až 1970 byl zaznamenán velký posun v oblasti rozvoje logistiky, právě

když Harvardská univerzita zpracovala výzkumné studie, týkající se racionálního řešení

fyzické přepravy materiálu pro oblast letecké přepravy. Studie kladla důraz na možnosti

náhrady jednoho typu nákladů za jiný a zároveň také podstatu důležitosti celkových nákladů,

nikoliv dílčích. Stoupající tendence tlaku poptávky způsobil změny ve strukturách výroby a

distribuce. Změnilo se i chápání logistiky, kdy začala být brána jako ucelený systém.

2.3.2 Období od roku 1970 do roku 1995

Tato léta byla časem, kdy docházelo převážně k rozvoji americké logistiky v západní

Evropě. Pojetí logistiky bylo chápáno jen jako fyzická stránka pohybu surovin a polotovarů.

Po roce 1985 se zde prosazoval systém integrované logistiky. Významným způsobem se

do logistického systému zapojily informační toky, jež napomohly k lepšímu a současně

kvalitnějšímu naplňování potřeb zákazníka.

Po roce 1995 došlo k situaci, že elektronika a internetové technologie umožnili vytvořit

rozsáhlé sítě a zároveň také logistické partnery tzv. Supply Chain Net. Ti byli řízeni

koordinační. Supply Chain Management (SCM) takovým způsobem, aby náklady a účinnost

logistiky byly optimální.

4 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2. vyd., přeprac. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1998, 216 s. ISBN

80-704-0323-3.

5

Od posledního vývojového období se logistika stala pojmem přesahujícím svými

činnostmi a vazbami mezi nimi hranice jednotlivých podniků. V současnosti se jedná o

Management dodavatelského řetězce neboli o tzv. Supply Chain Management (SCM).5

Stručný přehled rozvoje logistiky, tak jak jej znázornili autoři Stehlík a Kapoun, si

prohlédneme na následujícím obrázku číslo jedna.

Obrázek 1. – Evoluce logistiky6

2.4 Systémový přístup

Tím, jak se postupně zvyšují požadavky na rozhodování vedoucích pracovníků,

předpokládá se používání vhodných přístupů k řešení daného problému. Logistický způsob

nahlížení se zaměřuje na celkovou optimalizaci, jež překonává čas i prostor a při níž se

v rámci teorie hovoří o systémově orientovaném přístupu.

Systémový přístup předpokládá, že „všechny činnosti, procesy či funkce je nutné chápat

v kontextu, jak ovlivňují a naopak jsou ovlivňované jinými prvky a vztahy, se kterými

v daném systému přicházejí do styku.“7


86929-37-8. 6Tamtéž. 7 ŠTŮSEK, Jaromír. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xi, 227 s. C. H.

Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-534-6.

6

Systémový přístup je dále také považovaný za základní koncepci v metologii organizace

logistického a provozního systému. Díky tomu se v důsledku propojování provozních objektů

se zákazníkem docílí vytvoření logistických řetězců. Za provozní objekty považujeme objekty

odbytové, výrobní a obchodní.

Za stěžejní vlastnosti logistického systému řadíme celistvost, kdy změna jednoho prvku

vyvolá změnu ostatních prvků systému. Dále pak homogenitu, vyznačující se vlastností, jež

předpokládá odstranění různorodosti a neadekvátnosti prvků a vazeb, včetně nesouladu ve

vlastnostech a parametrech systému. Neméně důležitou vlastností je také kompatibilita, která

je charakteristická vzájemnou kvalitativní a kvantitativní sladěností mezi jednotlivými prvky

a dále pak adaptabilita, což je schopnost měnit se společně s měnícími se vnitřními a vnějšími

podmínkami. Synergie logistického systému patří mezi další nepostradatelné vlastnosti

logistického systému. Chápeme ji jako účinek logistického systému jako celku a je zároveň

větší než součet účinků jeho prvků, respektive podsystémů.8

2.5 Logistický řetězec

Mnoho autorů píšících o logistice uvádí tvrzení, že logistický řetězec, je svojí důležitostí,

stěžejním pojmem logistiky. Jedná se totiž o dynamické propojení trhu spotřeby s trhy

surovin, materiálů a dílů. Jeho počátek by měl vycházet od konečného zákazníka nebo má být

propojený s konkrétním výrobkem či zakázkou.

Všechny procesy odehrávající se v rámci logistického řetězce by měly mít charakter

vytváření hodnot. V minulosti bylo možné setkat se i s názory, že hodnototvorné jsou pouze

procesy výrobní, a proto do nich nelze zahrnovat třeba dopravu. V tomto případě lze

argumentovat, že tato činnost dělá výrobek disponibilní, přibližuje ho k zákazníkovi atd.

Naproti tomu jsou ale procesy, jež žádnou hodnotu nepřidávají. Mezi tyto nadbytečné procesy

patří neúčelné vytváření zásob nebo například překládka místo přímé dopravy.

„Procesy, které probíhají v článcích logistických řetězců, neznamenají v podstatě nic

jiného, než přeměny (čili transformace) objednávek určitých výrobků (zboží) na jejich

dodávky (předpokládejme, že se jedná o hmotné zboží). Balení, tvorba manipulačních a

přepravních jednotek, nakládka, přeprava, vykládka, uskladňování, vyskladňování,

8 ŠTŮSEK, Jaromír. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xi, 227 s. C. H.

Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-534-6

7

kompletace, konsolidace, kontrola, vystavování dokladů, fakturace apod., jimiž se postupně

uskutečňují tyto přeměny, jsou označovány jako logistické funkce.

Logistické funkce bývají zpravidla strukturovány do čtyř úrovní:

Strategické, tj. základní, dlouhodobě platné rozhodování o zdrojích, pravidlech a

postupech.

Dispoziční, tj. krátkodobé rozhodování (přiřazování, přikazování) o způsobu uspokojení

vzniklých potřeb v mezích daných strategickými rozhodnutími.

Administrativní, což jsou informační procesy, vystavování, sledování a evidování

dokladů (objednávek, příkazů, faktur aj.), přičemž za podnět k těmto procesům se považuje

vydání dispozice (příkazu).

Operativní, čili realizace hmotné stránky logistických řetězců podle dispozic, resp.

objednávek, či příkazů z nadřazených úrovní.“9

Na obrázku číslo dvě, můžeme zhlédnout schéma distribučního řetězce. Ten ukazuje na

místa, kde dochází k proměnám surovin ve výrobek či k dopravním nebo skladovacím

činnostem. V rámci těchto článků dochází k technologickým a netechnologickým operacím,

přičemž logistika se zaměřuje pouze na operace netechnologické. Při nich nedochází k

fyzikální či chemické změně na zpracovávaném materiálu.10

Obrázek 2. – Dodavatelský řetězec11

9 PERNICA, Petr. Logistický management: Teorie a podniková praxe. dotisk 1.vyd. Praha: Radix, 2001, 660 s.

ISBN 80-860-3113-6. 10 VANĚČEK, Drahoš. Řízení dodavatelského řetězce: (supply chain management). 1. vyd. České Budějovice:

Jihočeská univerzita, 2008, 150 s. ISBN 978-807-3940-782. 11 Tamtéž

8

2.5.1 Typy logistických řetězců

Podle autora Štůska, jež cituji v této kapitole o typech logistických řetězců, můžeme tyto

řetězce rozdělit na tři základní typy.

Tradiční logistický řetězec s přetržitými toky

V tomto logistickém řetězci probíhají materiálové toky na základě tzv. push principu.

Push princip znamená to, že dodavatel odešle dodávku v množství a ve chvíli, kdy to

vyhovuje právě jemu. Tím dochází k přerušovanému toku informací před předáním dalšímu

článku řetězce a následkem toho tak je nadměrný vznik zásob, prostoje a neúčelné skladování

zásob.

Logistický řetězec s kontinuálními toky

Zde je uplatňován tzv. pull princip, což znamená, že materiál je dodáván podle potřeb

příjemce. Je tak umožněna flexibilita výroby a distribuce. Mezi výrobcem a dodavatelem

odpadá potřeba skladování a naopak vzniká možnost zavedení JIT dodávek v menším

množství.

Logistický řetězec se synchronním tokem

V rámci tohoto řetězce je tok materiálu poměrně plynulý a vyvážený. Je to díky tomu, že

se mezi jednotlivými složkami řetězce nachází vždy jen takové množství, které je v dané

chvíli požadované. Jsou zde kladeny vysoké požadavky na sdílení informací v rámci všech

složek.12

2.6 Logistika ve vztahu k podniku

V současnosti existuje mnoho příčin, jež nutí zavádět logistiku do podniků. Patří mezi ně

hned několik skutečností. Jednak to je nedostatek surovin, tlak soutěže na trhu, exploze

nákladů na marketing, zkracující se doba inovace, zvyšující se rizikovost kapitálu, a jednak

také inflace a omezenost finančních prostředků hospodářských subjektů. Patří sem i ztráta

podílu na trhu a s tím související proces vyhledávání nových trhů a vstup na ně.13

12 ŠTŮSEK, Jaromír. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xi, 227 s. C. H.

Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-534-6. 13 LUKOSZOVÁ, Xenie. Nákup a jeho řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, xii, 170 s. ISBN 80-251-

0174-6.

9

V souvislosti s příčinami, díky nimž je logistika zaváděna do podniků, lze stanovit i její

hlavní cíl. Tím je celkové optimalizování toků v rámci podniku i mezi podniky navzájem a

současně s tím i posílení pozice podniku na trhu.

Optimální strukturou systému podnik dosáhne získání odolnosti a stability. To, jak je

daný logistický systém kvalitní, ovlivní také rozhodování zákazníků. Uspokojování jejich

potřeb můžeme označit za vnější cíl podnikové logistiky.

Logistický proces jako takový v sobě zahrnuje hned několik aktivit. Jsou jimi zákaznický

servis (customer service), plánování poptávky (demand planning), řízení stavu zásob

(Inventory management), logistická komunikace (logistics communications), manipulace s

materiálem (material handling), vyřizování objednávek (order processing), balení

(packaging), podpora servisu a náhradní díly (parts and service support), stanovení místa

výroby a skladování (plant and warehous site selection), pořizování/nákup (procurement),

manipulace s vráceným zbožím (return goods handling), zpětná logistika (reverse logistics),

doprava a přeprava (traffic and transportation) a skladování (warehousing and storage).14

2.7 Členění hospodářské logistiky

Při studiu informací o rozdělení logistiky, jsem z několika zdrojů zjistila následující

skutečnost. Existuje hned několik způsobů členění, v závislosti na odbornících, kteří jej

vytvořili. Pro svou práci jsem si vybrala rozdělení podle šíře zaměření na studium

materiálových toků, označované také mimo jiné za nejjednodušší členění. Jeho struktura

rozdělení je vidět na následujícím obrázku.

14 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3.

10

Obrázek 3. – Nejjednodušší dělení logistiky15

2.7.1 Makrologistika

„Makrologistika se zabývá logistickými řetězci, které jsou nezbytné pro výrobu určitých

výrobků od těžby surovin až po prodej a dodání zákazníkovi. Její pohled tedy překračuje

hranice jednotlivých podniků a někdy dokonce i států. Jinými slovy makrologistika se zabývá

soubory logistických řetězců spjatými s určitou ucelenou finální produkcí indukovanými

velkou společností a to v jejich maximálním možném rozsahu.

2.7.2 Mikrologistika

Mikrologistika se zabývá logistickými systémem uvnitř určité organizace, nebo dokonce

její částí (průmyslový závod, jednotlivý objekt nebo jednotlivý sklad). Jiným způsobem lze

popsat mikrologistiku jako disciplínu, která se zabývá logistickými řetězci uvnitř

průmyslového závodu nebo mezi závody v rámci jednoho podniku.

2.7.3 Logistický podnik

Logistický podnik realizuje převážnou část logistických řetězců vně určité organizace, tj.

realizuje propojení mezi dodavatelem a zákazníkem.


0573-3.

11

2.7.4 Podniková logistika

„Náplní podnikové logistiky je usměrňování všech logistických procesů v oblasti zájmu

výrobního podniku.“16

V praxi se tedy jedná o několik základních činností jako je nákup základního i

pomocného materiálu, polotovarů i dílčích výrobků od subdodavatelů. Tuto činnost označuje

Sixta a Mačát za logistiku zásobování. Další činností je řízení toku materiálu podnikem

označované jako vlastní výrobní logistika neboli vnitropodniková logistika. Poslední je

činnost dodávání výrobků zákazníkům, nazývaná také jako logistika distribuce.17

2.7.5 Zásobovací logistika

„Pod pořizovací logistikou se rozumí souhrn logistických úkolů a opatření při přípravě a

vykonávání nákupu.“18

Skutečnost je však trochu složitější. Nejde jen o poskytnutí správného zboží ve správném

množství a na správné místo, ale je potřeba se na danou věc dívat trochu více komplexně.

Optimalizací logistických řetězců velmi často dochází ke strategickým rozhodnutím, jež

mají dlouhodobý vliv na postavení podniku na trhu. Pokud vezmeme samotné stanovení

výrobního programu a hloubku sortimentu, už jen to podstatně ovlivňuje požadavky na

alokaci výroby, na pořizovací trhy a možné zdroje. Dále pak i na podmínky přepravy. Pokud

dojde ke zvětšení nebo naopak ke zmenšení hloubky vyráběného sortimentu, pak vyžaduje

přizpůsobení logistiky. Z pohledu této logistiky jsou stěžejní také rozhodnutí o objemu

vratných či nevratných obalů, o způsobech zaslání zboží od dodavatelů, o stupni dokončení

nakupovaných komponentů, atd.

Požadavek na optimální množství v sobě skrývá zajištění požadovaného zboží za

předpokladu minimálních nákladů. Tuto skutečnost ovlivňuje několik důležitých faktorů.

Především se jedná o velikost podílu nákupu na sklad a synchronních dodávek, velikost

dodávek v závislosti na přepravních, obalových, překládkových a skladovacích nákladech a

na nákladech spojených s vyřízením objednávky. V pozadí by neměli zůstat ani náklady

nedostatku zboží.


0573-3. 17 Tamtéž 18 STEHLÍK, Antonín. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu: (supply chain management). Vyd.

1. Brno: Contrast, 2002, 231 s. ISBN 80-238-8332-1.

12

Je důležité nezapomenout ani na prostorovou dimenzi pořizování. Většinou zde platí

pravidlo, že čím blíže jsou zdroje, tím nižší jsou jak přepravní náklady, tak náklady plynoucí z

vázaného kapitálu, a současně s tím i příslušná rizika. To ale neplatí vždy, a proto je vhodné

do rozhodování zahrnout i lokální rizika přepravy, jež se týkají například nepříznivých vlivů

počasí, ohrožení válečným konfliktem, časté stávky dopravců aj.

Díky tomu může poté dojít k situaci, že podnik za účelem snížení přepravních rizik

opatřuje zdroje z více míst a přepravní náklady nehrají v rozhodnutích managementu

nejvýznamnější úlohu.

Zásobovací logistika plní také úlohu určování a zajištění správné časové struktury.

Ideální by byl stav, kdy není třeba žádné skladové zásobování. To však v praxi není možné

z mnoha nejen technických, ale i přepravních a další důvodů. Ani z ekonomické stránky to

není zcela výhodné, protože na sebe váže velké množství úkolů spojených s pořizováním.

Stehlík ve své knize uvádí, že použití kterékoliv zásobovací koncepce, musí být vždy

promyšleno a zvažováno v porovnání s celkovými náklady. Tento fakt se dotýká i přístupu

Just-in-time, což je režim zásobování a odbytu výrobků, který je založený na včasném dodání.

Včasné dodání znamená, že doba mezi dodáním a spotřebou je co nejkratší a náklady na

skladování co nejnižší.19

Obrázek 4. - Zásobovací logistika20

19 STEHLÍK, Antonín. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu: (supply chain management). Vyd.

1. Brno: Contrast, 2002, 231 s. ISBN 80-238-8332-1. 20 Tamtéž.

13

Pojem zásoby

Autoři Sixta a Žižka popisují teorii zásob jako souhrn matematických metod, které se

používají k modelování a optimalizaci procesů vytváření zásob různých položek s cílem

zabezpečit plynulý chod podniku. Tomu, jak jsou zásoby veliké, je v podnikové praxi

věnována značná pozornost. Je to především z důvodu, že zásoby představují velký objem

kapitálu, které by mohl podnik využít například k financování technického rozvoje a je také

ohrožena jeho platební schopnost. Současně s tím držení zásob zvyšuje náklady podniku,

protože jejich skladování je úzce spojeno se spotřebou lidské práce a dalších hospodářských

prostředků, jako jsou mzdové náklady skladníků, energie, údržba skladovacího zařízení,

ostraha a další.

Optimalizace zásob může pro podnik znamenat důležitý ekonomický efekt. Neznamená

to však, že pokud bude optimalizace provedena, dojde také k minimalizaci či absolutní

redukci velikosti zásob, protože v případě jejich nedostatku dochází k významným ztrátám,

které ohrožují existenci podniku na trhu (ztráta zákazníka, snížení tržeb).

To, jak se zásoby rozlišují, ovlivňuje hned několik kritérií. Patří sem hledisko stupeň

zpracování, účetní předpisy, funkční hledisko a použitelnost.

Nyní dále popíši rozdělení zásob podle hlediska funkčnosti, ze kterého se dá vycházet při

optimalizaci stavu zásob.

Běžná neboli obrátková zásoba

Tento druh zásoby kryje spotřebu v čase mezi dvěma dodávkami. Její stav v průběhu

dodávkového cyklu kolísá mezi maximem, tj. představovaným okamžikem nové dodávky a

minimem, tj. těsně před příchodem nové dodávky na sklad.

Pojistná zásoba

To jsou takové části zásob, které do určité míry eliminují náhodné výkyvy. Jednak na

straně vstupu, což znamená například opožděné dodávky, nižší než očekávaná velikost

dodávek a jednak na straně výstupu z podniku, zejména pak při vyšší poptávce ze strany

zákazníků.

14

Zásoba pro předzásobení

Ta je vytvářena současně se záměrem vyrovnat předpokládané větší výkyvy na vstupu či

na výstupu. Její odlišnost od pojistné zásoby spočívá v tom, že podnik o výkyvu dopředu ví a

naopak v případě pojistné zásoby jde o výkyvy náhodné.

Vyrovnávací zásoba

Vyrovnávací zásoba plní funkci za zachycování nepředvídatelných okamžitých výkyvů

mezi navazujícími dílčími procesy v krátkodobém cyklu. Je vytvářena zejména při čekání na

dopravní zařízení nebo před úzkoprofilovými stroji.

Strategická neboli havarijní zásoba

Cílem strategické zásoby je zajištění funkčnosti podniku při nepředvídatelných

událostech, jakými mohou být především kalamity v zásobování a stávky u dodavatelů. Jsou

vytvářeny u těch položek zásob, jež jsou pro chod podniku důležité. Může to být například

nafta do dieselagregátu či jiné tomu podobné položky.

Spekulativní zásoba

Jejím účelem je dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem při dočasném snížení

ceny, ale zároveň také před očekávaným zvýšením ceny.

Technologická zásoba

Pokud nastala situace, že byl proces výroby ze strany výrobce již ukončen, a současně

výrobek není schopen uspokojovat potřeby zákazníků, protože před použitím vyžaduje ještě

jistou dobu skladování, hovoříme o zásobě technologické. Jako příklad této zásoby lze uvést

zrání sýrů, vína, piva, vysychání dřeva, fixace barviva.21

Metody pro zlepšení řízení zásob

Na špatné řízení zásob poukazuje hned několik příznaků. Pokud je dokážeme včas

charakterizovat, může nám to pomoci zlepšit logistický výkon a optimalizovat tuto

logistickou činnost. Vyskytují-li se tyto problémy opakovaně, je nutné provést podrobnější

analýzu celého procesu řízení zásob. Nesprávné řízení zásob má nejčastěji tyto vlastnosti.

Jedná se o rostoucí počet nevyřízených objednávek, stoupající výše kapitálu vázaného v

21 SIXTA, Josef a Miroslav ŽIŽKA. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. Vyd. 1. Brno:

Computer Press, 2009, 238 s. ISBN 978-80-251-2563-2.

15

zásobách, přičemž počet nevyřízených objednávek neklesá. Dále se zde projevuje vysoká

fluktuace zákazníků, narůstá počet zrušených objednávek a s tím související problém

zhoršujících se vztahů s odběrateli, pravidelně se opakují problémy s nedostatkem

skladovacího prostoru a skladem je také velké množství zastaralých položek.

A právě velikost zásob v daném podniku můžeme zlepšit pomocí provedení některé

z následujících metod či jejich vzájemnou kombinací. Jedná se o vícestupňové plánování

zásob, jejímž příkladem je ABC analýza. Dále sem patří analýza dodacích dob, jejímž

provedením může dojít i ke změně dopravce nebo k jednání se současnými dopravci.

Následují další typy opatření a těmi jsou analýza celkové doby doplňování zásob, analýza

velikosti balení a systému slev a přezkoumání procedury vracení zboží. Možné je také

vyloučení položek, které mají nízkou obrátkovost nebo jsou zastaralé například pomocí XYZ

analýzy. Můžeme využít i možnost přezkoumání procedury vracení zboží, zavedení systému

objednávek na doplňování zboží, zhodnocení míry plnění dodávek podle jednotlivých

skladových položek nebo analýzy charakteristických znaků zákaznické poptávky. Mezi

možná opatření patří i rozšíření přehledu o zásobách tak, aby bylo možné sdílet informace na

různých úrovních dodávkového řetězce a reorganizace metod používaných při řízení zásob

tak, aby nastalo zlepšení toku.22

Nyní uvedu charakteristiky metod ABC a XYZ, které mi pomohou při navržení možných

optimalizací zásob v praktické části této diplomové práce.

Metoda ABC

Jedná se o metodu s širokým využitím, založenou na tzv. Paretově principu 80:20.

Princip počítá, že 80% jevů je ovlivněno 20% nejvýznamnějších potenciálních příčin. Tento

princip je možné aplikovat v mnoha situacích, které autorky Macurová a Klaybusová uvádí ve

své knize. Patří sem „20% dodavatelů se podílí 80% na dodávkách materiálu, 20%

skladovaných položek se podílí 80% na celkové hodnotě zásob či celkovém obratu, 20%

skladovaných položek zabírá 80% plochy skladu, 20% skladovaných položek se podílí 80%

na celkovém počtu výdejů.“23

ABC metoda se odvíjí ve čtyřech fázích. První fází je zjištění hodnoty roční spotřeby pro

každou položku, dále následuje výpočet procentního podílu na celkové spotřebě, třetí je pak

22 LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1. vyd.

Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 23 MACUROVÁ, Pavla a Naděžda KLABUSAYOVÁ. Praktikum z logistického managementu. 1. vyd. Ostrava:

Vysoká škola báňská - TU, 2002, 228 s. ISBN 80-248-0104-3

16

fáze zjištění procentního podílu na celkovém počtu položek. Závěrečná čtvrtá fáze spočívá v

definování mezitřídních intervalů.

Stejně tak lze rozdělit jednotlivé položky sortimentu do tří a více skupin A, B, C s

rozdílným dopadem na obrat, zisk, atd.

Do skupiny A většinou zahrnujeme asi 20% položek s kumulativně 80% podílem na

celkové hodnotě sledované veličiny (např. celkovém obratu). Jedná se tedy o tzv. životně

důležité položky, na které je nutné brát největší zřetel. Minimálně by měly být sledovány a

zároveň se doporučuje objednávání v menším množství, ale v častějších intervalech.

Skupinu B tvoří přibližně 30% položek, které se podílí na celkové hodnotě sledované

veličiny asi z 15%. Zároveň tato skupina zahrnuje středně důležité položky, jež by měly být

také často sledovány. Objednávání má probíhat v pevných intervalech ve větším množství.

C skupina obsahuje ostatní položky s asi 5% podílem na hodnotě sledované veličiny. U

těchto položek není vyžadována tak velká pozornost a objednávky obsahují velká množství.

Jejich stav by měl být kontrolován periodicky.24

Grafickým vyjádřením výsledku ABC analýzy je Lorencova křivka na následujícím

obrázku.

Obrázek 5. – Lorenzova křivka, klasifikace podle obratu zásob25

24 MACUROVÁ, Pavla a Naděžda KLABUSAYOVÁ. Praktikum z logistického managementu. 1. vyd. Ostrava:


17

Metoda XYZ

ABC analýzu lze dále rozšířit jinou analýzou, jež nazýváme metodu XYZ. V situaci, kdy

metodu XYZ použijeme, dochází k přiřazování jednotlivým položkám statistické váhy, právě

podle rozložení jejich potřeby v delším sledovaném období. Stejně jako u metody ABC,

rozdělujeme položky do třech skupin.

Rozdělení vypadá následovně: „X – skupiny položek s konstantní spotřebou (pouze

příležitostné výkyvy) a tedy s vysokou predikční schopností.

Y – skupiny položek se silnějšími výkyvy ve spotřebě (střední predikční schopnost).

Z – položky se zcela nepravidelnou spotřebou (vysoký stupeň nejistoty).“26

Při aplikaci této metody v části volby modelu zásobování, je třeba věnovat největší

pozornost skupinám AX, BX, AY.27

2.7.6 Distribuční logistika

I distribuční logistika se vyznačuje tím, že její charakteristika je definována hned

několika hesly. Z různých zdrojů se můžeme informovat o tom, že bývá označována nejen

pojmem distribuční logistika v oblasti podniků vykonávajících obchodní činnost, ale u

průmyslových podniků také jako logistika marketingová nebo logistika prodeje či obchodní

logistika.

Ať tak či onak, všechny tyto názvy označují přibližně stejnou část logistického řetězce.

Distribuční logistika v sobě zahrnuje úkony vznikající již ve skladu hotových výrobků a dále

pokračují celým logistickým řetězcem až do předání výrobku konečnému spotřebiteli.28

Jak uvádí autor Pernica ve své knize, všechny tyto logistické aktivity by měly zahrnovat i

všechny distribuční články řetězce, protože pojetí, jež by mělo konec už při předání

odběrateli, by nevedlo k synergii a nedošlo by tak ke sladění logistických aktivit výrobců a

aktivit nákupních a prodejních obchodních řetězců.29

25 MACUROVÁ, Pavla a Naděžda KLABUSAYOVÁ. Praktikum z logistického managementu. 1. vyd. Ostrava:

Vysoká škola báňská - TU, 2002, 228 s. ISBN 80-248-0104-3 26 Tamtéž 27 Tamtéž 28 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3 29 PERNICA, Petr. Logistický management: Teorie a podniková praxe. dotisk 1.vyd. Praha: Radix, 2001, 660 s.

ISBN 80-860-3113-6.

18

Podle Stehlíka a Kapouna je pojem distribuce spíše užíván ve spojení s obchodními

podniky a ty průmyslově zaměřené firmy se přiklání spíše pojmu expedice.30

Úlohy distribuční logistiky

Distribuční logistika neplní pouze jeden úkol, ale celou řadu činností, jejichž cílem je

zajistit zejména vysokou úroveň služeb, vybudování sítě fyzické distribuce, dále pak vhodný

podíl zásob skladovaných v jednotlivých skladech a možnosti přímého prodeje.

„Distribuce znamená rozšiřování, v logistickém smyslu rozesílání zboží a k tomu

poskytování příslušejících služeb.“31

Logistické činnosti, spadající pod distribuční logistiku jsou zejména zákaznický servis,

řízení stavu zásob hotových výrobků, vyřizování objednávek, balení, stanovení místa

skladování, distribuční komunikace aj.32

Úlohy této logistiky rozlišujeme v několika skupinách.

Strategické úkoly

Jedná se o zvolení distribučních kanálů, typů dopravy, volba metodiky předpovědi

poptávky a volba informačních systémů pro kontakt se zákazníky. Ve skladování se jedná o

rozhodování mezi vlastními a cizími sklady, o umístění skladů, jejich kapacitě, specializaci a

vybavení, volba systému ukládání, evidence a vychystávání.

Plánovací úkoly (logistické projektování)

Sem patří tvorba odbytových, expedičních a distribučních plánů, plánování tras, a další

úkoly.

Výkonné úkoly

Výkonné úkoly zahrnují zejména tvorbu průvodní dokumentace, vyřizování objednávek

a přímé řízení distribuce. V oblasti skladů se jedná o příjem a uskladnění výrobků,

kompletace zakázek, vychystávání, evidence a rozbory stavu a pohybu zásob.


86929-37-8. 31Tamtéž 32 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3.

19

Podle některých autorů se řízení toků obalů a odpadu zařazuje do zvláštních funkčních

oblastí distribuční logistiky a někteří tam řadí zpětnou logistiku tj. logistiku recyklace a

likvidace.33

Logistické plánování

Jeho úkolem je navázat na strategické plánování celého podniku a následně jej rozdělit

do jednotlivých dílčích logistických oblastí. Pro kvalitní provedení těchto činností je nutné,

aby byly k dispozici kvalitní informace nejen o objednávkách, ale i o stavu zásob, plánu

výroby, aj. Neméně důležité je i to, aby byly tyto informace kvalitně zpracovány vhodnými

informačními technologiemi. A právě distribuční systém zde plní důležitou roli jako

poskytovatel prvotních informací pro logistické plánování.

Prvotním krokem logistického plánování je určení požadavků na distribuci. Vychází se

z několika zásadních informací, jako jsou předpovědi o poptávce zákazníků, informace o již

přijatých objednávkách v minulém období, i o těch dosud nesplněných a o informace o stavu

zásob v distribučním systému, tzn. zásob hotových výrobků.34

2.8 Skladování v zásobovací a distribuční logistice

„Skladování je jednou z nejdůležitějších částí logistického systému. Zabezpečuje

uskladnění produktů (např. surovin, dílů, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi

místem vzniku a místem spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a

rozmístění skladovaných produktů. Sklady umožňují překlenout prostor a čas.“35

2.8.1 Funkce skladování

Skladování, podle Drahotovského a Řezníčka plní tři základní funkce.

Přesun produktů

Tato funkce zahrnuje zejména příjem zboží, kdy dojde k vyložení, vybalení, aktualizaci

záznamů, kontrole stavu došlého zboží a kontrole průvodní dokumentace. Dále je zde plněna

činnost transferu nebo ukládání zboží, kdy dochází k přesunu produktů do skladu, jeho


86929-37-8. 34 LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1. vyd.

Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 35 DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. vyd.1. Brno: Computer Press,

2003. ISBN 80-7226-521-0.

20

uskladnění, popřípadě mohou nastat i jiné další přesuny. Nedílnou součástí této první funkce

je také kompletace zboží podle objednávky, překládka zboží nebo-li cross-docking a

samozřejmě i expedice zboží.

Uskladnění produktů

Přechodné uskladnění a časově omezené uskladnění jsou možnostmi, jak může

k uskladnění docházet. To přechodné znamená uskladnění, jež je nezbytné pro doplňování

základních zásob. Časově omezené se zase týká zásob nadměrných. Důvodem držení bývá

například sezónní či kolísavá poptávka, spekulativní nákupy nebo i úprava výrobků.

Přenos informací

Ten se týká zejména stavu zásob, jejich umístění, dále pak stavu zboží, které je

v pohybu, vstupních i výstupních dodávek, personálu, zákazníků a využití skladových prostor

v rámci elektronické výměny dat či technologie čárových kódů.

„Využití technologie čárových kódů výrazným způsobem usnadňuje evidenci materiálu a

zboží na skladě. Po odečtení čárového kódu se zobrazí informace o daném druhu materiálu či

zboží, které je automaticky odečteno či přičteno na sklad.“36

Neméně důležité pro výměnu dat při skladování jsou osobní počítače. Různé druhy

informačních systémů dokážou urychlit, zefektivnit a zkvalitnit přenos informací, jež jsou

důležité pro zajištění všech funkcí skladování.37

2.8.2 Druhy skladů

Existuje celá škála možných hledisek, podle kterých lze rozdělit sklady na různé druhy.

Jedná se například o dělení podle různých typů skladů nebo dělení podle nejdůležitějších

skladů tj. regálových apod.38

Ve své práci uvádím nejrozsáhlejší způsob členění skladů. Jeho struktura je ke zhlédnutí

na následujícím obrázku s číslem 6.

36 DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. vyd.1. Brno: Computer Press,

2003. ISBN 80-7226-521-0. 37 Tamtéž 38 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3.

21

Obrázek 6. - Nejrozsáhlejší dělení skladů39

2.8.3 Skladovací systémy

V průběhu skladovacího procesu přichází do úvahy různé rozhodovací akce. Těmi jsou

zejména vybavenost skladu včetně správy a řízení skladů, jejich rozsah a centralizace. Dále

rozhodování o vlastním či cizím skladování, stanovišti skladu a úrovni zásob udržovaných ve

skladu.40

Oborová asociace výrobců manipulačních zařízení v USA The Materials Handling

Institute uvádí tvrzení, že výdaje na technické prostředky a software používané pro přesun,

uskladnění, řízení, uzavření a sjednocení materiálu do ložných jednotek v továrnách a


0573-3. 40 Tamtéž

22

skladech přesahují 50 miliard USD ročně. Jednou z hlavních kapitálových investic pro podnik

bývají právě systémy a zařízení pro manipulaci s materiálem, a proto by měl být podnik při

jejich výběru obzvláště důsledný.41

Prostorové uskladnění materiálu

Z hlediska prostorového lze rozdělit způsoby uskladnění materiálu na volné uskladnění,

stohování a uskladnění v regálech.

Volné uskladnění

Používá se u takové typu materiálu, který je bez obalu. Takto je skladováno například

palivo, brambory, písek. Může se také použít u materiálů, u kterých by použití jiného typu

uložení bylo příliš drahé. Zde se jedná zejména o těžké a rozměrné kusy, různé odlitky apod.

Materiál je uskladňován jednak na volném prostranství a jednak v boxech, pokud je zde nutné

chránit ho před nepříznivými vlivy.

Volné uskladnění pro sypké materiály je velice náročné na manipulační práce při

expedici. Pokud se jedná o kusový materiál, jemuž nehrozí poškození díky povětrnostním

vlivům nebo není snadno poškoditelný, je možné ho uskladnit do různě tvarovaných vrstev,

pyramid, bloků, palet, či přímo na zem.

K manipulaci dochází pomocí ručních vozíků, různými typy jeřábů či plošinovými

vozíky.

Stohování

Jedná se o způsob skladovacího systému, který je založený na manipulaci paletizovaného

materiálu vysokozdvižnými vozíky. Za nespornou přednost lze považovat mnohem větší

využití skladové plochy a prostoru, dále dokonalý přehled o uloženém materiálu a poměrně

nízké provozní náklady. Za nevýhodné lze považovat nemožnost přístupu k některým

paletám.

K vzniku tohoto způsobu skladování došlo díky původnímu ukládání materiálu do

vrstev, když se s materiálem delší dobu nemanipulovalo. K manipulaci zde dochází za pomoci

vysokozdvižných vozíků.

41 LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1.

vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1.

23

Uskladnění v regálech

Tento způsob skladování je používán v případech, kdy je nutné uložit malé množství

materiálu, jež se nedá vrstvit ani stohovat nebo je to materiál křehký. Dále se také užívá u

materiálu, u něhož se mění objem manipulační jednotky.

Uložením materiálu do regálů, je a musí být zajištěna jeho snadná dostupnost.

Manipulace se provádí jednak ručně nebo s pomocí vysokozdvižných vozíků a jednak tzv.

zakladači.42

Regálové systémy mají několik variant, uvedených níže.

Konzolové regály

Ty jsou vhodné pro skladování tyčového a deskového materiálu. Materiál se dá založit

jako svazek nebo může být součástí manipulační jednotky.

Oběžné zásobníky typu páternoster

Zde se ložná zařízení upevňují mezi paralelně popřípadě vertikálně obíhající řetězy.

Mobilní regály

Tento typ pojízdných nebo posuvných regálů je určen k uskladnění zboží, jež není na

paletách. Řadíme sem například policové regály instalované na podvozku.

Policové (příhradové) regály

Své využití najede tento typ regálů zejména v kancelářích, archivech, dílnách. Důvodem

je možnost uskladnění širokého sortimentu v menších či středních množstvích a také

skladování drobných součástí. Výhoda těchto regálů spočívá ve snadné montáži a variabilitě.

Paletové regály

Jak sám název napovídá, tento typ slouží ke skladování palet různých velikostí a

hmotnosti.


80-704-0323-3.

24

Spádové regály

Používají se zejména při uskladňování a zároveň vyskladňování za sebou umístěných

manipulačních jednotek, jejichž pohyb probíhá buď samospádem či prostřednictvím pohybu

od místa nakládky k místu odběru.43

2.8.4 Stavební uspořádání skladu

Stavební a prostorové uspořádání skladu je součástí skladového hospodářství. Je zcela

zásadní, aby bylo známo již před výstavbou daného skladu, jaký typ výrobků zde bude

skladován. Pokud budeme například skladovat položky s různými velikostmi, bylo by dobré

zajistit, aby všechny regály a jiné tomu podobné zařízení nebyli zhotoveny ve stejných

rozměrech výrobků. Došlo by totiž ke zvýšení kapacity skladu.

Optimální uspořádání je odvislé nejen podle typů výrobku, ale také podle finančních

možností podniku. Zároveň jsou brány na zřetel potřeby zákazníků a konkurence. Současně je

nezbytné neopomenout nákladové souvislosti mezi pracovní silou, zařízením, prostorem a

informacemi.44

Při volbě velikosti skladu musíme brát v úvahu několik faktorů. Velikost skladu je

udávána jednak jako velikost skladové plochy v metrech čtverečných, nebo jako objem

skladového prostoru v metrech krychlových, což je celkový prostor, který je k dispozici.

Tento druhý způsob se v současnosti užívá stále častěji. Důvodem je skutečnost, že poskytuje

lepší přehled o možnostech skladu a s tím i možnosti využití moderních skladovacích

zařízení.

V úvahách o velikosti skladů je nutné přemýšlet zejména o tom, jaká je úroveň

zákaznického servisu, velikost trhu, jež bude příslušný sklad obsluhovat, dále počet

skladovaných produktů, používaný systém manipulace s materiálem, typ skladu, pohyb zboží

ve skladu, celková doba výroby a velikost kancelářských prostor.45


80-704-0323-3. 44 LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1. vyd.

Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 45 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3

25

2.9 Distribuční sklady

„Distribuční (též odbytový) sklad přísluší výrobci a jeho funkcí je především rozdělovat

a expedovat (zpravidla ve větších množstvích) výrobcův poměrně jednoduchý sortiment podle

objednávek odběratelů, jimiž mohou být například regionální nebo místní velkoobchody.“46

U distribuční logistiky musí být při skladování zajištěno hned několik činností. Jedná se

zejména o příjem hotových výrobků, uložení výrobků, jeho následné vychystávání, balení a

expedice. Součástí je i činnost týkající se přenosu informací.47

2.9.1 Příjem hotových výrobků

Při této činnosti je běžně vykonáváno převzetí výrobků, následně je provedena jejich

kontrola, evidence a zaznamenání případných nesouladů. Po všech těchto úkonech následuje

přesun výrobků z místa příjmu do příslušného skladu. Může vzniknout i situace, kdy se zboží

neuskladní a je předáno rovnou do expedice. Jedná se o tzv. překládání zboží bez zaskladnění.

2.9.2 Uložení výrobků

Před samotným ukládáním výrobků do skladu se provádí nejprve jejich přesun do

příslušného skladu. Teprve poté následuje jejich uskladnění, popřípadě další manipulace v

rámci skladu.

Když dojed k příjmu položek a jejich specifikaci, zjistí se požadavky na jejich

skladování. Znamená to, že je nutné stanovit, kde která položka bude ve skladu uložena

s ohledem na její rozměry, hmotnost atd.48

Pro správnou volbu skladového místa a zároveň také pro výběr položek při vyskladnění

je možné využít některou z níže uvedených metod. Cílem těchto metod je zkvalitnění

průchodnosti skladu, snížení nákladů, zlepšení služby zákazníkům a zkvalitnění práce

zaměstnanců.

46 PERNICA, Petr. Logistický management: Teorie a podniková praxe. dotisk 1.vyd. Praha: Radix, 2001, 660 s.

ISBN 80-860-3113-6. 47 STEHLÍK, Antonín a Josef KAPOUN. Logistika pro manažery. vyd.1. Praha: Ekopress, 2008. ISBN 978-80-

86929-37-8. 48 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3

26

Metoda pevného ukládání

Tato metoda v praxi znamená, že ke každé skladové položce se přidělují vlastní ukládací

místa, blokovaná pouze pro ni a žádné jiné. Zaměstnanci díky své znalosti skladu, snadno

danou položku vyhledají. Za nevýhodu je považováno neefektivní využití skladové kapacity,

protože prostor musí umožnit uskladnění maximální možné zásoby všech položek.

Metoda záměnného ukládání

Za použití této metody dochází k ukládání položek náhodným způsobem s ohledem na

jejich velikost, hmotnost atd. Zásoba položek není zpravidla doplňována současně, a tudíž pro

maximální celkovou zásobu ve skladu postačí pouze menší kapacita. Při této metodě není

uvažováno o tom, že některé položky jsou požadovány více než jiné. Z toho vyplývá, že málo

požadovaná položka je uložena na ukládací místo blízko předávacího místa a dlouho jej

blokuje. Naopak položky častěji požadované se pak musí ukládat do méně výhodných pozic.

Metoda skladových zón

Je jakousi kombinací dvou výše uvedených metod. Uskladnění probíhá do předem

stanovených zón. Ty položky, jež mají nízkou četnost odběru, se ukládají do zóny s dlouhými

manipulačními časy a naopak položky s vysokou četností odběru jsou dány do zóny v

blízkosti bodu předání.

Metoda tzv. dynamické zóny

Jde o metodu zohledňující změny ve vlastnostech výrobků rozhodujících při přiřazování

jednotlivých zón. Vznikají situace, že výrobky v průběhu času odpovídají kritériím jiné zóny.

Zóny pro další plánovací období jsou proto přizpůsobovány aktuálním podmínkám. Jak

kritéria, tak jejich fyzické vymezení ve skladu.

Metoda přípravného vyskladňování

Při této metodě je využíváno manipulačních zařízení, jimž vznikají prostoje. Věc se týká

přemístění položek, které budou brzy vyskladněny, do skladových míst v blízkosti místa

předání dalšímu článku tj. expedici atd.

27

Metoda předvídajícího uskladňování

V této metodě se položce při jejím uskladňování určí zároveň také předpokládaná doba

vyskladnění s ohledem na již uskladněné položky. Této položce se přidělí nejlepší místo

z těch volných skladových míst, pokud během odhadnuté doby skladování nebude

zaskladněna jiná položka, jejíž vyskladnění proběhne dříve. V takovém případě se přidělí

položce další nejlepší místo. Jednodušeji řečeno, čím kratší dobu má být položka

vyskladněna, tím „lepší“ místo jí bude přiděleno.49

„Ve středním podniku nemusí existovat optimální skladová organizace, protože mnohdy

jsou požadavky zákazníků příliš rozdílné. Velkou výhodou středních podniků však je, že

mohou právě tyto zákaznické požadavky klást do centra procesů a organizace, aby dosáhly

výhod oproti větším konkurentům. Neboť ne vždy velcí porážejí malé, nýbrž stále častěji

rychlejší porážejí pomalejší.“50

2.9.3 Balení

„Obal spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku, nese informace důležité pro

identifikaci a určení jeho obsahu, pro identifikaci odesílatele a příjemce, pro volbu správného

způsobu manipulace, přepravy a uložení ve skladech a v překladištích, informace důležité pro

spotřebitele. Svým provedením může obal napomáhat prodeji a propagovat firmu.“51

Druhy obalů

Podle funkce jakou obal plní rozlišujeme obaly na spotřebitelské, distribuční a přepravní.

Spotřebitelský obal může být určený jednak pro jeden výrobek a jednak pro celou sadu

výrobků. Může být vhodný také pro jeden výrobek s malým počtem vyrobených kusů

určených ke konečné spotřebě.

Distribuční obal je jakým si mezičlánkem, jež je vložený mezi spotřebitelské a přepravní

obaly. Tento typ obalu zahrnuje jeden druh spotřebitelského balení nebo hned několik

různých typů spotřebitelského balení.


Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 50 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3 51 Tamtéž

28

Co se týká přepravního obalu, jde o vnější obal, jež musí zajistit svým provedením

snadnou a bezproblémovou manipulaci. Materiál z jakého je tento typ obalu vyroben, musí

být pevný, schopný odolat vnějším vlivům, kterým je dlouhodobě vystaven.52

Funkce obalů

Podle České státní normy jsou definovány tři základní funkce obalových prostředků.

Jedná se o funkci manipulační, ochrannou a informační. Za méně důležité je pak považována

funkce prodejní, grafická a ekologická.

Manipulační funkce

Jejím hlavním úkolem je vytvořit pro výrobek úložný prostor a současně i jednotku

balení, jež je přizpůsobená manipulaci v oběhu.

Ochranná funkce

Ta poskytuje ochranu před škodlivými vnějšími vlivy a dále zabraňuje, aby nedošlo

k agresivnímu či jinému nepotřebnému působení výrobku na okolí.53

Informační funkce

Ve většině případů se tato funkce zaměřuje na poslední článek logistického řetězce a tím

je finální zákazník. Zákazník má možnost vidět na obalu údaje o zboží, jako je datum výroby,

složení výrobku, použití atd.

„Informační funkce nemůže být zaměřena pouze na potřeby a orientaci finálního

zákazníka, uplatňuje se také při identifikaci zboží v jednotlivých článcích distribučních

řetězců, jimiž prochází, především ve skladech velkoobchodu, při rozvozu i

v maloobchodních prodejnách.“54

Svoji nepostradatelnou roli hraje informační funkce i v přepravě.

2.9.4 Expedice zboží

V tomto procesu jsou zahrnuty zejména přípravné operace pro výdej zboží a jeho

naložení do dopravního prostředku. Zboží se připraví, tj. zabalí pomocí pásek, fólie či lepidla

tak, aby nedošlo k poškození zejména při manipulaci. V současnosti je možné tuto činnost


0573-3 53 Tamtéž 54 Tamtéž

29

automatizovat pomocí různých balících strojů. Automatická identifikace taktéž usnadní a

urychlí expediční proces.55

2.10 Logistické informační systémy

V kapitole 2.11 mé práce uvádím logistické metody vhodné pro optimalizaci v různých

oblastech logistiky. Tyto metody jsou užívány v rámci podnikových informačních systémů.

Díky tomu je reálné téměř okamžité získání a následné vyhodnocení podkladů pro další řízení

procesů a rozhodování v podniku.

Rozdělení podnikového informačního systému podle toho, kdo jej v podniku užívá,

uvádí autor citované knihy Bals následovně.

Vrcholový management

Vrcholový management využívá informační systém zejména pro podporu řídících

rozhodnutí.

Střední management

U středního managementu se informační systém používá při zajišťování realizace

zakázek pro zákazníka.

Pracovníci zpracovávající znalosti a data

V rámci činností pracovníků zpracovávajících znalosti a data je informační systém

využíván zejména pro potřeby vytváření nových nabídek, zakázek a výrobků. Zároveň je

důležitý při provádění různých analýz dat.

Pracovníci pořizující data a realizující výkonné činnosti

Tito pracovníci provádějí příjem a výdej zboží ze skladu, příjem a výdej faktur atd.56


Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 56 BASL, Josef. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2002,

142 s. ISBN 80-247-0214-2.

30

2.11 Logistické technologie pro optimalizaci skladů

Pro optimalizaci logistických systémů jsou jednotlivé operace uspořádány a vybírány

pomocí různých metod přístupů a řídících procedur. Jedná se tedy o to, aby byla úroveň

logistických služeb, jež je požadována zákazníky, poskytována s co nejnižšími náklady. Nebo

aby byla v případě stanovení konkrétní výše nákladů dosažena maximální úroveň

poskytnutých služeb. Tyto procesy, úkony a operace, jež jsou uskupeny do dílčích ustálených

procesů, jsou nazývány logistickými technologiemi.

Existuje celá řada logistických technologií, jež postupně vznikaly a rozvíjely se

s vývojem moderní logistiky. Mezi ty nejznámější patří technologie Kanban, Just in Time,

Quick Response, Efficient Consumer Response, Hub and Spoke, Gross-docking, atd.57

2.11.1 Metoda Just in Time

Jedná se o logistickou metodu, která je považována za neznámější. Vznikla na začátku

80. let v USA a Japonsku. Teprve později se rozšířila i do Evropy.

„Jde o způsob uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě, nebo hotového

výrobku v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodáváním

„právě v čas“ podle potřeb odebírajících článků.

Technologii Just in Time (JIT) lze chápat spíš jako určitou filozofii řízení výroby než

jako konkrétní techniku. Filozofie JIT se zaměřuje na identifikování a odstraňování ztrát, a to

ve všech místech a fázích výrobního procesu. Ústředním prvkem řízení dle technologie JIT je

koncepce neustálého zlepšování.“58

Před samotným uvedením technologie JIT je důležité, jednak promyšlení reálné

možnosti organizací, jež se do této metody budou zapojovat a jednak ji také porovnat ve

stanovených podmínkách, s použitím dalších možných technologií z hlediska hodnotového

nebo popřípadě dalších jiných vlivů.59


0573-3 58 Tamtéž 59 Tamtéž

31

Podle Drahotského a Řezníčka je ideální prostředí pro technologii JIT tam kde je

relativně stabilní poptávka, odběratel má významné ba dokonce dominantní postavení na trhu

ve srovnání s dodavateli a jsou zde také minimální náklady na změny vstupů.60

Mnoha podnikům zaměřených zejména na automobilový, elektrotechnický či

strojírenský průmysl přineslo zavedení JIT technologie nemalá pozitiva. V následující tabulce

je znázorněn přehled těchto pozitivních dopadů.61

Tabulka 1. – Pozitivní dopady vlivem zavedení systému JIT62

Stejně tak jako výhody, přináší systém i několik nevýhod. Jedná se zejména o některá

omezení a problémy v oblasti výroby. Patří sem kategorie výrobního plánování daného

závodu, výrobní plány dodavatelů a jejich rozmístění.63

2.11.2 Metoda Quick Response (QR)

„Systém rychlé odezvy je strategie používaná v sektoru maloobchodu, která je

kombinací několika taktik zaměřených na zdokonalení řízení zásob a zvýšení efektivnosti

pomocí zrychlení toku zásob. Většina systémů QR dnes funguje hlavně ve vztahu mezi

výrobcem a maloobchodníkem. Úplná implementace systému QR zahrnuje uplatnění principu

JIT v rámci celého zásobovacího/logistického řetězce, tj. od dodavatele vstupních materiálů

až po konečného zákazníka.“64

60 DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. vyd.1. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0. 61SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3 62 PERNICA, Petr. Logistický management: Teorie a podniková praxe. dotisk 1.vyd. Praha: Radix, 2001, 660 s.

ISBN 80-860-3113-6. 63 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3 64 DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. vyd.1. Brno: Computer Press,

2003. ISBN 80-7226-521-0.

32

2.12 Logistický controlling

Vzhledem k vlastnostem toků, je logistický controlling zaměřen převážně na nefinanční

ukazatele, jako jsou čas a kvalita, než jak je tomu v klasickém pojetí controllingu. V konečné

fázi mají ale čas i kvalita neopomenutelný vliv na finanční výsledky.

„Podmínkou úspěšného zavedení controllingu je nutná implementace integrálního

informačního systému, který musí zajišťovat informace pro všechny úrovně řízení

(strategickou, taktickou a operativní), v celém toku materiálu (od dodavatele počínaje a

finálním zákazníkem konče) a pokud možno v reálném čase.“65

2.12.1 Logistické ukazatele

V oblasti logistického controllingu řadíme skladové ukazatele mezi ty nejdůležitější.

Pro sledování logistických činností využívá logistický controlling mnoho nejrůznějších

ukazatelů. Ty jsou členěny do skupin, jakými jsou ukazatele produktivity, ukazatele

logistických nákladů či hospodárnosti, ukazatele jakosti či úrovně logistických služeb, atd.

Mnoho ukazatelů, nejen z oblasti skladování se soustřeďuje pouze kolem jednoho

faktoru a tím je čas.

Při analýze skladu je vhodné posuzovat hned dvě stránky věci. Jednak náklady a jednak

hledisko využití, produktivity a výkonnosti.66

Logistické náklady

Koncepce celkových nákladů

Důležitou roli v efektivním řízení logistických procesů hraje klíčová koncepce celkových

nákladů. Je nepřípustné, aby byly od sebe jednotlivé činnosti izolovány. Snižování nákladů v

jedné oblasti neznamená snižování nákladů i u ostatních činností. Velmi často v tomto případě

nastává opačný efekt.67

Obrázek 7 znázorňuje graf hodnot nejčastějšího rozložení celkových logistických

nákladů v podniku. 35% z celkového rozložení zaujímají náklady na transport, poté následují


0573-3 66 Tamtéž 67 LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1.

vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1.

33

náklady na zásoby s 25%, dále pak ztráty zabírající 14% nákladů, náklady na balení s 11%.

Nejmenší podíl 9% má pak oblast nákladů na manipulaci a skladování. Zbylých 6% nákladů

si mezi sebe rozdělí ostatní položky.68

Obrázek 7. – Typické rozložení logistických nákladů69

„Logistika s nejmenšími celkovými náklady je takový stav, kdy se při dosažení

stanovené úrovně zákaznického servisu minimalizuje součet všech logistických nákladů“70

Náklady na udržování zásob

Takto jsou označovány ty náklady, jež se odvozují od zásob umístěných ve skladech.

Řadí se mezi jedny z největších logistických nákladů. Jsou tvořeny několika položkami, které

se odvíjejí od úrovně zásob. Tyto náklady na udržování zásob v sobě zahrnují následující

položky. Jedná se o kapitálové náklady či náklady příležitosti, náklady na skladový prostor a

na správu zásob a náklady z rizika.71

Skladovací náklady

Skladování jako takové významně přispívá prostřednictvím místa a času k tvorbě užitné

hodnoty. Díky němu je možné vyrobené zboží uchovat pro pozdější spotřebu. Vhodným

68 Logistika: Efektivní řízení materiálových toků. LOGIO,s.r.o. Logistika [online]. 2008. vyd. [cit. 2015-01-10].

Dostupné z: http://www.logistika.cz/ 69 Zdroj vlastní 70 SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005. 1.vyd. ISBN 80-251-

0573-3. 71 LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1. vyd.

Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1

http://www.logistika.cz/

34

místem pro skladování je umístění skladu blízko místa budoucí spotřeby nebo místa odkud

bude uskutečněna další přeprava.

Náklady na skladování vznikají v jeho samotném procesu a procesu uskladnění a jejich

velikost je ovlivněna především výběrem místa výrobních kapacit a skladů podniku. Obsahují

všechny náklady vzniklé v návaznosti na změnu počtu nebo umístění skladů.72

Náklady na skladovací prostory

Na tento typ nákladů má vliv způsob skladování daných zásob. Existují čtyři typy

skladovacích kapacit, jichž se týkají náklady na skladovací prostory. Patří sem sklady v rámci

výrobních podniků, veřejné sklady, dále pak nájemní nebo smluvní sklady a také sklady

vlastněné podnikem.

Sklady v rámci výrobních závodů

Náklady jsou v tomto typu skladů z velké části fixního charakteru. Pokud se objeví

nějaké variabilní náklady, mění se z velké části podle množství výrobků, které se přesouvají

v rámci výrobního zařízení, nikoliv v návaznosti na množství skladovaných zásob. Jde tedy o

závislost na toku materiálu, nikoliv na množství skladovaných zásob.

Může ale nastat i situace, kdy se tyto variabilní náklady změní dle úrovně zásob (např.

náklady na převzetí zásob). V takovém případě by se měly zahrnout do nákladů na udržování

zásob.

Veřejné sklady

Náklady na tento typ skladu se většinou zakládají na množství výrobků a jejich složení

se sestává ze dvou položek. Tou první z nich je manipulační poplatek, jenž tvoří náklad,

vzniklý při přesunu ze skladu do skladu. Ve většině případů je vyměřován při přijetí zboží do

skladu. Druhou položkou je pak poplatek za skladování zásob, vyměřovaný v určitých

pravidelných intervalech.

Nájemní nebo smluvní sklady

Podnik má také možnost se rozhodnout, že využije sklady veřejné. To může být ten

nejekonomičtější způsob, jak poskytnout potřebnou úroveň zákaznického servisu a přitom se

vyhnout nadměrným nákladům za přepravu zboží.


0573-3.

35

Rozmísťování zásob do lokálních skladů a poplatky s tím spojené, by měly být zahrnuty

do samotné hodnoty předmětných zásob.

Sklady vlastněné podnikem

„Náklady spojené s vlastními nebo soukromými sklady, tj. sklady, které vlastí podnik,

mají primárně fixní charakter.“73

Náklady z rizika znehodnocení zásob

Jedná se o náklady založené na potenciálním nebezpečí budoucích neprodejných nebo

nepoužitelných zásobách. Nepoužitelné se mohou stát především výrobní zásoby a

rozpracované výrobky. Jako příklad tohoto mohu uvést například riziko zkažení u potravin,

riziko znehodnocení zestárnutím, dále riziko vyjití z módy u oděvů a obuvi nebo riziko

poklesu nebo celkové změny poptávky v její struktuře. Dále sem také patří riziko poklesu cen

na trhu, riziko nutnosti velké slevy u staršího typu po inovaci výrobku. Všechna tato uvedená

rizika se často odvíjí od délky skladování.

Odhad nákladů rizika pro různé skladové (zásobovací) položky je počítán jako podíl

dané položky na hodnotě průměrné zásoby. K diferenciaci tohoto procenta dochází podle

sortimentu, podle stupně předvídatelnosti budoucí potřeby a podle průměrné doby

skladování.74

Tyto náklady se v každém podniku liší. Obvykle ale obsahují náklady na poškození,

morální opotřebení, krádeže a ztráty a také na přemísťování zásob.

Náklady na poškození

Náklady vzniklé během přepravy by měly být klasifikovány jako náklady pohybu zboží.

Důvodem je skutečnost, že tyto náklady budou trvat bez ohledu na objem zásob. Poškození,

ke kterému došlo při manipulaci se zbožím ve veřejném skladu, se přisuzuje a tudíž i účtuje

tomu, kdo sklad provozuje. Hodnota vzniklé škody je ve většině případů vyčíslována jako

výnos po reklamacích.


Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1 74 Tamtéž

36

Náklady na morální opotřebení

Jedná se o náklady na zboží či materiál, který podnik musí podnik prodat se ztrátou,

protože za normální cenu už nelze tyto položky prodat. Jsou to vlastně náklady vzniklé

držením produktů na skladě po dobu delší, než je jejich užitečnost. Zjišťují se buď jako rozdíl

mezi původními náklady na produkt a jeho zachráněnou hodnotou nebo jako rozdíl mezi

původní prodejní cenou a sníženou prodejní cenou.

Náklady krádeží a ztrát

Tento typ nákladů znamená pro management velmi závažný problém. Krádeže jsou

poměrně dost časté, týkají se více zaměstnanců a tudíž je velmi složité je kontrolovat.

Ztráty mohou plynout z mnoha důvodů. Jedním z nich je i špatné vedení záznamů, či

záměna při expedici výrobků.

Náklady na přemísťování zásob

Ke vzniku těchto nákladů dochází při převozu zboží z jednoho skladovacího místa do

druhého z důvodu, aby se předešlo zastarání výrobku.

Produktivita, využití a výkonnost ve skladě

Abychom docílili celkového povědomí o skladu, musíme brát v úvahu nejen náklady ale

zejména také změřit produktivitu, využití a výkonnost.

Díky větší produktivitě, jež plní ve skladech důležitou úlohu, se zvyšuje úroveň

zákaznického servisu a současně s tím dochází i ke snižování nákladů. Ve spojení

s produktivitou bývají používány pojmy jako reálné vstupy a výstupy, stupeň vytížení a

skladový výkon.

K měření produktivity ve skladech dochází za pomocí mnoha ukazatelů. Do hlavních

kategorií řadíme náklady pracovní síly na manipulaci s jednotkou zboží, objem skladového

prostoru potřebného pro pracovní síly na manipulaci a jednotku zboží, objem skladového

prostoru nezbytného pro uskladnění jednotky zboží nebo četnost omylů.

Velmi zásadní je, aby nedocházelo v rámci produktivity k vzniku problémů. Důležité je

tyto komplikace předvídat a předcházet jim a zároveň podniknout kontrolní nebo nápravná

opatření pro zlepšení produktivity skladových operací.

Ke zlepšení produktivity může dojít za pomocí nových metod či procesů, jakými jsou

využití alternativních procesů pro uspořádání skladového prostoru a jeho lepší využití,

37

analýza metod a postupů, aj. Dále za použití nových technologií jako např. nová zařízení,

automatizace. Lepší stav může nastat i při využití nových systémů, např. systém rozmístění

výrobků ve skladě nebo zvyšováním motivace a vzdělávání.75


Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1

38

3 METODIKA PRÁCE

Předložená diplomová práce bude obsahovat analýzy ABC a XYZ.

Při použití metody ABC se jednotlivé položky rozdělí do skupin A, B, C, kdy je důležitý

jejich relativní podíl na podílu hodnoty spotřeby.76

Rozšíření analýzy ABC je možné pomocí další metody, nazývané metodou XYZ. Podle

potřebnosti položek se stejně jako u metody ABC přiřazují těmto položkám statistické váhy.

Pro obě metody platí shoda v tom, že dochází k rozdělení položek do třech skupin.77

Tyto dvě výše uvedené metody mi pomohou zjistit stávající stav v oblasti řízení zásob v

rámci distribučního skladu 3M produktů. Tento sklad je jediným skladem divize Automotive,

umístěném v sídle společnosti a který je výhradně ve vlastnictví firmy Matrix. Důvodem

aplikování analýz právě na tento sklad je ta skutečnost, že jsem zaměstnankyní zákaznického

servisu divize Automotive a tak veškerá dění v rámci ní a právě skladu 3M mi jsou z celé

firmy nejbližší. Mohu tím získat nejvíce přesných informací od různých zdrojů a následně je

uspořádat takovým způsobem, aby navrhnutá optimalizace byla co možná nejkvalitnější.

Společnost Matrix a.s. si nepřeje zveřejnit přesné názvy a hodnoty skladových položek, a

proto byl pro účely analýzy v této diplomové práci poskytnut datový soubor obsahující

informace o 696 druzích skladových položek s obecným označením „brusivo“. Jednotlivé

druhy zásob jsou pak rozlišeny uvedením pořadového čísla brusiva od 1 do 696 tak, jak byly

poskytovatelem dat skladovým položkám náhodně přiděleny.

Sledované období, za které byla data shromážděna, je od počátku měsíce ledna roku

2014 do konce měsíce prosince roku 2014. Analýzy budou tedy zpracovány za 12 měsíců

roku 2014, což považuji za dostatečně reprezentativní vzorek pro tento výzkum.

76 . SIXTA, Josef a Miroslav ŽIŽKA. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. Vyd. 1.

Brno: Computer Press, 2009, 238 s. ISBN 978-80-251-2563-2. 77 MACUROVÁ, Pavla a Naděžda KLABUSAYOVÁ. Praktikum z logistického managementu. 1. vyd. Ostrava:


39

4 VÝSLEDKY PRÁCE

4.1 Charakteristika společnosti Matrix a.s.

K založení společnosti došlo 12. 12. 1991. V té době se jednalo o společnost s ručením

omezeným, která měla své sídlo v obci Černíkovice u Rychnova nad Kněžnou. Ke změně

sídla došlo až v roce 1998, kdy se Matrix přestěhoval do Třebešova, což je asi tři kilometry od

Černíkovic. Dne 1. 2. 2001 došlo k přeměně na akciovou společnost Matrix, a.s.

Firma byla založena jako dřevařská společnost se specializací na truhlářství,

dřevovýrobu, lesní práce, těžbu a zpracování dřeva a ostatních surovin. Postupně docházelo

k rozšiřování podnikatelských činností takovým způsobem, že nyní může společnost

nabídnout trhu širokou škálu zboží a služeb. Od svého vzniku, kdy společnost zahrnovala

pouze dřevařskou divizi, uplynulo několik let. V současné době má divize čtyři, i se

zahraničním zastoupením a dále také provozuje čtyřhvězdičkový hotel Studánka, ubytovnu

v Lipovce a penzion Rozárka v obci Kvasiny.

Nyní charakterizuji jednotlivé divize společnosti a další aktivity, jimiž se podnik zabývá.

4.1.1 Divize Wood

Divize, založená při vzniku samotné firmy, disponuje dvěma pilařskými provozy v

Třebešově a v Třebechovicích pod Orebem. Prodejní sklad a současně prodejna podlah má

své sídlo v nedaleké Dobrušce. Zde je nabízen široký sortiment zboží, jako např. jehličnaté a

dubové řezivo, hoblované materiály, dřevěné terasy a fasády. Svou činnost zaměřuje divize

také do oblasti výkupu kulatiny, výroby štaflí, prodeje dekorační kůry, paliva a briket.

4.1.2 Divize Automotive

Tato divize je druhou nejstarší a zároveň jedinou ze všech, která nic nevyrábí. Její

podnikatelská činnost je založena na distributorství. Je autorizovaný distributor značek

Dynabrade, 3M a Dow Automotive. Její náplní se stala také obchodně technická činnost pro

zákazníky v oblasti dopravního a strojírenského průmyslu. Divize nabízí komplexní návrhy a

dodávky technologií v oblasti povrchových úprav a technologií lepení. Má zastoupení i

v zahraničí, respektive na Slovensku. Sídlo pobočky s názvem Matrix Trade, s.r.o. nejdeme

v Trnavě. Svým zákazníků divize nabízí především pneumatické brusné nářadí od značky

40

Dynabrade z Lucemburska, dále brusné a lepící materiály od firmy 3M Česko a v neposlední

řadě i lepící systémy od dodavatele DOW Automotive ze Švýcarska.

4.1.3 Divize Autocentrum

Jedná se o divizi, která je označována jako autorizovaný servisní a prodejní partner

Škoda Auto a současně i prodejce užitkových vozů Volkswagen. V rámci ní je zaměstnáno

více než čtyřicet pracovníků, jež se starají o motoristy, kteří jsou nebo chtějí být vlastníky

vozu značky Škoda. Divize má několik poboček. Kromě hlavního sídla v Lipovce, také v

Kvasinách a Týništi nad Orlicí. Svým zákazníkům nabízí zejména prodej nových a ojetých

vozů, klempířské a lakýrnické práce, půjčování náhradního vozidla, odtahovou službu. Dále

také prodává originální náhradní díly a příslušenství a zajišťuje mnoho dalších služeb z oblasti

motorismu.

4.1.4 Divize Windows

Divize Windows vyrobí okna nejen do rodinných domů a veřejných budov. Kompletní

výroba je uskutečňována v nově zrekonstruovaných prostorách v Lipovce u Rychnova nad

Kněžnou. Sortiment nabízených výrobků je opravdu široký. Nabízí zejména dřevěná okna a

dveře, plastová okna a dveře, hliníková okna a dveře. Dále pak doplňky a příslušenství jako

jsou žaluzie, parapety, sítě do oken, atd. V nabídce je také bezplatné technické poradenství,

bezplatné zpracování cenové nabídky a záruční a pozáruční servis.

4.1.5 Další aktivity společnosti Matrix, a.s.

Společnost se neustále rozvíjí a vyvíjí. Současně se vznikem nových divizí uvedených

v předchozích odstavcích deváté kapitoly mé práce, se podařilo zrealizovat několik dalších

projektů, které nyní stručně představím.

Letovisko Studánka

Založením firmy Matrix Hotels v roce 2006 se začala současně psát nová historie

lázeňského letoviska Studánka a zcela určitě byl tento krok zásadní i pro společnost Matrix,

která se stala jejím majitelem. Objekt byl ve velmi špatném stavu a jednou z podmínek

prodeje byla i rekonstrukce areálu se zachováním jeho původní funkce s volným vstupem pro

41

veřejnost. Po mnoha peripetiích při samotné koupi objektu, následné demolici a navazující

výstavbě byl hotel a jeho okolí včetně přilehlé vily v roce 2010 otevřen pro veřejnost.78

Ubytovna Lipovka

Firma dále zakoupila a přestavěla budovu bývalé prodejny na ubytovnu v obci Lipovka u

Rychnova nad Kněžnou. Díky jejímu otevření může nabízet levné ubytování vhodné pro

zaměstnance přilehlých firem, turisty nebo obchodní cestující. Jednotlivé apartmány jsou

vybaveny kuchyňkou, sociálním zařízením a sprchovým koutem. K dispozici je i automatická

pračka, televize. V ubytovně je dostupný internet a u budovy je parkoviště pro zákazníky

zdarma.79

Myslivecká společnost

„Myslivecká společnost MATRIX a.s. Třebešov vznikla přeměnou z Mysliveckého

sdružení Třebešov. Celková výměra honitby Třebešov Libel, jejímž uživatelem je MATRIX

a.s., je 634 ha, z čehož bažantnice Třebešov činí 409 ha. Z celkové výměry honební plochy je

589 ha zemědělská půda, 15 ha lesní půda, 7 ha vodní plocha a 22 ha ostatní pozemky.

Aktivity, kterými se MS MATRIX a.s. a její členové zabývají, jsou zejména potřebné

práce vedoucí ke zvelebení honitby a zvýšení její úživnosti. Do toho se řadí úprava ovocných

alejí, vysazování nových stromů, výsadba topinambur, přikrmování zvěře v dobách nouze či

plnění ozdravných programů zvěře.

Každoročně vypouštějí do revíru 20 párů koroptví a na rybníce, kde chovají ryby,

pořádají dvakrát do roka rybářské závody. Pořádají hony na drobnou zvěř ve Svatohubertské

bažantnici Třebešov. Hony jsou vedeny dle tradic myslivosti s dodržováním všech etických i

tradičně mysliveckých zásad.

Mezi další činnosti, kterým se členové věnují, patří například vypouštění bažantů do

honitby. Účastní se průběžných odlovů zvěře spárkaté a drobné. Také vychovávají další

lovecky upotřebitelné psi, kteří se s nimi účastní honů. MS MATRIX a.s. také navázala

78 MATRIX HOTELS, s.r.o. Hotel Studánka [online]. 2010 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z:

http://www.hotelstudanka.cz/historie 79 MATRIX, a.s. Matrix, a.s.: Autorizovaný distributor 3M,Dow Automotive,Dynabrade [online]. 1993-2011.

1993 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.matrix-as.cz/ubytovna-lipovka

http://www.hotelstudanka.cz/historie

42

spolupráci s Českou lesnickou akademií v Trutnově a Mendelovou univerzitou v Brně a

zajišťuje odborné myslivecké praxe pro jejich studenty.“80

Penzion Rozárka

Zakoupení tří hvězdičkového penzionu Rozárka a jeho následná modernizace, je jednou

z posledních aktivit společnosti. Je situován v blízkosti automobilky Škoda v obci Kvasiny u

Rychnova nad Kněžnou. Penzion je vybaven čipovým systémem u vstupních prostor.

Samozřejmostí je i parkoviště u budovy.81

4.2 Distributorská činnost divize Automotive

Divize Automotive je jedním z nejhlavnějších distributorů firem Dow Automotive ze

Švýcarska, Dynabrade z Lucemburska a zejména pak firmy 3M Česko se sídlem v Praze.

Pro produkty Dow Automotive, jejíž výrobní náplní je produkce lepidel a těsnících

materiálů pro automobilový průmysl má divize Automotive speciální sklad. Tento sklad není

ve vlastnictví firmy. Přepravní firma Logflex, která tato lepidla pro divizi dováží, vlastní

současně i skladový areál v Praze, který si Automotive pronajímá. Je to především z důvodu

náročnosti na podmínky a technické parametry pro skladování těchto lepidel.

Lucemburská firma Dynabrade dodává do divize brusné materiály a nářadí. Pro tento

druh zboží firma nemá skladové prostory. Zboží je ihned po dodání překládáno na vůz, který

zboží dodá konečnému zákazníkovi. Pokud zde dojde k nějaké časové prodlevě při vykládce a

následné nakládce, pro tyto účely je vyhrazen prostor před samotným skladem, kde je zboží

po nezbytně nutnou dobu uloženo. Jedná se o velmi malé objemy produktů a nedochází zde

ani k výrazným prodlevám vykládky a nakládky, tudíž není nutné zřizovat sklad.

3M je nadnárodní výrobní společnost, která působí po celém světě v oblasti vývoje,

výroby a marketingové podpory 50 000 různých výrobků pro kancelář, komerční grafiku,

elektro a telekomunikace, zdravotnictví, automobilový průmysl či bezpečnost a ochranu.

V České republice je reprezentována společností 3M Česko, spol. s.r.o. se sídlem v Praze.

Divize Automotive společnosti Matrix a.s. jako jeden z lokálních distributorů značky 3M

80 MATRIX, a.s. Matrix, a.s.: Autorizovaný distributor 3M,Dow Automotive,Dynabrade [online]. 1993-2011.

1993 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.matrix-as.cz/myslivecka-spolecnost 81 MATRIX HOTELS, s.r.o. Rozárka [online]. 2013 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z:

http://www.penzionrozarka.cz/


43

v České republice udržuje skladem rozsáhlý sortiment brusných produktů následujících

kategorií.

Brusné pásy

Široká nabídka uzpůsobená různorodým způsobům použití a různorodým fyzickým

vlastnostem broušených komponentů.

Brusné kotouče a disky

Řada fíbrových kotoučů umožňujících víceúčelová i speciální řešení.

Brusné role

Velké množství typů a velikostí pro jemné broušení, čištění, provádění povrchových

úprav a odstraňování otřepů.

Brusné archy

Papírové a látkové archy určené pro celou řadu aplikací, kde se provádí broušení pomocí

brusného papíru.

Brusná a čistící rouna

Netkaný nylonový materiál napuštěný brusnými zrny pro ruční a strojní čisticí a brusné

práce bez úběru kovu.

Kotoučky na úpravu povrchu

Vhodné pro odstraňování slabé oxidace a poškrábání při broušení panelů z hliníku, oceli,

železa nebo nerezu a pro odstraňování zbytků po bodovém svařování.82

4.3 Analýza současného stavu distribučního skladu brusných

systémů a brusiv 3M

Pro efektivní formulaci návrhů na optimalizaci řízení zásob v předmětném skladu je

nutné provést analýzu současného stavu. Ta je předmětem následujícího textu.

82 MATRIX a.s. divize AUTOMOTIVE. Produkty a služby [online]. 2014 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z:

http://www.matrix-as.cz/produkty-sluzby-divize-automotive

44

4.3.1 Informační systém

Již od roku 2008 využívá celá společnost a tím i sklad 3M divize Automotive

informační systém Helios Orange. Ve srovnání s předchozím systémem došlo k výraznému

posunu nejen v oblasti skladové evidence, řízení zásob, ale zároveň také v celkové

přehlednosti o jednotlivých fázích skladového procesu, a následné expedice.

V rámci tohoto systému jsou zpracována veškerá logistická data v rámci skladu,

skladového hospodářství, dopravy atd. Systém sleduje a zachycuje mimo jiné i ekonomická a

obchodní data, mzdy a personalistiku, celní problematiku a Intrastat, výrobní data. Nechybí

ani manažerský pohled na data jako je například finanční analýza, účetní výkazy, cash flow,

plánování, projekty a dále také styk se zákazníky aj.83

4.3.2 Manipulační technika

Sklad produktů 3M je umístěn v hale bývalé výrobny oken, jež se nachází v přízemí

budovy a tím není nutné použití výtahu.

Umístěné regálové systémy jsou jedno patrové. Tyto regály byly zhotoveny na zakázku

externí firmou teprve v nedávné době a s tím tedy souvisí i ta skutečnost, že byl zakoupen

nový elektrický paletový vozík vysokozdvižný značky Linde typ L12, jež je ke zhlédnutí na

dalším obrázku číslo 8.

83 Helios: Software, který řídí. ASSECO SOLUTIONS. Výhody Helios Orange: HELIOS Orange řeší všechny

firemní procesy. [online]. Praha 4, 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://www.helios.eu/produkty/helios-

orange/

http://www.helios.eu/produkty/helios-orange/


45

Obrázek 8. – Elektrický paletový vozík vysokozdvižný84

Pro manipulaci se zbožím, umístěným na paletách, které není skladováno v regálech, je

využíván ruční paletový vozík značky Praff, znázorněný na obrázku číslo 9. Tento vozík se

také používá při vyskladňování pouze částečného množství zboží z regálů.

Obrázek 9. – Ruční paletový vozík 85

84 Zdroj vlastní (foto se souhlasem firmy Matrix,a.s.) 85 Tamtéž

46

4.3.3 Řízení zásob

Dnes se už počítá za samozřejmé, že podnik, který chce být úspěšný ve svém oboru

podnikání, musí bezpodmínečně kvalitně a co nejefektivněji řídit zásoby na skladě. Ve většině

případů se takovýto podnik, jež správně řídí skladové zásoby, vyznačuje tím, že má nízký

kapitál vázaný právě na zásoby. To znamená i nízké náklady na držení těchto zásob.

Aktuální stav řízení zásob na skladě 3M je poměrně tristní. Špatná situace vznikla tím, že

v době kdy byl firmou využíván již zastaralý informační systém, neprobíhalo téměř žádné

řízení zásob. Nákup zásob probíhal v návaznosti na několik následujících skutečností.

Jednotliví obchodní zástupci objednávali prostřednictvím logistického oddělení tolik

zboží, kolik uznali za vhodné a kolik mysleli, že jejich odběratel v budoucnu objedná.

Vznikaly tak situace, že odběratel změnil výrobní proces, položku neobjednal a na skladě 3M

tak zůstaly položky, které už nikdo další nekoupil.

Dále se nakupovaly ve velkém množství položky, které dal výrobce do akce. Jednalo se

o položky s velkou obrátkovostí, avšak nikdo dopředu nevěděl, zda budou zásoby zakoupené

na sklad plně vyprodány či nikoliv. Proto se vždy objednalo maximální možné objednací

množství s tím rizikem, že poměrná část zbude.

Při inventarizaci, probíhající koncem roku, se poté řešila situace s „mrtvými“ položkami,

tedy těmi, které nebudou nejspíše nikdy prodány. Nikdo nebyl odpovědný za to, co se

neprodalo a tak problém narůstal.

Nejméně problematické zásoby byly takové, jež obchodní zástupce objednal na základě

výhledu svých odběratelů. Ve většině případů bylo dopředu smluvně ujednáno, že v případě

změny výroby či jiného důvodu neodebrání položek uvedených ve výhledu je plně na

odpovědnosti odběratele. Tudíž při vzniku takové situace buď odběratel odebral veškeré zboží

i přes to, že ho nevyužil nebo uhradil náklady spojené s likvidací či jiným způsobem naložení

se zbylými zásobami.

Ke změně ve výše uvedeném systému pořizování zásob a jeho následném skladování

došlo až změnou informačního systému v roce 2008. Bohužel ale dochází i nadále k některým

nesprávným postupům a stále tak dochází k problémům při řízení.

Nyní provedu analýzy ABC a XYZ pomocí nichž zjistím nedostatky a navrhnu možná

řešení v oblasti řízení skladových zásob daného distribučního skladu.

47

4.3.4 Analýza ABC

Analýza ABC je aplikována na sklad brusiva a brusných materiálů. Statistický soubor

696 položek je uspořádán do tabulky, která obsahuje následující údaje za jednotlivé měsíce

roku 2014:

Název položky;

Příjem na sklad v daném měsíci kusech;

Výdej ze skladu (spotřeba) v daném měsíci v kusech;

Zůstatek skladu na konci měsíce v kusech;

Průměrná evidenční cena v daném měsíci.

Postup ABC analýzy zahrnuje v souladu s teoretickou částí této diplomové práce

následující kroky:

Vyloučení položek s nulovým skladovým pohybem (tj. s nulovou spotřebou i nákupem

na sklad) v průběhu roku.

Výpočet roční spotřeby jednotlivých skladových položek v Kč pomocí následujícího

vzorce:

kde Si je roční spotřeba i-té položky zásob v Kč

si,t je spotřeba i-té položky zásob v t-tém měsíci v kusech

ci,t je průměrná evidenční cena i-té položky zásob v t-tém měsíci.

Seřazení všech skladových položek podle roční spotřeby v Kč, a to sestupně (to je od

největší po nejmenší).

Výpočet celkové roční spotřeby všech skladových položek v Kč, tedy S = .

Procentuální vyjádření podílu spotřeby jednotlivých skladových položek na celkové

spotřebě, tedy Si/S.

Kumulativní součet procentuálního vyjádření spotřeby jednotlivých položek na celkové

spotřebě.

48

Identifikace skupin A, B a C pomocí rozdělení kumulativního součtu procentuálního

vyjádření spotřeby jednotlivých položek na celkové spotřebě na tři části, jejichž hranice jsou

následující:

Skupina A: 0 až 70 % (tedy 70% podíl na spotřebě)

Skupina B: 70 až 90 % (tedy 20% podíl na spotřebě)

Skupina C: 90 % až 100 % (tedy 10% podíl na spotřebě)

Ze statistického souboru 696 skladových položek bylo v rámci prvního kroku vyloučeno

160 druhů brusiv, u kterých v průběhu roku nedošlo k žádné změně stavu na skladě. Tato

brusiva tedy nebyla ani spotřebovávána, ani nakupována. Analýza ABC je tedy aplikována na

536 druhů skladových položek s nenulovou spotřebou. Tabulka 2 znázorňuje ukázku výsledků

po aplikaci kroků 2) až 7) výše popsaného postupu, a to pro vybraných jedenáct skladových

položek. Položky jsou seřazeny podle roční spotřeby (viz výše popsaný krok 2), jedná se

vlastně o položky s největší roční spotřebou ze všech. Jedenáctá položka je naopak z hlediska

objemu roční spotřeby nejméně významná.

Tabulka 2. – Ukázka analýzy ABC86

Z provedené analýzy ABC vyplývá, že skupinu A tvoří 61 druhů skladovaných položek

brusiv, které představují celkem 11,4 % druhů a na celkové spotřebě se podílí 69,9 %.

86 Zdroj vlastní

49

Skupina B čítá 96 druhů skladovaných položek, které se na celkové spotřebě podílí z 20 %

(vypočteno jako 89,9 % mínus 69,9 %) a obsažené položky představují 17,9 % druhů. Třetí

skupina C čítá 379 druhů skladovaných položek (respektive 539 druhů, pokud bychom

nevyloučili položky s nulovou spotřebou v průběhu roku). Podíl položek skupiny C na

celkové spotřebě je 10,1 % (vypočteno jako 100 % mínus 89,9 %) a přitom tyto položky

představují 70,7% podíl na celkové spotřebě. Výsledky analýzy ABC shrnuje následující

tabulka 3.

50

Tabulka 3. Výsledky analýzy ABC včetně seznamu skladových položek zařazených

do příslušné skupiny87

87 Zdroj vlastní

51

4.3.5 Analýza XYZ

Analýza XYZ je aplikována na stejný datový soubor jako v případě analýzy ABC. Do

výpočtů tedy bylo zahrnuto 536 druhů skladových položek s nenulovou spotřebou v průběhu

roku 2014. Pro účely analýzy XYZ bylo třeba skladové položky seřadit podle variability

jejich spotřeby v průběhu roku (viz kapitola 2 této diplomové práce). Jako vhodná statistická

charakteristika variability byl vybrán variační koeficient, který je definován jako podíl

směrodatné odchylky a absolutní hodnoty ze střední hodnoty.

Střední hodnota (aritmetický průměr) je definován jako součet všech hodnot sledované

proměnné (v našem případě měsíčních hodnot spotřeby) dělený počtem hodnot (tedy počtem

měsíců v roce 2014), tedy:

kde si,t je spotřeba i-té položky zásob v t-tém měsíci v kusech

N je počet měsíců v roce 2014

Směrodatná odchylka je definována jako kladná druhá odmocnina z rozptylu. Rozptyl je

přitom aritmetickým průměrem čtverců odchylek jednotlivých hodnot sledované proměnné od

průměru celého souboru. Směrodatná odchylka tedy v tomto případě bude vypočtena jako:

Variační koeficient tedy udává, z kolika procent se směrodatná odchylka podílí na

aritmetickém průměru. Tím, že je při výpočtu variačního koeficientu směrodatná odchylka

vydělena střední hodnotou, dochází k jejímu přepočtu na 1 Kč spotřeby. Variační koeficient je

tedy relativní mírou variability. Jeho hodnoty u jednotlivých skladových položek jsou

vzájemně porovnatelné, neboť nejsou ovlivněny absolutními hodnotami spotřeby.

V rámci analýzy XYZ byly skladové položky uspořádány dle vypočtených hodnot

variačního koeficientu měsíčních hodnot spotřeby jednotlivých skladových položek

(vzestupně) a následně došlo k jejich rozdělení do skupin X, Y a Z. Hranice hodnot variačního

koeficientu byly nastaveny následujícím způsobem:

Skupina X: variační koeficient 0 – 1,09 (nejmenší variabilita hodnot);

52

Skupina Y: variační koeficient vyšší než 1,09 a nižší než 1,50;

Skupina Z: variační koeficient vyšší než 1,50 (největší variabilita hodnot).

Následující tabulka 4 znázorňuje ukázku výpočtů v rámci analýzy XYZ pro 11

vybraných skladových položek. Položky jsou seřazeny podle hodnot variačního koeficientu,

prvních deset zobrazených druhů zásob tak vykazuje nejnižší variabilitu z celého statistického

souboru. Jedenáctá položka je naopak položkou, jejíž variabilita spotřeby je ze všech

skladových položek nejvyšší.

Tabulka 4. – Ukázka analýzy XYZ88

Tabulka 5 prezentuje výsledky provedené analýzy XYZ. Skupinu X tvoří 49 druhů

skladovaných položek brusiv (9,1 % z celkového počtu druhů). Měsíční spotřeba těchto

skladových položek se od střední hodnoty odchyluje o 66 – 109 % (variační koeficient 0,66 až

1,09). Skupina X čítá 142 druhů skladovaných položek (26,5 % z celkového počtu druhů), u

nichž dochází k odchylce od průměrné hodnoty měsíční spotřeby o 110 – 150 % (variační

koeficient 1,1 – 1,5). Třetí skupina Z pak zahrnuje 345 druhů skladových položek (respektive

505 druhů, pokud bychom nevyloučili položky s nulovou spotřebou v průběhu roku), jejichž

variabilita přesahuje 151 % odchylku od střední hodnoty měsíční spotřeby.

88 Zdroj vlastní

53

Tabulka 5. – Výsledky analýzy XYZ včetně seznamu skladových položek

zařazených do příslušné skupiny89

4.3.6 Průnik analýz ABC a XYZ

Po zařazení každého druhu zásob do příslušné skupiny v rámci výše provedených analýz

bylo pro každý ze skladovaných druhů zásob (řešeno pouze pro zásoby s nenulovým pohybem

89 Zdroj vlastní

54

na skladě v průběhu roku) vygenerovat dvoj písmenné označení z následujícího souboru: AX,

BX, CX, AY, BY, CY, AZ, BZ, CZ. Ve výsledku tedy vzniklo devět skupin zásob, jejichž

naplnění skladovými položkami znázorňuje následující obrázek 10.

Obrázek 10. - Průnik analýz ABC a XYZ (skupina zásob; počet druhů; procentní

podíl na počtu druhů)90

Zařazení jednotlivých druhů skladovaných položek do devíti skupin, které byly

identifikovány na základě průniku analytických metod ABC a XYZ je následující:

Skupina AX: 31; 78; 79; 88; 110; 145; 151; 211; 226; 247; 300; 356; 685; 693.

Skupina BX: 60; 100; 212; 235; 240; 252; 283; 296; 303; 355; 375; 406; 468; 478;

523; 609; 624; 644; 648; 659.

Skupina CX: 35; 55; 56; 94; 133; 163; 209; 223; 233; 234; 270; 284; 349; 354;

408.

Skupina AY: 30; 49; 72; 76; 144; 188; 239; 266; 273; 317; 319; 352; 388; 401;

590,00; 593; 607; 613; 617; 637; 645; 670; 675; 676; 678; 680; 682; 687; 695.

Skupina BY: 17; 43; 58; 61; 62; 74; 77; 95; 101; 102; 107; 129; 138; 202; 204;

206; 210; 213; 215; 231; 238; 245; 260; 265; 274; 282; 302; 337; 347; 351; 360;

424; 436; 454; 486; 519; 520; 553; 588; 596; 606; 629; 630; 679; 681; 684; 686;

688; 689; 691.

90 Zdroj vlastní

55

Skupina CY: 2; 23; 27; 32; 42; 48; 64; 83; 85; 89; 92; 97; 103; 104; 143; 146; 148;

152; 170; 175; 184; 198; 229; 264; 289; 295; 308; 311; 313; 316; 335; 346; 359;

372; 373; 421; 444; 447; 449; 452; 463; 464; 469; 471; 484; 497; 498; 510; 512;

514; 516; 517; 518; 525; 527; 532; 543; 579; 581; 602; 605; 610; 647.

Skupina AZ: 28; 41; 63; 73; 90; 162; 291; 314; 315; 318; 394; 399; 409; 456; 671;

672; 690; 694.

Skupina BZ: 1; 3; 44; 68; 96; 105; 108; 139; 157; 164; 178; 179; 195; 196; 237;

251; 416; 487; 530; 549; 591; 620; 674; 677; 683; 692.

Skupina CZ: 5; 9; 10; 11; 13; 14; 19; 21; 24; 25; 29; 33; 34; 36; 37; 38; 39; 45; 50;

51; 54; 59; 67; 69; 70; 71; 75; 81; 82; 84; 86; 91; 93; 98; 109; 111; 112; 113; 115;

118; 119; 120; 121; 122; 127; 128; 130; 131; 134; 136; 137; 140; 141; 153; 154;

155; 156; 158; 160; 161; 165; 166; 169; 171; 173; 174; 177; 180; 183; 186; 187;

189; 190; 191; 192; 193; 194; 197; 199; 201; 205; 216; 217; 218; 224; 225; 228;

230; 232; 236; 242; 246; 249; 254; 258; 262; 263; 267; 276; 277; 279; 280; 281;

285; 286; 287; 288; 290; 292; 293; 294; 297; 298; 299; 301; 304; 307; 309; 312;

320; 321; 322; 324; 325; 326; 327; 328; 330; 331; 333; 334; 336; 338; 339; 340;

341; 342; 344; 348; 350; 353; 358; 363; 364; 365; 366; 368; 369; 370; 371; 374;

376; 377; 378; 380; 385; 386; 387; 389; 390; 393; 395; 396; 398; 400; 402; 403;

405; 407; 410; 411; 417; 418; 419; 420; 422; 425; 426; 429; 430; 432; 435; 437;

438; 439; 440; 442; 443; 448; 453; 455; 457; 458; 460; 461; 462; 467; 472; 474;

475; 476; 477; 479; 480; 481; 482; 483; 485; 488; 490; 492; 493; 495; 496; 499;

501; 502; 503; 504; 505; 506; 508; 509; 513; 515; 521; 522; 526; 529; 533; 534;

535; 536; 537; 538; 539; 541; 544; 547; 548; 556; 558; 559; 560; 562; 565; 566;

567; 568; 569; 580; 586; 587; 589; 594; 595; 598; 599; 600; 601; 603; 604; 608;

611; 612; 614; 615; 616; 618; 619; 621; 622; 623; 625; 626; 627; 628; 631; 632;

633; 634; 636; 638; 639; 640; 641; 642; 650; 651; 653; 654; 656; 657; 658; 660;

661; 663; 666; 667; 668; 669.

Tabulka 6 znázorňuje výslednou matici ABC/XYZ, rámci které jsou skladované položky

roztříděny do devíti polí s příslušnou charakteristikou, díky čemuž je možné jednotlivým

třídám druhů skladovaných položek přiřadit specifické strategie předzásobení, skladování a

plánovacích procesů.

56

Tabulka 6. - Matice ABC/XYZ91

4.4 Návrhy na optimalizaci daného distribučního skladu

4.4.1 Návrhy vyplývající z analýz ABC a XYZ

Na následujícím obrázku číslo 11 jsou znázorněny jednotlivé skupiny zásob

identifikované na základě provedených analýz ABC a XYZ tak, jak ekonomicky ovlivňují

celkové náklady na spotřebu. Skupiny zásob jsou seřazeny abecedně, výchozím řazením jsou

skupiny určené dle analýzy ABC. Z obrázku je patrné jemnější rozložení 70% podílu na

spotřebě zásob skupiny A do podskupin AX, AY a AZ. Zásoby typu AX (14 druhů, které se

podílí na celkových nákladech na spotřebu z 11,63 %) jsou spotřebovávány relativně plynule

a existuje tedy šance na přesnou prognózu jejich spotřeby. Protipólem jsou naopak zásoby

typu AZ (18 druhů zásob, 26 % podíl na spotřebě), jejichž spotřeba je do značné míry

náhodná a přesnost předpovědi tak bude velmi nízká. U zásob typu AY (29 druhů zásob,

32,3 % podíl na spotřebě) je plynulost spotřeby a tedy i potenciální úspěšnost prognózy

střední. Analogicky lze interpretovat význam podskupin BX, BY, BZ, CX, CY a CZ. K řízení

zásob zahrnutých v jednotlivých podskupinách je nutno přistupovat diferencovaně. Tam, kde

není možné s úspěchem prognózovat spotřebu, je logicky obtížné i optimalizovat. Je ovšem

nutno podotknout, že hranice variačního koeficientu pro účely roztřídění zásob do skupin

91 Zdroj vlastní

57

XYZ byly nastaveny poměrně vysoko, jelikož variabilita všech druhů zásob je poměrně

značná. Tedy i zásoby kategorie X nejsou ve skutečnosti spotřebovávány zase tolik plynule a

reálná úspěšnost níže formulovaných návrhů tak nemusí být zcela uspokojivá.

Obrázek 11. - Grafické vyjádření průniku analýzy ABC a XYZ (kumulovaný podíl

příslušného počtu položek na celkové spotřebě)92

V následujícím textu je popsán způsob řízení, který společnosti Matrix a.s. navrhuji pro

zásoby v jednotlivých podskupinách AX až CZ potenciálně implementovat. Položky zásob

nacházející se v kategoriích AX, AY a AZ mají nejvyšší hodnotu (celkový objem těchto zásob

na skladě k 31. 12. 2014 činil 15 314 889,3 Kč) a je pro ně tedy žádoucí minimální vázanost

kapitálu. Zboží je proto vhodné objednávat v menším množství a v kratších dodávkových

cyklech. Mezním řešením by pak bylo řízení zásob metodou just in time, jejíž implementace

zajišťuje dodání zásob na místě použití právě v okamžiku, kdy jsou potřeba. S ohledem na

charakter použití analyzovaných zásob (tj. nákup a prodej v nezměněné podobě) považuji za

vhodné doporučit ke zvážení outsourcing zásob zahrnutých do skupin AX, AY a AZ pomocí

konsignačních skladů. V rámci konsignačních skladů je zboží evidováno v majetku

zřizovatele skladu (konsignant), který nese nevýhody a rizika neprodejnosti zboží, inflace a

vázanosti kapitálu. Na základě odběru zboží je pak konsignantem odebrané zboží vyúčtováno

a doplňováno. Konsignační sklad je zpravidla umístěn v bezprostřední blízkosti zákazníka

(konsignatář), který sklad provozuje, vede evidenci a řádně pečuje o skladované položky. O

jejich pohybu konsignanta pravidelně informuje. Náklady na skladování a manipulaci jdou

samozřejmě k tíži konsignatáře. Pokud by se podařilo společnosti Matrix a.s. získat

92 Zdroj vlastní

58

obchodního partnera, který by možnost dodávek zásob formou konsignačního skladu nabízel,

bylo by uzavření smlouvy výhodné za předpokladu, že by přínosy převýšily náklady.

Parametry výpočtu znázorňuje následující tabulka 7.

Tabulka 7. - Parametry propočtu výhodnosti řízení zásob ve skupinách AX, AY a

AZ pomocí konsignačních skladů93

Zásoby kategorií BX a BY, doporučuji s ohledem na relativní předvídatelnost spotřeby

řídit pomocí plánů. Postup je následující:

Propočet plánované spotřeby zásob, který bude vycházet z plánu prodejů zboží

sestaveného v úzké kooperaci s marketingovým oddělením společnosti.

Stanovení objemu ročního nákupu tak, že se k objemu spotřeby připočte

požadovaný konečný zůstatek zásob na konci roku a odečte se počáteční zásoba.

Stanovení optimální velikosti dodávky tak, aby byly minimalizovány celkové

náklady na zásoby, tedy náklady na skladování a udržování zásob, jakož i náklady

na jejich doplnění. Obvyklý postup k tomu využívá například Harris-Wilsonűv

vzorec.

Stanovení počtu dodávek, dodávkového cyklu a objednacích termínů. Počet

dodávek se stanoví jako poměr objemu ročního nákupu a optimální velikosti

dodávky. Dodávkový cyklus je poměr počtu dnů v roce a počtu dodávek.

93 Zdroj vlastní

59

Objednací termín vychází z dodávkového cyklu a bere v potaz určitou rezervu na

administraci objednávky a krytí nečekaných výkyvů v realizaci dodávky.

Zbývající skupiny zásob, tedy BZ, CX, CY a CZ navrhuji řídit pomocí hladin. Zásoby ve

skupině BZ a CZ jsou objemově poměrně významné (k 31. 12. 2014 dohromady cca 2,5 mil.

Kč), vykazují však značnou variabilitu spotřeby a proto je řízení pomocí nastavení

minimálních objednacích hladin v zásadě jedinou realizovatelnou metodou. V okamžiku, kdy

hodnota zásoby na skladě dosáhne této minimální objednací hladiny, musí dojít k vystavení

objednávky. Hladina tedy musí být nastavena tak, aby vyřízení objednávky a dodání zboží

proběhlo dříve, než budou veškeré položky daného druhu zásoby spotřebovány. Pokud je tedy

například doba mezi vytvořením objednávky a dodáním obvykle 15 dnů, pak s pojistnou

zásobou tvořenou na dobu 5 dnů bude platit:

Minimální objednací hladina = roční spotřeba zásob / 365 * (15 dnů + 5 dnů).

Množství zboží, které bude po „obdržení signálu“ objednáno, není stanoveno a priori

konstantně. Je žádoucí vycházet z prodejů v předešlém období, s ohledem na relativní rychlost

dodání například z prodejů v uplynulém měsíci či několika týdnech.

4.4.2 Nevyužívané zásoby

V rámci úpravy vstupního datového souboru informací o skladovaných položkách bylo

identifikováno 160 druhů skladovaných brusiv, u kterých v průběhu roku 2014 nedošlo k

žádné změně stavu na skladě. Podíl položek s nulovou spotřebou na celkovém objemu zásob k

31. 12. 2014 činil 7,22 %. Celková výše zásob činila téměř 662 tisíc Kč. Existence těchto

nevyužívaných skladových položek je důsledkem minulých nákupních rozhodnutí, která byla

buď objektivně špatným odhadem poptávky, nebo byla způsobena vnějšími vlivy (např.

nutnost nakoupit od dodavatele celé balení brusiva, i když si zákazník zrovna objednal pouze

polovinu obsahu balení. Mezi hlavní nevýhody tohoto nadbytečného objemu zásob patří:

Vázanost kapitálu, kdy podnik přichází o kapitálové náklady (WACC) na úrovni

oportunitní rentability, kterou býval mohl realizovat, pokud by kapitál vložil do

investiční příležitosti;

Zbytečně vynaložené náklady na skladování a udržování zásob;

Riziko zastarání a poškození zásob;

60

Nemožnost uplatnit výdaje na nákup zásob jako daňově uznatelný náklad, který by

bylo možno odečíst od základu daně z příjmů, jelikož zásoby vstupují do nákladů

až v okamžiku jejich spotřeby. Díky tomu je v podstatě hodnota zásob zdaňována

jako součást výsledku hospodaření až do té doby, než dojde k jejich spotřebě či

likvidaci (viz dále).

Z uvedeného soupisu nevýhod nevyužívaných zásob je patrné, že je ekonomicky žádoucí

problém zásob s dlouhou dobou obratu nějakým způsobem vyřešit. Proto navrhuji, aby ze

strany společnosti Matrix a.s. byl vypracován kompletní seznam nevyužívaných skladových

položek, který by bylo možno rozeslat pravidelným zákazníkům, ale i dodavateli a případně

konkurenčním distributorům. Neadresnou nabídku navrhuji umístit i na specializované

webové servery, webové stránky společnosti Matrix a.s. a od věci není ani přímé oslovení

vytipovaných výrobců, kteří dosud mezi zákazníky společnosti nepatří. S ohledem na

pravděpodobně malou účinnost "anonymního" emailového kontaktování doporučuji

minimálně telefonický rozhovor, sjednání osobní schůzky nebo zprostředkovaný kontakt s

využitím stávajících konexí prodejců/manažerů společnosti v oboru. Případný prodej by mohl

být realizován za nákupní (tj. evidenční) cenu zásob a s ohledem na náklady, které tyto zásoby

stále produkují, by byl odprodej výhodný i při poskytnutí slevy (tj. prodej se ztrátou za cenu

nižší než je cena evidenční). Aby byla případná ztráta z prodeje se slevou daňově uznatelná,

tedy aby mohla být ztráta odečtena od základu daně z příjmů právnických osob, je nutné

respektovat ustanovení §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde se uvádí,

že: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi

nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek,

a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný

rozdíl atd.“94

Pro případný prodej se slevou lze tedy doporučit důslednou přípravu

argumentace pro účely obhajoby odpočtu ztráty před správcem daně.

Dalším možným řešením je fyzická likvidace zásob. V souladu s § 24 odst. 2 zákona o

daních z příjmů totiž platí, že náklady vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace

zásob zboží jsou daňově uznatelné a snižují tedy základ daně z příjmů. To znamená reálnou

úsporu na dani z příjmů v objemu 19 % (sazba daně z příjmů právnických osob) z objemu

evidenční hodnoty zásob a případných dalších nákladů na likvidaci. K prokázání likvidace je

94 Business center.cz: Zákon o daních z příjmů. Anatomy of a crusade, 1213-1221 [online]. Philadelphia [Pa.]:

University of Pennsylvania Press, 1986 [cit. 2015-04-07]. DOI: 4526. Dostupné z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast3.aspx


61

poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo

provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými

předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.

Co se týče daně z přidané hodnoty, pak nárok na odpočet DPH u zásob vzniká v případě,

že zásoby byly nakoupeny pro účely uskutečnění ekonomické činnosti a za předpokladu, že

budou v rámci ekonomické činnosti skutečně využity. V případě prodeje zásob dochází

k uskutečnění zdanitelného plnění a je nutno odvést DPH na výstupu. Pokud jsou však zásoby

prokazatelně fyzicky zlikvidovány, k uskutečnění plnění, které by podléhalo dani z přidané

hodnoty, nedochází.

Mezi další výhody prodeje nepotřebných zásob se slevou či jejich fyzické likvidace

samozřejmě patří vyvázání kapitálu a z toho plynoucí eliminace kapitálových nákladů, ale

rovněž i uvolnění skladových prostor k více efektivním skladovým položkám.

62

5 DISKUSE

Pro účely analýzy byl ze strany společnosti Matrix a.s. poskytnut statistický soubor

obsahující pro jednotlivé skladové položky (celkem 596 druhů zásob) příjem a výdej ze

skladu v jednotlivých měsících roku 2014 (v kusech a v Kč), zůstatek na konci jednotlivých

měsíců roku 2014 v kusech a průměrná evidenční cena za kus. Na skladě je evidováno 160

druhů starých zásob s nulovou obrátkou. Jejich podíl na celkové hodnotě zásob v evidenčních

cenách, činil k 31. 12. 2014 více než 7 %. Tyto zásoby jsou důsledkem minulých nákupních

rozhodnutí, kdy nákup zásob probíhal na základě objednávek ze strany obchodních zástupců,

které byly ad hoc zadávány dle subjektivně očekávaných prodejů. Pro tyto skladové položky

jsem doporučila, aby byly nabídnuty stávajícím zákazníkům se slevou nebo fyzicky

zlikvidovány. Obě navrhovaná řešení mají nesporné finanční výhody, ať již se jedná o

vyvázání neefektivně vázaného kapitálu, uvolnění skladových prostor či daňovou uznatelnost

nákladů. Do budoucna by již ke vzniku neprodejných zásob v takto vysokém objemu

docházet nemělo. Jak uvádí Čechová95

, měly by být zásoby důsledně monitorovány a

ošetřovány formou opravných položek. Pokud již ke vzniku neprodejných zásob dojde, měl

by být informován manažer, který rozhodne o jejich odprodeji. Informace by měly být

podkladem rozboru situace, proč k ní došlo a kdo za ní nese odpovědnost. Mimochodem

nastavení odpovědnosti za zásoby, případně i ve vazbě na motivační systém, je nepochybně

další cestou ke zvýšení efektivnosti řízení zásob. Problematika odpovědnosti a vůbec i

personálního zabezpečení řízení zásob nebyla v této diplomové práce nijak rozpracována a

měla by tedy být předmětem dalšího šetření.

Analýza zbývajících 536 druhů zásob byla provedena metodou ABC a metodou XYZ.

Na základě metody ABC byly skladové položky rozděleny do tří skupin dle jejich podílu na

celkové spotřebě. Výsledky analýzy znázorňuje tabulka 3 v kapitole 4.3.4. Na základě metody

XYZ byly skladové položky rozděleny do tří skupin dle variability jejich spotřeby v průběhu

roku. Variabilita byla měřena pomocí variačního koeficientu. Cílem analýzy bylo rozdělit

zásoby do skupin s odlišným prognostickým potenciálem. Výsledky analýzy XYZ znázorňuje

tabulka 5 v kapitole 4.3.5. Zásoby kategorií BX a BY, jsem s ohledem na relativní

předvídatelnost spotřeby doporučila řídit pomocí plánů. K tomuto účelu se pomocí analýzy

95 ČECHOVÁ, Alena. Manažerské účetnictví. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Brno: Computer Press, 2011.

ISBN 80-251-2831-2.

63

nákladů na zásoby stanoví optimální velikost dodávky, počet dodávek, dodávkový cyklus a

objednací termíny. Konkrétní propočet uvedených parametrů v této diplomové práci nebyl

proveden, jelikož nebyla provedena ani analýza nákladů na zásoby (viz dále). V každém

případě však navrhuji nastavit systém pomocí obvyklých uzancí, například s využitím

Harrisova-Wilsonova vzorce. Jeho předností je, jak uvádí Kalová a Dedecius96

, především

jednoduchost a stabilita. Přestože má model řadu slabin, používá se v informačních systémech

pro řízení zásob již několik desítek let.

Pro zásoby zahrnuté do kategorií AX, AY a AZ navrhuji zvážit řízení pomocí

konsignačních skladů. V tabulce 7 (kapitola 4.4.1) byly naznačeny vstupní informace, které je

třeba zahrnout do výpočtu výhodnosti tohoto způsobu řízení. Konkrétní výpočet totiž z

důvodu absentujících informací o nákladech na zásoby nebyl v této diplomové práci

proveden. Zásadním rizikem ohrožujícím výhodnost navrhovaného opatření je relativní

platnost vstupních hodnot parametrů. Pokud Matrix a.s. dosadí do výpočtu minulé hodnoty

nákladů a minulý objem skladových zásob (např. za rok 2014), není nikde zaručeno, že

stejných hodnot dosáhne i v roce 2015. Pokud budou dosazeny hodnoty plánované, není jisté,

že bude prognóza úspěšně naplněna. To je tedy zásadním limitujícím faktorem - rozhodnutí je

třeba učinit dříve, než je znám výsledek.

Zásoby ve skupinách BZ, CX, CY a CZ navrhuji řídit pomocí hladin, jelikož vykazují

značnou variabilitu spotřeby a jiný způsob řízení je tedy prakticky nerealizovatelný. Z tohoto

přístupu je patrný další limitující faktor celé návrhové části práce - předpokládá se, že

variabilita spotřeby jednotlivých skladových položek v roce 2015 bude stejná, jako variabilita

spotřeby v roce 2014. Pokud některé položky nebyly v roce 2014 z nějakého důvodu

plánovatelné a v roce 2015 by plánovatelné byly (jelikož byl například uzavřen dlouhodobý

kontrakt zaručující odběr určitého objemu v každém měsíci), pak by bývalo mohlo být

navrženo řízení pomocí plánů, stejně jako v případě zásob ve skupinách BX a BY, které by

umožnilo zásoby lépe optimalizovat.

Zásoby v kategoriích BX a BY, tedy doporučuji řídit pomocí plánů. Dodávkový cyklus

zásob by byl vypočten na základě počtu dodávek za rok stanovených jako podíl celkového

ročního objemu spotřeby a optimální velikosti dodávky.

Výše popsané návrhy zjištěné analýzami jsem zpracovala v následující tabulce číslo 8.

96 KALOVÁ, J. a DEDECIUS, K. Přednosti a slabiny Wilsonova modelu v řízení zásob. Littera Scripta, roč. 1,

č. 2, s. 11-18 [online]. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická, 2008 [cit. 2015-04-10].

Dostupné z: http://vstecb.cz.m117.server4u.cz/data/1279088942456Littera-Scripta-2008-1_2.pdf#page=16

64

Tabulka 8. - Konečné rozdělení zásob po aplikaci analýz ABC a XYZ a navrhovaný

způsob jejich řízení97

Analýza zásob, která byla v této diplomové práci provedena, má kromě uvedených

limitujících faktorů následující nedostatky:

Nebyl detailněji prověřován aktuální způsob řízení zásob, který je ve skladu skutečně

využíván. Analýza vycházela pouze z poskytnuté datové sestavy, která je výstupem

informačního systému.

Nebyl k dispozici podrobnější rozpad pohybů skladových položek v průběhu měsíce, ale

pouze agregovaná hodnota za měsíc jako celek. Nebylo tedy zřejmé, jak často jsou jednotlivé

druhy zásob v průběhu měsíce doplňovány.

Nebyla provedena analýza nákladů na zásoby (náklady na skladování a doplnění zásob),

která by umožnila podrobněji rozpracovat navrhovaná opatření.

Nebyla provedena fyzická inventura zásob, ani analýza případné poptávky po zásobách s

nízkou či nulovou obrátkou.

Z těchto důvodů byly u jednotlivých navrhovaných opatření uvedeny informace, metody

a nástroje, které bude společnost Matrix a.s. před jejich zavedením do praxe muset vzít

v potaz.

97 Zdroj vlastní

65

6 ZÁVĚR

Stěžejním cílem mé práce bylo přehledné analyzování stávajícího stavu distribučního

skladu výrobků 3M ve společnosti Matrix, a.s. a v návaznosti na to koncipování návrhů na

optimalizaci řízení zásob v tomto skladu. Analýze byl podroben sklad brusiva a brusných

materiálů, který v roce 2014 obsahoval 696 položek (druhů zásob). Jejich roční spotřeba

dosahovala hodnoty 21 904 579 Kč (v evidenčních cenách) a konečný zůstatek skladu

k 31. 12. 2014 v evidenčních cenách činil 9 169 340 Kč.

Sklad se nachází v přízemní budově. Zboží je umístěno na paletách a jednopatrových

regálech a pro manipulaci sklad disponuje jedním ručním a jedním vysokozdvižným

paletovým vozíkem. Zastaralý informační systém neumožňující efektivní řízení skladových

položek nahradil v roce 2008 informační systém Helios Orange, který umožňuje komplexní

sledování a analýzu zásob a skladového hospodářství. Předpokládala jsem tedy, že v oblasti

hmotného a softwarového vybavení skladu se momentálně nenachází žádné významné

nedostatky a podrobnější pozornost jsem proto věnovala pouze rozboru stavu a obrátkovosti

jednotlivých skladových položek.

Z datového souboru bylo nejprve vyloučeno 160 druhů brusiv, u kterých v průběhu roku

2014 nedošlo k žádnému nákupu ani spotřebě. Tyto nevyužívané zásoby dosahovaly

k 31. 12. 2014 hodnoty 661 977,5 Kč. Nevyužívané zásoby jsou spojeny s celou řadou

nevýhod, mezi které patří umrtvení kapitálu a neefektivní využití kapacity skladu, riziko

zastarání a poškození zásob či různé nepříjemné daňové dopady. Proto jsem pro tyto skladové

položky doporučila rozeslání seznamu nevyužívaných skladových položek pravidelným

zákazníkům, dodavateli a konkurenčním distributorům, kterým by zásoby mohly být

odprodány případně i se slevou. Další možností s výhodným daňovým režimem by mohla být

i fyzická likvidace zásob, která by kromě úspory skladovacích nákladů umožnila uvolnit

neefektivně vázaný kapitál.

Zbývajících 536 druhů skladovaných zásob bylo podrobeno analýze ABC a XYZ.

Podstatou analýzy ABC bylo roztřídění zásob do tří skupin dle objemu spotřeby. Jak bylo

argumentováno v teoretické části práce, analýza ABC vychází z předpokladu, že největší část

objemu spotřeby generuje pouze malé procento druhů zásob. Analýza XYZ pak zásoby třídí

podle pravidelnosti jejich spotřeby. Podstatou je zjistit, pro které položky zásob je možno

66

efektivně nastavit plánování objednávek a které položky zásob se naopak vyvíjí bez jakékoliv

pravidelnosti.

67

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. BASL, Josef. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. 1. vyd.

Praha: Grada, 2002, 142 s. ISBN 80-247-0214-2.

2. Business center.cz: Zákon o daních z příjmů. Anatomy of a crusade, 1213-1221 [online].

Philadelphia [Pa.]: University of Pennsylvania Press, 1986 [cit. 2015-04-07]. DOI: 4526.

Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast3.aspx

3. ČECHOVÁ, Alena. Manažerské účetnictví. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Brno:

Computer Press, 2011. ISBN 80-251-2831-2.

4. DRAHOŠ VANĚČEK, Dalibor Kaláb. Logistika. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská

univerzita, 2003. ISBN 80-704-0652-6.

5. DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. vyd.1. Brno:

Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0.

6. Helios: Software, který řídí. ASSECO SOLUTIONS. Výhody Helios Orange: HELIOS

Orange řeší všechny firemní procesy. [online]. Praha 4, 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z:


7. CHRISTOPHER, Martin. Logistics and supply chain management: creating value-adding

networks. 4th ed. New York: Financial Times Prentice Hall, 2011, p. cm. ISBN 978-027-

3731-122.

8. KALOVÁ, J. a DEDECIUS, K. Přednosti a slabiny Wilsonova modelu v řízení zásob.

Littera Scripta, roč. 1, č. 2, s. 11-18 [online]. České Budějovice: Vysoká škola technická a

ekonomická, 2008 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

http://vstecb.cz.m117.server4u.cz/data/1279088942456Littera-Scripta-2008-1_2.pdf#page=16

9. LAMBERT, Douglas. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování,

balení zboží]. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1.

10. Logistika: Efektivní řízení materiálových toků. LOGIO,s.r.o. Logistika [online]. 2008.

vyd. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.logistika.cz/



http://www.logistika.cz/

68

11. LUKOSZOVÁ, Xenie. Nákup a jeho řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, xii, 170

s. ISBN 80-251-0174-6.

12. MACUROVÁ, Pavla a Naděžda KLABUSAYOVÁ. Praktikum z logistického

managementu. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - TU, 2002, 228 s. ISBN 80-248-0104-3

13. Matrix a.s. In: Matrix a.s.: Autorizovaný distributor 3M,Dow Automotive, Dynabrade

[online]. 1993-2011. 1993-2011 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.matrix-

as.cz/userfiles/files/pdf/matrix-prezentace.pdf

14. MATRIX HOTELS, s.r.o. Rozárka [online]. 2013 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z:


15. MATRIX HOTELS, s.r.o. Hotel Studánka [online]. 2010 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z:


16. MATRIX, a.s. Matrix, a.s.: Autorizovaný distributor 3M,Dow Automotive,Dynabrade

[online]. 1993-2011. 1993 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.matrix-as.cz/ubytovna-

lipovka

17. MATRIX, a.s. Matrix, a.s.: Autorizovaný distributor 3M,Dow Automotive,Dynabrade

[online]. 1993-2011. 1993 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.matrix-

as.cz/myslivecka-spolecnost

18. PERNICA, Petr. KOLEKTIV. Doprava a zasílatelství. vyd.1. Praha 3: ASPI Publishing,

s.r.o., 2001. ISBN 80-8639513-8.

19. PERNICA, Petr. Logistický management: Teorie a podniková praxe. dotisk 1.vyd. Praha:

Radix, 2001, 660 s. ISBN 80-860-3113-6.

20. SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books, a.s., 2005.

1.vyd. ISBN 80-251-0573-3.

21. SIXTA, Josef a Miroslav ŽIŽKA. Logistika: metody používané pro řešení logistických

projektů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 238 s. ISBN 978-80-251-2563-2.

22. STEHLÍK, Antonín a Josef KAPOUN. Logistika pro manažery. vyd.1. Praha: Ekopress,

2008. ISBN 978-80-86929-37-8.

http://www.matrix-as.cz/userfiles/files/pdf/matrix-prezentace.pdf

http://www.matrix-as.cz/userfiles/files/pdf/matrix-prezentace.pdf



http://www.matrix-as.cz/ubytovna-lipovka

http://www.matrix-as.cz/ubytovna-lipovka

69

23. STEHLÍK, Antonín. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu: (supply chain

management). Vyd. 1. Brno: Contrast, 2002, 231 s. ISBN 80-238-8332-1.

24. ŠTŮSEK, Jaromír. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck,

2007, xi, 227 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-534-6.

25. VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2. vyd., přeprac. České Budějovice: Jihočeská univerzita,

1998, 216 s. ISBN 80-704-0323-3.

26. VANĚČEK, Drahoš. Řízení dodavatelského řetězce: (supply chain management). 1. vyd.

České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2008, 150 s. ISBN 978-807-3940-782.

70

8 SEZNAM OBRÁZKŮ

OBRÁZEK 1. – EVOLUCE LOGISTIKY ................................................................................................... 5

OBRÁZEK 2. – DODAVATELSKÝ ŘETĚZEC .......................................................................................... 7

OBRÁZEK 3. – NEJJEDNODUŠŠÍ DĚLENÍ LOGISTIKY ....................................................................... 10

OBRÁZEK 4. - ZÁSOBOVACÍ LOGISTIKA ........................................................................................... 12

OBRÁZEK 5. – LORENZOVA KŘIVKA, KLASIFIKACE PODLE OBRATU ZÁSOB ............................ 16

OBRÁZEK 6. - NEJROZSÁHLEJŠÍ DĚLENÍ SKLADŮ ........................................................................... 21

OBRÁZEK 7. – TYPICKÉ ROZLOŽENÍ LOGISTICKÝCH NÁKLADŮ.................................................. 33

OBRÁZEK 8. – ELEKTRICKÝ PALETOVÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ ............................................. 45

OBRÁZEK 9. – RUČNÍ PALETOVÝ VOZÍK .......................................................................................... 45

OBRÁZEK 10. - PRŮNIK ANALÝZ ABC A XYZ (SKUPINA ZÁSOB; POČET DRUHŮ; PROCENTNÍ

PODÍL NA POČTU DRUHŮ) .......................................................................................................... 54

OBRÁZEK 11. - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ PRŮNIKU ANALÝZY ABC A XYZ (KUMULOVANÝ PODÍL

PŘÍSLUŠNÉHO POČTU POLOŽEK NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ) ................................................. 57

71

9 SEZNAM TABULEK

TABULKA 1. – POZITIVNÍ DOPADY VLIVEM ZAVEDENÍ SYSTÉMU JIT ........................................ 31

TABULKA 2. – UKÁZKA ANALÝZY ABC ............................................................................................ 48

TABULKA 3. VÝSLEDKY ANALÝZY ABC VČETNĚ SEZNAMU SKLADOVÝCH POLOŽEK

ZAŘAZENÝCH DO PŘÍSLUŠNÉ SKUPINY .................................................................................. 50

TABULKA 4. – UKÁZKA ANALÝZY XYZ ............................................................................................ 52

TABULKA 5. – VÝSLEDKY ANALÝZY XYZ VČETNĚ SEZNAMU SKLADOVÝCH POLOŽEK

ZAŘAZENÝCH DO PŘÍSLUŠNÉ SKUPINY .................................................................................. 53

TABULKA 6. - MATICE ABC/XYZ ......................................................................................................... 56

TABULKA 7. - PARAMETRY PROPOČTU VÝHODNOSTI ŘÍZENÍ ZÁSOB VE SKUPINÁCH AX, AY A

AZ POMOCÍ KONSIGNAČNÍCH SKLADŮ ................................................................................... 58

TABULKA 8. - KONEČNÉ ROZDĚLENÍ ZÁSOB PO APLIKACI ANALÝZ ABC A XYZ A

NAVRHOVANÝ ZPŮSOB JEJICH ŘÍZENÍ .................................................................................... 64

72

Univerzita Hradec KrálovéAnotace práce: Diplomová práce je v první þásti zaměřena na teoretické poznatky zásobovací a distribuní logistiky. Je zde popsána nejen historie

Documents