Leguáni zelení patří mezi nejmajestátnější obyvatele Guadeloupu. Na hlavních ostrovech jsou vzácnější, menší ostrůvky, jako například Les Saintes však stále představují leguání ráj.
Leguáni zelení patří mezi nejmajestátnější obyvatele Guadeloupu. Na hlavních ostrovech jsou vzácnější, menší ostrůvky, jako například Les Saintes však stále představují leguání ráj.
TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT
Ostrovy zelených draků
Evropská unie sahá dál, než si mnozí lidé myslí. Po vzoru vznešených královen se i Evropa zdobí náhrdelníkem tvořeným krásnými tropickými ostrovy. Jedním z těchto drahokamů je i francouzské souostroví Guadeloupe v Karibiku, které svým tvarem připomíná motýla s rozevřenými křídly.
KOKTEJL 2/2010 23
Při příletu na Guadeloupe vás čeká přistání na pravém kříd-le „motýla“. Právě tam se totiž nachází mezinárodní letiště. Ačkoli je tento ostrov asi o tře-tinu menší než druhý z hlavních os-trovů, Basse-Terre, dostal do vínku jméno Velká země (Grande-Terre). Alespoň na něm však leží nejdůleži-tější přístav a zároveň bezkonkurenč-
ně největší město ostrovů Pointe-à-Pitre.
Navzdory očekávání ale není měs-tem hlavním. Většina státních úřadů sídlí v třikrát menším městě Basse-Terre na stejnojmenném ostrově, a kde jsou úřady, tam je také správní středisko. Takových paradoxů ve fran-couzském stylu na Guadeloupu najde-te mnohem víc.
Pointe-à-Pitre je však ideálním mís-tem pro začátek poznávání guadeloup-ské přírody, ačkoli vám to tak cestou z letiště nemusí připadat. Cesta vede po čtyřproudé silnici, která si v ničem nezadá s francouzskými dálnicemi. Vlastně má ještě lepší osvětlení než ty evropské. „Před několika lety se tu málem stala katastrofa,“ vysvětluje náš průvodce Bruno. „Pilot dopravního letadla si spletl dálnici s přistávací drá-hou. Málem na silnici skutečně dosedl. Svůj omyl poznal opravdu na poslední chvíli. Právě proto tu máme ta světla. Piloti podle nich poznají, kam můžou přistávat a kam ne.“
KDE KOUPÍTE BODLOKATrumfem v rukávu tropického pří-
stavu jsou místní proslulé trhy. Právě zde se každodenně koná spontánní přehlídka přírodního bohatství, zasa-
G U A D E L O U P E
MARIE-GALANTE
BEASEJOUR
Basse-Terre
Grande-Terre
Basse-Terre
Atlantský oceán
Pointe-à-Pitre
V botanické zahradě v Deshaies se výborně daří papouškům
loriům mnohobarvým, pocházejícím z Austrálie.
24 KOKTEJL 2/2010
TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT
zená do prostředí živého kreolského městečka. Trhy probíhají pod širým nebem a podobně jako jinde v tropech na nich seženete všechno, od kabelek z vydlabaných plodů přes čerstvou va-nilku a skořici až po neskutečně pálivé chilli papričky.
Přímo u moře, na dohled od nej-většího náměstí Place de la Victoire, nabízejí své úlovky kreolští rybáři. Na stolcích před čluny mají vyrov-nané plody zdejších korálových moří – hadovité murény, pestré dravé ka-nice i modré bodloky s nebezpečný-mi kostěnými lištami na ocase. Mezi nimi se vrší hromady nejrůznějších měkkýšů i korýšů včetně majestát-ních, až třicet centimetrů dlouhých plžů křídlatců velkých. Když zrovna nerozmlouvají se zákazníky, berou rybáři jednu rybu po druhé a zručně je čistí geniálně jednoduchým ná-
Výstražně zbarvené housenky lišaje druhu Pseudosphinx tetrio jsou silné jako mužský palec.
Kreolský kroj madras poznáte podle oranžovočerveného
kostkovaného vzoru a typického šátku s názvem foulard.
KOKTEJL 2/2010 25
strojem. Na kusu násady od koštěte mají rezavými hřebíky přitlučených asi tak pět zátek od piva. Je k nevíře, že touto improvizovanou škrabkou zvládnou očistit bodloka od šupin sotva za minutu.
VODOPÁDY NA SOPCEPůvodní indiánští obyvatelé se na
Guadeloupe dostali z Jižní Ameriky. Museli tedy být zvyklí na vlhké tropic-ké klima, díky kterému tu bují hustý prales. Krása souostroví s mnoha po-toky i vodopády jim učarovala natolik, že mu dali jméno Karukera – Ostrov krásných vod. Většina říček přitom stéká po svazích hor levého křídla po-myslného motýla, do kterého narážejí vody rozhraní Karibského moře a At-lantiku.
Největších vodopádů – Les chu-tes du Carbet – si při objevení os-trova povšiml i Kryštof Kolumbus, který o nich píše ve svých denících. S výškou více než sto dvaceti metrů
Rybáři čistí na tržišti přímo před očima
zákazníků ulovené ryby geniálně jednoduchým
nástrojem – násadou
s přitlučenými zátkami od piva.
• Slovo ti-punch vzniklo zkrácením francouzského výrazu „petit punch“, tedy v překladu malý punč. Jedná se o alkoholický nápoj z třtinového rumu, třtinové-ho cukru či sirupu a citronové šťávy, populární na karibských ostrovech.• V místních lokálech jej servíru-jí stylem „připrav si vlastní smrt“ – po-staví lahve a misky se surovinami před zákazníka, který si drink namí-chá sám podle své chuti, nálady a výdrže.
• Pravlastí pravého třtinového rumu jsou Malé Antily. Plantá-že cukrové třtiny zde pokrývají znač-nou část plochy mno-ha ostrovů, suroviny pro destilaci je tedy dostatek. Rum se prodává buď čirý, tmavý uleželý v sudech
nebo s ovocnými příchutěmi.• Produkcí vyhlášených rumů je známý ostrov Marie-Galante, který je součástí souostroví Guadeloupe.
Sklizenou cukrovou třtinu tu do destilerií dodnes někdy svážejí káry s volským potahem.• Známý český tuzemský rum (tuze-mák) je u nás sice
populární už od 19. století, s pravým rumem však nemá nic společného. Vyrábí se nejčastěji dochu-cením zředěného lihu, vypáleného z brambor, rumovou esencí, cukrem a barvivem. Podle pravi-del Evropské unie by se mu proto vůbec nemělo říkat rum.
PŘIP
RAV
SI V
LAST
NÍ S
MRT
Pravidelnou součástí úlovku guadeloupských rybářů jsou pestří pyskouni a ploskozubci.
26 KOKTEJL 2/2010
Místní chilli papričky jsou tak pálivé, že se jich po
rozkrojení člověk nemůže dotknout rukou.
patří vskutku k místním dominan-tám. Ačkoli jméno ostrova Basse-Terre v překladu znamená Nízká země, vypíná se tu do výšky bezmá-la patnácti set metrů nejvyšší hora celých Malých Antil, aktivní sopka La Grande Soufrière. Což je ukáz-kou další z mnoha roztomilých fran-couzských nelogičností.
Francouzský šarm a smysl pro žen-skou krásu se nezapře ani v pojmeno-vání dalších dvou vrcholků zarostlých pralesem. Zbytky dávno vyhaslých sopek Deux Mamelles opravdu při-pomínají ženská ňadra, jejichž jmé-nem se honosí. Ve skutečnosti se však nacházejí poměrně daleko od sebe a svůdnou podobu získávají jen při pohledu ze severovýchodní části Basse-Terre. Tehdy se dostávají té-měř do zákrytu a silueta ostrova při-pomíná postavu ležící ženy, zahale-né do sytě zeleného hávu, se svůdně pokrčenou nohou v podobě nejvyšší hory.
NAPŘÍČ PRALESEMZelený úbor odpočívající ženy ve sku-
tečnosti tvoří více než třicet tisíc hekta-rů pralesa, který se díky svému přírod-nímu bohatství stal sedmým národním parkem Francie. Vědci zde popsali na tři stovky druhů stromů, téměř stejné množství kapradin a více než stovku druhů orchidejí. Strýc Pepin by se jis-tě nahlas zaradoval, kdyby se dozvěděl, že se symbolem národního parku stal mýval. Nikoli ovšem ten, kterého do-poručoval ve filmu Postřižiny, ale jeho blízký příbuzný mýval malý (Procyon minor). Se svým větším bratrancem však sdílí většinu zvyků, včetně omývání po-travy ve vodě. Nedělá to ovšem z čis-totnosti, ale kvůli zvědavosti. Má totiž na předních tlapkách velmi citlivé hma-tové buňky, které se po namočení kůže ještě zbystří. Mýval pak snadno nahma-tá, zda drží v tlapkách chutné sousto či jen bezcenný kámen.
Mývali se na ostrov dostali tak tro-chu náhodou. Buď se zachránili z po-
KOKTEJL 2/2010 27
tápějící se lodi v osmnáctém století, nebo je na Guadeloupu vysadili jistí Kanaďané před asi sto lety. Každo-pádně se s místní přírodou sžili bez větších problémů. To se však nedá říct o mangustách, které tu lidé vy-pustili záměrně, aby hubily obtížné krysy. Mangustám se vede dobře – o to hůř však prospívají původní ži-vočichové, kterými si hbité šelmičky z Indie zpestřují jídelníček.
Na Guadeloupu nežijí žádní tvoro-vé, kteří by byli nebezpeční člověku. Přesto zde ti šťastnější z milovníků přírody můžou narazit na skutečné titány živočišné říše – přesněji světa hmyzu. Pralesem pochodují vzácní, až sedmnáct centimetrů dlouzí brouci herkulové antilští a v listí se skrývají pětadvaceticentimetrové pakobylky. Velcí lišajové s rozpětím křídel až pat-náct centimetrů sice předvádějí své le-tecké umění spíše v noci, jejich pestré housenky jsou však mezi listy plumérií k nepřehlédnutí po celý den. Mají sílu mužského palce a délkou přes patnáct centimetrů s přehledem porážejí i naše hraboše či krtky. Žlutočerné zbarvení s jasně červenou hlavou také nenosí jen tak pro parádu. Vstřebávají do své-ho těla jedy z listů rostlin, kterými se živí. Svou nebezpečnost pak na dálku sdělují všem dravcům, kteří by jinak nepohrdli tučným soustem.
Jedním ze skutečných symbolů Guadeloupu jsou však drobní anoli-sové. Tito hbití ještěři jsou sice jen o málo větší než housenky lišajů, žijí však skutečně všude. Patří do příbu-zenstva leguánů, ve skutečnosti však vypadají jako živoucí puzzle, složený z několika živočichů najednou. Díky mikroskopickým lamelám na prstech dokážou podobně jako gekoni běhat po hladkých listech pralesních lián
stejně dobře jako po stropech kreol-ských domků. Od chameleonů zase odkoukali schopnost dívat se každým okem jinam či měnit zbarvení v bo-haté škále zelených, žlutavých i hně-davých tónů. Změnou barvy splývají s okolím nebo vyjadřují svou momen-tální náladu. Podráždění samečci na-víc napínají jasně žluté hrdélko a po leguáním způsobu kývají hlavou na-horu a dolů.
Sklizená cukrová třtina prochází drtičem, aby mohla při výrobě rumu začít kvasit.
Ačkoli je mýval malý na Guadeloupu přistěhovalcem,
stal se symbolem místní fauny.
28 KOKTEJL 2/2010
•• KLIMAPodnebí na Guadeloupu je
tropické, teploty se celo-ročně pohybují v rozmezí 24 až 30 °C. Nejvhod-nější doba k návštěvě je během suššího období od prosince do června. I během období dešťů po zbytek roku jsou však srážky většinou rozptý-lené a netrvají dlouhou dobu.
• JAK NA MÍSTOZ Prahy je možné letět přímo pouze spojem letecké společnos-
ti Air France s přestupem v Paříži. Předem je možné zajistit si rovněž jízdenku na autobus Air France mezi letišti Charles de Gaulle (přílet z Prahy) a Orly (odlet na Guadeloupe). Více na www.airfrance.com.
• DOPRAVA NA MÍSTĚGuadeloupe má silniční síť evrop-ské úrovně. Na ostrovech funguje
veřejná doprava (autobusy), taxi i půjčovny aut, motocyklů a jízdních kol. Mezi jednotlivý-mi ostrovy souostroví je zavedené každoden-ní lodní či letecké spojení.
• UBYTOVÁNÍDobrou a cenově výhodnou volbou je pronájem bungalovu v přímoř-
ských osadách, jsou však k dispozici rovněž
klasické hotely a apart-mány.
• PŘÍRODANárodní park nabízí více než
300 km značených cest pro pěší túry, včetně výstu-pu na sopku La Grande Soufrière. Přehlídkou místní
fauny je pralesní zoologická zahrada Parc des Mamelles s možností prohlídky korunového patra pralesa po lanových mostech. Místní flóru představuje botanická zahrada Le Jardin Botanique de Deshaies. Lodní a potápěčské společnosti nabízejí ponory či výlety na lodi s proskleným dnem do podmořské rezervace Grand Cul-de-Sac Marin.
• SPORT A ADRENALINNa Guadeloupu jsou ideální pod-mínky pro surfování, windsurfing
a další vodní i suchozemské sporty.
• NUTNÉ FORMALITYPři cestě na Guadeloupe není nutné žádné zvláštní očkování. Guadelou-
pe je zámořský departement Francie, občanům EU tedy postačí platný občanský průkaz. V pří-padě cest na sousední ostrovy, patřící jiným ze-mím, je však nutný cestovní pas. Místní měnou je euro, zdravotnictví je dostupné, časový posun GMT –6 h v létě, –5 h v zimě. Více informací naleznete na www.lesilesdeguadeloupe.com.
GUADELOUPE – tipy na cestu
NA KŘÍDLECH MOTÝLASkupinku devíti malých ostrův-
ků rozesetých v moři jižně od gua-deloupského motýla objevil Kryštof Kolumbus spolu s celým souostrovím čtvrtého listopadu 1493. Pod dojmem z oslavy Dne všech svatých dal stejné jméno – Los Santos – i nově zakres-leným kouskům země. O sto padesát let později zabrali na rozkaz guverné-ra Guadeloupu Ostrovy všech svatých
*1975, fotograf, novinář, publicista a překladatel. Tvoří autorskou dvojici se svou ženou Markétou. Vy-studoval zoologii a napsal několik knih o zvířatech. Pořádá výstavy fotografií.
Získal sedm ocenění v soutěži Czech Press Pho-to včetně první ceny v kategorii Příroda a životní prostředí, ceny dětské poroty UNICEF a dvou ocenění za nejpůsobivější makrofotografie.
MICHAEL FOKT
Z k l d
Francouzi. Prozíravý guvernér vztyčil na ostrovech francouzskou vlajku dost brzo na to, aby ve stejném úmyslu předběhl Angličany. Obě mocnosti to-tiž vedly o karibské ostrovy řadu válek a přehazovali si Guadeloupe i s jeho sa-telitními ostrovy jako horký brambor. Je proto skoro s podivem, že si devítka ostrůvků během celé vrtkavé histo-rie podržela původní název, pouze ve francouzském přepisu Les Saintes.
V místní pevnosti Fort Napoleon se střídaly anglické a francouzské po-sádky jako na běžícím pásu. Každá ze stran vždy opravila to, co obě vojska poničila při předchozí bitvě. V dnešní mírové době se pevnost změnila v mu-zeum s botanickou zahradou na va-lech opevnění. A právě zde se většina návštěvníků poprvé setká tváří v tvář s nejpůsobivějšími obyvateli ostrovů – majestátními leguány zelenými. Šplhají volně po keřích porůstajících opevnění a působí dojmem, že jsou tu vysazeni speciálně kvůli pobavení turistů.
Teprve při šplhání po pobřežních útesech mi dochází, že jsou tady legu-áni skutečně doma. Často jich mám na dohled hned několik. Jsou však ostražití a většinou se dají na útěk dřív, než se
k nim přiblížím dost blízko na fotogra-fování. Jejich maso se údajně chutí po-dobá kuřecímu a možná tedy mají dob-rý důvod, proč se od lidí držet radši dál. Záchranou fotografa jsou velcí samci, kteří si žárlivě střeží své teritorium. Zů-stávají do poslední chvíle na vyvýšeném místě a ukazují krční lalok i velké, jako-by dračí trny na hřbetě. Zuřivě kývají hlavami a v leguání řeči mi tím říkají: „Jdi pryč, tohle je moje území.“ Na-vzdory svému impozantnímu vzhledu a někdy téměř dvoumetrové délce jsou to však mírumilovní býložravci, kteří dobře zapadají do představy exotických ostrovů pod francouzskou vlajkou.
Mys Kolibříků (Pointe des Colibris) vybíhá z východního křídla
Guadeloupu do Atlantského oceánu.
Prales na svazích sopky
La Soufrière je domovem stovky druhů
orchidejí.
KOKTEJL 2/2010 29