TEREZA NOVOTNÁ: JEČMENIŠTĚ · vesnice několik km. Okolní rovinatá krajina je dlouhodobě zemědělsky využívána, kultivována, osidlována, vztah sčlověkem je zde silně

TEREZA NOVOTNÁ: JEČMENIŠTĚPohnutá historie obce Ječmeniště. Obec v údolí mezi Rakouskem

a Moravou vznikla jako zemědělská usedlost s ulicí, návsí, kaplí.

Po válce byla vysídlena, později zanikla úplně. Zbyla jen kaple

- fungovala jako sklad, chátrá, svědek minulých dob. Nejbližší

vesnice několik km. Okolní rovinatá krajina je dlouhodobě

zemědělsky využívána, kultivována, osidlována, vztah s člověkem

je zde silně zakotven. Vytržení od okolního světa a přítomnost

stop osídlení dávají možnost vzniku jiného modelu využití krajiny

člověkem. Možná dočasného. Možná místo i s kaplí prochází svým

stoletím úpadku, ale probudí se. Interiér kaple se stává zahradou

za zdí. Je znovu odkrytá cesta, spojující českou a rakouskou stranu,

podél níž existoval veřejný prostor zaniklé obce. V jeho stopě jsou

umístěny objekty, pojmenované podle činností, jimž jsou určeny.

Slouží dohromady jako pronajímatelné ubytování. Člověk, který se

zde ubytuje, má přístřešky, mezi jejichž zápražími prochází volnou

krajinou a vykonává v nich činnosti. Vědomě, koncentrovaně. Jí,

spí, myslí. Má krajinu, která je mu chodbou i dvorem. Má zahradu

ve zdech kaple, které uzavírají kousek okolního světa jen pro něho.

Když přechází, má možnost uvědomit si, kam jde.

čtverec

vizualizace

vizualizace

koncept

fotografie místa

stabilní katastr

půdorysy a řezy

‚ TRÁVÍM ČAS ‘ ‚ SOUSTŘEDÍM SE ‘‚ POUŽÍVÁM

ČISTÍMOČIŠŤUJI SE ‘

‚ KOUKÁM ‘ ‚ VYCHUTNÁVÁM SI ‘

‚ ZAHRADA ZA ZDÍ‘

‚ USÍNÁMVSTÁVÁM

CHODÍM BOS ‘

znovuodkrytá cesta do Rakouska

Kaple, co přežila zánik vesnice. U nynější asfaltky se probouzí v nových souvislostech.

Stává se zahradou za zdí.

Vzhlíží vstříc novému dějinnému období a navléká na sebe další část příběhu o člověku a krajině.

Dočasné sídlo člověka v krajině zjitřelé ranami společenských změn.

Roztržení sídla do jednotlivých epizod dává prostor okolní krajině, která se tak stává obývaným prostorem.

Přístřešek a koncentrace daleko od všech, subjektivní pozorování a uvědomění si krajiny i sebe sama.

Kaple bude vyčkávat na probuzení v novém dějinném období. Zbavena nepůvodní střechy, konstrukce

zakonzervovaná betonovým věncem. Úpravy přidané poté, co kaple přestala sloužit svému účelu, budou

zachovány, plechová vrata a zazděná okna jsou dokladem pohnuté historie. Vše je pouze sjednoceno bílou

omítkou, vrata dostala zlatý nátěr v kontrastu sakrální - profánní. Interiér kaple se stává zahradou, je zatravněn.