Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Studijní obor: Školský management Jitka Brožová Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků System of Further Education of Pedagogical Staff Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. Olomouc 2010
89
Embed
Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků · 2010. 12. 8. · jeho souasný stav a trendy. Protoţe se na cestě k tomuto cíli budeme zabývat různými druhy
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
Katedra sociologie a andragogiky
Studijní obor: Školský management
Jitka Brožová
Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
System of Further Education of Pedagogical Staff
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
Olomouc 2010
2
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze s vyuţitím
literatury a ostatních zdrojů v ní uvedených.
V Mladé Boleslavi dne 1. listopadu 2010
3
Ráda bych poděkovala vedoucímu práce profesoru Karlu Rýdlovi za podporu,
náměty a cenné rady při psaní práce a také ředitelům škol, mým přátelům, za
laskavost a ochotu, s jakou mi poskytli své interní materiály.
4
Anotace
Předmětem předkládané bakalářské práce je systém dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků. Práce popisuje tento systém, jeho současný stav a trendy
z pohledu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, krajů a škol. Na základě
analýzy a následné komparace oficiálních dokumentů a interních materiálů několika
vybraných škol bylo zjištěno, ţe plány dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
škol jsou při respektování cílů a potřeb školy v souladu s cíli a pravidly dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků stanovenými v dokumentech ministerstva
školství a kraje. V závěru práce jsou vyjmenovány zásadní problémy dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků, které je třeba řešit.
Annotation
The subject of this study is the further education of pedagogical staff. The paper
describes the system, its status and trends from the perspective of the Ministry of
Education, Youth and Sports, counties and schools. Based on analysis and
subsequent comparison of official documents and internal documents of some
selected schools it was discovered that plans for further education of teachers are in
accordance with the objectives and rules of further education of pedagogical staff as
these are established by papers of the Ministry of Education and county; while
respecting the objectives and needs of the school. Finally, we listed the major issues
of further education of teachers to solve.
5
Obsah
Úvod ………………………………………………………………………………. 6
1 Celoživotní učení a další vzdělávání ……………………………………….. 9
Kohnová další vzdělávání učitelů (dále DVU) chápe jako subsystém vzdělávací
soustavy. Mělo by být přínosem pro učitele i ţáky, pro školu a její celkovou
atmosféru, a ve svých dlouhodobých důsledcích pro celou společnost.56
Jak píše
Lazarová,57
v odborné literatuře se tradičně setkáváme se snahami definovat další
vzdělávání učitelů za pomoci příbuzných pojmů, jako např. profesionální rozvoj,
profesní či kariérní růst apod., a přímo v definicích vymezit poslání, cíle, zaměření či
dokonce jednotlivé formy vzdělávání.
DVPP můţe být chápáno i ekvivalentně s pojmem profesionální rozvoj, někdy
(i v odborné literatuře a oficiálních dokumentech) je vnímáno jen jako součást širšího
profesionálního rozvoje nebo růstu učitele,58
kdyţ za profesní rozvoj učitele je
povaţována jakákoliv činnost, kterou se rozvíjejí individuální schopnosti, znalosti
a další charakteristiky povolání učitele.
55
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha 2001, s. 36 56
Kohnová, J. a kol.: Další vzdělávání učitelů základních a středních škol jako prostředek
transformace českého školství. Praha 1995, s. 6 57
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 58 Lazarová, B., Prokopová, A.: Učitelé a jejich další vzdělávání. K některým psychologickým
aspektům. Pedagogika. 2004.
25
Systematický a cílený profesní rozvoj učitelů je realizován jako:
další vzdělávání učitelů (koncepce DVPP, legislativní, finanční, personální
a institucionální podmínky realizace DVPP)
rozvoj profesních kompetencí přímo v pedagogické praxi (pracovní
podmínky, motivace učitelů, adekvátní evaluace práce pedagogů…)
samostudium (dostatek metodických a inovačních materiálů, přístup ke
zdrojům, časové a finanční podmínky, motivace aj.)
Realizace záměru systematického cíleného profesního rozvoje učitelů však
vyţaduje mít vytvořené a zajištěné potřebné podmínky,59
coţ je úkolem MŠMT
a školy v pozicích zaměstnavatelů, kteří mají zájem na rozvoji svých zaměstnanců,
a tím i své organizace.
Další profesní rozvoj učitele navazuje na výchozí vzdělanostní standard.
V kombinaci s rozvojem učitelových kompetencí prostřednictvím praktické činnosti
by mělo další vzdělávání sledovat zkvalitňování a prohlubování učitelovy
pedagogické práce a napomáhat učiteli v jeho úsilí.60
Lazarová 61
říká, ţe přínos
dalšího vzdělávání učitelů někteří odborníci vidí ve zlepšení praxe, podle jiných by
mělo vést především k profesionalizaci učitelské profese. Poţadavek
profesionalizace obvykle evokuje nové cíle vzdělávání učitelů, jako jsou vzdělávání
k evaluaci, inovacím, výzkumu, individualizaci, racionalizaci a také k reflexi
a osobnostnímu rozvoji. DVU by mělo přispět k profesionalizaci učitelství především
tím, ţe bude zaměřeno na řešení problémů prostřednictvím reflexe, resp. analýzy
praxe. Předpokládá se, ţe další vzdělávání, které směřuje k profesionalizaci
učitelství, má smysl a přináší efekt pouze v dlouhodobém cíleném působení.
Podle výzkumného šetření, které provedla Lazarová v roce 2005, sami učitelé
často spojují pojem další vzdělávání především s nabýváním znalostí či dovedností,
které jsou obvykle konkrétně vymezitelné a viditelné nebo vyuţitelné v praxi.
I profesionalizmus je obvykle učiteli chápán jako lepší zvládání praxe. Jiţ podstatně
méně se objevují porozumění typu změny v myšlení, postojích a hodnotách,
identifikace silných a slabých stránek apod.62
Z hlediska rozvoje lidských zdrojů podmínky pro rozvoj lidských zdrojů jsou
v resortu školství odlišné od jiných resortů mj. i tím, ţe ve školství je co do poměru
59
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím. In Walterová, E.:
Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001, S. 64-93 60
Kohnová, J., tamtéţ. 61
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 62
Nový způsob řízení lidí se začíná projevovat i v oblasti školství, i kdyţ podle
Egera72
je potřebné si uvědomit, ţe zde se jedná o regulovaný trh, coţ má své
důsledky pro řízení školských organizací v praxi, a to i přes zavedení právní
subjektivity, která významně změnila postavení škol a odpovědnost managementu.
Pro řízení lidských zdrojů platí, ţe je nutné spojovat je se strategickou koncepcí
organizace. V oblasti školství v tomto existuje určitá odlišnost proti firmám, neboť se
zde neuplatňují tak rychle a tvrdě inovace a vlivy globalizace. Proto není ani nutná
rychlá reakce na změny. Pro svoji konzervativnost a regulaci školství stále umoţňuje
dlouhodobé plánování na základě trendů, čehoţ je moţné při dobrém strategickém
plánování vyuţít pozitivně i pro plánování rozvoje lidských zdrojů v organizaci. To
ovšem neznamená, ţe se školství změny ve vnějším okolí netýkají a ţe nemají dopad
na strukturu a kvalitu jeho lidských zdrojů.
Ve firmách mají velký význam, pokud jde o personální práci, linioví manaţeři, na
něţ jsou delegovány pravomoci a odpovědnost také v personální oblasti. V tomto se
školství odlišuje, protoţe ředitel školy je zároveň představitelem top managementu,
ale i liniovým manaţerem, coţ vyplývá z vymezení legislativou i z charakteru
organizace (její velikost, počet pracovníků…), kterou řídí. Personální strategie
organizace vychází z její celkové strategie a z formulování vize. Celkovou strategii
organizace chápeme jako soustavu dlouhodobých cílů, jeţ je vypracována na základě
71
Eger, L.: Personální řízení (se zaměřením na školství). Liberec 2004. 72
Eger, L., tamtéţ.
30
vize, auditu a SWOT analýzy. Strategické plány organizace ve svém moderním
pojetí jsou v českém školství novinkou, která se jen pomalu prosazuje. V části lidské
zdroje tento plán ale zcela jistě obsahuje především kvantitativní ukazatele, tj. počet
zaměstnanců celkem i v jednotlivých kategoriích, věková struktura a také dosaţení
formální kvalifikace, coţ je v případě škol velmi důleţité, neboť je to sledováno
Českou školní inspekcí (dále ČŠI).
Protoţe jedním z hlavních cílů personální práce je dosahování cílů organizace
prostřednictvím formování pracovní síly, je logické, ţe další důleţitou oblastí
hodnocenou ČŠI v externím hodnocení škol je i rozvoj lidských zdrojů jako jedna
z hlavních součástí personální strategie organizace. Jak jsme jiţ uvedli, ani školská
organizace dnes bez dalšího rozvoje lidských zdrojů nemůţe kvalitně fungovat,
v praxi ovšem existuje mnoho příleţitostí ke zlepšení v uvedené oblasti personálního
managementu.73
Za rozvoj lidských zdrojů, tudíţ i za další vzdělávání pedagogických pracovníků
je zodpovědný ředitel školy, který by měl vědět, ţe personální rozvoj je jedním
z pilířů kvality školy a také je to jeden z prvků organizační, resp. školní kultury.74
Ředitel školy sestavuje plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (vzorový
plán viz příloha č. 1), resp. krátkodobý či dlouhodobý plán činnosti a profesionálního
rozvoje. Omezené finanční, ale i časové důvody dokonce nutí vedení škol
k plánování rozvoje pracovníků a ke snaze o jejich efektivní vyuţívání, důleţitou roli
ovšem hraje i poţadavek legislativní.
Stejně jako je tomu v jiných organizacích, i ve školství plány dalšího vzdělávání
musí být vytvářeny na základě identifikace potřeb, přičemţ manaţer při rozhodování
musí zvaţovat i rovnováhu mezi osobními potřebami jedince, potřebami týmu
a úkoly a cíli organizace, dále plány musí obsahovat i časové členění, finanční a jiné
zabezpečení, s vlastní realizací musí být spojena i odpovědnost za vzdělávání
a monitoring a kontrola vzdělávání. Při výběru vzdělávací akce je třeba brát v úvahu
efektivitu nákladů (finance i čas, coţ je obzvlášť ve školství velmi důleţité), obsah
programu, vhodnost zařízení a místa, schopnosti účastníka i školitele, metodickou
vhodnost atd.75
Plán DVPP, jeho soulad s cíli školy a evaluaci sleduje ČŠI jako důleţitou součást
hodnocení personálních a materiálně technických podmínek vzdělávání vzhledem ke
73
Eger, L.: Personální řízení (se zaměřením na školství). Liberec 2004. 74
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 75
Eger, L., cit. dílo.
31
schváleným učebním dokumentům. Inspektoři vnímají DVPP jako jednu
z podmínek, pomocí nichţ ředitel školy zajišťuje kvalitu celého pedagogického
procesu, sledují, jaký je ve škole systém nabídky dalšího vzdělávání, zda ředitel
výběr pro jednotlivé pracovníky koordinuje, či zda ponechává volbu zcela na jejich
osobním výběru, zajímají se, jak jsou absolvované kurzy a semináře vyuţity v praxi,
zda učitel dokáţe nové poznatky aplikovat, zda je ochoten měnit zaţité stereotypy
atd. Hodnotí především plnění plánu DVPP a zároveň zjišťuje a hodnotí efektivnost
vyuţívání finančních prostředků ze státního rozpočtu na DVPP, neboť ředitel školy
odpovídá také za řádné vyuţití těchto prostředků.76
Podle závěrů šetření ČŠI z roku 2002 (Zpráva ČŠI 2002) je většina škol schopna
sestavit a naplňovat plány DVPP, otázkou však zůstává, jak plány reflektují potřeby
a vize školy a individuální potřeby učitelů. Učitel se pohybuje v celé síti potřeb:
potřeb školské, společenské i regionální politiky, potřeb školy a svých vlastních
vzdělávacích potřeb a zájmů. Mnohdy je velmi nesnadné je dobře rozpoznat,
orientovat se v nich a harmonizovat je. Učitelé zcela přirozeně preferují naplňování
svých vlastních vzdělávacích potřeb, které se vztahují k přímé práci se ţáky ve třídě,
resp. k didaktice příslušného předmětu. I kdyţ proklamují, ţe jejich volba dalšího
vzdělávání vychází z jejich potřeb, není jasné, do jaké míry jejich skutečné potřeby
odpovídají zlepšování kvality výuky, potřebám školy a společnosti.77
Z šetření ČŠI dále vyplývá, ţe chybí také představa o tom, zda a jak si školy
vytvářejí nástroje analýzy a (auto)evaluace v oblasti DVPP (např. pro rozpoznání
potřeb a formulování cílů školy) a evaluace efektivity dalšího vzdělávání. Závěry
šetření ČŠI uvádějí, ţe výběr vzdělávacích akcí se řídí především aktuální nabídkou
a dostupností akreditovaných programů. Školám bylo doporučeno přesněji vymezit
cíle DVPP a tím omezit nahodilost výběru vzdělávacích akcí.78
Volba vzdělávacích aktivit učiteli je výsledkem mnoha spolupůsobících faktorů.
Významnou roli sehrávají dostupnost nabídky, resp. okolnosti cesty nabídky od
poskytovatele k učiteli, a také způsob nahlíţení a řízení profesionálního rozvoje
pracovníků ze strany vedení školy, to jak dokáţe své zaměstnance motivovat.
Okolnosti motivace učitelů k dalšímu vzdělávání jsou jen obtíţně sledovatelné. Vţdy
76
Eger, L.: Personální řízení (se zaměřením na školství). Liberec 2004.
také Bláhová, A.: Pohled České školní inspekce na další vzdělávání pedagogů. In Walterová, E.:
Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001. 77
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 78
Lazarová, B., Prokopová A.: Učitelé a jejich další vzdělávání. K některým psychologickým
aspektům. Pedagogika, 2004.
32
se jedná o souhru vnějších a vnitřních faktorů, které motivaci podporují, či naopak
tlumí. Prvotní je otázka (ne)dobrovolnosti vzdělávání a řada dalších faktorů, jako
např. osobnost učitele, pohlaví, věk a kariéra, zkušenost učitele s akcemi dalšího
vzdělávání, osobní a rodinné zvláštnosti, ale i umístění a klima školy, podpora vedení
apod.79
Motivací můţe být i perspektiva kariérního postupu, jak jsme uváděli
v podkapitole profesní vzdělávání. Moţnosti kariéry ve školství jsou však velmi
omezené a také nedořešené. Druhá polovina 90. let byla obdobím přípravy
koncepčních materiálů k tomuto problému, tzv. programu „Učitel“, ale tyto materiály
nedosáhly úrovně legislativně závazného dokumentu. V posledních dvou letech se
pracuje na tvorbě standardu kvality profese učitele, jehoţ právním zakotvením by
učitelé získali i perspektivu profesního růstu spojeného s platovým postupem.
Motivací k účasti na dalším vzdělávání by mohlo být i to, kdyby tato účast jako
součást prezentace a angaţovanosti mimo školu byla součástí hodnocení
pedagogického pracovníka ředitelem.80
Většina učitelů si uvědomuje nutnost dalšího vzdělávání a obvykle se povaţují za
dostatečně motivované a otevřené k učení, zároveň často hovoří o řadě zejména
vnějších bariér, které jejich další vzdělávání limitují. Jsou i tací, kteří jsou vůči
změně, ať uţ personální, interpersonální či organizační, tudíţ i vůči DVPP
rezistentní. Důvodem těchto rezistencí mohou být jak faktory osobní, psychologické
či sociální, tak i výše zmiňované bariéry. Za nejčastější bariéry profesionálního
rozvoje Lazarová81
povaţuje následující:
bariéry strukturální (organizace akcí DVPP, příleţitosti, čas, pracovní zátěţ,
finanční náročnost akcí…)
bariéry obsahové (harmonizace potřeb učitelů a školy, osobní zájmy
pedagogů)
školní bariéry (zejména kultura školy)
rezortní bariéry (školská politika, změny potřeb školské praxe).
Právě překonávání rezistencí a odstraňování bariér je důleţitá a komplexní práce
a velká výzva pro ředitele škol, ale i lektory DVPP.
Podle výzkumu provedeného v roce 2001 jsou především mladí učitelé ochotni
k účasti na dalším vzdělávání, jsou si dobře vědomi jeho nezbytnosti, vidí v něm
79
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 80
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím. In Walterová, E.:
Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001, s. 43 81 Lazarová, B.: Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů: rezistence vůči změně.
Pedagogika, 2005, s. 105
33
i jeden z nástrojů zvyšování svého sociálního statusu, i kdyţ v poměrně těsných
limitech, zvl. ekonomických, které školský systém má. Je však samozřejmé, ţe mezi
učiteli existuje diferenciace v přístupu k dalšímu vzdělávání i v závislosti na typech
či stupni školy, na různých místech a regionech, na vyučovacích oborech, věkových
kategoriích, ale i pohlaví.82
Na závěr této podkapitoly můţeme uvést, ţe role vedení školy v oblasti podpory
profesionálního rozvoje učitelů a organizování a řízení DVPP je velmi široká
a zahrnuje celou řadu dílčích úkolů. Mezi typické činnosti patří např. distribuce
nabídek vzdělávání, spolupráce s vnějšími subjekty, plánování DVPP, motivování
učitelů k dalšímu vzdělávání, financování dalšího vzdělávání, uvolňování učitelů,
kontrola DV, podpora kultury učící se organizace a klimatu spolupráce ve škole.
Zároveň vyţaduje určitý způsob chování vedoucích pracovníků škol při vytváření
klimatu vhodného pro společné učení a experimentování ve školním prostředí.83
2.3 Realizace DVPP
2.3.1 Poskytovatelé DVPP
V oblasti školství byla vţdy věnována pozornost dalšímu vzdělávání
pedagogických pracovníků. Soustavné vzdělávání učitelů vychází z dlouholeté
tradice, počátky bychom našli jiţ v době tereziánských reforem,84
avšak historie
DVPP není předmětem této práce. Přesto zmíníme, ţe do roku 1989 byla v ČR
vybudována struktura institucí pro DVU a byly vytvořeny podmínky
institucionalizovaného a systémového dalšího vzdělávání učitelů.
Na počátku 90. let byly legislativní, organizační a materiálové základy pro DVPP
na úrovni srovnatelné s vyspělými evropskými zeměmi. Síť dalšího vzdělávání
učitelů byla prostorově, materiálně, finančně a z velké části i personálně kvalitně
vybavená, mnohé formy DVPP byly na poměrně vysoké odborně předmětové či
metodické úrovni. Činnost byla členěna do tří úrovní: okresní pedagogická střediska,
krajské pedagogické ústavy a centrální Ústřední ústav vzdělávání pedagogických
pracovníků. Tento model odpovídal systému, který doporučují zahraniční experti
(UNESCO, EU) a byl transformovatelný. Síť DVPP se rychle transformovala
82
Havlík, R.: Společenský status, profesní dráha učitele a jeho další vzdělávání. In Lazarová, B.
a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006, s. 62 83
Lazarová, B. a kol: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 84
Více viz Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha 2004.
34
v průběhu roku 1990 a situace se značně konsolidovala. Účast učitelů na
vzdělávacích akcích byla vysoká a zájem o další vzdělávání dále rostl.85
V roce 1991 však došlo k zásadní změně v systému DVPP legislativním
opatřením, kdyţ zákon ČNR č. 390/1991 Sb., o školských zařízeních zrušil zařízení
pro DVPP, resp. kdyţ při novelizaci zákona č. 76/1978 Sb. byly vypuštěny paragrafy
týkající se těchto zařízení. Toto opatření zrušilo resortní síť DVPP na všech třech
úrovních, důsledkem čehoţ byly ztráty prostorové, materiální i personální. Podle
zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství byly zřízeny
školské úřady jako resortní úřady státní správy ve školství, které mohly zřizovat
zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, ale zařízení, která
v následujících letech vznikala, byla velmi různorodá a byl i patrný rozdíl v kvalitě
a rozsahu činnosti i v celkové profesionální úrovni mezi těmito zařízeními na okresní
i krajské (regionální) úrovni. Ze tří úrovní sítě DVU existujících před rokem 1989
zbyly tedy v následujících letech v jisté obnovené podobě úrovně dvě, centrální
pracoviště obnoveno nebylo.86
Změnou financování DVPP v roce 1995, která spočívala v zavedení přidělování
účelově vázaných finančních prostředků na DVPP přímo na kaţdou školu (podle
počtu ţáků prostřednictvím školského úřadu, kdy za DVU je zodpovědný ředitel
školy, jenţ vypracovává plán dalšího vzdělávání učitelů, nevyčerpané prostředky
musí vrátit školskému úřadu a informace o pouţití prostředků na DVPP jsou součástí
výroční zprávy školy), došlo k prosazení liberální koncepce DVPP, kdy se MŠMT
vzdalo resortní sítě pro další vzdělávání učitelů. V důsledku této změny ve
financování se vytvořila pluralita nabídky dalšího vzdělávání učitelů, protoţe kromě
zařízení v resortu školství začaly v daleko větší míře poskytovat pedagogům další
vzdělávání i instituce mimo resort školství, např. občanská sdruţení, nadace,
soukromí podnikatelé, firmy, profesní asociace, jednotlivé školy a stále více i vysoké
školy. Tím byl splněn záměr ministerstva školství poskytnout stejné podmínky pro
vzdělávání učitelů i subjektům mimo resort školství.87
Reformou státní správy a samosprávy v roce 2000 se změnily podmínky
fungování školského systému a tato reforma významně zasáhla i do obnovené sítě
institucionálního dalšího vzdělávání učitelů, kdyţ zrušením školských úřadů, které na
okresní úrovni garantovaly DVPP, došlo k rozpadu obnovené dvouúrovňové sítě
85
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha 2004. 86
Kohnová, J., tamtéţ. 87
Kohnová, J., tamtéţ.
35
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zároveň ale bylo jiţ v roce 2000 na
úrovni nově vzniklých krajů zaloţeno 14 pedagogických center, jejichţ úkolem bylo
udrţet či obnovit specifické funkce a aktivity na úrovni okresních pracovišť pro
DVPP. Některé krajské úřady převzaly pod svoji správu bývalá okresní zařízení pro
DVU a podporovaly aktivity dříve jimi realizované.88
Jak říká Kohnová89
, podle mezinárodních analýz a odborných studií z oblasti
DVU je významné, aby další vzdělávání bylo realizováno pomocí sítě institucí
dalšího vzdělávání učitelů. Mělo by se jednat o institucionalizované, na různých
úrovních koncipované a řízené vzdělávání skupin učitelů v praxi, zaměřené na rozvoj
vzdělávání a rozvoj školy jako vzdělávací instituce. Institucionalizace však
neznamená, ţe podmínkou je realizace v instituci, ale prostřednictvím
institucionalizovaného systému, který můţe mít velmi pluralitní formy, metody
i obsahy. Zároveň je odborníky zdůrazňováno, ţe úroveň rozhodování a koncipování
má bát vertikálně strukturovaná, na různých úrovních pak mají být také delegovány
pravomoci a odpovědnost, ovšem s ohledem na funkčnost a priority systému.
Míra institucionalizace a profesionalizace dalšího vzdělávání jako integrální
součásti DVPP signalizuje, jaký význam přikládají výzkumné instituce a státní
správa dosaţení a rozvoji učitelských kompetencí. Za optimální je povaţován
institucionalizovaný systém, který by byl organizován na jiţ výše zmiňovaných třech
úrovních:
místní/okresní úroveň: školy, okresní střediska DVU
regionální/krajská úroveň: pedagogická centra, vysoké školy
centrální úroveň: instituce s koncepční, koordinační, informační a iniciační
funkcí (MŠMT, centrální vědecké ústavy, centrální vzdělávací instituce).
Zdůrazňovaný systém DVPP klade v protikladu k dílčím a nepropojeným
aktivitám a místům důraz na síť vzájemně se doplňujících institucí a sluţeb, které se
navzájem posilují a nabízejí návazný a ucelený program. I Evropské společenství
doporučuje, aby bylo DVPP organizováno prostřednictvím této třístupňové
systémové sítě.
Novou podobu DVPP v ČR přinesly legislativní normy, a to školský zákon, zákon
o pedagogických pracovnících a vyhláška o DVPP. V současné době má systém
88
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha 2004. 89
Kohnová, J., tamtéţ.
36
DVPP úroveň centrální (MŠMT, NIDV90
) a krajskou (vysoké školy, krajská zařízení
pro DVPP - zde jsou typy institucí rozdílné dle jednotlivých krajů), na místní úrovni
to jsou samotné školy, síť okresních středisek chybí. DVPP však nabízejí i další
subjekty, jako profesní učitelské organizace – především v oblasti předmětového
vzdělávání a rozvíjení metodiky výuky a koncepce jednotlivých předmětů, různé
nadace, občanská sdruţení, soukromé vzdělávací instituce i zahraniční subjekty.
Některé druhy vzdělávání mohou být zajišťovány různými subjekty, některé lze
zajistit pouze určitou institucí. Chápeme-li pojem institucionalizace komplexněji, pak
nemůţeme opomenout ani další „instituce“ významné pro profesní rozvoj, jako jsou
knihovny, odborná literatura, internet a další součásti podpůrného informačního
systému, dále i distanční a kombinovaná forma vzdělávání a také osobní setkávání,
diskuse, kooperace, prezentace zkušeností, názorů i postojů.91
2.3.2 Druhy DVPP
Jednotlivé druhy DVPP mají svoji specifickou funkci a nezastupitelnost
v profesním rozvoji učitelů i v rozvoji školy. Při sledování kvality práce školy
a kvality vzdělávání se však nemůţe jednat pouze o změny a inovace, neboť
i samotné udrţení vzdělanostního standardu a stávající kvality vzdělávání, resp.
zachování předností a osvědčených postupů či výstupů vzdělávání, je vázáno na
soustavné další vzdělávání učitelů a jejich permanentní rozvoj.
DVPP můţeme klasifikovat podle různých hledisek. Stejně jako jiná profesní
vzdělávání se dělí na neformální a formální. Jiným významným kritériem dělení jsou
např. formy a podmínky realizace, na jejichţ základě můţeme DVU rozdělit na dvě
znalostí, pravidla evaluace, absolvování dokladované certifikátem)
2. vzdělávání probíhající průběţně po celou dobu učitelovy profesní dráhy
(velmi pluralitní formy i obsahy, vede ke zvyšování učitelových kompetencí,
ale bez získání vyšší kvalifikovanosti).
Dále můţeme DVPP dělit podle legislativní závaznosti výstupní certifikace,
rozlišujícím kritériem můţe být i skutečnost, který subjekt je oprávněn ten který druh
90
Národní institut pro další vzdělávání – příspěvková organizace MŠMT, vznikl v r. 2004 spojením
čtrnácti krajských pedagogických center, svá pracoviště má ve všech krajských městech ČR 91
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím. In Walterová, E.: Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001.
37
DVPP realizovat, dalším kritériem můţe být měřítko trvalosti či časové omezenosti
pro platnost školení.92
Nejčastěji se uvádí dělení DVPP na čtyři základní studijní druhy podle toho, jaké
potřeby uspokojuje, tedy shodně s profesním vzděláváním rozlišujeme kvalifikační
vzdělávání, rekvalifikační vzdělávání a normativní školení daná zákonem, navíc ještě
průběţné další vzdělávání:
kvalifikační vzdělávání - postgraduální vzdělávání učitelů, které vede
k získání další kvalifikace v rámci profese, doplnění vzdělání, rozšíření
vzdělání o aprobovanost pro nový vyučovací obor, popřípadě jiný druh školy,
získání specializace nebo kvalifikace pro výkon specifické funkce ve školství.
Je to další vzdělávání učitelů časově omezené, se specifikovaným obsahem
a rozsahem, s pevně stanovenými poţadavky a jasně definovanou kvalifikací,
k níţ studium vede. Dává oprávnění k výkonu určité činnosti nebo funkce a je
spojeno i s novým platovým zařazením.
rekvalifikační vzdělávání - změna kvalifikace pro určitý stupeň nebo typ
školy. Specifické je doplňující pedagogické studium.
normativní školení (kurzy) - cyklicky (průběţně) se opakující kurzy, školení,
která podmiňují výkon činnosti, často jsou povinná - legislativně stanovená,
jsou stanoveny i specifické podmínky účasti a certifikace.
průběţné další vzdělávání (kontinuální) - vede k prohlubování a obnově
profesních kompetencí, můţe se dále dělit na kurzy a školení průběţně
probíhající během učitelovy profesní dráhy, na soustavnou metodickou
a servisní činnost zařízení pro DVPP a aktivní činnost pedagogů pro rozvoj
školy nad rámec běţné výuky.93
2.3.3 Formy a metody DVPP
Vzdělávání dospělých, mezi které DVPP patří, nabízí širokou škálu forem
a modifikací, které jsou definované různými cíli a vyţadují odlišné metody práce
a specifickou přípravu lektora, resp. odborníka v oblasti dalšího vzdělávání. Instituce
a zaměstnavatelé obvykle volí takové formy DV, které se jim zdají být vzhledem
k individuálním potřebám zaměstnanců a potřebám organizace nejvhodnější a které
si udrţují v jejich profesním a institucionálním kontextu tradici. Jak bylo uvedeno
92
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím In Walterová, E.: Učitelé
jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001. 93
Kohnová, J.:Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha 2004, s. 88
38
v první kapitole, základní formy dalšího vzdělávání jsou vzdělávání externí, kdy
vzdělávání poskytuje specializovaná instituce (vysoká škola, centrum vzdělávání,
sluţba škole atp.) a interní.
Formy vzdělávání při vzdělávací činnosti realizované uvnitř školy samé pak jsou:
jednorázová vzdělávací činnost lektora z jiné instituce na škole
vzdělávání celého sboru lektorem z jiné instituce mimo školu
vzdělavatelská činnost poradce z jiné instituce pro skupinu zájemců
metodické kabinety jako určitá přirozená centra vzdělávání
jednotliví učitelé školy jako vzdělavatelé ostatních učitelů sboru
týmy vzájemné pomoci učitelů
Tyto formy jsou pro školu výhodné z hlediska ekonomického i časového, ale
školy je stále ještě moc nevyuţívají.94
V českém školství je pojem DVPP nejčastěji
spojován s mimoškolními a školními vzdělávacími akcemi ve formě přednášek,
školení, kurzů, seminářů, výcviků nebo dílen. Nejtypičtější je mimoškolní skupinové
vzdělávání a především tyto formy dalšího vzdělávání jsou učiteli nejvíce
preferovány. Nabídka forem dalšího vzdělávání učitelů se rozšiřuje zejména
v závislosti na měnících se vzdělávacích potřebách učitelů a škol, a tedy i nových
cílech dalšího vzdělávání, na rozvoji informačních a jiných technologií a také pod
vlivem soudobých teorií učení a vzdělávacích metod.95
I v Pedagogickém slovníku96
je část pojmu další vzdělávání učitelů vztaţena k jeho formám: „…Dnes se pod
vlivem rozvoje informačních technologií, novodobých teorií učení, větším
moţnostem mobility učitelů prosazuje celá škála forem dalšího vzdělávání: kromě
nejčastějších forem individuálního nebo skupinového vzdělávání učitelů mimo školu
podle vnější nabídky (kurzy, semináře, stáţe) jsou to studium textů a jiných
dokumentů z internetu, diskusní fóra a učení v rámci e-learningu, mezinárodní
návštěvy, výměnné pobyty ve školách, aktivity realizované přímo na školách,
aktivity zaloţené na spolupráci v rámci školy, akční výzkumy, práce na projektech,
supervize, vzájemné hospitace, diskusní skupiny, rozvoj pracovních týmů,
samostudium apod.“
94
Kasíková, H.: Vzdělávací kompetence učitele a moţnosti jejich rozvoje uvnitř instituce školy. In
Walterová, E.: Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001. s. 178 95
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 96
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha 2001, s. 41
39
2.3.4 Funkce a oblasti DVPP
Funkce DVPP jsou shodné s funkcemi profesního vzdělávání obecně (viz
podkapitola 1.4 s. 21).
Pokud jde o oblasti, na něţ je DVPP zaměřeno, pak vzhledem k tomu, ţe cílem
tohoto systému je podporovat a rozvíjet primární funkci školy, jíţ je rozvoj
pedagogických funkcí školy a učitele, a zajištění kvality vzdělávání, jsou
předpokládány dva okruhy DVPP, z nichţ ţádný nelze opominout:
1. další vzdělávání zaměřené na rozvoj vzdělávacího procesu - jak předmětové
vzdělávání, tak vzdělávání pedagogicko-psychologické a veškeré vzdělávání
směřující k rozvoji pedagogických kompetencí učitelů bez ohledu na
diferenciaci uvnitř profese,
2. vzdělávání cílené na konkrétní funkce učitele uvnitř školy a školského
systému - DV zaměřené na školení pro specifické a diferencované funkce
a činnosti ve školství, má význam pro rozvoj školy a zkvalitnění
pedagogických funkcí školy i učitele.97
Pro systém DVPP mají samozřejmě význam i vzdělavatelé (jak samotní
vzdělavatelé, tak management a pomocný personál v zařízeních pro DVPP a také
experti na DVPP) i samotné vzdělávací programy. Těmito tématy se však nebudeme
zabývat.
2.4 Kvalita, efektivita a evaluace DVPP
2.4.1 Kvalita DVPP
Kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků by měla být zajištěna
akreditacemi. Akreditační komise je podřízena odboru 25 ministerstva školství -
odbor organizačně správních činností a dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků. Akreditace je dvoustupňová, komise projednává a posuzuje jednak
ţádosti vzdělávacích institucí o schválení jejich činnosti, tj. způsobilosti
vzdělávacího zařízení v systému DVPP, a jednak ţádosti o schválení jednotlivých
vzdělávacích programů. Udělením akreditace získává vzdělávací zařízení způsobilost
realizovat konkrétní vzdělávací program DVPP. Na základě tohoto osvědčení můţe
škola za své učitele uhradit vzdělávacímu zařízení poţadované finanční prostředky
97
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím. In Walterová, E.:
Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001, s. 83
40
za účast na vzdělávací akci z prostředků účelově vázaných na DVPP. Nečiní se
přitom rozdíl mezi subjekty rezortními a dalšími od státních institucí, přes občanská
sdruţení aţ po soukromá zařízení.98
Vzdělávací programy podané v rámci grantových programů procházejí
specifickými procesy schvalování. Pro zajištění odpovídající úrovně a dodrţení
obsahu některých vzdělávacích programů, především kvalifikačních
a specializačních studií, byly vydány MŠMT standardy jako podklady pro vytvoření
akreditace. Výběr vzdělávacích programů v rámci akreditačního řízení však
samozřejmě ještě nezaručuje jejich kvalitu a přínos pro praxi.
2.4.2 Efektivita DVPP
Za efektivní je povaţováno takové další vzdělávání, které má pozitivní dopad do
praxe v důsledku pozorovatelných změn v profesionálním jednání, chování
i v myšlení učitele. Efektivita dalšího vzdělávání učitelů je však jen obtíţně
sledovatelná a měřitelná, neboť se většinou neprojevuje hned po akci samotné, nýbrţ
aţ v dlouhodobém horizontu.99
Je-li DVU financováno přímo školami, pak by mělo být efektivní (a uţitečné)
především pro ně a mělo by mít vliv na kvalitu práce učitele. Přínos můţe i nemusí
být na první pohled dobře patrný, můţe se jednat o změny v samotném vykonávání
práce (nové metody a postupy, didaktické nápady, inovace kurikula apod.), v chování
učitele (komunikace a interakce, aktivita, spolupráce apod.), ale i o změny na první
pohled neviditelné v myšlení, názorech a postojích učitele. To vše ve prospěch
učitele, školy a především ţáka.
Efektivita se u vzdělávacích akcí jen obtíţně posuzuje z vnějšku a je často
chápána synonymně s pojmy kvalita akce, úspěšnost akce a spokojenost účastníků.
Ty sice s efektivitou vzdělávání úzce souvisejí a jsou někdy snáze rozpoznatelné
a hodnotitelé, lze je však vnímat spíše jako podpůrné prvky efektivity. Efektivní akce
by měla přinášet jasně rozpoznatelný uţitek mnoha subjektům na všech úrovních: na
úrovni jednotlivců (učitelé, ţáci, rodiče…), na úrovni školy i na celospolečenské
úrovni.100
98
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím. In Walterová, E.:
Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001. 99
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 100
Lazarová, B. a kol., tamtéţ.
41
Úspěch jednotlivé akce dalšího vzdělávání učitelů a spokojenost všech aktérů s ní
se obvykle projeví ihned po jejím skončení, nebo dokonce jiţ v jejím průběhu, ale
skutečná efektivita dalšího vzdělávání se můţe v plné míře projevit aţ po určitém
čase. Pro školy i jednotlivce je tedy mnohdy velmi obtíţné posoudit, do jaké míry
jsou pro ně vzdělávací akce efektivní a uţitečné.
Efektivita dalšího vzdělávání je výslednicí působení mnoha faktorů, hlavní
faktory determinující efektivitu dalšího vzdělávání učitelů pramení ze tří úrovní:
úroveň školské politiky
úroveň školního prostředí
úroveň vzdělávacích metod a procesů učení101
Na úrovni školské politiky se jedná o obecné nastavení podmínek, za nichţ můţe
být DVPP uţitečné a efektivní, obvykle jde o koncepce, identifikaci potřeb
společnosti a školské praxe, o finanční podporu ze strany státu, o vymezení
transparentního kariérního růstu učitelů ve vztahu k jejich dalšímu vzdělávání
apod.102
Školní prostředí se na efektivitě DVPP podílí především způsobem vedení
ze strany školy a úrovní vnitřní spolupráce. Úroveň vzdělávacích metod a procesů
učení, resp. konkrétních vzdělávacích aktivit a akcí, se týká vyuţívání vhodných
metod, zejména vzdělávacích metod interaktivně-reflexivního typu, které vyţadují
aktivizující vzdělávací metody ve vazbě na profesionální situace a vlastní zkušenosti
pedagoga.103
Model efektivity DVPP, který vytvořila Lazarová, počítá se čtyřmi hlavními
kategoriemi faktorů dalšího vzdělávání učitelů:
celospolečenské klima (školská politika, oblastní podmínky pro DVU)
kvalita dalšího vzdělávání učitelů (nabídky, organizování, lektoři, metody aj.)
učitel a jeho další vzdělávání (vzdělávací potřeby, volby akcí, osobnost
učitele, kariéra – věk, funkce, zkušenosti s DVU atd.)
škola a další vzdělávání učitelů (řízení DVPP – plánování, podpora, realizace
a evaluace a klima školy).104
Aby byl systém DVPP opravdu efektivní, funkční, smysluplný a srozumitelný, je
třeba podle Lazarové105
zaměřit více pozornosti na některé konkrétní faktory
101
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 102
Kohnová, J. a kol.: Další vzdělávání učitelů základních a středních škol jako prostředek
transformace českého školství. Praha 1995. 103
Lazarová, B. a kol.: Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno 2006. 104
Lazarová, B. a kol., tamtéţ, s. 104 105
Lazarová, B. a kol., tamtéţ.
42
efektivity tohoto vzdělávání. Například jen slabé netransparentní propojení
s kariérním růstem učitelů kvalitě a efektivitě dalšího vzdělávání učitelů bezesporu
neprospívá.
2.4.3 Evaluace DVPP
Pokud jde o evaluaci vzdělávacích programů v rámci DVPP, je v této oblasti
výrazný deficit, chybí kritéria a normy, jednotlivé aktivity lze hodnotit pouze
subjektivně i z hlediska dlouhodobého významu a jako součást sledovaného
záměru.106
2.5 Finanční a legislativní zajištění DVPP
2.5.1 Finanční zajištění DVPP
Finanční zajištění patří mezi ekonomické podmínky DVPP a můţe pocházet
z několika zdrojů:
příspěvek státu – MŠMT, případně další ministerstva (poskytován institucím
resortní sítě DVPP, školám, vysokým školám na DVPP)
poplatky účastníků: učitelé, školy
dotace nevládních institucí
podpora formou mezinárodních programů
podnikatelská a výrobní sféra
jiné zdroje
Finanční prostředky poskytnuté MŠMT mohou být vyuţity pouze na
ministerstvem akreditované vzdělávací programy. Jsou přerozdělovány podle
republikových a krajských normativů prostřednictvím zřizovatele, hlediskem je
jednotka výkonu, coţ je jeden ţák či student školy.
Jak jiţ bylo uvedeno, za jejich čerpání je zodpovědný ředitel, správnost čerpání
kontroluje ČŠI a nevyčerpané prostředky se vracejí zřizovateli.107
2.5.2 Legislativní zajištění DVPP
Stejně jako ve většině jiných zemí je důleţitost DVPP zdůrazňována i v klíčových
školských dokumentech. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR108
, zásadní
106
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich rolím a funkcím. In Walterová, E.:
Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha 2001. 107
Kohnová, J.: Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha 2004. 108
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. 2001 [online].
43
dokument české vzdělávací politiky, v němţ strategická linie „Proměna role
a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků“ je jednou z šesti
hlavních linií, pojednává o oblasti DVPP velmi obecně, formuluje jen koncepční
záměr v části „Pedagogičtí pracovníci jako nositelé změn“ a DVPP se týká také
oblast dalšího profesního vzdělávání, kam spadá i kariérový postup. Stejně tak
Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR109
opakovaně řadí
„Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků“
mezi šest strategických směrů řešících základní trendy změn ve vzdělávání.110
Problematika DVPP je také zohledněna v legislativě. Obecně je zakotvena ve
školském zákoně111
, konkrétněji pak v zákoně o pedagogických pracovnících112
a jeho prováděcí vyhlášce o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,
akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.113
109
Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky. 2005, 2007 [online]. 110
Bareš, M.: Perspektivy dalšího profesního vzdělávání učitelů v České republice a role Národního
institutu pro další vzdělávání. In Kohnová, J., Macháčková, I.: Další profesní vzdělávání učitelů
a jeho perspektivy. Praha 2007. 111
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 112
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 113
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi
a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
44
3 Další vzdělávání pedagogických pracovníků v dokumentech
V této části bakalářské práce se vzhledem k jejímu cíli budeme zabývat
dokumenty MŠMT, dvou krajů a několika škol souvisejícími s DVPP. Školská
legislativa k DVPP určuje organizační strukturu systému dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků, stanovuje jeho druhy a podmínky realizace.
3.1 Dokumenty MŠMT
3.1.1 Bílá kniha114
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR v části 4. „Pedagogičtí pracovníci jako
nositelé změn“ zdůrazňuje význam DVPP, důleţitost realizace systému kariérního
a platového postupu pro učitele a nutnost zaloţení systému řízení lidských zdrojů ve
školství. V části 6.2 „2. stupeň základního školství“ je doporučeno, na jaké oblasti by
mělo být DVPP zaměřeno (proţitkové učení, pedagogické dovednosti, týmová
spolupráce, vlastní rozvoj).
V bliţší charakteristice strategické linie „Proměna role a profesní perspektivy
pedagogických a akademických pracovníků“ jsou stanoveny i cíle týkající se DVPP,
a to dobudovat systém DVPP a zaloţit systém kariérového a platového postupu
pedagogických pracovníků.
3.1.2 Školský zákon115
Ve školském zákoně, který upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné
a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízení a stanovuje podmínky, za
nichţ se vzdělávání uskutečňuje, s DVPP souvisí § 7, který provádí výčet druhů
školských zařízení, mezi něţ patří i zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků.
§ 9 stanovuje povinnost MŠMT a krajským úřadům zpracovávat dlouhodobé
záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, které také obsahují problematiku
DVPP. § 10-11 se vztahují k povinnosti MŠMT, krajského úřadu a ředitele školy
zpracovávat kaţdoročně výroční zprávu, jejíţ součástí jsou i informace o DVPP,
a upřesňují činnosti s tímto spojené.
114
Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha). 2001 [online]. 115
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
45
§ 115 dává zákonný rámec pro existenci zařízení DVPP, kdyţ blíţe specifikuje
činnost těchto zařízení: zajišťovat DVPP, poskytovat poradenství v otázkách
metodiky a řízení škol a školských zařízení, zprostředkovávat informace o nových
směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťovat koordinaci podpůrných činností,
rozvojových programů a dalších akcí. Tím, ţe zajišťují sluţby učitelům,
vychovatelům a dalším kategoriím pedagogických pracovníků po dobu jejich aktivní
pedagogické činnosti, především zabezpečují jejich další vzdělávání, umoţňují
profesní rozvoj i osobní růst těchto pracovníků a realizují kariérní růst vedoucích
pracovníků.116
V § 164 Ředitel školy je stanovena povinnost ředitele vytvářet
podmínky pro DVPP a v § 165 jeho odpovědnost za pouţití finančních prostředků
přidělených ze státního rozpočtu, které jsou poskytnuty rovněţ na DVPP (§ 160).
V § 169 je ustaveno, ţe ministerstvo vytváří podmínky také pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků a za tímto účelem zřizuje a zrušuje kromě jiného
i zařízení pro DVPP. Kraj (§ 181) můţe zřizovat a zrušovat i školská zařízení podle
§ 115.
3.1.3 Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání v ČR117
Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (dále DZ) vydalo
MŠMT v roce 2002, 2005 a 2007. MŠMT stanovuje podle § 11 a § 12 odst. 2
školského zákona zvláštním prováděcím předpisem, vyhláškou č. 15/2005 Sb.,118
rámcovou strukturu a obsah dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy ČR i kraje. DZ stanoví směry rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy
a způsob jejich realizace a podpory kromě jiného i z hlediska úlohy pedagogického
pracovníka, zkvalitnění podmínek jeho práce, platového ohodnocení a dalšího
vzdělávání. Ministerstvo vyhodnocovalo, upravovalo a doplňovalo podle aktuálních
poţadavků a potřeb platný DZ kaţdý sudý rok (změnou v legislativě prodlouţeno na
tříletý cyklus), kraj kaţdý lichý rok.
DZ ČR z r. 2007119
plánuje činnosti na programové období 2007-2013. Stejně
jako v roce 2005 je stanoveno šest základních strategických směrů, mezi nimiţ zůstal
jako pátý (s mírně upravenou formulací) „Zvyšování profesionality a zlepšování
116
Valenta, J.: Školské zákony s komentářem a prováděcí předpisy – právní stav k 23. 2. 2005.
Olomouc, 2005. 117
Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky. 2007 [online]. 118
Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv
a vlastního hodnocení školy 119
Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky. 2007 [online].
46
pracovních podmínek pedagogických pracovníků“. Základní cíl tohoto strategického
směru zní „Připravit učitele na změny ve vzdělávání a jejich inovativní práci
ohodnotit“120
a jedním ze dvou konkrétních cílů je „Vytvořit účinný systém DVPP
podporující inovace ve vzdělávání“.
Navrhovaná opatření pro tento cíl jsou např.:
inovovat a realizovat Koncepci dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků, vytvořit pravidla pro profesní růst pedagogických pracovníků
v návaznosti na jejich další vzdělávání a uplatnění inovací ve vzdělávání
(2008),
systémově řešit koncepci DVPP, definovat kompetence a podmínky
akreditace pro zařízení v síti DVPP (2008),
systematicky zařazovat do DVPP témata zmiňovaná ve strategických směrech
uvedených v DZ ČR 2007 a dalších oblastech (zejména s přihlédnutím
k měnícím se poţadavkům praxe a reformě regionálního vzdělávání)
(průběţně):
o kurikulární reforma (RVP, příprava a implementace ŠVP, příprava ke
zdokonalování klíčových kompetencí, jazykové a ICT vzdělávání
a vzdělávání pro udrţitelný rozvoj),
o monitorování a hodnocení vzdělávání (zejména příprava na nový způsob
ukončování ve středních školách a na vlastní hodnocení školy),
o rovné příleţitosti ve vzdělávání a poradenství,
o vzdělávání dospělých,
o zvyšování kompetencí ředitelů škol (manaţerské, právnické,
personální...),
podpořit DVPP v regionech, popř. ve školách - studium pedagogiky, studium
pro asistenty pedagoga, studium k výkonu specializovaných činností,
průběţné vzdělávání a další vzdělávání pedagogických a organizačních
pracovníků v souvislosti se zavedením MZ (průběţně),
finančně podpořit DVPP v ZŠ s ročníky pouze 1. stupně (kaţdoročně),
vytvořit funkční systém ověřování kvality v DVPP (2008),
podpořit moţnost praxe učitelů odborných předmětů ve výrobní sféře.121
120
Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky. 2007, s. 37 [online]. 121
Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky. 2007, s. 38-39
[online].
47
3.1.4 Zákon o pedagogických pracovnících122
Zákon o pedagogických pracovnících (dále ZPP) upravuje předpoklady pro výkon
činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém. V § 2
definuje pedagogického pracovníka. Celá hlava IV ZPP, tedy ustanovení o dalším
vzdělávání a kariérním systému pedagogických pracovníků, se vztahuje výhradně na
pedagogické pracovníky škol zřízených obcemi, svazky obcí, kraji, MŠMT a dále na
pedagogické pracovníky zařízení sociálních sluţeb. Netýká se tedy pedagogických
pracovníků škol soukromých a církevních. § 24 v odst. 1 ZPP tradičně ukládá
pedagogickému pracovníkovi povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovuje,
upevňuje nebo doplňuje kvalifikaci123
. Toto ustanovení v podstatě modifikuje
obecnější ustanovení124
zákoníku práce. Vedle forem prohlubování kvalifikace má
pedagogický pracovník právo, nikoliv povinnost, studiem svoji kvalifikaci zvýšit,
coţ je ustanoveno v odst. 2 § 24 ZPP. Za zvýšení kvalifikace se povaţuje především
studium vedoucí k vyššímu stupni vzdělání, ale speciální právní předpisy mohou za
zvýšení kvalifikace povaţovat i takové studium, které nesměřuje ke zvýšení stupně
vzdělání, ale je určitým právním předpisem předepsáno jako podmínka získání
odborné kvalifikace. Ve školství se toto týká např. tradičního pojetí odborné
kvalifikace pedagogického pracovníka podle ustanovení § 6 – 22 ZPP, kdy tento
právní předpis předpokládá pro splnění odborné kvalifikace pedagoga na
jednotlivých druzích a stupních škol nejen dosaţení určitého stupně vzdělání, ale
také určité konkrétní zaměření studijního nebo vzdělávacího programu. Je tudíţ
nezpochybnitelné, ţe účast na takovémto doplňujícím studiu, jeţ vede zpravidla
k tzv. pedagogické způsobilosti odborníka, je zvyšováním kvalifikace, i kdyţ si
zaměstnanec absolvováním tohoto studia nezvýší svůj stupeň vzdělání.125
§ 24 ZPP v odstavci 3 výslovně uvádí povinnost ředitele školy vydat plán dalšího
vzdělávání. Organizace dalšího vzdělávání by podle tohoto plánu měla probíhat
jednak s ohledem na vzdělávací potřeby samotných pedagogických pracovníků,
jednak s ohledem na potřeby školy a její rozpočtové moţnosti, a dále také např.
s ohledem na zákaz diskriminace pedagogických pracovníků v přístupu
k jednotlivým moţnostem vzdělávání.126
122
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 123
Tyto formy studia ZP označuje souhrnně jako prohlubování kvalifikace, ve vyhlášce o DVPP se
označují jako průběţné vzdělávání. 124
§ 230 Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce 125
Valenta, J.: Nový zákoník práce ve školské praxi. Karviná – Mizerov, 2006. 126
Valenta, J.: Zákon o pedagogických pracovnících prakticky a přehledně. Praha 2010.
48
Odst. 4 § 24 ZPP v podstatě člení formy dalšího vzdělávání na institucionální
vzdělávání, coţ je vzdělávání prostřednictvím vzdělávacích zařízení akreditovaných
MŠMT včetně vysokých škol („vzdělávací instituce“), a na samostudium.
Samostudium je specifickou formou dalšího vzdělávání pedagogů a podmínky pro
určení tohoto druhu vzdělávání jsou stanoveny v odst. 7 § 24. Dokladem
o absolvování dalšího vzdělávání ve vzdělávací instituci je osvědčení vydané
institucí, která další vzdělávání pořádala (odst. 5 § 24).
§ 25 obsahuje ustanovení, která se týkají akreditace vzdělávacích institucí
a vzdělávacích programů, a podmínky pro udělení nebo odejmutí akreditace. § 28
charakterizuje akreditační komisi a vyjmenovává, co zejména komise posuzuje.
Ustanovení § 29 definují kariérní systém, kariérní stupeň, upřesňují, čím je zařazení
pedagoga do vyššího kariérního stupně podmíněno, a vypočítávají náleţitosti
osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované činnosti.
3.1.5 Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků127
Tento prováděcí předpis k ZPP stanovuje druhy a podmínky DVPP a způsob jeho
ukončení, dále sloţení akreditační komise a pravidla její činnosti a také podmínky
zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně. Část první vyjmenovává
a charakterizuje druhy DVPP:
Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů (§ 2-6)
studium v oblasti pedagogických věd
studium pedagogiky
studium pro asistenty pedagoga
studium pro ředitele škol a školských zařízení
studium k rozšíření odborné kvalifikace (jiný druh školy, jiný stupeň, další
předměty)
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů (§ 7-9)
studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
studium pro výchovné poradce
studium k výkonu specializovaných činností
o koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
127 Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi
a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
49
o tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů
a vzdělávacích programů vyšších odborných škol
o prevence sociálně patologických jevů
o specializovaná činnost v oblasti enviromentální výchovy
o specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postiţených
U jednotlivých studií je specifikována délka trvání, způsob ukončení, druh certifikátu
a u většiny jsou vymezeny druhy zařízení, v nichţ můţe být studium realizováno.
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
RVP Rámcový vzdělávací program
ŠVP Školní vzdělávací program
UNESCO Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
VD Vzdělávání dospělých
VZ Výroční zpráva
VZ LK Výroční zpráva Libereckého kraje
ZDVPP a SSŠ Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko
sluţeb školám
ZP Zákoník práce
ZPP Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
68
Seznam příloh
č. 1 Vzorový plán DVPP
č. 2 Tabulka č. 2 Porovnání obsahu plánů DVPP vybraných škol
č. 3 Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších pracovníků
Základní škola, Liberec, Lesní 575/12
č. 4 Plán DVPP Základní škola, Liberec, Oblačná 101/15
č. 5 Plán personálního rozvoje pedagogických pracovníků, Základní škola
a Mateřská škola, Osečná, okr. Liberec
č. 6 Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ZŠ Dukelská, Mladá
Boleslav
č. 7 Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ZŠ Praţská, Benátky n. J.
č. 8 Plán DVPP, Základní škola Libice nad Cidlinou
69
Příloha č. 1 Vzorový plán DVPP140
Systém školení a vzdělávání zaměstnanců
Část I – vzdělávání pedagogických pracovníků
Část, která se týká vzdělávání pedagogických pracovníků, plní zároveň úlohu plánu
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který ředitel školy vydává v souladu s
§ 24 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů a na základě vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.
Čl. 1 Účel
Na základě tohoto systému je organizován průběh a podmínky institucionálních
forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Organizace dalšího vzdělávání
formou samostudia bude plánována v průběhu školního roku a bude předmětem
zvláštního rozhodnutí ředitele školy (po předchozím projednání s příslušným
odborovým orgánem).
Pozn.: Další možností je rozšířit tento plán DVPP také o ustanovení týkající se
samostudia pedagogů. Pak by předchozí odstavec mohl být nahrazen takto:
Na základě tohoto plánu je organizován průběh a podmínky následujících forem
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků:
- institucionální formy (studium, účast na školeních, seminářích apod.) poskytované
vysokými školami a akreditovanými vzdělávacími institucemi,
- další vzdělávání formou samostudia.
Rozsah a termíny volna určeného k samostudiu stanoví příloha k tomuto plánu
dalšího vzdělávání.
Čl. 2 Základní podmínky dalšího vzdělávání
Další vzdělávání pedagogických pracovníků bude organizováno na základě těchto
principů:
- rovnost příleţitostí a zákaz diskriminace – kaţdý z pedagogických pracovníků má
stejnou moţnost účasti na těch formách a druzích dalšího vzdělávání, které jsou
zahrnuty v tomto plánu při současném dodrţení všech podmínek stanovených tímto
plánem,
- potřeby školy – základním parametrem pro výběr konkrétní formy nebo druhu
dalšího vzdělávání jsou skutečné potřeby školy; tyto potřeby jsou vyjádřeny v rámci
tohoto plánu dalšího vzdělávání,
- rozpočet školy – výběr a realizace jednotlivých vzdělávacích aktivit, stejně jako
organizace celého systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školy
vychází z rozpočtových moţností školy a těmto se podřizuje,
140
Valenta, J.: Kolektivní pracovněprávní vztahy ve školství. PARIS, 2007, s. 153-159
70
- studijní zájmy pedagogických pracovníků – při dodrţení předchozích principů
a podmínek jsou pro výběr konkrétní formy nebo druhu dalšího vzdělávání určující
studijní zájmy jednotlivých pedagogických pracovníků.
Čl. 3 Obecné schéma institucionálních forem dalšího vzdělávání
Další vzdělávání pedagogických pracovníků školy bude probíhat v následujících
formách a druzích:
Čl. 4 Konkrétní formy a druhy dalšího vzdělávání
V rámci obecného schématu budou školou organizovány a podporovány následující
formy a druhy dalšího vzdělávání:
1. Průběžné vzdělávání
Tvoří obsah vzdělávání směřujícího k prohlubování kvalifikace zaměstnance ve
smyslu § 230 zákoníku práce a § 24 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.
Institucionální
formy DVPP 2.
Zvýšení kvalifikace ace
1.
Prohlubování kvalifikace
2.1.
Studium ke splnění
kvalifikace
2.2.
Studium ke splnění
dalších kvalifikač-
ních předpokladů
2.1.1 Studium v oblasti pedagogických věd
2.1.2 Studium pedagogiky
2.1.3 Studium pro asistenty pedagoga
2.1.4 „Funkční“ studium pro ředitele
2.2.1 Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
2.2.2 Studium pro výchovné poradce
2.2.3 Studium k výkonu specializovaných činností
2.1.5 Studium k rozšíření odborné kvalifikace
71
Průběţné vzdělávání je realizováno vzdělávacími aktivitami vedoucími k udrţování,
obnovování, upevňování a doplňování kvalifikace pedagogického pracovníka.
Hlavní formou průběţného vzdělávání je účast pedagogického pracovníka na
kurzech a seminářích v minimálním rozsahu 4 vyučovacích hodin. Moţné jsou i další
formy průběţného vzdělávání.
Obsahem průběţného vzdělávání jsou zejména nové poznatky z pedagogických
a psychologických disciplín, z oborů souvisejících s vyučovanými předměty,
prevence sociálně patologických jevů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
jazykového vzdělávání, práce s ICT.
V souladu s ustanovením § 230 zákoníku práce je účast na některé z uvedených
forem průběţného vzdělávání, kterou pedagogickému pracovníku nařídí ředitel
školy, pro tohoto pracovníka povinná.
2. Vzdělávání vedoucí ke zvýšení kvalifikace
Mezi vzdělávací aktivity, jimiţ si pedagogický pracovník zvyšuje odbornou
kvalifikaci, patří také studium vedoucí k získání a rozšíření kvalifikace.
Škola bude podporovat následující formy a druhy dalšího vzdělávání vedoucího ke
zvýšení kvalifikace:
2.1 Studium ke splnění kvalifikace
V rámci principů stanovených ve čl. 2 této přílohy bude škola podporovat tyto
konkrétní formy a druhy dalšího vzdělávání:
2.1.1 Studium v oblasti pedagogických věd
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout plné odborné
kvalifikace
u následujících pedagogických pozic:
- učitel cizích jazyků (pozn.: moţno upřesnit kterých),
- učitel všeobecně vzdělávacích předmětů (pozn.: je třeba konkretizovat kterých –
podle toho, ve kterém předmětu vyučuje učitel bez kvalifikace),
- učitel odborných předmětů (pozn.: je třeba konkretizovat kterých – podle toho, ve
kterém předmětu vyučuje učitel bez kvalifikace),
- učitel, který vzdělává ve třídě pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
- … .
V uvedených případech bude škola podporovat studium v bakalářských a
magisterských studijních programech vedoucích k dosaţení plné kvalifikace podle
zákona č. 563/2004 Sb.
2.1.2 Studium pedagogiky
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout plné odborné
kvalifikace
u následujících pedagogických pozic:
- učitel odborných předmětů (pozn.: je třeba konkretizovat kterých – podle toho, ve
kterém předmětu vyučuje učitel bez kvalifikace),
- učitel praktického vyučování (pozn.: opět je třeba konkretizovat podle toho, ve
kterém předmětu vyučuje učitel bez kvalifikace),
- učitel odborného výcviku (pozn.: opět je třeba konkretizovat podle toho, ve kterém
předmětu vyučuje učitel bez kvalifikace),
- vychovatel,
- … .
72
V uvedených případech bude škola podporovat studium pedagogiky v rámci
akreditovaných vzdělávacích programů vysokých škol (programy celoţivotního
vzdělávání) a akreditovaných vzdělávacích programů dalších vzdělávacích institucí
vedoucích k dosaţení plné kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb.
2.1.3 Studium pro asistenty pedagoga
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout plné odborné
kvalifikace
u následujících pedagogických pozic:
- …
(pozn.: je možné konkretizovat, ve kterých případech je aktuální stanovit prioritní
potřebu školy podporovat získání kvalifikace u asistenta pedagoga – např. u
romského asistenta, osobního asistenta atd. Samozřejmě je to možné, jen jsou-li
splněny podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga – viz § 16 zákona č.
561/2004 Sb.).
V uvedených případech bude škola podporovat studium pro asistenty pedagoga
v rámci akreditovaných vzdělávacích programů dalších vzdělávacích institucí
vedoucích k dosaţení plné kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb.
2.1.4 Funkční studium pro ředitele školy
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout u ředitele školy
předpoklady pro výkon funkce podle § 5 zákona č. 563/2004 Sb. V tomto případě
bude škola podporovat studium pro ředitele škol v akreditovaném vzdělávacím
programu vysoké školy nebo jiného zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků.
2.1.5 Studium k rozšíření odborné kvalifikace
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout plné odborné
kvalifikace u následujících pedagogických pozic:
- učitel cizích jazyků (pozn.: moţno upřesnit kterých),
- učitel všeobecně vzdělávacích předmětů (pozn.: je třeba konkretizovat kterých –
podle toho, ve kterém předmětu vyučuje učitel bez kvalifikace),
- učitel prvního stupně ZŠ (pozn.: např. v situaci, kdy existuje potřeba angaţovat na
1. stupni vyučující z 2. stupně),
- … .
V uvedených případech bude škola podporovat studium v rámci akreditovaných
vzdělá-vacích programů vysokých škol (programy celoţivotního vzdělávání)
vedoucích k dosaţení odpovídající kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb. nebo ke
způsobilosti vyučovat další předměty.
2.2 Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
V rámci principů stanovených ve čl. 2 bude škola podporovat tyto konkrétní formy
a druhy dalšího vzdělávání:
2.2.1 Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout dalších
kvalifikačních předpokladů u následujících pedagogických pozic:
- ředitel školy,
- zástupce ředitele školy,
- … .
73
V uvedených případech bude škola podporovat studium v rámci akreditovaných
vzdělávacích programů vysokých škol (programy celoţivotního vzdělávání).
2.2.2 Studium pro výchovné poradce
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout plné odborné
kvalifikace u výchovného poradce (výchovných poradců) absolvováním předepsané
formy dalšího vzdělávání podle vyhlášky č. 317/2005 Sb.
2.2.3 Studium k výkonu specializovaných činností
V rámci tohoto vzdělávání je stanovena potřeba školy dosáhnout dalších
kvalifikačních předpokladů u následujících pedagogických pozic:
- koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií,
- tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů
- prevence sociálně patologických jevů,
- specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy,
- specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postiţených.
V uvedených případech bude škola podporovat studium v rámci akreditovaných
vzdělávacích programů vysokých škol (programy celoţivotního vzdělávání)
a akreditovaných vzdělávacích programů jiných vzdělávacích institucí vedoucích
k dosaţení dalších kvalifikačních předpokladů podle vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Čl. 5 Stanovení priorit
V závislosti na rozpočtových moţnostech školy se stanoví následující priority, a tím
i pořadí realizace výše uvedených jednotlivých druhů a forem dalšího vzdělávání:
Priorita č. 1: Průběžné vzdělávání
Tato priorita je vyjádřena tím, ţe na realizaci jednotlivých forem průběţného
vzdělávání se stanoví čerpání ve výši min. ….. % rozpočtových prostředků určených
na další vzdělávání.
Priorita č. 2: Studium v oblasti pedagogických věd
Tato priorita je vyjádřena tím, ţe na realizaci jednotlivých forem průběţného
vzdělávání se stanoví čerpání ve výši min. ….. % rozpočtových prostředků určených
na další vzdělávání.
Priorita č. 3: ……
Čl. 6 Změny a doplňky
Změny a případná doplnění tohoto plánu dalšího vzdělávání budou prováděny
zejména v případech:
- změny rozpočtu školy v oblasti prostředků na další vzdělávání pedagogických
pracovníků,
- změny struktury zaměstnanosti ve škole,
- změny v právních předpisech ovlivňujících další vzdělávání,
- změny vzdělávací nabídky akreditovaných institucí poskytujících další vzdělávání
pedagogických pracovníků,
- změn vyvolaných provozními podmínkami školy.
Prováděné změny nebudou zasahovat do jiţ probíhajících vzdělávacích aktivit
realizovaných na základě tohoto plánu.
74
Příloha č. 2
Tabulka č. 2 Porovnání obsahu plánů DVPP vybraných škol
Obsah
plánu
Název plánu Vých.
stav
Potřeby
Školy Jedn.
Podm.
účasti
Souvisl.
s kvalifik.
požadavky
Časové
členění
Finanč
ní
zabezp
Prio-
rity
škola
ZŠ Lesní
LK
Plán DVPP
a dalších
pracovníků – • • • • – • •
ZŠ
Oblačná
LK
Plán DVPP – • • • • – • –
ZŠ a MŠ
Osečná
LK
Plán
person.
rozvoje
ped.
pracovníků
• • • – • – • •
ZŠ
Dukelská
SK
Plán DVPP • • • • • – – •
ZŠ
Benátky
SK
Plán DVPP • • • • • – –
ZŠ
Libice
SK
Plán DVPP – • • – • • – –
75
Příloha č. 3
Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších pracovníků příspěvkové
organizace Základní škola, Liberec, Lesní 575/12
na školní rok 2009/2010
č.j.: 27-08-09
Základní škola, Liberec, Lesní 575/12
(dále jen škola)
vydává
na základě ustanovení § 24 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
p l á n d a l š í h o v z d ě l á v á n í p e d a g o g i c k ý c h
p r a c o v n í k ů a d a l š í c h p r a c o v n í k ů n a š k o l n í r o k 2 0 0 9 / 2 0 1 0 .
V Liberci 30. 8. 2009
76
Úvodní ustanovení
1. Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti
povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.
2. Při sestavování plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním
zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. 3. Další vzdělávání pedagogických pracovníků školy se uskutečňuje:
a) na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen "vzdělávací instituce") na základě akreditace udělené MŠMT, pokud jsou náklady hrazeny ze státního rozpočtu nebo grantů ESF, b) samostudiem, c) společnými vzdělávacími akcemi školy na základě akreditace udělené škole MŠMT, pokud jsou náklady hrazeny ze státního rozpočtu nebo grantů ES.
4. Další vzdělávání dalších, zejména nepedagogických, pracovníků školy, které
souvisí se zajištěním provozu příspěvkové organizace, se uskutečňuje u jiných vzdělávacích institucí, které nejsou akreditovány MŠMT, a náklady jsou hrazeny z provozních prostředků nebo dalších zdrojů příspěvkové organizace.
5. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání pořádala.
6. K dalšímu vzdělávání přísluší pedagogickým pracovníkům školy volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce; za dobu tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Ředitel školy určuje čerpání volna na dobu, kdy tomu nebrání vážné provozní důvody, zpravidla o vedlejších prázdninách dále v době, kdy tomu nebrání vážné provozní důvody (např. při předem známém nižším počtu žáků, využívat čas, který je rozdílem mezi stanovenou přímou výchovně vzdělávací povinností a 40-ti hodinovým pracovním týdnem stanoveným zákoníkem práce). O čerpání volna se vede řádná evidence.
77
7. Ředitel školy schvaluje přihlášky pedagogů školy k dalšímu vzdělávání a rozhoduje o případném uvolnění pracovníka ze zaměstnání a způsobu úhrady nákladů.
8. Každý pedagogický pracovník školy vede písemné záznamy o absolvovaných vzdělávacích aktivitách a předkládá je ke kontrole 1x měsíčně zástupci ředitele školy. Zástupce ředitele školy vede přehledy o dalším vzdělávání na základě písemných podkladů od pedagogů, vč. finančních nákladů.
I. Priority plánu dalšího vzdělávání
1. Škola zajistí pro všechny učitele vzdělávací semináře, které směřují ke kvalitní realizaci vlastního školního vzdělávacího programu základního vzdělávání, prioritami jsou v tomto směru týmová spolupráce, efektivní vzdělávací strategie, osvojování klíčových kompetencí žáky a porozumění změnám školské reformy. Tyto aktivity jsou povinné pro všechny vyučující. Škola zajistí pro své pedagogy minimálně jeden výjezdní seminář ve školním roce.
2. Pro naplnění úkolu 1) využije škola zapojení do vzdělávacích projektů
Operačních programů: „Síť tvořivých škol LK“, „Školy v pohybu“, „Podpora moderních forem vyučování na ZŠ Libereckého kraje“, „Volba budoucího povolání žáků Libereckého kraje“. Vzdělávací semináře budou zaměřeny na: přípravu managementu školy, klíčové kompetence, ICT, výuku cizích jazyků a autoevaluaci školy.
3. Škola zajistí z prostředků grantu ESF mentoring pro vybranou skupinu
učitelů v oblasti podpory osvojování dovedností projektového vyučování a přípravy vzdělávacích projektů. Pro 4 učitele zajistí škola stáž.
4. Úkolem v oblasti ICT vzdělávání je periodická příprava pedagogů pro práci
s interaktivní tabulí a digitální technikou. 5 pedagogů školy bude systematicky vzděláváno v oblasti tvorby výukových prezentací pro jednotlivé vyučovací předměty.
5. Jazykové vzdělávání předpokládá upevňování kvalifikace vyučujících Aj a
Nj, podporu jazykového vzdělávání ostatních pedagogů školy pro potřeby výuky žáků a rovněž pro potřeby zahraničních kontaktů.
6. Škola umožní pedagogům dle jejich potřeb doplnění odborné kvalifikace
jednotlivých vzdělávacích oblastí, zejména v prioritách: vzdělávací strategie, projektové vyučování, začleňování průřezových témat do vzdělávacího obsahu a hodnocení a sebehodnocení žáka v jednotlivých vzdělávacích oborech.
78
7. V rámci zapojení mezi školy podporující zdraví, umožní škola zájemcům
z řad pedagogů, kteří dosud neabsolvovali kurz 1. pomoci, proškolení ve 40 hodinovém zdravotním kurzu.
8. Pro zajištění dostatečných informací o inovacích ve školství umožní škola
účast svých pedagogů na konferencích a setkáních PaU, Zdravá škola, AISIS, Činnostní učení, VÚP, apod.
9. Škola umožní dokončit studium koordinátorů v intencích požadované
kvalifikace pro výkon této funkce na škole. 10. Ve výchovné oblasti se škola zaměří na vzdělávání pedagogů v oblasti
prevence šikany.
11. Pravidelná školení pracovníků školy související se zajištěním bezpečného a plynulého provozu příspěvkové organizace jsou realizována dle požadavků platné legislativy a příslušných vnitřních směrnic příspěvkové organizace.
II. Organizační zajištění dalšího vzdělávání
1. Financování dalšího vzdělávání bude pokryto z rozpočtu ONIV školy, popř.
z provozních prostředků zřizovatele nebo z jiných zdrojů. Ředitel školy vyčlení v tomto rozpočtu takové prostředky, jimiž je možno krýt náklady na priority uvedené ve čl. I.
2. Souhlas s účastí pedagoga na akci dalšího vzdělávání vydává ředitel školy,
který přihlédne, nejen k potřebám školy, ale k výši celkových nákladů, včetně nákladů na dopravu, popř. ubytování a stravování. V případě omezených finančních možností školy a zájmu pedagoga, může ředitel navrhnout zájemcům z řad pedagogů částečné krytí nákladů na vzdělávací akci za finančního přispění pedagogů.
3. Pro potřeby doplňování kvalifikace objedná škola pro své pedagogické
pracovníky předplatné odborných časopisů: Moderní vyučování, Učitelské listy. Tyto časopisy budou k dispozici pedagogům v kanceláři školy, kde je lze vypůjčit. Průběžně bude doplňována knihovna školy o vybrané tituly odborné pedagogické literatury.
4. Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je vyhodnocován
průběžně ředitelstvím školy. Přehled realizace dalšího vzdělávání je součástí výroční zprávy příspěvkové organizace.
79
III. Závěrečné ustanovení
Tento plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je zpravidla vydáván na období školního roku v závislosti na vzdělávacích prioritách MŠMT, školy a na rozpočtu školy pro následující rok.
ředitel školy
80
Příloha č. 4
ZZ ÁÁ KK LL AA DD NN ÍÍ ŠŠ KK OO LL AA ,, LL II BB EE RR EE CC ,, OO BB LL AA ČČ NN ÁÁ 11 00 11 // 11 55 ,,
PP ŘŘ ÍÍ SS PP ĚĚ VV KK OO VV ÁÁ OO RR GG AA NN II ZZ AA CC EE
OO BB LL AA ČČ NN ÁÁ 11 00 11 // 11 55 ,, 44 66 00 00 11 LL II BB EE RR EE CC 55 tel.: 486 112 233 e-mail: [email protected] IČO. 46744908
Plán DVPP ve školním roce 2008/2009
Na základě zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (včetně
dalších vyhlášek a doplňků) stanovuji plán dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků.
1. Financování :
Financování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je řízeno vedením
školy, pedagogičtí pracovníci předloţí přihlášku a po uskutečnění vzdělávání
také osvědčení, které jim vydala příslušná vzdělávací instituce.
2. Ředitel školy umožní pedagogickým pracovníkům účast na vzdělávacích
akcích, pokud uvolnění nebrání vážné provozní důvody.
3. Možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků :
a) na vysokých školách (pedagogických fakultách),
b) v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
c) ve vzdělávacích institucích, které mají udělenou akreditaci MŠMT,
d) samostudiem (maximálně v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce).
4. Základní oblasti vzdělávání :
4.1. Vzdělávání vedoucích pracovníků školy :
a) ředitel aaaa
Semináře zaměřené na zvýšení kvality řízení školy.
Semináře spojené s prováděním projektů.
Diskusní klub ředitelů Liberce.
b) zástupce ředitele bbbb
Manaţerské dovednosti pro školský management.
Semináře zaměřené na zvýšení kvality řízení školy.
4.2. poradenská pracoviště
– výchovná poradkyně cccc - bez kvalifikace
Semináře zaměřené na zvýšení kvality výchovného poradenství
- školní metodik prevence dddd
Setkání školních metodiků
Semináře zaměřené na jednotlivé oblasti prevence
- koordinátor ŠVP eeee
Semináře zaměřené na realizaci ŠVP
- koordinátor ICT aaaa
Semináře zaměřené na ICT a interaktivní výuku
81
5. vzdělávací oblast Jazyka a jazykové komunikace Semináře NIDV zaměřené na Jazyk a jazykovou komunikaci
Informační technologie se zaměřením na vyuţití v Jazakové výchově
Spolupráce s národní agenturou Sokrates v rámci projektu Commenius,
případně kurzy pořádané Britskou radou nebo Goethe institutem
6. vzdělávací oblast Matematika a její aplikace Činnostní učení ve výuce matematiky v 6. a 7. ročníku
Činnostní učení ve výuce matematiky v 8. a 9. ročníku
7. vzdělávací oblast ICT Práce s interaktivní tabulí – uspořádání semináře pro všechny učitele
Seminář – seznámení s tvorbou projektů ESF.
8. vzdělávací oblast Člověk a společnost Zaměření na nové metody
Začleňování průřezových témat
Příprava projektů
9. vzdělávací oblast Člověk a příroda Semináře environmentální výchovy
Semináře k dodrţování BOZP v oblasti fyziky, chemie a přírodopisu
10. vzdělávací oblast Umění a kultura Jak pracovat v hudební výchově podle RVP
11. vzdělávací oblast Člověk a zdraví Školení pedagogických pracovníků k 1. pomoci – Červený kříţ, Liberecká
záchranná sluţba.
Obnovení platnosti průkazu instruktora LVVZ.
12. vzdělávací oblast Člověk a svět práce Kurzy a školení v oblasti praktických činností (dle nabídky)
Samostudium – individuální návštěvy výstav v Liberci, ČR a v zahraničí
Vyhledávání námětů pro výtvarnou výchovu
Vyuţití internetu
13. 1.stupeň –
Jak pracovat v hudební výchově podle RVP
Tělesná výchova na 1.stupni
14. Školní družina
Výtvarné a rukodělné semináře
Hudební a pohybová výchova
15. BOZP – pravidelné vzdělávací kurzy vedoucích i všech zaměstnanců školy
16. vzdělávání týmu
Prevence šikany
Kurz 1.pomoci
Práce s interaktivní tabulí
Semináře zaměřené na OSV nebo realizaci ŠVP, případně nové metody a
formy práce
Liberec 23.8.2008 ředitel školy
82
Příloha č. 5
Základní škola a Mateřská škola, Osečná,
okres Liberec, příspěvková organizace
Plán personálního rozvoje pedagogických pracovníků
Dlouhodobé cíle školy v této oblasti vycházejí zejména :
z potřeby dosáhnout plné kvalifikovanosti pedagogického sboru, z potřeby mít
kvalitně připravené pedagogické pracovníky pro práci s moderními informačními
technologiemi,
z potřeby mít špičkově připravené řídící pracovníky školy v oblasti managementu
všeobecně řízení,
z potřeby eliminovat projevy agresivity, netolerance, xenofobie,.. u ţáků školy,
z potřeby zajistit stálý kontakt učitelů odborných předmětů s nejmodernějšími
poznatky, které se objevují v oborech, které vyučují,
z potřeby zajistit moţnost , aby se učitelé seznamovali s nejmodernějšími
didaktickými a metodickými postupy.
Dlouhodobé cíle školy v této oblasti jsou formulovány takto : 1) dosáhnout optimální kvalifikovanosti a odbornosti pedagogického kolektivu;
2) ve střednědobém časovém horizontu připravit celý pedagogický kolektiv na práci
s moderními informačními technologiemi tak, aby mohlo dojít k plně funkčnímu
vyuţívání kvalitního hardwarového a softwarového vybavení školy a vyuţívání
připojení školy k Internetu;
3) mít plně připravené členy pedagogického vedení školy v oblasti školského
managementu a řízení;
4) mít kvalitně připravený pedagogický sbor pro oblast řešení problematiky všech
forem delikvence a všech sociálně patogenních jevů, které ohroţují populaci ţáků
základní školy;
5) průběţně zajišťovat kontakty učitelů odborných předmětů s vývojem v oblasti
vědních oborů, které vyučují a v oblastech moderních metod a forem práce.
Krátkodobé cíle školy :
v rámci prostředků poskytovaných z centrálních zdrojů na oblast DVPP pokračovat v
procesu zvyšování úrovně počítačové gramotnosti ;
v rámci prostředků na DVPP zajistit účast členů vedení školy na všech dostupných
formách vzdělávání s cílem dosaţení optimální připravenosti pro oblast řízení;
průběţné vyuţívání programové nabídky Centra vzdělanosti Libereckého kraje a
NIDV;
v rámci programové nabídky akreditovaných vzdělávacích organizací vyuţívat
nabídek pro další vzděláván učitelů odborných předmětů.
Ve školním roce 2008/2009 se zaměřit na následující priority:
1. Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti moderních informačních
technologií – zvyšování počítačové gramotnosti členů sboru
- specializovaný kurz – interaktivní tabule
- paní aaaa – základy práce v MS Word
83
2. Vzdělávání řídících pracovníků školy
Ředitel školy bude pokračovat ve studiu školského managementu na VŠ
3. Výchovný poradce se zúčastní kurzu řešící problematiku nepřizpůsobivých ţáků a
kurzu z oblasti prevence šikany a předcházení negativním jevům
4. Oborové vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ, MŠ a ŠD.
Podle nabídek .
5. Paní učitelka bbbb bude pokračovat ve studiu na VŠ obor zeměpis pro II. stupeň.
6. Paní učitelka cccc dokončí studium na VŠ – speciální pedagogika
7. Učitelky I. Stupně se zúčastní kurzu vzdělávacího programu Začít spolu
8. Metodik prevence se zúčastní kurzu z oblasti prevence šikany a předcházení
negativním jevům.
9. Učitelky vyučující Aj budou dále pokračovat ve studiu anglického jazyka. O
prázdninách se zúčastní zahraničního jazykové kurzu v Anglii.
10. Paní učitelka dddd bude pokračovat ve studiu učitelství pro I. stupeň.
v Osečné dne 15. 9. 2008
ředitel školy
84
Příloha č. 6
ZŠ Dukelská, Mladá Boleslav
Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
1. Právní předpisy:
§ 231 aţ 235 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (Zvýšení kvalifikace,
Prohlubování klasifikace),
§ 24 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (Další
vzdělávání pedagogických pracovníků),
Čl. 8 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j. 14
2. Organizační zajištění dalšího vzdělávání ve škole
Výběr programů DVPP vychází z koncepce rozvoje školy a její snahy o zapojení do
sítě Zdravých škol. Jako součást projektu pro realizaci programu podpory zdraví byl
ve spolupráci s VZSK vypracován program vzdělávání pro naši školu, který je
přílohou tohoto plánu.
Další výběr DVPP bude realizován prostřednictvím nabídky VZSK na začátku
tohoto pololetí. Zájemci se zapíší do připraveného formuláře ve sborovně. Účast na
akcích odsouhlasí ředitelka školy dle tohoto plánu a finančních moţností školy.
Pedagogičtí pracovníci mohou vyuţívat také nabídky dalších akreditovaných
pracovišť. Jde-li o mimořádný zájem školy, vedení školy osobně projedná
s pedagogickými pracovníky účast na některé akci.
Přihlášky na akce VZSK vyplňuje hromadně sekretářka školy, která také vede
průběţně přehled plánovaných i uskutečněných akcí. Přihlášky na akce jiných
zařízení si vyplňují pedagogičtí pracovníci sami.
Povolení jednotlivých akcí provádí ředitel školy s tím, ţe přihlédne k:
potřebnosti školy,
počtu akcí, kterých se pedagogický pracovník zúčastnil za pololetí,
časové náročnosti akcí (potřeba suplování za nepřítomné učitele),
finanční náročnosti akce.
O průběhu akce pedagogický pracovník stručně informuje vedení školy (ústně). To
rozhodne, zda budou o akci informováni další pracovníci, popřípadě předány
materiály.
Samostudium je pedagogickým pracovníků udělováno výhradně v době mimo školní
vyučování, jestliţe to umoţňují provozní podmínky.
Kaţdý z pedagogických pracovníků se zúčastní minimálně 2 vzdělávacích akcí za
školní rok.
85
3. Priority DVPP:
3.1 vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti nových metod práce
3.2 vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků (jazykáři
II.stupně, učitelé I.stupně, kteří učí cizí jazyk)
3.2 vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti informatiky (počítačová
gramotnost, práce s interaktivní tabulí)
3.3 vzdělávání vedoucích pracovníků školy v oblasti školského managementu
3.4 prohloubení odbornosti ve specializaci, kterou vyučují
3.5 další prohloubení odbornosti pedagogických pracovníků
4. Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
4.1 Vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků
dokončení funkčního studia ředitelky školy
práce s programem BAKALÁŘ
základní orientaci ve školských předpisech
sebehodnocení školy
4.2 Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti jazyků
aprobovaní učitelé jazyků: oblast metodiky a didaktiky cizího jazyka,
neaprobovaní učitelé jazyků: prohloubení znalostí jazyka a oblast metodiky a
didaktiky jazyka
4.3 Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti informační politiky
kurzy na vyuţití informačních technologií ve výuce
všichni pedagogičtí pracovníci se budou sebevzdělávat v programu
BAKALÁŘ a zvyšovat svoji počítačovou gramotnost v souvislosti se
zavedením počítačové sítě
4.4 Další oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků
semináře z oblasti pedagogiky, metodiky, …
semináře dle aprobace jednotlivých pedagogů
4.6.Vedlejší prázdniny, ve kterých je moţno čerpat samostudium
Prázdniny Počet dnů
Jednodenní pololetní
prázdniny
1
Jarní prázdniny 5
Velikonoční prázdniny 2
Celkem 8
K obsahu samostudia je doporučeno studium literatury k realizaci projektu zapojení
školy do sítě Zdravých škol, rozvoje klíčových kompetencí ţáků, kooperativního
vyučování, hodnocení a sebehodnocení ţáků a počítačové gramotnosti.
V Mladé Boleslavi 14. 1. 2009
ředitelka školy
86
Příloha č. 7
ZŠ Benátky nad Jizerou, Praţská
Školní rok: 2009/2010 Zpracovatel: aaaa
Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků na základě zákona 563/2004 Sb. § 24
Výchozí stav:
Pojmenování výchozího stavu
Celkem 7 pedagogických pracovníků nemá odbornou kvalifikaci pro výuku. V budoucnosti je nutné, aby si tito vyučující doplnili kvalifikaci příslušným studiem na pedagogických fakultách. Dva z nich již toto studium zahajují v tomto školním roce (viz níže). Ostatní pedagogičtí pracovníci, kteří potřebnou kvalifikaci mají si budou doplňovat a rozšiřovat svoje znalosti a schopnosti na odborných seminářích organizovaných Službou škole v Mladé Boleslavi, Národním institutem dalšího vzdělávání či jiným vzdělávacími institucemi s příslušnou akreditací. S možnostmi tohoto vzdělávání budou seznámeni zástupcem ředitele školy na začátku každého pololetí a podle potřeb vedení školy se budou těchto akcí zúčastňovat. Pozn.: Nedílnou součástí tohoto plánu je jmenný seznam pedagogických pracovníků a akcí, kterých se v tomto školním roce zúčastní a který bude průběžně doplňován.
Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů
Druh studia Pracovník
a) Studium v oblasti pedagogických věd -
b) Studium pedagogiky -
c) Studium pro asistenta pedagoga -
d) Studium pro ředitele škol -
e) Studium k rozšíření odborné kvalifikace
mmmm – zahájení distančního studia Nj na UJEP
kkkk – zahájení distančního studia učitelství pro 1. stupeň na Ped F UK
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
Druh studia Pracovník
a) Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
bbbb - Moderní trendy v řízení školy
b) Studium pro výchovné poradce
aaaa – Rozšíření kompetence výchovného poradce o práci se žáky se zdravotním postižením
87
c) Specializovaná činnost – koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
-
d) Specializovaná činnost – tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů
-
e) Specializovaná činnost – prevence sociálně patologických jevů
eeee – dokončení studia Prevence soc.
patologických jevů organizovaných UP Olomouc
f) Specializovaná činnost – specializovaná činnost v oblasti enviromentální výchovy
cccc – dokončení studia pro školní koordinátory
EVVO organizovaném Centrem ekologické výchovy Poděbrady
g) Specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
Studium k prohlubování odborné kvalifikace
Předmět Počet kurzů Zaměření kurzů
Pedagogika a psychologie
-
Sociálně patologické jevy -
Školní jídelna -
Informační a komunikační technologie
ssss, aaaa, vvvv, nnnn, mmmm, kkkk – I učitelé se mají čemu učit (kurz ICT v rozsahu
74 hodin)
řed. školy
88
Příloha č. 8
Základní škola Libice nad Cidlinou
Plán DVPP na školní rok 2008/2009
Všichni pedagogové:
- Průběţné doškolování k modernizaci výuky a realizaci ŠVP