Top Banner
svět botanicus číslo 3. duben 2010
42

svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Jun 25, 2020

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

svět botanicusčíslo 3.duben 2010

Page 2: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

02

„V zahradách Botanicus v Ostré se právě děje spousta věcí. Přečtěte si podrobnosti na straně 13.“

„Zasadili jsme jabloně, okopali záhony a přichystali pro vás spoustu novinek. Čtěte na straně 18.“

Page 3: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Za několik dní otevírámeHistorické centrum. Přijeďte k nám na Tržiště plné kejklířů, letošní Historické slavnosti začínají již v sobotu 1. května 2010. 03

Page 4: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

úvodem jaro & my

Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus.Začneme zprávou zdánlivě banální, ale pro násv Botanicu – a věříme, že i pro vás – zcela zásadní: přišlo jaro. V našich zahradách se začínají dít věci.Sázíme, okopáváme, připravujeme… a především setěšíme na vás, naše návštěvníky a čtenáře časopisuSvět Botanicus. Toto číslo je jarní ve všech ohledech:představujeme celou řadu rostlin, které možná znáte,možná také ne. Chceme vás tím inspirovat: přečtěte si,co s nimi můžete udělat na svých zahradách nebov kuchyních i vy. Víte, co jsou to esenciální oleje? Pokudne, přečtěte si článek na straně 25 - 28, ve kterém jsmese zaměřili právě na esenciální oleje z jasmínu a růží.Zveme vás také do Ostré, kde za pár dní otevírámeHistorické centrum. Pokud vám toto číslo časopisu Svět Botanicus nepřišlopřímo do e-mailové schránky, stáhněte si ho na našemwebu www.botanicus.cz. Anebo: staňte se zdarmačleny Klubu a budete Svět Botanicus dostávatpravidelně.

Užívejte jara a příjemné čtení.Dana a Jan Hradečtí

04

Page 5: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

esenciální oleje z jasmínu a růžína straně 25 – 28

05

Page 6: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

obsahčísla

úvodemrozhovor:s Jaroslavem Sapíkem o vaření a české gastronomiivaříme s Jaroslavem Sapíkem:špagetová dýně zprávy z Ostré: právě teď v zahradách Botanicus včely v Botanicukniha Botanicus pro dětistaré řemeslo: drátenictvíesenciální oleje: růže a jasmínbambucké máslo v kosmetice Botanicuspříběh: zastávka vlaku v Ostréobjevujeme svět rostlins Danou Hradeckou: jedlé květyrostlina čísla: lichořeřišniceklub Botanicustiráž

0408 – 11

12

13 – 17

18 – 202122 – 24

25 – 28

29 – 32

33 – 34

35 – 37

38 – 39

40 – 4142

06

Page 7: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

svět botanicusje světemrostlin

Page 8: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

rozhovor Česká kuchyně

je nesmírně rozmanitá

S šéfkuchařem

Jaroslavem Sapíkem

nejen o falešných párcích

a znovuobjevování

regionální gastronomie

08

Page 9: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Můžeme v dnešní době hovořit o české gastronomii?Jak vidíte i na našem jídelním lístku, jsem zastáncemčeské gastronomie, ale s tím označením musímepracovat opatrně. Bavme se o otevřeném světě, kde sekuchyně prolínají. A bylo to tak do jisté míry vždy. Jsouregionální jídla, tedy suroviny, jež v dané lokalitě rostoua jež naši předkové používali ke stravování. Bylydostupné a levné. Další jídla pak určovala šlechta,statkáři a bohatí lidé… A na kuchyni měla velký vlivmonarchie: některá jídla řekněme od Chorvatska, přesMaďarsko až k nám jsou si podobná.

Jak se díváte na míchání kuchyní v dnešníglobalizované době? Po roce 1989 se u nás otevíraly restaurace plnézahraničních kuchyní. Vždycky mi to vadilo, protožeznám francouzskou nebo italskou kuchyni. To, co seu nás tvářilo jako francouzská nebo italská kuchyně,s nimi ve své podstatě nemělo nic společného. A vařilitu lidé, kteří nebyli z oboru a neuměli to. Přitom českákuchyně patří, společně s francouzskou k těmnejrozmanitějším. Stále tvrdím, že jsou dobří a špatníkuchaři a ne dobrá a špatná kuchyně.

Co je největším problém současné kuchyně v Čechách? V gastronomii se u nás zpočátku propagovalazahraniční jídla, kdekdo si otevřel restauraci, opsaljídelníček z časopisu a podle toho to vypadalo. To bylypaskvily a ne jídlo. Česká kuchyně jakoby stála stranou.Dnešní mladá generace vyrostla na opékání masa,hranolkách, tatarkách a jiných rychlých vařeních.A prakticky chybí základy „naší“ gastronomie, ta jevnímaná pořád jen skrze vepřovou, svíčkovoua knedlíky… A přitom česká kuchyně je nesmírněrozmanitá, což mimo jiné historicky ovlivňovala církev.Uvědomte si, že sedmdesát procent lidí dřív žilo navenkově, zatímco dneska je to obráceně. Venkovští lidéžili v souladu s přírodou, jedli, co zrovna bylo k dispozici.Církev měla zavedený bezmasý pátek, masopust,v neděli pak maso… A navíc většina lidí dřív pracovalamanuálně, takže český knedlík měl v této kuchyni svůjvýznam. Když dnes všichni sedí u počítačů a jedíknedlíky, může se česká kuchyně navenek jevit jakonezdravá.

Zatím se bavíme o gastronomii v restauracích. Jaká je podle vás domácí česká kuchyně „od sporáku“?Jsou rodiny, které vaří pět jídel pořád dokola, takže nicmoc. A pak je u nás obrovská spotřeba uzenin. Uzeninyjsou levné. A levné jsou proto, že se nedělají z masa,jsou ošizené a plné chemie. A tady by stát měl trhregulovat a zakázat uzeniny aspoň ve školách,domovech důchodců nebo nemocnicích. Protože se donich používají soli a různá ochucovadla, která odvápňujíkosti. Proto by je staří lidé a děti prostě jíst neměli.

Jako problém českého pohostinství vnímám i hygienua obecně úroveň stravování. Jak situaci vidíte vy?Pohostinství je hrozně podceňovaný obor: vezměte si,kolik lidí denně navštíví restaurace, jídelny, hospody…Po revoluci si kdekdo udělal hospodu; třeba člověk,který celý život dělal něco jiného. A najednou měl kusmasa za několik set korun a on ho prostě nevyhodil,navíc často tihle lidé ani neznají postup zpracování,ukládání. Například v cenách mého jídelníčku jezahrnutých navíc sedm procent, protože vím, že sedmprocent jídla budu muset vyhodit. Když večer skončím,mám potraviny, které musím bezpodmínečnělikvidovat: třeba omáčku, rozdělané saláty.

09

Page 10: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Pocházíte z tradiční kuchařské rodiny, po několikgenerací jste vařili, takže můžete srovnávat. Jaká byladoba socialismu v českém kuchařství?Nemám rád, když někdo odsuzuje kuchaře, kteřípracovali za socialismu. Když byl někdo dobrý, uměluvařit i z toho, co bylo k dispozici. Ano, dneska tadyvyrůstá spousta šikovných kuchařů – mladých kluků,kteří umějí vařit. Samozřejmě je najdeme hlavněv Praze, Brně, možná Ostravě, ale dobří kuchaři námchybí plošně.

Když vyrazíte na jídlo někde v regionu, co vás zaujme nejvíc?Na první pohled jsou to jídla v kategorii kolem stokorun. To jsou největší zvěrstva, protože za ty peníze seto prostě uvařit nedá. Jakoby někde na vesnici nestačildobrý smažený řízek, vepřová, svíčková, guláš načistém talíři a s dobrým pitím v umyté sklenici. Podlemne to úplně stačí. Normální by přece bylo, abychomse mohli slušně najíst v restauracích po celé republice.

Nezřídka najdeme – ve městech i na vesnicích –takzvaná menu. Jak se dá připravit polévka, hlavní jídloa dezert za sto korun? To rozhodně odsuzuji. Vaří se z nekvalitních surovin,samá voda a chemie. Dám vám aktuální příklad: vevedlejší vesnici mám stánek s občerstvením, kde jsmezačali prodávat přesnídávkovou drštkovou polévku zadvacet pět korun. Plný talíř, deset deka drštek…a všichni mi říkali: to je neprodejné, protože všude tadystojí polévka patnáct korun. Ano, jestliže někdo koupí místo drštek žaludky, kteréstojí třetinu, zaleje je vodou a nějakým maggi, budeprodávat za patnáct. Já koupím drštky, dám cibulovýzáklad, papriku, uvařím si kosti na vývar… A v tom jesakra rozdíl.

Jak jste s drštkovou dopadl? Neuplynuly dva měsíce a my ji nestačíme vyrábět.Nebo si vezměte uzené maso. Domácí uzené má porozkrojení petrolejovou barvu, kdežto v supermarketudneska koupíte růžovo-červené „něco“. Takhle jsmetřeba testovali bůček z masokombinátu: jeden denporazí vepře a druhý den se vyuzené maso distribuujena pulty! Navíc ze sto kilogramů bůčku dokážouv masokombinátu udělat sto čtyřicet kilo, takže ta vodaz toho jen teče. Když budeme udit, jak se má, tak šesttýdnů bude maso naložené. Musím ho nasolit, použítkvalitní dřevo a udit to den. Výsledek bude tak šedesátkilo uzeného, které pro většinu populace vypadávizuálně dokonce hůř. Ovšem do chvíle, než horozkrojíte a ochutnáte.

Měl by do téhle všeobecně panující situaces náhražkami potravin vstupovat stát?Určitě ano. Kdyby se tyhle kamufláže a nastavovánív masokombinátech zakázaly, mají naši zemědělcio polovinu větší poptávku. Kdyby stát nějakou regulacízastavil všechny ty umělé kouře a prášky, co na sebevážou vodu, hned bude situace jiná. Jsou lidé, kteří seo jídlo moc nezajímají. Když pak někdo takový přijde doobchodu a vidí tam nápis: čerstvé telecí párky, prodejcemu lže. Protože to s telecím masem – natož pakčerstvým – nemá vůbec nic společného. Nebo v tomsamém obchodu maminka s dětmi vidí stejný nápis.Vybaví si, že telecí maso je dobré a dětem „čerstvý telecípárek“ koupí. Ve finále všichni jedí namleté hovězí kůženastavené nějakou hrůzou. A to bych trestal. Protožekdyž se něco jmenuje telecí párek, mělo by v tom býtřekněme osmdesát procent telecího masa. A nerozemleté hrtany a chrupavky různých zvířat.

10

Page 11: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Taková situace není jen ve zpracování masa, ale i jinýchoblastech…Jistě, třeba v zelenině. Je všeobecně známé, že v Českérepublice je drahá a široko daleko nejhorší zelenina. Tu sem jako na skládku importují dovozci z celé Evropya nikoho ze státní správy to netrápí. Nebo ve velkýchsupermarketech dneska běžně najdete regálys potravinami s prošlou trvanlivostí. A mohli bychompokračovat dál a dál přes sýry, pivo…

Lidé se musejí naučit, že kvalita obvykle něco stojí. Prošel jsem různé výrobny masa a uzenin a vím,že dnes jsou stroje tak výkonné, že zpracují všechno.Rozemelou, našlehají a všechno se počítá, protože to jeváha. Proto si klobásy a cigárko děláme sami, špek midělá pan řezník a tím to končí. Navíc zastávám názor,že když podáváte kvalitní maso, musíte ho doplnito dobrou přílohu a zeleninu. Podle mne na talíři musíbýt jedna ku jedné maso a zelenina. A lidé by se mělinaučit, že zelenina sama o sobě je příloha. Host čeká,kdy k masu ještě dostane knedlík, rýži nebo nějakoudalší přílohu. A přitom to není potřeba.

Jak se vám daří tento koncept kvalitní kuchyněprovozovat ve vesnici za Prahou? Devadesát procent hostů za námi jezdí z Prahy.Kdybychom to tady pár týdnů dělali špatně, končíme:lidé k nám prostě přestanou jezdit. To je na nás bič.

Děkuji za rozhovor. rv

Jaroslav Sapík (54)

Jeho rod pochází z jižní Moravy a hostinskýmia řeznickými službami se zabývá již od 17. století.Kvůli své rodinné restauraci opustil v 90. letech místošéuchaře pražského hotelu Ambassador. Vařili v předních restauracích v Evropě a Asii. Má za sebouúčast v mnoha mezinárodních soutěžích, odkud sipřivezl řadu cen. Často vařil i při recepcích naPražském hradě, kromě Václava Havla jeho kuchyniochutnal i papež Jan Pavel II. Je velký obhájce českékuchyně, o níž tvrdí, že je srovnatelná s kuchynífrancouzskou. S manželkou Marcelou založil vevesnici Klokočná nedaleko Prahy rodinnou restauraciU koně. www.klokocna.cz11

Page 12: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

12

Vaříme s Jaroslavem Sapíkem:

špagetová dýně

Vegetable Spaghetti je původní nehybridní druh z USAa jsou považovány za jedny z nejchutnějších dýní. Vezralosti jsou na povrchu žluté nebo krásně žluto-zeleněžíhané. Špagetové dýně mají velmi chutnou jemnoudužinu, která se po uvaření rozpadá na jemná vlákna.Dýně se vaří buď celá - na několika místechpropíchnutá vidličkou, nebo se umyje a rozkrojí napůlky nebo čtvrtky.

špagetová dýně

Dýně „Spaghetti“ je původní nehybridní druh z USAa je považována za jednu z nejchutnějších dýní.Ve zralosti jsou na povrchu žluté nebo krásněžluto-zeleně žíhané. Špagetové dýně mají velmichutnou jemnou dužinu, která se po uvařenírozpadá na jemná vlákna. Dýně se vaří buď celá –na několika místech propíchnutá vidličkou, nebo seumyje a rozkrojí na půlky nebo čtvrtky.

Page 13: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

13

Zahrady a Historické centrum otevíráme už v sobotu 1. května.Duben pak patří mezi měsíce, kdy mají naši zahradníciopravdu napilno. Pojďte s námi nahlédnout do zahrad.Ukážeme vám, co se právě děje. Sázíme ječmen s podsevem jetele a jílku. Jílekmnohokvětý je důležitá pícní rostlina, která se častovyužívá na orné půdě a v intenzivně obhospodařo-vaných loukách. Tam poskytuje vysoké výnosykvalitní píce. Proč tahle kombinace? Ječmens podsevem se využívá k odplevelení pozemků a po usušení také jako zimní krmivo pro naše ovce.Jetel pak dodává do půdy potřebný dusík.

zprávy z Ostré Právě teď

v zahradách Botanicus

Page 14: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Zelenina Na podzim jsme vysadili českou odrůdu česnekuTantal, v těchto dnech ho okopáváme. Jde o odrůdumodrého paličáka určeného pro podzimní výsadbuv příznivých i méně příznivých podmínkách. Bylavyšlechtěna v roce 1988 z krajových odrůd vešlechtitelské stanici Tagro Červený Dvůr ve spoluprácis Výzkumným ústavem rostlinné výroby Olomouc.Jaro je také spojené s předpěstováním různých druhůzelenin ve sklenících . V dubnu vysazujeme : kedlubny,květák, saláty, zelí, kapusty… všechnu tuto zeleninu pak během sezóny používáme k výrobě jídel a salátův Historickém centru. Zahradníci také seli barevnéodrůdy mrkve, petržel, ředkvičky, hrách, pastiňák a takékozí bradu fialovou.

Kozí brada fialová Starobylá kořenová zelenina, která dnes patřík neprávem opomíjeným druhům. I když má dlouhouvegetační dobu, pro svůj chutný kořen by si zasloužilavětší rozšíření. Její pěstování je snadné, chorobami aniškůdci netrpí, pouze kořeny, které přezimujeme venku,s oblibou vyhledávají hryzci.

Pohanka Zapomenout nemůžeme na pohanku setou,jednoletou bylinu asi 0,5-1,2 metru vysokou s velkýmmnožstvím květů. Je to stará kulturní plodinapocházející ze střední Asie. Na našem území jedoložena už ve 12. století. Ze střední Evropy (Maďarska,Polska, Čech) se pohanka dál šířila do Německa,Dánska, Francie a dalších zemí a dále pak také doAmeriky, kde byla pro svou krátkou vegetační dobua vysokou výživovou hodnotu důležitou plodinou přiosídlování USA a Kanady. Pohanka je náročná na vláhu,proto se jí daří ve vyšších polohách s dostatkem srážeknebo v teplejších sušších oblastech jako druhé plodiněpod závlahou. Velkou předností pohanky je obsah flavonoidu rutinu,který výrazně redukuje obsah cholesterolu v krvi.

14

Page 15: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

15

„Víte, že Historické centrum a Bylinné zahrady Botanicus v Ostrébudou letos otevřené do 3. října 2010? Sledujte náš web, kde najdete podrobnýprogram a další zajímavé informace.“

Page 16: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou
Page 17: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Byliny v zahradách Z bylin se v zahradách Botanicus během dubnavysazuje měsíček a brutnák, tedy byliny určené k výroběextraktů, ale i k sušení do čajových směsí. Mezikvětinami určenými na sušení najdeme suchokvět,světlici barvířskou, len nebo pestrovky. Po usušení jevyužijeme k aranžmá na podzim. Mezi jednoletýmiokrasnými květinami se v dubnu sázejí hlavně astry,ostatní jednoleté květiny vyséváme během května.

Pro školáky: poznáváme rostliny na poli Možná vám při návštěvě supermarketu připadá, ževšechny ty barevné krabice nebo pytlíky s potravinamise tak nějak odněkud vezmou. Někdo je do obchoduprostě přiveze. Není to tak jednoduché, a proto provšechny děti i starší školáky chystáme naučnéprogramy v našich zahradách (více si přečtětev samostatném článku na straně 21). Nyní vámukážeme, co se právě seje v našich zahradách a napolích. V Klášterní zahradě v oplůtkách sejeme přadné rostliny,především konopí seté a len. Najdeme tady i rostlinysloužící k barvení: světlici barvířskou, boryt barvířskýa kručinku barvířskou. Z olejných rostlin je to mák,slunečnice a len olejný. Na větších plochách jsme vyseliobiloviny, především pohanku setou (čtěte taképodrobnější článek na straně 14), jež je letos vyseta nacelkové ploše půl hektaru. Oves setý bude v zimě našimovcím sloužit jako krmení.

Pšenice špaldaz podzimního výsevu vzešla dobře. Špalda sev posledních letech stále více vrací do povědomí lidí.Jde o zdravější odrůdu pšenice, tzv. pluchatých pšenic.Pluchy chrání zrna před vnějšími vlivy a hmyzem tím, žeje obalují. Zrna se vylupují z klásku hned po vyčištění,pak se dále čistí a jejich další potravinářské zpracování jepodobné jako u jiných obilnin. Právě proto, že seskladují neloupané klásky této pšenice, její kvalitaa čerstvost je velmi vysoká. V prehistorické době sepšenice špalda pěstovala hlavně na Blízkém Východě.Její příjemná ořechová chuť byla po dlouhá staletípopulární v Evropě, zejména v Itálii, v jižním Německu,Španělsku, Belgii, Švýcarsku, Anglii, Polskui Skandinávii. V současné době se obecně její osevníplochy zvyšují i v dalších evropských státech, ale i v USAa Kanadě. Na našem území pšenice špalda nemělav historii velkou tradici. V polovině 18. století byla vícepěstována na Litomyšlsku, kde se z ní pražila kávovina.V 19. a 20. století se na území České republikynepěstovala vůbec. Bílkovina špaldy má vysokounutriční hodnotu a jiné složení aminokyselin nežbílkovina pšenice seté, proto lidé alergičtí na pšeničnýlepek špaldu většinou snášejí. Obsah lepku se pohybujev rozmezí 35-45%, dokonce až 54% a jeho kvalita jevysoká.Také jsme během dubna zasadili sedmdesát kusůrezistentních odrůd jabloní, které jsou součástí zahradyčíslo 11 (tedy byliny a koření). A úplně na konec: donašich zahrad během dubna přibudou bílé a kropenatéperličky a malá housata, do Historického centra pakslepice a králíci.

17

Page 18: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

včely v Botanicu

18

Page 19: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Včela medonosná – tedy domestikovaná – představujepouze jeden z 20 000 druhů. Včely žijí na všechkontinentech s výjimkou Antarktidy a jejich velikost sepohybuje od dvou milimetrů do čtyř centimetrů.Odpradávna byly včely dodavatelem medu, který sepoužíval jako sladidlo do doby, než se lidé naučilivyrábět cukr z cukrové třtiny a řepy. Už Kosmas ve svéKronice píše: „A to je ta země mlékem a strdímoplývající.“ Strdí znamená ve staročeštině medovýplást. Kraj, kde žily včely, byl pokládán za šťastnouzem. U našich včelstev v Ostré proběhla prvníprohlídka včelstva a také došlo ke kontrole, zda matkapřežila zimu. Bylo potvrzeno, že v Botanicu je včelstvobez nálezu roztoče varroa destructor (viz vedlejšísloupec Vymírání včel: celosvětový problém), kterýzpůsobuje zeslabování až vyhynutí včelstva. Takže letosse opět můžeme na kvalitní med z vlastní produkce. V současné době můžete v našich zahradách vidětdvacet včelstev.V letošním roce připravujeme jejichnavýšení na čtyřicet.

Vymírání včel: celosvětový problémVčely vymírají na celé planetě, i v naší republice.Samotní včelaři přiznávají, že z půl miliónu včelstev jichu nás vyhynula takřka třetina, takže na opylení rostlina přípravu medu zůstalo kolem 350 000 včelstev. Bezjejich přítomnosti by ale v Evropě během krátké dobyzmizelo na 20 tisíc rostlinných druhů. Přesná příčinatohoto dramatického trendu ve světě ještě nebylastanovena. Ztráty včel byly způsobeny hlavněvarroázou, říká k tomu Ing. Dalibor Titěraz Výzkumného ústavu včelařského. Připomenout v tésouvislosti můžeme výrok Alberta Einsteina z roku1921: "Pokud by na Zemi zmizely včely, zůstaly by lidemjen čtyři roky života." Včelu medonosnou v našichkrajích trápí hlavně parazit Varroa destructor (českýnázev kleštík včelí se příliš neujal). Je to parazitdovezený z Asie. Zatímco tamní včela zlatá je díkydlouhověkému soužití s roztočem geneticky vybavenaschopnostmi, jak jeho populaci ve včelstvu udržetv míře, která včelstvo nezahubí, naše včely vůči němunemají přirozenou obranyschopnost. Varroáza (tak senapadení tímto roztočem nazývá) by je zdecimovala.

Na webu www.varroamonitoring.cz můžete sledovat,jak se tato nemoc šíří mezi včelstvy v České republice.Vše o medu najdete například na stránkách Výzkumnéhoústavu včelařského www.beedol.cz.

19

Page 20: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

20

„Sledujte aktuální situaci českých a moravských včelstev na www.varroamonitoring.cz Naše včelstva jsou i v letošní sezóně zdravá.““Vše, co jste chtěli vědět o medu (a nebáli jste se zeptat), najdete na www.beedol.cz.“

Page 21: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

kniha botanicus pro děti

Každý rok k nám přijede několik desítek tisíc lidí: rodinys dětmi, školní výpravy, ale i jednotlivci. Speciálně proděti a jejich učitele nebo rodiče připravujeme novoupublikaci. Najdete tady kromě popisu starých řemesela některých našich rostlin také podrobného průvodce.Vlastně jsou to průvodci hned tři: pro ty úplně nejmenšíděti, které ještě neumějí číst a psát, pro žáky prvníhostupně a pro žáky druhého stupně základních škol.V úvodní části vám přiblížíme sedm vybraných řemesel(drátenictví, hrnčířství, kamenobrusičství, mydlářství,papírnictví, provaznictví a svíčkařství), jež najdete takév naší vesničce. Druhá část publikace je věnovánavybraným rostlinám. Opět jsme volili ty, které najdetev našich zahradách. Každá kapitola končí slovníčkemzákladních pojmů a úkoly, které mohou děti za pomocirodičů nebo učitelů plnit. V poslední části jsou pakpracovní listy, které můžete kopírovat a využít třeba ponávratu z našeho Historického centra.Publikace Botanicus dětem vychází na konci května2010 a kromě Historického centra ji budete moci zakoupitv některých našich obchodech, anebo si ji objednat nadobírku na našem webu www.botanicus.cz.

21

Page 22: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

staré řemeslo: drátenictví

22

Page 23: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Drát provází lidstvo od pravěku především pro svéuniverzální použití. Malé měděné, bronzovéa výjimečně i stříbrné a zlaté dráty se zhotovovaly jižv době bronzové. Nejstarší nálezy výrobků z měděnéhodrátu se u nás datují do r. 1900 př. n. l., výrobkyz železného drátu pocházejí z období cca 700 př. n. l..Drát byl původně velmi drahý, a proto se používalhlavně k výrobě dekoračních předmětů a šperkůurčených pro nejbohatší členy společnosti, předevšímpro kmenové náčelníky. V pravěku se užíval zejména kezhotovování šperků (jehlic, spon, náramků, typickýchzáušnic) a rozmanitých ozdob např. keltskýchnákrčníků, ale i kultovních předmětů. Drát samozřejměsloužil i v rámci výroby zbraní a zbroje, vtepával se dopodkladového kovu a zdobily se tak například jílcekrátkých mečů a dýk. Nejstarší dráty se kovaly nakovadlině z prutu, technika jejich zhotovováníprotahováním je až novověká.

V antickém světě se drát uplatnil i u některých výrobkůpro běžné užívání a také ve stavebnictví, např. kezpevnění dřevěné palisády, ale největší využití našly přivýrobě zbroje (prsní štíty, přilby) a samozřejmě vešperkařství, které dosáhlo nebývalého rozkvětu. Je zajímavé, že již v pravěku se drát užíval takék opravám nádob technikami, jež tvoří předstupeňpozdějšího drátenického umění. Lidé si opravovaliprasklé keramické nádoby pomocí konopnéhoprovazu, jímž nádobu ovinovali. Se vznikem kovovéhodrátu si však všimli, že jeho užití pro tento účel jevhodnější, trvalejší, není pružný a za vlhka seneuvolňuje. A tak se začaly železné dráty užívat místoprovazů k jednoduchému stažení prasklin v keramice,tzv. heftování. Tato nejstarší technika spočívala v tom,že se na protilehlých stranách praskliny vyvrtaly dírky,jimi se provlékl drát a pevně se stáhl. Nejstarší technikyužití drátu spočívaly v tvarování kroužků spirál, elipsa dalších tvarů přímo z drátu, často různě spojovaných.Ve středověku nabyl železný drát velikého významu přivýrobě vojenské zbroje, hlavně všem dobře známédrátěné (kroužkové) košile. V tomto období se poprvéve větší míře dostal železný drát do městskéhoa venkovského prostředí jako materiál pro běžnouhospodářskou výrobu (zhotovování jednoduchýchdomácích pomůcek a zemědělského nářadí). Lidé navenkově začali užívat drát i k výrobě předmětů, kterénesloužily jen jim, ale které nabízeli na prodej.

Drátenické řemeslo vzniklo na Slovensku a odpočátku 18. století bylo typickým vandrovnímřemeslem. Vyrostlo z nuzných životních podmínekobyvatel pohorských a horských oblastí. Od 17. století bylo pro většinu horských oblastí nejen naSlovensku, ale i v Čechách charakteristické, že si lidékromě zemědělství přivydělávali nejrůznějšími pracemi– povoznictvím, tkaním, zpracováním dřevaa podobně. Záleželo vždy na místních podmínkách,výrobní tradici a odbytových možnostech. Tak tomubylo i v slovenských drátenických oblastech. Tisícemužů z chudých kysuckých vesnic odcházeli do světas dřevěnou krosnou na zádech, s kolem drátua koženou brašnou přes rameno, doprovázeni mladýmichlapci – džarky (pomocníky učící se řemeslu). Tradičníprodukce slovenských dráteníků měla silnou návaznostna hrnčířskou výrobu. Od středověku patřily hrnčířskévýrobky k základnímu vybavení venkovských kuchyníi zemědělských hospodářství, sloužily k vaření,stolování, pití, k ukládání zásob a surovin. Protože sekeramika hodně používala, je samozřejmé, že se takéčasto rozbíjela. V té chvíli nastoupil dráteník, neboťvenkovská společnost se jen nerada zbavovalapoškozených věcí. Oprava byla vždy levnější nežzakoupení nového kusu. Dráteníci chodili po vesnicích,prasklé hrnce, džbány, mísy, zásobnice a další nádobyoplétali drátěnými oky tak, že se mohly dál používat,anebo pravidelně zpevnit i zcela nové.

23

Page 24: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Slovenské drátenictvíVýhodou drátenické výroby bylo, že byla velmijednoduchá, nevyžadovala žádné speciální znalostia praxi, zvládl ji každý, kdo byl alespoň průměrnězručný. Navíc byl drát poměrně levný a na Kysucko sedostával snadno ze sousedního Slezska, kde již od 16. století existovala rozvinutá železářská výroba.V polovině 19. století poskytovalo drátenictví obživuvíce než dvěma třetinám mužů z oblasti HorníhoPováží a Kysuc. Největšího rozkvětu dosáhlo napřelomu 19. a 20. století, kdy se slovenští drátenícipostupně dostali do celé Evropy, Ruska a také doAmeriky. Původně nabízeli své služby typickýmvandrovním způsobem, to ale bylo zakázánov některých německých zemích, a proto si začalidráteníci zřizovat stálé dílny. Tyto zkušenosti pakzúročili i v jiných zemích, hlavně v Rusku a USA.Slovenští dráteníci založili v celém světě minimálně 350dílen, manufaktur a továren. Vyráběli široký sortimentdrátěných a plechových předmětů – kuchyňské náčiní,vybavení obchodů, ptačí klece, hračky, zahradnínábytek, výtahové klece, zábradlí, mříže, armádnízakázky, potřeby pro naftový průmysl, železnice čiloďstvo. Úspěšné dílny začaly vydávat i tištěnéobrázkové katalogy a ceníky. Podomní obchod zcelanezanikl, ale proměnil se – dílny začaly zaměstnávatspecializované podomní obchodníky, kteří jižnevyráběli, ale pouze prodávali. Stali se obchodnímicestujícími. Největší prosperity dosáhlo drátenictvív Rusku. Postupně tady vzniklo asi 80 drátenickýchdílen i největší drátenická továrna na světě. Od roku1868 a v době největšího rozkvětu na začátku 20. stoletízaměstnávala 400 dělníků, měla moderní strojnívybavení, vydávala katalog a své výrobky vyvážela doEvropy i Asie. Ale první světová válka a ruská revoluceznamenaly konec drátenického ráje, majitelé dílen

a zaměstnanci se většinou vrátili zpět na Slovensko, ze svého majetku v Rusku zachránili většinou jen málo.Po první světové válce se dráteníkům svět uzavřel a bylinuceni přestat s vandrováním.Prosperita drátenictví ale pokračovala v USA, kdeslovenští dráteníci vlastnili řadu drátenických dílena továren. Ještě dnes existuje v USA řada podniků,které vznikly původně jako drátenické dílny. Asi poslednívelkou ranou byl pro drátenické řemeslo objevplastických hmot a jejich použití při laciné hromadnévýrobě mnohých předmětů, které původně patřilyk sortimentu drátenických dílen. Dodnes se s výrobkydráteníků můžeme setkat ve starých domech, staršílidé ještě pamatují na „svého“ dráteníka (chodilkaždoročně po stejné trase a lidé ho znali podlekřestního jména). Velká expozice drátenických výrobkůse nachází v Budatínském zámku v Žilině (pozor: letosje stálá expozice drátenictví uzavřena). Drátování dnesprožívá svou renesanci, spíš ale v oblasti dekorativní.

Náš tip: Navštivte dráteníka v Historickém centru v Ostré.

Page 25: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

kosmetikabotanicus &esenciální oleje

Jasmín lékařský (Jasminum officinale L.)Esenciální olej z jasmínu Jasmín je stálezelený keř nebo popínavá rostlina,dorůstající až do výšky deseti metrů, s jasně zelenýmilisty a velice aromatickými bílými květy ve tvaru hvězdy.Pochází z Číny, severní Indie a západní Asie. Dnes sepěstuje zejména ve Středomoří, v Číně a Indii.„Concrete“ se produkuje především v Itálii, Francii,Maroku, Egyptě, Číně, Japonsku, Alžírsku a Turecku.Jasmín absolut je produkován zejména ve Francii.Existuje široká škála odrůd jasmínu, které jsoupoužívány nejen v lékařství, ale i v kosmetickémprůmyslu. Kromě běžně známé odrůdy jasmínu, jsoudalšími velmi rozšířenými druhy královský nebo takéitalský (J. grandiflorum), který roste především veStředozemí, a dále pak jeho východní odrůda J. officinale var. grandiflorum (nebo také J.auriculatum). V Číně se květy jasmínu používají přiléčbě zánětu jater, cirhózy jater a při střevní úplavici;květy J. sambac se používají při léčbě zánětu spojivek,střevní úplavice, kožních vředů a nádorů. Kořen nacházísvoje uplatnění při bolestech hlavy, nespavosti nebonapříklad při léčbě revmatismu. V západní medicíně sepoužívá především běžný druh jasmínu, a to zejménapři kašli, obtížném dýchání atd. Vylučuje také šťávu,kterou lze využít při rýmě a nachlazení, ale ne přihorečce.Extrakce z jasmínu: „concrete“ se získává při extrakcirozpouštědlem (tzv. enfleuráž), absolute se získáváz „concretu“ při separaci alkoholem a esenciální olejparní destilací absolutu.Absolut je tmavá oranžovo-hnědá, hustá tekutinas intenzivní a bohatou květinovou vůní. Dobře se mísís růží, santalovým dřevem, šalvějí a všemi citrusy.Jasmín má schopnost se mísit prakticky se vším.

25

Page 26: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Základní složky: jasmínový olej obsahuje zhruba stovkurůzných složek, např. linalol, kyselinu fenyloctovou,benzyl alkohol, farnesol, metylantranilát, cisjasmone,methyl jasmonate a mnoho dalších. Použití v péči o pokožku: je vhodný pro suchou,mastnou, podrážděnou a citlivou pokožku. Často se používá do mýdel, toaletních potřeb,kosmetických prostředků a parfémů. Olej a absolutnacházejí také široké uplatnění v potravinářskýchvýrobcích a v alkoholických i nealkoholických nápojích.Sušené květy se používají pro výrobu jasmínového čaje.

Růže stolistá (Rosa centrifolia)Růže, která je všeobecně používána k produkcirůžového oleje, je hybrid druhů Rosa centifolia a Rosagallica. Tento druh, známý jako „Rose de mai“, dorůstáaž do výšky 2,5 metru a produkuje vysoké množstvíkvětů s velkými růžovo-fialovými okvětními lístky.U tohoto druhu existují dva poddruhy – jeden z nich jevíce trnitý. S největší pravděpodobností pochází tatoodrůda ze starověké Persie; nyní je pěstována zejménav Maroku, Tunisku, Itálii, Francii, zemích bývaléJugoslávie a v Číně. „Concrete“ absolut a olej jsouprodukovány zejména v Maroku; absolut ve Francii,Itálii a Číně. Ostatní druhy: existuje zhruba 10 000různých druhů růží. Samotná R. centifolia má několikrůzných poddruhů, podle země původu. Mezi dalšíterapeutické druhy růže patří červená růže nebolilékárnická růže (R. gallica). Využívá se v klasickézápadní medicíně, orientální neboli čajová růže (R. indica), čínská nebo japonská růže (R. rugosa)a turecká nebo bulharská růže (R. damascena) velicečasto pěstovaná za účelem produkce růžového oleje.Olej ze semen šípkové růže (R. rubiginosa) je rovněžvelmi dobře známý díky svým ošetřujícím účinkům napokožku; napomáhá obnově tkání, hojení jizeva popálenin. Hojivé účinky růže jsou známé už odstarověku, ačkoli v dnešní době je v medicíně používanájen velmi zřídka. Růže dnes hraje významnou roli vevýchodní medicíně. Používala se na celou řaduonemocnění například při zažívacích a menstruačníchpotížích, bolestech hlavy, nervovém vypětí, horečkách,při očních infekcích a kožních onemocněních.

Jak se extrahují esenciální olejeEsenciální olej neboli olej otto se extrahuje vodní neboparní destilací z čerstvých okvětních lístků; při tomtoprocesu vzniká rovněž jako vedlejší produkt pleťovávoda. Pokud se vyrábí concrete nebo absolut, jdeo extrakci rozpouštědlem z čerstvých okvětních lístků. Zajímavost: Zajímavost: k získání 1 kilogramu esenciálního oleje je potřeba 4 000-5 000 ručně sbíraných květů.

Esenciální olej je nažloutlá tekutina se sladkoukvětinovou dlouhotrvající vůní. Absolut je hustáčerveno-oranžová tekutina s bohatou, sladkou (med připomínající) vůní. Dobře se mísí s jasmínem,mimózou, pomerančem, geraniem, bergamotem,levandulí, šalvějí, santalovým dřevem, patchouli,heřmánkem, hřebíčkem nebo palmarosou.

Co je růžová voda Používá se jako toaletní voda a zároveň jako kuchyňskápřísada (zejména v perské kuchyni). Jak jsme již uvedli,jde o vedlejší produkt destilace.„Concrete absolut“ a olej se používají zejména domýdel, kosmetických prostředků, toaletních potřeba téměř všech druhů parfémů – květinových,orientálních atd.

26

Page 27: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Růže damašská(Rosa damascena)Je malý trnitý keř dorůstající výšky 1-2 m s růžovýmia velmi aromatickými květy (které mají třicet šestokvětních lístků) a bělavými chloupkatými listy.Vyžaduje speciální zeminu a podnebí. Pravděpodobněpochází z Orientu a nyní se pěstuje zejménav Bulharsku, Turecku a Francii. Podobné odrůdy serovněž pěstují v Číně, Indii a Rusku; V Bulharsku setaké pěstuje bílá růže (R. damascena var. alba) nebopižmová růže (R. muscatta), které se používají jakovětrolamy okolo růžových plantáží. Tradiční medicína:růžový olej se používá zejména ke zklidnění zánětůa opuchlin. Růžové šípky dodnes najdeme v britskýchbylinných lékopisech, zejména díky vysokému obsahuvitamínu C (ale také A a B).

27

Page 28: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Esenciální oleje

z jasmínu a růže najdete

v kosmetice Botanicus

Regenerační olej jasmín: Tento regenerační olej, extrémně bohatý na přírodníantioxidanty, dodává pleti svěžest, udržuje jejípřirozenou rovnováhu a zpomaluje proces jejíhostárnutí. Čistý esenciální olej jasmín pak dodává celésměsi jemnou vůni.

Pleť. krém jasmín:Jemný a lehce vstřebatelný krém se směsí esenciálnícholejů santalového dřeva, jasmínu, levandule, elemi,hřebíčku, bazalky, bobkového listu a ylang ylang.Ideální k vyživení a hydrataci pokožky.

Mast jasmín + argan: Vysoce výživné pleťové máslo umocňuje vynikajícívlastnosti bambuckého másla přidaným panenskýmolivovým olejem. Jeho hlavní složka-kyselina olejovázjemňuje a změkčuje pokožku. Další významnousložkou je hodnotný, za studena lisovaný Argan-starověký olej marockých Berberů. Tyto ochrannéa zklidňující oleje jsou umocněny nádhernou vůní směsiesenciálních olejů jasmínu, ylang- ylang, vetivera šalvěje - olejů účinných na podrážděnou a mastnoupleť.

Pleť. mléko růže:Jemné pleťové a tělové mléko s obsahem čistéhorůžového oleje, který má čistící a zvlhčující účinky provšechny typy pleti.Noční krém růže : Vysoce obohacený krém s růžovouvodou, santalovým dřevem a aktivním množstvímbroskvového oleje na zklidnění a zjemnění pokožkykolem očí.

Krém na ruce růže:Jemný " léčebný " krém na suchou pokožku a pokožkuvystavenou nepříznivým klimatickým podmínkáms vůní Růže a Palmarosy. Obohacen aktivními látkamiz extraktu čerstvých květů bezinek, kdouloně a olejesvětlice barvířské s uklidňujícím a zjemňujícím účinkemna pokožku.Výrobky růžové kolekce neobsahují SLS, GMOa syntetické parfémy.

Oční péče:100% přírodní regenerační oční péče bez konzervačníchlátek viditelně obnoví pleť v oblasti očních kontur. Je směsí na vitaminy a minerály bohatých olejůa přírodních másel. Směs oleje babassu, švestky,pšeničného klíčku, manga, aloe very a rakytníku jepečlivě smíchána s beta-karotenem, měsíčkemAbsolute a olejem bulharské růže Absolute.

28

Page 29: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

29

bambucké máslo

Page 30: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Bambucké máslo je jedlý přírodní tuk extrahovanýz plodů máslovníku, francouzsky „Karite“. Ve volnépřírodě roste máslovník v suchých oblastech savanyv pásmu přibližně 5 000 kilometrů, táhnoucím se odSenegalu v západní Africe až po Súdán a Ugandu navýchodě. Nejrozsáhlejší porosty milovníku se nacházejív Ghaně, odkud také pochází většina současnýchsklizní. V obchodní terminologii je tento strom a jehotuk známý pod latinským názvem ButyrospermumParkii, pojmenovaný po jeho objeviteli Mungo Parkovi,který 26. května 1797 nasbíral první botanickéexempláře. Z botanického hlediska v současnostiexistují 2 názory. Jeden uvádí 2 druhy, na západě sevyskytující Vitellaria paradoxa a na východě rostoucíVitellaria Nilotica. Druhý předpokládá existenci jednohodruhu Vitellaria paradoxase a poddruhu Vitallariaparadoxa ssp. Nilotica .Tradičně, ještě před Parkovýmobjevem, používali a dodnes používají bambuckémáslo místní obyvatelé nejen na vaření, k léčení, aletaké při péči o tělo a vlasy. Do povědomí širokéveřejnosti se o využití bambuckého másla v kosmeticezasloužil francouzský podnikatel Olivier Baussan, kterýv bambuckém máslu objevil jeho obchodní potenciál.Bambucké máslo obsahuje řadu nasycenýcha nenasycených mastných kyselin, minerálů, vitamínuE a provitamínu A. Vysokým obsahemnezmýdelnitelných složek (triterpenických alkoholů,esterů a fytosterolů) je bambucké máslo ideální prohydrataci pokožky a pro udržení jejího svěžíhoa pružného rázu. Zároveň slouží jako přírodní UV-filtr.Je základem mnoha výrobků vhodných pro suchou,zralou, citlivou nebo choulostivou pokožku. Bývávyužíváno samostatně nebo v kombinaci s jinými tuky,vosky a oleji. Z terapeutického hlediska je bambuckémáslo díky svým protizánětlivým vlastnostem účinnépři léčení popálenin, vyrážek, akné, ekzémů, vybledlých

jizev, tmavých a barevných skvrn, popraskaných rtů,vrásek, strií a je vhodné pro snížení příznaků lupénky.Bambucké máslo se rychle vstřebává do pokožky,přičemž nezanechává pocit mastnoty. Tradičně jevyužíváno ve vlasových maskách pro obnovení a oživenísuchých lámavých vlasů a pokožky hlavy. Naše řadaPéče o tělo s bambuckým máslem využívá vysocekvalitní máslo, jehož obsah je v každém výrobku častovyšší než 75%.

bambucké máslo v kosmetice Botanicus V našich nových 100% přírodních recepturách jebambucké máslo obohaceno hodnotnými účinnýmioleji a másly jako například olejem s jádry švestky, olejiz kukui, konopí, arganu, jojoby a pupalky dvouleté.Všechny výrobky jsou vyrobeny bez použití chemickýchkonzervantů. Doporučujeme je proto uchovávatv chladu a temnu a spotřebovat do tří měsíců pootevření.

máslo švestka & růže / antioxidační tělové másloLehce vstřebatelné tělové máslo je ideální kombinacíbambuckého másla se změkčujícími a vyhlazujícímiomega-6 kyselinami - dienové z oleje sladké mandlea jemného švestkového oleje, bohatého na vitaminA a kyselinu olejovou. Antioxidační účinky másla jsouumocněny regeneračními a čistícími účinkyesenciálních olejů z květů bulharské růže-absolute (viz také článek na str. 25 – 28) a růžového dřeva. Totomáslo je ideální pro celkovou péči pro citlivou, suchou,mdlou, matnou a smíšenou pokožku. Je vhodné připravidelném používání na obličej, krk, ruce a tělo.Máslo jemně vmasírujte do pokožky až do úplnéhovstřebání. Pro zachování správné rovnováhy kožníhomazu opakujte aplikace dle individuální potřeby.

africký ořešák Vitellaria paradoxa

Page 31: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

máslo babassu & levandule / intenzivní tělová & vlasová olejová maskaMaska je ideální pro velmi citlivou pokožku. Je obohacena dvěma velmi jemnými a lehcevstřebatelnými oleji – olejem babassu a kokosovýmolejem. Olej babassu se rozpouští při tělové teplotěa dodává pokožce jemný sametový lesk. Je obohacenaesenciálním olejem z nejkvalitnější přírodní levanduleznámé svými uklidňujícími, čistícími a tonizujícímiúčinky. Aplikujte formou masky na obličej a krk neboslabou vrstvou na ruce a tělo. Nechte vstřebat, popř.jemně vmasírujete. Na pokožku hlavy je ideální šetrnévmasírování a včesání do suchých lámavýcha poškozených vlasů.

máslo jojoba & frankincense / intenzivní omlazující & obnovující balzámBalzám je vytvořený speciálně pro suchou, unavenounebo starší zralou pleť. Ideální vlastnosti bambuckéhomásla jsou zde doplněny velmi stabilním mandlovýmolejem ceněným pro jeho vysokou hladinu výživnýchomega -6- verze mastných kyselin kyseliny linolovéa vysoce účinný hydratační triglycerid. Pro zralou pleť jenezbytnou složkou tohoto balzámu olej z ořechůmacadamia. Olej macademia obsahuje kyselinupalmitovou, kterou je nutno touto formou doplňovatu stárnoucí pleti (kyselina palmitová je běžnou složkoumladé pleti). Jojoba - ester tekutého vosku rozpouštísebum, čímž okamžitě a lehce proniká do pokožky,čímž rychle zlepšuje její pružnost. Frankincense dodávábalzámu nejen neobvyklou vůni, ale předevšímseskviterpeny s jejich ochrannými, povzbuzujícímia silně regeneračními obsahovými látkami, jejichž objevřadí Frankincense ke klíčovým složkám přípravků prozlepšení a viditelné oživení starší a zralé nebo poškozenépokožky. Aplikujte pravidelně jako noční balzám.

kosmetika Botanicus. z bambuckého másla si dále můžete vybrat:

Bambucké máslo kukui & rakytník / ochranné & hydratační máslo

Bambucké máslo konopí & neroli / doplňující noční máslo pro stárnoucí pleť

Bambucké máslo neem & propolis / regenerační a ošetřující máslová maska

Exkluzivní oční péče z bambuckého másla / antioxidační a regenerační

Luxusní créme mousse z bambuckého másla / neutrální vůně, marocký heřmánek nebo neroli

Balzám na rty bambuckého másla / propolis & med, citron a limetka, máta nebo pomeranč & zázvor

Bio bambucké máslo / čisté, bez jakýchkoliv přísad

Page 32: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

32

Zajímavost: marocký zázračný strom Arganový strom ( Argania Spinosa ) je jedním z málažijících druhů stromů třetihor. V Maroku, kde roste, jenazýván "svatým stromem". Roste výhradněv jihozápadní části Maroka v polopoušti, dorůstá dovýšky 7 až 10 metrů a má mimořádné vlastnosti. Vydržírůst v suchu i vysokých teplotách, protože stromy majíaž 30 metrů dlouhé kořeny, kterými získávají vláhui v dlouhých obdobích sucha. Životnost stromu je 150 až200 let. Arganový olej se získává z plodů tohoto stromua je unikátní tím, že obsahuje dvoj- až trojnásobekpřírodního vitamínu E, než jakékoli jiné přírodní zdroje.Dále obsahuje esenciální mastné kyseliny, karotenoidy,fytosteroly a polyfenoly. Arganový olej se po staletípoužívá pro své silné regenerační, léčebné,protizánětlivé a antibakteriální účinky. K výrobějednoho litru oleje je potřeba asi 30 kilogramů plodů,které sbírají ženy místních berberských kmenů.

Page 33: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

příběh zastávka vlaku v Ostré

33

Page 34: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Obecní cesty v Ostré byly a jsou dosud celkem vešpatném stavu – spravovaly se nejčastěji pískem, stojív Obecní kronice na sklonku 19. století. „Při dnešnímrozvoji komunikačních prostředků a při provozudnešního života vůbec – jest pro každou obec velicedůležité, aby bylo nádraží pokud možno nejblíže. Mezi osadou Ostrou a Stratovem probíhá hlavní traťželezniční a přece obyvatelé těchto obcí museli choditna nádraží do Lysé n/L. nebo do Kostomlat. Jest zcelapřirozeno proto, že obě obce usilovaly o to, aby nádražíneb zastávka zřízena byla pro jejich potřebu. Zřízenízastávky docíleno (se jménem Stratov), ale v takovémmístě, že nevyhovuje ani Stratovu, který si ji jen svýmnákladem postavil – tím méně Ostré.“ Stojí v prvníkronice obce Ostrá. Poté se kolem roku 1920 občanéStratova a Ostré prostřednictvím svých zástupců přelio to, kde přesně má zastávka být vybudovaná. Další zmínku pak nalézáme v kronice z roku 1955:Stavba nové železniční zastávky u Ostré je v jednánís obcí Stratovem a ředitelstvím státních drah. V roce1957 se započalo s pracemi na přemístění železničnízastávky do Stratova . V obci byl organizátorem tétoakce Vojtěch Šimek. Situace se trochu zkomplikovala:„Protože nebylo zajištěno a dodáno včas potřebnéstavební dříví, též povětrnostní podmínky prodloužilydobu, stavba zastávky nebyla v tomto roce dokončenaa byla posunuta do roku 1958.“ Stavba železničnízastávky byla dokončena v roce 1958 a dána do provozu10. února 1959 a investice tehdy činila celkem 98.000Kčs ( současná zastávka ve Stratově ).

První jednání o vybudování zastávky ČD Ostrá jezaznamenáno dne 5. 12. 1909, po devadesáti letech (19. 10. 1999) byla Obec Ostrá, oslovena Regionálnímorganizátorem pražské integrované dopravy (ROPID),zda by obec měla zájem o existenci zastávky ČD Ostráa sdělila, že ve finanční situaci Českých drah jepodmínkou, aby si obec výstavbu zastávky zcela neboalespoň zčásti financovala. Obecní zastupitelstvo,v čele se starostou Janem Hradeckým na veřejnémzasedání dne 21. 10. 1999 rozhodlo o přijetí návrhu nazřízení zastávky ČD Ostrá. Provoz zastávky Ostrá bylzahájen 2. prosince 2005. Po více než devadesáti letechje tak Ostrá znovu přímo dostupná vlakem. K tépříležitosti také Obec Ostrá vydala informační brožuru,z níž jsme čerpali informace pro tento Příběh.

34

Page 35: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

35

objevujeme svět rostlin… s DanouHradeckou:jedlé květy

Květy-latinsky flos,florum – představuje reproduktivníorgán rostlin. Jejich funkcí je „ přilákat“ a zjednodušeněřečeno „zajistit další generaci„. Květy provázejí člověka od pradávna, coby symbolynového života, radosti a úcty k významným událostem,státnosti či náboženství. V Číně a Japonsku rozšířenákonzumace jedlých květů je známa tisíce let.Nejen orientální kuchyně, ale i návrat k receptůmnašich evropských předků v současné době přinášejíkvěty zpět na náš stůl.Současná věda zároveň potvrzuje na základěempirických měření účel a význam jejich využití.Obsah vitamínů, enzymů, barviv, mikroprvků spolus bílkovinami, tuky a sacharidy se neliší od jiných běžnějipoužívaných zelenin.Navíc u mnohých druhů je tento obsah navýšeno mnohé významné látky, jako jsou složky antioxidační(violka), hořké látky (pampeliška, čekanka), slizové látky(brutnák) či léčivé (heřmánek, levandule). Obsahují takéřadu senzoricky výrazných látek ovlivňujících lepšítrávení.

V tomto období jara je nejznámější pampeliška, jejíž květy byly vždy základem pampeliškového medu,hořká chuť květů i listů je ideální součástí jarních salátů.Obsahují třísloviny, silice, slizy a další složky. Nejjemnějšíkvěty má na jaře, později tuhnou a hořknou.Květenství prvosenky jsou vhodné jako jedlé květya především jako léčivka. Obsahuje saponiny a fenolovéglykosidy.Malé květy sedmikrásky lze bez problému použít dosalátu, polévek i pomazánek. Obsahují saponiny,třísloviny, stopy hořčin a jiné látky.Podobně lze použítkvěty hluchavky s nahořklou chutí a obsahem tříslovin,silic a slizu.Bez černý má velice široké použití, a to nejen jako drogapři léčbě nachlazení.Květenství je vysoce hodnotné,obsahuje mimo záklaních živin a vitamínů takéflavonoidy, kyselinu chlorogenovou,slizy a třísloviny.Můžeme je připravit smažením v těstíčku. Známé jepoužití květu i plodu (a extraktu z nich vyrobených) donápojů a kosmetických výrobků.Měsíček zahradní je u nás velice známá letnička a léčivárostlina. Nejen ve Francii je často používána do salátůi k barvení másla, sýrů a jako náhraška šafránu. Květy obsahují karetonoidy, mají příjemnou chuťi protizánětlivé účinky.Květ heřmánku můžeme použít k přípravě čajů, aletaké čerstvé jako doplněk jídel. Obsahuje chamazulena flavonoidy s bakteriálními a protikřečovými účinky.Květy u nás stále populárnější levandule jsou nejenesteticky působící doplněk jídel, salátů a nápojů, alei léčebný prostředek ve formě čajových směsí. Obsahujeřadu silic a působí slabě sedativně a diureticky.Nesmíme zapomínat , že u některých zelenin je květhlavní konzumovanou částí. A to například u artyčoků,brokolice, květáku. U některých dalších pěstovánýchpro plod či jinou část, lze jejich květ použít jako

Page 36: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

36

„K jídlu lze použít květy, které nejsou jedovaté, hořké nebo jinak nepoživatelné a jež nebyly chemicky ošetřovány.“

příležitost ke zpestření jídelníčku. Jde napříklado tykve, hořčice či vykvetlou čekanku.Brutnák je poslední rostlina, kterou zmíníme jakovhodnou k použití jejího květu. Lze ho využítk dochucování ovocných šťáv a jiných nápojů, taktéžsalátů a měkkých sýrů a kandovaného na zdobenícukroví. Obsahuje mimo jiné kyselinu křemičitoua alantoin. Jako léčivá rostlina má diuretické účinky. V současné době lze některé květy koupit vespecializovaných prodejnách. Ale nic nemůže nahraditčerstvě utržený květ na vaší zahrádce. Stejně jakokrátký čas od utržení ke konzumaci.�

Page 37: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

37

„Jakýkoliv salát, připravený z listové zeleniny, lze dochutitjedlými květy, kozím sýrem a například lžičkou jahodové či rybízové marmelády.“

Page 38: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

rostlinalichořeřišnice větší

(Tropaeolum majus L.)

odrůda „Zlata„

Lichořeřišnice větší je původní rostlinou Peru a oblastíJižní Ameriky. V našich podmínkách je oblíbenou,bujně rostoucí a velmi hojně kvetoucí letničkou.Nejjednodušší je přímý výsev do dobře propustné půdyna slunná stanoviště. Je ideální rostlinou do ozdobnýchproutěných košů nebo konstrukce v zeleninovýchzáhonech, ale do nádob na balkónech. Kvete až dozámrazu. Kromě svého dekorativního účelu v zahraděje lichořeřišnice i ideálním doplňkem letní kuchyně.Svým obsahem silic, glukotropaeolinu (plody), enzymumyrosin a dalších vjemově výrazných přírodních látek jepro svou štiplavě - hořčičnou chuť vhodným doplňkemzeleninových salátů; a to nejen ve formě listů (obsahujívitamín C), amarinovaných poupat, ale takédekorativních jedlých žluto-oranžových květů.V lidovém léčitelství je známa svými antibakteriálnímia antibiotickými účinky. Především při nachlazení,zánětech močových cest. Ve formě odvarů se používájako dezinfekční prostředek na oděrky, ale je i ideálnímvlasovým tonikem proti lupům.

38

Page 39: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Lichořeřišnice v kuchyniČerstvou rostlinu můžete využít také v kuchyni,například pro přípravu čerstvých salátů nebo jako tzv.falešné kapary. Květy, semena i listy mají ostrou,mírně štiplavou kořeněnou chuť, proto je využijemenapříklad v zeleninových salátech. Doplňkem těchtosalátů může být kozí sýr nebo kuřecí maso. Saláty sepřipravují z mladých listů a výhonků, používáme jejako každou jinou salátovou zeleninu. Zajímavostíjsou naložené květní pupeny lichořeřišnice.

Kapary-nekapary Jak na to? Mladá semena lichořeřišnice (zelená,tvrdá) opláchneme pod proudem studené vody,osušíme, ve skleněné nádobě, zasypeme solía necháme 24 hodin stát. Druhý den semena opětosušíme, uložíme do sklenic a zalijeme horkýmnálevem ředěného octa. Po dvou týdnech zalijemečerstvým nálevem. Po dvou až třech měsícíchmůžeme konzumovat.

Page 40: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

klub botanicus Klub Botanicus sdružuje všechny ty, které zajímá nejenHistorické centrum v Ostré, ale i novinky v našemsortimentu, speciální akce a také různé sezónnínabídky a výhody.

Za několik dní otevíráme Historické centrum.Přijeďte k nám na Tržiště plné kejklířů, letošní Historické slavnosti začínají již v sobotu1. května 2010.

Napište nám Váš oblíbený recept, který byste všemčlenům Klubu rádi doporučili. Redakce a šéuchařJaroslav Sapík společně vyberou tři nejzajímavějšírecepty. Autory nejen během léta pozveme do Ostré nakulinářské odpoledne spojené s přípravou vybranýchjídel, ale i potěšíme voucherem na jakýkoliv nákup donašich prodejen. Podle vašich receptů bude vařit přímoJaroslav Sapík, v některém z dalších čísel SvětaBotanicus pak najdete nejen tyto tři recepty, alei reportáž z celé akce. Pište na [email protected]

40

Page 41: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Co je Klub Botanicus.

Registrujte se buď prostřednictvím jednoduchéhoformuláře na webu www.botanicus.cz nebo vyplňtea odevzdejte přihlášku do Klubu v některé z našichprodejen. Každý měsíc Vás budeme pravidelněinformovat o novinkách v Klubu. Členství v klubu jezdarma a k ničemu Vás nezavazuje. Když budete chtítz Klubu vystoupit, stačí napsat e-mail a my Vász databáze vyřadíme. Klub Botanicus jsme založili napodzim 2009 a nyní sdružuje bezmála tisícovkupříznivců značky Botanicus. Přidejte se, rádi vás uvítáme.

41

Page 42: svět botanicus číslo 3. › assets › files › casopis › svet-botanicus-03.pdf · úvodem jaro & my Vítejte u třetího čísla časopisu Svět Botanicus. Začneme zprávou

Příští číslo časopisu Svět Botanicus vydáme v červnu 2010.

Svět Botanicus / číslo 3. / jaro 2010Pravidelně vydává Botanicus, spol. s. r. o.Koncept & redakce: Radek Váňa / IdealabRedakční spolupráce: Dana a Jan Hradečtí, Blanka Vostrá, Ilona Feitová Foto: Iveta KopicováGrafika: Anna Issa Šotolová a Martina Černá / Imagery Kontakt: [email protected]

Navštivte www.botanicus.cz, kde najdete tento časopis v české verzi volně ke stažení.© 2010 Botanicus, s. r. o. Všechna práva vyhrazena.www.botanicus.cz