Substituční deriváty karboxylových kyselin = substituce na postranním řetězci, mimo karboxylovou skupinu • číslování řetězce ◦ C 4 −C 3 −C 2 −C 1 OOH → systematické názvosloví ◦ C −C −C −COOH → triviální názvosloví • Halogenkyseliny ◦ = v postranním řetězci atom halogenu X ▪ lehce zesilují kyseliny ▪ atom halogenu působí -I a -M, substituent II. řádu ▪ s klesající elektronegativitou halogenu klesá kyselost ▪ s počtem atomů halogenů stoupá kyselost ▪ čím blíže ◦ Příklady: • CH 3 CHClCH 2 COOH kys. betachlormáselná • CF 3 COOH kys. trifluoroctová ◦ Reakce: ▪ reakce kys.. propanové s chlorem za vzniku kyseliny 2-chlorpropanové ( S R ) ▪ reakce kys. propenové s bromem za vzniku kys. 2,3-dibrompropenové ( A E ) ◦ Zástupci: • kys. chloroctová CH 2 ClCOOH ◦ = krystalická látka, leptavé účinky ◦ využívá se v org. syntéze • kys. trichloroctová CCl 3 COOH ◦ = krystalická látka, leptavé účinky, herbicid
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Substituční deriváty karboxylových kyselin= substituce na postranním řetězci, mimo karboxylovou skupinu
• číslování řetězce◦ C4−C 3−C2−C1 OOH → systematické názvosloví◦ C
−C −C
−COOH → triviální názvosloví
• Halogenkyseliny ◦ = v postranním řetězci atom halogenu X
▪ lehce zesilují kyseliny▪ atom halogenu působí -I a -M, substituent II. řádu▪ s klesající elektronegativitou halogenu klesá kyselost▪ s počtem atomů halogenů stoupá kyselost▪ čím blíže
◦ Reakce:▪ reakce kys.. propanové s chlorem za vzniku kyseliny 2-chlorpropanové ( S R )
▪ reakce kys. propenové s bromem za vzniku kys. 2,3-dibrompropenové ( AE )
◦ Zástupci:• kys. chloroctová CH 2ClCOOH
◦ = krystalická látka, leptavé účinky◦ využívá se v org. syntéze
• kys. trichloroctová CCl3COOH
◦ = krystalická látka, leptavé účinky, herbicid
• Aminokyseliny ◦ obsahují karboxylovou ( COOH ) a aminoskupinu ( NH 2 )◦ dělíme podle polohy aminoskupiny: , ,
◦ v přírodě:▪ -kyseliny = mají skupinu NH 2 v poloze (= vázanou na 2. C ležící hned
vedle uhlíku karboxylu)◦ opticky aktivní izomery
▪ izomery L ( NH 2 je nalevo od chirálního C)▪ izomery D ( NH 2 je napravo od chirálního C)
◦ bílkoviny x peptidy▪ bílkoviny(proteiny): molekulová hmotnost nad 10 000, tvorba slož. řetězců▪ peptidy: štěpí peptidázy, molekulová hmotnost pod 10 000
◦ v bílkovinách se vyskytuje 20 proteinogenních aminokyselin▪ a) esenciální = lidské tělo je nedokáže syntetizovat, musí přijímat v potravě (valin,
leucin, izoleucin, threonin, lysin, methionin, fenylalanin, tryptofan) ▪ b) neesenciální = lidské tělo je dokáže syntetizovat, vznikají transaminacemi z
aminokyselin přijatých potravou ▪ L řadu štěpí lidské tělo▪ D řadu neštěpí lidské tělo
◦ dělení podle charakteru postranního řetězce:1. nepolární2. polární3. negativně nabitý postranní řetězec (mají navíc COOH )4. pozitivně nabitý postranní řetězec (v nadbytku jsou amido/imido skupiny)
◦ názvosloví:▪ dominují triviální názvy▪ systematické = amino + název karboxylové kyseliny
◦ příprava:▪ I.) hydrolýza peptidů a proteinů → získáme směs aminokyselin, kt. oddělíme
chromatografií (= metoda dělení molekul podle jejich pohyblivosti)• v kyselém/alkalickém prostředí nebo působením proteáz
▪ II.) reakce amoniaku s halogenkyselinami (nevýhoda vedlejších produktů)
▪ III.) redukce nitrokyselin nebo oxidace aminotoluenů
◦ vlastnosti:▪ Fyzikální
• bezbarvé, pevné, krystalické sloučeniny s vysokou teplotou tání• rozpustné pouze ve vodě (což záleží na charakteru postranního ř.)
▪ Chemické• amfoterní charakter
◦ −COOH je příčinou kys. vlastností, v zásaditém prostředí se chová jako kyselina → odštěpují H a tvoří −COO−
◦ −NH 2 je příčinou zásaditých vlastností (na dusíkovém atomu je volný elektronový pár), v kys. prostředí se chovaní jako zásady, přijímají H a tvoří amoniová kation NH 3
◦ projevuje se vzájemnou reakcí skupin uvnitř molekuly
◦ výsledný náboj molekuly závisí na pH, ve kterém se nacházíAK kys. prostředí → AKH + → AKH + −NH 3
+
chová se jako zásadaAK zás. prostředí → AKOH - → AK−H + → AK -H 2 O
chová se jako kyselina
◦ Reakce:▪ probíhají na karbox. skupině nebo na −NH 2
▪ reagují s kyselinami i zásadami▪ a) s hydroxidy → sůl + voda = neutralizace
▪ b) s kyselinami → soli, −NH 2 přijme H +
▪ c) společné reakce −COOH a −NH 2 = kondenzace → peptidová vazba• v živých org. proteosyntézou• aminokyseliny řady a L(-) = funkční bílkoviny v lidském těle
• Hydroxykyseliny ◦ obsahují jednu či více hydroxyskupin (-OH)◦ vlastnosti:
▪ krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě (polární -OH)▪ kyselejší než k.k.
◦ Příprava:▪ hydrolýza halogenkarboxylových kyselin ( S N
◦ Laktony = vnitřní soli hydroxykyselin▪ vznikají intramolekulární esterifikací▪ liší se stálostí▪ nejstálejší = pětičlenné a šestičlenné cykly▪ nejvýznamnější = u a hydroxykyseliny
• sterilizace okurek a zelí• kvašení tvarohů, jogurtů a sýrů• vzniká mléčným kvašením cukrů• 1 chirální C → 2 opticky aktivní formy• směs (D,L) = racemická směs (50:50) → není opt. aktivní• L(+) forma vzniká při svalové činnosti• odvápňování kůží, potravinářství
▪ 2) kyselina vinná (dihyroxyjantarová, 2,3-dihydroxybutandiová)• obsažena v ovoci, v přírodě pouze L forma• 2 chirální C → 2 opticky aktivní izomery• racemát (D,L) = kys. hroznová a kys. mesovinná (indentické)• vinany = soli kys. vinné
▪ 3) kyselina jablečná (2-hydroxybutandiová, - hydroxyjantarová)• obsažena v nezralém ovoci, pouze L(-) forma• 1 chirální C → 2 opticky aktivní formy a 1 neaktivní (D,L)(50:50)• anion = malát
◦ součást aspirinu, acylpirinu (proti horečce, bolestem, zánětu)
▪ 6) kyselina uhličitá (hydroxymravenčí, hydroxymethanová)• = nejjednodušší hydroxykyselina• v její molekule dochází k náhradě alespoň 1 hydroxylové skupiny
◦ náhrada chloridy a amidy
• A) fosgen (dichlorid kys. uhličité)◦ = jedovatý, reaktivní plyn, zápach hnijícího sena◦ vznik oxidací chloroformu◦ 1.světová válka