Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Falšování a autenticita potravin

Petr Cuhra, Martin Kubík

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

VŠCHT 27.10.2016

Úřední kontrola potravin a krmiv v ČR

Ministerstvo zemědělství ČR

SVS:

potraviny

živočišného

původu

ÚKZÚZ:

krmiva

SZPI:

potraviny

neživočišného

původu

OOVZ:

potraviny

ve veřejném

stravování

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Od 1.1.2015:

Úřední kontrola potravin a krmiv v ČR

Ministerstvo zemědělství ČR

SVS:

potraviny

živočišného

původu

ÚKZÚZ:

krmiva

SZPI:

potraviny

neživočišného

původu

OOVZ:

potraviny

ve veřejném

stravování

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Struktura SZPI

sídlo - Brno, Květná 15, www.szpi.gov.cz

zákon o SZPI č. 146/2002 Sb.

7 inspektorátu v krajích (Praha, Brno, Plzeň, Tábor,

Ústí n. L., Hradec Králové, Olomouc)

2 specializované laboratoře – Praha, Brno

cca 550 zaměstnanců

– inspektoři (kontrola a odběr vzorků) – cca 200

– laboratorní pracovníci

– metodici

– právníci, administrativa ...

http://www.szpi.gov.cz/


Úloha SZPI v oblasti kontroly potravin

SZPI = dozorový orgán podle zákona o potravinách, organizační složka státu, rozpočtová organizace (Ministerstvo zemědělství)

kontrola výroby potravin rostlinného původu a kontrola „všech“ potravin uváděných do oběhu

– zdravotní nezávadnost = bezpečnost potravin (včetně kontroly dovozu vybraných komodit ze třetích zemí - aflatoxiny, OTA pesticidy, radioaktivita….)

– jakost = označování, složení vč. nutričního, falšování potravin

Cíle SZPI v oblasti kontroly potravin

ochrana spotřebitele

ochrana ekonomických zájmů státu

ochrana trhu před nekalými praktikami

zajištění rovných podmínek pro výrobce

7

Typy kontrol

náhodná kontrola - monitoring reziduí pesticidů,

kontaminantů, mikrobiologických parametrů,

označování, složení, hygieny, HACCP atd.

– vyhledávání potenciálních problémů (např. nepovolené

použití pesticidů apod.)

– podklady pro stanovení limitů (MLR), případně expozice

obyvatelstva

– udržování výrobců a ostatních kontrolovaných osob v

„ostražitosti“

8

Typy kontrol

cílená kontrola – došetřování, podněty

– informace ze Systému rychlého varování / RASFF -

http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/,

http://www.bezpecnostpotravin.cz, nově systém AACS

– signály z terénu (od výrobců, od dozorových orgánů)

– informace ze zahraničí (literatura, kontrolní orgány,

konference)

– podněty od spotřebitelů - někdy nesmyslné (olivový

olej..), ale někdy velmi cenné (durman ve fenyklovém

čaji, Viagra ve volně prodejném doplňku stravy, toustový

chléb s uhlovodíky, ředění lihovin, hořké piniové oříšky…)

http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/



http://www.bezpecnostpotravin.cz/

Přístup Evropské komise k falšování

změna od aféry s koňským masem

koordinované kontrolní akce zaměřené na

falšování potravin

zřízení systému podobného RASFF pro

falšované potraviny – AACS (Administrative

Assistance and Cooperation System)

10

Výstupy kontroly potravin

Nevyhovující zjištění / vzorky

– pokuta, zákaz prodeje, opatření

– cílené opakované odběry - snížení rizika opakovaného

překročení MRL

Přenos a výměna informací

– Informační systém - interní přenos informací

– RASFF, AACS - inspekční orgány, mezinárodní výměna

informací (http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/)

– www.szpi.gov.cz, www.potravinynapranyri.cz - informace

pro veřejnost





http://www.potravinynapranyri.cz/

Falšování a kvalita potravin

Historie falšování a podvádění

Bible - Starý zákon – prorok Amos

Amos je první píšící prorok, působil v

Severním Izraeli v 8. stol. př. Kr. Je známý

neúprosnou kritikou vyděračských postojů

tehdejší šlechty, ale také falešných božstev.

.

„Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném, utlačujete chudáky země a

říkáte: „Kdypak už bude po slavnosti novoluní, abychom mohli

prodávat obilí? A po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky,

zmenšovat míru, zvyšovat cenu, užívat podvodných vah, nuzáka

kupovat za stříbro a chudáka za opánky? I nejhorší obilí prodáme.“

Hospodin přísahal při Jakubově chloubě: „Navěky nezapomenu na

žádný jejich skutek!“ (Am 8,4-7)

Historie falšování a podvádění

Bedřich Engels (studie o předměstském

proletariátu v Manchesteru, 1841):

falšování potravin je prostředek

vykořisťování a diskriminace pracujících -

„...cukr je míchán s rozemletou rýží, káva

je pražena s čekankou a dalšími

náhražkami, do kakaa je přidávána hlína,

portské víno je vyráběno z alkoholu a

barviv a více se ho v Anglii vypije než v

Portugalsku vypěstuje....“ .

Cíl falšování

Cíl falšování - ošidit spotřebitele nebo stát, získat ekonomický

prospěch (např. DPH, clo) X může mít i zdravotní dopady (melamin v

mléce, anilin v olivovém oleji, alergeny - nedeklarovaná přítomnost

mléka v sójovém nápoji, přítomnost arašídů ve zmrzlině, sušenkách

nebo čokoládě, diethylenglykol ve víně, methanol a denaturační

činidla v lihovinách apod.)

Kritické komodity - drahé / luxusní potraviny (lihoviny, víno, koření),

potraviny prodávané ve velkém množství (masné a mléčné výrobky,

tuky a oleje, káva, ovocné šťávy, zmrzliny)

Podstata falšování

Snížení podílu některé ze složek potravin, popřípadě kompletní záměna potraviny

– naředění

– nahrazení levnější surovinou (složkou)

– maskování – přídavek aditiv (barviva, soli, polysacharidy, emulgátory, stabilizátory...)

– nahrazení dražší technologie levnější

Falšování x technologická nekázeň – někdy je složité odlišit…

Právní rámec

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., § 10 § 10 zakazuje uvádět do oběhu potraviny nabízené ke spotřebě klamavým způsobem.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, článek 16 – článek 16 - spotřebitel nesmí být uváděn v omyl nejen z hlediska označování potraviny, ale ani

z pohledu propagace a její obchodní úpravy, jejího tvaru, vzhledu nebo balení, použitých

obalových materiálů, způsobu její úpravy a místa vystavení, jakož i z hlediska informací

poskytovaných o ní jakýmkoli médiem.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011, článek 7 – Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o složení, povahu, účinky,

vlastnosti,….vyvolávání dojmu , že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud

všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky…

– Informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné

– Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede,

pokud je dotčená složka nebo skupina složek:

uvedena v názvu potraviny nebo ji spotřebitelé s tímto názvem obvykle spojují,

na etiketě zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, nebo

důležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být

zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu. 19

20

Aspekty falšování a klamání

Prokazování autenticity a falšování potravin

a) Falšování / autenticita „jednosložkových“ potravin – kakao, káva, čaj, víno, oleje, lihoviny, líh, odrůdy brambor, koření, mléko, maso

b) Falšování / autenticita „vícesložkových“ potravin – stanovení obsahu hlavních / zdůrazněných složek – ovoce, zeleniny, mléka, masa, vajec, ryb, kakaa atd.

c) Obsah látek deklarovaných na obalu – vitamínů, chemických prvků, aminokyselin, organických kyselin, bílkovin, cukrů atd.

Analytické metody

GC (steroly, triacylglyceroly, MK, terpeny), HPLC (organické kys., flavonoidy,

cukry, aminokyseliny), AAS (Ca, Mg, K, Na)

spektroskopické metody (UV/VIS, NIR) - chlorofyl, OH-prolin

klasické metody - titrace, popel, bílkoviny, vláknina

hmotnostní spektrometrie (MS) – LC/GC/HR/DART/TOF (proteomika,

metabolomika, fingerprinting)

SNIF-NMR (Site-specific Natural Isotope Fractionation NMR), poměr D/H,

SIR-MS (Stable Isotop Ratio MS), hmostnostní spektrometrie - poměr

C12/C13 a dalších izotopů

elektroforetické metody (bílkoviny)

biochemické a ELISA (Enzyme Linked Immunosorbent Assay) metody -

sójové a další rostlinné a živočišné bílkoviny, speciace masa

PCR (Polymerase Chain Reaction), molekulární biologie - identifikace DNA;

průkaz GMO (“Roundup Ready” soybeans, “Maximizer” maize)

Několik příkladů z praxe……

Označování potravin – země původu

Článek 26, odst. 2 písm. a) nařízení

1169/2011

23

Uvedení země původu nebo místa provenience je

povinné:

a) pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět

spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu

nebo místa provenience potraviny, zejména pokud by

informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek

jinak naznačovala, že potravina je z jiné země původu

nebo místa provenience;

Piškoty Opavia - původní

24

25

Piškoty Opavia – doplněné označení

Piškoty Opavia – doplněné označení země původu

26

Brambory

Státní odrůdová kniha - 148 odrůd brambor

Vyhláška č. 157/2003 Sb:

– max. 2% hmotnostních hlíz jiných odrůd v šarži

Rozlišení odrůd:

– elektroforéza bílkovin

Od roku 2003 provedeno vyšetření cca 450

vzorků brambor, z toho 33 nevyhovujících na

– odrůdovou pravost,

– odrůdovou jednotnost (max. 2%)

Brambory – nevyhovující vzorky

0

2

4

6

8

10

12

14

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet N vzorků brambor

Odrůdová pavost / jednotnost

Lihoviny

použití nezdaněného denaturovaného lihu – různá denaturační činidla

– často mají vliv na senzorické vlastnosti lihu

– použití zejména do ochucených lihovin

– snaha o odstranění nežádoucí příchutě (bitrex) – chemická degradace (SAVO…)

19 vzorků – zjištěna přítomnost denaturačních činidel (2012-13)

12x Tuzemák

6x Vodka

1x Borovička

4 vzorky - zjištěn Bitrex v kombinaci s 2-propanolem, v ostatních vzorcích 2-propanol (stovky až desetitisíce mg/l), v některých případech v kombinaci s vyšším metanolem popř. nižším etanolem

Kečupy

Vyhláška č. 157/2003 Sb.:

– refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou – min. 7%

Vyhláška č. 113/2005 Sb.:

– uvedení zdůrazněné složky (rajčata) – musí být ve složení

Stanovení „vnesené refraktometrické sušiny“ / rajčat

– výpočet z formolového čísla, organických kyselin, kyseliny

pyroglutamové a minerálních látek (P, K, Mg)

Od roku 2002 provedeno vyšetření cca 70 vzorků kečupů, z

toho 20 nevyhovujících na

– obsah rajčat / vnesenou refraktometrickou sušinu,

– označování

Roleski jemný a pikantní

vnesená refraktometrická sušina 3,1 % 2,8 %

Odhad podílu rajčat

refrakce v % podíl rajčat „úspora“ rajčat

v g/100g v %

2 40 71

3 60 57

4 80 43

5 100 29

6 120 14

7 140 0

Rajčatový protlak

Kombinace nedodržení deklarace a chyby v označování

obsah rajčat – deklarace „Na 100 g protlaku bylo použito 5 - 6 kg

rajčat“ – zjištěno 292 g rajčat /100g protlaku

Ovocné šťávy, nektary a nápoje

Stanovení ovocného podílu – výpočet z markerů – refrakce, hustota, kyselina citronová, kyselina

jablečná, cukry, oligosacharidy, fosfor, draslík, vápník, hořčík, formolové číslo, aminokyseliny, izotopy

– sorbitol, kyselina vinná, kyselina isocitronová, karotenoidy, beta-karoten, hesperidin, sacharosa, floridzin, anthokyany, kyselina chinová ….


1996 první rozsáhlá kontrola 100% pomerančových šťáv - 38 vzorků

vysoký podíl nevyhovujících vzorků (32%)

– 4 závažné falsifikáty (přídavek cukrů, -karotenu, organických kyselin,

aromat...), nízký ovocný podíl (méně než 50%, jednou 0%)

– 8 vzorků naředěno více než je povoleno (nízká hodnota refrakce)

1997-2002 zejména stížnosti a podněty spotřebitelů

v letech 2001 - 2002

– 2 x 100% pomerančový džus s obsahem ovoce 30-50%

– 1 x 100% jablečný džus s obsahem ovoce cca 50%

– 1 x 100% grapefruitový džus s obsahem ovoce cca 80%


2003 - 2009 problémy zejména u nektarů a ovocných nápojů

2010 2 nevyhovující vzorky

– 1 x 40% karotková šťáva s obsahem karotky cca 21%

– 1 x 100% hroznová šťáva s obsahem ovoce cca 60%

2011 1 nevyhovující vzorek

– 1 x 100% pomerančová šťáva s obsahem ovoce cca 65%

Hlavní příčina = použití nekvalitního nebo nevhodného

koncentrátu (např. určeného pro výrobu nektaru)

Džemy a marmelády

Stanovení ovocného podílu – výpočet z markerů obdobně jako v případě šťáv

Od roku 2003 vyšetření cca 120 vzorků džemů a marmelád, z toho 44 nevyhovujících z důvodu:

• sníženého ovocného podílu

• přítomnosti nedeklarovaného ovoce (jablka, arónie, dýně)

Nově – metody pro vícedruhové výrobky

Extrémní nález v roce 2007 – deklarace 40% borůvek x ve skutečnosti <15% borůvek + 30% jablek + aroma

Džemy a marmelády

Nevyhovující džemy podle druhu ovoce (v závorce počty N vzorků)

Jahody (21)

Meruňky (16)

Broskve (2)

Borůvky (2)

Černý rybíz (1)

Višně (1)

Třešně (1)

Džemy a marmelády

0

5

10

15

20

25

30

Po

lsko

Čes

ká r

epu

blik

a

Něm

ecko

Řec

ko

Maď

arsk

o

Itál

ie

Neu

ved

eno

Evro

psk

á u

nie

Bu

lhar

sko

Špan

ělsk

o

Vel

ká B

ritá

nie

Ch

orv

atsk

o

Rak

ou

sko

Ture

cko

USA

Počty kontrolovaných džemů podle země původu

nevyhovující

vyhovující

20% N

84% N

100% N

– často nižší podíl švestek – oproti džemům vysoký legislativní požadavek :

džemy - minimálně 35 g ovoce na 100 g výrobku

povidla jednodruhová - min. 170 g na 100 g výrobku

povidla smíšená - dokonce min. 220 g na 100 g výrobku

– dodržení požadavků - vysoké náklady – vysoká cena

– zjištění:

deklarace 165 g/100g zjištěno 135 g/100g





Označení pomazánka – výrobce se snaží vyhnout dodržení požadavků na povidla

Švestková povidla a pomazánky

Proslazené x sušené ovoce

Rozlišení proslazeného a sušeného ovoce – průkaz přídavku cukru na základě stanovení • zastoupení cukrů (sacharózy, glukózy, fruktózy),

• sušiny,

• popela a kyselosti

Nejčastější problémy:

• exotického ovoce (mango, papaya, ananas)

• jahody, broskve nebo hrušky

Vydávání proslazeného za sušené ovoce – nejčastěji

Káva

Stanovení autenticity kávy – založeno na prokazování

přídavku náhražek

• jiné rostliny než káva (čekanka, cereálie, fíky, slad….)

• cukry (škroby, maltodextrin ....)

• kávové slupky

Analýza cukrů (mono- a disacharidů)

– glukosa po hydroýze – škroby a maltodextriny, cereálie

– xylosa a manitol – pergamenové slupky,

– fruktosa - čekanka

Káva

Od roku 2000 provedeno vyšetření cca 100 vzorků

káv (převážně instantních), z toho 21 bylo

nevyhovujících

– země původu – Polsko, Izrael, SRN, ČR

– ve všech případech, kromě jednoho vzorku mleté

kávy, se jednalo o instantní kávy

– podíl náhražek – v intervalu 5% až 82% (!!!)

Káva

Obsah kávy: cca 20% (zbytek ~ 80% škrobu)

Země původu: Polsko….

Kakao a výrobky z kakaa

Směs pro přípravu kakaového nápoje – deklarace 20% kakaa – zjištěno pouze 16% - dále zjištěno, že kakaový prásek byl falšován kakaovými slupkami – zjištěna látka LAT (triptamid kyseliny lignocerové) ve významném množství

Kakaový prášek (100% kakaa) – zjištěno pouze 75% - dále zjištěno, že kakaový prásek byl falšován kakaovými slupkami – zjištěna látka LAT triptamid kyseliny lignocerové ve významném množství


S BUDGET LOW-FAT COCOA POWDER

požadavek na obsah kakaa: 100 %

privátní značka společnosti Spar

– zjištěno cca 80 % kakaa

– zjištěno 16 % polysacharidů (škrob,

maltodextrin)

– zjištěno 4 % kakaových slupek

Země původu: Polsko

Čokolády

Slunečnice v čokoládě –

čokoláda - směs kakaa a kakaového másla popř.

mléčných složek – může obsahovat max. 5% ostatních

rostlinných tuků – informace o přítomnosti rostlinných tuků

musí být uvedena na obalu

analyticky zjištěno, že výrobek neobsahuje čokoládu

hmota, ve které byla semínka obalena, neobsahovala

téměř žádné kakaové máslo – byla to směs odtučněného

kakaového prášku a rostlinného tuku


MLÉČNÁ - kakaová pochoutka mléčná

– tabulka vypadající jako čokoláda, ale odlišný typ výrobku –

není to čokoláda

– obsahem kakaových součástí daleko od

čokolády (deklarace „kakaový prášek se

sníženým obsahem tuku (8 %)“), kakaové

máslo nedeklarováno - pouze rostlinný

tuk

– zjištěno < 3% kakaového prášku


Baron Chocolate – mléčná čokoláda

– požadavek na kakaovou sušinu: min 25%

– požadavek na tuk jiný než rostlinný (CBE): max. 5%

– zjištěno 20 % kakaové sušiny

– zjištěno 14 % CBE

Země původu: Polsko


Dark Cocoa – kakaová pochoutka

– Tesco value – privátní značka (země původu: Polsko)

– deklarace: 14 % kakaového prášku

– deklarace: může obsahovat stopy arašídů

– Rok 2013

– zjištěno 4,7 % kakaového prášku

– zjištěno 5995 mg/kg arašídů

Rok 2014

–zjištěno 7,6 % kakaového prášku

– zjištěno 298 mg/kg arašídů

Vaječné těstoviny

Požadavky na vaječné těstoviny do roku 2006 – min. 2 vejce na 1 kg mouky (vyhl. č. 333/1997 Sb.)

od roku 2006 – na označení podle vyhl. č. 113/2005 Sb.

Stanovení obsahu vajec

– přepočtem z obsahu cholesterolu

průměrný obsah 400 mg/100 g

průměrný obsah 230 mg na jedno vejce

Aktuální výsledky – vaječné těstoviny bez vajec…..

Problém = kvalita sušených vaječných směsí (nižší

podíl žloutku než odpovídá vajíčkům)

cholesterol

Vaječné těstoviny

musí mít deklarováno kolik % vajec bylo použito

na trhu vaječné těstoviny s různým vysokým obsahem vajec

vejce deklarována jako čerstvá nebo sušená

Zjištění

Quadrucci, vaječné těstoviny - deklarace 10% vajec – zjištěno 0,23%

Aro vřetena - deklarace 2,16 % sušených vajec – zjištěno 0,23%

Fleky (vřetena), vaječné těstoviny PREMIUM deklarace 2 % sušených vajec – zjištěno < 0,18%

Pekařské a cukrářské výrobky

Stanovení obsahu náplně buchty, koláče, záviny, šátečky ….

kontroly na základě podnětů spotřebitelů od roku 2008

Odebráno cca 60 vzorků, z toho téměř 25%

nevyhovujících

– extrémní nálezy: tvarohový závin – namísto 25%

zjištěny 3% náplně

Princip stanovení – mechanické oddělení náplně,

korekce na vstupní suroviny (přes sušinu, tuk)

Pekařské výrobky

máslové sušenky (PL) – deklarace 2% másla – zjištěno

0,41 %

Koření

pepř černý mletý, skořice mletá

– zjištěna přítomnost lepku v množství odpovídajícím 4% až cca

30% přidané mouky

šafrán blizny

– detekována přítomnost 3 syntetických barviv – podnět z VŠCHT….

– ponceau 4R, azorubin, tartrazin

Masné výrobky, maso, ryby

Masné výrobky:

trvanlivé salámy, šunka – nižší čistá svalová bílkovina,

vyšší aktivita vody - nedostatečně vysušené, sójová

bílkovina, SOM

– Vysočina (37x), Turistický salám (8x), Selský salám (3x), Lovecký

salám, Herkules

drůbeží karbanátky nižší obsah masa deklarace 80% -

zjištěno 55%

konzervy – nižší obsah masa

– Luncheon Meat – deklarace 70% - zjištěno 52%

Masné výrobky, maso, ryby

uzená krkovice bez kosti

– deklarace 75% masa – zjištěno 62%

kuřecí, krůtí řízky zmrazené

(chlazené)

– přidaná voda – zjišťováno z poměru

voda/bílkovina

– stanovený obsah masa na základě

bílkovin nižší než 100% (cca 80%)

tuňák steak v konzervě – zjištěna z

větší části drť

Mražené rybí výrobky

Technologie výroby rybích filetů

„Sea Frozen“ – zpracováno na moři přímo

na lodi

„Double Frozen“ – zmraženo na moři,

- rozmraženo a „zpracováno“ na pevnině

- znovu zamraženo

„Zpracování“ na pevnině

rozmrazení - uvolnění buněčné vody včetně

bílkovin a dalších živin

naložení do lázně s polyfosfáty a dalšími

látkami napomáhajícími zadržování vody

(kyselina citronová, NaCl apod.) přídavek

až 50% vody

zmrazení

glazování přídavek cca 10% vody

Stanovení obsahu masa

1. Stanovení celkového dusíku

2. Korekce na nebílkovinný dusík

3. Přepočet dusíku na obsah masa s použitím

vhodného faktoru :

Výsledky v roce 2007-2008

1. obsah rybího masa je již často deklarován

na obalu, přesto

2. ze 60 vzorků mražených ryb (filety) 50%

nevyhovujících

Obsah masa v rybích výrobcích (2014 – 2015) – stále problémy

název vzorku obsah masa deklarace

NEKTON Lososové nugetky v jemné rajčatové omáčce 35,4 % 85

Tiko Fish Fingers 26,9 % 36

Vita Star, rybí prsty z treskovitých ryb 48,8 % 55

Tiko Fish Fingers 25,7 % 36

OCEAN TRESKA PESTRÁ 50,6 % 80

FILETY Z TRESKOVITÝCH RYB 37,8 % 60

TRESKA PESTRÁ 48,3 % 80

NOWACO Pangasius filet (Pangasius hypophthalmus) 70,0 % 80

Tilapla filety bez kůže a kosti 66,0 % 96

OCEAN TRESKA aljašská 54,8 % 96

Krevety Gambas 200g 65,0 % 80

"FROSTRAR PLATÝZ FILETY BEZ KŮŽE" 55,8 % 95

OCEAN Treska aljašská 57,3 % 96

Pangas dolnooký 38,1 % 80

Tilápia filety bez kostí a kůže, s přidanou vodou-glazované 40,4 % 75

Pangas filety 51,8 % 80

Aljašská treska filety, TWARDZIK 39,8 % 80

Aljašská treska filety, TWARDZIK 44,4 % 80

Aljašská treska filety, TWARDZIK 47,5 % 80 63

Kontroly v roce 2009

zahájeny kontroly obalovaných rybích prstů a

obdobných výrobků – stejná / horší situace

jako v případě filetů

13 ze 17 vzorků bylo nevyhovujících

(jak z hlediska obsahu masa, tak z hlediska

přítomnosti nepovolených nebo

nedeklarovaných látek)

na SZPI podána žaloba společností TESCO

- v roce 2012 zamítnuta !!!!

Sýry

Tavený sýr z Domažlic různé příchutě (celkem 9 šarží)

sýr musí podle definice obsahovat výhradně mléčný tuk

zjištěno 11-75% rostlinného tuku

Smetanové zmrzliny

Mléčný tuk

stanovení kyseliny máselné a triacylglycerolů

zmrzliny deklarované jako smetanové

– s rozinkami: 0% mléčného tuku, pouze kokosový tuk

– karamelová: 75% mléčného tuku, 25% kokosový tuk

– bez příchuti: 100% mléčného tuku

Falšování piniových „oříšků“ - podnět

semínka některých druhů borovice (Pinus spp.)

jsou běžně konzumována jako tzv. piniové oříšky

(P. pinea, P. koraiensis, P. gerardiana...)

podnět: vyvolání hořké chuti po 24 – 48 hodinách

od konzumace, přetrvání hořké chuti až 2 týdny od

konzumace

senzorická analýza – potvrdila uvedené projevy

příčina - některé nově využívané druhy pěstované

v Asii nejsou na seznamu druhů určených k lidské

spotřebě (P. armandii and P. massoniana )

Nové kompetence SZPI – společné stravování

použití jiných surovin

– smažený sýr x alternativa mléčného výrobku

– srnčí maso x hovězí maso, svíčková x roštěná

– hovězí vývar x bujón

– máslo x margarín

– kebab deklarovaný jako telecí x obsahoval drůbeží bílkovinu

záměna výrobků

– parmezán x eidam

– pivo 12o x pivo 10o, Plzeň x Gambrinus …

ředění nápojů – hlavně lihoviny, džusy

nedodržení míry nápojů a hmotnosti porcí 68

Falšování

kromě uvedených příkladů jsou prováděny

analýzy autenticity olejů, čajů, doplňků

stravy, medu, vína…

prokazování falšování potravin je jednou z

priorit inspekční činnosti SZPI

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Documents