(stavba a funkce jednotlivých úseků) - zshk.cz · GIT (2) – podslizniční vazivo (tela submucosa) řídké, umožňuje vyrovnání přechodných řas velké množství cév

Apparatus digestorius(stavba a funkce jednotlivých

úseků)

Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové

GIT (1)● dutina ústní – řitní otvor● žlázy – játra, pancreas● systém trubicovitých orgánů:● stěna:

– sliznice (tunica mucosa)● DÚ, jícen a terminální konečník –

vrstevnatý dlaždicový● ostatní části – jednovrstevný cylindrický

s četnými žlázami (sekret ochraňuje a tvoří povrch kluzkým)

● někde je povrch hladký, jinde zřasen v klky

GIT (2)– podslizniční vazivo (tela submucosa)

● řídké, umožňuje vyrovnání přechodných řas

● velké množství cév a nervů– svalovina (tunica muscularis)

● začátek do poloviny jícnu a terminální konec = příčně pruhovaná svalovina

● zbytek – hladká svalovina● snopce uspořádány kruhovitě (vnitřní)

a podélně (zevní)● umožňuje peristaltický posun obsahu

GIT (3)– povrchová vrstva (tunica externa)

● v hrudní části – charakter řídkého vaziva (adventicie) – spojuje trávicí trubici s okolními orgány

● abdominální část – lesklá serózní blána, která kryje povrch orgánů

Cavitas (cavum) oris(dutina ústní)

Vestibulum oris (1)● podkovovitý prostor ohraničený rty,

tvářemi a zubními oblouky1) Rty (labia oris)● ohraničují předsíň● podkladem je kruhový sval ústní

(m.orbicularis oris)● labium superior (od tváří oddělen

nasolabiální rýhou) a labium inferior se spojují v ústních koutcích

● zevní strana kryta kůží, vnitřní sliznicíhttp://young-docs.de/66/Mundh%C3%B6hle.html

Vestibulum oris (2)● horní i dolní ret je přichycen k vestibulárním

stranám dásním pomocí uzdičky (frenulum labii sup. et inf.)

● okraj rtů – přechodná zóna mezi kůží a sliznicí– jemná kůže bez pigmentu - růžová barva s

prosvítajícími cévami2) Tváře (buccae)● podkladem je m. buccinator a tukový polštář

(corpus adiposum buccae)● zvnějšku kůže, zevnitř sliznice● proti druhé horní stoličce ústní vývoj příušní slinné

žlázy (ductus parotideus)

Cavum oris proprium (1)

● vlastní dutina ústní1) Tvrdé patro (palatum durum)● podkladem jsou výběžky os palatinum a maxily● odděluje dutinu nosní od ústní● kryta sliznicí, pevně přirostlá k periostu2) Měkké patro (palatum molle)● plynulá návaznost na tvrdé patro● podkladem jsou četné svaly● obloukovité slizniční řasy – patrové oblouky

– arcus palatoglossus – přední patrojazykový

http://www.anatomy.tv/StudyGuides/StudyGuide.aspx?guideid=15&nextID=19&maxID=0&customer=primal


– arcus palatopharyngeus – zadní patrohltanový● uvula (čípek) – uprostřed patrových oblouků● tonsila palatina – patrová mandle

– mezi patrovými oblouky– povrch rozbrázděn kryptami

● měkké patro je důležité pro polykání → při obrně je ztížené polykání a znemožněné sání

3) Jazyk (lingua)● svalový útvar na spodině dutiny ústní● nezbytný pro zpracování a posunutí stravy a řeč


● corpus linguae (tělo)– směrem dozadu se rozšiřuje a srůstá se

spodinou ústní → ● → radix linguae (kořen)

– zadní rozšířená část jazyka● apex linguae (hrot)● dorsum linguae (hřbet)

– sametový vzhled a četné papily = sídlo chuťových pohárků

● spodní volná část je se spodinou spojena frenulum linguae (uzdička jazyková)


● četné slinné žlázky● na spodině ústí vývodů

– podčelistní žláza slinná (glandula submandibularis)

– podjazyková žláza slinná (glandula sublingualis)4) Dásně (gingivae)● podkladem jsou alveolární výběžky čelistí, sliznice

pevně srůstá s periostem● obemyká pak zub a uzavírá vstup do zubního

lůžka


5) Zuby (dentes)● nejtvrdší orgán v těle; seřazené do horního

eliptického a dolního parabolického oblouku → DENTICE

● corona dentis – korunka● cervix dentis – krček● radix dentis – kořen● pulpa dentis – dřeňová dutina se zubní dření

– canalis radicis dentis – kořenový kanálek → cévy a nervy k inervaci a výživě dřeně

● periodontium – tuhé vazivo, drží zub pevně v lůžku

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/zuby-a-chrup-447950

corona dentis

cervix dentis

radix dentis


● dentin (zubovina) – tkáň tvořící zub, tvrdší než kost

– z 72% anorganické látky● email – sklovina na povrchu korunky – nejtvrdší

hmota v těle– 98% anorganických látek

● cement – kryje kořen, podobá se stavbou kosti● Druhy zubů:a) dentes incisivi (I) = řezáky (8)

– protáhlý, ze stran oploštěný tvar; ukusují sousto


b) dentes canini (C) = špičáky (4) – korunka vybíhá v hrot, dlouhý kořen; sousto

uchopí a trhác) dentes praemolares (P) = třenové (8)

– korunka má 2 hrboly, zevní je větší, vnitřní menší, jeden kořen (první horní někdy rozdělen na 2); rozmělňují potravu

d) dentes molares (M) = stoličky (12)– nejmohutnější zuby, korunka má 4-5 hrbolků,

kořeny 2 (dolní) – 3; rozmělňují potravu


● každý zub má ještě číslo● DENTES DECIDUI = mléčný chrup● 20 zubů● cca do 2.roku prořezány

http://www.diyfather.com/content/sequence-of-how-baby-teeth-come-outhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Chrup


● DENTES PERMANENTES = trvalý chrup

● 28 + 4 zuby „moudrosti“● 1. se prořezává mezi 5.-6.rokem,

dokončená výměna 12.-14.rok; zuby „moudrosti“ až v dospělosti nebo vůbec ne

http://scapula.pl/anatomia.php?strona=242http://absolventi.gymcheb.cz/2008/krkonec/vos5.html

http://www.anatomie-amsterdam.nl/sub_sites/slikken_website/html_pages/oral_cavity_yeslabel.htm

Sliny (salivae) (1)● bezbarvá vazká tekutina, denně cca 1-1,5 l● omezují kazivost● pH = 7-8● 99% voda +● 0,7% organické látky +

– α slinná amyláza (ptyalin) – štěpí sacharidy

● 0,3% anorganické– vápenaté, sodné, draselné a fosforečné– podpora tvorby zubního kamene

Sliny (salivae) (2)● Význam slin:● navlhčení přijaté potravy● zvlhčování sliznice dutiny ústní● mucin – činí sousto kluzkým● neutralizace příliš kyselých nebo alkalických

látek potravy● rozpuštění složek potravy – mohou lépe

dráždit sliznici → nepodmíněný reflex tvorby slin

● ochrana zubů před zubním kazem – smývají zbytky jídla (plak → živná půda pro bakterie)

Sliny (salivae) (3)● obsah lysozomů – antibakteriální látky● minerály podporující pevnost skloviny – fluor,

uhličitan vápenatý

Fyziologie orální části GIT (1)

● Zajištění několika životně důležitých nepodmíněných reflexů:

● sací● žvýkací● polykací

– vzruch vyvolá dráždění příslušných receptorů. Centra v prodl. míše, eferentní vlákna – součást hlavových nervů

– zajišťují příjem, zpracování potravy, posun sousta dál

– doplňují je salivační reflexy

Fyziologie orální části GIT (2)

● nepodmíněný – produkce slin vyvolána drážděním receptorů d.ú. přijatou stravou

● podmíněný – produkce slin na podkladě zrakové, čichové, abstraktní informace. Intenzita produkce úměrná stupni nasycení

Pharynx(hltan)

Hltan (1)

● trubice nálevkovitého tvaru 12-14 cm dlouhá● 3 části:1) Nosohltan (nasopharyng; pars nasalis)● nejprostornější● viz. dýchací systém2) Oropharyng (pars oralis)● střední část spojená s dutinou ústní● kříží se zde dýchací a polykací cestyhttp://cs.wikipedia.o

rg/wiki/Soubor:Illu_pharynx.jpg

Hltan (2)3) Laryngopharyng (pars laryngea)● dolní část, dopředu přechází do hrtanu,

dozadu do jícnu● epiglotis – odděluje vpředu tuto část proti

hrtanu– při polykání se překlápí a uzavírá hrtan

● Polykání – podmíněno uspořádáním příčně pruhované svaloviny

– snopce obloukovitě uspořádané– snopce šikmo podélně uspořádané

http://training.seer.cancer.gov/head-neck/anatomy/pharynx.html http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz/travici-soustava.html

Oesophagus(jícen)

Oesophagus (1)● Svalovina

– horní část = příčně pruhovaná– dolní část hladká svalovina– → umožňuje polykání ve všech polohách– peristaltické vlny posouvají sousto dále

● 3 fyziologická zúžení– 1. - na počátku jícnu → nejvíce poleptané

místo po vypití louhu/kyseliny– 2. - v místě, kde prochází mezi sestupnou

aortou a hlavním levým bronchem– 3. - 2-3cm nad kardií – kontrakcí svaloviny

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Illu_esophagus.jpghttp://www.tutorvista.com/content/science/science-ii/nutrition/alimentary-canal.php#oesophagus

http://www.painneck.com/esophagus

trachea

arcus aortae

oesophagus

trachea

oesophagus

aorta

truncus pulmonalis

bifurkace trachey

diafragma

os hyoideum

cartilago cricoidea

Oesophagus (2)● přímé pokračování hltanu a spojení se

žaludkem; délka cca 25-28 cm● pars cervicalis (krční část)● pars thoracica (část hrudní)● pars abdominalis (část břišní)

– po prostupu přes bránici● ostium cardiacum (kardie) – místo kde

vstupuje do žaludku● Sliznice

– vrstevnatý dlaždicový epitel


Ventriculus = gaster = stomachus

(žaludek)

Ventriculus (1)● nejobjemnější část GIT● vakovitý orgán, jako zásobárna potravy má

obsah cca 1-2 l; prázdný = stěny u sebe● tvar ohnutého vaku – závisí dle naplnění, tlaku

okolních orgánů, věku, pohlaví● uložen v epigastriu, vlevo od mediální rovinya) pars cardiaca (oblast česla)● místo spojení s jícnem = CARDIA = ČESLOb) corpus ventriculi (tělo žaludku)● navazuje na kardii

http://lulusvinka.ic.cz/zaludek.htm

Ventriculus (2)● směrem nahoru se vyklenuje a tvoří FUNDUS

ventriculi (klenba žaludeční)● směrem distálním se zužuje v → c) pars pylorica (část vrátníková)● plynulý přechod do duodena● směřuje mírně doprava a nahoru● PYLORUS = vrátník

● curvatura ventriculi major (velké zakřivení)– doleva a dolů od kardie k pyloru– odstupuje před kličky střev velká předstěra

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Gray1046.png

http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=121

Ventriculus (3)● curvatura ventriculi minor (malé zakřivení)

– doprava a nahoru od kardie k pyloru– k játrům odstupuje malá předstěra

● Sliznice– jednovrstevný cylindrický epitel + četné

žlázy– tvoří plicae gastricae = nepravidelné řasy,

pouze v místě malého zakřivení řasy podélné → umožňují stékání tekutin přímo do duodena

● Svalovina– ve 3 vrstvách

Ventriculus - fce (4)● MECHANICKÁ● větší náplň = větší dráždění stěny →

mohutnější stahy● peristola – po naplnění žaludku se stěny

pevně přimknou k potravě a nastává klidové období

– pokračuje účinek slinné amylázy– žaludeční šťáva prostupuje potravou,

okyseluje tak obsah a potlačuje činnost α amylázy

● svalstvo koná pomalé rytmické pohyby, tráveninu (chymus) rozmělňuje a promíchává

Ventriculus - fce (5)– stah začíná v kardii a směřuje směrem k

pyloru– obsah se nadále promíchává a vzniká

chymus● chymus je pak po částech posouván do

duodena– pomocí silných kontrakčních vln

● cukerná strava – odchází za 2-4 hodiny● tuková strava – 5-7 hodin●

Ventriculus - fce (6)● CHEMICKÁ● žaludeční žlázy tvoří žaludeční šťávu● bezbarvá, řídká; 1,5-2 l za den● pH silně kyselé – 1-31) HCl● nabobtnání vaziva – význam hlavně u masa

→ rozpad na menší svalové části● aktivace pepsinogenu na pepsin – začíná

trávení BÍLKOVIN● podpora vstřebávání B

1, B

2, C

Ventriculus - fce (7)● vstřebávání minerálů – Fe, Ca● protiinfekční účinek – ničení mikroorganismů2) MUCIN● ochranný význam, chrání sliznici před účinky

kyselé šťávy a mechanickým poškozením3) CASTLEHO (vnitřní) FAKTOR● důl. pro vstřebávání B

12 – vstřebává se v

terminálním ileu● vazbou na vitamín ho chrání před degradací

Ventriculus - fce (8)● Řízení produkce žaludeční šťávy:1) CEFALICKÁ fáze● reflexně podmíněná – viz. tvorba slin● reflexně nepodmíněná – přítomnost potravy v dutině

ústní2) GASTRICKÁ fáze● nastává až po příchodu potravy do žaludkua) neurogenní složka● drážděním mechano- a chemoreceptorů žaludeční

sliznice● řízeno n.X

Ventriculus - fce (9)b) humorální složka● prostřednictvím gastrinu

– produkován, když pH vzroste nad 2,5 -. vlivem bílkovin, alkoholu

– v duodenu a pyloru● gastrin → degranulace mastocytu (bohatě

zastoupeny ve sliznici žaludku)– uvolňují histamin → stimuluje bezprostředně

produkci žaludeční šťávy

Evakuace žaludku (1)● Nepodmíněně reflexní mechanismy1) Humorální● vyvoláno sliznicí duodena

– vlivem kyselého chymu, jeho množstvím a ↑ osmotickým tlakem → produkce enterogastrinu → krevní cestou k pyloru →

– → ↑ jeho napětí, zábrana dalšího vyprázdnění žaludku do té doby, než je předchozí dávka zpracována

2) Neurogenní● spouštěčem je neurogenní útlum motility žaludku

Evakuace žaludku (2)– vlivem dráždění receptorů duodenální sliznice– vzruchová aktivita vedena ke svalovině

žaludku → ÚTLUM → nervus vagus

Intestinum tenue(tenké střevo)

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Tenk%C3%A9_st%C5%99evo

Tenké střevo (1)● trubice zprohýbaná do kliček, 3 části, plynule

do sebe přecházející, dlouhá cca 5-7m, šířka cca 3cm

1) DUODENUM (dvanáctník)● tvar podkovy, délka asi 25-30cm (podle staré

míry cca 12 palců → dvanáctník)● konvexitou míří doprava (uložena hlava

pankreatu)● sestupná část – papila duodeni major

(papila Vateri + Oddiho svěrač)– ústí choledochu a ductus pancreaticus

http://sphincter-of-odii-sod.blogspot.com/2006/07/ampulla-of-vater.html

http://www.hopkins-gi.org/GDL_Disease.aspx?CurrentUDV=31&GDL_Cat_ID=BB532D8A-43CB-416C-9FD2-A07AC6426961&GDL_Disease_ID=0ADCFD83-7DE7-4D53-82F5-6F0C9BFB7F14

Tenké střevo (2)– papila duodeni minor – cca 2cm nad

velkou papilou → ústí přídatného slinivkového vývodu

● výše 2.bederního obratle – flexura duodenojejunalis → pokračuje do jejuna

● stálá poloha fixována srůstem se zadní stěnou břišní

2) JEJUNUM (lačník)● nejdelší úsek tenkého střeva – asi 3/5 délky● na mrtvole jsou kličky prázdné – proto název

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Duodenum



http://www.lfhk.cuni.cz/kcvl/stranky/Kapsle/C-N1.html

http://www.bartleby.com/107/248.html

Tenké střevo (3)3) ILEUM (kyčelník)● uložen v oblasti pravé jámy

kyčelní● poloha je pohyblivější – kličky

zavěšeny v mesenteriu (okruží)● kratší a užší než jejunum● ústí do slepého střeva →

ostium ileocaecale (Bauhinská chlopeň) – pustí jednorázově cca 2ml

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Intestinum_crassum

Bauhinská chlopeň

caecum

Tenké střevo (4)● Stěna

– četné poloměsíčité, na osu střeva kolmo postavené kruhové řasy

– směrem aborálním jich ubývá– význam pro promíchávání a mechanické

obracení tráveniny● Sliznice

– uzpůsobena ke vstřebávání živin– vybíhá v četné klky (jednovrstevný

resorpční epitel) → schopnost zvětšit do značné míry resorpční plochu

– četné žlázky → střevní šťávahttp://www.bartleby.com/107/illus1059.html

http://biologigonz.blogspot.com/2009/12/intestinum-tenue-usus-halus.html

Tenké střevo (5)– pohárkové buňky – ojedinělé mezi klky. Tvoří

hlen, v horní části střeva sekretin – hormon podporující pankreas ve vyměšování pankreatické šťávy

● hlen v duodenu chrání sliznici před kyselým obsahem ze žaludku

● Podslizniční vazivo– řídké, uložené uzlíky a pláty mízní tkáně– podslizniční vazivo klků – mohutné pleteně

cévních kapilár● Svalovina

– vnitřní = cirkulární– zevní = podélná

Tenké střevo (6)● rytmické kontrakce obou vrstev =

1) kývavé pohyby● kontrakcí podélné svaloviny – úsek střeva se zkracuje

a následně relaxuje– kývavé pohyby krátkých úseků střeva promíchávají

tráveninu se střevní šťávou

2) peristaltické pohyby● charakter postupných vln → posun obsahu dále● BER (basální elektrický rytmus) – zdroj podnětu =

pacemaker– v horní části duodena → vysílá rytmické podněty →

aktivují hladkou svalovinu

Tenké střevo (7)– → podněty k dráždění z mechanoreceptorů

(obsah střeva) a chemoreceptorů (skladba chymu)

● kontrakce se šíří po předchozí relaxaci svaloviny● jsou asi 10x/min.● Parasympatikus = zrychluje● Sympatikus = snižuje

– výjimka = stres (psychogenní) – pod vlivem sympatiku → peristaltika zrychlená

Střevní šťáva (1)● cca 1 l denně; tvoří se plynule1) DISACHARIDÁZY● enzymy štěpící disacharidya) maltáza – štěpí maltózu na 2 glukózy (monosacharid)

b) sacharáza – štěpí sacharózu na G a fruktózu ( - “ -)c) laktáza – štěpí laktózu na G a galaktózu ( - “ -)2) PEPTIDÁZY● dokončují štěpení bílkovin – výsledkem →

aminokyseliny

Střevní šťáva (2)

3) ENTEROKINÁZA● aktivuje proteolytické enzymy pankreatické šťávy4) MUCIN● kryje sliznici a chrání ji před poškozením

Intestinum crassum(tlusté střevo)

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Intestinum_crassum

Tlusté střevo (1)● dlouhé asi 1,5m; tvaru čtverhranného rámce● šedožlutá barva● obkružuje kličky tenkého střeva● haustra – výdutě stěny tlustého střeva● appendices epiploicae – tukové přívěsky● plices semilunares – poloměsíčité řasy● taeniae – tračníkové proužky1) CAECUM (slepé střevo)● ústí do něho ileum – ústí opatřeno chlopní →

umožnění jednosměrné pasáže obsahu

http://radiographics.rsna.org/content/20/2/399.full


Tlusté střevo (2)● appendix vermiformis (červovitý přívěsek)

– vybíhá z dolního konce caeca– velké množství lymfatické tkáně – častá

příčina zánětu2) COLON ASCENDENS (vzestupný tračník)● pokračování slepého střeva, vpravo a vzhůru● flexura coli dx. (= flexura hepatica) (jaterní

ohbí) →3) COLON TRANSVERSUM (příčný tračník)● nejdelší úsek tlustého střeva

http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Textbook.php?intPhotogallerySectionId=50000&intPhotogalleryLastSectionId=50000&intPage=2

flexura lienalis

haustra

ampula recti

Tlusté střevo (3)● zavěšen na peritoneálním závěsu → prohnutý

konvexitou dolů● napříč dutinou břišní ke slezině● flexura coli sin. (=flexura lienalis) (slezinné

ohbí →4) COLON DESCENDENS (sestupný tračník)● sestupuje po levé straně dolů do levé jámy

kyčelní a přechází v esovitou kličku5) COLON SIGMOIDEUM (esovitá klička)● zavěšena na peritoneálním závěsu = esovitý

průběh


Tlusté střevo (4)6) RECTUM (konečník)● uložen v konkavitě os sacrum = flexura

sacralis– tato část rozšířena = AMPULA RECTI

● canalis analis = pokračování ampuly – opatřeno svěračem řitním

● bohatá cévní pleteň● ANUS – řitní otvor → ústí konečníku na

povrch

http://et.wikipedia.org/wiki/Pilt:Dickdarm-Schema.jpg http://gta-x.info/h252.htm

caecum et appendix vermiformis

colon ascendens colon descendens

colon transversum

colon sigmoideum

rectum

Fyziologie tlustého střeva (1)

● do toho úseku přichází nestrávené a nestravitelné zbytky potravy (vláknina …)

● Úkol tlustého střeva:● zahustit obsah – vstřebávání vody● produkovat hlen – činí obsah kluzkým,

ochrana sliznice před mechanickým poškozením

● vstřebávání elektrolytů, léků, vitamínů● šťáva – slabě zásaditá → velké množství

drobných žlázek → vhodné pH pro střevní bakterie


● Motilita:● Parasympatikus = zvyšuje hybnost● Sympatikus = snižuje hybnost● motilitu podporuje:

– rozpínání (distenze) střeva obsahem (mohou i plyny, které tam vznikají)

– chemické dráždění kyselinami – vznikají kvašením zejména vlákniny

● DEFEKACE1) přesun obsahu z esovité kličky do rekta →

nárůst tlaku → dosáhne-li 50 Torrů ⇒


2) pocit nucení na stolici3) ochabnutí vnitřního svěrače

– parasympatikus – snižuje tonus– sympatikus – zvyšuje tonus

4) volní snížení tonu zevního svěrače● Není-li vyhověno tlaku, po čase vymizí a

defekační reflex je potlačen● vnitřní svěrač – řízen reflexně nezávisle na

naší vůli● zevní svěrač – vůlí navozené potlačení → z

mozkové kůry


● Střevní mikroflóra:a) Escherichia coli● saprofytická bakterie

– zkvašení vlákniny – uvolní se plyn (CO2),

MK o krátkém řetězci (podpora odolnosti sliznice, ↑ prokrvení, po vstřebání antisklerotický účinek)

– syntéza vitamínů – skupiny B a Kb) Hnilobné bakterie● působí zejména na zbytky bílkovin – řada

toxických látek → z velké míry odcházejí


● → „za živa“ účinná bariéra, po smrti selhává, hnilobné bakterie pak rozkládají veškeré tkáně těla

● Sterkobilin – vlivem bakterií ze sterkobilinogenu (žlučí do střeva) – rozpadový produkt Hb

– okrová barva stolice

Hepar, vesica fellea(játra, žlučník)

http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Textbook.php?intPhotogallerySectionId=50000&intPhotogalleryLastSectionId=50000&intPage=1

Játra (1)● největší žláza v organismu, červenohnědá

barva, bohatě prokrvená, velice křehká● cca 1,5kg● v pravé klenbě brániční, částí zasahují i do

levé● facies diaphragmatica – část obrácená k

bránici● facies visceralis – obrácená k orgánům

dutiny břišní


facies diaphragmatica

http://anatomiea.sweb.cz/4jatra.htm

Játra (2)● lobus hepatis dexter (pravý lalok)

– největší– od levého oddělen srpovitým vazem

● lobus hepatis sinister (levý lalok)● lobus caudatus (ocasatý lalok) a lobus

quadratus (čtyřhranný lalok)– z viscerální strany

● Viscerální strana – zářezy ve tvaru písmene „H“

– příčné rameno = porta hepatis → – → vena portae, a.hepatica propria,

žlučovod

http://anatomiea.sweb.cz/4jatra.htm

1 – pravá větev a.hepatica propria; 2 – levá větev a.hepatica propria;3 – a.,v. gastrica sinistra; 4 – žaludek; 5 – truncus celiaticus; 6 – a.lienalis;7 – aorta abdominalis; 8 – a.hepatica communis; 9 – v.lienalis; 10 – v.mesenterica inferior;11 – pancreas; 12 – a.,v.mesenterica superior; 13 – duodenum; 14 – a.,v. gastroduodenalis;15 – ductus choledochus; 16 – v. portae; 17 – a.hepatica propria; 18 – v.cava inferior;19 – a.gastrica dextra; 20 – a.,v.cystica; 21 – lobus hepatis dexter; 22 – vesica fellea

facies visceralis

lobus dexter

lobus sinister


lobus quadratus

lobus caudatus


Játra (3)● Cévní Cévní zásobení jater: jater:● a. hepatica communis – viz. truncus

coeliacus– výživa jater

● v.portae– přivádí krev ze splanchnické oblasti– rozpadá se na složitou síť mezilalůčkových

žil – viz. dále● vv.hepaticae (2-3)

– odvádí krev do v.cava inf.

Játra (4)● Struktura jater:● morfologickou jednotkou je lalůček centrální

žíly (lobulus venae centralis)– podoba šestibokého hranolu cca 1-2

mm velký– každý lalůček je funkčně malým filtrem

a skládá se z trámců jaterních buněk →

– → jaterní buňky jsou hvězdicovitě uspořádané kolem centrální žíly

– centrální žíla → větvení vena portae● z centrální žíly teče přefiltrovaná krev do

jaterní žílyhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hepatic_structure.png

Játra (4)● mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy = zvláštní typ

kapiláry● uprostřed trámců – na protilehlém konci hepatocytu –

jsou žlučové kapiláry, které odvádějí žluč, spojují se do větších →

● → ductus hepaticus dx. et sin. (až pravý a levý jaterní vývod) → spojejím vzniká ductus hepaticus communis →

● v brance jaterní se spojuje s ductus cysticus (ze žlučníku) a vytváří ductus choledochus

● Primární jaterní acinus– nejmenší funkční jednotka – 1/6 lalůčku + 1/6 lalůčku

vedlejšího

http://www.enotes.com/topic/Lobules_of_liver


Funkce jater (1)1) Metabolismus základních živin – viz.

fyziologie výživy2) Metabolismus vitamínů

– velká zásobárna zejména B12

– produkce žluči → možnost vstřebat tuky → a tedy i liposolubilní vitamíny

3) Odbourávání řady hormonů– aldosteron – zejména– inzulín

4) RES buňky jater (makrofág v sinusoidech) se odbourává Hb

Funkce jater (2)– vzniklý bilirubin se konjuguje → tvorba

žlučového barviva5) Detoxikační funkce

– zbavuje škodlivé látky jedovatosti pro tělo– UREA – z amoniaku → tzv.malý Krebsův

cyklus = detoxikuje amoniak uvolněný při odbourávání aminokyselin

– většinu látek zneškodňuje procesem konjugace – např. s kyselinou glukuronovou

6) Metabolismus minerálů– zásobárna Fe, Co, Cu

Funkce jater (3)7) Tvorba žluči8) Tvorba tepla

– mohutná– uvolňuje se při metabolických dějích– krví rozváděno po těle → slouží

termoregulaci9) Krevní zásobárna

– hypovolemie → vyprázdnění zásob → ↑ cirkulujícího objemu krve

– vyprázdnění při pobytu s ↓ pO2 (krev v

zásobách má vyšší Hct)

Funkce jater (4)– → mechanismus akutní adaptace

organismu na hypoxii10) Vztah k hemostáze

– tvorba hemokoagulačních faktorů, fibrinogenu

11) Tvorba heparinu (jaterní heparinocyty)– aktivuje lipoproteinovou lipázu – součást

přirozených antikoagulačních mechanismů = ANTITROMBIN III

Žlučový měchýř ● na spodní straně pravého jaterního laloku● protáhle hruškovitý tvar● zásobárna žluče● fundus vesicae billiaris (dno) – směřuje

dolů a dopředu, přečnívá hranu jater● corpus vesicae billiaris (tělo) – leží v

příslušné jamce v jaterním parenchymu. Směrem dozadu se zužuje →

● collum vesicae billiaris (krček) – přechází plynule v →

● ductus cysticus (vývod žlučníku)http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vesica_biliaris


http://medlinux.blogspot.com/2008/12/kolelitiasis.html

Žluč, význam žlučníku (1)● produkt jaterních buněk, tvoří se neustále● množství za den – 0,7 – 1,2 l, pH 7,1-7,3● hustá žlutozelená kapalina● Složení žluči:1) Voda – 97%2) Soli žlučových kyselin – 0,7%● nejdůležitější součást žluči; v játrech z

cholesterolu● emulgují tuk (TAG), vedou k jeho rozpadu v

chymu na velké množství mikročástic → dobře přístupné pro pankreatickou lipázu

Žluč, význam žlučníku (2)● enterohepatální oběh žlučových kyselin = část

se jich zpět vstřebá– zablokování oběhu = ↑ syntéza žlučových

kyselin s cholesterolem● některé typy hypercholesterolémií →

podávání léků, které zvyšují syntézu žlučových kyselin → snížení hladiny cholesterolu v krvi

3) Žlučová barviva – 0,2%● bilirubin – z rozpadu Hb v RES buňkách jater a

sleziny

Žluč, význam žlučníku (3)– dostává se do krve, naváže se na albumin =

nekonjugovaný = nepřímý bilirubin– → komplex je následně vychytáván játry, zde

se konjuguje s kyselinou glukuronovou (stane se rozpustný ve vodě) a je vylučován do žluči

– v tlustém střevě vlivem mikroflory vzniká sterkobilinogen → oxidací sterkobilin

– malá část se vstřebává zpět a vylučuje se močí jako urobilinogen, po oxidaci urobilin

● onemocnění jater = část konjugovaného se objevuje v moči → temně žluté zabarvení

Žluč, význam žlučníku (4)4) Cholesterol – 0,06%● v rozpustné formě je udržován pomocí žlučových

kyselin– nedostatek solí nebo nadbytek cholesterolu =

krystalizace cholesterolu ve žlučníku → konkrementy

5) Lecithin – 0,1%● hlavní fosfolipid ve žluči, podporuje rozpuštěnost

cholesterolu

6) Anorganické soli – 0,7%● Na+, HCO

3-

Žluč, význam žlučníku (5)● Regulace tvorby žluči:● Humorální vliv

– žlučové kyseliny – působí na hepatocyty– glukagon – podporuje tvorbu– sekretin – tvořen duodenální sliznicí vlivem

MK v chymu● Neurogenní vliv

– nervus vagus

Význam žlučníku:● rezervoár vytvořené žluči (v době hladovění

neodtéká do duodena)

Žluč, význam žlučníku (6)● zde se ale ještě více zahušťuje● vyprázdnění žlučníku je řízeno:● humorálně

– cholecystokinin – vzniká ve sliznici duodena; stimulem jsou MK, AK, HCl, Mg soli v chymu → vyvolá kontrakci svaloviny žlučníku a otevření Oddiho svěrače

Pancreas(slinivka břišní)

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Slinivka_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD

Slinivka břišní (1)● protáhlá žláza dlouhá cca 25cm● uložena za žaludkem, táhne se po

zadní stěně břišní od duodena doleva až ke slezině

● laločnaté struktury, vývody lalůčků se postupně spojují v:

● ductus pancreaticus (vývod velký)● ductus pancreaticus accessorius

(přídatný vývod)1) Caput pancreatis (hlava)● uložena v konkavitě duodena

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Slinivka_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD

Slinivka břišní (2)2) Corpus pancreatis (tělo)● protáhlého tvaru3) Cauda pancreatis (ocas)● dosahuje až ke slezině● Zevní sekrece pankreatu:● nepravidelné lalůčky se žlázovým epitelem● drobné vývody lalůčků se spojují v ductus

pancreaticus● produkce pankreatické šťávy

Slinivka břišní (3)● Vnitřní sekrece pankreatu:● viz. endokrinní systém

http://www.clivir.com/lessons/show/what-are-the-symptoms-of-diabetes.html

Slinivka břišní (4)● Pankreatická šťáva:● bezbarvá, slabě alkalická látka – pH 7-8● množství cca 1 l/DA) Organické látky● trávicí enzymy1) Proteolytické● chymotrypsinogen

– v aktivní formě chymotrypsin → účinkem enterokinázy (tvořená v tenkém střevu)

Slinivka břišní (5)● trypsinogen

– v aktivní formě trypsin → účinkem enterokinázy

● prokarboxypeptidáza– aktivuje se na karboxypeptidázu

● vylučují se v neaktivní formě → aby nemohly proteolyticky účinkovat ve vývodech a rozrušovat vlastní tkáň pankreatu

2) α amyláza● štěpí cukry na maltózu

Slinivka břišní (6)3) Lipáza● odštěpuje mastné kyseliny (MK) jednu po

druhé z triacylglycerolů (TAG)– → TAG = lipáza → MK + diacylglycerol =

lipáza → MK + monoacylglycerol → glycerol + MK

4) Fosfolipáza● štěpí fosfolipidy

B) Anorganické látky● HCO

3- - zejména; neutralizuje kyselý chymus

● voda

Slinivka břišní (7)● Řízení sekrece pankreatické šťávy:a) Nepodmíněně reflexní

– kontakt potravy s dutinou ústní vyvolá s předstihem produkci pankreatické šťávy

– stimulace trvá i při kontaktu tráveniny s žaludeční stěnou

– vedeno cestou nervus vagusb) Humorální● díky hormonům GIT, které jsou tvořené se

stěně GIT, krví přenesené do slinivky, kde podporují tvorbu pankreatické šťávy

Slinivka břišní (8)– sekretin

● vzniká zejména v duodenální stěně vlivem kyselého chymu

● tvoří velké množství šťávy s obsahem HCO3-

– pankreozymin (= cholecystokinin)● produkován sliznicí duodena vlivem

produktů žaludečního trávení● zvyšuje množství enzymů v

pankreatické šťávě– gastrin

● tvoří se v žaludečním antru

Slinivka břišní (9)● stimulace

slinivky k produkci šťávy bohaté na enzymy ještě v době, kdy je chymus v žaludku


ZdrojeBorovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8

(stavba a funkce jednotlivých úseků) - zshk.cz · GIT (2) – podslizniční vazivo (tela submucosa) řídké, umožňuje vyrovnání přechodných řas velké množství cév

Documents