PROGNÓZA VÝVOJE VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH A ZMĚNY STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2033 S S T T A A V V E E B B N N I I C C T T V V Í Í Zakázka KZPS-03-DS v rámci projektu „Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – I. etapa“ Zadavatel: Konfederace zaměstnavatelských svazů Zpracovatel: Národní vzdělávací fond, o.p.s. Finální verze leden 2015
64
Embed
SSTTAAVVEEBBNNIICCTTVVÍÍ - sps.cz · Je vytvářena pro 41 odvětví ekonomiky pro každý z členských států EU a 5 dalších evropských zemí. Využívá E3ME model, který
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
2. Prognóza produkce a zaměstnanosti v odvětví……………………………………….………..28
3. Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti
v odvětví……………………………..……………………………………………………………………………32
4. Vývoj ve vybraných klíčových profesích………………………………………………………..…..38
Příloha č. 1 – Analýza trendů ………………………………………………………………………………………..43
Příloha č. 2 – Formulář pro experty……………………………….……………………………………….……..59
Příloha č. 3 - data………………………………………………………………………………………………….……...61
3
Úvod
Cíle prognózy
Předkládaná prognóza vybraných odvětví byla připravena v rámci zakázky KZPS-03-DS pro
Konfederaci zaměstnavatelských svazů jako součást širšího projektu „Společným postupem sociálních
partnerů k přípravě odvětví na změny v důchodovém systému – I. Etapa“. Cílem bylo vytvořit
prognostické podklady o budoucím vývoji v odvětvích pro další práci odvětvových platforem při
vyjednávání o změnách v důchodovém systému.
Cílem prognózy je předvídat směry vývoje a ukázat rozměr trendů a problémů v zaměstnanosti v
odvětvích na konkrétních datech, identifikovat jejich příčiny a promítnout vše věrohodným způsobem
do budoucnosti podle definovaných scénářů, a to v odvětví jako celku a ve vybraných klíčových
profesích. Záměrem prognózy není nabízet řešení problémů v odvětví spojených např. se stárnutím
pracovní síly, ale přispět k řešení tím, že poskytne sociálním partnerům věrohodné podklady pro
hledání vhodných řešení.
Rozsah zadání
V souladu se zadáním zakázky jsou pro jednotlivá odvětví zpracovány prognózy vývoje produkce a
vývoje zaměstnanosti ve třech variantách do roku 2033. Variantně je rovněž zpracován vývoj
zaměstnanosti v klíčových profesích, které byly definovány odvětvovými platformami. Návazně na
prognózy vývoje v odvětvích jsou dále analyzovány budoucí změny ve struktuře zaměstnanosti
podle věkových skupin, kvalifikace a regionální alokace.
V rámci projektu byly zpracovány prognózy vývoje zaměstnanosti pro následujících osm odvětví
české ekonomiky dle zadání:
Zemědělství - CZ-NACE Sekce A, skupina 01
Těžební průmysl - CZ-NACE Sekce B (05-09)
Textilní a oděvní průmysl - CZ-NACE 13-14
Polygrafický průmysl - CZ-NACE 18
Stavebnictví - CZ-NACE Sekce F (41-43), včetně části zpracované pro 41.1 a 42
Doprava (Silniční nákladní doprava) - CZ-NACE 49.4
Vzdělávání - CZ-NACE 85.1-85.4
Kultura (Činnosti knihoven a archivů) CZ-NACE 91.01
4
Možnosti a omezení prognózy
Prognózy na velmi dlouhé období jsou spojeny s řadou obtíží. Čím je vzdálenější horizont prognózy, tím
méně přesně lze budoucí vývoj číselně vyjádřit.1 Ve vzdáleném horizontu lze úspěšně pouze načrtnout
obrysy budoucnosti. Skutečností je, že prognózy vývoje zaměstnanosti odvětví na období dvaceti let
nebyly v České republice dosud zpracovány a ani v zahraničí to není běžné. Proto se zpracovatelé
prognózy se snažili v maximální míře využít kombinaci věrohodných podkladů a předkládat jen takové
závěry a výstupy, které jsou dobře podložené. Autoři přitom vycházeli z renomovaných projekcí Cedefopu
(Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání), které byly dále aktualizovány a korigovány o
poslední známé trendy a doplněny závěry sekundárních analýz dostupných studií a názorů expertů
z daných odvětví a závěrů dotazníků, které byly zpracovány v rámci jednotlivých odvětvových platforem.
Průběh prací byl průběžně konzultován se zástupci všech platforem. V rámci každé platformy proběhly 1
až 3 schůzky podle aktuální potřeby, kdy byla diskutována použitá statistická data, východiska prognózy,
klíčové faktory a trendy budoucího vývoje daného odvětví.
Vývojové změny probíhají v některých odvětvích velmi rychle v důsledku pronikání moderních
technologií a změn v poptávce, takže se mění nejen celkový rozsah zaměstnaných osob či profesních
skupin v odvětví, ale i charakter práce jednotlivých profesí. V některých případech bude jistě
docházet k tomu, že klasické profese se promění natolik, že dojde ke změně jejich názvu, nebo se pod
stejným názvem bude skrývat zcela jiná škála činností než tomu je dnes. Prognózovat budoucí vývoj
v tak vzdáleném horizontu na základě současných nominálních struktur a definovaných kategorií
(klasifikace CZ-NACE, CZ-ISCO apod.) je proto velkým zjednodušením a je třeba to mít při
interpretaci výsledků prognóz na paměti.
Struktura výstupů
Výstupy projektu jsou v následujícím textu uspořádány tak, aby byla nejprve podrobně objasněna
metodika zpracování prognóz. Jsou zde popsány postupy, které tvoří jednotný metodický základ,
neboť bylo snahou postupovat u všech odvětví obdobným způsobem (viz část I. Metodika prognóz).
Specifika metodických postupů a konkretizace jejich předpokladů jsou pak rozvedeny v rámci
prognóz jednotlivých odvětví.
Dále je zařazeno osm kapitol věnovaných prognózám jednotlivých odvětví. Každá z těchto kapitol
zahrnuje kromě již zmíněných metodických specifik také shrnutí dosavadních trendů a východiska
prognózy, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje produkce odvětví v podobě
hrubé přidané hodnoty, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje
zaměstnanosti v odvětví, analýzy předpokládaných změn ve strukturách zaměstnanosti a základní,
optimistickou a pesimistickou variantu prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání.
Nedílnou součástí každé odvětvové kapitoly jsou přílohy obsahující analýzu dosavadních trendů
(souhrn sekundárních analýz), strukturu dotazníku pro experty a data projektovaných hodnot
s grafy.
1 Pro ilustraci lze uvést příklad předpovědi počasí. Předpověď na nejbližší tři dny je velmi přesná. Je možné se dozvědět
přesné hodnoty, teploty, tlaku, srážek atp. Dlouhodobý výhled na dva měsíce ovšem pracuje už pouze s hrubými kategoriemi podprůměrných, průměrných a nadprůměrných teplot a srážek.
5
METODIKA PROGNÓZ
Při zpracovávání prognóz v jednotlivých odvětvích s výjimkou kultury a vzdělávání se vycházelo z
jednotné metodiky. Díky tomu je možné porovnávat trendy mezi jednotlivými odvětvími. Metodika
prognóz pro odvětví vzdělávání a kultury se od ostatních odvětví odlišuje. Důvodem je netržní
charakter těchto odvětví, který značně ovlivňuje povahu dostupných dat, ale i odlišné faktory, které
ovlivňují jejich vývoj.
Výsledná prognóza pro každé odvětví obsahuje tři hlavní analytické výstupy:
i) Prognózu hrubé přidané hodnoty a celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ve
třech scénářích;
ii) Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětvích (zejména
s ohledem na věk, vzdělání a region);
iii) Prognózu zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání.
Zmíněné tři kroky byly realizovány ve vzájemné provázanosti, přičemž prognóza celkové zaměstnanosti
v odvětví tvoří východisko pro prognózu zaměstnanosti ve vybraných klíčových povoláních v tomto
odvětví a pro prognózu (či analýzu trendů) strukturálních změn zaměstnanosti v odvětví.
Schéma 1: Základní postup tvorby prognóz
Cedefop projekce
HPH a
zaměstnanosti ve 41
odvětvích
Prognóza HPH a
zaměstnanosti v 8
zadaných odvětvích
Prognóza zaměstnanosti
v klíčových povoláních
Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn
zaměstnanosti v odvětvích
Prognózy pro všechna odvětví mají následující společné rysy:
a) prahem prognózy je rok 2013, data v projekcích tedy odrážejí reálný vývoj do roku 2012, od
2013 se jedná již o namodelovanou hodnotu,
b) horizontem prognózy je rok 2033,
c) prognózy navazují na analýzu dosavadních trendů vývoje odvětví a na sekundární analýzy
zpracované v rámci projektu,
6
d) prognózy jsou zpracovány v základní, pesimistické a optimistické variantě na základě scénářů
vytvořených ve spolupráci s platformami a jejich experty,
e) odrazovým můstkem pro tvorbu základního scénáře vývoje v odvětví je projekce Cedefopu
dostupná pro všechny členské země EU (viz dále),
f) jednotlivé prognózy a scénáře jsou doplněny o vysvětlující komentář.
1 Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a
zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích
Východiskem a základním vstupem pro zpracování prognóz jednotlivých odvětví jsou podkladové
analýzy dosavadních trendů v odvětví zpracované z dostupných dat (zejména Výběrové šetření
pracovních sil a Národní účty). Protože prognózy vývoje odvětví na období dvaceti let nebyly na
úrovni ČR dosud zpracovány, je jako hlavní zdroj prognóz vývoje produkce a zaměstnanosti
v základním scénáři využita evropská projekce, kterou vytvořil Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj
odborného vzdělávání). Prognózy vývoje odvětví vycházejí z celkového rámce hospodářského vývoje
země a – vzhledem k tomu, že ČR patří mezi velmi otevřené ekonomiky s vysokým podílem
zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu – i globální ekonomiky.
1.1 Projekce Cedefopu a její využitelnost pro prognózu zaměstnanosti v osmi
zadaných odvětvích
Projekce Cedefop je klíčovým zdrojem pro prognózy ekonomického výkonu (měřeného hrubou
přidanou hodnotou) a zaměstnanosti publikované v této studii v základním scénáři. Cedefop zahájil
práce na evropských projekcích potřeby kvalifikované práce v r. 2006 a navázal tak na několikaleté
období výzkumu v oblasti předvídání kvalifikačních potřeb a trhu práce v evropských i
mimoevropských zemích a v následujících projektech pokračoval prognózami nabídky práce
v Evropské unii jako celku i jeho jednotlivých zemích. Projekce Cedefopu vychází z ekonometrického
modelování časových řad. Je vytvářena pro 41 odvětví ekonomiky pro každý z členských států EU a 5
dalších evropských zemí. Využívá E3ME model, který je vyvinut Cambridge Econometrics. Projekce
pracuje s 33 sadami ekonometricky odhadovaných rovnic, které obsahují indikátory, jako jsou složky
HDP, zaměstnanost, mzdy a ceny, poptávka po energii a poptávka po materiálech. Horizont
předpovědi současné projekce je rok 2025. Z publikovaných výsledků lze pro účely této studie využít
projekci HPH v odvětvích a projekci zaměstnanosti. 1
1 Projekce je publikována na webových stránkách Cedefop, a to ve dvou uživatelských úrovních: Základní výsledky –
dostupné otevřeně veřejnosti (http://www.cedefop.europa.eu/EN/about-cedefop/projects/forecasting-skill-demand-and-supply/skills-forecasts.aspx) a detailní výsledky určené pro experty a pokročilé uživatele – dostupné veřejně po registraci na webových stránkách Cedefopu (http://www.cedefop.europa.eu/EN/about-cedefop/projects/forecasting-skill-demand-and-supply/skills-forecasts/detailed-data.aspx)
Tabulka 3: Prognóza produkce ve stavebnictví – hrubá přidaná hodnota (v tis. EUR)
Pro stavebnictví je charakteristickým rysem očekávaného vývoje pokles produktivity práce. Tento pokles je projektován nejen pro stavebnictví ČR, ale v celé Evropské unii. Příčin, které vedou k tomuto trendu je celá řada a působí vzájemně provázaně, nelze vybrat jeden či dva zásadní. Souvisejí jak s vnitřním uspořádáním a charakterem stavební výroby, s vývojem technologií, tak i s vnějšími faktory konkurence a globalizace, finančními zdroji a potřebami výstavby. Lze očekávat, že v Evropě obecně se v daleko větší míře budou provádět rekonstrukce a opravy, které jsou pracnější, náročnější na lidskou práci, a nová výstavba bude probíhat v jiných částech světa, např. ve východní Asii. (obnova versus nová výstavba…), atd. Důležitým faktorem, který bude ovlivňovat produktivitu ve statisticky vykazovaném stavebnictví, může být i přesun produktivně náročnějších druhů prací do jiných odvětví, zejména do průmyslu a jejich dodávání do stavebnictví. Ve stavebnictví zůstanou spíše méně náročné práce, často prováděné zahraničními pracovníky s nízkou kvalifikací. Tabulka 4: Prognóza zaměstnanosti ve stavebnictví (počet osob)
základní 22432 24630 32489 23900 25000 25300 25800 26300 26600
0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
základní pesimictický optimistický
Příloha 1
43
Stavebnictví
Odvětví je vymezeno jako CZ-NACE 41 (Výstavba budov), CZ-NACE 42 (Inženýrské stavitelství) a CZ-
NACE 43 (Specializované stavební činnosti)
41.1 Developerská činnost
41.2 Výstavba bytových a nebytových budov
42.1 Výstavba silnic a železnic
42.2 Výstavba inženýrských sítí
42.9 Výstavba ostatních staveb
43.1 Demolice a příprava staveniště
43.2 Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce
43.3 Kompletační a dokončovací práce
43.9 Ostatní specializované stavební činnosti
1. Současná situace a dosavadní vývoj v odvětví
Mezi roky 2000 a 2010 váha stavebnictví v národní ekonomice měřená podílem odvětví na celkové na
hrubé přidané hodnotě (HPH) ekonomiky vzrostla z 6,6 % na 7,3 %. Po té začal tento podíl strmě
klesat na dnešních 6,2 % (2012). Také podíl odvětví na celkové zaměstnanosti nejprve rostl z 9,3 %
(2000) na 10,1 % v roce 2009, aby pak strmě pokles na 8,5 % v roce 2013.
V evropském srovnání produktivity práce (HPH na zaměstnanou osobu) za období 2008-2011 se
stavebnictví ČR pohybuje na úrovni Slovenska nebo Slovinska, je na tom mírně lépe než Maďarsko,
avšak výrazně (více než 2krát nižší produktivita) zaostává za Belgií, Rakouskem nebo Německem.
Většina subjektů působících v odvětví jsou OSVČ a malé podniky do 50 zaměstnanců (82 %, resp. 17
% z celkového počtu subjektů). OSVČ a malé podniky jsou klíčové i z hlediska zaměstnanosti, kdy se
v nich koncentruje 38 % pracovníků z odvětví, resp. 30 % pracovníků z odvětví (19 % pracuje ve
středních podnicích o 50-250 zaměstnancích a 13 % ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců). Po
nástupu ekonomické krize se relativně nejvíce dařilo právě malým podnikům do 50 zaměstnanců, kde
34 % firem zaznamenalo roční růst tržeb větší než 10 % (změna průměru let 2008-09 a 2011-12).
Větším podnikům se dařilo hůře. Ve všech velikostních kategoriích podniků ovšem došlo v průměru
k poklesu tržeb (60 % firem vykázalo pokles tržeb v běžných cenách za uvedené období).
Počet pracovníků ve stavebnictví podléhá sezónním a cyklickým výkyvům. Trendově počet pracovníků
narůstal mezi roky 2000 a 2009, kdy dosáhl svého vrcholu (497 tisíc). Od té doby strmě klesá až na
současných 420 tisíc. Z důsledků dopadů ekonomické krize tedy zaniklo ve stavebnictví 76 tisíc
pracovních míst.
Z teritoriálního hlediska se nejvíce pracovních míst v roce 2000 koncentrovalo do Hl. m. Prahy (73
tisíc), Jihomoravského (50 tisíc), Středočeského (47 tisíc) a Moravskoslezského kraje (41 tisíc), i když
Příloha 1
44
odvětví je zastoupeno prakticky ve všech krajích ČR. Z dlouhodobého hlediska se zastoupení krajů na
zaměstnanosti v odvětví příliš nemění. Mezi roky 2000 a 2013 ubylo nejvíce pracovních míst v Hl. m.
Praze (-6,7 tisíc) a Libereckém kraji (-5,9 tisíc), naopak přibylo ve Středočeském (+1,6 tisíc a
Pardubickém kraji (+1,3 tisíc).
Podíl pracovníků s cizím státním příslušenstvím na celkové zaměstnanosti v odvětví stabilně zvyšuje z 0,5
% v roce 2000 na současných 2,33 % (2013). Více než 1/5 z celkového počtu cizinců tvoří nyní Slováci.
Většina pracovníků ve stavebnictví jsou muži a jejich podíl se od roku 2000 mírně zvýšil na
současných 92 % (2013).
Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví je dlouhodobě vyšší než průměrný věk pracovníků v celé
ekonomice (42,4 let vs. 40,9 let v roce 2013), přestože v roce 2000 byl téměř shodný
s celorepublikovým průměrem. Průměrný věk ve stavebnictví rostl rychleji a rozdíl se zvyšoval. Podíl
pracovníků starších 50 let v odvětví od roku 2000 stále mírně narůstá na současných 29 % (2013).
Nejvíce narůstá podíl osob starších 55 let (nyní 17,2 %, oproti 10 % v roce 2000).
Přestože zaměstnanost v odvětví v posledních letech klesala, kvalifikační požadavky dlouhodobě
narůstají. Klesá podíl pracovníků se SŠ vzděláním bez maturity (58 % v roce 2013) ve prospěch
pracovníků se SŠ vzděláním s maturitou (27 %) a VŠ vzděláním (11 %), kteří nacházejí v odvětví stále
menší uplatnění.
Znalostní náročnost odvětví (podíl kvalifikačně náročných profesí v odvětví) je ale podprůměrná, i
když dlouhodobě mírně rostla (od roku 2000). Po roce 2008 ovšem klesá, čímž se prohlubuje rozdíl
mezi odvětvím průměrem ekonomiky, kde znalostní náročnost dlouhodobě roste.
Z profesního hlediska v roce 2013 tvořily skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební
výroby (ISCO 711), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712), Technici
ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311) a Montéři, mechanici a opraváři elektrických
zařízení (ISCO 741) dohromady 56 % pracovních míst. První skupina je řádově početnější než ostatní.
Profesní struktura je poměrně diverzifikovaná - 80 % pracovních míst je rozděleno do 11 profesních
skupin z různých tříd klasifikace CZ-ISCO. I přes všeobecný pokles zaměstnanosti v odvětví byl
v posledních letech zaznamenán nárůst poptávky po určitých odvětvově specifických profesích
(truhláři, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, dělníci v oblasti výstavby
budov), ale po jiných, a to včetně klíčových profesí, poptávka výrazně poklesla (zedníci, kamnáři,
dlaždiči a montéři suchých staveb).
Příloha 1
45
2. Závěry z dostupných odvětvových studií
(Výběr se soustředil zejména na informace, které mohou ovlivnit budoucí vývoj odvětví a vývoj
zaměstnanosti)
Stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví, patří mezi hlavní pilíře zajišťující
ekonomický rozvoj s výrazným dynamizujícím faktorem ekonomiky. Je výrazným spotřebitelem
energií, materiálů a výrobků. Důsledkem jeho činnosti jsou dopady na životní prostředí, a proto má
pro toto odvětví mimořádný význam dodržování zásad udržitelného rozvoje. Stavebnictví má do
značné míry národní a regionální charakter. V národním měřítku je převážně soběstačné a jako
odvětví je značně diverzifikované. I nadále pro něj bude dominantní práce v tuzemsku. Přesah v rámci
příhraničních regionů lze předpokládat v hojném počtu akcí, nikoli však v objemu.
Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a
poklesu ve stavebnictví ke stabilizaci. Tržby firem by měly mírně růst. Problémem sektoru zůstává
značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou.
Vývoz kapacit českých stavebních firem byl orientován především na Německo, stavební trhy zemí
jako Francie, Španělsko, Nizozemí, Velká Británie byly vesměs nepřístupné. Šance pro naše
dodavatele poskytují země bývalého Sovětského svazu, což však u nejnadějnějšího Ruska komplikuje
nastalá politická situace. Dalším potenciálním trhem jsou země Balkánu, zejména nově vstoupivší do
EU (podpora financování především infrastrukturálních projektů z evropských fondů).
České stavebnictví má podobnou strukturu, jakou má v zahraničí. Vytvořila se přirozená hierarchie
malých, středních a velkých firem. Disponují moderní technikou kromě jiného i díky tomu, že zejména
v největších z nich mají významné majetkové podíly zahraniční subjekty. V těch je vyšší produktivita
práce i průměrné měsíční mzdy. Podniky se zahraniční účastí jsou nejvýznamnějším nositelem
inovačních změn a progrese.
Ve své produkční činnosti má stavebnictví řadu vazeb na jiná odvětví jakožto dodavatele potřebných
surovin, výrobků, energií, služeb. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu
své vnitroodvětvové kooperace dochází při produkci stavebnictví k významnému multiplikačnímu
efektu – příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví
stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 – 3,3 (každá realizovaná 1 mld. Kč stavební
produkce vyvolávala v daných letech i celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním
hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč).
Technický rozvoj
Stavebnictví je konzervativní obor, v němž technický pokrok probíhá cestou pomalých a malých
změn, často v průběhu několika generací. K základním dlouhodobým vývojovým trendům
stavebnictví v evropském i světovém kontextu patří uplatňování a rozvíjení odlehčených konstrukcí
obvodových plášťů budov a zlepšování tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí vedoucí
až ke stavbám nízkoenergetických a pasivních domů.
Rozšiřování aplikací výrobků stavební chemie.
Stále větší úlohu hraje konstrukční detail, kvalita stavebního díla, jeho schopnost dlouhodobě plnit
požadované funkce s minimálními nároky na provoz a udržování.
Příloha 1
46
V oblasti výstavby inženýrských sítí se používají bezvýkopové technologie. V pozemním stavitelství se
aplikují zdicí materiály s vyšším tepelným odporem (termobloky), technologie suchého a přesného
zdění a suché montáže ve vnitřní části budov, vedle tradičních materiálů se používají nové stavební
systémy (např. vibrolisované betonové tvárnice) využívající často odpadové materiály. Opět se
používá ve větší míře dřevo hlavně v bytové výstavbě. Vzrostla kvalita vyráběných betonů. Stavební
prefabrikace dává možnost velkého sortimentu typizovaných prvků i atypických dílců atd. Rozvíjejí se
i způsoby kotvicí techniky, manipulace s velkorozměrovými dílci. V technickém zařízení budov se
uplatňují nové systémy měření, řízení a regulace (inteligentní budovy). Aplikují se pravidla trvale
udržitelné výstavby v celém cyklu od přípravy stavby až po její likvidaci po dožití.
Nové technologie přinášejí snížení pracnosti, úspory času, vyšší kvality stavebního díla, lepší
bezpečnosti práce, šetří životní prostředí
Zaměstnanost
Pro zaměstnanost ve stavebnictví ČR je charakteristický
nízký podíl pracovníků se statusem zaměstnance
vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných (přesun z kategorie zaměstnanců do OSVĆ)
nízký, silně podprůměrný podíl žen
zaměstnávání cizinců (neobejdeme se bez něj), častá nelegální práce
nedostatek odborných pracovníků - řemeslníků (je celoevropským problémem) limituje
možnosti růstu odvětví
nadprůměrně (proti ČR) se zvyšující věkový průměr, ve skupině manuálních pracovníků je to
nejvýraznější
Výhled některých profesí
Instalatér-topenář - mírný nárůst (vytápění a instalace nových zdrojů vč. OZE)
Kamnář a kominík - mírný nárůst (očekávané vyšší využití biomasy a tím užití technologicky vyspělých
komínů)
Tesař - systémové inovace zavádění nové technologie, vyšší podíl dřevostaveb
Elektromechanik pro slaboproud - mírný nárůst (zvýší se podíl práce na regulaci a řídicích systémech)
Elektromechanik pro silnoproud - mírný nárůst (nové typy osvětlovacích soustav, zvýšení podílu na
změnách dokončených staveb)
Montér hydroizolací - mírný nárůst (budovy s nízkou spotřebou tepla budou pracnější, protože
vyžadují kvalitní a vzduchotěsné provedení)
Revizní technik - velký nárůst (instalace většího počtu nových zdrojů a nových technologií)
Faktory dynamiky stavebnictví v dalším období
Společenská objednávka stavební produkce má svou kvantitativní a kvalitativní stránku. Kvalitativní
rozměr společenské objednávky po stavební produkci budou formovat jednak faktory globálních
změn a jednak faktory ekonomických změn.
Hlavní globální faktory jsou:
Demografický vývoj
Interakce klimatických změn a stavební výroby
Životní prostředí a stavebnictví
Životní styl a stavebnictví
Příloha 1
47
Vliv informační společnosti
Vedle globálních faktorů budou na společenskou objednávku působit neméně důležité faktory
ekonomických změn, z nich potom zejména:
změny ekonomických pravidel
změna ekonomických podmínek spojených se vstupem do eurozóny
dopad výše uvedených změn do objemů disponibilních prostředků ve státním rozpočtu i ve fondech EU užitých pro realizaci stavebních projektů
reálný dopad ekonomických cyklů české ekonomiky
SWOT analýza českého stavebnictví I. Silné stránky českého stavebnictví a českých stavebních podniků
schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí
vysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici
kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace
znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění
dobrá obecná úroveň opírající se o obecné vzdělání a tradici pracovníků všech kategorií a profesí
znalost podmínek domácího trhu a podobně i trhů zemí východní Evropy a SNS, příp. i třetího světa kde v dřívějším období bývalé Československo provádělo stavební práce, nebo kam vyváželo investiční celky, včetně obnovovaných kontaktů na nich
obecná schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit se měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu
komparativní výhody spočívající v nižších cenách (v porovnání se „starými“ členskými zeměmi EU)
rychle se vyrovnávající produktivita práce
II. Slabé stránky
klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy
nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství
neuspokojivá kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný či pomalý postup při vymáhání práva
nedostatečná jazyková vybavenost
nízká společenská prestiž stavebnictví související s malou atraktivnosti pracovního prostředí
nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení
omezená konkurenční schopnost českých podniků daná jejich velikostí a kapitálovou vybaveností (podkapitalizace související i s nízkou rentabilitou)
stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje
omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR
nedostatečná míra recyklace materiálů a jejich využívání, neefektivní způsoby nakládání s odpady
nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci.
energetická náročnost realizace a provozu stavebních děl
III. Příležitosti
vytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP a další formy)
vstup na trhy členských zemí EU a následně na trh třetích zemí
obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku
zahrnutí dopravní infrastruktury České republiky do evropské infrastruktury a do programů jejího rozvoje
budování a obnova národní i evropské dopravní infrastruktury a infrastruktury pro rozvoj podnikání
využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby
intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní stavební technologická platforma)
expanze do zahraničí
IV. Ohrožení
růst cen stavebních hmot a stavebních výrobků, zvýšení cen ropných produktů a energií
ekologická daň na přírodní zdroje
mzdový vývoj související s vyrovnáváním úrovně odměňování v zemích EU
další náklady spojené s pracovní silou (pojištění, diety, penzijní připojištění, životní připojištění
příspěvky na stravu, diety a další náklady v oblasti sociální) – jsou v současnosti v mnohém odlišné od standardů EU, pravděpodobně dojde k jejich vyrovnávání
opatření ke zvýšení bezpečnosti a zdraví při práci (stavebnictví je v popředí těchto rizik)
zvýšení nákladů na přitažlivost odvětví všech skupin zaměstnanců, (zvláště příprava na dělnická povolání), osvojení si nových poznatků souvisejících s postupnou přeměnou stavebnictví ve znalostní
Příloha 1
48
nenaplněný potenciál trhu v segmentu ekologických staveb
vyčerpání nerostných zdrojů a zhoršující se dostupnost stavebních pozemků
Vize stavebnictví
Stavebnictví bude v průběhu 21. století postupně procházet značnými změnami. K naplnění výzev rozvoje společnosti je pro evropské a tedy i české stavebnictví vytyčena řada dlouhodobých cílů (do r. 2030), které povedou k podpoře a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví jako celku, a to zejména:
zprůmyslnění stavebních procesů vedoucích k podstatnému snížení nákladů a růstu kvality (snížení nákladů na celoživotní cyklus staveb až o 30 %, zkrácení doby výstavby až o 50 %, výdajů na práci až o 50 %),
vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí ve stavebnictví pro všechny,
snížení energetické a materiálové náročnosti (až o 40 %),
vytváření reálného společného evropského trhu výrobků a služeb pro stavebnictví
Stavebnictví v horizontu 30 – 40 let čekají výrazné změny, jak po stránce technické, technologické, tak i poptávkové. Exogenní faktory, které na bod zvratu v poptávce budou působit a na které již dnes reagují strategické dokumenty EU i pro oblast stavebnictví, lze orientačně vyjádřit v následujících bodech:
Klimatické vlivy se stávají v dlouhodobém pohledu faktorem, který bude s rostoucí intenzitou ovlivňovat činnosti související s realizací stavebního fondu. Oteplování, které sebou přináší jak výkyvy v teplotách tak především horká a suchá období zapříčiňuje nedostatek vodních zdrojů, prudké střídání suchých období přináší lokální záplavy, vzdušné turbulence. Voda se stává strategickou surovinou, ČR, která je považována za „střechu“ Evropy má možnost tomu čelit např. budováním nádrží, opatřeními na udržení vody v ČR. Rovněž z tohoto titulu se bude např. měnit i architektonické ztvárnění staveb pro bydlení, dopravu.
Nedostatek energie (elektřina, plyn, uhlí) vyvolává tlak na výstavbu energeticky soběstačných komplexů jak obytných tak objektů určených pro jiné účely. Jedná se např. o instalaci kolektorů místo střech, řešení recyklace vzduchu v budovách, speciální izolace zajišťující optimální režim klimatu v budovách. Rovněž se jedná o využití energeticky nenáročných materiálů. Z tohoto pohledu půjde i o využití dosud netradičních materiálů a surovin.
Zvyšující se důraz na ochranu životního prostředí a snižování negativního vlivu na životní prostředí vyžaduje trvalé snižování energetické náročnosti staveb a to jak ve fázi realizace tak následně jejich užívání. Poroste význam komplexního multikriteriálního hodnocení stavebních technologií usilujících o získání zejména veřejné zakázky. V hodnotících kritériích musí být zahrnuty vedle ceny i náklady na provoz a údržbu, demolici a recyklaci. Nezbytností bude snižování spotřeby tradičních přírodních zdrojů energií a zvýšení užití alternativních a obnovitelných zdrojů. Prioritu budou mít k přírodě šetrná řešení, sledující dlouhodobé efekty.
Z hlediska architektury a urbanismu lze očekávat změny v přístupu k přírodě a krajině, související jednak se zachováním kvalit přírody a krajiny, jednak s jejich obnovou tam, kde byla devastována, s poměrem volné krajiny k zastavěnému území, zejména v blízkosti velkých center osídlení. V architektuře a urbanismu se odrazí změny sociálně ekonomické a kulturně civilizační, související jednak s tradicí a péčí o kulturní bohatství a rozmanitost a zároveň s větší či menší otevřeností tohoto kulturního prostoru novým kulturně civilizačním vlivům, například v souvislosti a migrací obyvatel a pronikáním nových kulturních vzorů chování. Architektura bude hledat a vytvářet předpoklady pro technické (materiálové, technologické a podobně) změny, jejichž nedílnou součástí je omezování energetické spotřeby nejen hledáním nových zdrojů energií, ale zejména aplikací různých nových úsporných technologií a
Příloha 1
49
materiálů, resp. inovovaným využíváním některých materiálů „tradičních“, ale zřejmě též celkovou koncepcí rozvoje urbánního a architektonického prostoru, jeho nových funkcí, forem a uživatelských standardů.
Kvalita stávajícího stavebního fondu není na srovnatelné úrovni s průměrem vyspělých evropských zemí, její zvýšení bude nosným programem dalšího období. Poroste objem prací na opravách, rekonstrukcích a modernizaci. Prvořadým úkolem bude modernizace podzemních sítí.
Vlivy ekonomické souvisí i s postupující globalizací spojenou se vstupem do eurozóny, což z pohledu národních ekonomik a tedy i stavebnictví povede k obtížnějšímu udržení konkurenceschopnosti, obtížnějšímu získávání zakázek a nezbytnosti efektivní specializace. Rovněž se již dnes prosazuje nový pohled na náklady stavebního díla – budou posuzovány komplexně na všechny etapy životního cyklu a tento pohled se odrazí i v cenách stavebních děl jak při nové výstavbě tak při opravách, rekonstrukcích a modernizacích. V časově omezeném rozsahu ovlivní stavebnictví i zavedení EURA.
Vliv technologických změn - inovace technické, technologické i organizační musí být zaměřeny především na nízké pořizovací náklady, rychlost výstavby, nízkou energetickou náročnost, kvalitu, spolehlivost, trvanlivost a snížení vlivu na životní prostředí. Vývoj je charakterizován požadavky na užitnou funkční jakost budov, rozvoj systému jejich inteligentního řízení. U konstrukcí bude docházet k uplatňování vysokopevnostních betonů, nových materiálových variant na bázi kovů, keramiky a uhlíku, materiálů s předem definovanými vlastnostmi, které musí splňovat funkční požadavky v konstrukci během životnosti stavebního díla. Dosažení uvedených parametrů je interakcí různých složek návrhu – materiálového, konstrukčního a environmentálního v jediném procesu.
Vliv pracovní síly - výkonová a kvalitativní kapacita stavebnictví je závislá nejen na celkovém množství pracovníků, ale především na jejich profesní struktuře. Dostupnost pracovní síly bude v budoucnu nejrizikovějším faktorem, podmiňujícím udržení konkurenceschopnosti stavebnictví. Pro jeho zabezpečení je nutné zvýšit zájem o učební obory. K tomu je zapotřebí permanentní popularizace oboru, modernizace vzdělávacích systémů a struktur včetně změn legislativy. Nezanedbatelným podílem se jako zdroj pracovníků bude stávat uznávání odborné způsobilosti mimo školskou soustavu a rekvalifikace. Současně je jisté, že se stavebnictví neobejde bez zahraniční pracovní síly. Tu je nutné získávat na základě podpory řízené státní politiky migrace a změn v legislativě. Změny v kvalitě staveb budou významně ovlivňovat kvalifikaci pracovní síly.
Rozvoj elektronických systémů a široké uplatnění ICT ve všech oblastech lidské činnosti s efektivní kombinací jejího pasivního a aktivního působení, povede k růstu informovanosti zákazníků o výstavbě, ekonomice, technologií, užitných vlastnostech, materiálech apod. Ze zákazníka se stane partner vedoucí kvalifikovaný dialog.
Infrastruktury (doprava a služby) vyžadují značné veřejné investice a na rozdíl od jiných systémů se od nich očekává poskytování spolehlivých služeb po velmi dlouhou dobu, v podstatě po několik generací. Úkolem je proto najít co nejlepší rovnováhu mezi výstavbou nových infrastruktur a údržbou stávajícího systému a reagovat tak i na zintenzivnění dopravy. Pro finanční zajištění pak bude nezbytné hledat cesty k větší účasti soukromého sektoru na financování infrastruktury
Významné jsou demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, a z toho plynoucí změny v požadavcích na vytvářený stavební fond z hlediska jeho rovnocenného užívání touto početně rostoucí skupinou zákazníků (uživatelů). Stárnutí obyvatel je další významnou socio-ekonomickou výzvou pro Evropu i ČR. Demografické trendy naznačují, že v roce 2020 bude zhruba třetina evropské i „domácí“ populace starší 60 let.
Výzvou je i požadavek na snížení vlivu stavebnictví na životní prostředí. Jedná se zejména o snížení spotřeby přírodních zdrojů a energie, zvýšení užití obnovitelných zdrojů, snížení vlivu
Příloha 1
50
dopadů stavebních činností na životní prostředí, včetně hospodaření s odpadem, a dále o podporu a vytváření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí.
Výzvou i cílem je zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu odvětví stavebnictví a vytvořit nové pracovní příležitosti. Důležitým úkolem je přeměnit obor tak, aby se jeho základem stalo poznání. Dalším důležitým cílem je začlenit do inovačního procesu i malé a střední podniky, pro něž je flexibilita a kreativita neodmyslitelnou vlastností. Rychlá reakce na organizační a technologické změny se stává významným faktorem pro další období vývoje stavebnictví.
Literatura a zdroje k části 2:
DIREKTA GROUP, s.r.o.: Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostředí v odvětví stavebnictví, 2011.
Nelegální práce v odvětví stavebnictví. Bipartitní platforma stavebnictví I. 2010.
Stavebnictví: Kvartální analýza českého stavebnictví (Q1/2014, Q2/2014). CEEC Research a KPMG, 2014.
Langová, L.: Stavebnictví – Vývoj kvalifikačních požadavků ve skupinách příbuzných povolání, Národní ústav odborného vzdělávání, 2006.
Sector Skills Agreement for Construction – England (vision 2005)
Internet: www.infoabsolvent.cz
BUILD UP Skills – Česká republika. Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, 2013.
Strategie – Vize stavebnictví do roku 2015. ÚRS Praha, a.s. a odborníci z dalších institucí a podniků. 2007
Poznámka: Apparent labour productivity (Gross Value Added/Number of employed persons), v tis. EURO/zaměstnaná osoba, Zdroj: Structural Business Statistics; zdroj: Structural Business Statistics EUROSTAT
c) Struktura ekonomických subjektů v odvětví
Struktura podniků v odvětví podle počtu zaměstnanců
Celkem 306479 subjektů k 7/2014. Pro 52 % z nich není údaj k dispozici; zdroj: MagnusWeb
0
10
20
30
40
50
60
70
80
CZ BE DE AT SK SI HU
2008
2009
2010
2011
2012
120624; 82%
25412; 17%
554; 1% 57; 0%
Bez zaměstnanců
Malý podnik 1-49 zaměstnanců
Střední podnik 50-249 zaměstnanců
Velký podnik 250+ zaměstnanců
Příloha 1
53
Struktura zaměstnanosti podle velikosti podniků
Zdroj: MagnusWeb
Podniky podle růstu tržeb
Pozn. Změna v období mezi průměry let 2008-09 a 2011-12, údaje za FO jsou nespolehlivé
Rostoucí firmy - růst nad 10% ročně = hodnota indexu 1,331 a více
Stagnující/mírně rostoucí firmy - Roční růst do 10 % = index 1,0-1,331
Klesající firmy – index pod 1,0
Zdroj: MagnusWeb
Malé podniky do 49 zaměstnanců 0,856311094
Střední podniky do 249 zaměstnanců 0,902383534
Velké podniky nad 250 zaměstnanců 0,863387692
13%
19%
30%
38% Velký podnik
Střední podnik
Malý podnik
Fyzické osoby
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Malé podniky do 49
zaměstnanců
Střední podniky do
249 zaměstnanců
Velké podniky nad 250
zaměstnanců
Rostoucí
Mírně rostoucí/stagnující
Klesající firmy
Příloha 1
54
d) Lidské zdroje v odvětví Počet pracovních míst
Zdroj: ČSÚ VŠPS
Struktura pracovních míst podle věku
Zdroj: ČSÚ VŠPS
439000
458500
496700
420300
380000
400000
420000
440000
460000
480000
500000
520000
11,9% 11,8%
11,9%
9,9% 14,5% 17,2%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2000 2008 2013
55+
50-54
25-49
15-24
Příloha 1
55
Průměrný věk
Zdroj: ČSÚ VŠPS
Struktura pracovních míst podle pohlaví
Zdroj: ČSÚ VŠPS
39,3
42,4
39,4
40,9
37,5
38
38,5
39
39,5
40
40,5
41
41,5
42
42,5
43
2000 2008 2013
stavebnictví
ČR
91,7% 91,3% 92,0%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2000 2008 2013
Ženy
Muži
Příloha 1
56
Počet pracovních míst v krajích
* Hlavní město Praha -6787, Středočeský 1574, Jihomoravský -3569, Plzeňský 1082, Pardubický 1295, Liberecký -5898; zdroj: ČSÚ VŠPS
Zaměstnanost cizinců
Podíl pracovníků s cizím státním příslušenstvím na celkové zaměstnanosti v odvětví stabilně zvyšuje
z 0,5 % v roce 2000 na současných 2,33 % (2013). Více než 1/5 z celkového počtu cizinců tvoří nyní
Slováci.
Vzdělanostní struktura podle stupňů vzdělání
Zdroj: ČSÚ VŠPS
1000
11000
21000
31000
41000
51000
61000
71000
81000
2000
2013
5,7% 4,2% 4,7%
65,8% 62,0% 57,8%
21,9% 25,6%
27,0%
6,6% 8,2% 10,6%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2000 2008 2013
Vysokoškolské - ISCED 5,6
Střední s maturitou - ISCED 3,4
Střední bez mat. - ISCED 3
Základní vzdělání - ISCED 1,2
Bez vzdělání a predšk. výchovy - ISCED 0
Příloha 1
57
Znalostní náročnost
2008 2013 změna 2013 oproti
roku 2000 pozice vůči ostatním odvětvím v
roce 2013 p. b.
stavebnictví 20,1% 16,3% mírný nárůst -16,0
ČR 33,8% 32,3% nárůst -
Poznámka: Znalostní náročnost je podíl kvalifikačně náročnějších profesí z tříd ISCO 2 a ISCO 3 (specialisté a techničtí a odborní pracovníci) na zaměstnanosti v odvětví; zdroj: ČSÚ VŠPS
e) Nejvýznamnější profese v odvětví
Koncentrace pracovních míst do profesních skupin
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), Řemeslníci a kvalifikovaní
pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO
311), Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741) v roce 2013 tvořily dohromady
56 % pracovních míst. První skupina vykazuje řádově větší počet pracovních míst než ostatní. 80 %
pracovních míst je rozděleno do 11 profesních skupin z různých tříd CZ-ISCO.
Nejčetnější profese
Název ISCO kód
odvětvově specifická profese
2011 2012 2013 2013 oproti 2008
2013 oproti 2011
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 7112 ano 87300 80300 70500 pokles* -16800
Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři 7126 ano 37500 36600 39500 stagnace 2000
Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 7119 ano 26600 31000 30400 nárůst* 3800
Stavební technici 3112 ano 22700 18100 17300 pokles* -5400
Stavební a provozní elektrikáři 7411 ano 17900 17000 15400 nárůst -2500
Podlaháři a obkladači 7122 ano 11100 10200 14300 nárůst 3200
Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 8332 ne 14700 13800 13400 nárůst -1300
Mistři a příbuzní pracovníci ve stavebnictví 3123 ano 10700 12800 13300 pokles* 2600
Řídící pracovníci ve stavebnictví a zeměměřictví 1323 ano 16600 14100 12900 pokles -3700
Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři 7131 ano 15700 12700 12800 stagnace -2900
Tesaři a stavební truhláři 7115 ano 16400 15300 12800 pokles -3600
Stavební inženýři 2142 ano 12100 12800 11900 nárůst -200
Obsluha železničních, zemních a příbuzných strojů a zařízení 8342 ano 13100 13400 11100 stagnace -2000
Příloha 1
58
Pokrývači 7121 ano 9900 10400 11000 nárůst 1100
Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech 7522 ano 5900 9200 9800 nárůst 3900
Dělníci v oblasti výstavby budov 9313 ano 4500 7900 8400 nárůst 3900
Úředníci v oblasti účetnictví 4311 ne 6700 6200 7400 nárůst* 700
Figuranti, dělníci výkopových prací a dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl 9312 ano 8300 6200 6600 stagnace -1700
Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací) 1120 ne 5200 5900 4800 nárůst -400
Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací 1213 ne 1200 2800 4800 nárůst 3600
Poznámky: Odvětvově specifické jsou profese, u nichž je podíl počtu pracovníků v odvětví na počtu pracovníků v ekonomice větší než 50 %. Nárůst nebo pokles je změna o více než 1000 pracovníků; zdroj: ČSÚ VŠPS * U těchto profesí nejsou údaje v roce 2008 zcela srovnatelné kvůli přechodu z klasifikace KZAM na CZ-ISCO.
Příloha 2
StavebnictvíNíže je uveden seznam faktorů, které mohou mít v příštích 20
let vliv na vývoj v odvětví.
Tyto faktory se týkají následujících oblastí:
Vývoj poptávky (spotřebitelské preference, vývoj v Globalizace, konkurence
Technologický pokrok ve výrobě
Regulace/legislativa
Veřejná podpora
Dostupnost pracovníkůProsím, doplňte další faktory, které považujete pro budoucí vývoj v odvětví za důležité.
SEZNAM FAKTORŮ
Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební
průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství...)
Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení)
Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů
Subdodavatelské vztahy a role OSVČ
Integrace stavebních a souvisejících činností (design…)
Vývoj cen stavebních materiálů a techniky
Modulární výstavba - zprůmyslňování stavební výroby
Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart
domy…)Snižování energetické náročnosti staveb
Státní podpora bydlení (podpora úvěrů na bydlení…)
Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu,
stavební uzávěry…)
Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda,
bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,...)
Vývoj nelegální zaměstnanosti
Zaměstnávání cizinců
Váš faktor 1:
Váš faktor 2:
Váš faktor 3:Váš faktor 4:
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ FAKTORY MÉNĚ VÝZNAMNÉ FAKTORY
Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební
průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství...)
Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení)
Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů
Subdodavatelské vztahy a role OSVČ
Integrace stavebních a souvisejících činností (design…)
Vývoj cen stavebních materiálů a techniky
Modulární výstavba - zprůmyslňování stavební výroby
Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart domy…)
Snižování energetické náročnosti stavebStátní podpora bydlení (podpora úvěrů na bydlení…)
Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu, stavební
uzávěry…)
Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda,
bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,...)
Vývoj nelegální zaměstnanosti
Zaměstnávání cizinců
Váš faktor 1:
Váš faktor 2:
Váš faktor 3:Váš faktor 4:
1. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ODVĚTVÍ
2. IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FAKTORŮ
Vyberte prosím z následujících faktorů ty, které budou mít podle vašeho názoru nejvýznamnější vliv na vývoj odvětví do roku
2033.Rozřaďte prosím faktory do dvou skupin podle jejich významnosti. Počet NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH faktorů by neměl přesáhnout 10.
Na nejvýznamnější faktory se vás dále budeme ptát podrobněji.
59
Příloha 2
FAKTOR
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
FAKTOR
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Prosím popište, jak předpokládáte že se bude daný faktor vyvíjet. Jakou pravděpodobnost připisujete svému odhadu vývoje?
Faktor
00 %
00 %
00 %
00 %
00 %
00 %
00 %
00 %
00 %
00 %
HODNOCENÍ
Jaký předpokládáte vývoj? S jakou jistotou se
podle vás dá tento
vývoj předpokládat?
Následující faktory jste vybral/a jako nejvýznamnější po vývoj v odvětví. Oznámkujte je prosím na škále 1-5 na základě toho, jaký bude podle
Vašeho názoru jejich vliv na vývoj odvětví v příštích 20 letech.
(1=nejméně významný, 5=nejvýznamnější)
Popište prosím mechanismus působení tohoto faktoru. Jak se odrazí na situaci v odvětví? Bude působit na produkci? Zaměstnanost? Kvalifikační
náročnost odvětví? Pozici ČR v mezinárodním hodnotovém řetězci?
3. HODNOCENÍ MÍRY VLIVU NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FAKTORŮ
4. KVALITATIVNÍ POPIS PŮSOBENÍ VYBRANÝCH FAKTORŮ
5. IDENTIFIKACE NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍHO SCÉNÁŘE
Jak působí
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
60
Příloha 2
6. ODHAD DOPADU FAKTORŮ NA PRODUKCI A ZAMĚSTNANOST V ODVĚTVÍ
Faktor
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Jakým směrem bude podle Vašeho názoru tento faktor v příštích 20 letech ovlivňovat ZAMĚSTNANOST v odvětví?
Faktor
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Dopad na zaměstnanost Prostor pro komentáře
(-2=povede k výraznému poklesu zaměstnanosti, -1=povede k poklesu zaměstnanosti, 0=nezmění výrazně zaměstnanost, 1=povede k nárůstu zaměstnanosti, 2=povede k výraznému nárůstu
zaměstnanosti)
(-2=povede k výraznému poklesu produkce, -1=povede k poklesu produkce, 0=nezmění výrazně produkci, 1=povede k nárůstu produkce, 2=povede k výraznému nárůstu produkce)
Dopad na produkci Prostor pro komentáře
Jakým směrem bude podle Vašeho názoru tento faktor v příštích 20 letech ovlivňovat PRODUKCI v odvětví?
7. PROSTOR PRO KOMENTÁŘESem prosím vepište případné další postřehy a komentáře k faktorům působícím v na produkci a zaměstnanost v odvětví.