SOCIOLOGIE
Jan 04, 2016
SOCIOLOGIE
Vznik sociologie Sociologie jako akademická disciplína se poprvé objevuje v
roce 1892 na univerzitě v Chicagu Sociologie vzniká jako produkt společenské krize ve druhé
polovině 19. století (podobně jako ostatní sociální vědy – psychologie – 1879 - a politologie – 1857)
Vznik sociologie souvisí s rozpadem kontrolních mechanismů, regulujících společnost v době před nástupem průmyslové revoluce.
Sociologie vzniká jako snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti, které by byly spolehlivější, než se ukázaly být v případě společnosti tradiční.
Přechod od tradiční k moderní společnosti proběhl jako důsledek od 18. stol. probíhající průmyslové revoluce a série politických revolucí
Významní sociologové (resp. ti, o kterých budeme mluvit)
August Comte (1798 – 1857) Herbert Spencer (1820 – 1903) Émile Durkheim (1858 – 1917) Max Weber (1864 – 1920) Vilfredo Pareto (1848 – 1923)
August Comte (1798 – 1857)
August Comte (1798 – 1857)
Francouzský sociolog a filosof Zakladatel sociologie, jako první použil pojem
sociologie
Dílo: Kurz pozitivní filosofie (6 svazků, 1830–1842) Pojednání o sociologii (1851–1854) Pozitivistický katechismus (1857)
August Comte (1798 – 1857)
Pozitivismus – požadoval, aby se vědecké teorie společnosti zakládaly na pozorování a experimentech, skrze něž by se odhalovaly zákony sociálního vývoje. Pozitivismus se snažil vytvořit společnost podle vědeckých poznatků.
August Comte – zákon tří stádií vývoje dějin
I. Teologicko-fiktivní Člověk se zaměřuje na zkoumání „vnitřní povahy věcí“. Věří, že za
každým jevem se skrývá živá vůle. Věří v božstva. Uvnitř teologického stádia jsou tři období: – animismus – víra v duše, duchy– polyteismus – mnohobožství, každá oblast jevů má svého boha – monoteismus – množství bohů nahradila jediná bytost
II. Metafyzicko-abstraktní Nadpřirozené síly /božstva/ jsou nahrazeny silami abstraktními –
duchovno,duševno, přirozeno, nadpřirozeno…
III. Vědecky-pozitivní Člověk se soustřeďuje pouze na fakta, na jevovou stránku věcí. Zříká se
spekulace a snahy odhalit duchovní podstatu jevů, zaměřuje se na pozorování, poznávání rozumem, vytváření zákonů podobnosti a posloupnosti. Roli náboženství přejímá věda, místo kněží přicházejí vědci
August Comte - klasifikace věd matematika – zkoumá jevy nejjednodušší, nejabstraktnější
astronomie fyzika chemie biologie sociologie
• Comte ji nazval sociální fyzikou – uvažuje o nejsložitějších, nejkonkrétnějších jevech, které jsou pro člověka nejzajímavější
Comte rozdělil sociologii na dvě části:
1. Sociální statika – vztahuje se k řádu a stabilitě, pořádku ve společnosti, zkoumá zákony koexistence – fungování společenského systému, vztahy mezi jeho jednotlivými částmi
2. Sociální dynamika – vztahuje se ke změně a institucionálnímu rozvoji. Každý stávající sociální stav chápe jako nutný následek stavu předchozího a jako iniciátora stavu budoucího
Kritika Comta
1. Zjednodušený pohled na historický vývoj společnosti
2. Společenský vývoj se nedá naplánovat
3. Mesiánské spojování vlastní osoby s vývojem lidstva
Émile Durkheim (1858 – 1917)
Émile Durkheim (1858 – 1917) Francouzský sociolog
Dílo: O dělbě společenské práce, Paříž 1893 Pravidla sociologické metody, Paříž 1895 Sebevražda: sociologická studie, Paříž 1897 Elementární formy náboženství, Paříž 1912
Émile Durkheim (1858 – 1917)
Sociální fakt - struktury a kulturní normy a hodnoty, které jsou vnější a mají “donucovací” charakter na aktéry.
Klasifikace sociálních faktů:
1. materiální – společnost, strukturální komponenty společnosti, morfologické komponenty společnosti;
2. nemateriální – morálka, kolektivní vědomí, kolektivní reprezentace a společenské vědomí.
Sociologismus – požadavek vykládat veškeré sociální dění pomocí sociálních faktů
Émile Durkheim (1858 – 1917)
Dělba práce ve společnosti: - mechanická solidarita (tradiční společnost) - organická solidarita (moderní společnost) Riziko anomie Náboženství, posvátné versus profánní Sociologicky analyzoval sebevraždy,
tvrdil, že závisí na míře sociální integrace
Émile Durkheim (1858 – 1917) Rozlišoval druhy sebevražd:
1. Egoistická – vyplývá z nadměrného individualismu, člověk poslouchá jen sebe
2. Altruistická – vyplývá z nedostatečného individualismu. Vyskytuje se ve skupině, kde jsou velmi silná společenská pouta, existuje zde tzv. „mechanická solidarita“. Jde o sebevraždu vykonanou ve prospěch skupiny – např. rituální sebevraždy, kolektivní sebevražda v rámci sekty apod.
3. Anomická – člověk ji spáchá, když neví, kam patří. Náhle se mu rozpadnou normy a hodnoty, které doposud vyznával a jímž věřil. Je to jako když člověk nemá kde bydlet nebo nezná svoje rodiče apod. Člověk ztratí smysl života.
4. Fatalistická – je spáchána tehdy, když má člověk jednoznačně určenu budoucnost, když je člověk někým druhým nadměrně kontrolován a ovládán. Člověk ztrácí možnost volby a vlastního rozhodování.
Max Weber (1864 – 1920)
Max Weber (1864 – 1920)
Německý sociolog
Dílo: Protestantská etika a duch kapitalismu Hospodářství a společnost
Max Weber (1864 – 1920)
Typy legitimního „panství“:- Tradiční- Charismatické- Legální Souvislost mezi protestantskou etikou a
vznikem kapitalismu Sociální jednání Koncepce ideálního typu
Herbert Spencer (1820 - 1903)
Herbert Spencer (1820 - 1903) Britský sociolog a filosof Společnost přirovnával k organismu – sociální
organicismus (sociobiologie) Prosazoval evolucionismus Zastával tezi přirozeného vývoje společnosti.
Tvrdil, že společnost je schopna harmonického vývoje směřujícího samovolně k dosažení optimálního stavu. Odmítal pokusy o změnu reformami nebo revolucemi
Byl liberál, pozitivista, odpůrce socialismu
Herbert SpencerEVOLUCIONISMUS
Inspirace Charlesem Darwinem (1809 - 1882) Vývoj společnosti chápe jako vyšší stadium vývoje přírody řídící
se podobnými zákonitostmi růstu komplexnosti systému (od nejjednodušších forem ke složitějším) a diferenciace jeho funkcí (dělba práce, specializace atd.).
Evoluce - „změna ze stavu relativně nevymezeného, nekoherentního, homogenního ke stavu relativně vymezenému, koherentnímu a heterogennímu“,
jejím opakem je regrese, čili děj, během něhož dochází k rozkladu komplexních a diferencovaných struktur.
Sociální darwinismus - koncepce přežití nejsilnějšího. Tvrdí, že prostřednictvím přírodního výběru se společnost tříbí a zdokonaluje. Takový vývoj je zcela nevyhnutelný a Spencer říká, nemá smysl se mu stavět do cesty.
Biologické metafory a evoluční principy aplikované na společnost vypadají na první pohled neškodně, ale v důsledku vedou ke krutým myšlenkám – např. zastávání názoru o nutnosti přežití nejsilnějších jedinců, rasové nadřazenosti apod. V politické praxi se projevují genocidou, holocaustem.
Herbert Spencer(1820 - 1903)
Stádia společenského vývoje:
Vojenská spol. Industriální spol.
Dominantní aktivita Společná obrana Výměna služeb
Způsob sociální koordinace
Z donucení Dobrovolně
Vztah mezi státem a individuem
Individuum existuje pro blaho státu
Stát existuje pro dobro jednotlivce
Vztah mezi státem a dalšími organizacemi
Všechny organizace jsou veřejné
Základní jednotkou jsou soukromé organizace
Struktura státu Centralizovaný Decentralizovaný
Typy ekonomické aktivity Důraz na ekonomickou autonomii, soběstačnost v rámci státu
Ztráta ekonomické autonomie, růst vzájemné závislosti
Charakteristiky lidí, jež společnost rozvíjí
Odvaha, oddanost, patriotismus, disciplína
Nezávislost, úcta k druhým, vytrvalost, odolnost, otevřenost
Wilfredo Pareto (1848 - 1923)
Wilfredo Paretto (1848 - 1923)
Italský sociolog, politolog a ekonom Odpůrce socialismu Navazuje na něj italský fašismus Jeho teorie má dvě hlavní části:
1. Analýza lidského jednání
2. Teorie elit
Člověk jedná pod vlivem různých citů, emocí, impulsů, pudů, což tvoří skutečný zdroj jeho jednání.
Avšak člověk se domnívá, že jeho činy vyplývají z racionálního uvažování, jsou opřeny o nějakou teorii.
Pareto však říká, že racionální zdůvodnění je pouze zastíracím manévrem.
Člověk nechce přiznat své pravé sklony a tak dodatečně vytvoří teorii, která má dodat jakousi logiku nelogickému jednání. Tak vznikají ideologie – slovní zdůvodnění, které mají zamaskovat skutečné lidské pohnutky.
Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 1) Analýza lidského jednání:
Rezidua - skutečné, iracionální pohnutky lidského jednání. Jsou v každé době stejné, stálé, trvalé, hluboce zakořeněné v člověku
Derivace - racionální odůvodnění lidského jednní. Jsou povrchní proměnlivé, mění se podle doby, potřeby.
Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 1) Analýza lidského jednání:
Pareto rozděluje společnost na vůdce (elita) a vedené (masa)
Elita – má ve společnosti dominantní postavení. Vládne společnosti, protože má správné psychické vlastnosti: prolhanost, lstivost, sílu a rozhodnost.
Nikdy nevládne masa populace, lid, a to ani v demokracii, kde je idea vlády lidu pouhým mýtem. Ve skutečnosti vládne úzká skupina stranických vůdců.
Vůči masám elita využívá nátlak a manipulaci
Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 2) Teorie elit:
Koloběh (cirkulace) elit :– Každá elita je po čase vystřídána jinou elitou. Elita padne
proto, že je příliš uzavřena do sebe, není schopna přijímat nové myšlenky a podněty.
– Toho využije kontra-elita, zmobilizuje masu, najde v ní oporu a nahradí stávající elitu.
Pareto rozlišoval dvě hlavní třídy vlastností elit:1. Lišky – vyznačují se prohnaností, lstivostí, manévrováním,
úskočností, schopností přesvědčit, neumějí použít násilí.
2. Lvi – používají násilí, i brutálního, prosazují se nátlakem. Jejich slabou stránkou je, že bývají příliš konzervativní, strnulí,
neschopní otevřít se společnosti, stávají se směšnými.
Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 2) Teorie elit: