Sociální politika I.

Sociální politika I.Jabok, ETF 2010

Michael Martinek

Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

210


3

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012Počet důchodců celkem

2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453

Počet starobních důchodců

1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225 908*) 2 266 348 2 340 218

Počet poplatníků pojistného

4 958 581 5 006 895 4 909 120 4 829 554 4 923 898 4 933 997

Počet poplatníků na jednoho důchodce

1,84 1,84 1,78 1,73 1,74 1,72

Počet poplatníků na 1 starobního důchodce

2,48 2,46 2,37 2,17*) 2,17 2,11

10

Počet důchodců a poplatníků pojistného

*) Od roku 2010 je z důvodu novely zákona o důchodovém pojištění navyšován počet starobních důchodců v souvislosti s přeměnou invalidních důchodů na starobní po dosažení věku 65 let, proto není možné porovnávat údaje s lety před touto změnou.


410

10. Nezaměstnanost

Definice, dělení, příčiny nezaměstnanosti

Negativní důsledky nezaměstnanosti

Státní politika zaměstnanosti


5

Nezaměstnanost se vyskytuje zejména v tržních ekonomikách, v bohatých státech s vysokým sociálním zabezpečením.

Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému).

Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci".

Většina chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení včetně podpory v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce a mezi nezaměstnané se tak nezapočítají.

Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, že zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. 10

Historie nezaměstnanaosti


6

Až do 30. let 20. stol. šlo o okrajovou záležitost, v Německu a Rakousku bylo zavedeno pojištění v nezaměstnanosti pouze pro průmyslové pracovníky ve specifických odvětvích, a to až po pojištění nemocenském, úrazovém a penzijním.

Vyhrocení problému: velká hospodářská krize ve 30. letech 20. stol. – první projev globalizace ekonomiky; vznik amerického a kanadského systému ochrany v nezaměstnanosti. V ČSR míra nezaměstnanosti 1933 asi 25 %.

Gentský systém podpory v nezaměstnanosti (od r. 1925): státní podporu obdrží odborově organizovaný zaměstnanec, oficiálně se přihlásivší jako nezaměstnaný a to ve výši, jakou mu poskytne jeho odborová organizace. Od 1930: doba podpory 26 týdnů, stát přispíval dvoj- až trojnásobkem sumy přidělované odbory.

Socialistický systém nezaměstnanost „zlikvidoval“, ve skutečnosti existovala skrytá nezaměstnanost: mnoho zaměstnaných lidí neprodukovalo žádné hodnoty.

Další vlna: hospodářská stagnace v 70. a 80. letech 20. stol., nezaměstnanost stoupla až na 10 % a dlouhodobě se nesnižovala; od té doby běžná míra 5 – 10 %.

Výsledek: orientace na aktivní politiku v nezaměstnanosti v evropských sociálních státech

Poslední období zvýšené nezaměstnanosti: ekonomická krize 2008 – 2010; v ČR max. míra nezaměstnanosti 9,9 %. 10

Nezaměstnanost jako problém


7

Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která:◦ je starší patnácti let,◦ aktivně hledá práci,◦ je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která◦ osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož

správním obvodu má bydliště, a ◦ splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o

zaměstnání◦ Zdravotní pojištění hradí stát, sociální pojištění se neplatí, ale doba evidence se

započítává k důchodu Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která

◦ má zájem o zprostředkování zaměstnání a ◦ za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. ◦ ZÁJEMCE se jen zajímá o práci, NENÍ za něj placeno ani zdravotní ani sociální

pojištění, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti

10

Nezaměstnaný, uchazeč, zájemce


8

Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným):

◦ u - míra nezaměstnanosti◦ U - počet lidí bez práce◦ E - počet zaměstnaných lidí◦ L - celkový počet pracovních sil (L=E+U)

10

Míra nezaměstnanosti


9

Nezaměstnanost může být rozlišována jako:◦ dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně

nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných!)

◦ nedobrovolná – osoba aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

Nedobrovolná nezaměstnanost může být:◦ krátkodobá – méně než jeden rok◦ dlouhodobá - déle než jeden rok

10

Dělení nezaměstnanosti


10

frikční (dočasná) - člověk přeruší práci na chvíli; než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy

sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v létě je zaměstnáno více stavebních dělníků nebo zemědělských pracovníků

cyklická - souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.

systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v ostravsko-karvinském uhelném revíru). Řešením je rekvalifikace

10

Typy nezaměstnanosti


11

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu.

Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená.

V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost.

Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).

Odhady výše přirozené míry nezaměstnanosti se pohybují mezi čtyřmi a osmi procenty, ale jsou odlišné pro různé země a je obtížné přirozenou míru nezaměstnanosti zjistit.

10

Přirozená míra nezaměstnanosti


12

Kdyby trh práce fungoval ideálně, pak by nedobrovolná nezaměstnanost neexistovala.

Trh práce však nefunguje ideálně neboť je úzce spojen s osobností člověka – s lidskou subjektivitou. Základní problémy:◦ Prodávající (zaměstnanci) i kupující (zaměstnavatelé) uplatňují nejen

samotnou cenu práce, ale i jiné preference: rizikovost práce, prestiž povolání, kariérní předpoklady, trvalost pracovního místa apod.

◦ Segmentace trhu práce (oborová, kvalifikační, teritoriální apod.)◦ Nedokonalé informace o pracovních místech◦ Podpora v nezaměstnanosti (zvyšuje dobrovolnou nezaměstnanost)◦ Nepružnost mezd směrem dolů – zaměstnavatelé raději snižují počet

zaměstnanců, než aby snižovali mzdy: zákon o minimální mzdě odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může

donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží)

mzdová rigidita (mzdy jsou většinou sjednány dopředu na delší dobu, takže je obtížné je snížit a přizpůsobit stavu trhu)

efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje)

10

Příčiny nezaměstnanosti


1310

Míra nezaměstnanosti podle zemí


14

Počet evidovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti ke konci sledovaného měsíce (2008 – 2010)

měrná leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

jednot

ka

2008 nezaměstnanosttis.

osob 364,5 355,0 336,3 316,1 302,5 297,9 310,1 312,3 314,6 311,7 320,3 352,3

míra nezam. % 6,1 5,9 5,6 5,2 5,0 5,0 5,3 5,3 5,3 5,2 5,3 6,0

volná místatis.

míst 145,9 150,3 151,3 152,3 151,3 151,9 150,2 150,9 139,6 130,1 111,3 91,2


osob 398,1 428,8 448,9 456,7 457,6 463,6 485,3 493,8 500,8 498,8 508,9 539,1

míra nezam. % 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2

volná místatis.

míst 68,5 64,9 55,4 50,5 48,3 43,4 41,8 41,3 38,8 35,8 32,9 30,9


osob 574,2 583,1 572,8 540,1 514,8 500,5 505,3 501,5 500,5 495,2

míra nezam. % 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5

volná místatis.

míst 31,6 32,1 33,1 32,9 33,1 32,9 33,5 36,6 35,1 33,7

10


15

Mladí do 30 let Starší osoby (před důchodem) Ženy Osoby s handicapem Lidé bez kvalifikace Romské etnikum

10

Rizikové skupiny


1610


1710


1810


1910


20

•Ekonomika nevyrábí tolik, kolik by mohla, snižuje se HDP

Ekonomické:

•Pokles životní úrovně

•Oslabení funkcí rodiny (odkládání sňatků a porodů, oslabení rodičovské autority, omezení sociálních kontaktů apod.)

•Narušení vnímání času

•Chudoba, v extrémních případech bezdomovectví

Sociální:

•Pocity nepotřebnosti, neschopnosti

•Ztráta sebedůvěry

•Zvýšený výskyt depresivních stavů a sebevražd

•Zvýšení míry onemocnění imunitního, cévního, mozkového, kardiovaskulárního systému

•Vyšší náchylnost k drogové a alkoholové závislosti

Psychologické a zdravotní:

10

Důsledky nezaměstnanosti


21

Evropský projekt „Nezaměstnanost a duševní zdraví“ (2000) shrnul současné nálezy v oblasti duševního zdraví v souvislosti s nezaměstnaností takto:

1. Nezaměstnanost má záporný vliv na duševní zdraví většiny zasažených lidí a členů jejich rodiny.

2. Existují účinné prostředky rušící záporný dopad, ale musejí být více rozšířeny.

3. Nezaměstnanost má pro různé skupiny lidí různý význam, např. pro mladé osoby, seniory, ženy atd. Příslušná opatření musejí být

aplikována adekvátně.

4. Je zapotřebí více solidarity s nezaměstnanými lidmi. Nejdůležitější je, aby nezaměstnaný nebyl léčený jako odpovědný nebo vinný ze

své situace.

5. Velký význam při oslabování negativního dopadu nezaměstnanosti na duševní zdraví má spolupráce mezi různými činiteli (nezaměstnaný a rodina,

zaměstnavatel, odborová organizace, poskytovatel služeb, profesionálové, političtí činitelé).

10

Nezaměstnanost a duševní zdraví


22

dřívější sebevražedné pokusy - když se dotyčný o sebevraždu již pokusil, je zde nepodcenitelné riziko opakování; přitěžující okolností jsou i sebevraždy nebo sebevražedné pokusy u příbuzných v rodině a u známých (příklady táhnou)

osamělost - jakkoli je často obtížné žít v páru, je to zřejmě snazší, než snášet samotu; týká se vdov(ců), rozvedených i celoživotně svobodných jedinců

dluhy a ztráta zaměstnání - nepříjemné životní situace, které jsou provázeny nejistotou, člověk má tendenci o nich dokola a neproduktivně přemýšlet, až má pocit, že dobré východisko neexistuje

výkon profese zahrnující kontakt s lidmi - lékaři (zejména na odd. ARO, pediatři a psychiatři) a zdravotní sestry, učitelé, speciální pedagogové, policisté, právníci – tito lidé se často osobně angažují na problémech svých klientů (pacientů, žáků) a velmi často jejich práce a snaha nemá žádaný výsledek (drogově závislý člověk recidivuje, žáky nezajímá výuka, pacient zemře atd.); přílišné počáteční nadšení se pak časem přehoupne ve vyhoření – apatii a pocit nesmyslnosti

absence víry - věřící lidé jsou sebevraždou ohroženi mnohem méně

10

Rizikové sociálně-psychologické faktory sebevraždy


23

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

veřejný činitel 1 2 2 5 6 - 13

příslušník ozbrojených sil 7 7 4 4 9 4 4

cizinec 4 6 6 16 20 17 28dělník 211 222 244 263 264 285 329

zemědělský družstevník 7 11 7 11 4 5 7

inteligence 41 31 44 33 50 54 83

ostatní pracující 52 72 45 82 72 111 172

soukromý zemědělec 4 2 4 3 5 1 3

samostatně činné osoby 46 51 46 47 82 85 75

bez pracovního poměru 625 604 609 630 763 772 690

10

Sebevraždy evidované Policií ČR podle pracovního zařazení


24

ztráta zaměstnání (23 %), rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), výkon trestu (5 %), špatné hospodaření (3 %), výstup z ústavního zařízení (2 %) jiné příčiny (29 %) dobrovolné rozhodnutí (7 %)

10

Příčiny bezdomovectví


25

Dnem 1.10.2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k

dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti.

•k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,

•k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil

•k zabezpečení práva občanů na zaměstnání;

Státní politika zaměstnanosti směřuje

Je zabezpečována v působnosti státních orgánů na úseku zaměstnanosti, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí

a úřady práce.

ÚP jsou územním orgánem státní správy (okresy, kraje) s právní subjektivitou, jejímž nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb

zaměstnanosti (SSZ MPSV).

10

Státní politika zaměstnanosti


26

(2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.

(3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 2, pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.

10

§ 4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání


27

•a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly,

•b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel") – mohou provádět jen agentury práce;

•c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

(1) Zprostředkováním

zaměstnání se rozumí

•a) úřady práce,

•b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce").

(3) Zaměstnání zprostředkovávají

(6) Úřady práce a agentury práce spolupracují při řešení situace na trhu práce.

10

§ 14: ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ


28

Zákon č.435/2004 Sb., § 39 - 57 § 50: Výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci: V prvních dvou měsících 65 % z průměrného čistého výdělku z

předchozího zaměstnání, v dalších dvou měsících 50 %, v následujících měsících 45 %; podpora při rekvalifikaci 60 %.

Podporu v nezaměstnanosti lze pobírat 5 měsíců (občané mladší 50 let), 8 měsíců (občané starší 50 let a mladší 55 let) nebo 11 měsíců (občané starší 55 let).

Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však je, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců.

(6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

10

Pasivní politika zaměstnanosti


29

Hrubá mzda 23 135 Kč

Zdravotní pojištění (23 135 Kč x 4,5 %) 1 042 Kč

Sociální pojištění (23 135 Kč x 6,5 %) 1 504 Kč

Záloha na daň z příjmu ((23 135 x 1,34) x 15 %) – 2 070 2 595 Kč

Čistá mzda (23 135 Kč – 1 042 Kč – 1 504 Kč – 2 595 Kč) 17 995 Kč

10

Výpočet podpory v nezaměstnanosti

Čistá mzda 17 995 Kč

První a druhý měsíc (17 995 Kč x 65 %) 11 696 Kč

Třetí a čtvrtý měsíc (17 995 Kč x 50 %) 8 998 Kč

Každý další měsíc (17 995 Kč x 45 %) 8 098 Kč


3010


31

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

10

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM


32

§ 104 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k

zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejménaa) rekvalifikace,b) investiční pobídky,c) veřejně prospěšné práce,d) společensky účelná pracovní místa,e) příspěvek na zapracování,f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

§ 105 (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž

a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).

10

Aktivní politika zaměstnanosti

Sociální politika I.

Documents