Top Banner
Sociální percepce Vnímání ostatních lidí Vychází ze zkušenosti jedince Je individuální
25

Sociální percepce

Jan 17, 2016

Download

Documents

Dino

Sociální percepce. Vnímání ostatních lidí Vychází ze zkušenosti jedince Je individuální. Co ovlivňuje percepci?. Množství předchozích zkušeností s vnímaným podnětem. Výběrovost percepce Přítomné faktory Motivace. Percepční akcentace. Tendence přeceňovat hodnotu objektů. - PowerPoint PPT Presentation
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Sociální percepce

Sociální percepce

Vnímání ostatních lidí

Vychází ze zkušenosti jedince

Je individuální

Page 2: Sociální percepce

Co ovlivňuje percepci?

Množství předchozích zkušeností s vnímaným podnětem.

Výběrovost percepcePřítomné faktoryMotivace

Page 3: Sociální percepce

Percepční akcentace

Tendence přeceňovat hodnotu objektů.Pokus Brunera a GoodmanaDětem byly předloženy mince a stejný

počet šedých kartónových koleček, jejichž velikost byla odstupňována podle velikosti mincí.

Úkol – vybrat kolečka podle velikosti tak, aby jejich velikost odpovídala velikosti předložené mince.

Page 4: Sociální percepce

Děti pocházely z různě zámožných

rodin.

Děti z ekonomicky slabších rodin

přeceňovali velikost mincí.

Page 5: Sociální percepce

Percepční obrana

Lidé mají tendenci vnímat zkresleně situace, o nichž se právem či neprávem domnívají, že je nějakým způsobem ohrožují.

Často vnímají pod vlivem převládající emoce strachu a úzkosti.

Jedná se o obranné mechanismy.

Page 6: Sociální percepce

Člověk má tendenci vnímat tak, aby to podporovalo jeho názory a hodnoty a má tendenci potlačit ty údaje, které mu protiřečí.

Extrémním případem jsou paranoidní bludy, kdy jsou nevinné podněty vnímány jako skryté hrozby.

Page 7: Sociální percepce

Pod vlivem silného strachu může dojít k tzv. tunelovému vidění - člověk se stává funkčně slepým, vnímá pomalu a rigidně.

Zdravé osoby jsou většinou rezistentní vůči zkreslení, ale za určitých podmínek může dojít ke zkreslení i u zdravého jedince.

Page 8: Sociální percepce

Formování dojmů

Zabývá se tím, jak si lidé tvoří představy o jiných lidech.

Formování dojmů vyjadřuje hodnotící

aspekt vnímání, proto hraje v našem

životě významnou roli.

Page 9: Sociální percepce

Faktory ovlivňující formování dojmů

Implicitní teorie osobnosti

- předpokládáme, že člověk, který má určitý

povahový rys, má také několik dalších,

které jsou s ním spojeny (např. inteligentní

člověk je i velkorysý a moudrý)- centrální vs. okrajové rysy

Page 10: Sociální percepce

Efekt primarity

První informace, kterou dostaneme o druhém člověku, může do značné míry určovat, jaký dojem si o něm utvoříme.

inteligentní závistivý pracovitý tvrdohlavý impulsivní kritický kritický impulsivní tvrdohlavý pracovitý závistivý inteligentní

Page 11: Sociální percepce

Atribuční teorie

Teorie přisuzování příčiny chování a jednání.

Snažíme se porozumět PROČ se lidé chovají tak, jak se chovají.

Dispoziční (osobnostní) příčiny Situační příčiny

Page 12: Sociální percepce

Základní atribuční chybaTendence přičítat lidské chování

vlastnostem či povaze té které osoby a zanedbávat situační informace.

Zřetelná tehdy, když porovnáváme vlastní chování s chováním druhých lidí.

Když přemýšlíme o svém chování, zohledňujeme situaci, naopak u druhých lidí máme tendence přisoudit jim dispoziční příčinu.

Page 13: Sociální percepce

Stereotypizace

Klasifikace lidí podle předem daných kritériína základě povrchních charakteristik.

Nebereme vůbec v úvahu, jaký člověk ve skutečnosti je.

Stereotypy lze je považovat za soubor zafixovaných rigidních názorů na lidi a skupiny.

Bývají většinou mylné.

Page 14: Sociální percepce

Nejběžnější je stereotypizace na základě etnické a národní příslušnosti, barvy pleti, pohlaví.

Výzkum: zjišťovali se stereotypy Američanů při vnímání různých národů.

Němci: vědecky myslící, pracovití, neteční Židé: prohnaní, ziskuchtivý, pracovití černoši: pověrčiví, líní Angličané: sportovní, inteligentní, konvenční Američané: pracovití, inteligentní, materialističtí

Page 15: Sociální percepce

Okamžitý fyzický a psychický stav

Naše kondice často ovlivňuje to, jak

vnímáme druhé lidí.V nepohodě se pro nás zvýrazňují

negativní a nepříjemné stránky chování lidí.

Page 16: Sociální percepce

Význam vzhledu a jeho úpravy

Jak je člověk oblečen, upraven, doplňky, make-up…

Př: lidé, kteří se oblékají do šedé barvy, jsou považováni za spíše pasivní a submisivní atd.

Page 17: Sociální percepce

Chyby a nedostatky ve vnímání

Haló- efekt-Jde o hodnocení člověka podle

prvního dojmu, v němž dochází k zobecnění v dimenzi dobrý-špatný bez ochoty korigovat ho zkušeností.

-Nejsme schopni dívat se na jedince objektivně.

Page 18: Sociální percepce

Efekt posledního dojmu

Často bývá mylným vnímáním proto, že si nepamatujeme konkrétní dojmy z předcházejícího období.

Využíván pracovníky, kteří finišují ke konci sledovaného období a apelují na svého nadřízeného, že se zlepšili. Chtějí pozitivně ovlivnit vnímání své osobnosti v závěrečné fázi hodnotícího období.

Page 19: Sociální percepce

Projekce

Vnímající projikuje (promítá) do sledovaného jedince své vlastní vzorce chování, vlastní nedostatky, vlastní klady, představy o správnosti chování.

Může být použita jako obranný mechanismus při přenášení viny na někoho jiného nebo jako ochrana před svými vlastními nepřijatelnými pocity.

Page 20: Sociální percepce

Sebesplňující předpověď

Lidé očekávají určité chování od ostatních a podle toho se k nim chovají.

Pokud se naplní očekávání, které předpovídali, stávají se potvrzením jejich sebesplňující předovědi.

Příklad:učitel si „zaškatulkuje žáka jako neschopného, vždy ho podceňuje, shazuje apod., přestože tento žák není neschopný, začne se takto chovat a naplní tím očekávání učitele)

Page 21: Sociální percepce

Efekt shovívavosti

Tendence spíš ke kladnému než zápornému hodnocení.

Člověk očekává reciprocitu (vzájemnost – to, jak se on sám chová k ostatním očekává od druhých; očekává, že když bude ostatní hodnotit shovívavě, bude i on sám shovívavě hodnocen)

Projevuje se i ve vztahu k sobě sama.

Page 22: Sociální percepce

Vytváření image

Většinou neuvědomované strategie, techniky, postupy, které používáme ke kontrole našeho image, které naše Já promítá na ostatní lidí.

Image je situovaná identita, aktuálně přiměřená podoba našeho chování v konkrétním interpersonálním kontaktu.

Lidé si image vybírají, a také se snaží udržet, důvodem je získání sociálního souhlasu, akceptace ostatními.

Page 23: Sociální percepce

Strategie utváření image

Sebe-brzdící strategie- Jedinec si vytváří ochranné omluvy pro

nějaké možné budoucí neúspěchy, aby ochránil svou image.

Vyhřívání se v odražené slávě- Potřeba rozhlašovat naše úspěchy a

pomíjet neúspěchy. Někdy používáme i zdůraznění našich vztahů s „významnými“ lidmi.

Page 24: Sociální percepce

Hledání přiměřeného image v pohlavní roli

- Vytváření image dle očekávané role či konkrétní situace.

Nucení stigmatizovaných hrát svou roli- Obecné přesvědčení, že lidé

„stigmatizování“ vyžadují soucit, je pak nutí hrát poníženou roli, či roli nemocného.

Page 25: Sociální percepce

Potřeba souhlasu- získávání přátel a ovlivňování lidí

-Jde o taktiky používané vědomě ke zvýšení obliby u konkrétní osoby pro sebe.

-Jde o taktiky vlichocení:KomplimentyKonformitaSebe-prezentaceVracení projevů přízně