Slovo kachny N a skotském ostrově Mull můžete vidět orla skalního. Někte- ří jedinci mají rozpětí křídel větší než dospělý člověk. Až dva a půl metru. Kachna, která navštíví ostrov Mull, a ochutná tamní whisky, prý může dosáhnout rozpětí křídel až tři metry. Ale pozor na to chcete-li s takovými křídly létat. Okolí se značně zmenší a země bude až nebezpečně blízko. Jestliže se zamyslíte můžete taky spadnout do moře, protože Mull je putující ostrov a posouvá se na sever. Skoti mají alespoň jasno. U nás vstanete do jara, v poledne máte zimu a navečer se zamyslíte a přijde podzim. No, alespoň Vám nevadí, že některé ovce nosí brýle. V dnešním kabaretu zahostuje kapela Ruce naší Dory. Pan SdCh je běžně ukrývá v truhle v komoře a rozhovor s touto poetickou duší naleznete o pár řádek níže. Překvapí Vás mistr Hugo von Šlik, který bude čísti ze své právě vyndané knihy Den, kdy se potkali. A výzdobu sálu vymyslela veverka. Tož se dobře bavte, pozor na růst křídel, a uchovejte v hlavě, že další kabaret se koná 10. 4. na stejném místě a jako host vystoupí karibská legenda Reggae Kings. Vaše oddaná kachna Co nového u Původního Bureše? N atáčení dalšího alba je v plném proudu. Protiatomový kryt v němž se činíme je otřásán rytmem onoho, s prominutím, něžně násilnického rokenrolu až odněkud z Chauvetovy jeskyně, či z Cueva de La Pasiega. Držte nám palce. Dnešním překvapením jest Petr Hugo Šlik bureší ztracený syn, který se ni- kdy neztratil, protože je kartograf, písničkář, spisovatel, fotbalista, banjista, mužský prvek kapely Hugo a já, bube- ník Neúspěšných atletů… Přečte Vám ze své vyndané a vlast- noručně napsané knihy Den, kdy se potkali a předpokládáme, že si ji bu- dete moci koupit a Hugo se vám do ní podepíše. Psychedelická kachna – program Kabaretu Původního Bureše je ministerstvem kultury neschválená tiskovina bez vlastního ISSN. Vychází nepravidelně a je neprodejná. Autorem všech příspěvků je kachna, která neumí česky. Redakční uzávěrka tohoto čísla byla 13. 1. 2014 Křeslo pro ghosta Ruce naší Dory D o křesla pro hosta usedl S. d. Ch. - básník, dramatik, hrob- ník, autor koláží a originálních komiksů, frontman a vý- hradní autor kapely Ruce naší Dory. Jak se Ti sedí? Díky, ještě je teplé po zadnici Vladimíra Menšíka. Jakou by sis přál dostat otázku? Jak je možné, že jsi tak zbohatl na své umělecké činnosti? Našel bys doma ve skříni něco čeho se chceš zbavit? To ti prozradím, až mi svatosvatě slíbíš, že si to ode mě vezmeš. O čem byla tvá první píseň? O Vrtbovské zahradě a touze nebýt (ovšem být přitom). Z původních členů kapely jsi v nové sestavě jediný. Je to lo- gické, jsi frontman a autor. Můžeš tyhle dvě rozličné sestavy porovnat? Liší se natolik, nakolik se jen lišit mohou. Stará sestava byla pobratimská, dnes jsem štván stále se zlepšujícími mladíky jako divá zvěř. Lepší už to být nemůže. Co zrovna čteš? Po letech zase Bondyho poezii ze sedmdesátých let. Je o dnešku. Bez patosu. Díky tomu pozoruji odplývání marxistou postulova- ného undergroundu katolickými pohřebními obřady do věčnosti v podivuhodném smíření. Jsi plodný autor. Čím nás v dohledné době překvapíš? Z otázky plyne, že překvapit vás mohu jen svou neplodností. Tedy vás nepřekvapím. V přípravě jsou tři knihy, dvě představení a rozhlasová hra. Cestuješ raději rychle, nebo pomalu? V prázdném jedoucím vlaku bych mohl strávit život. Kdy uvidíme některou z tvých divadelních her na prknech Národního divadla? Až se naplní ironie mého uměleckého osudu. Tedy jistě a někdy. pokračování na druhé straně