UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka a literatury Mgr. KAMILA KMENTOVÁ Studijní program: Učitelství pro základní školy Studijní obor: Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základních škol DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ PROBLEMATIKY ETYMOLOGIE PŘEJATÝCH SLOV VE VÝUCE ČESKÉHO JAZYKA Rigorózní práce
249
Embed
Sjednocení kapitol internacionalismy a původ přejímek · Web view„Une légende raconte qu’il y a près de 3000 ans, Shen Nong, le père de la médecine traditionnelle, s’endormit
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Pedagogická fakulta
Katedra českého jazyka a literatury
Mgr. KAMILA KMENTOVÁ
Studijní program: Učitelství pro základní školy
Studijní obor: Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základních škol
DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ PROBLEMATIKY ETYMOLOGIE
PŘEJATÝCH SLOV VE VÝUCE ČESKÉHO JAZYKA
Rigorózní práce
OLOMOUC 2010
Prohlašuji, že jsem rigorózní práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů,
literatury a elektronických zdrojů.
V Kostelci na Hané dne 27. 12. 2010
…………………………………
vlastnoruční podpis
2
Děkuji učitelům základních a středních škol za ochotu a pomoc při realizaci výzkumného
šetření.
3
ObsahÚvod 5
1 Motivace ve vyučovacím procesu 71.1 Vnitřní motivace 71.2 Vnější motivace 71.3 Tvořivost 81.4 Motivace ve výuce českého jazyka 8
1.4.1 Etymologie 10
2 Současná slovní zásoba češtiny a její obohacování 12
3 Přejímání slov 143.1 Typy přejímek a jejich adaptace 163.2 Internacionalismy 19
4 Světové jazyky 22
5 Přejatá slova v češtině 245.1 Historie přejímek v češtině 245.2 Přejímání ze světových jazyků 26
5.2.1 Přejímky z evropských jazyků 275.2.1.1 Klasické jazyky 275.2.1.2 Moderní jazyky 32
5.2.2 Přejímky z mimoevropských jazyků 425.2.2.1 Východoasijské jazyky 425.2.2.2 Jazyky islámu 465.2.2.3 Jazyky indické oblasti 525.2.2.4 Jazyky americké oblasti 55
6 Angličtina jako mezinárodní jazyk 596.1 Anglické přejímky v češtině 62
7 Česká slova v cizích jazycích 65
8 Problematika etymologie a přejímání slov v učebnicích 67
9 Dotazníkové šetření 699.1 Původ slov 699.2 Srozumitelnost internacionalismů 81
10 Náměty pro pedagogickou praxi 8410.1 Etymologie a internacionalismy ve výuce češtiny 8410.2 Pracovní listy 90
11 Etymologie „evropských“ slov 114
Závěr 117
Seznam použité literatury, pramenů a elektronických zdrojů 119
Přílohy
4
Úvod
V rigorózní práci se zamýšlíme nad problematikou motivace žáků základní a střední
školy ve výuce českého jazyka a literatury. Uvedené téma jsme si zvolili proto, že pozitivní
motivaci považujeme za základní předpoklad pro úspěšné pedagogické působení v rámci
vyučovacího procesu. Problematika etymologie a přejímání slov splňuje předpoklady k tomu,
aby mohla žáky motivovat. V rámci výuky češtiny patří oblast etymologie a přejímání slov
k okrajovým tématům, lze tedy předpokládat, že ji žáci budou považovat za zajímavou.
Uvedená problematika nabízí rovněž možnost využití mezipředmětových vztahů. Cílem
rigorózní práce je vytvořit soubor výukových materiálů a námětů, které lze využít ke zvýšení
motivace ve výuce mateřského jazyka.
Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické, které jsou doplněny přílohami.
Teoretická část práce obsahuje šest kapitol, které tvoří východisko pro tvorbu pracovních listů
obsažených v prakticky orientovaných oddílech rigorózní práce.Vychází ze závěrů odborné
pedagogické literatury a stručně se zamýšlí nad základními poznatky v oblasti motivace.
Představuje faktory, které mohou ovlivňovat míru motivace u daného jedince.
Navazující oddíly teoretické části práce se zabývají současnou českou slovní zásobou,
způsoby jejího obohacování a snaží se charakterizovat vybrané skupiny přejatých slov. Práce
přináší základní údaje o historii etymologie a soustředí se na problematiku etymologie
přejatých výrazů, zabývá se historií přejímání, charakterizuje světové jazyky, uvádí konkrétní
příklady přejatých slov a zvláštní pozornost věnuje problematice anglicismů. Představuje
rovněž česká označení, jež pronikla do slovní zásoby cizích jazyků.
V praktické části práce uvádíme konkrétní náměty, které lze uplatnit v pedagogické
praxi a zaměřujeme se na problematiku etymologie a přejímání slov ve výuce českého jazyka.
Nabízíme příklady etymologických cvičení z vybraných učebních materiálů pro druhý a třetí
stupeň vzdělávání. Poskytujeme přehled nejrůznějších aktivit a typů cvičení, s nimiž je možno
při vyučování mateřského jazyka pracovat. Představujeme pracovní listy, jež se orientují
na problematiku etymologie ve výuce češtiny a uvádíme ukázky práce žáků, kteří uvedené
materiály zpracovávali v rámci výuky. Pracovní listy byly záměrně zpracovány žáky různých
typů škol. Důvodem uvedené skutečnosti bylo to, že jsme chtěli ověřit platnost připravených
pracovních listů v různých podmínkách. Poukazujeme rovněž na klady i zápory předložených
výukových materiálů.
Praktická část práce představuje výsledky dvou dotazníkových šetření, která byla
zaměřena na problematiku původu slov a na srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího.
5
Výzkumná šetření byla realizována v prostředí žáků základní školy, osmiletého gymnázia,
střední odborné školy a učiliště. V souvislosti s provedením výzkumných šetření byly
stanoveny dvě hypotézy. První z nich předpokládala neschopnost žáků určit původ
zkoumaných výrazů. Důvodem našeho předpokladu byla skutečnost, že uvedená problematika
patří v rámci výuky českého jazyka k okrajovým tématům a pro žáky bude neznámá. Druhá
hypotéza předpokládala bezproblémové porozumění zkoumaným cizím slovům. Naše
domněnka vycházela z charakteru daných označení (internacionalismů), která lze považovat
za všeobecně srozumitelná.
Rigorózní práce obsahuje přílohy, které jsou složeny z dotazníků, jež byly použity
v rámci výzkumného šetření, pracovních listů a ukázek slohových prací žáků. V přílohovém
materiálu uvádíme rovněž seznam použitých zkratek jazyků, který slouží k lepší orientaci
zejména v teoretické části práce. Přílohy jsou doplněny malým frekvenčním slovníkem
internacionalismů, jenž vzniknul na základě analýzy textů zveřejněných na internetovém
portálu Evropského parlamentu. Přehled uvedených textů uzavírá přílohovou část práce.
Součástí rigorózní práce je i DVD nosič, na němž jsou zaznamenány prezentace žáků,
které vznikly na základě zadání jednoho z pracovních listů.
6
1 Motivace ve vyučovacím procesu
Motivace představuje faktor, který významným způsobem ovlivňuje přístup žáků
k procesu učení. V odborné literatuře jsou popisovány dva základní typy motivace, vnitřní
a vnější.
1.1 Vnitřní motivaceVnitřní motivaci pozorujeme u žáka, u něhož zájem o problematiku vychází z touhy
po poznání. Uvedený druh motivace je často ovlivněn tím, z jakého rodinného prostředí
jedinec přichází. Za silně motivační faktory v dětství se považuje zejména odpovídání rodičů
na dotazy dítěte a dostatek podnětů, jež přispívají k rozvoji jedince.
Vnitřní motivaci lze zvyšovat i v rámci výukového procesu. „Učitel může vnitřní
motivaci žáků vzbudit i tím, že hodinu zahájí předvedením překvapivého pokusu nebo
zajímavého problému, který aktivizuje poznávací potřeby žáků, navodí pocit rozporu mezi
dosavadním pojetím a tím, co žák vidí nebo co se dozvídá.“1 Příkladem neobvyklého zahájení
vyučovací jednotky mohou být chemické či fyzikální experimenty, uplatnění některé
aktivizační metody (brainstorming, metoda čtyřlístku) apod.
Zvýšení vnitřní motivace napomáhají situace, v nichž žák může spolurozhodovat
a ovlivnit průběh vyučovacího procesu. Obdobně působí zařazení úkolů, při nichž žák dostává
volnost do té míry, že si vybírá zadání, které splní. „Možnost výběru úkolů působí výrazně
ve směru zvyšování vnitřní motivace žáků k učení.“2 Za důležitou považujeme i to, když učitel
dokáže propojit probíranou látku s reálným životem. Vnitřně žáka motivuje i pochvala
ze strany pedagoga, rodiče či spolužáka. Je-li žák ve škole vnitřně motivován, přistupuje
k jednotlivým problémům s hlubokým zájmem a výsledky pedagogického působení a vlastní
jedincovy aktivity jsou účinnější.
1.2 Vnější motivace Působení vnější motivace má ve srovnání s vnitřní motivací pouze krátkodobý
charakter. Jako prostředky vnější motivace chápeme např. užívání odměn (v podobě sladkostí,
různých slibů apod.), známkování, zveřejnění úspěchů na školních nástěnkách atd.
Užívání prostředků vnější motivace podrobuje kritice řada odborníků, někteří je přímo
odmítají (Kohn). Jiní pedagogové zastávají názor, že není vhodné stavět proti sobě vnější
1 KALHOUS, Z. OBST, O., 1998, s. 368.2 LOKŠA, J. LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 28.
7
a vnitřní motivaci. Podle jejich názoru může vnější motivace působit pozitivně a postupně se
změní na motivaci vnitřní (Lokša, Lokšová).
V oblasti školní motivace byla realizována řada výzkumných šetření. „Učitelé,
výzkumní pracovníci i rodiče se shodují v názoru, že pozitivní motivace učební činnosti žáka
je důležitou, pokud ne přímo zásadní podmínkou jeho školní úspěšnosti.”3 Byla tím prokázána
souvislost mezi školní úspěšností žáka a motivací.
1.3 TvořivostDomníváme se, že tvořivé úlohy ve výuce působí jako významný motivační faktor.
„Tvůrčí činnosti jsou zábavné a zvyšují v žácích pocit vlastní hodnoty. Ať už vyučujete
aktivita představuje protipól aktivit spojených s pouhým memorováním a pro žáky může
znamenat velký přínos. V průběhu tvůrčích činností přebírá žák veškerou aktivitu, zatímco
z učitele se stává spíše pasivní pozorovatel. Je však zřejmé, že realizace takové vyučovací
jednotky klade vysoké nároky na osobnost pedagoga, který se na hodinu musí důkladně
připravit a po jejím ukončení práce žáků vyhodnotit.
Pedagog by se měl pokusit vytvořit takové podmínky, jež povedou žáka k tomu, aby
chtěl být tvořivý. Kreativitu je nutno rozvíjet a pravidelně s ní pracovat. V praxi se ukazuje,
že studenti se rádi vyjadřují k tématům, která si sami navrhnou (viz mají možnost
spolurozhodovat o výuce).
1.4 Motivace ve výuce českého jazykaJe známa skutečnost, že motivační faktory se liší vzhledem k věku dítěte. Zatímco
učitel prvního stupně základní školy může pozorovat převážně vnitřně motivovaný zájem
žáků o probírané učivo, pedagog, který působí ve vyšších ročnících základní školy,
zaznamenává spíše sestupnou tendenci v oblasti motivace. Je nutné zdůraznit, že motiv
jednotlivých žáků ve třídě může být ve vztahu k učení různý.
V naší práci se zaměřujeme na žáky druhého a třetího stupně. Přicházejí do školy
s různými pohnutkami a velmi odlišným přístupem ke vzdělání a zájmem o něj. Je nutno
předpokládat rozdílný přístup žáka k hodině českého jazyka na základní škole, na technicky
zaměřené střední škole, učilišti nebo na gymnáziu. Domníváme se, že žák učiliště bude
zaměřen na odbornou činnost a nebude projevovat příliš velký zájem o předmět český jazyk
3 LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 9.4 PETTY, G., 2002, s. 236.
8
a literatura. Situace žáka střední odborné školy bude zřejmě podobná jako v předchozím
případě, avšak s jedním zásadním rozdílem. Očekává se, že student střední školy se bude
připravovat na maturitu, jejíž nedílnou součástí je i zkouška z mateřského jazyka. Obdobný
předpoklad platí i u žáka gymnázia.
Při výuce češtiny si musíme připustit několik skutečností. Mateřský jazyk patří
na českých základních a středních školách k povinným předmětům. Na úrovni základního
vzdělávání by si žáci měli osvojit základní komunikační dovednosti, základní slohové útvary
a základy pravopisu, osvojit si některé literární pojmy, ale především by měli získat základní
dovednosti v oblasti porozumění textu. Na středoškolské úrovni zahrnuje výuka českého
jazyka převážně poznatky z literatury, zejména světové, a je často vyučována kritizovaným
způsobem – formou memorování názvů literárních děl a jejich autorů. Uvedenému způsobu
výuky by v současnosti mělo zamezit nové pojetí státních maturitních zkoušek.
Domníváme se, že učitel češtiny má připravit výuku tak, aby byla pro žáky přínosná,
zároveň poutavá a zábavná. V naší práci se zaměříme pouze na výuku mluvnice a na možnost,
jak při ní žáky motivovat. „Polovina až dvě třetiny žáků, kteří se slabě učí, by mohly
z hlediska svých schopností dosahovat lepších výsledků. Nedosahují jich však proto, že nemají
ke škole a práci ve vyučování pozitivní motivaci.“5 V praktické části naší práce se proto
pokusíme představit několik návrhů, které usilují o zvýšení motivace ve výuce mateřského
jazyka.
V současné době má učitel češtiny mnoho možností, jimiž se dá výuka jazyka zpestřit.
K těm nejčastějším patří využití moderních informačních technologií ve výuce, např. počítač,
data-projektor, internet, interaktivní tabule apod. Uvedené možnosti jsou však přímo spojeny
s materiálním zázemím dané školy. Uplatnění moderních technologií podporuje atraktivitu
vyučování, většina žáků s nimi navíc každodenně pracuje a orientuje se v problematice
mnohdy lépe než někteří vyučující. V případě, že se učitel v hodině zabývá rozvrstvením
národního jazyka, může žákům prostřednictvím počítače připojeného k internetu představit
konkrétní ukázky nářečí, slangů apod. Domníváme se rovněž, že na některých lépe
vybavených vzdělávacích ústavech dochází k využívání uvedených technologií tak často, že
svůj motivační účinek postupně ztrácí.
5 LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 22.
9
1.4.1 Etymologie
V následujícím oddílu představujeme etymologii jako motivační faktor ve výuce
českého jazyka a pokoušíme se o stručný nástin historie daného vědního oboru. Zároveň
uvádíme základní přehled českých a vybraných cizojazyčných titulů, které se zaměřují
na oblast etymologie.
„Motivovaný žák usnadňuje práci sobě samému i pedagogovi.“6 Za vysoce motivační
považujeme ve výuce češtiny problematiku etymologie. Pátrání po původu nejrůznějších slov
může být pro žáky velmi zajímavé. Jako vhodné se nám v uvedené souvislosti jeví využití
skutečnosti, že většina žáků se učí alespoň jeden cizí jazyk, u středoškoláků se jedná nejméně
o dva cizí jazyky. Může tedy dojít k vzájemnému srovnání slovní zásoby vybraných jazyků
a zamyšlení se nad původem jednotlivých výrazů. V souvislosti s etymologií tedy žáci
proniknou i k tématu cizích slov a jejich přejímání a mohou si lépe uvědomit vztahy, které
mezi sebou jednotlivé jazyky mají.
V praktické části práce se zaměřujeme na vybrané tituly učebnic pro základní a střední
školu a představujeme cvičení, která jsou zaměřená na problematiku etymologie. Navrhujeme
zároveň, jakým způsobem by v tomto směru mohla být výuka českého jazyka obohacena
a představujeme náměty pro pedagogickou praxi.
Etymologie je věda, která se zabývá původem slov. Nelze ji považovat za novou
lingvistickou disciplínu, protože nad původem slov přemýšleli už lidé ve starověku. Samotný
původ slova etymologie je třeba hledat ve starověkém Řecku, je odvozeno od výrazu etymon
(pravdivý význam), od etymos (pravdivý) a logos (slovo). Etymologie je založena především
na srovnávacích metodách, které zkoumají odlišnosti a podobnosti ve slovní zásobě jazyků
příbuzných i nepříbuzných. Za první etymology lze považovat Sokrata, Platona, Pindara,
Plutarcha, později Isidora ze Sevilly a další. Novodobý zájem o etymologické bádání je
spojen s „objevením“ gramatiky sanskrtu v 18. a 19. století.
V souvislosti s etymologickým bádáním lze zmínit označení lidová etymologie. Jedná
se o výklad slov, který není založen na reálném podkladu a je výsledkem touhy lidí
po objasnění významu některých označení. Lidová etymologie tak například odvozuje původ
slova marcipán od křestního jména nějakého muže, i když výraz marcipán má původ
pravděpodobně v italštině nebo arabštině (srov. 5.2.2.2 Jazyky islámu).
6 KŘEMÉNKOVÁ, L., 2009, s. 191.
10
K základním českým etymologickým titulům patří slovníky J. Holuba, S. Lyera,
V. Machka, J. Rejzka, informace o původu slov lze naleznout i ve Slovníku spisovné češtiny
nebo v Akademickém slovníku cizích slov. Nabízí se i mnoho cizojazyčných titulů, které
uvádí etymologický původ slov, např. německý slovník Etymologisches Wörterbuch des
Deutschen z řady Wahrig, Deutsches Universalwörterbuch z vydavatelství Duden,
francouzská publikace Le larousse des noms communs apod. Při vyhledávání původu slov lze
využít i internetový Etymologický slovník nebo anglický Online Etymology dictionary.
K dalším etymologickým titulům patří publikace K pramenům slov R. Večerky nebo kniha
Jak se bude vaše dítě jmenovat M. Knappové.
Domníváme se, že problematiku etymologie lze v rámci vyučovacího procesu využít
ke zvýšení motivace žáků. V praktické části práce uvádíme konkrétní návrhy takových zadání
a úkolů.
11
2 Současná slovní zásoba češtiny a její obohacování
V současné slovní zásobě českého jazyka se projevuje mnoho tendencí, které lze často
označit za protichůdné. V následující kapitole nabízíme jejich stručný přehled.
Významným jevem je demokratizace jazyka, tzn. snaha o „zlidovění“ jazyka, o jeho
porozumění, která se týká všech jazykových vrstev. Setkáváme se rovněž s termínem
pseudodemokratizace, jež je spojena především s oblastí hromadných sdělovacích
prostředků a spočívá ve snaze přiblížit se jazykovému vkusu co nejširšího publika. K popsané
skutečnosti dochází především prostřednictvím substandardizace, tzn. pronikáním
jazykových prvků z nespisovné vrstvy češtiny, tzv. substandardu, do vrstvy spisovné, tzv.
standardu. Příkladem jsou slovesná zakončení seji / seju, kupuji / kupuju, hraji / hraju, která
považujeme za spisovná a v současnosti je pokládáme za dublety. Tvary seju, kupuju, hraju
pronikly do spisovné podoby jazyka ze substandardu.
Výrazným trendem v současné češtině je internacionalizace, kterou lze obecně chápat
dvěma způsoby. Uvedený jev může souviset s tím, že se nějaký jazyk stává internacionálním
(tzn. uplatňuje se v mezinárodní komunikaci), nebo s tím, že podléhá vlivu cizího jazyka (či
více jazyků) a obohacuje se tak o příliv nových slov, která je možno nazývat
internacionalismy. Češtiny se týká druhá z uvedených variant, český jazyk je v současné době
ovlivňován zejména anglicismy. Přejímání slov z cizích jazyků patří k nejproduktivnějším
způsobům obohacování české slovní zásoby.
Protichůdnou tendencí internacionalizace je terminologizace, v jejímž důsledku
dochází k pronikání odborných termínů do běžné mluvy, jazyka médií apod.
Internacionalizace a terminologizace spolu mohou úzce souviset. Čeština je od začátku 90. let
20. století pod silným vlivem přejímaných anglicismů, tedy výrazů, jež lze označit
za internacionalismy. Uvedená slova měla zpočátku charakter termínů, které byly
srozumitelné pouze malé části veřejnosti. Později se však tato slova stala běžně užívanými
výrazy, zejména v médiích, a to přispělo k jejich lepší srozumitelnosti u běžných uživatelů
jazyka.
V souvislosti s terminologizací lze uvést i proces determinologizace, která spočívá
ve slohové neutralizaci termínů. Rozšířením do běžné slovní zásoby ztrácejí termíny svůj
odborný charakter a jejich původní význam se může změnit či posunout (např. frustrace,
stres). „Termín se zde stává netermínem, a to jak ve svém prvotním (původním) významu, tak
v odvozených významech nově vzniklých. V užším smyslu je determinologizací vznik
odvozených abstraktních významů a významových odstínů od původních termínů. Vyvinuly se
častým a méně přesným užíváním termínů v běžném (neodborném) jazyce. Vznikly zejm.
metaforizací (např. koncepce krystalizuje, telegrafický sloh) a generalizací (např. sondovat
poměry, signalizovat nedostatky). Výsledkem těchto procesů jsou slova – netermíny, která
mají stejnou lexikální formu jako termíny.“7 Příkladem označení, které prošlo procesem
determinologizace je mikroskop. Slovník spisovné češtiny uvádí, že se jedná o přístroj
poskytující zvětšený obraz velmi malých předmětů, drobnohled. Adjektivum mikroskopický
tedy v původním terminologickém významu znamená prováděný mikroskopem
(mikroskopické zkoumání) nebo viditelný jen mikroskopem (mikroskopické částice). Česká
frazeologická literatura uvádí spojení pod mikroskopem ve významu „prohlížet / zkoumat /
vidět velmi podrobně, pečlivě, přesně a s pozorností ke každé maličkosti“. Za metaforické
užití slova mikroskopický lze považovat významy malý, nepatrný (mikroskopické částečky)
a velmi důkladný (mikroskopické znalosti).
Výrazným jevem v současné češtině je globalizace komunikace. Globalizační
tendence směřují k vytvoření jednotného dorozumívacího systému. „Nejvýraznějším projevem
komunikačně globalizačních tendencí je pronikání mezinárodně platných jazykových prvků
(především lexikálních anglicismů, resp. internacionalismů) do jazykových systémů všech
kulturních jazyků, evropských i mimoevropských, jemuž zejména jazyky s menším počtem
uživatelů, mezi něž patří i čeština… odolávají méně výrazně.“8 Na základě uvedených
skutečností lze zaznamenat spojitost mezi globalizačními a internacionalizačními tendencemi.
Vliv angličtiny není možno omezit na oblast jazyka. Nedochází pouze k přejímání slov, ale
i kultury anglicky mluvících zemí, jejich tradic, zvyků apod. (např. oslavy Halloweenu,
postava Santa Clause a další).
Slovní zásobu češtiny ovlivňuje množství faktorů. Za nejvýraznější jev lze označit
přejímání anglických výrazů, které pronikají do slovní zásoby všech oblastí společenského
života.
7 POŠTOLKOVÁ, B., 1984, s. 106.8 SVOBODOVÁ, D., 2009, s. 9.
3 Přejímání slov
Slovní zásoba českého jazyka se v průběhu staletí utvářela pod vlivy nejrůznějších
jazyků. Lexikální jednotky cizojazyčného původu pronikají do češtiny formou přejímání, jsou
proto označovány jako „přejímky“. Užívá se rovněž spojení „výpůjčky z cizích jazyků“.
Uvedený termín je však některými autory chápán jako chybný. Nejedná se podle nich
o výpůjčky v pravém slova smyslu, neboť nedochází k procesu „vrácení“ slova do původního
jazyka.
Přejímání slov se v každém z jazyků zpravidla uskutečňuje v jiném historickém
období a z odlišných příčin. „Přejímání je důsledkem kontaktů cizích jazyků a jejich vzájemné
ekonomické, politické a kulturní situace, důsledkem poznávání cizích skutečností a potřeby
pojmenovat je.“9 Známe případy, kdy se lidé přejímání slov a jejich začleňování
do mateřského jazyka bránili a nesouhlasili s ním. Takové snahy označujeme jako puristické
a při pohledu do historie zjistíme, že byly zaznamenány už v době antiky (Ciceron, Seneca).
Někteří jazykovědci varovali před bezhlavým a neuváženým přejímáním cizích slov.
Dokladem je spis Ludwiga Reinerse Stilkunst, jehož pátý díl nese název Ein Streitgespräch
über den Gebrauch von Fremdworten (Spor o užívání cizích slov). Popisuje příběh, v němž se
u vína domluvilo několik přátel a vymysleli nesmyslné slovo (repunsieren), jehož později
používali. Nikdo jiný význam slova neznal, kupodivu však po jeho významu ani nepátral.
Všichni se chovali tak, jako by označení rozuměli odjakživa.
V Německu byly puristické tendence patrné v 15. století, tedy čtyři sta let před
samotným vznikem výrazu Fremdwort (cizí slovo), za jehož autora je považován filozof
a purista K. C. F. Krause. V 17. století nastal v prostředí hojně vznikajících jazykových
společností (Sprachgesellschaften) rozmach kritiky cizích slov, orientované zejména
na francouzské výrazy. Členové sdružení se věnovali podpoře německého jazyka
(Beförderung der Teutschen Sprache). Činnost puristů zanechala stopy i na současné podobě
němčiny.
V Tabulce 1 nabízíme přehled německých slov s českým překladem, která
z uvedeného období pocházejí. V moderní němčině lze dané dvojice považovat za synonyma.
9 FILIPEC, J., ČERMÁK, F., 1985, s. 120.
Přejaté slovo Německý
ekvivalent
Český význam
Distanz Abstand odstup
Adresse Anschrift adresa
Moment Augenblick okamžik
Bibliothek Bücherei knihovna
Republik Freistaat republika
Horizont Gesichtskreis horizont
Insekt Kerbtier hmyz
Leidenschaft Passion vášeň
Dialekt Mundart nářečí
Universum Weltall vesmír
Tabulka 1
Na českém území docházelo k puristickým aktivitám od 15. století. Známé jsou
příspěvky mistra Jana Husa, který kritizuje tehdejší špatnou znalost češtiny a ve Výkladu
desatera doporučuje nahradit slovo knedlík podle jeho názoru původnějším výrazem šiška.10
Matouš Benešovský ve své Knize českých slov vyložených (1587) odmítá jakoukoliv
funkčnost přejatých slov v češtině (narozdíl od Jana Blahoslava). Je autorem mnoha označení,
např. bukva (bible), čtenice (gramatika) nebo rozhodnice (dialektika). K dalším známým
puristům můžeme zařadit Václava Jana Rosu, Ondřeje Františka Waldta nebo Daniela
Nitsche.
Puristé 19. století vytvořili mnoho slov, která pronikla i do významných literárních děl
(F. L. Věk Aloise Jiráska) nebo do současných učebnic českého jazyka a dějepisu jako doklad
českých jazykovědných snah. K nejznámějším purismům 19. století patří čistonosoplena
(kapesník), sestromuž (švagr) či klapkobřinkostroj (klavír), později dálkomluv (telefon),
rozvid (televize) a další.
Aktivity usilující o očistu jazyka lze zaznamenat i ve 20. století. Důkaz představuje
slovo samohyb (automobil) nebo označení magnetoskop, které mělo v 80. letech za úkol
nahradit výraz videorekordér. Žádný z uvedených purismů se však dlouhodobě nestal součástí
české slovní zásoby.
10 Pozn. slovo šiška se ve významu knedlík dodnes používá v hanáckém nářečí.
Členové Pražského lingvistického kroužku poukazují na skutečnost, že jazyk se vyvíjí
a v důsledku soužití s ostatními jazyky dochází ke vzájemnému přirozenému obohacování
slovní zásoby. Uvedenou skutečnost tedy nelze vnímat negativně.
Ústav pro výzkum veřejného mínění uveřejnil v roce 1971 zprávu pod názvem Cizí
slova v českém jazyce, která se mimo jiné zabývala postoji Čechů k cizím slovům. Na základě
výsledků výzkumu bylo zjištěno, že 48 % dotázaných považuje přejímání slov za nezbytné
(uvedený názor častěji zastávali lidé mladší a zároveň dotazovaní s vyšším vzděláním), avšak
62 % oslovených lidí uvedlo, že cizí slova používá málokdy. Z jazykového hlediska lze
považovat za zajímavé i výsledky doplňujících otázek. „Výzkumné akce bylo využito i k tomu,
aby byly aspoň rámcově zjištěny postoje uživatelů jazyka k nespisovným přejatým slovům.
Ukázalo se, že za výrazně nespisovné se stále pokládají z němčiny přejaté výrazy fajn,
šmakovat, kramflek, akorát a nový slangový výraz normálka, méně výrazně se pociťuje už
nespisovnost výrazů marodit a kafe, slova kumšt a kuráž se už zřejmě cítí, v neshodě se
současnou kodifikací, spíše jako expresívní výrazy hovorové než jako lexikální prostředky
za hranicí spisovnosti.“11 Uvedený výzkum, z něhož upozorňujeme pouze na vybraná zjištění,
je důkazem toho, že cizí slova představovala předmět jazykovědných zájmů i v novodobé
historii.
3.1 Typy přejímek a jejich adaptaceV následující kapitole se pokusíme o nástin obvyklých způsobů dělení přejatých slov
v české jazykovědě. Typologie přejímek byla vytvořena mnoha českými lingvisty (např.
Šmilauer, Havránek, Filipec, Čermák, Sgall). Připojujeme rovněž základní charakteristiky
vztahující se k adaptaci přejatých výrazů.
Přejatá slova lze rozdělit do dvou skupin. První z nich je tvořena výrazy, které se
vědomě používají jako označení cizího původu (někdy označována za slova cizí), druhá
zahrnuje tvary, jež jsou chápány jako součást české slovní zásoby a přizpůsobují se v mnoha
ohledech novému jazykovému systému (např. výslovnost, skloňování). Uvedené výrazy je
možno označit jako přejatá slova. Ve většině situací však dochází k synonymnímu užívání
obou uvedených spojení, tzn. slova přejatá splývají se slovy cizími.
Na základě jazykovědných prací uvedených lingvistů se nejčastěji setkáváme
s dělením přejímek do tří základních skupin. První z nich tvoří původní, neadaptované
11 TEJNOR, A. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč [online]. 1972, 55, [cit. 2010-11-8]. Dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5634>.
lexémy. Uvedená kategorie zahrnuje především citátová slova a slovní spojení (fortissimo,
curriculum vitae, faux pas, fin de siècle, fair play, fata morgana) a tzv. okřídlená slova, tzn.
cizojazyčné, ale i přeložené citáty a výroky, které se staly součástí jazyka (carpe diem,
memento mori, cherchez la femme, veni – vidi – vici). Nepřizpůsobení uvedených výrazů
a spojení spočívá v zachování původní pravopisné podoby a částečně i výslovnosti.
Další kategorii představují slova přejatá, avšak v češtině adaptovaná. Výrazy, které
byly přejaty v nedávné době, často nesou rysy výchozího jazyka, a to zejména v oblasti
výslovnosti a pravopisu. Obvyklé je naopak jejich zařazení morfologické (windows –
windowsu, hardware – hardwaru). Další skupinu tvoří slova, jejichž pravopisná podoba je
počeštěná, ale vzhledem k tomu, že označují méně obvyklé skutečnosti, jsou stále pociťována
jako cizí (např. atašé, brožura, terapie). Do uvedené kategorie je možno zařadit pravopisně
rozkolísané výrazy (briefing / brífink, speaker / spíkr, marketing /marketink), u nichž
převažuje tendence k počeštěnému pravopisu, dále slova zdomácnělá (celer, muset, škola,
vzduch) a tvary hybridní (cyklostezka, ekosystém, videozáznam). Hybridní výrazy mohou
vznikat spojením jednoho slova přejatého a jednoho domácího (event. dalšího přejatého
slova) a označujeme je jako kompozita (elektroléčba, euroregion), nebo sloučením přejatého
afixu a domácího slova, pak se nazývají hybridní složeniny (pracant).
Třetí kategorie přejímek zahrnuje kalky, tzn. doslovné překlady slov. Kalkování je
považováno za kompromisní řešení mezi neologizací a přejímáním z cizího jazyka. Kalky je
možno dále dělit na slovotvorné (zeměpis – geographia, maloměsto – Kleinstadt, Vánoce –
V případě, že jsou přípustné dubletní tvary (meeting / mítink), prosazuje se většinou počeštěná
podoba slov. V současné češtině je však možno zaznamenat i opačný trend, který je
charakteristický návratem k původnímu pravopisu. Často se vztahuje k používaným
anglicismům, např. asistent – assistant, manažer – manager. „Reanglizované“ výrazy jsou
často používány k označení různých profesí a jejich cílem je zřejmě zvýšení prestiže daných
povolání.
Další typ adaptace představuje adaptace významová. Přestože u většiny přejímek
zůstává sémantický charakter slova zachován, dochází v některých případech k významovému
posunu (př. chanson → šanson, essay → esej – viz dále). V uvedených případech došlo
k sémantickému posunu už v minulosti.
Významovou změnu lze zaznamenat mezi francouzským výrazem chanson a jeho
českou variantou šanson. Slovo se ve francouzštině objevuje v době středověku, označuje
jednohlasou, později vícehlasou píseň s jednoduchou melodií i rytmem a často humorným,
satirickým textem. K jejich nejznámějším komponistům v uvedené době patří Orlando di
Lasso, Johannes Ockeghem či Josquine Desprez. V současné francouzštině je hlavní význam
uvedeného slova popisován následovně: „Composition musicale divisée en couplets et
destinée à être chantée.12 Za české synonymum lze považovat výraz píseň. V češtině se
označení šanson užívá pro písně, které vznikaly od 19. století ve francouzských kabaretech
a proslavili je zpěváci jako Édith Piaf, Jacques Brel nebo Gilbert Bécaud, v českém hudebním
prostředí např. Hana Hegerová. Od středověké varianty je odlišuje zejména vážné ladění
textu. Pojem šanson ve svém původním významu nadále existuje i v českém jazyce, je užíván
v oblasti hudební vědy.
Další příklad sémantického posunu vnímáme u slova esej, jehož původ nalezneme
ve francouzštině (essai). Pierre Montaigne slovem Essais pojmenoval v roce 1580 svůj
filozofický spis. Výrazem se v roce 1597 inspiroval Francis Bacon a přenesl jej ve stejném
významu do titulu svého díla, tedy i do angličtiny. Frankofonní lexikografická literatura
charakterizuje pojem následovně. „Ouvrage en prose rassemblant des réflexions diverses ou
traitant un sujet d‘intérȇt général sans prétendre l’épuiser ni arriver à des conclusions fermes
ou définitives.“13 Slovník spisovné češtiny vysvětluje pojem stručně jako literární útvar
duchaplně pojednávající o otázkách filozofie nebo umění. Esej se ve výuce českého jazyka 12 JEUGE-MAYNART, I. a kol, 2008, s. 232.„Hudební kompozice rozdělená do slok, určená ke zpěvu.“13 JEUGE-MAYNART, I. a kol., 2008, s. 626. „Úvahové dílo v próze, které pojednává o všeobecných tématech, aniž by vyžadovalo přijetí pevných a konečných závěrů.“
a literatury řadí k nejobtížnějším slohovým útvarům, zejména proto, že spojuje prvek
odbornosti s uměleckostí, klade vysoké nároky na užitou slovní zásobu, stylistiku atd.
V současné době se často uplatňuje sémantická podoba slova esej přejatá z angličtiny.
Longman Active study dictionary charakterizuje essay následovně: „a piece of writing that
discusses a subject… He wrote an essay on French politics.“14 V češtině uvedenému
sémantickému významu odpovídá označení seminární práce. Domníváme se, že v současnosti
často dochází k chybnému užívání výrazu esej jako synonyma k seminární práci.
3.2 Internacionalismy
Internacionalismy tvoří skupinu slov, která s problematikou přejímání slov přímo
souvisí. V následující kapitole se pokusíme objasnit význam pojmu internacionalismus,
uvedeme několik definic slova a příklady internacionalismů.
Internacionalismus je pojem, jenž vystupuje nejčastěji ve dvou kontextech. Lze jej
chápat ve významu politickém či jazykovědném. V politickém smyslu znamená protiklad
nacionalismu. V naší práci se budeme dále zabývat pouze lingvistickým významem.
Internacionalismus představuje z jazykovědného hlediska označení pro skupinu slov,
která se objevují v různých světových jazycích, mají stejný nebo podobný význam a společný
původ. Internacionalismy lze označit za lexémy, které jsou užívány ve větším množství
nepříbuzných jazyků určitého kulturního areálu. Uvádíme příklady dalších definic pojmu
internacionalismus. Podle internetového slovníku cizích slov se jedná o slovo nebo výraz
vyskytující se v několika jazycích a mající v nich stejný nebo podobný význam. Německé
slovníky charakterizují internacionalismus následovně: „Wort, das in gleicher Bedeutung und
gleicher oder ähnlicher Form in verschiedenen Kultursprachen vorkommt (z. B.
Demokratie).“15 Podle definice J. Mistríka jsou internacionalismy „také slová, ktoré sa
vyskytujú aspoň v troch podstatne odlišných jazykách (například v slovenčine, v maďarčine
a vo francúzštine)…“16 Internacionální výrazy se stávají mezinárodně srozumitelnými
zejména proto, že způsob jejich grafického záznamu i výslovnosti je mnohdy totožný. Dané
slovo se přitom může vyskytovat v různém počtu jazyků. V čím větším počtu jazyků se
vyskytuje, tím „internacionálnějším“ se stává.
14 SUMMERS, D. a kol., 2006, s. 247.„slohový útvar, který zpracovává určité téma… Psal esej o francouzské politice.“15 AUBERLE, A. a kol., 2003, s. 842.16 MISTRÍK, J., 1984, s. 43.
O mezinárodně srozumitelném slovu můžeme na základě posouzení uvedených definic
hovořit v případě lexému robot, jenž v průběhu 20. století pronikl snad do všech moderních
řečí. „Der Begriff Roboter (tschechisch: robot) wurde von Josef und Karel Čapek Anfang des
20. Jahrhunderts durch die Science-Fiction-Literatur geprägt. Sein Ursprung liegt im
slawischen Wort robota, welches mit Arbeit, Fronarbeit oder Zwangsarbeit übersetzt werden
kann. 1921 beschrieb Karel Čapek in seinem Theaterstück R.U.R. in Tanks gezüchtete
menschenähnliche künstliche Arbeiter."17 V evropských jazycích existuje nejčastěji v grafické
podobě robot (angličtina, francouzština, italština, španělština, dánština, estonština,
Podobný charakter jako internacionalismy mají slova, která lze označit pojmem
evropeismy. Jedná se o výrazy, jež se rozšířily na území celé Evropy a jejich základ
představuje latina s řečtinou (lampa, móda, model, opereta, papír). Je však zřejmé, že hranice
17 de.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-10-30]. Roboter. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/wiki/Roboter>. „Pojem robot vytvořili Josef a Karel Čapkové a poprvé se objevil na počátku 20. století ve vědeckofantastické literatuře. Původ slova je třeba hledat ve slovanském výrazu robota, který lze vysvětlit jako nucenou či nevolnickou práci. V roce 1921 popsal Karel Čapek ve své divadelní hře R. U. R. právě takové, člověku podobné, umělé dělníky.”
milionů). Mezi nejfrekventovanější evropské jazyky se podle zjištění zařadila i portugalština
se 135 miliony uživatelů.18 Údaje o populačně nejobsáhlejších jazycích světa v současnosti se
značně liší. Breton (2007) uvádí, že angličtina je užívána 508 miliony mluvčích, španělština
417 miliony, ruština 277 miliony, portugalština 191 miliony mluvčích atd.
Podle Ostlera (2007) lze první dvacítku jazyků rozdělit na dvě skupiny. První skupinu
představují jazyky „organicky narostlé“, tzn. dochází k vysokému přírůstku obyvatelstva
v mateřské oblasti (např. Čína, Indie).
Druhou skupinu tvoří jazyky zbytnělé „fúzí a záborem“, tj. rozšířením na nesourodá
území zejména prostřednictvím kolonizace. Uvádíme příklad Španělů, kteří přenesli svou
mateřštinu na území jihoamerických a středoamerických států (Mexiko, Venezuela, Kuba,
Portoriko...). Obdobný vliv získala například portugalština v Brazílii. Nesporná je důležitost
18 Srov. ČERNÝ, J., 1998, s. 48 – 49.
francouzštiny, která se rozšířila téměř do všech světadílů a jako úřední jazyk se uplatňuje
nejen v zemích evropského kontinentu (Francie, Belgie, Lucembursko), ale i v Kanadě
a v mnoha afrických státech (Senegal, Kongo, Pobřeží slonoviny...), v ostrovních zemích
(Haiti, Seychely...), v Libanonu atd. Jako druhý, avšak rovnocenný jazyk se francouzština
používá v některých islámských státech (Maroko, Tunisko) atd. Francouzština je považována
rovněž za komunikační jazyk mezinárodních organizací (OSN, EU, Lékaři bez hranic, FIFA,
UEFA).
Nahlédneme-li do historie, zjistíme, že výsadní postavení ve světové politice mají
zpravidla země s velkou rozlohou nebo vysokým počtem obyvatel. Světové mocnosti tak
mohly a mohou v mnoha ohledech ovlivňovat jiné národy a kultury. Jeden z aspektů vlivu
jistě tvoří jazyk. V důsledku mocenské politiky některých zemí došlo k průniku jejich jazyka
na rozsáhlá území, na kterých se začala prolínat slovní zásoba jazyka příchozího
(koloniálního) s komunikačními systémy místního (domorodého) obyvatelstva (např.
španělština a indiánské jazyky, angličtina a jazyky původních australských kmenů apod.).
Na nově kolonizovaných územích dochází působením dalších vlivů (např. migrace)
k novému setkávání jazyků. V oblasti Severní Ameriky se tak vlivem kontaktu španělštiny
a angličtiny rozvinul systém označovaný jako spanglish či spenglish19. Obdobná situace
nastala v Německu, v prostředí turecké menšiny. Uvedený stav ovšem nenastal v důsledku
kolonizace, ale souvisí s obdobím po skončení druhé světové války, kdy byli na území
zničeného Německa pozváni obyvatelé jiných států, aby pomohli při obnově země. Takzvaní
gastarbajtři (Gastarbeiter) pocházeli zejména z Turecka a v Německu se postupně začali
usazovat natrvalo. Příslušníci turecké menšiny mluví v současnosti směsicí němčiny
a turečtiny a často neovládají spisovnou formu ani jednoho z uvedených jazyků. V obou
popsaných případech můžeme hovořit o komunikačním systému vzniklém deformací dvou
nepříbuzných jazyků.
19 Srov. s dalšími variantami angličtiny, které vznikly v důsledku prolínání slovní zásoby angličtiny s dalším jazykem, např. czenglish (čeština), franglais (francouzština), japlish (japonština), swenglish (švédština).
5 Přejatá slova v češtině
V následující části práce se pokusíme o stručný nástin toho, v jakých historických
obdobích a z jakých jazyků byla nejčastěji přejímána slova do češtiny.
5.1 Historie přejímek v češtině
Počáteční fáze vývoje češtiny jsou spojeny s prvními Slovany, kteří při svém putování
směrem na sever a západ přejali slova obyvatel žijících na nově osidlovaných územích.
Praevropský původ se předpokládá u výrazů ježek, kůň, smrk, beran, housle, železo, habr atd.
Období šíření křesťanství a rozvoje středověké vzdělanosti je charakteristické
přejímáním slov z latiny a jejím prostřednictvím z řečtiny20 (apoštol, epištola21, mše),
arabštiny (algebra22, alchymie, cifra), ale i němčiny (hřbitov23, půst, šáchor) ad. Uvedené
jazyky plnily i zprostředkovací funkci. Východní slova se do češtiny dostávala často přes
řečtinu (papír, sobota24), řecká slova vstoupila do české slovní zásoby i přes němčinu
(biskup, fara, mnich25). Z arabštiny postupně pronikala zejména označení léčivých rostlin
a koření (fenykl, lékořice). Přejímání arabských slov neprobíhalo jen v češtině, ale i v dalších
jazycích, např. označení šafrán se dostalo do němčiny prostřednictvím francouzštiny.
„Safran. Der Name der als gelbes Färbe- und als Gewürzmittel verwendeten Pflanze mhd.
safrān, saffrān ist eine Übernahme (Anfang 13. Jh.) von afrz. safran, einer Entlehnung aus
arab. za’farān…“26 Šafrán se šířil z jihu Španělska a ze Sicílie do dalších zemí Evropy.
Velký příliv slov z němčiny byl zaznamenám v období feudalismu, spojeném se
zakládáním měst a rozvojem řemesel (konšel, rychtář, šlechta27).
20 Pozn. řecká slovní zásoba obsahovala mnoho slov orientálního původu.21 Epištola – ‘nabádavý list (apoštola k věřícím)’. Z lat. epistola, epistula z ř. epistolḗ ‘poselství, dopis‘ od epistéllō ‘posílám, oznamuji, nařizuji’ z epi- a stéllō ‘vypravuji, vysílám, strojím’. REJZEK, J., 2001, s. 157.22 Algebra – ‘nauka o řešení rovnic’, algebraický. Ze střlat. algebra a to z ar. al-ĝabr, doslova ‘znovuspojení oddělených částí’ z ar. gabara ‘znovu spojovat’. Poprvé užito ar. matematiky v 9. st. REJZEK, J., 2001, s. 50.23 Hřbitov, hřbitovní. Stč. břitov, břítov, což je výpůjčka ze sthn. frīthof z frīten ‘hájit, skrývat’ a hof ‘dvůr’, vlastně to byl původně prostor u kostela, kde platilo právo azylu. REJZEK, J., 2001, s. 216.24 Sobota, sobotní. Stejně jako p. sobota, r. subbóta, ch. sùbota, stsl. sobota přejato v počátku křesťanství ze střlat. sabbata, sabbatum a to přes ř. sábbaton z hebr. šabbāth, aram. šabbǝtā ‘den odpočinku (po šesti pracovních dnech)’, srov. hebr. sābath ‘odpočívat’. REJZEK, J., 2001, s. 588.25 Mnich. Všeslov. Ze střněm. munih, a to z lat. monacus z řec. monachos k monos samojediný. HOLUB, J., LYER, S., 1978, s. 295.26 PFEIFER W. a kol., 2005, s. 1156.„Šafrán. Jméno rostliny používané jako žluté barvivo a zároveň koření bylo přejato na počátku 13. století ze staré francouzštiny. Ta výraz převzala z arabštiny.”27 Šlechta. Stč. též ve významu ‘ušlechtilost, urozenost’. Stejně jako p. szlachta tv. přejato ze střhn. slahte, (ge)slehte ‘rod, původ, kmen’, jež souvisí se schlagen ‘bít, tlouci’ (společným významem je ‘vyvíjet se určitým směrem’). V č. a p. přeneseno na rodové šlechtictví, které do té doby u Slovanů bylo neznámé. REJZEK, J., 2001, s. 633.
Doba humanismu obohatila českou slovní zásobu opět o přejímky z latiny, zejména
v oblasti vzdělanosti (akademie, bibliotéka, katedra), práva (mandát, proces28, rejstřík) či
lékařství (katar, pilule, puls).
Zámořské výpravy otevřely cestu k dosud neprozkoumaným jazykům a jejich slovní
zásobu přinesly jazyky koloniálních zemí, především španělština, angličtina, francouzština
nebo holandština (čokoláda, tabák29, kakao).
Období italské renesance přispělo k české slovní zásobě výrazy z oblasti stavitelství či
hudby (kupole, lodžie, tenor). Z francouzštiny a španělštiny přejala čeština (často
prostřednictvím němčiny) vojenské názvy (armáda, generál, oficír), z němčiny označení
řemeslnická, vojenská nebo hornická (handlovat, havíř, rytmistr). „Po Bílé hoře příliv slov
z němčiny ještě zesílil, mnoho jich bylo přejato také v 18. a 19. stol., zejména výrazů
charakteristických pro běžnou mluvu Prahy a dalších měst v Čechách a pro obecnou
češtinu.“30 Většina slov přejatých v uvedeném období se v současnosti řadí k nespisovné
vrstvě českého jazyka (furt, hergot, špitál).
Doba národního obrození je známá činností tzv. puristů (viz 3 Přejímání slov), kteří
ve snaze očistit český jazyk od germanismů vytvářeli neologismy, jež měly přejatá slova
nahradit. Výsledky puristické práce však nebyly vždy přijaty s nadšením a ujalo se malé
množství takto vzniklých slov (jazykozpyt, předložka). Obrozenci prosazovali i přejímání slov
ze slovanských jazyků, které bylo pro češtinu přirozené. Slovanská slova se do češtiny rychle
začlenila a splynula s jazykem natolik, že jejich cizí původ není pociťován (obřad, věda,
vzduch).
První třetina 20. století je charakteristická přejímkami z angličtiny a francouzštiny
(hokej, pláž, tenis). Období druhé světové války pod nadvládou Německa nemělo na češtinu
žádný zásadní vliv. Příčinu lze hledat v odporu českého obyvatelstva ke všemu německému.
Druhá polovina 20. století přináší do češtiny několik slov z ruštiny (družba, kolchoz,
nástěnka, požárník, sovchoz). Ruština ovlivnila rovněž rozšíření adjektivních složenin
z angličtiny se častěji objevují znovu od 60. let 20. století a k jejich velkému nárůstu dochází
od 90. let minulého století doposud.
28 Proces soudní řízení. Z lat. processus od provedete (ptc. processus). HOLUB, J., LYER, S., 1978, s. 364.29 Tabák, tabákový. Z něm. Tabak ze šp. tahací, jež se považuje za přejetí z arawackého jazyka na Haiti (Evropané se s kouřením tabáku poprvé setkali při Kolumbových cestách). REJZEK, J., 2001, s. 648.30 SVOBODOVÁ, D., 2007, s. 14.
5.2 Přejímání ze světových jazykůV následující kapitole se zaměřujeme na přejímky, které se dostaly do češtiny
z ostatních jazyků. Dochází tedy k rozdělení na cizí slova s původem v evropských jazycích
jihoslovenismy, ugrismy) a na výrazy vycházející z mimoevropských jazyků, tzv. exotismy
(arabština, čínština, indiánské a eskymácké jazyky apod.). Uvedené dělení vychází z členění
Svobodové (2007).
Pro srovnání uvádíme příklad třídění přejímek podle Genzora (1983), jenž
v celosvětovém měřítku popisuje čtyři jazykové oblasti, které v minulosti ovlivnily slovní
zásobu okolních jazykových skupin: západní (evropský kontinent), islámská, indická
a východoasijská. Domníváme se, že za pátou oblast, která ovlivnila celosvětovou slovní
zásobu, i když ne v takovém měřítku jako předchozí, představuje území Jižní a Střední
Ameriky. Druhé z uvedených dělení přejatých slov se podrobněji zabývá rozlišením tzv.
exotismů.
V následujících částech práce se zamyslíme nad propojením uvedených způsobů
dělení přejímek. Nabízíme přehled evropských i mimoevropských jazyků, které byly zdrojem
nových slov. Evropské jazyky rozdělujeme do dvou skupin, na klasické a moderní,
mimoevropské jazyky jsou členěny podle jednotlivých geografických oblastí, v nichž má
často významné postavení jeden jazyk. Představujeme výrazy, jež jsou spojeny se specifiky
jednotlivých kultur, pojmy z oblasti filozofie, vědy, gastronomie, hudby atd., a zaměřujeme se
na jejich etymologii. Vzhledem k tomu, že česká etymologická literatura je v mnoha ohledech
strohá, pokoušíme se inspirovat i cizojazyčnými tituly a zdroji (zejména německými
a anglickými).
Zdrojem přejímek se často stávaly jazyky, jež můžeme označit pojmem lingua franca.
Uvedené spojení se nepřekládá a používá se v latinské podobě. Lingua franca znamená
v doslovném překladu „franský jazyk“, tzn. komunikační systém, který sloužil
k dorozumívání na území franské říše. Ta se rozkládala v době od 5. do 9. století na území
dnešní Francie, Švýcarska, severní Itálie, Belgie, Nizozemí a Německa.
Lingua franca je označení, které lze poprvé použít v souvislosti se sumerštinou
a aramejštinou. Sumerština byla rozšířena na území Mezopotámie ve 3. tisíciletí př. n. l.
a bylo v ní sepsáno množství náboženských, uměleckých, administrativních i odborných
textů. Aramejština se používala v oblasti východní Sýrie a můžeme ji označit za semitský
jazyk. Aramejština sloužila v 1. tisíciletí př. n. l. jako jazyk mezinárodního obchodu
i diplomacie, zároveň v ní byly vytvořeny části Starého zákona. Oba popisované jazyky
zanikly i přes své starověké rozšíření. V dalších obdobích se o lingua franca hovoří
v souvislosti s řečtinou, latinou, němčinou, ruštinou, angličtinou atd. Uvedeným jazykům
a jejich postavení mezi ostatními se věnujeme v následujících částech práce.
5.2.1 Přejímky z evropských jazyků V následujících kapitolách se zabýváme přejímkami z evropských jazyků. Jazyky
obsažené v uvedené skupině dělíme na klasické a moderní.
5.2.1.1 Klasické jazykyNa území evropského kontinentu lze zaznamenat velký vliv dvou klasických jazyků,
řečtiny a latiny. Západní civilizace čerpá z odkazu antického Řecka31, je vystavěna
na základech křesťanské kultury32 a ovlivněna dobou osvícenství33.
Řečtina a latina ovlivnily evropské jazykové prostředí zejména proto, že představují
hlavní jazyky Bible (řec. βιβλíα), svaté knihy křesťanů. Zatímco Starý zákon, společný židům
i křesťanům, je psán v hebrejštině a aramejštině, Nový zákon je sepsán v řečtině. Nový zákon
byl v průběhu staletí dále překládán do hlavního jazyka církve, latiny. Za nejvýznamnější
z latinských přepisů lze považovat Vulgatu, jež se stala oficiálním církevním textem období
středověku.
Do dnešní doby si svou důležitost zachovávají slova jako kultura, politika,
demokracie, krize, debata, dokument, církev, kostel, olympiáda apod., jež byla do evropských
jazyků přejímána právě z latiny a řečtiny. Uvedené jazyky vytvořily jednotnou terminologii
křesťanství, ale i moderních vědních oborů jako medicína, fyzika, chemie apod. V následující
části práce uvádíme stručnou charakteristiku vývoje řečtiny a latiny.
Řecké achajské kmeny se na jihu Balkánského poloostrova usadily v 17. století př. n.
l. Postupně se asimilovaly s původním předindoevropským obyvatelstvem a převzaly od něj
jak kulturu, tak slabičné (lineární) písmo, které užívaly v upravené podobě.
31 V 5. století př. n. l. zde vznikla literární díla, která byla v průběhu dalších staletí mnohokrát přepracována a autoři v nich hledají inspiraci dodnes. Totéž platí i pro starověkou filozofii, která vytvořila základ pro fungování nejen evropské společnosti. Řekové jsou považováni za zakladatele matematiky, hudební vědy, olympijského klání atd.32 S šířením křesťanství souvisí rozvoj vzdělanosti, zakládání škol.33 „Osvícenství je intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus. Vytvořilo vlastní duchovní, etické a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti, demokracie, pokroku a lidských práv." Cs.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-10-30]. Osvícenství. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD>.
Italština je jazyk, jehož nejstarší písemné památky jsou datovány do 10. století.
Italština obohatila slovní zásobu mnoha jazyků o hudební názvosloví a terminologii: allegro,
árie, dolce, intermezzo, opera nebo výrazy typu banka, capuccino / kapučíno, karneval,
maškara38, milion, paparazzo, tombola. Italské přejímky často existují v původní psané
podobě (pizza, mozarella, vivace) .
Označení karneval se v polovině 17. století používalo pro označení římských
a benátských slavností masek, od konce 17. století popisovalo podobné oslavy na území
Německa, zejména v Porýní, které byly pořádány několik dní před začátkem půstu. Karneval
37 Srov. PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 189.38 Maškara ‘směšně přestrojená osoba’, maškarní, maškaráda. Ze severoit. mascara (it. maschera) ‘žert, maska’. Výklad slova maschera není jistý, pravděpodobně má původ v arabštině. (Srov. REJZEK, J., 2001, s. 366 – 367).
šuplík, švagr. Punčocha je slovo vycházející ze středohornoněmeckého buntschuoch (dnes
Bundschuh), které označovalo druh selské šněrovací boty, jež se připevňovala řemínky k noze
(od střhn. binden vázat a schuoch bota). V češtině bylo pojmenování přeneseno na hrubou
pletenou punčochu, která se k noze rovněž připevňovala tkanicemi.41
Vztah mezi češtinou a němčinou se odráží i v oblasti frazeologie. V němčině jsou
například používána spojení Das ist mir ein böhmisches Dorf nebo Das sind böhmische
Dörfer für mich, která lze přeložit slovy To je pro mě česká vesnice / To jsou pro mě české
vesnice a v němčině se uplatňuje při popisu něčeho nepochopitelného, neznámého či
nejasného. Christian Morgenstern uvedeným frazeologismem pojmenoval svou báseň Das
Böhmische Dorf (Palmström reist, mit einem Herrn v. Korf // in ein sogenanntes Böhmisches
39 Slalom je závod, při němž závodník překonává trať vymezenou brankami. Z nor. slalåm ze slad (lehce nakloněný a nor. nářeč. lōm, lām stopa, původně tedy nakloněná stopa (lyží).40 SVOBODOVÁ, D., 2007, s. 16. Bundesliga – německá fotbalová soutěž / liga; imbiss – stánek s občerstvením.41 Srov. REJZEK, J., 2001, s. 519.
Dorf // Unverständlich bleibt ihm alles dort // von dem ersten bis zum letzten Wort...)42. Úsloví
se v němčině objevuje od 17. století a lze ho vysvětlit dvěma způsoby. První výklad
předpokládá, že názvy českých vesnic zněly Němcům nesrozumitelně a složitě. Další
vysvětlení je spojeno s obdobím třicetileté války, v jejímž průběhu bylo zničeno nebo
dokonce zmizelo ze světa množství vesnic (odtud význam neznámý, neexistující). V češtině
odpovídá uvedenému frazeologismu spojení to je pro mě španělská vesnice (tzn. něco
neznámého). Zajímavé je, že i Němci používají výraz das kommt mir spanisch vor (to je
španělské). Jeho vznik je spojován s dobou vlády původně španělského krále Karla V., který
v Německu zaváděl zvyklosti španělského dvora a nebyl proto příliš oblíbený. Němci tedy
začali označovat všechno cizí a protivné jako španělské. Obdobné idiomy se vyskytují
i v dalších jazycích – např. dat is Chinees voor mij (to je pro mě čínské) – holandština, that's
Greek to me (to je pro mě řecké) – angličtina, c'est du chinois (to je pro mě čínské) –
francouzština, questo per me è arabo (to je pro mě arabské) – italština. Význam něčeho
neznámého či nesrozumitelného je často spojen s jazykem některého vzdáleného národa.
V germánských mýtech a pohádkách vystupuje často postava, jejíž označení zní
v češtině elf. V němčině se používá v podobě Elf / Elfe, avšak o původu slova se vedou spory.
Německé etymologické slovníky upozorňují na souvislost s výrazem Alb (strašidlo podobné
skřítkovi, jež by si lidé měli naklonit, aby je nesoužilo). Podoba Alb vychází
ze staroněmeckých tvarů alp či alf, staroanglických forem œlf, elf , ale i z dalších tvarů, např.
ruské podoby лебедь (labuť) a latinské varianty albus (bílý), které vycházejí zřejmě
z indoevropského albh (bílý). Význam slova Alb byl tedy původně chápán jako bílá zamlžená
postava / postava v mlze. Nabízí se i spojitost se staroindickým výrazem ṛbuḥ (šikovný,
zručný, kovář, umělec), protože trpaslíci a elfové byli považováni za zručné kováře.
Křesťanská církev interpretuje elfy jako démony, již jsou ve svazku s ďáblem. Několik
zmínek ve staré němčině označuje slovem alb strašidelnou zákeřnou bytost, noční můru, která
je později chápána jako duch způsobující dechové potíže osobám, jež spí. V 18. století je však
do němčiny přejat anglický tvar elf v podobách Elf, Elfe, Elfen. Elfové byli v době
romantismu zidealizováni, tentokrát však označovali dobré bytosti. Slovo elf se v němčině
poprvé objevilo v překladu Miltonova Ztraceného ráje a Shakespearova Snu noci svatojánské.
V současných německých slovech Alptraum / Albtraum (noční můra) přetrvává jako
v jediných negativní význam spojený s formou alb. Pohádková bytost má své podoby
42 Česká vesnice (Palmström cestuje s panem von Korf do české vesnice; od prvního do posledního slova je pro něj všechno nesrozumitelné…).
(estonština), gulasz (polština), гуляш (ruština) atd. Uvedené slovo je součástí frazeologických
spojení udělat z něčeho guláš / mít v něčem / z něčeho guláš, tzn. vnést do něčeho chaos,
nepořádek. Dané frazeologismy mají svou obdobu např. v angličtině make a right mess of
something, v němčině etwas wie Kraut und Rüben durcheinanderbringen nebo
ve francouzštině réduire quelque chose en bouillie atd.
5.2.2 Přejímky z mimoevropských jazykůV následujících podkapitolách se zabýváme přejímkami z mimoevropských jazyků. Ty
se vztahují k východoasijské jazykové oblasti, k jazykům islámu, indické a americké jazykové
oblasti.
5.2.2.1 Východoasijské jazykyVýchodoasijská kulturní oblast je charakteristická dominantním postavením čínštiny,
jež v několika vlnách ovlivnila slovní zásobu korejštiny, vietnamštiny a japonštiny. Výrazy
uvedených jazyků mají svůj původ z velké části právě v čínštině. Japonci v 5. století převzali
čínské písmo. První významné období přejímaní slov do japonštiny spadá do šestého století
a je spojeno s přijetím buddhismu z Číny. Výslovnost přejatých sinoismů závisí
na tom, ve kterém období se do japonštiny dostaly. Do vietnamštiny byla jejich výslovnost
přejata z jihočínských dialektů.
Zatímco v dřívějších dobách mělo v oblasti výsadní postavení čínské písmo, bylo
v Koreji od 15. století zavedeno rovněž vlastní korejské písmo a ve Vietnamu došlo k převzetí
latinky.
Pro 20. století je charakteristické masové přejímání slov ze západní oblasti
do japonštiny a korejštiny. Pro čínštinu a vietnamštinu uvedená skutečnost neplatí. Čínština
bývá označována za jeden z mála moderních jazyků, který se brání přejímání
internacionalismů. Uvedený způsob tvorby slovní zásoby bývá nahrazován kalkováním.
Příčinu lze naleznout ve fonetické složce řeči, protože internacionalismy by mohly působit
velké obtíže při výslovnosti. Neméně problematické je přizpůsobení grafické podoby slov
čínskému písmu.
Z východoasijské oblasti bylo do světových jazyků přejato množství slov, např. čaj,
ginko, judo, karate45, kečup, saké, sakura, tajfun či gejša46.
V následujících odstavcích se budeme zabývat etymologií slova čaj, které se
v evropských jazycích rozšířilo ve dvou základních podobách (viz dále). Vznik lahodného
nápoje popisuje několik legend, které mají svůj původ většinou v Číně nebo Indii
a pravděpodobně se nezakládají na pravdě.
„Une légende raconte qu’il y a près de 3000 ans, Shen Nong, le père de la médecine
traditionnelle, s’endormit sous un arbre alors qu’il répertoriait dans la nature les plantes
bénéfiques pour l’organisme. À son réveil, ce « divin moissonneur » fit bouillir de l’eau, afin
de la purifier, et de se désaltérer. Quelques feuilles tombèrent de l’arbre dans sa marmite et
donnèrent à l’eau une teinte légère. Il gouta ce breuvage, le jugea à son goût, et s’aperçut
qu’il était bon pour l’organisme. Le thé était né.“47 Shen Nong bývá nazýván i Šang-
nungem48 a z mnoha verzí uvedené legendy je patrné, že se jednalo o čínského císaře, filozofa
a spisovatele, kterému přezdívali „Božský vladař“. O čajové rostlině se prý poprvé zmínil
ve své knize Pen Cchao (Lékařská kniha), jejíž originální verze se sice nezachovala, ale
existuje přepis z období vlády dynastie Chan, je tedy asi o 3000 let mladší.
Stvoření čajové rostlinky je podle jedné indické legendy připisováno zakladateli zen
buddhismu svatému Darumovi, synovi krále Košuvy. Roku 519 se vypravil do Číny, kde chtěl
jít lidem příkladem a přivést je ke štěstí ducha. Toho chtěl dosáhnout půstem a modlitbami.
Po dlouhodobém bdění ho však spánek přemohl. Když procitnul, litoval svého činu natolik, že
obvinil svá víčka z přečinu, odříznul je, aby se nic podobného nemohlo opakovat, a zahodil je
na zem. V místech, na něž víčka dopadla, vyrostl keř. Darum ochutnal list ze stromku
a přestalo se mu chtít spát. Tak vzniknul čaj podle indické legendy.
45 Karate je odvozeno z japon. slov kara (prázdný) a te (ruka), jedná se tedy o umění bojovat beze zbraní. Srov. PFEIFER, W., 2005, s. 622.46 Gejša = japon. tanečnice; japon. gei (umělecký tanec) a ša (osoba). Srov. HOLUB, J., LYER, S., 1968, s. 179.47 In Geo. No. 355. Septembre 2008 Sur les routes du thé (guide 20 pages à détacher). Chine. Dans les jardins célestes du Xishuangbanna.s. 4. „Legenda vypráví, že před 3000 let se čínský otec medicíny Shen Nong usadil pod čajovníkem a usnul v lůně blahodárné přírody. Když tento ‚božský žnec‘ procitnul, uvařil vodu, aby se v ní mohl umýt a osvěžit. Do hrnce mu však spadlo několik lístků ze stromu a mírně vodu zabarvily. Když nápoj ochutnal, našel v něm zalíbení. Zároveň zpozoroval, že má příznivé účinky na organismus. Tak se zrodil čaj.“48 Pozn. V textech se objevují i další grafické podoby téhož jména.
O pravosti legend se vedou spory, ale s jistotou lze uvést, že čaj pochází z Číny. První
věrohodný záznam o čaji byl vytvořen v období před naším letopočtem básníkem Wang
Pchao a je zaznamenán ve smlouvě mezi císařem Čchu-sanem s jeho otroky. V 6. století se
stal čaj nápojem aristokracie, o čtyři staletí později proniknul mezi širší vrstvy obyvatelstva.
Důvod je spatřován ve špatných hygienických podmínkách, kvůli nimž nebylo v dané oblasti
vhodné pít nepřevařenou vodu. V průběhu historie vzniklo množství druhů čajů, např. šlehaný
čaj (v současnosti rozšířený zejména v Japonsku), a k samotnému pití čaje je v určitých
situacích přistupováno jako k obřadu.
Pěstování a pití čaje je rozšířeno především v zemích jihovýchodní Asie (Cejlon,
Indie, Japonsko, Korea, Tibet ad.). V Japonsku rostl čaj původně planě, později se rozšířil
a v 15. století byl v zemi přejat čínský čajový obřad. „Japonské rodiny měly zvláštní čajové
pokoje nebo domky s velmi malými vchody, aby se každý, kdo chtěl ochutnat, musel před
vstupem sehnout a vyjádřit tak pokoru tomuto nápoji.“49 Tradice čajových obřadů je
udržována do dnešní doby.
V 16. století začalo pití čaje pronikat v souvislosti s koloniálními výpravami
i do Evropy. Nejprve si pochutina získala oblibu v Portugalsku či Holandsku, později
v Anglii. Angličané měli čajové lístky chybně připravovat jako zeleninu, po vylití horké vody
konzumovali pouze lístky. Někteří Evropané považovali pití čaje za neatraktivní, zejména
u mužů. Odhaleno bylo i mnoho pozitivních jevů spojených s pitím horkého nápoje, např.
v Rusku prý vedlo k nižší konzumaci alkoholu.
Výraz čaj představuje čínské slovo, které proniklo do celého světa. Varianty slova, jež
se používají, vychází buď z jihočínského výrazu tē nebo ze spisovné podoby chá. „Die um die
Mitte des 17. Jhs. wohl unter nl. Vermittlung (nl. thee, dt. Thee bis ins 20. Jh.) aufgekommene
Bezeichnung für die getrockneten jungen Blätter und Blattknospen des (sub)tropischen, in
Asien heimischen Teestrauchs sowie das daraus bereitete aromatische Getränk geht auf
gleichbed. südchin. (Amoy) tē zurück. Daraus auch engl. tea (früher auch tay, tey), frz. thé,
span. té, ital. tè, während port. chá, russ. čaj (чай) auf hochchin. chá beruhen.“50
49Www.kavadomu.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Historie čaje. Dostupné z WWW: <http://www.kavadomu.cz/o-caji/_zobraz=historie-caje>.
50 PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 1420. „Výraz označuje sušené mladé lístky čajovníku a z nich připravený aromatický nápoj. Slovo se do němčiny dostalo prostřednictvím nizozemštiny (thee) v polovině 17. století. Západoevropské varianty slova vychází z jihočínského výrazu tē. Například tea, dříve tay, tey (angličtina), thé (francouzština), té (španělština), tè (italština). Portugalské označení chá nebo ruské slovo čaj (чай) mají původ ve spisovné čínštině (chá).
V 17. století je sémantická stránka slova rozšířena i na horké nápoje připravené
z bylin, dochází tak ke zobecnění pojmu. Čaj proniká i hlouběji do společenského života –
v češtině dodnes existují spojení jako čajový dýchánek, čaj o páté apod.
V následující části práce uvádíme etymologii výrazu ginko, který inspiroval
k vytvoření básnického díla i německého spisovatele J. W. Goetha.
J. W. Goethe vytvořil ve svém Orientem inspirovaném díle West-östlicher Divan
působivou báseň jménem Gingo biloba. Strom zaujal spisovatele zejména tvarem listů, který
označil výrazem eins und doppelt (možno přeložit jako jeden a zároveň dvojnásobný / dvojí).
Pojem gingo (biloba) byl v Německu poprvé použit v roce 1780, Goethova báseň vznikla
v Heidelbergu roku 1815. Dva lístky stromu nalezneme i v rukopisné verzi básně, do níž byly
pro posílení dojmu vlepeny.
Strom s tajemným názvem nese v češtině jméno jinan dvoulaločný. Spojení ginko
biloba se v současné době uplatňuje zejména v souvislosti s označením pro farmaceutické
přípravky, které pomáhají s lepším prokrvením organismu, posilují funkci paměti a mozku,
podporují schopnost soustředění apod. Etymologický původ slova ginkgo objasňuje
francouzská lexikografická literatura následovně. „Arbre originaire de Chine à feuilles en
éventail échancré, cultivé comme arbre ornemental, considéré en Extrȇme-Orient comme un
arbre sacré, et dont les extraits sont prescrits contre les troubles vasculaires.“51
Tajfun je asijské označení pro tropickou cyklónu. Uvedený přírodní jev se v ostatních
částech světa označuje odlišně (např. hurikán, chubasco, taino), avšak výraz tajfun pronikl
snad do všech evropských jazyků. Uvádíme příklady grafických podob, v nichž se slovo
atd. V hovorové češtině se uplatňuje frazeologické spojení řádit jako tajfun, tzn. svým
jednáním způsobit nějakou škodu, eventuelně být rozzuřený.
5.2.2.2 Jazyky islámuIslámská kulturní oblast je ovlivněna muslimským náboženstvím, které je pevně spjato
se státním uspořádáním, právním systémem a každodenním životem obyvatel regionu.
51 JEUGE-MAYNART, I. a kol, 2008, s. 626. „Strom původem z Číny s listy vějířovitého tvaru, pěstován jako okrasný strom, na Dálném Východě považován za posvátný. Výtažky z listů se předepisují proti cévním obtížím.“
Základní kniha islámu Korán je psána v arabštině, v níž je veřejně předčítána i v okolních
zemích s jiným mateřským jazykem.
Arabština má v popsané oblasti dominantní postavení. Uvedená skutečnost souvisí
s obdobím 7.–10. století, v němž existoval arabský chalífát, centralizovaný feudální stát
s expanzivními sklony. V průběhu své vlády kontroloval chalífát obrovské území, které se
táhlo od oblasti západní Indie přes Írán, Sýrii, Gruzii, Kypr až na Pyrenejský poloostrov nebo
Sicílii. „Arabové na dobytém území přejímali kulturní a vědecké poznatky a jejich jazyková
pojmenování a zprostředkovali je posléze evropské kultuře vycházející z řecko-latinského
podhoubí.“52 Oboustranný kulturní kontakt měl velký význam a umožnil rozvoj arabské
vzdělanosti a kultury. Prostřednictvím syrštiny byly do arabštiny překládány řecké spisy
z různých vědeckých disciplín, např. matematiky, astronomie, alchymie či medicíny.
Podíl na šíření arabských slov lze přičíst mimo jiné i kupcům, kteří se pohybovali
po celé arabské oblasti a putovali i za její hranice. Arabština výrazným způsobem ovlivnila
západní kulturu v oblasti duchovní i jazykové. Množství přejatých arabismů v evropských
jazycích se vzájemně liší a je ovlivněno intenzitou vztahů a kontaktů dané země s arabskou
kulturní oblastí.
V arabštině lze najít mnoho slov přejatých ze starých semitských jazyků na území
Mezopotámie, např. akkadština, aramejština, hebrejština, zároveň obsahuje řadu slov
přejatých z řečtiny a latiny. Uvedená skutečnost souvisí se společnými kořeny křesťanství
a muslimské víry. Do češtiny bylo prostřednictvím jiných jazyků z arabštiny přejato množství
slov (např. alkohol, karafa, káva, marcipán, masáž, matrace, papoušek, šafrán, žirafa).
Káva pochází z arabského gahva, ale západoevropské formy slova vznikly z tureckého
kahve. Arabské označení gahva vychází zřejmě z názvu oblasti Kaffa, v níž se pěstují
kávovníky.53 V německých cestopisech ze 16. a 17. století se nápoj popisuje jako Chaube,
Kahawe nebo Cahwae. V dnešní době se již kávovník pěstuje ve všech oblastech světa, kde
jsou pro něj příznivé podmínky, ale původně pochází z afrického kontinentu (Etiopie) a odtud
se rozšířil do Arábie, která je označována za kolébku kávy.
O historii kávy existují podobné legendy jako například o vzniku čaje. Jedna z pověstí
z 9. století vypráví o mladém arabském pastýři Kaldim, který si všimnul zvláštního chování
svých koz po požití listů a bobulí kávovníku. Když kozy okousaly červené bobule neznámého
52 KARLÍKOVÁ, H. Jazykové kontakty slovanského a arabského světa (z pohledu češtiny), s. 255. In KRČMOVÁ, M. a kol. Integrace v jazycích. Jazyky v integraci. 53 Káva přejata z tureckého kahve a tento výraz z arabského qahwa, snad podle habešského kraje Kaffa, kde kávovník divoce rostl. V národním obrození se prosadila podoba káva, protože byla „slovanštější“ než podoba s –ff- (viz hovorové kafé).
stromku, začaly vždy divoce poskakovat. Pastýř považoval keř za nástroj ďábla a přinesl jej
proto do kláštera, kde byl mnichy spálen. V průběhu pálení však vznikala příjemná silná vůně,
která mnichy zaujala. Zázračné aroma je přivedlo k myšlence uvařit ze spálených černých
zrníček odvar. Po požití malého doušku hustého nápoje zjistili, že nepociťují únavu ani
ospalost, které byly při večerních modlitbách obvyklé. Nápoj používali k povzbuzení mysli
a nadále ho považovali za boží dar.
Legenda ze 13. století vypráví o jemenském šejku Omarovi, který byl pro neshody
s panovníkem vyhnán z Mekky. Při svém putování náhodně objevil keříky kávovníku,
z jejichž bobulí uvařil lektvar. Byl překvapen povzbuzujícími účinky nápoje a podával ho
nemocným lidem, na něž působil téměř zázračně. Káva se stala mezi obyvateli oblíbenou
a její věhlas se dostal až k panovníkovi. Ten se rozhodl, že šejkovi odpustí, a vyzval ho
k návratu do země. Šejkovi dal panovník později vystavět i chrám.
V dalším příběhu z 18. století vystupuje francouzský námořník Gabriel Mathieu de
Clieu, jenž si při své dovolené v Paříži opatřil několik rostlin kávovníku, které s sebou vzal
zpět na ostrov Martinik. Některé z rostlin přežily nástrahy dlouhé plavby, a tak mohla být
v roce 1726 na ostrově první sklizeň uvedené pochutiny.
Odborníci se však domnívají, že kávu běžně používaly mnohé africké kmeny, zejména
k povzbuzení svých bojovníků. Z Etiopie, v níž kávovník dodnes roste planě, přinesli kávu
do arabských zemí afričtí otroci. Kávovník byl poprvé kultivován v Jemenu zřejmě už
v 6. století, ale až o sedm století později se z kávových zrn začal připravovat nápoj podobný
dnešní kávě. První kavárna byla otevřena v Mekce v 15. století a v uvedené době se začal šířit
věhlas nápoje dále do světa. Na evropský kontinent se káva dostala poprvé v 17. století
a zároveň s čajem a čokoládou se stala se oblíbeným nápojem. Její velký obchodní potenciál
odhalili nejprve Holanďané, kteří začali pěstovat kávovník ve své indonéské kolonii, a stali se
tak brzy největším dodavatelem kávy. Poprvé ji dopravili i do oblasti amerických kolonií.
Zatímco arabské kavárny byly přepychově zdobeny a vybaveny, měly první evropské
kavárny spíše charakter pouličních prodejen. Vznik vídeňských kaváren je spojen s pověstí
o Turcích, kteří při obléhání Vídně v 17. století zanechali poblíž města několik pytlů
s kávovými zrny. Vojáci je nejprve považovali za velbloudí trus, ale později byl jejich obsah
použit v první rakouské kavárně, která ve Vídni vznikla. Vídeňské kavárny byly provozovány
zejména Řeky, první z nich byla údajně založena v roce 1685 Johannesem Diodatem.
Postupně počet kaváren narůstal, kolem roku 1900 jich bylo v hlavním městě monarchie asi
600. V uvedené době do nich chodili výhradně muži. Vídeňské kavárny byly v rozkvětu
na přelomu 19. a 20. století a představovaly místo, kde se setkávala tzv. lepší společnost,
obchodníci a umělci. Pobyt v kavárně trval zpravidla několik hodin a byl spojen s popíjením
kávy a četbou novin. Spisovatelé využívali kavárenské prostředí zároveň jako místo, kde
mohli tvořit. Obdobně fungovaly i kavárny v Praze či Budapešti. Ve Vídni si mohou
milovníci kávy dopřát nejrůznější druhy uvedené pochutiny, např. Brauner označuje černou
kávu s mlékem, Einspänner popisuje espreso54 se smetanou servírované ve skle, Fiaker
znamená espreso s rumem servírované ve skle, Kapuziner označuje černou kávu s trochou
mléka, Melange představuje našlehanou mléčnou kávu a Mokka označuje espreso atd.
V českém prostředí patří asi k nejoblíbenějším druhům kávy espreso, vídeňská, alžírská nebo
turecká káva, nově pak Latté macchiatto aj.
V češtině se často používá spojení turecká káva (neboli turek). Příprava české turecké
kávy je však značně odlišná od způsobu, kterým ji vaří Turci. V Turecku se káva upravuje
ve speciálních kovových konvičkách s dlouhým držadlem, které jsou označovány jako džezva
nebo ibrik. Do nich se nejprve nalije voda a až poté se přisypává káva. Směs se zahřívá
na mírném ohni tak, aby v průběhu vaření došlo třikrát k navýšení kávové pěny. Po každém
vytvoření pěny je nápoj na chvíli odstaven z přímého plamene. Uvedený způsob vaření kávy
popisuje pouze jednu z možných variant její přípravy v Turecku. Další možnost předpokládá,
že do džezvy bude vložena káva s cukrem a po zalití vodou bude postupně přivedena k varu,
důležité je přitom opět její zpěnění. V Turecku má káva důležitou úlohu například
při domlouvání sňatků. Ženich a nevěsta se poprvé setkají, když přijde ženich žádat nevěstina
otce o ruku jeho dcery. Dívka při této příležitosti uvaří otci kávu. Podle množství cukru, které
do ní přidá, může otec poznat, jak je dcera s nastávajícím manželem spokojena.
V současnosti se můžeme v evropských jazycích setkat s následujícími tvary: káva
алкоголь (ruština) atd. Účinky alkoholu byly lidstvu známy od doby starověku. Předpokládá
se však, že alkohol existoval už v období 10 000 let př. n. l., znak pro víno se v egyptském
písmu objevuje 4 000 let př. n. l. Sami Egypťané prý vyráběli mnoho druhů piva i vína.
„Nejstarší důkaz o existenci alkoholu v Číně jsou vinné nádoby z Jiahu datované do doby
7000 let př .n. l. Tyto první nápoje vznikly fermentací rýže, medu a ovoce. Stejně jako
v Egyptě, i v Číně bylo od dob starověku používáno mnoho druhů alkoholických nápojů.
Alkohol se v Číně nazýval "Jiu" a spíše nežli za materiální věc byl považován za spirituální
jídlo.“55 Alkohol byl v Číně používán zejména při náboženských obřadech. Mezi indickými
bojovníky a rolníky pak byla rozšířena konzumace destilátu z rýžové mouky označovaného
jako sura, a to už od doby bronzové (3000–2000 př. n. l.). Na území evropského kontinentu si
získalo oblibu víno. Už staří Římané se věnovali pěstování vinné révy, z níž víno později
připravovali. Japonci vyráběli tentýž druh alkoholu z rýže, Indiáni z agáve a Inkové k tomu
účelu používali kukuřici. Proces destilace a výroba čistého alkoholu však souvisí s objevem
Arabů a je datována do 10. století. Prvenství ve výrobě piva je připisováno Babyloňanům (asi
6.–5. tis. př. n. l.), od nichž se nápoj šířil dál směrem na západ. V průběhu historie byly
popsány negativní účinky alkoholu, často se však uplatňoval například v lékařství.
Slovo marcipán označuje jednak jemný perník, jednak mandlovou hmotu, z níž se
vyrábějí různé sladkosti. Jde o dva cukrářské výrobky, ale různého složení a různých chutí.
Marcipán by prý mohl pocházet z Persie, Španělska, Sicílie, Kypru, Německa atd. Vzhledem
k tomu, z jakých surovin se marcipán připravuje, je pravděpodobné, že pochází z oblasti
Středního Východu. Základní suroviny pro výrobu marcipánu představují mandle a cukr.
Dlouhá tradice pěstování mandloní je spojena s oblastí Persie. Uvedené stromy však pěstovali
i Řekové, kteří prý míchali rozemleté mandle s medem a vytvořili tak pochoutku, jež se
marcipánu velmi podobala. O oblibě mandlí svědčí i skutečnost, že jejich zbytky měly být
nalezeny v hrobce egyptského faraona Tutanchamona. Další surovina nezbytná pro produkci
marcipánu, cukrová třtina (a z ní vyráběný cukr), byla do oblasti Eufratu a Tigridu dovezena
55 MAJZLAN, Lukáš. Z historie alkoholu I. – Starověké civilizace. Destillo [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-28]. Dostupný z WWW: <http://www.destillo.cz/michane-napoje/zpravy/z-historie-alkoholu-i-staroveke-civilizace>.
z Malajského poloostrova. Výrobu cukru dále zdokonalili Arabové, u nichž ho ve 12. století
poznali i bojovníci křížových výprav.
Arabové prosluli výrobou cukrovinek a první zmínky o mandlových sladkostech či
marcipánu jsou spojovány s rokem 700. Předpokládá se, že Arabové přivezli marcipán
do Španělska už na počátku 8. století a první záznamy o pojídání sladkosti jsou na území
Evropy datovány do 11. století. Výroba marcipánu tvořila po staletí jeden z příjmů italských
a španělských klášterů, jejichž mniši zdokonalovali staré recepty a prodej marcipánových
figurek jim pomáhal přežít v obtížných dobách.
Jedna z historek o marcipánu je spojena s italským renesančním umělcem Leonardem
da Vincim. Ten prý obdivoval marcipán jako výbornou modelovací hmotu a vytvořil z ní
množství soch. Jeho dílo ovšem zachutnalo panovníku Ludovicovi, a tak jej se svými dvořany
celé snědl. Není divu, že se do dnešní doby nedochovala žádná z Leonardových
marcipánových soch.
Původ slova nelze jednoznačně určit. Do češtiny byl výraz přejat z německého tvaru
Marzipan. Ten je odvozován od italského marzapane, druhá část slova je údajně spojena
s latinským pānis (chléb). Latinský výraz marcipanis lze doslova přeložit jako „chléb svatého
Marka“, který označoval oblíbené benátské pečivo. Ve slovnících se spoluautorstvím
J. Holuba se vyskytuje historka, která se váže k arabskému mantaban / mawtaban (v překladu
„sedící král“ a údajně se tak říkalo byzantské minci rozšířené v oblasti Středního Východu
do roku 1000, na níž byl vyobrazen sedící Kristus). Stejný výraz používali Benátčané
pro mince, které byly raženy kolem roku 1200 a byly podobné těm byzantským. Slovem
mantaban (v italštině podoby martzapane / marzapane) se později začaly označovat krabice
s jemným cukrovím, které se podobaly dřevěným krabičkám, v nichž se dovážely laskominy
a koření z Východu. Pojmenování krabic bylo poté přeneseno na cukroví samotné. Spojení by
mohlo být v tom, že na krabicích byla stejná kresba jako na mincích. V současných
etymologických slovnících se však tato historka neuvádí, pouze je konstatován arabský původ
slova.
Marcipán je v arabštině označován spojením halwa al-marzuban, které lze volně
přeložit jako „nejvybranější sladkost či sladkost pro elity“.56 Italština používá název pasta
reale, a to prý znamená „královské těsto“. Původně byl marcipán určen pouze pro vyšší
vrstvy obyvatelstva a po proniknutí na evropský kontinent jej bylo možno koupit jako luxusní
zboží výhradně v lékárnách. Objevení Ameriky přispělo mimo jiné k tomu, že se v Evropě
56 POKORNÝ, Lukáš; POKORNÝ, Michal. Historie marcipánu. Smarcipan [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-29]. Dostupný z WWW: <http://www.smarcipan.cz/marcipan-historie.php>.
mohla rozvinout výroba cukru. Výroba marcipánu se následně stala záležitostí cukrářů
a cukrovinka se rozšířila mezi širší vrstvy obyvatelstva. Marcipánu byl až do 18. století
přisuzován léčivý účinek.
Označení marcipán má v evropských jazycích následující podoby: marchpane /
namn, ale i slovenskému meno a českému jméno. Z uvedeného důvodu zařazujeme do oblasti
indických jazyků i malajštinu a indonéštinu (vznikla na základě úpravy malajštiny), přestože
z geografického hlediska by bylo vhodnější zařadit je ke skupině jihovýchodních asijských
jazyků.
Vliv na slovní zásobu i gramatiku uvedených jazyků měl sanskrt, jehož postavení
a význam se dá ve velké části Asie přirovnat k úloze latiny v oblasti Evropy. Sanskrt
představuje staroindický posvátný jazyk, v němž jsou sepsány nejstarší indické literární
památky (védy) s filozofickým a náboženským obsahem. Asi v polovině 1. tisíciletí př. n. l.
58 Tygr, tygřice, tygří. Přes něm. Tiger, fr. tigre z lat. tigris přes z ř. tígris, zřejmě východního původu. Možná souvisí se stper. tigra- ‘ostrý’, av. tigri- ‘šíp’. Srov. REJZEK, J., 2001, s. 686.
byl sanskrt nahrazen prákrtskými jazyky a dialekty, kolem roku 300 př. n. l. se stal mrtvým
jazykem. Snaha o jeho zachování vedla indické učence k tomu, aby popsali jeho gramatiku
a zvukovou stránku, zároveň vytvořili slovník uvedeného jazyka. Za nejznámějšího autora
gramatiky sanskrtu je považován Pánini, který žil v období 5.–4. století př. n. l. a své dílo
nazval Osm knih.
Staroindické gramatiky zůstaly Evropanům utajeny až do přelomu 18. a 19. století,
poté se však staly jedním ze zdrojů srovnávací a historické lingvistiky. V 18. století upozornil
na sanskrt a jeho gramatiku misionář Coerdoux a poukázal na podobnost některých slov
s latinskými a řeckými výrazy. Pozornost směrem k sanskrtu obrátil anglický soudce Jones,
který působil v Kalkatě. Zájem o uvedený jazyk se zvýšil a v průběhu 18. století bylo
v evropských zemích vydáno několik gramatik sanskrtu.
Výrazy indické oblasti, které jsou používány snad ve všech evropských jazycích,
představují slova džungle, kakadu, kuli59, pyžamo nebo rýže .
Džungle pochází z anglického jungle a to z hindského jaṅgal, což znamená les nebo
divokou zemi, a to původem ze staroindického jaṅgala, mající význam vyprahlý, pustý (srov.
Rejzek, 2001, s. 152). Etymologisches Wörterbuch des Deutschen Wahrig (2005) navíc uvádí,
že slovo džungle (německy Dschungel) původně označuje subtropický prales Indie, později
jakékoliv neprostupné území. V evropských jazycích má slovo džungle následující podoby:
(rumunština), jungelen (norština), djungel (švédština), džungla (chorvatština) apod. V češtině
je slovo součástí frazeologického obratu je to (jako) džungle, který má dva významy. Jednak
označuje nepěstěný či zanedbaný terén s porostem, jednak nepřehlednou a chaotickou situaci,
do níž nelze proniknout.
Pyžamo se na evropský kontinent dostalo v polovině 17. století prostřednictvím
Angličanů, kteří ho v Indii poznali a oblíbili si ho. Zpočátku bylo v Evropě módní jako
volnočasový oděv, avšak jeho obliba brzy pominula. Opětovně se nošení pyžama jako obleku
určeného na spaní prosazuje v poslední třetině 19. století, a to v důsledku intenzivních
obchodních styků a kontaktů s indickou kolonií. Pyžamo je slovo, jež v češtině nejprve
existovalo v podobách pyžama či pyjama, které byly nesklonné. Původní tvar je třeba hledat
v hindštině, v urdské podobě pāy jāmā (nožní oblek). Slovo se do češtiny dostalo přes 59 Kuli je označení pro indického nebo čínského nosiče; původ slova je podle německé etymologické literatury nejistý, předpokládá se, že vychází ze jména západoindického kmene Kulī, Kolī. Slovo se dostalo prostřednictvím portugalštiny do oblasti jižní Indie a do Číny ve významu nosič břemene. Uvedený význam mohl být ovlivněn tamilským slovem kūli (plat, odměna za příležitostnou práci), popsaná spojitost je však sporná.
anglický tvar pyjamas a německé Pyjama. Výraz Pyjama byl do němčiny přejat na začátku
20. století. Pyžamo se v evropských jazycích vyskytuje v následujících tvarech: pyjamas
němčina), kukuruz (chorvatština), кукуруза (ruština) atd.
Výhradně na území amerického kontinentu žije drobný pták známý jako kolibřík.
Německá etymologická literatura předpokládá, že označení by mohlo vycházet z frz. colibri,
které bylo vytvořeno obyvateli Malých Antil. Další teorie spatřuje souvislost se slovem
colib(a)ri (blyštivý povrch), které používali domorodci z ostrova Cayenne. Výraz by tak
60 Barbecue –1650s, from Amer. Sp. barbacoa, from Arawakan (Haiti) barbakoa "framework of sticks," the raised wooden structure the Indians used to either sleep on or cure meat. Originally "meal of roasted meat or fish," modern popular noun sense of "grill for cooking over an open fire" is from 1931. Www.etymonline.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-3]. Online etymology dictionary. Dostupné z WWW: <http://www.etymonline.com/index.php>.
61 PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 826. „Název středoamerické obilniny zní v řeči Taino na Haiti mahís. Kolem roku 1500 se díky Kolumbovi dostává prostřednictvím španělského maíz do dalších evropských jazyků, např. fr. maïs, angl. maize…“
označoval zabarvení ptáka. Další předpoklad vychází z francouzského slova colobro (zmije).
Vzhled jedovatého plaza je totiž podobný nápadně třpytivé a měňavé barvě kolibříka v letu.
Označení pro drobného ptáčka se v podobných tvarech ujalo i v některých dalších evropských
jazycích, např. Kolibri (němčina), kolibrie (holandština), colibri (francouzština), koliber
(polština), kolibrík (slovenština), колибри (ruština), kolibris (litevština) atd.
Kakao označuje jak plody kakaovníku, tak z nich vyráběný nápoj. Výraz se
do evropských jazyků rozšířil v 16. století prostřednictvím Španělů, kteří kolonizovali území
Mexika a slovo přebrali z původní aztécké podoby cacao. V současnosti se můžeme setkat
s podobami cacao (francouzština), cocoa (angličtina), Kakao (němčina), kaakao (finština),
kakava (litevština), какао (ruština), cacau (portugalština) atd.
Slovo čokoláda má obdobný původ jako kakao. Jedná se o nápoj připravený ze semen
kakaovníku, mléka (popř. vody) a cukru. Později označuje i tuhou verzi téhož produktu.
Jako první v dějinách lidstva začali kakao využívat Olmekové (asi 1000 př. n. l.)
a o půl století později Májové, kteří pěstovali kakaovník na plantážích. „Die Maya brachten
den Kakao auf aztekische Märkte. Mayas und Azteken nutzten den Kakao sowohl als
Zahlungsmittel als auch als Medizin. Auch die Verwendung des Kakao als
Schokoladengetränk war zu diesem Zeitpunkt schon bekannt.“62 Indiánský kakaový nápoj
ovšem zdaleka neodpovídal dnes známé podobě. Byl dochucován nejčastěji pepřem, chilli
nebo sušenými květy.
Aztékové využívali kakao podobně jako výše uvedené kmeny, uplatňovalo se
i při rituálních obřadech. Představovalo luxus, který náležel bojovníkům a vysoce postaveným
příslušníkům kmene.
Etymologie slova čokoláda dosud nebyla zcela objasněna. Nabízí se dvě vysvětlení:
první se odvolává na mayské slovo chokola`j, které lze přeložit jako pít společně čokoládu;
druhé považuje čokoládu za složeninu, která vznikla spojením májského chocol (tzn. horký)
a aztéckého atl (tzn. voda). Tímto způsobem vznikl výraz chocolatl a později chocolate. Zdá
se být pravděpodobné, že tvar chocolatl je dílem Španělů druhé poloviny 16. století.
Výraz čokoláda se v evropských jazycích vyskytuje v následujících podobách:
62 http://www.schokoladenmuseum.de/main_d.html, akt. 2. 11. 2008, cit. 2. 11. 2008. „Májové chodili s kakaem na aztécké trhy. Májové i Aztékové používali kakao jako platidlo, lék, avšak už v té době z něj připravovali nápoj.“.
Ve výčtu jazykových oblastí je opomenuto území afrického kontinentu, jehož vliv
na slovní zásobu dalších jazyků nepovažujeme za významný. Jedním z důvodů je skutečnost,
že na území Afriky se vyskytují jako hlavní komunikační systémy ty jazyky, které na území
tzv. černého kontinentu přinesli evropští kolonizátoři, a za důležitou je nutno považovat úlohu
islámské kultury spojené s arabštinou. Množství malých afrických jazyků navíc nebylo
doposud prozkoumáno. V češtině, ale i dalších evropských jazycích se uplatňuje několik
výrazů, jejichž spojitost s africkým kontinentem je prokazatelná (baobab, tse-tse) nebo
pravděpodobná (papoušek).
Některá z uvedených jazykových center a jazyků měly vliv na obohacování slovní
zásoby cizích jazyků (eventuálně na šíření internacionalismů) v minulosti, v novodobých
dějinách však jejich význam ustupuje do pozadí. Zároveň dochází k vytváření nových center,
jež mohou např. prostřednictvím médií ovlivňovat slovní zásobu i ve vzdálených oblastech
(zejména vliv angličtiny).
6 Angličtina jako mezinárodní jazyk
Slovní zásoba mnoha jazyků, zejména evropských, je ovlivněna lexikem angličtiny,
kterou lze v současnosti považovat za mezinárodně užívaný jazyk. Předpokládáme proto, že
v současné době má velký podíl na šíření internacionalismů. „Proti minulosti, kde
rozhodovala obvykle vojensko-ekonomická převaha nositele daného jazyka (proto je např.
Latinská Amerika převážně španělská), je dnes zřejmě rozhodující spíše ekonomická převaha
jeho nositele. Z tohoto důvodu a zčásti i z důvodů historických je dnes nejrozšířenější
angličtina, která se už v polovině 90. let 20. století užívala oficiálně či jako druhý jazyk v 63
zemích a bezkonkurenčně se rozšiřuje dále…“63 Vliv angličtiny začal prioritní postavení
francouzského jazyka potlačovat už po první světové válce, avšak po druhé světové válce
ještě zesílil. Názory odborníků na to, jaké jsou příčiny rozšíření angličtiny, se různí.
Předpokládáme však, že na uvedenou skutečnost má současně vliv několik faktorů.
Jedním z důvodů, které angličtině zajistily silnou jazykovou pozici, byl
pravděpodobně rostoucí politický a ekonomický vliv Spojených států amerických
na celosvětové dění. Silný ekonomický vliv vychází z hospodářského rozvoje,
ke kterému docházelo v anglicky mluvících zemích už od 19. století. Počátek politického
vlivu je spojován s konáním pařížské mírové konference v roce 1919, na níž Spojené státy
prosadily angličtinu jako další diplomatický jazyk vedle francouzštiny. Po ukončení druhé
světové války byl z angličtiny učiněn hlavní komunikační systém mnoha mezinárodních
organizací (UNESCO, MMF, NATO aj.). Dalším důvodem je nepochybně dědictví britské
koloniální říše, v níž se angličtina jako dorozumívací jazyk používala několik staletí. Území
britských kolonií přitom sahalo od Indie po Kanadu, zasahovalo oblast Austrálie, mnoha
afrických států atd. Nelze opomenout ani spojitost angličtiny se světem počítačových
technologií a internetem, představuje i mezinárodní jazyk letecké či lodní dopravy.
V současnosti můžeme v souvislosti s angličtinou hovořit o „jazykovém
imperialismu“. Ten se projevuje v mohutném přejímání populární hudby, módy či kulturních
zvyklostí, které mají svůj původ zejména ve Spojených státech amerických. Takzvaná
amerikanizace je zřetelná v mnoha oblastech života a je pozorovatelná snad ve všech zemích
světa. Největší podíl na šíření angličtiny lze patrně přisuzovat médiím, zejména internetu.
Slova přejatá z angličtiny jsou označována pojmem anglicismy. Jejich průnik
do francouzštiny ve 20. století je popisován i na internetových stránkách Académie française.
„Le développement des sciences et des techniques s’est considérablement accéléré au cours
63 ECO, U. 2001, s. 341.
de ces dernières décennies : cette évolution tend à bouleverser la nomenclature traditionnelle
du français et, trop souvent, favorise l’expansion de l’anglais qui envahit les écrits et les
esprits au détriment de notre langue.”64 Vliv angličtiny se projevuje jak v jazycích s velkým,
tak malým počtem mluvčích.
Rozšířenost angličtiny je třeba sledovat ve dvou aspektech, jednak teritoriálním,
jednak funkčním. Teritoriální neboli územní rozšíření anglického jazyka souvisí
s popisovanými koloniálními zábory Velké Británie, které vedly k rozšíření jazyka na všechny
světové kontinenty. Angličtina se tedy uplatňuje jako mateřský nebo úřední jazyk asi pro 1,5
miliardy lidí, konkrétně ve Velké Británii, Irsku, na Maltě, v Kanadě a USA, v některých
středoamerických státech, v Nigérii, Keni, Jihoafrické republice, Indii, Pákistánu, Austrálii,
na Novém Zélandu atd. V africké Nigérii má angličtina sjednocující úlohu a slouží jako
komunikační prostředek 100 milionům domorodých obyvatel, kteří hovoří různými jazyky.
Angličtina slouží vedle hindštiny jako úřední jazyk v nejpočetnější zemi světa, Indii, v níž žije
více než 1 miliarda lidí.
Funkční rozšířenost angličtiny souvisí s jejím použitím pro různé komunikační účely
a situace, zejména ve sféře mezinárodního práva a diplomacie, obchodu a podnikání,
vzdělávání, vědy a výzkumu, v oblasti vědy, komunikačních a informačních technologií
a ovšem i ve sféře masové kultury, sportu či turismu.
Existuje předpoklad, že v angličtině jsou schopny komunikovat 1,5–2 miliardy
obyvatel zeměkoule. Znalost angličtiny je však v jednotlivých oblastech světa odlišná.
Například na evropském kontinentu ovládají uvedený jazyk nejlépe obyvatele severských
zemí, zatímco ve státech jako Francie, Španělsko nebo v zemích střední, východní a jižní
Evropy není schopnost dorozumět se v angličtině z různých důvodů na stejně vysoké úrovni.
Důležitým ukazatelem znalosti angličtiny bývá obvykle věk mluvčích a stupeň dosaženého
vzdělání.
Angličtina ovšem není přijímána s povděkem ve všech zemích světa. Šíření
anglického jazyka do světových kultur je obvykle spojeno i s průnikem tzv. konzumní kultury
či konzumního způsobu života. Na uvedený jev upozorňuje ve své knize Moje Nizozemsko
novinář a sociolog Geert van Istendael, který se zároveň zamýšlí nad přijímáním angličtiny
jako jediného možného komunikačního systému. Svou neochotou komunikovat v angličtině
jsou proslulí Francouzi. Je známá zpráva, která popisuje situaci v jednací místnosti
64 Www.academie-francaise.fr [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Académie francaise. Dostupné z WWW: <www.academie-francaise.fr >. „Rozvoj vědy a techniky se značně uspíšil během posledních desetiletí: tento vývoj vede k narušení tradiční francouzské slovní zásoby a podporuje vliv angličtiny, která způsobuje újmu našemu jazyku.“
na summitu Evropské unie v Bruselu v roce 2006, kdy způsobil odchod tří vysoce
postavených francouzských politiků ze sálu skandál. Důvodem k opuštění jednání byl projev
francouzského kolegy, který použil k přednesu místo mateřské francouzštiny anglický jazyk.
Francouzština přitom patří společně s angličtinou k hlavním jednacím jazykům institucí
Evropské unie a při jednáních menšího charakteru, avšak s mezinárodní účastí, je znalost
uvedených jazyků pokládána za samozřejmost a taková jednání probíhají často bez účasti
tlumočníků.
Předpokládá se, že vedoucí postavení angličtiny jako lingua franca může být z mnoha
důvodů ohroženo dalšími jazyky používanými v zemích se silným ekonomickým potenciálem
či předpokladem vysokého nárůstu počtu jeho uživatelů. Možným světovým jazykem
budoucnosti se tak může stát čínština, arabština, španělština, ruština či portugalština
a angličtinu by mohl postihnout stejný osud jako v dávných dobách řečtinu.
Angličtina patří mezi jazyky indoevropské jazykové rodiny a z hlediska typologické
klasifikace je charakterizována jako flektivní analytický jazyk. Pro angličtinu je typické
užívání volných morfémů, tzn. pomocných slov, která slouží k vyjádření gramatických
kategorií, důležitou funkci má pevný pořádek slov ve větě, jeden lexém může vyjadřovat
současně několik slovních druhů, při časování sloves musí být použito zájmeno atd.
Anglický pravopis je charakteristický svou složitostí, jež má původ v 15. století. Psaná
podoba angličtiny se výrazně liší od stránky výslovnostní. Zatímco v oblasti fonetické
angličtina zaznamenala vývoj, grafická podoba zůstala prakticky nezměněna.
Angličtina má pro mluvčí ostatních jazyků i několik výhod, jednou z nich je délka slov
v počtu vyslovovaných hlásek. Další přednost lze spatřovat v tom, že slovní zásoba angličtiny
má internacionální charakter. Tvoří ji slova, která mají původ v latině, řečtině či staré
francouzštině (asi 30 %) a další část slovní zásoby vychází z jazyků germánských.
V souvislosti s možností naučit se angličtinu rychleji, byl vytvořen kolem roku 1930
systém zvaný basic english. Jeho autorem je Charles Kay Ogden, který angličtinu v novém
systému zjednodušil, a uživateli pro základní komunikaci postačuje osvojení 850 slov. Basic
english se dá naučit údajně za sedm týdnů. Jazyk je sestaven například z 18 sloves, 600
podstatných jmen, 150 přídavných jmen atd. a je určen zejména k mezinárodní komunikaci
mezi podniky a firmami.
Šíření angličtiny způsobilo, že uvedený jazyk je často povinně začleněn
do vzdělávacích systémů mnoha zemí a znalost angličtiny je v dnešní době považována
za nezbytnou součást vzdělání. Tato skutečnost zpětně vyvolává další rozšiřování anglického
jazyka mezi obyvateli různých národů a národností.
V řadě evropských států je výuka anglického jazyka začleněna do systému základního
vzdělávání. V České republice probíhá povinná výuka prvního cizího jazyka ve 3.–9. třídě
základní školy (nebo v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia) s časovou dotací 3
hodiny týdně. V případě zájmu žáků je možno začít s výukou cizího jazyka i dříve. Rámcový
vzdělávací program pro základní vzdělávání (s. 106) uvádí: „přednostně musí být žákům
nabídnuta výuka anglického jazyka“. Lze konstatovat, že v českém školství se opakuje
situace, která značně omezuje možnost volby cizího jazyka a postavení angličtiny je možno
přirovnat k postavení ruštiny před několika lety. Dá se předpokládat, že většina školských
zařízení nabízí pouze anglický jazyk (bez možnosti volby). Důvodem je především nezájem
žáků a jejich rodičů o další jazyky, příčinou mohou být i důvody ekonomické, spojené
s financováním českého školství, mnohdy nedostatek žáků či kvalifikovaných pedagogů.
Základní škola má dále povinnost nabídnout žákům nejpozději do 8. ročníku volitelný
předmět další cizí jazyk. Žákům, kteří si jako první cizí jazyk nezvolili angličtinu, musí být
anglický jazyk nabídnut jako další cizí jazyk. Zvýšený zájem o výuku angličtiny je v českém
školství zaznamenáván od počátku 90. let. Od školního roku 1997/98 je angličtina
preferovanějším jazykem než němčina a v současnosti ve výuce cizích jazyků dominuje. 65
6.1 Anglické přejímky v češtiněČeský jazyk je angličtinou výrazně ovlivňován od počátku 20. století. V uvedené době
pronikala do češtiny anglická slova z oblasti hudby (jazz, swing, foxtrot, rock), sportu
(football, hockey, basketball, jockey), vědy a techniky (laser) či filmu (star, dabing).
V dalších oblastech života nebyly anglicismy běžné, za výjimku lze označit výraz tramway.
Svobodová (2009) upozorňuje na skutečnost, že na přejímání anglicismů mohla mít vliv
činnost Pražského lingvistického kroužku. Její členové se měli zasloužit o prohloubení vztahů
mezi českým a britským prostředím, zejména působením V. Mathesia jako prvního profesora
anglistiky na pražské univerzitě. Ve vztahu k přejímání anglicismů se v češtině ve 20. a 30.
letech minulého století nevytvořila obranná reakce, jako například vůči germanismům.
Ve druhé polovině 20. století docházelo k systémovému odmítání přejímek z angličtiny,
přesto do české slovní zásoby několik anglicismů proniklo (big beat, džíny, koktejl), některé
z nich prostřednictvím dalších jazyků (dispečer, kombajn).
65 Srov. PRŮCHA, J., 2010, s. 111.
Slovo kombajn bylo do češtiny přejato prostřednictvím ruského комбайн, a to
z anglické podoby combine. Zajímavé je, že přes ruštinu se anglický výraz combine dostal
v podobě Kombine i do němčiny.
Po roce 1989 dochází v důsledku zvýšené prestiže angličtiny k rozmachu v přejímání
anglicismů. Důvodem je důležité postavení angličtiny v mezinárodní komunikaci, ale
i významná úloha, již zaujímají anglicky mluvící země v oblastech, jejichž slovní zásoba je
přejímána. Truksová uvádí několik oblastí, v nichž se anglické výrazy běžně používají, aniž
by je bylo nutno překládat: politika, management, počítače, záliby (např. aerobic, benefit,
lexikalische Entlehnungen im Wortschatz der tschechischen Gegenwartssprache z roku 1994
popisuje v češtině 3240 lexikálních přejímek z angličtiny. Nabízí se srovnání s údaji
v etymologickém slovníku Holuba a Lyera z roku 1967, který zaznamenal pouze 448
anglicismů.67 Nárůst anglicismů v češtině je patrný i v publikaci Nová slova v češtině
(Slovníku neologizmů) Martincové. Z uvedených zjištění je zřejmé, že dochází
k prokazatelnému nárůstu anglicismů v českém jazyce. Obdobný trend lze sledovat
i v ostatních středoevropských jazycích.
Často používaný anglicismus zejména v oblasti politiky představuje summit. Podle
internetové verze slovníku cizích slov se jedná o vrchol či setkání nejvyšších představitelů.
Český národní korpus uvádí v této souvislosti mnoho spojení, která mají vztah k politickému
dění, např. summit NATO, summit Rady Evropy, poslední celoamerický summit, lednový
summit aliance, Kodaňský summit atd. V rámci summitu dochází k setkání politicky vysoce
postavených osob, které jednají na závažná témata. Původ slova je třeba hledat v latinském
summa, to odvozeno od summus (nejvyšší). Spojitost je možno naleznout v tom, že Římané
sčítali opačným způsobem než je tomu dnes, tzn. odspodu nahoru, tudíž byl výsledek
na nejvyšší pozici. Z latiny výraz pronikl do angličtiny prostřednictvím francouzských tvarů
som, sommet (vrchol). Původní anglická verze zní summitmeeting, avšak postupně byla
zkrácena na summit. V mezinárodní komunikaci se slovo summit používá převážně v původní
grafické podobě, výjimku představují např. výrazy sommet (francouzština) nebo samit
(slovenština).
Slovem přejatým z angličtiny je smog. Podle Slovníku spisovné češtiny se jedná
o směs mlhy a kouřových zplodin, která se vztahuje zejména k prostředí velkých měst
a průmyslových oblastí. Podle publikace Zákulisí slov do třetice vzniklo označení jako
66 Srov. TRUKSOVÁ, D., 2009.67 Srov. PRŮCHA, J., 2010, s. 8.
neologismus v roce 1905 a jeho tvůrcem je londýnský lékař Harold A. des Veaux. Smog
sloužil k pojmenování typické londýnské mlhy, jež vznikla kombinací přírodní mlhy a kouře.
Neologismus tvoří spojení výrazů smoke (kouř) a fog (mlha), smog lze tedy označit
za zkratkové slovo. Výraz smoke má údajně původ v indoevropštině a má stejný základ jako
české slovo smoudit, ze kterého vznikla slovesa čmoudit a čoudit. Anglické označení fog prý
do angličtiny proniklo z dánštiny, v níž popisuje hustou městskou mlhu. Pro pojmenování
přírodní mlhy používají Angličané slovo mist. Výraz smog se metaforicky uplatňuje například
ve spojeních hudební či elektronický smog, která jsou doložena v Českém národním korpusu.
Česká slovní zásoba obsahuje i další zkratkové výrazy, které mají původ v angličtině
(např. nylon, radar). Nylon [najlon i nylon]označuje podle slovníkové literatury druh umělého
vlákna užívaného např. k výrobě punčoch. Název vzniknul v Americe v období 30. let 20.
století a jeho první část je údajně obsažena v angl. (vi)nyl , popř. vychází z prvních písmen
města New York. Je však možné, že žádný význam nemá. Radar je označení, které vzniklo
z anglických slov radio detection and ranging (radiové zjišťování a zaměřování) a v češtině
se pro něj používá i výraz radiolokátor.
Anglicismy se často objevují společně s dalšími cizojazyčnými výrazy v oblasti
reklamy, za jejich přednost je považována schopnost zaujmout. Pro reklamu je typická
jazyková hra a při použití cizích výrazů spočívá obvykle v záměně českého a cizího slova
(např. BESTarostně spolu; Aby Vám motor dobře SHELL; Nech se WEST). Angličtina se
vyskytuje i ve sloganech firem, např. Nokia – Connecting People, Jonnie Walker – The taste
goes deeper.68
Vliv angličtiny na český jazyk je prokazatelný. Anglicismy se od 90. let 20. století
uplatňují v mnoha oblastech a jejich přejímání je nutno považovat za přirozený jev.
68 Srov. SRPOVÁ, H., 2008, s. 149.
7 Česká slova v cizích jazycích
Český jazyk přispěl ke slovní zásobě ostatních jazyků rovněž několika výrazy. V době
Rakousko–uherské monarchie docházelo k intenzivnímu kontaktu česky a německy
hovořícího obyvatelstva a přirozeně probíhalo jeho oboustranné jazykové ovlivňování.
Ve většině případů byla přejímána německá označení do češtiny, ale zejména v oblasti
gastronomie obohatila rakouskou němčinu čeština. Jedná se například o výrazy koláč
(Kolatsch / Golatsch), buchta (Buchtel) či povidla (Powidl / Powidel). Čeština se stala
zdrojem několika slov, která lze označit za internacionalismy (robot, remoska).
Koláč původně označoval pečivo velkých rozměrů ve tvaru kola. Uprostřed mohl být
otvor, takže se koláč podobal spíše velkému preclíku. Koláče sloužily jako obětní pokrm
bohům, byly symbolem štěstí, koláče dostávali členové rodiny či sluhové, kteří odcházeli
z domova nebo ze služby apod.69 Etymologie slova koláč odkazuje na výraz kolo, který má
indoevropský původ.70 Zatímco v rakouské němčině se používá podoba Kolatsch /Golatsch,
na území Německa se uplatňuje spíše podoba Kuchen.
Slovo buchta se ve stejném tvaru vyskytuje i v polštině a je spojováno se základem
buch-/puch-, který má zřejmě onomatopoický původ. Nabízí se i srovnání se slovinským
búhniti, búhtati, což znamená otéci, napuchnout či nabývat objemu. Buchta označuje druh
kynutého pečiva s náplní.
Označení povidla se vyskytuje i v dalších slovanských jazycích (např. powidła –
polština, povydlo – ukrajinština) a jeho prvotním významem by měla být svařená ovocná
šťáva. Původ slova je možno hledat ve staroindickém jazyce, je odvozen od výrazu pavitra
(tzn. čistý; sítko)71. Označení Powidl / Powidel bylo do rakouské němčiny přejato právě
ze slovanských jazyků, na území Německa se používá spíše výraz Mus.
Robot je slovo vytvořené Josefem Čapkem a ve hře R. U. R. uvedené jeho bratrem
Karlem. Etymologie výrazu souvisí se slovy robit či robota. Označení robot se rozšířilo
do mnoha světových jazyků (viz 3.2 Internacionalismy).
69 Srov. MACHEK, V., 1957, s. 267.70 Srov. REJZEK, J., 2001, s. 285-286.71 Srov. MACHEK, V., 1957, s. 476-477.
65
Remoska. Jedná se o vynález, který vytvořil na počátku padesátých let 20. století
Oldřich Homuta. Označení remoska je odvozeno od jména podniku REMOS (= revize,
elektro, montáže, opravy, servis), v němž byl nový druh trouby vyráběn. Remoska byla
zpočátku exportována do Velké Británie a poté do dalších zemí. V angličtině se pro označení
uvedené trouby používá výraz remoska pan, v němčině Remoska Pfanne, ve francouzštině
pan remoska atd.
Tunelovat znamená vykonat podvodnou finanční operaci, jejímž cílem je skryté
odčerpání majetku z prosperujícího podniku, banky apod. Označení vzniklo v 90. letech 20.
století v souvislosti s ekonomickým děním v České republice. Je patrné, že sloveso dostalo
nový význam na základě metaforického přenesení. Možnost dvojího výkladu nabízí i slovo
tunelář. Jednak označuje dělníka nebo odborníka na stavbě tunelů, jednak člověka, který
vykonává podvodné finanční operace. „Tunnelieren" ist zwar die direkte Übersetzung eines
tschechischen Begriffs für Wirtschaftskriminalität, erschließt sich im Deutschen aber nicht auf
Anhieb. Deshalb sucht der Dolmetscher von Milos Zeman, dem Prager
Parlamentspräsidenten, nach einem Synonym, das dem deutschen Gesprächspartner die
Situation in den Betrieben etwas präziser beschreibt. "Aussaugen, Aushöhlen, von innen
Abzocken" sei in Tschechien zum Sport geworden und einer der Gründe, warum sich das
Land in einer Phase wirtschaftlicher Stagnation befinde.72 Ukázka pochází z článku
uveřejněného v roce 1997 v Berliner Zeitung a je důkazem toho, že v němčině je znám
doslovný překlad českého označení tunelovat. Autorka textu se pojem snaží blíže vysvětlit
např. slovesy aushöhlen (podkopávat, podrývat) nebo aussaugen (vysát, vyčerpat).
Uvedená kapitola je důkazem toho, že i menší jazyky mohou ovlivnit slovní zásobu
jazyků větších. Česká slovní zásoba byla v průběhu dějin v intenzivním kontaktu zejména
s německým jazykovým prostředím, a tak docházelo k jejich vzájemnému ovlivňování. Slova
z oblasti gastronomie jsou pouze jedním z mnoha příkladů popisovaného vlivu. Ve 20. století
se stala čeština zdrojem několika internacionalismů (robot, remoska, tunelovat).
72 ZYLKA, R. Wolfgang Thierse pflegt seine Kontakte zu den Genossen in Prag. Www.berlinonline.de [online]. 8. 10. 1997 [cit. 2010-11-10]. Berliner Zeitung. Dostupné z WWW: <www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv>.
66
8 Problematika etymologie a přejímání slov v učebnicíchV následující kapitole se zaměřujeme na to, kolik prostoru poskytují problematice
etymologie a přejímání slov vybrané učebnice a učební materiály pro základní a střední školy.
K uvedenému účelu jsme zvolili řadu učebnic českého jazyka pro základní školu
z nakladatelství Tobiáš, doplňkové materiály k řadě učebnic pro základní školu a odpovídající
ročníky víceletého gymnázia nakladatelství Fraus73, dále Učebnici českého jazyka pro střední
školy, konkrétně oddíl Mluvnice, rovněž z nakladatelství Fraus a čtyřdílnou řadou učebnic
českého jazyka pro gymnázia J. Kostečky z nakladatelství SPN.
Řada učebnic českého jazyka pro druhý stupeň základní školy nakladatelství Tobiáš
věnuje problematice etymologie a přejímání slov malou pozornost. Téma přejímání z cizích
jazyků je zařazeno do učebnice pro 8. ročník. Žáci v jednotlivých cvičeních vysvětlují
významy slov, učí se pracovat se slovníky cizích slov, zabývají se skloňováním podstatných
jmen cizího původu (např. genius, muzeum, drama, idea) nebo uvádí do správného tvaru
jména slavných osobností. Učebnice pro devátý ročník se stručně věnuje tématu přejímání
slov. Domníváme se, že cvičení zaměřená na problematiku přejímání, která jsou v učebním
materiálu obsažena, by bylo vhodné rozšířit.
Doplňkové materiály k učebnicím českého jazyka Fraus pro druhý stupeň vzdělávání
obsahují množství rozšiřujících úkolů zaměřených na problematiku etymologie a cizích slov.
Cvičení jsou určena zejména pro 8. ročník. V jednotlivých zadáních se žáci věnují práci se
slovníky cizích slov, tvoří věty se slovy cizího původu, cizí slova nahrazují českými
ekvivalenty, hledají jazyk původu jednotlivých označení apod. Pestrost i množství cvičení,
která jsou v doplňkových materiálech obsažena, je větší, než je tomu u řady učebnic
nakladatelství Tobiáš.
V učebnici nakladatelství Fraus pro třetí stupeň vzdělávání je problematice etymologie
věnováno několik cvičení. V prvním z nich mají žáci za úkol určit původ svého příjmení
a křestních jmen ve své rodině. Každé zdůvodnění má být doloženo informacemi z odborné
literatury. Ve druhém úkolu zjišťují žáci původ zeměpisných místních jmen a o jednom z nich
zpracovávají prezentaci tak, aby v ní smysl jména získal názornou oporu a spolužáci si vznik
a smysl názvu zapamatovali a uměli ho vysvětlit. Dále se mají pokusit najít umělecký obraz
daného místa. Žáci rovněž vysvětlují původ jména své obce, jednoho vodního toku či ulice ve
svém okolí a snaží se ukázat, jak souvisí jména míst s jejich historií.
73Ucebnice.fraus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-27]. Fraus. Dostupné z WWW: <http://ucebnice.fraus.cz/cesky-jazyk-2/>.
67
Učební materiál Fraus pro třetí stupeň škol uvádí poučení o spisovné výslovnosti
přejatých slov a popisuje příručky, v nichž lze potřebné údaje o výslovnosti problematických
výrazů naleznout. Učebnice obsahuje zajímavé upozornění týkající se chybné výslovnosti slov
tis a divizna, která jsou často považována za přejatá slova, a proto je mnoho lidí vyslovuje
tvrdě. Jejich názvy však mají původ v praslovanštině, z toho důvodu by měly být vyslovovány
měkce. Žáci se v jednotlivých cvičeních vyjadřují k otázce, jak vnímají slova, která se
v současnosti vyslovují dvěma způsoby (např. diskuse – diskuze, benzin – benzín), učí se
správně vyslovovat cizí slova a zároveň objasňovat jejich význam (např. enfant terrible, ad
acta, pointa, resumé, rutina), pokud se jedná o jména slavných osobností (Marie Curie-
Skłodowska, Samuel Beckett, Cervantes y Saavedra), mají žáci uvést, čím se proslavily.
Učebnice představuje i základní údaje o skloňování přejatých obecných jmen a cizích
vlastních jmen. Veškerá teorie je demonstrována na množství příkladů, učebnice obsahuje
dostatek cvičení, v nichž si žáci nové poznatky mohou procvičit. V učebním materiálu je
kladen důraz i na problematiku psaní přejatých slov.
Řada učebnic českého jazyka nakladatelství SPN se zaměřuje na podobná témata jako
učebnice nakladatelství Fraus. Uvádí definici etymologie jako vědního oboru, zabývá se
výslovností a psaním slov přejatých atd. První díl učebnice představuje několik hypotéz, které
vysvětlují původ vlastního jména Čech. Přejímání slov z cizích jazyků se věnuje zejména
druhá část učebnice. V jednom z obsažených cvičení mají žáci uvádět originální znění
počeštěných jmen cizích měst (např. Benátky, Budyšín, Cáchy). Třetí díl řady učebnic přináší
v závěru slovník přejatých slov. Úkoly určené k procvičení popsané látky v řadě učebnic SPN
nejsou tak pestré jako v učebnici nakladatelství Fraus.
Na základě srovnání uvedených učebních materiálů a učebnic jsme došli k závěru, že
výukové materiály nakladatelství Fraus obsahují větší množství rozmanitých cvičení, která se
snaží danou problematiku přiblížit žákům zajímavým způsobem. Problematikou etymologie
se zabývají ve větší míře než ostatní učebnice. Český jazyk nakladatelství SPN a Tobiáš se
zaměřuje především na zprostředkování teoretických poznatků k danému tématu.
Domníváme se, že aktivity vztahující se k tématu etymologie vystupují v učebních
materiálech pouze ojediněle, a proto by bylo vhodné výuku v tomto směru obohatit. Jsme
toho názoru, že velkou škálu aktivit můžeme připravit v souvislosti s etymologií. Náměty
pro pedagogickou praxi přinášíme v oddílu Náměty pro pedagogickou praxi.
68
9 Dotazníkové šetřeníV rámci rigorózní práce byla realizována dvě dotazníková šetření. První dotazník
zjišťoval povědomí respondentů o původu vybraných slov. Druhé dotazníkové šetření bylo
zaměřeno na srozumitelnost internacionalismů z pohledu mluvčího. Plné znění dotazníků je
uvedeno v Příloze č. 11.
9.1 Původ slovV rámci rigorózní práce byl realizován průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaké
povědomí mají žáci o původu přejatých slov v češtině. Průzkum byl proveden formou
dotazníkového šetření obsahujícího dvacet položek. Respondenty se stalo celkem 104 žáků
druhého a třetího stupně vzdělávání, z toho tvořily 69 dívky a 35 chlapci. Konkrétně bylo
ve zkoumaném vzorku zastoupeno 22 žáků 6. třídy a 26 žáků 9. třídy základní školy Vodní
v Mohelnici, 27 žáků tercie osmiletého gymnázia v Kojetíně, 14 žákyň 1. ročníku a 15 žákyň
3. ročníku učňovských oborů Střední školy oděvní Prostějov, s. r. o. Předpokládali jsme, že
etymologie představuje ve výuce českého jazyka spíše okrajové téma, a proto nelze
předpokládat, že respondentům bude původ slov znám.
Dotazník byl rozdělen do dvou částí a při jeho vyplňování respondenti neměli
k dispozici etymologický slovník ani žádný jiný informační zdroj. V první části dotazníku
měli žáci odhadovat původ deseti výrazů bez možnosti volby. Jednalo se o slova čaj, lobby,
čokoláda, robot, milion, káva, vzduch, škola, gymnázium a alkohol. Druhá část obsahovala
rovněž deset označení, u kterých žáci jazyk původu vybírali ze tří nabízených variant. Další
a arabštinu. Původ slova nedokázalo popsat 6 % respondentů.
Graf 1 - Čajruština
4% ostatní9%
čeština14%
angličtina5%
hindština5%
žádná odp.6%
čínština57%
Lobby je slovo, které bylo do češtiny přejato z angličtiny a žáci jej mohou znát
především ze sdělovacích prostředků. Správný jazyk původu uvedlo 81 % respondentů (viz
Graf 2). Vysoké procento správných odpovědí lze snad zdůvodnit skutečností, že dotazovaní
žáci se ve škole učí angličtinu a výraz mohou znát z výuky. V kategorii ostatní je zahrnuta
ruština, indonéština, hindština, polština, němčina, španělština a africké jazyky. K původu
slova se nedokázalo vyjádřit 7 % žáků.
Graf 2 - Lobby
ostatní12%
žádná odp.7%
angličtina81%
Další položka byla zaměřena na etymologii výrazu čokoláda. Předpokládali jsme, že
respondenti budou spojovat původ slova s jazykem některé země, která je známá produkcí
čokolády a čokoládových výrobků, například Belgie nebo Švýcarsko. Čokoláda představuje
70
označení, jehož původ je nutno hledat v jazyce indiánského kmene Aztéků. Největší množství
respondentů (viz Graf 3) se domnívalo, že čokoláda má německý původ. Žáci často uváděli
neexistující jazyky jako švýcarština a belgičtina, jejichž názvy byly odvozeny od jmen států,
s nimiž je produkce čokolády často spojována. Vzhledem k tomu, že 34 % dotázaných
popsalo zmíněné jazyky, docházíme k závěru, že náš úvodní předpoklad se potvrdil. Kromě
němčiny uváděli žáci angličtinu, češtinu, španělštinu a francouzštinu. Vzhledem k tomu, že
francouzština je jedním z úředních jazyků v Belgii i Švýcarsku, bylo by možno naleznout
určitou spojitost s odpovědí respondentů, kteří označili jako jazyk původu němčinu, tzn.
švýcarštinu a belgičtinu. Lze předpokládat, že mnoho dotázaných si není vědomo toho, jaké
jazyky se v daných zemích používají a mohlo tedy dojít k jejich záměně. Španělština se stala
zprostředkovatelem slova čokoláda do evropských jazyků, proto je možno uvedenou odpověď
považovat za logickou.
V kategorii ostatní je zastoupeno množství jazyků: ruština, japonština, polština,
norština, švédština, italština, čínština a africké jazyky. Původ slova čokoláda nedokázalo
odhadnout 9 % respondentů.
Graf 3 - Čokoláda
čeština13%
ostatní13%
němčina34%
francouzština5%
žádná odp.9%
španělština6%
angličtina20%
Původ slova robot byl pro většinu respondentů známý, češtinu uvedlo 74 % z nich
(viz Graf 4). Očekávali jsme, že kromě češtiny uvedou žáci i angličtinu a čínštinu. Angličtina
představuje moderní jazyk vědy a techniky, Čína je s výrobou robotů přímo spojena. Popsaná
domněnka byla potvrzena, angličtinu označilo jako jazyk původu 16 % dotázaných, čínštinu
6 % žáků.
Graf 4 - Robot
ostatní7%
čínština6%
angličtina16%
čeština71%
71
Výraz milion pochází podle etymologické literatury z italštiny. Předpokládali jsme
však, že většina respondentů si slovo spojí s angličtinou, která je v současnosti používána
pro komunikaci v oblasti financí. Náš předpoklad se zcela nepotvrdil, protože dotázaní žáci
uváděli nejčastěji italštinu, dále angličtinu, francouzštinu a latinu (viz Graf 5). Italštinu
uváděli pouze žáci 6. a 9. třídy základní školy, předpokládáme proto, že se dané problematice
v rámci výuky věnovali. Kategorie ostatní zahrnuje islandštinu, slovenštinu, ruštinu, řečtinu,
arabštinu či holandštinu.
Graf 5 - Milion
italština37%
francouzština14%
angličtina28%
latina10%
ostatní11%
Káva představuje výraz, který do evropských jazyků proniknul z arabštiny
prostřednictvím turečtiny. Předpokládali jsme, že žáci budou jako jazyk původu uvádět jednak
turečtinu (známé spojení turecká káva), jednak němčinu (známé spojení vídeňská káva) nebo
italštinu, v níž je pojmenováno mnoho druhů daného nápoje (např. piccolo, Late Macchiato).
Celkově respondenti označili 18 jazyků možného původu slova. Nejčastěji byla uváděna
turečtina (viz Graf 6), tím byl potvrzen náš předpoklad. Němčina se ve zkoumaných
odpovědích objevila pouze několikrát, ne však jako němčina, ale jako vídeňština.
Respondenti dále uváděli češtinu, angličtinu, arabštinu, francouzštinu a italštinu.
Kategorie ostatní zahrnuje hindštinu, irštinu, indonéštinu, maďarštinu, albánštinu, malajštinu,
ruštinu, polštinu, polynéštinu a finštinu.
Graf 6 - Káva
žádná odp.11%
turečtina38%
němčina5%
francouzština6%
arabština7%
angličtina8% čeština
10%
italština4%
ostatní11%
72
Původ slova vzduch spojuje etymologická literatura s ruštinou. Předpokládali jsme, že
žáci budou uvádět některý ze slovanských jazyků (zejména češtinu), protože dané označení
není do českého jazykového systému nově přejato, a tudíž v českém jazyce nepůsobí cizím
dojmem. Náš předpoklad se splnil, 41 % odpovědí respondentů označilo jako jazyk původu
češtinu (viz Graf 7). Z dalších slovanských jazyků uvedli dotázaní ruštinu, slovenštinu,
polštinu a srbštinu. Poslední dva jazyky jsou v Grafu 7 zahrnuty do kategorie ostatní. Žáci
považovali za možný jazyk původu i němčinu, latinu, angličtinu a řečtinu, v kategorii ostatní
je dále obsažena turečtina, čínština, maďarština a italština. Etymologii slova nedokázalo určit
11 % respondentů.
Graf 7 - Vzduch
řečtina4%
slovenština4%
latina6%
němčina8%
ruština10%
žádná odp.11%
čeština41%
ostatní11%
angličtina5%
Škola představuje slovo s latinskými kořeny. Předpokládali jsme, že část respondentů
bude uvádět jako jazyk původu češtinu. Důvodem, který nás k domněnce přivedl, byla
skutečnost, že za jednoho z největších pedagogů je považován Čech, Jan Amos Komenský.
Mezi výrazem škola a jménem slavného Čecha by proto mohla vzniknout asociace. Největší
množství dotázaných hledalo etymologii slova v latině (viz Graf 8). Uváděné jazyky se však
lišily podle toho, do jaké třídy dotázaní patřili. Většina žáků 6. a 9. třídy označila za jazyk
původu latinu, předpokládáme proto, že se respondenti problematice etymologie ve výuce
češtiny věnovali. Respondenti z ostatních tříd popisovali nejčastěji češtinu a částečně tak
potvrdili naši úvodní domněnku. K dalším uváděným jazykům patřila angličtina a němčina,
v kategorii ostatní je zařazena ruština, francouzština, maďarština, polština, japonština,
slovenština a řečtina. Jazyk původu nedokázalo označit 10 % respondentů.
Graf 8 - Škola
ostatní12%
němčina7%
angličtina9%
žádná odp.10%
čeština20%
latina42%
73
Gymnázium je výraz, jehož původ je nutno hledat v řečtině. Na rozdíl od slova škola
vzbuzuje označení gymnázium dojem, že mohlo být do češtiny přejato. Respondenti mohou
znát i cizojazyčné varianty daného označení, a tak dojít k závěru, že gymnázium nelze označit
za výraz domácího původu. Pokud je dotazovaným známa skutečnost, že většina slov, která se
sobě v evropských jazycích podobají, vychází většinou z řečtiny a latiny, mohli by jeden
z daných jazyků označit. Na základě analýzy odpovědí bylo zjištěno, že respondenti nejčastěji
uváděli němčinu, latinu a angličtinu, dále pak češtinu, řečtinu a francouzštinu (viz Graf 9).
Kategorie ostatní zahrnuje italštinu, ruštinu, irštinu, slovenštinu, arabštinu a polštinu. Jazyk
původu nedokázalo uvést 7 % dotázaných.
Graf 9 - Gymnázium
angličtina19%
latina20%
žádná odp.7%
řečtina8%
čeština12%
francouzština5%
němčina22%
ostatní7%
Alkohol představuje slovo, které má svůj původ v arabštině a snad ve všech světových
jazycích se vyskytuje v podobné grafické formě. Předpokládali jsme, že respondenti budou
etymologii výrazu odvozovat z toho, co se říká o alkoholu ve vztahu k jednotlivým národům.
Paradoxně tedy nebylo možno očekávat, že žáci uvedou arabštinu, protože ta slouží jako
komunikační prostředek zejména v muslimských zemích, v nichž je konzumace alkoholu
považována za náboženský prohřešek. Za pravděpodobnější jsme považovali spojitost se
severskými jazyky. Vyhlášená je finská vodka, známé je spojení pije jako Dán74, ale i tvrzení,
že severští obyvatelé mají sklony k depresím a alkoholismu, které jsou způsobeny kratším
trváním dne. Svou oblibou vodky prosluli i Rusové, Němci jsou naopak zároveň s Čechy
považováni za jedny z největších milovníků piva, Irové jsou známí díky své whisky,
Francouzi či Moravané vynikají ve výrobě vína atd. Předpokládali jsme tedy, že respondenti
budou uvádět velkou škálu jazyků. Uvedená domněnka byla potvrzena, dotázaní označili
celkem 17 možných jazyků, z nichž slovo alkohol pochází.
Úvodní předpoklad týkající se jazyků původu byl potvrzen pouze částečně. Severské
jazyky respondenti neoznačili, uvedli však ruštinu, češtinu, němčinu, ale i irštinu 74 Pozn. Za zajímavé lze považovat, že Dánové používají spojení pije jako Švéd.
74
a francouzštinu (viz Graf 10). Poslední dva jazyky jsou obsaženy v kategorii ostatní. Mezi
dalšími odpověďmi se vyskytnul i správný jazyk původu, arabština, dále angličtina a latina,
v kategorii ostatní je obsažena maďarština, španělština, vietnamština, holandština, hebrejština,
hindština či polština. Původ slova alkohol nedokázalo určit 13 % dotázaných.
Graf 10 - Alkohol
arabština10%
angličtina17%
latina6%
ostatní16%
němčina8%
žádná odp.13%
čeština12%
ruština18%
Ve druhé části dotazníku bylo respondentům představeno deset výrazů, u nichž se měli
pokusit určit jazyk původu. Dotazovaní měli u každého slova k dispozici tři možnosti výběru.
První slovo, jehož původ je třeba hledat v arawackém jazyce karibských domorodců,
představuje tabák. Kromě správné varianty jazyka byla respondentům nabídnuta arabština
a ruština. Starší žáci mohli při svých odhadech vycházet ze znalostí, které získali například
ve výuce dějepisu. V rámci tématu zámořských objevů jsou upozorňováni na množství plodin
či předmětů, jež se díky mořeplavcům dostaly na evropský kontinent. V České republice je
v posledních letech rozšířeno nejen kouření cigaret, ale za moderní je považováno i kouření
tzv. vodní dýmky, která pochází z arabských zemí. Původ slova tabák by proto mohl být
spatřován právě v arabštině. Volba ruštiny nebyla předpokládána.
Z analýzy výsledků vyplynulo, že správný jazyk původu slova tabák určilo 67 %
respondentů, 24 % dotázaných označilo arabštinu, pouze 8 % žáků uvedlo ruštinu a 1 %
dotázaných se nedokázalo rozhodnout (viz Graf 11). Většina respondentů správný jazyk
původu označila, tudíž byla úvodní hypotéza tudíž potvrzena.
75
Graf 11 - Tabák
24%
67%
8%1%
0%10%20%
30%40%50%60%
70%80%
arabština arawacký jaz. ruština žádná odp.
A B C D
Výraz tulipán má svůj původ v arabštině (event. v perštině). Nepředpokládali jsme
však, že je tato skutečnost známa i respondentům. Za nejpravděpodobnější z pohledu
dotazovaných jsme považovali variantu a), holandštinu. Nizozemí proslulo jako země
tulipánů a domníváme se, že původ uvedeného výrazu bude většina respondentů hledat právě
v jazyce tohoto státu. Posledním nabízeným jazykem byla japonština, její volbu jsme však
neočekávali.
Na základě vyhodnocení výsledků jsme došli k závěru, že úvodní předpoklad byl
potvrzen, 64 % odpovědí respondentů označilo jako jazyk původu slova tulipán holandštinu
(viz Graf 12). Arabštinu zvolilo 21 % dotázaných, japonštinu 13 % žáků a 2 % respondentů
nedokázala vhodný jazyk označit.
Graf 12 - Tulipán
64%
13%21%
2%0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
holandština japonština arabština žádná odp.
A B C D
Džungle představuje slovo, které si zřejmě většina lidí spojí s postavou Tarzana nebo
s Knihou džunglí Rudyarda Kiplinga, jejíž děj se odehrává v Indii. Rovněž původ označení
džungle je třeba hledat v hindštině. Další nabízené možnosti představovala malajština a
indiánské jazyky, nepředpokládali jsme však, že je respondenti označí jako správné. Náš
předpoklad však nebyl potvrzen, protože dotazovaní uváděli nejčastěji variantu c), indiánské
jazyky (viz Graf 13). Důvodem může být skutečnost, že život indiánských kmenů je spojen
zejména s oblastí Jižní, popř. Střední Ameriky, v nichž se nachází množství neprostupných
deštných pralesů, které mohou být označeny i výrazem džungle. Hindština byla za správnou
76
variantu považována pouze 16 % respondentů, malajštinu uvedlo 15 % dotázaných a 2 %
žáků neoznačila žádnou odpověď.
Graf 13 - Džungle
15% 16%
67%
2%0%
10%20%
30%40%50%60%
70%80%
malajština hindština indián. jaz. žádná odp.
A B C D
Atašé je označení diplomatického úředníka pro určitý obor a etymologii tohoto výrazu
je třeba hledat ve francouzštině. Předpokládali jsme, že respondenti budou jako jazyk původu
označovat nejčastěji francouzštinu, neboť zvuková podoba uvedeného slova by jim daný
jazyk mohla připomínat. Vzhledem k tomu, že výraz atašé působí cizokrajně, domnívali jsme
se, že další upřednostňovanou variantou by mohla být perština, naopak jsme nepředpokládali
preferování ruštiny jako podobně znějícího slovanského jazyka. Naše úvodní domněnka byla
potvrzena (viz Graf 14), zkoumaný vzorek žáků uváděl nejčastěji francouzštinu, dále perštinu
a ruštinu, původ slova nedokázalo označit 5 % respondentů.
Graf 14 - Atašé
32%
53%
11%5%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
perština francouzština ruština žádná odp.
A B C D
Gejša označuje podle Slovníku spisovné češtiny tanečnici v japonských hostinských
podnicích, slovo tedy pochází z japonštiny. Předpokládali jsme, že většina respondentů
správný jazyk původu dokáže určit. Vycházeli jsme ze skutečnosti, že dotázaní
pravděpodobně znají čokoládu značky Gejša, na níž je japonská tanečnice vyobrazena, známé
jsou rovněž filmy, v nichž japonské tanečnice účinkují. Očekávali jsme, že část žáků může
jako správnou variantu určit čínštinu, neboť se jedná o další orientální jazyk z oblasti
východní Asie a respondenti by mohli japonštinu a čínštinu zaměnit. Švýcarská němčina měla
představovat matoucí odpověď pro ty, kteří by si spojili popsanou čokoládu se zemí
77
helvétského kříže a jejím jazykem. Nepředpokládali jsme ale, že budou respondenti poslední
uvedenou možnost volit.
Naše počáteční domněnka byla potvrzena (viz Graf 15), většina dotázaných označila
ZávěrPři zpracování teoretické části rigorózní práce jsme vycházeli z poznatků odborné
literatury a pokusili jsme se vytvořit základní přehled informací, které se vztahují
k problematice motivace žáka, obohacování slovní zásoby, světových jazyků nebo etymologie
a přejímání slov.
V rámci rigorózní práce byla realizována dvě průzkumná šetření. První z nich bylo
zaměřeno na určování původu slov. Úvodní hypotéza předpokládala, že etymologie
zkoumaných označení bude pro respondenty neznámá. Naše domněnka se potvrdila pouze
částečně. Někteří žáci se s danou problematikou setkali ve výuce českého jazyka, proto
dokázali původ vybraných slov určit. Pro většinu respondentů však bylo řešení dotazníkového
zadání obtížné. Druhé dotazníkové šetření zkoumalo srozumitelnost cizích slov z pohledu
mluvčího. Naše hypotéza předpokládala bezproblémové porozumění zkoumaným cizím
výrazům. Po analýze výsledků výzkumu jsme došli k závěru, že uvedená hypotéza může být
přijata a vybraná cizí slova lze považovat za srozumitelná.
V úvodu rigorózní práce jsme si kladli za cíl připravit náměty pro pedagogickou praxi
a vytvořit výukové materiály, které mohou zvýšit motivaci žáka v rámci výuky mateřského
jazyka. Domníváme se, že uvedený cíl se nám povedlo splnit. Problematiku původu slov
považujeme za velmi zajímavé a motivační téma, které lze dobře využít v pedagogické praxi.
V praktické části práce představujeme množství aktivit, jež lze využít v hodinách českého
jazyka. Přílohový materiál obsahuje pracovní listy, které mohou být použity ve výuce.
Za důležitou považujeme skutečnost, že většina pracovních listů byla zpracována žáky
různých typů škol. V rigorózní práci tedy představujeme analýzy jednotlivých zadání
a snažíme se poukázat na případná negativa výukových materiálů. Praktická cvičení a úkoly
v pracovních listech je možno obměňovat podle potřeby konkrétní třídy a pedagoga.
Domníváme se, že uvedené náměty mohou posloužit k obohacení a oživení výuky českého
jazyka na základní i střední škole. Vytvořené výukové materiály spojuje zejména využití
mezipředmětových vztahů a přenesení aktivní činnosti z učitele na žáka. Podle našeho názoru
je vhodné předložené výukové materiály dále rozvíjet a upravovat na základě zkušeností,
které přinese jejich praktické používání.
Přílohová část práce obsahuje frekvenční slovník, který zahrnuje 60 výrazů
odpovídajících charakteristice internacionalismů. Jednotlivá označení byla v uvedeném
materiálu přeložena do angličtiny, němčiny a francouzštiny.
Domníváme se, že problematika etymologie a přejímání slov může ve výuce českého
jazyka působit motivačně, a proto by bylo vhodné pokračovat v přípravě dalších materiálů
zaměřených na uvedené téma.
Seznam použité literatury, pramenů a elektronických zdrojůAUBERLE, A. a kol. Duden – Deutsches Universalwörterbuch. 5. vyd. Mannheim: Dudenverlag, 2003. 1892 s. ISBN 3-411-05505-7.
BRETON, A. Atlas jazyků světa: soužití v křehké rovnováze. Praha: Albatros, 2007. 79 s.
ISBN 978-80-00-01883-6.
CLEGG, B. Motivace. Brno: CP Books, a. s., 2005. 108 s. ISBN 80-251-0550-4.
COMRIE, B.; MATTHEWS, S. a kol. Atlas jazyků : vznik a vývoj jazyků napříč celým
světem. Praha: Metafora, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7359-129-8.
ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. Praha: Leda, 2009.
507 s. ISBN 978-80-7335-216-5.
ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné.
Praha: Leda, 2009. 547 s. ISBN 978-80-7335-217-2.
ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné.
Praha: Leda, 2009. 1247 s. ISBN 978-80-7335-218-9.
ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné.
Praha: Leda, 2009. 1267 s. ISBN 978-80-7335-219-6.
ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. 248 s. ISBN 80-85839-24-5.
DAŠKOVÁ, K. Slova odjinud : vyprávění o cizích slovech. Praha : Albatros, 1986. 239 s.
ECO, U. Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha: Lidové noviny: 2001, s. 355. ISBN 80-7106-389-4.
FILIPEC, J. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985. 281 s.
FILIPEC, J. a kol. Slovník spisovné češtiny. 2. vyd. Praha: Academia, 1994. 647 s. ISBN 80-
200-0493-9.
HAUSER, P. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov. 3. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 2009. 49 s. ISBN 978-80-210-4841-6.
HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc: UP
Olomouc, 2005. 118 s. ISBN 80-244-1237-3.
HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha: SPN, 1968. 528 s.
JEUGE-MAYNART, I. a kol. Grand dictionnaire de langue française. Le Larousse des noms
communs. Paris: Éditions Larousse, 2008. 1512 s. ISBN 978-2-03-582472-1.
KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc : Univerzita Palackého, 1998. 178 s.
ISBN 80-7067-920-4.
KARLÍKOVÁ, H. Jazykové kontakty slovanského a arabského světa (z pohledu češtiny). In
KRČMOVÁ, M. a kol. Integrace v jazycích. Jazyky v integraci. Praha: Lidové noviny, 2010,
s. 255 – 271. 379 s. ISBN 978-80-7422-001-2.
KING, R. Atlas lidské migrace. Praha : Mladá fronta, 2008. 192 s. ISBN 978-80-204-1706-0.
KOLLÁRIKOVÁ, K. Srozumitelnost internacionalismů z pohledu mluvčího. In: Tradiční a
netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP,
2010. [CD-ROM] ISBN 978-80-244-2435-4.
KROBOTOVÁ, M. Spisovná výslovnost a kultura mluveného projevu. Olomouc : UP, 2005.
220 s. ISBN 80-244-0187-8.
KRUPA, V.; DROZDÍK, L.; GENZOR, J. Jazyky sveta. Bratislava: Obzor, 1983. 512 s.
KŘEMÉNKOVÁ, L. Aspekty motivace v rámci výuky českého jazyka. In: Tradiční
a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP,
2009. [CD-ROM] ISBN 978-244-2240-4.
LOKŠA, J. LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole.
Praha: Portál, 1999. 199 s. ISBN 80-7178-205-X.
MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: ČSAV, 1957. 627 s.
MISTRÍK, J. Jazyk a reč. Bratislava: Mladé letá, 1984. 428 s.
NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov. Praha : Motto, 2003. 129 s. ISBN 80-7246-162-1.
NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov podruhé. Praha : Motto, 2004. 232 s. ISBN 80-7246-256-3.
NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov do třetice. Praha : Motto, 2006. 193 s. ISBN 80-7246-304-7.
OSTLER, N. Říše slova: jazykové dějiny světa. Praha: BB/art, 2007. 639 s. ISBN 978-80-
7381-152-5.
PETTY, G. Moderní vyučování. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. 380 s. ISBN 80-7178-681-0.
PFEIFER, W. a kol. Etymologisches Wörterbuch des Deutschen. 8. vyd. München : Deutscher
Taschenbuch Verlag, 2005. ISBN 3-423-32511-9.
POŠTOLKOVÁ, B. Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny. Praha: Academia,
1984. 123 s.
PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace. Praha : Grada, 2010. 199 s. ISBN 978-80-247-3069-
1.
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001, 752 s. ISBN 80-85927-85-3.
SRPOVÁ, H. Knížka o reklamě. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická
fakulta, 2008. 196 s. ISBN 978-80-7368-533-1.
SUMMERS, D. a kol. Longman active study dictionary. 4. vyd. Harlow: Pearson Education
Limited, 2006. 872 s. ISBN 0 582 794544.
SVOBODOVÁ, D. Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem.
Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2009. 167 s. ISBN 978-80-
7368-732-8.
SVOBODOVÁ, D. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: Ostravská
univerzita, Pedagogická fakulta, 2007, s. 6. ISBN 978-80-7368-308-5.
ŠMILAUER, V. Novočeské tvoření slov. Praha: SPN, 1971. 217 s.
Geo. No. 355. Septembre 2008 Sur les routes du thé (guide 20 pages à détacher).
Učebnice:
Český jazyk 6 – 9, Tobiáš.
Mluvnice. Učebnice českého jazyka pro střední školy, Fraus.
Český jazyk pro gymnázia 1 – 4, SPN.
Seznam internetových zdrojů
MAJZLAN, Lukáš. Z historie alkoholu I. – Starověké civilizace. Destillo [online]. 2010, 1,
[cit. 2010-10-28]. Dostupný z WWW: <http://www.destillo.cz/michane-napoje/zpravy/z-
historie-alkoholu-i-staroveke-civilizace>.
POKORNÝ, Lukáš; POKORNÝ, Michal. Historie marcipánu. Smarcipan [online]. 2010, 1,
[cit. 2010-10-29]. Dostupný z WWW: <http://www.smarcipan.cz/marcipan-historie.php>.
TEJNOR, A. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč [online]. 1972, 55, [cit. 2010-11-8].
Dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5634>.
TRUKSOVÁ, D. Anglicismy v češtině. Jazyky.studium.práce [online]. 9. 7. 2009, 7, [cit.
2010-12-28]. Dostupný z WWW: <http://www.jazyky.com/content/view/632/47/>.
Www.academie-francaise.fr [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Académie francaise. Dostupné z
WWW: <www.academie-francaise.fr >.
Www.berlinonline.de [online]. 8. 10. 1997 [cit. 2010-11-10]. Berliner Zeitung. Dostupné z
Dostupné z WWW: <http://www.schokoladenmuseum.de/>.
Slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Slovník cizích slov. Dostupné z
WWW: <www.slovnik-cizich-slov.abz.cz>.
Www.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Wikipedia. Dostupné z WWW:
<http://www.wikipedia.org/>.
PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Pracovní list č. 1: Kolik pokušení skrývá kakaovník?
Příloha č. 2
Pracovní list č. 2: Legenda o čaji
Příloha č. 3
Pracovní list č. 3: Žízniví velbloudi terorizují osady na severu Austrálie
Příloha č. 4
Pracovní list č. 4: Básničky
Příloha č. 5
Pracovní list č. 5: Skupiny slov
Příloha č. 6
Pracovní list č. 6: Význam slov
Příloha č. 7
Pracovní list č. 7: Madagaskar
Příloha č. 8
Pracovní list č. 8: Rambutan
Příloha č. 9
Pracovní list č. 9: Mangostan
Příloha č. 10
Pracovní list č. 10: Kosmetika
Příloha č. 11
Znění dotazníku: Původ slov
Význam cizích slov
Příloha č. 12
Práce žáků: Legenda o čaji
Jaký by byl svět bez čokolády?
Jaký by byl svět bez tabáku?
Příběh ze slov
Na pouti pouští
Nový ostrov
Nový druh ovoce
Prezentace parfému
Grafické návrhy parfémů
Příloha č. 13Seznam použitých zkratek jazyků
Příloha č. 14Frekvenční slovník internacionalismů
Příloha č. 15Seznam výchozích textů pro tvorbu frekvenčního slovníku internacionalismů
Příloha č. 16Autoreferát
Resumé
Příloha č. 17DVD nosič: prezentace na téma kosmetika
Příloha č. 1Pracovní list č. 1
Kolik pokušení skrývá kakaovník?Jaroslav Žíně
Nevím jak vám, ale mně vyrazila dech nedávno uveřejněná zpráva o tom, že by mohla být čokoláda používána jako prevence proti zubnímu kazu. Americké studie totiž ukazují, že kakao obsahuje látky, vyrovnávající cukrem vyvolanou kyselost v ústech. Tímto způsobem zmírňují proces demineralizace, která je zodpovědná za tvorbu zubních kazů. To by znamenalo, že si příště můžete dát místo Orbitu bez cukru, čokoládu bez cukru?! Kakaovník pravý je vysoký tropický strom, jehož původní vlastí je povodí Orinoka v Jižní Americe, ale dnes už se pěstuje v tropech celého světa. Jeho latinský název Theobroma, znamená "pokrm bohů". Kakaovník byl důležitou plodinou již v rozvinuté indiánské říši na mexickém poloostrově. Aztékové z jeho bobů připravovali tekutou čokoládu, kterou pili horkou, okořeněnou pouze vanilkou. To nemusí být vůbec špatný recept, co říkáte? Není divu, že pojmenování čokoláda má tedy původ v aztéckém názvu xocolatl. V řeči těchto mexických Indiánů znamená xoco horký a atl je zase kaše. V průběhu minulých století používaly některé staré americké kultury kakaové boby, jako magický symbol, při náboženských obřadech. Lék s čokoládovým aromatem sloužil v mnoha případech jako domácí medicína. Je sice pravda, že když se poprvé kakaové boby objevily v Evropě, vyvolalo to na anglickém královském dvoře skandál. Tenkrát si je totiž spletli s ovčím trusem a nechali je vysypat do moře. Vůbec netušili o co tím přišli, jakou má kakao chuť a co všechno může znamenat pro náš organismus. Kakaovník je v rostlinné říši raritou, protože jeho květy vyrůstají přímo z kmene a starších větví. V době sklizně se semena vyloupají z plodových lusků a v původní vlasti se používají nejen jako koření, ale slouží také jako velmi hodnotná kalorická potrava. Zralé plody se po sklizni nejprve fermentují, pak perou, usuší se a zpracovávají na kakaové máslo. Tento postup si v roce 1828 nechal patentovat Holanďan Conrad van Houten. V kakaových bobech se totiž nachází asi 50-60% kakaového másla složeného hlavně z glyceridů a kyselin stearínové, olejové, palmitové a lonolové. Kromě toho obsahují kakaové boby malé množství kofeinu a alkaloid teobromin... V rozumném množství mají látky, obsažené v kakau pozitivní účinky na náš organismus. Je to bohatý zdroj minerálů, obsahuje vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, zinek, mangan, selen a železo. Rovněž v něm najdeme vitamín A, B, a C, ale i vysoký podíl antioxidantů. Kakaové máslo patří k těm zvláštním tukům, které nedráždí pokožku, a proto se z něho vyrábějí mastné pomády a krémy určené pro choulostivou pleť. Mimo to, také obaluje zuby a jak jsem již uvedl, chrání je tím před zubním kazem. Doufám, že jsem ve vás nevzbudil dojem, že produkty z kakaa, jako například čokoláda, dokáží díky těmto svým přednostem nahradit ovoce a zeleninu. To určitě ne, protože v čokoládě je také mnoho tuku a cukrů, takže je hodně kalorická. Na druhé straně má však rovněž blahodárný účinek na náš imunitní systém.
Otázky a úkoly1. Rozděl text na odstavce a vytvoř jeho osnovu.2. Kde se kakaovník pěstuje?3. Jaká je spojitost mezi kakaovníkem a čokoládou?4. Z jakého jazyka pochází slovo čokoláda?5. K jakým účelům používali čokoládu indiáni?6. Jakým způsobem probíhá sklizeň kakaových bobů?7. Jaké jsou výhody a nevýhody konzumace čokolády?8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo čokoláda řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.
1.2.3.4.
9. Za použití internetu zjisti, jakou otvírací dobu má Muzeum čokolády v německém Kolíně nad Rýnem. Uveď celé znění internetové adresy muzea a napiš, kolik zaplatí za vstupenku dospělá osoba.
10. Které evropské země prosluly výrobou čokolády? (Uveď alespoň dvě.)
11. Poznej, v jakém jazyce jsou napsány vybrané texty. Odpovědi zaznamenej do tabulky.
a) Schokolade ist ein kakaohaltiges Lebens- und Genussmittel. Es wird als Grundstoff in reiner Form genossen und als Halbfertigprodukt weiter verarbeitet. Das Wort leitet sich vom Namen des ersten kakaohaltigen Getränkes ab, dem Xocóatl oder Xocólatl (Nahuatl: Xócoc ‚bitter‘, atl ‚Wasser‘; also ‚bitteres Wasser‘ oder ‚Kakaowasser‘) der Azteken. Dabei handelte es sich um eine Mischung aus Wasser, Kakao, Vanille und Cayennepfeffer.
b) A csokoládé egy kakaóbabból készített édesség. Elterjedten vékony lapokban, bonbonként vagy italként lehet fogyasztani. A csokoládé nahuatl indián nevéhez, a xocolatlhoz (ejtsd: sokolatl) hasonló hangzású névként került a világ legtöbb nyelvébe, a magyarba is.
c) Chocolate (pronounced /ˈtʃɒklɪt/ (help·info) or /-ˈəlɪt/) comprises a number of raw and processed foods produced from the seed of the tropical Theobroma cacao tree. Cacao has been cultivated for at least three millennia in Mexico, Central and South America, with its earliest documented use around 1100 BC. The majority of the Mesoamerican peoples made chocolate beverages, including the Aztecs, who made it into a beverage known as xocolātl, a Nahuatl word meaning "bitter water". The seeds of the cacao tree have an intense bitter taste, and must be fermented to develop the flavor.
d) Il cioccolato (o la cioccolata) è un alimento derivato dai semi della pianta del cacao (Theobroma cacao L.) diffuso e ampiamente consumato nel mondo intero. È preparato a partire dal burro di cacao (la parte grassa dei semi di cacao) con aggiunta di polvere di semi di cacao, zucchero e altri ingredienti facoltativi, quali il latte, le mandorle, le nocciole o altri aromi.
e) Çikolata, dünyanın en sevilen yiyeceklerinden biridir ve tropik kakao ağacının çekirdek denen tohumlarından yapılır. Çikolataya istendiğinde fıstık, fındık ve süt de katılır. Çikolata besin değeri yüksek, bedeni geliştiren ve enerji veren bir yiyecektir.
f) Le chocolat [ʃ ɔ k ɔ l a ][ 1 ] est un aliment sucré produit à partir de la fève de cacao. Celle-ci est fermentée, torréfiée, broyée jusqu'à former une pâte de cacao liquide dont on extrait la matière grasse appelée beurre de cacao. Le chocolat est constitué du mélange, dans des proportions variables, de pâte de cacao, de beurre de cacao et de sucre ; on y ajoute éventuellement des épices, comme la vanille.
g) Czekolada (z nahuatl xocolatl – gorzka woda) – wyrób cukierniczy sporządzany z miazgi kakaowej, tłuszczu kakaowego (masło kakaowe) lub tłuszczu cukierniczego, środka słodzącego i innych dodatków. Wytwarzana najczęściej w postaci tabliczek czekolady. W niektórych krajach, głównie w Meksyku, powszechniejsza jest czekolada w postaci napoju na wodzie, mleku lub innym płynie. Rzadziej spotyka się czekoladę sproszkowaną lub w granulkach.
h) O chocolate é um alimento, encontrado na forma pastosa, sólida e de bebida doce ou amarga, feito a partir da amêndoa torrada do cacau [1] ; antes dos espanhóis chegarem às Américas, os astecas já conheciam o cacau. Com ele, faziam um líquido escuro que chamavam de xocoatl (do náuatle xococ "amargo" + atl "água"[2]). Em 1502, a ilha de Guanaja, habitada pelos astecas, povo místico e religioso, recebeu a esquadra de Colombo. O navegador foi um dos primeiros europeus a provar o sabor do chocolate.
(Zdroj: www. wikipedia. org)
1) angličtina2) portugalština3) turečtina
4) polština5) maďarština6) němčina
7) francouzština8) italština
12. Jazyky z předchozího úkolu přiřaď k jednotlivým jazykovým rodinám.
Legenda o čaji„Legenda vypráví, že před 3000 let se čínský otec medicíny Shen Nong usadil pod čajovníkem a usnul v lůně blahodárné přírody. Když procitnul, uvařil vodu, aby se v ní mohl umýt a osvěžit. Do hrnce mu však spadlo několik lístků ze stromu a mírně vodu zabarvily. Když nápoj ochutnal, našel v něm zalíbení. Zároveň zpozoroval, že má příznivé účinky na organismus. Tak se zrodil čaj.“
(Volně přeloženo podle Sur les routes du thé. In Geo. No. 355. Septembre 2008)Otázky a úkoly
1. Urči slovní druhy ve třetí větě textu.
2. U podtržených slov urči mluvnické kategorie.
3. Uveď 4 výrazy odvozené od slova čaj.
4. Na základě kontextu uveď synonymum k následujícím slovům:v lůně organismus medicína
5. Vypiš z textu 2 abstraktní podstatná jména.
6. Označ tvrzení, které je pravdivé:a) Čajovník je označení rostliny, jejíž zpracované listy dávají
nálev, nazývaný čaj. b) Čajovník může být také označení pro čajomilce, osobu holdující
čaji či osobu, připravující čaj v čajovnách.c) Čajovník je označení pro porcelánový servis, který se používá k podávání vzácných druhů čaje.
(http://www.cajovnik.cz/)7. Za pomoci etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka označení čaj pochází.
8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo čaj řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.1.2.3.4.
9. Uveď alespoň 4 země, v nichž se čaj pěstuje. Popiš zeměpisnou polohu hlavního města jedné z těchto zemí.
10. Jaké druhy čaje znáš? (Uveď alespoň 3.)
Slohový úkol
Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník…(O čem by asi čajovník vyprávěl, kdyby mohl mluvit?)
Příloha č. 3
Pracovní list č. 3
Žízniví velbloudi terorizují osady na severu AustrálieTisícihlavá stáda žíznivých divokých velbloudů terorizují osady na severu Austrálie – kvůli
přetrvávajícímu suchu ve vnitrozemí zvířata trpí zoufalým nedostatkem vody, a tak se stahují do obydlených oblastí, které při hledání zdrojů dramaticky pustoší. Místní obyvatelé žijí prakticky v obklíčení stád – bojí se i vycházet z obydlí.
Zvířata dorůstající výšky 2,1 metru a vážící až tunu už týdny demolují ploty usedlostí na území Severního teritoria. Vnikají na pozemky, kde ničí nádrže s vodou a kontaminují studny. Podle úřadů je situace naprosto kritická. Nejhůř je na tom městečko Docker River u hranic se Západní Austrálií.“ Obyvatelé Docker River jsou v obležení šesti tisíc divokých velbloudů, kteří město plení,” popsal ministr místní vlády Rob Knight. Zvířata zablokovala i místní letiště a rozdupala přistávací dráhu, k obyvatelům se tak v případě potřeby nedostane lékař.
Úřady nyní hodlají velbloudy za pomoci vrtulníků vyhnat dál od města, odstřelit a mršiny nechat rozložit v poušti. Likvidační plán ale ostře kritizují ochránci zvířat.
Velbloudy do Austrálie přivezli osadníci ve čtyřicátých letech 19. století z Kanárských ostrovů, měli jim pomoci v osídlování pouštních oblastí. V současnosti jich žije na kontinentu volně přes milión. Vláda se snaží jejich počet omezit, navrhuje hromadné vybíjení a použití části masa k lidské spotřebě.
Otázky a úkoly1. Urči slovní druhy v předposlední větě textu.2. Podtrhni všechny přívlastky v prvním souvětí a urči jejich druh.3. V první větě druhého odstavce urči větné členy.4. K výrazu pustoší najdi v textu 2 vhodná synonyma.5. Vysvětli, co dělají velbloudi, když kontaminují studny.6. Najdi vhodné synonymum ke slovu teritorium ve druhém odstavci textu.7. Za pomoci etymologického slovníku zjisti původ slova velbloud.8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo velbloud řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.9. Jak se velbloudi do Austrálie dostali? Mají zde přirozeného nepřítele?10. Ve kterých oblastech světa velbloudi žijí?11. K čemu se velbloudi využívali/ využívají?12. Vysvětli, co je drabař, dromedár a karavana.
Slohový úkol
Na pouti pouští…
Příloha č. 4
Pracovní list č. 4Básničky
Přečti si čtyři úvodní texty, vyber vhodné doplnění vět a pokus se odpovědět na otázky.
1. Úvodní texty lze zařadit k próze / poezii / dramatu.
2. Podtržená slova je možno označit jako synonyma / homonyma / internacionalismy. Co je pro danou skupinu
výrazů charakteristické? Je v textech obsaženo více takových slov?
3. Pokus se zjistit, jaké výrazy se pro podtržená slova používají v cizích jazycích, které se učíš.
4. Vysvětli, co označuje slovo saké v textu I a výraz teleskop v textu IV.
5. V textu II se vyskytuje slovo Pinokia. Pokus se vysvětlit, z jakých výrazů bylo vytvořeno.
6. Uveď, jakým způsobem bylo vytvořeno označení písíčko v textu III.
7. Autorem textů je písničkář Jan Neruda / Karel Plíhal / Václav Havel.
8. Uvedené texty pocházejí ze sbírky Jako cool v plotě. Pokus se vysvětlit, v čem spočívá jazyková komika
IIIVečer, když už zhasne svíčkaa všechno se ztiší,kocour sedí u písíčka,kliká šedou myší…(Ten kocour je ze staré školy,dost tlačí a tu myš to bolí.)
IJaponecJaponec je taképako,pokapal si sakésako.
Příloha č. 5
Pracovní list č. 5Skupiny slov
Pokus se uspořádat uvedená slova do 3 skupin (A, B, C) tak, aby mezi nimi byla etymologická souvislost. Výsledek zapiš do tabulky ve spodní části pracovního listu.
A B C
1. a) talkshow b) káva c) šanson
2. a) baret b) chat c) alchymista
3. a) toaleta b) snowboard c) alkohol
4. a) zázvor b) business c) šampaňské
5. a) smeč b) tulipán c) atašé
6. a) b) c)
7. a) harém b) foyer c) newsroom
8. a) Společenský sál v divadle nebo v koncertní síni, slouží k oddechu a osvěžení. b) Redakce zpráv. c) Část domu, zakázaná kromě pána domu všem ostatním mužům.
A B C1.2.3.4.5.6.7.8.
Uveď, jaký původ mají výrazy v jednotlivých skupinách (A, B, C).A _________________________________________________________________________B _________________________________________________________________________C _________________________________________________________________________
Příloha č. 6
Pracovní list č. 6Význam slov
Urči správný význam slov.1. Kokardaa) stojatý límeček u košileb) harmonický souzvuk čtyř tónůc) svinutá stužka jako ozdoba či odznak
2. Štrasa) druh staročeské vánoční ozdobyb) třpytivé náušnicec) silné olovnaté sklo
18. Ikebanaa) japonský způsob úpravy okrasných rostlinb) obraz Krista či svatých (v pravoslavné církvi)c) tkaný nástěnný koberec
19. Vantrokya) krmivo pro dobytekb) zrna podobná kroupám, zbavená slupkyc) koryto vedoucí vodu nad zemí (na mlýnské kolo)
20. Tamarilloa) indický strunný hudební nástrojb) exotické ovocec) označení pro francouzskou lidovou píseň
Příloha č. 7
Pracovní list č. 7Madagaskar
Přečti si pozorně následující texty.
____________________________
I. Obsah, děj
Po Příběhu žraloka se k nám v červnu do kin přiřítí další animák od Dreamworksu, který bude opět o zvířátkách. Konkrétně o čtyřech přátelích, lvovi Alexovi, zebře Martym, žirafě Melmanovi a hrošici Glorii, žijících v ZOO v newyorském Central Parku. Užívají si tu relativního pohodlí, klidu a obdivu návštěvníků. Marty se ovšem na popud tučňáků, kteří chtějí odjet do domoviny, na Antarktidu, jednoho dne rozhodne prozkoumat okolní svět ZOO. Jeho kámoši se jej vydávají hledat. Samozřejmě jsou ale všichni hned chyceni – a jak si myslíte, že s nimi zřízenci a ošetřovatelé naloží? Ano, hodlají je odvézt lodí do Afriky. Netuší ovšem, že tak mluvícím zvířatům právě dali do chřtánu lístky ke svobodě…
II. Tento 4. největší ostrov světa, ležící u jihovýchodního pobřeží Afriky, získal ne náhodou mnoho libozvučných přezdívek, jako třeba „Laboratoř bohů“, „Lemurie“, „Ráj polodrahokamů“, „Ostrov přírodního bohatství“ nebo dle místních průvodců „Vše v jednom“. Zaujal natolik, že byl po něm pojmenován a o něm natočen krásný animovaný film, který jistě mnoho z vás zhlédlo na plátnech kin či obrazovkách televizorů. A chystá se již druhý díl. I já jsem tento film viděla a současně četla a slyšela spoustu celkem zneklidňujících informací o tom, že činností lidskou již mnoho přírodních krás z tohoto ostrova nenávratně zmizelo a pravděpodobně ještě v blízké budoucnosti zmizí. A tak jsem se rozhodla navštívit tento lákavý ostrov s unikátní faunou i flórou co nejdříve – v květnu 2008.
Autor: Sylva Petrová, 21.08.2008
III. 01.08.2010 Tak konečně se nám sezona rozjela na plné pecky ... Již minulý týden, kdy sluníčko trochu ubralo na intenzitě, přijelo do naší ZOO každý den kolem 4-5000 návštěvníků. V restauraci U LEMURA i dalších občerstveních v areálu byl chvílemi
trochu "nával", ale snažili jsme se vše zvládat.
A. IV. Pupečník asijský (gotukola) Gotukola významně přispívá k posílení paměti a zlepšení koncentrace. Někteří uživatelé čajového výluhu z gotukoly jsou přesvědčeni, že zlepšuje rozvoj duchovních schopností... Ve východní medicíně se používá tisíce let a Číňané ji považují za zázračný elixír mládí. Drogou je nejčastěji nať, která osahuje především triterpenoidy. Tyto látky prokázaly v klinických testech, že působí jako účinný depresor na činnost CNS. Dále obsahuje silice nebo éterické oleje. Jogíni ji používají pro regeneraci mysli, vyrovnání funkcí levé a pravé hemisféry a harmonizaci korunní, tedy sedmé čakry. Pěstování. Je to původem tropická rostlina,vyžaduje dostatek tepla, světla, vody a vzdušné vlhkosti.
1. Přečti si texty I. – IV. a najdi slovo, které je spojuje. Doplň slovo jako nadpis. Zdůvodni, jak se jednotlivé texty k nadpisu vztahují.
I. __________________________________________________________________II. __________________________________________________________________III. __________________________________________________________________IV. __________________________________________________________________
2. Pokus se co nejpřesněji napsat, kde by ses s uvedenými texty mohl/a setkat. Svá tvrzení zdůvodni.I. __________________________________________________________________II. __________________________________________________________________III. __________________________________________________________________IV. __________________________________________________________________
3. Vysvětli, jak vzniklo slovo animák ________________________________________ co znamená zkratka CNS ________________________________________
4. Následující spojení se pokus přeformulovat tak, aby byla nahrazena tučně vytištěná slova. Důležité je, aby význam sdělení zůstal nezměněn.ostrov s unikátní faunou i flórou_____________________________________________________________________
5. Zjisti, z jakého jazyka pochází následující slova. Pomůže ti etymologický slovník.žirafa ________________________________________________________________lemur ________________________________________________________________
6. Text o pupečníku asijském může být náročný na porozumění, protože obsahuje množství cizích slov. Pokus se přesto splnit následující úkoly.
a) Vysvětli, co znamenají následující slova. Použij Slovník spisovné češtiny. sanskrt ______________________________________________________________ silice _______________________________________________________________
b) Uveď synonyma k následujícím slovům:koncentrace ________________medicína ________________elixír ________________regenerace ________________
c) Může působit pupečník asijský nežádoucím způsobem? Uveď jak. _______________ žádoucím způsobem? Uveď jak. _________________
7. Představ si, že jsi objevil/a nový ostrov.a) Popiš polohu ostrova. Vymysli jméno ostrova a vysvětli, jak vzniklo.b) Vytvoř mapu ostrova, zakresli do ní důležitá místa, obydlí, vodní toky…c) Vyskytují se na ostrově zvláštní druhy živočichů a rostlin? Popiš je.d) Vytvoř o ostrovu poutavý text, který pošleš do cestovatelského časopisu /do odborného časopisu / do
novin.NEBOVytvoř poutavou charakteristiku nového ostrova tak, aby byla vhodná do magazínu cestovní kanceláře.NEBOVytvoř vyprávění o tom, jak byl ostrov objeven a co jsi na ostrově zažil/a.! Napiš text o rozsahu 10 – 15 vět!
Příloha č. 8
Pracovní list č. 8Rambutan
Přečti si pozorně následující text.Rambutan
Kdo během dovolených zavýtal do oblastí Thajska či Indonésie určitě se setkal s ovocem které vypadalo jako malé chlupaté kuličky. Je to rambutan což v Malajštině znamená chlupatý.
Rambutan původně pochází z Malajsie. V současné době se pěstuje ve Vietnamu, Indonésii a Thajsku. Tyto země jsou největším exportérem tohoto ovoce.
Pěstování rambutanu vyžaduje tropické podmínky a velkou vlhkost. Jsou to krásné stromy, až 18 metrů vysoké a z jednoho stromu může být až 6 000 plodů.
Rambutan je oválný plod o velikosti 3 až 6 centimetrů. Ve zralosti dosahuje barvy karmínově červené až černé. Je specifický svými drobnými ostny, které ve zralosti zčernají. Chuťově by se dal rambutan přirovnat k ovoci typu liči, má výraznou sladkokyselou aromatickou chuť.
Rambutan je nejchutnější čerstvý a servírování je efektní, když dužinu napůl vyloupneme z atraktivní slupky.Rambutan nejlépe oloupeme podélným řezem nožem, potom sundáme vrchní část ovoce a dostaneme se ke
šťavnaté dužině. Dužinu můžeme vyjmout lžičkou a podávat. Rambutan se skvěle hodí do ovocných salátů, do koktejlů, ale samozřejmě nejlépe chutná úplně čerstvý a samotný.
Můžete si například připravit salát z rambutanu, ananasu a manga a podávat nejlépe vychlazený. A zajímavostí rambutanu je jeho semeno, které obsahuje dužina. Toto semeno je za syrového stavu jedovaté,
ale vařené nebo pražené je výtečnou pochoutkou s velkým obsahem rostlinných tuků a kyseliny. ______________________________________, který vám tak zprostředkuje vůni a chuť exotiky.
1. Text o rambutanu vznikl přepisem zvukové nahrávky. Pokus se na příkladech z textu dokázat, že vykazuje typické rysy mluveného projevu.
2. Pokus se vhodně doplnit poslední souvětí textu. Kde by ses mohl/a s uvedeným textem setkat?3. V prvním odstavci textu doplň interpunkci a oprav pravopisné chyby.4. První souvětí v textu graficky znázorni, urči věty hlavní a vedlejší (+ druh vět vedlejších).
5. Na základě informací obsažených v textu objasni původ slova rambutan.
6. Na základě informací obsažených v textu urči, který obrázek odpovídá popisu rambutanu.
a) b) c)
7. Uveď synonymum ke slovům exportér aromaefektníexotický
8. S pomocí etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka byla do češtiny přejata označení ananas a mango.
9. Představ si, že ses dostal/a na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov. Objevil/a jsi nový druh ovoce (stromu, rostliny) a máš za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do cestovatelského časopisu. Vytvoř text o rozsahu 10 – 15 vět.
Příloha č. 9
Pracovní list č. 9MangostanPřečti si pozorně následující text.Mangostan
Zaručeně pravou exotiku v podobě ovoce poznáte, pokud ochutnáte mangostan. Právem se mu přezdívá královna ovoce. Mangostan patří k jednomu z nejlahodnějších ovocí. Původně se začal pěstovat v Indonésii, ale v současné době se pěstuje spíše v Thajsku.
Jméno zní podobně jako mango, s ním ale nemá vůbec nic společného. Plody se rodí na velice pomalu rostoucích stromech. První sklizeň je možná až po dvaceti letech.
Mangostan jsou plody kulovitého tvaru o velikosti devíti centimetrů připomínající malá jablka. Slupka mangostanu je fialovočerná s malými okvětními lístečky a stopkou. Dužina mangostanu je bílá, rozdělena do několika částí připomínající strukturu česneku.
Botanickou zvláštností mangostanu je, že plody vyrůstají i bez předchozího opylení a následného oplození. Proto v něm často nenajdeme ani žádná semena.
Mangostan je specifický svou tvrdou slupkou, která je poměrně i tlustá. Proto musíme plod podélně rozříznout ostrým nožem, sejmout horní část a dostaneme se k dužině, kterou vydloubneme lžící. Dužina mangostanu je velice chutná, proto se nejčastěji konzumuje samotný, popřípadě jako součást ovocných salátů, nebo z něj můžeme vyrobit i džusy.
Chuťově mangostan připomíná broskev s lehkým nádechem citrusů či hroznů a s velmi jemným karamelovým až máslovým aroma. Mangostan je dobré skladovat v chladu, v teple se totiž může dužina rychle zkazit, aniž by se to projevilo na vnější slupce.
O mangostanu se vypráví jedna legenda. Anglická královna Viktorie toto ovoce zbožňovala natolik, že pasovala do řádu rytířského každého, kdo jí toto ovoce přinesl.
Další zajímavostí je léčebné ůčinky mangostanu. Díky vysokému obsahu antioxidantů je toto ovoce velice zdravé. V tradyční lidové medicíně Thajska Malajsie či Filipín má mangostan nezastupitelné místo. Léčí se jím kožní nemoci pomáhá při zažívání či snižuje horečku. ___________________________________________ na toho čekají nejen jeho zázračné vlastnosti ale i královsky lahodná chuť. To určitě stojí za vyskoušení!
1. Text o mangostanu vznikl přepisem zvukové nahrávky. Pokus se na příkladech z textu dokázat, že vykazuje typické rysy mluveného projevu.
2. Pokus se vhodně doplnit předposlední souvětí textu. Kde by ses mohl/a s uvedeným textem setkat?3. V posledním odstavci textu doplň interpunkci a oprav pravopisné chyby.4. Podtržené souvětí v textu graficky znázorni, urči věty hlavní a vedlejší (+ druh vět vedlejších).
5. V následujícím souvětí označ barevně stylistický nedostatek a pokus se větu přeformulovat/upravit tak, aby byl odstraněn.Anglická královna Viktorie toto ovoce zbožňovala natolik, že pasovala do řádu rytířského každého, kdo jí toto ovoce přinesl.
6. Jaký vztah je mezi označením mangostan a královna noci v prvním odstavci textu?a. metonymie b. apostrofa c. metafora
7. Na základě informací obsažených v textu urči, který obrázek odpovídá popisu mangostanu.
a) b) c)
8. S pomocí etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka byla do češtiny přejata označení mango, salát a džus.
9. Představ si, že ses dostal/a na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov. Objevil/a jsi nový druh ovoce (stromu, rostliny) a máš za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do cestovatelského časopisu. Vytvoř text o rozsahu 10 – 15 vět.
Příloha č. 10
Pracovní list č. 10Kosmetika
Přečti si pozorně texty I. – V.I. Precious Eau de ParfumParfémovaná voda Precious(9 Hodnocení) Vybraná vůně Precious vás naprosto uchvátí. Otevře vaše smysly ovocnými tóny sladké hrušky, šťavnaté broskve a čerstvé mandarinky. Vybraná vůně jasmínu a zázvoru vám připomene tajemnou mystiku dálek. Bude to jako balzám pro vaši duši a už se nebudete chtít vrátit z říše snů. Nádherná smyslová vůně luxusu vás okouzlí. 50 ml Kód:7690 679 Kč
II. Divine Sensual Eau de ParfumParfémovaná voda Divine Sensual(12 Hodnocení) Svůdnou vůni otevírají hravé ovocné tóny, které rozkvétají do
květinového srdce podobně jako vůně Divine. Jemné tóny vanilky, ambry a santalového dřeva tvoří vřelé a sofistikované zakončení. 50 ml
Kód:11430 699 Kč
IV. Složení vůněPřírodní výtažkyNěkteré složky vůní pocházejí přímo z přírodních výtažků z květů a jiných rostlin.Vonné olejeJsou to nejstarší zdroje používané ve vůních a jsou jejich základními složkami.AlkoholDůležitou složkou vůně je alkohol, protože díky němu se vůně uvolňují z pokožky.
Typy vůníKvalita a doba účinku vůně závisí na kvalitě vonných olejů a jejich koncentraci.Parfém – má přibližně 20%-ní koncentraci. Vydrží po celý den.Parfémovaná voda (EdP) – 15%-ní a vyšší koncentrace. Vydrží4 až 5 hodin. Toaletní voda (EdT) – méně než 14%-ní koncentrace. Vydrží 2 až 4 hodiny.Kolínská voda (EdC) – 2 až 3%-ní koncentrace. Vydrží přibližně 2 hodiny.S klesající koncentrací alkoholu klesá intenzita a doba účinnosti vůně.
1. Urči, odkud pochází uvedené texty. Svá tvrzení zdůvodni.
2. O jaký slohový útvar se jedná v prvních dvou případech?
3. Pokus se charakterizovat jazyk prvních dvou textů.
III. ZázvorZázvor je ztloustlý oddenek rostliny Zingiber officinale, zázvoru obecného. Oddenek se používá čerstvý, sušený nebo nakládaný. V Evropěa Americe se tradičně do sladkých pokrmůa nápojů přidává suchý zázvorový prášek, zatímco v indické a asijské kuchyni se používá zázvor kandovaný nebo čerstvý – celý, nastrouhaný, nasekaný, drcený či rozkrájený…
Rostlina pochází z Jižní Číny. Se starých pramenů je patrné, že si zázvor, našel cestu k lidem v jihovíchodní Číně již ve starovjeku, a je tedy jedním z nejstarších známích koření. Ve svých spisech ho zmiňuje konfucius (asi 500 př. n. l.). V Čechách dokládá jeho používání lidová písnička ____________________________________________
4. Najdi pravopisné chyby ve 2. odstavci textu III.5. Ve 2. odstavci textu III. najdi sloveso, které je užito s chybnou vazbou.
Uveď dané sloveso ve správném spojení.6. Doplň název lidové písně v textu III.7. Zjisti etymologii podtržených slov ve všech textech.8. Vysvětli, co znamenají zkratky EdP, EdT, EdC. Ze kterého jazyka
pochází?9. Pokus se vymyslet poutavý nadpis pro text V.10. Co přesně se skrývá pod slovem Pacifik?11. Pokus se objasnit, co znamená, že složení parfému je rozděleno do
kategorií hlava, srdce a základ.
V. _________________________________Pacific Paradise je letní ovocně citrusová, květinová vůně od Escada.
Tyrkysové kapky vody, barevné rybky, jemné vlnky omývající pláž a osvěžující chladivost vody. To je Pacific Paradise. Cítíte léto úplně všude. Svěží, smyslná a plná zábavy. Je to jako výlet na moři v nekonečně modrém Pacifiku.Složení: HLAVA - physalis, viktoriánský ananas, kokosový sorbet SRDCE - cukrová vata, havajský solný květ, banánový květ ZÁKLAD - santálové dřevo, krystaly ambry, pudrové pižmoObjem (ml) 50Rok uvedení na trh 2006Typ Toaletní voda EDTSkupina DámskáCENA: 790,- Kč
12. Označ správnou variantu.Kandování je a) způsob konzervování ovoce, ke kterému se používá cukr.b) způsob konzervování ovoce, ke kterému se používá tvrdý alkohol.c) forma přeměny zralého ovoce na alkohol. Výsledkem je oblíbená slivovice.
Konzervovat znamenáa) uvádět koncert klasické hudby.b) upravovat potraviny tak, aby nepodléhaly zkáze.c) vyrábět konzervy pro domácí zvířata.
Skupinová práce13. Představ si, že jsi vytvořil/a zcela novou vůni a snažíš se ji uvést na trhu tak, aby se tvého parfému
prodalo co největší množství. Jako inspirace ti může posloužit jeden z uvedených textů.a) Vymysli název a složení nového parfému.b) Navrhni grafickou podobu reklamy pro svůj nový produkt a prezentuj ji před třídou.c) Předveď dialog prodavače a zákazníka, který o parfém projevil zájem. Snažíš se vůni prodat za každou cenu.
Příloha č. 11Dotazník – původ slov
Věk: Dívka - chlapec
Pokus se bez pomoci slovníku odhadnout, z jakého jazyka pochází uvedené výrazy.
1. Čaj _______________
2. Lobby _______________
3. Čokoláda _______________
4. Robot _______________
5. Milion _______________
6. Káva _______________
7. Vzduch _______________
8. Škola ______________
9. Gymnázium _______________
10. Alkohol _______________
11. Tabáka) arabština b) arawacký jazyk (Haiti) c) ruština
12. Tulipána) holandština b) japonština c) arabština (event. perština)
13. Džunglea) malajština b) hindština c) indiánské jazyky
14. Atašéa) perština b) francouzština c) ruština
15. Gejšaa) čínština b) japonština c) švýcarská němčina
16. Pyžamoa) francouzština b) hindština c) čínština
17. Remoskaa) angličtina b) polština c) čeština
18. Baobaba) jazyk australských domorodců b) africké jazyky c) indonéština
19. Paprikaa) slovenština b) polština c) maďarština
20. Fotbala) italština b) angličtina c) němčina
Dotazník – význam cizích slovVěk: Pohlaví: žena - muž
Předsednictví může Česko přimět řešit diskriminaci žen, míní ženská lobby
Česká ženská lobby hodlá v období našeho předsednictví EU uspořádat řadu diskusí a kulatých stolů, aby
poukázala na znevýhodňování žen v české společnosti. „Doufáme, že dojde ke zviditelnění tohoto tématu," řekla
Lenka Bennerová ze sdružení Fórum 50 %, které usiluje o vyšší zastoupení žen v politice. „Téma genderové
rovnosti je v Evropské unii prioritou, kdežto v České republice je to naprosto marginální záležitost," dodala.
Česká ženská lobby sdružuje přes dvě desítky organizací hájících práva žen…
(8.1.2009, idnes.cz)
A. Na základě uvedeného textu vyber variantu, která odpovídá významu zadaných slov.1. diskriminace
a. bezproblémové soužitíb. zločinnost
c. přiznání menších právd. společnost
2. lobbya. právnická kancelářb. nátlaková skupina
c. předsálí v divadled. nová politická strana
3. genderovýa. označující kulturně vytvořené rozdíly mezi
muži a ženamib. dědičný
c. bojující za práva žend. označující kulturně vytvořené rozdíly mezi
B. Na základě uvedených vět vysvětli význam zadaných slov. 6. Transparentní (Vláda usiluje o vytvoření transparentních pravidel a zákonů.)
a. nesrozumitelnýchb. nových, moderních
c. průhledných, jasných, srozumitelnýchd. komplikovaných
7. Globální (Tématem setkání zástupců Evropské unie bude globální oteplování.)a. celkové, celosvětovéb. nebezpečné
c. výjimečnéd. politické
8. Brífink, briefing (Prezident seznámil na brífinku novináře s návrhy, které hodlá předložit parlamentu.)a. výlet do přírodyb. stručná informativní schůzka veřejného
činitele
c. venkovd. nádvoří Pražského hradu
9. Regionální (Předmětem diskuze byl vývoj politických vztahů na celosvětové, regionální a národní úrovni.)a. zapsaný, zaznamenanýb. týkající se určité oblasti světa
c. celosvětovýd. náboženský
10. Ekologický (Evropská politika podporuje ekologický způsob hospodaření.)a. živě reagující, komunikativní c. neškodící příroděb. mající zelenou barvu d. pocházející ze Skandinávie
Příloha č. 12Práce žáků
Legenda o čajiČajovníkDobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník a chtěl bych vám povyprávět o svém životě. Já s bratrem jsme vyrostli v Rusku, ale teď žijeme s rodinou v Číně. Odstěhovali jsme se do Číny, protože v Rusku byla velká zima. Můj děda s babičkou přežili válku v Rusku. Vyráběl se z nich ledový čaj a další různé čaje. Z Gruzijských čajovníků se vytvářeli čaje pro zahřátí. V Indii jsme mi čajovníky byli velice oblíbení. Jsem rád, že s bratrem pořád rosteme.
Tak AhojČajovník
Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník. Pracuji v jedné Čínské čajovně Červený Drak. Je vyhlášena po celé zemi a vaříme nejlepší čaj. Chodí k nám tisíce a tisíce návštěvníků. No, ale teď něco o mně. Jak už jsem říkal jmenuji se Čajovník a pracuji v Čínské čajovně. Bydlím v jedné Čínské čtvrti a velice miluji čaj. Vlastním i pole kde pěstuji různé druhy čaje. To pole jsem zdědil po mém otci. Čaj milují lidé po celém světě. Tak ahoj, a zastav se u nás v čajovně!
Květy jsou růžové, či žluté. Máte už botičky obuté?Tak mě pojďte navštívit, a já se vám začnu líbit.
Dobrý den jmenuji se Čajovník.Jsem keř a pěstují mě pro čaj.Má barva je zelená a květy mají růžovou barvu.
Čajovník je rostlina, která když vyroste tak má čajové lístky. Které se v továrnách rozdrtí a vytváří se čaj, který se uskladní do pytlíků a dopravý se do obchodů a doma se zkonzumuje. Čaj je léčivá rostlina. Používá se v medicíně jako léčiví prostředek. Léčí: Žaludeční vředy, ospalost, bolesti břicha, hlavy, uklidnění. Čajovník žil před 3000 let v Číně.
Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se čajovník.Já jsem keř na kterém rostou lístky, s kterých se vyrábí čaj.Pocházím hlavně z Číny, kde je hodně čajových keřů.Čaj je teplý, chutný nápoj, má více příchutí a druhů. Čaj pijete nejvíce ke snídani.Dodává vám tekutiny a energii.Tak nashledanou a ochutnejte mé různé příchutě.
Čajovník
Jaký by byl svět bez čokolády?Byla jedna hloupá holčička, která byla závislá na čokoládě. Neustále ji jedla. Jednoho dne se čokoláda
vytratila z lidské existence. Byla velmi nešťastná a hledala ji po celém světě. A pak se zjistilo, že jí vzali mimozemšťani, protože měli velmi diplomatický projekt na infrastrukturní jevy a alkohol je už omrzel, tak potřebovali analyzovat čokoládu a ze Země ji úplně stornovali. Protože jim velmi zachutnala, tak do ní přidali ginko bilobu na zlepšení paměti a poslali ji zpátky na Zem. Holčička se stala díky nové čokoládě chytřejší. Zjistila, že když jí čokoládu, tak hodně přibírá, a tak čokoládu omezila a začala ji zkoumat. Vynalezla čokoládu po které se nepřibírá, ale má úplně stejnou chuť. A tímto objevem se angažovala mezi významné vědce. Byla nadšená svým vynálezem, takže jí to vnuklo další nápad. Vynalezla digitální měřič kalorií a získala za tyto vynálezy Nobelovu cenu. Tento digitální měřič pomohl modelkám měřit své kalorie, zároveň i obézním lidem více nepřibírat. Poté byla velmi slavná a za tyto vynálezy vlastně mohou mimozemšťané, ale o tom svět nevěděl a miloval ji.
Jaký by byl svět bez tabáku?Po 3. světové válce se zbytek lidí, kteří přežily tento atomový masakr, uchýlili k životu na měsíci. Jeden
z těch co přežily, byl patnáctiletý Tomáš, který když byl na Zemi, byl závislý na tabáku. Na měsíci bohužel pro Toma neměly tabák. Mladý Tomáš se vydal do skleníku, který byl hlídaný Měsíčňanem, aby si zasadil vlastní tabák.
Hlídač se velmi angažoval, aby se nedostal dovnitř. Tomáš se o to pokoušel diplomaticky. Tomáš se po neúspěchu pokoušel analyzovat druhý vchod do skleníku, aby si mohl ve skleníku vyřezat díru, kterou by se protáhl, aby si mohl zasadit svůj tabák. Ovšem nově vypracovaná digitální verze existujícího ochraného softwaru dala Měsíčňanovi zprávu, že se někdo pokouší vypnout ochranný systém. Ve skleníku byl ukryt projekt: infrastruktura Měsíčňana. Tomáš z neúspěchu chtěl nabídnout na úplatu Měsíčňanovi alkohol. Měsíčňan alkohol nevzal, ale řekl Tomovi ať zkusí žvýkat ginko bilobu, že prý je to zdravé a neškodné. Tomáš mu alkohol vylil do obličeje a potom podpálil. Vchod byl volný. Vešel do skleníku a uviděl pole plné tabáku. A hořící Měsíčňan to pole zapálil. Tomáš poté spáchal sebevraždu.
Příběh ze slovNaše výprava začala toho rána kdy mi přišla zpráva, abych se angažoval ve výzkumné výpravě doteď
neznámé oblasti Sibiři. Tenhle projekt se mi zalíbil, a proto jsem neváhal, sbalil jsem si věci a druhého dne jsem se vydal na letiště, kde na mě čekal celý tým vědců s vrtulníkem připraveným odletět. Vrtulník nás dopravil na tajnou vědeckou základnu v Rusku (o její existenci jsem vůbec nevěděl). Tam nás seznámili se špičkovou digitální výbavou a také s naším úkolem. Měli jsme potvrdit existenci nových mikroskopických životaschopných buněk. Na konečné místo nás dopravilo psí spřežení.
Když jsme dorazili na místo, uvařil jsem si čaj z ginko biloby a odpočinul si. Druhého rána jsme se vydali prozkoumat okolí naší malé základny a hned jsem si vzal pár vzorků, abych je mohl později analyzovat. Večer jsem se pustil do práce a inteligentně debatoval se svými kolegy a popíjeli jsme alkohol. Dalšího dne za námi přijeli nějací ochránci přírody a chtěli po nás důkaz o tom, že jsme diplomaticky vzdělaní a jakou infrastrukturu jsme vystudovali. Jelikož jsme neměli žádné doklady, nemohli jsme dokázat, že jsme vědci, a proto nám stornovaly všechny data. Vyřešilo se to tím, že přijela policie, ale s výzkumem jsme museli začít znova, jelikož jsme neměli žádná data.
Na pouti pouštíVyrazili jsme do pouště vytvořit náš projekt. Měli jsme za úkol analyzovat pouštní infrastrukturu. Vzali jsme si digitální kameru. Angažovali jsme se v jednom kmeni, o jehož existenci jsme nevěděli. Diplomaticky jsme vyměnili alkohol za ginko bilobu. Kmeni se to nelíbilo. Vzali nám kameru. Vyhnali nás do pouště. Hodiny jsme bloudili po poušti. Večer jsme narazili na oázu. V oáze stál velký hotel. Zde se nám velmi líbilo. Zaplatili jsme si pobyt na dva týdny. Stornovali jsme staré letenky. Koupili jsme nové v první třídě. V poušti se nám líbilo, ale těšili jsme se domů.
Nový ostrovZačarovaný ostrovJednoho mlhavého dne se muži jménem Edvard sen stal skutečností. Po mnoha nepodařených pokusech se mu konečně podařilo najít způsob, jak uniknout z Anglie. Dostal se na obchodní loď plující do Ameriky, která naneštěstí ztroskotala uprostřed Atlantiku. Veškerá posádka zahynula, jediný Edvard se dokázal zachránit a doplaval na nedaleký ostrov. Po doplavení na pevninu se ihned podíval na svou mapku, která ukazovala, že na tomhle místě žádný ostrov být nemá. Ihned začal tuto, jak se zdálo neosídlenou pevninu prozkoumávat a objevil v ní mnoho rozmanitých druhů zvířat, rostlin a také jeskyni, ve které se zabydlel. Den co den lovil ryby, dravou zvěř nebo sbíral plody nejrůznějších rostlin a pomalu si tak začal zvykat na svůj nový život. Až dosud si ale neuvědomoval, jak moc mu chybí přítomnost společnosti a normální lidské podmínky. Začal tedy z pružných stromů sestavovat loď s cílem dostat se do vysněné Ameriky. Po týdnech konstruování plavidla se dostal ke konečnému výsledku a nastoupil na palubu. Naposledy se otočil na záhadný ostrov beze jména a vykročil na moře. Po pár minutách zjistil, že se nepohnul ani o kousek a že ho proud unáší stále směrem k ostrovu. Tak si řekl, že počká na odliv, který ale nikdy nepřišel a tak bohužel usoudil, že ze začarovaného ostrova nevedla žádná cesta.
S kamarádkou Šárkou jsme se rozhodly, že se nebudeme na dovolené jen nudit s rodičem, a že se půjdeme radši potápět. Při proskoumávání úžasného podmořského života nás proud zanesl až k záhadné jeskyni, která byla ukrytá pod vodní hladinou. Pokývla jsem lehce hlavou směrem k ní, i když jsem si nebyla jistá, jestli je zrovna tohle dobrý nápad. Ale když jsem viděla jen Šárčinu tmavou siluetu, jak mizí v jeskyni, neodolala jsem pokušení a vydala se za ní.
Vynořily jsme se uprostřed průzračného jezírka, od kterého vedla oblásková cesta, tak jsme se po ní vydaly. Po cestě jsme s úžasem pozorovaly krásné přírodní úkazy, které nám zapomenutý ostrov nabízel. Natáhla jsem ruku po prapodivné květině a ani jsem neslyšela Šárčin hlas, který na mě volal ať hlavně na nic nesahám. Bylo pozdě. Jen co jsem se květiny dotkla, ostrov se rázem proměnil v nejhorší místo, které jsem vídávala jen ve svých snech.
Jako na povel se všechny květiny proměnily v požírací monstra, která žíznila po naší krvi. Vyhýbajíc jedné květině jsem uskočila stranou, a když jsem se otočila už na mě jiná cenila zuby. Šárka, s úmyslem mi pomoci, popadla zlou nestvůru pod květem, ale květina se mi sápala dál po noze. Ve chvíli, když už byla zakouslá do mého kolena jsem se však probudila. Ale jestli to byl jenom sen, tak proč mě bolí koleno?
Loni v zimě jsem byla na dovolené v Indonésii. Jednoho dne jsem byla pozvána na plážovou párty, kam mě pozval sympatický Indonésan. Když byla párty v plném proudu, najednou se zvedla vlna a přišlo tsunami, které mě uneslo. Ráno jsem se probudila na neznámém místě a sama. Uvědomila jsem si, co jsem včerejší den zažila. Zjistila jsem, že mám hlad, ale potřebovala jsem se z tohohle ostrova dostat, tak jsem vyryla SOS do písku. Kvůli své bezpečnosti jsem raději zůstala na pláži a neprohledávala ostrov. Najednou jsem spatřila, jak kolem mě plave několik žraloků. V rychlosti blesku připluli delfíni a pomohli mi uniknout žralokům. Vyhodili mě na jachtě. Byla jsem zachráněna.
Píše se rok 1638, když Petr Johansson opouští své rodné Švédsko. Jeho cesta míří do Ameriky za poznáním nového světa. Jenže jeho cesta končí příliš brzy v Atlantském oceánu. Jeho loď zasáhne silná bouře a moře vyplaví Petra na pustém ostrově. Petr pojmenoval ostrov Dorotea, podle jeho rodné vesnice.
Na ostrově objevil jeskyni, která se stala domovem pro jeho život na Dorotee. Postupem času zjistil, že je tento ostrov neobydlený. Po zmařených útěcích z ostrova se rozhodl, že pošle vzkaz v lahvi, který by ho dostal z ostrova. Po dlouhých deseti letech postihne stejný osud i námořníky ze Stockholmu. Na ostrov moře vyplaví deset námořníků. Petr jim poskytne jídlo a potom společnou prací postaví z vraku ztroskotané lodi menší loďku na odplutí z ostrova.
Po zdárném doplutí do vytoužené Ameriky si Petr a námořníci založili továrnu na stavění lodí.
Záhadný ostrovPo letech šetření jsme si konečně mohli najmout loď a vydat se pohromadě na plavbu kolem světa. Prvních pár dní to byl obyčejný výlet se starými kamarády, ale najednou, asi třetí den naší plavby brzo ráno nás vzbudil prudký náraz. Loď vypověděla službu, ztratili jsme signál a tím kontakt s okolním světem. Zjistili jsme, že jsme narazili na pevninu, ale na mapě jsme nemohli najít, co je zač. Vypadal opuštěně ale najednou z nejbližšího houští vyskočil černoušek. Vyděsil nás, ale nejspíš se nás bál víc než my jeho. Utíkal a my jsme ho následovali. Zavedl nás do jejich vesnice. Říkáme vesnice, ale nepodobala se ničemu co jsme dosud viděli. Naprosto unikátní architektura. Všem najednou došlo, že ostrov je naprosto nedotknutý jinou civilizací. Ziskuchtivé členy naší posádky hned napadl ten hrozný plán – vyhladit je a ostrov si nechat jako svůj objev a pronajímat jej. V ten moment jsme už ostatní utekli k lodi, abychom s tím neměli nic společné, jako v těch nesmyslných filmech nám loď záhadně fungovala my jeli podat tuto hroznou zprávu domů, avšak nikdo už tenhle nádherný ostrov nenašel.
Nový druh ovoceŽábovec muchožravýTento druh rostliny je zvláštní tím, že požírá mouchy. Člověk by si řekl, že když žere mouchy, budou jeho plody odporné. Ale to by se člověk velmi zmýlil! Jeho plody jsou výtečné, mají zelenožlutou barvu a na rostlině rostou až skoro na zemi a vypadají jako malé žabičky. Proto žábovec. Tuto rostlinu jsme objevili na skalním převisu nedaleko sopky. Holt pro dobré jídlo se musí riskovat. Rostlina se dožívá až 15 – let. Plody rostou jen v létě – tedy podle našeho průzkumu.Je to výborná pochoutka. Pokud se někdy vrátíme domů, vezmeme si ji s sebou a budeme ji pěstovat ve velkém.Doporučuji ochutnat!
KostňákNašel jsem nový druh ovoce. Nejdříve bych ho rozsekl a pořádně podíval jak vypadá. Podle toho bych usoudil jak se bude jmenovat. Bude se jmenovat Kostňák. Usoudil jsem tak proto že je tvrdý jako kost a má tvar kostky. Je šedo-černě zbarven a chutná jako maso s kostí a je velmi šťavnaté. Roste na oranžových stromech.
PelíšekPokud jste také zabloudili na ostrov jako my plánovanou dovolenou. Mohlo se vám stát, že jste objevili nový druh tropické či subtropické plodiny. Ta naše roste přímo na zeleném hladkém stromu. Na konci každé větvičky ležela, v hnědém, vystlaném pelíšku bílá a s vyjímkami červená kulička. Pokud jste chtěli tuto plodinu také vidět, prozkoumat či ochutnat. Musíte zavítat na Floridu. Po naší cestě jsme plodiny nafotili a hned poslali na mail vědcům a ti uvítali novou plodinu. My jsme dostali značnou částku, která nám vyčinila celou dovolenou. Její název vyplívá z našich poznatků a nejlépe charakteristickým rysům. Jak už víte kulička ležela v pelíšku hladkém, podobného tvaru jako ořech. Slupka po odloupnutí zevnitř má vystlání hebké jako vata či hedvábí. Vědci nám ještě nedali znamení, tak proto nedoporučujeme plodinu konzumovat.
TotoToto je velký plod ve tvaru tohoto (→ obrázek). Je velký, chlupatý, děravý a má výrazné aroma mokrého psiska. Jelikož tu není nic k jídlu, stejně jsme to nejedly. Toto roste na tamtovníku. Ostrov jsme pojmenovaly Tadytotamtó. Původní obyvatelé tohoto ostrova neexistují, jelikož na Tadytotamtó roste jen Toto.
Tento plod byl nalezen na opuštěném ostrově. Rostl na hodně vysokém stromě. Strom rostl v údolí, které bylo bohaté na banánovníky. V opuštěném zákoutí u řeky, kde rostl tento strom, který na sobě nesl neznámý plod. Byl oranžový, malý a trojúhelníkového tvaru. Pojmenovali jsme ho „Kokosus nenormalus“. Budeme ho publikovat ve technicko-přírodovědném časopise, který máme tak rádi.
BoulovníkMnou nově objevený strom jsem nazvala tak trochu hodně nezvykle. Na stromě se objevují malé nepatrné bouličky. Po useknutí těchto bouliček vyteče z téhož místa slaďoulinkatá tekutina. Vzhledem mi připomínala med, ale chuťově se medu nemohla vyrovnat. Byla mnohem sladší, chutnější a výtečnější. Na ostrově jsem ji používala jako polevu na banány. Chutnalo to výborně. Strom je vysoký téměř 2 metry, ale obvodově působí jako staletý dub. Těchto stromů tam rostly stovky. Na větvích sedávávalo pár pěkně prozpěvujících ptáčků.Myslím, že vám sladkost z tohoto stromu zachutná stejně jako mě.
Prezentace parfémuLe Paradi
Dobrý den, představuji vám mou okouzlující vůni. Je opravdu okouzlující. Stačí, když zavřete oči. Vidím západ slunce, deštné pralesy a kokosovou vůni cítím. Je to tam. Opravdu ji cítím. Cítíte ji taky?(Ano!)Máte tam vyloženě jen přírodní ingredience, ano! Velice kvítí používáme a spoustu dalších ingrediencí, které možná nebudete moc znát.
Tato vůně má hodnotu pouhých a neuvěřitelných 970 korun, má 100 ml tadyta vůně a je velmi nádherná. Budete se s ní cítit krásná, uvolněná a šťastná! Takže vám ji doporučuji! Kvalita!
Umrlčí vzdechDobrý večer dámy a pánové, dovolte, abych se představil, jmenuji se Jiří Smrtihlav a jsem obchodním
zástupcem firmy Rychna a Smrad s.r.o. Naše firma právě v tomto předvánočním okouzlujícím čase vyvinula nový parfém s názvem Umrlčí vzdech. Umrlčí vzdech, s naší vůni na věčné časy. Náš parfém se skládá z vybraných složek, které jsou velmi vzácné a abych tak řekl, jsou exkluzivně získávány přímo od našich výhradních distributorů, máme dodejce po celém světe. Hlava tohoto parfému se skládá ze tří úžasných částí, tou první je výluh ze směsi hřbitovního kvítí, ovšem výluh ze hřbitovního kvítí je v biokvalitě, takže zastánci přírody a ekologie, parfém Umrlčí Vzdech je tu přímo pro vás! Další ingrediencí je ropuší sliz, vyvařené kramfleky čarodějnice z perníkové chaloupky. Srdce parfému tvoří odvar z babského ucha, extrakt z kožky a pot umučence umučeného za měsíční noci. Základ parfému je tvořen například silnějšími… silnějším odérem, který vydrží několik dnů a skládá se z kremačního popela, který vytváří to správné aroma, žaludečních šťáv mladé strigy a slin ze znečištěné zubní náhrady. Dámy a pánové, pošlu mezi vás propagační materiály této firmy. Můžete si je důkladně prohlédnout. Pokud byste měli zájem o tento parfém, prosím kontaktujte naše obchodní oddělení s našimi skvělými telefonisty a Tomášem Hodrem a Romanem Stružem, kteří vám poskytnou bližší informace a můžete si tento parfém objednat.
A pokud si tento parfém objednáte nyní, neobdržíte pouze jednu lahvičku, ale obdržíte celé dvě lahvičky tohoto úžasného parfému. Určitě se ptáte na cenu! Že jste vy takové skvělé publikum, nebude ta cena jako obvykle dva a půl tisíce korun za jednu lahvičku, nebude ani 2000 korun, bude stát celých 1700 korun za obě lahvičky.
Pokud si to objednáte nyní, neobdržíte pouze dvě lahvičky a dostanete skvělý kremační set, který je vyvinut našimi předními odborníky z oblasti pohřebnictví. Myslím, že tato nabídka, která se vám naskytla, by byla škoda ji nevyužít protože tento parfém je vhodný pro tchyně i babičky či kohokoliv, koho byste chtěli oblažit a učinit jeho chvíle neopakovatelné. S naším parfémem se dostanete nad běžné a všední věci.
La bombaDámy a pánové, rád bych vám představil parfém La bomba od Granate. Skvělý design a neuvěřitelná
vůně pro ty správný chlapy! Obklopí vás exploze energie a svěžesti.Ptáte se, čím je náš parfém úžasnej? Všechno je to v jedinečném složení, a to 100% alkoholu, pro ten
správný říz, základ pak tvoří olivový olej s jablečným octem, výtažky z máty, konopného semínka a rostliny malva silvesters. A nyní úžasná výtka, kupte si La bombu ještě dnes za pouhých a neuvěřitelných 769 korun a dostanete druhou Bombu zcela zdarma.
PyramidesDobrý den dámy a pánové, takže já vám ještě jednou děkuji za svého kolegu, že jste si vyslechli tak
pěkně jeho prezentaci. Už kromě toho jak bylo zmíněno, že že rovněž pracuji ve firmě Rychna a spol., tak jsem rovněž jednatelem firmy, která se jmenuje Cheops fashion company a naše firma se specializuje na výrobu voňavek. Používáme sice jiné ingredience, zato si myslím, že ta naše nabídka toho, co momentálně přinášíme je taky lákavá a jedná se o dámský parfém Pyramides, který je v těchto dnech, který v těchto dnech v podstatě bude uveden na trh. Cena je tam nějakých 200 korun jako zaváděcí. Jsou tam jsou v podstatě při koupi tady toho výrobku můžete sehnat další slevové kupony, můžete se s tímto výrobkem více seznámit a můžete prodiskutovat s našimi zaměstnanci použití tohoto výrobku, ale můj osobní názor je, že je tak univerzální, že je v podstatě vhodný pro ženy každého věku, akorát bych to nedoporučoval dětem v mateřské školce, protože těm to způsobuje prý vyrážku, ale to my nesmíme říkat. Jakokdyby základem tady tohoto parfému je kouřové lepidlo, srdce tvoří lehce nahořklý grep, který dodává tomuto parfému takovou specifickou chuť a hlavu tvoří růžový lotos a zelené mango. Tento parfém já osobně považuji za jeden z nejlepších, mně osobně se strašně líbí Egypt, strašně rád tam jezdím na dovolenou, jezdím si tam užívat svého volna, no a po konzultaci s pracovníky z našeho oddělení vývoje jsme dospěli k tomu názoru, že Egypt by měl být inspirací pro naši další kolekci parfémů a voňavek.
Grafické návrhy parfémů
Příloha č. 13Seznam použitých zkratek jazyků
angl. anglický
ar. arabský
aram. aramejský
av. avestský
brazil. brazilský
č. český
fin. finský
fr., frz. francouzský
hebr. hebrejský
indián. indiánský
it. italský
jap., japon. japonský
lat. latinský
malaj. malajský
něm. německý
nor. norský
p., pol. polský
pers. perský
port. portugalský
rus. ruský
ř., řec. řecký
srb. srbský
srbch. srbochorvatský
stč. staročeský
stfr., stfrz. starofrancouzský
sthn. starohornoněmecký
stper. staroperský
stsl. staroslověnština
střlat. středolatinský
střněm. středoněmecký
šp. španělský
zsl. západoslovanský
Pozn. Zkratky mohou vedle adjektiv označovat i příslušná substantiva nebo příslovce (anglický, angličtina,
anglicky).
Příloha č. 14Frekvenční slovník internacionalismůFrekvenční slovník internacionalismů uplatňovaných v textech Evropského parlamentu
ČESKY ANGLICKY FRANCOUZSKY NĚMECKY
1. EU 598 EU EU EU
2. politika 554 policy 29 politique Politik
3. parlament 443 parliament 50 parlement Parlament
4. finance 436 finance 6 finances Finanzen
5. stát 405 state 15 état Staat
6. regionální 345 region régional regional
7. cíl 298 --objective --objet Ziel
8. unie286 union union Union
9. klima 267 climate climat Klima
10. fond 200 fund fonds Fond
11. strategie 190 strategy strategie Strategie
12. informace 189 information information Information
59. alternativa 42 alternative alternative Alternative
60. realita 41 reality réalité Realität
Příloha č. 15Seznam výchozích textů pro tvorbu frekvenčního slovníku internacionalismů
1. Šéf FIFA Blatter u poslanců narazil 07-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081006STO38774+0+DOC+XML+V0//CS
2. Poslanec-závodník podporuje silniční bezpečnost 03-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+IM-PRESS+20080929STO38337+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS
3. Blogy: internetové deníky pod drobnohledem 02-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20080929STO38338+0+DOC+XML+V0//CS
4. Středa v plénu: energetika a pravoslavný patriarcha 25-09-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-PRESS&reference=20080922STO37694
5. 26. září je Evropský den jazyků 26-09-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-PRESS&reference=20080922STO37701
6. Už je to tady - Parlament má svou televizi! 17-09-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20080911STO36948+0+DOC+XML+V0//CS
7. Občan Havel soutěží s Deltou a Lornou 18-09-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-PRESS&reference=20080911STO36946
8. 2008: Rok mezikulturního dialogu 12-02-2008 http://www.europarl.europa.eu/pdfs/news/public/focus/20080211FCS20948/20080211FCS20948_cs.pdf
9. Africký týden v parlamentu 8. – 12. září 22-12-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081204FCS43817+0+DOC+XML+V0//CS#title3
10. Přehled říjnového plenárního zasedání v Bruselu 13-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081006FCS38727+0+DOC+XML+V0//CS
11. Čtvrtek v plénu: symboly EU a zdravotnictví 10-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081006STO38725+0+DOC+XML+V0//CS
12. V OSN slábne vliv Evropské unie 15-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081013STO39207+0+DOC+XML+V0//CS
13. Trvalý pobyt v EU má umožnit "Modrá karta" 13-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081013STO39205+0+DOC+XML+V0//CS
14. Patnáct vteřin proti trestu smrti 08-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=IM-PRESS&reference=20081006STO38722&language=CS
15. Naučme děti dobře hospodařit, navrhuje Iotova 15-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=IM-PRESS&reference=20081013STO39304&language=CS
16. Přísnější ochrana dětí na internetu 16-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081013STO39306+0+DOC+XML+V0//CS
17. V říjnu na kontrolu proti rakovině 16-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081015STO39499+0+DOC+XML+V0//CS
18. Karikaturisté kreslí pro lidská práva 17-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20081016STO39775+0+DOC+XML+V0//CS
19. Laureát novinářské ceny Pete Pakarinen 20-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+IM-PRESS+20081013STO39203+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS
20. Rybáři by se měli učit od kovbojů 20-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-PRESS&reference=20081020STO39947
21. Zpráva k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0105/2008
22. Zpráva o hodnocení sankcí Evropské unie udělovaných v rámci opatření a politiky EU v oblasti lidských práv, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0309+0+DOC+XML+V0//CS
23. Zpráva o stavu a vyhlídkách zemědělství v horských oblastech, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0327/2008
24. Zpráva o rozpočtu na rok 2009: první úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu pro dohodovací řízení, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0262+0+DOC+XML+V0//CS
25. Zpráva o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust) na rozpočtový rok 2006, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0129/2008
26. Zpráva o zlepšování kvality vzdělávání učitelů, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0304+0+DOC+XML+V0//CS
27. Zpráva o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A6-2008-0366&language=CS
28. Zpráva obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A6-2008-0338&language=CS
29. Zpráva o problémech kolektivních smluv v EU, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0370/2008
30. Zpráva o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0362/2008
31. Zpráva o rovnosti žen a mužů – 2008, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0325+0+DOC+XML+V0//CS
32. Zpráva o strategii spotřebitelské politiky EU 2007–2013, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0155+0+DOC+XML+V0//CS
33. Zpráva o obchodu se službami, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0283+0+DOC+XML+V0//CS
34. Zpráva o plném využití výhod digitální dividendy v Evropě: společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0305/2008
35. Zpráva o kontrole uplatňování práva Společenství – 24. výroční zpráva Komise, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0363/2008
36. Zpráva o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrované správy pobřežních zón v Evropě, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-
0286+0+DOC+XML+V0//CS
37. Zpráva o řízení populací hlubinných ryb, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0103/2008
38. Zpráva o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007), A6-0225/2008
39. Zpráva o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A6-2008-0023&language=CS
40. Zpráva o evropské přístavní politice, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0308+0+DOC+XML+V0//CS
Příloha č. 16Autoreferát
Rigorózní práce se zabývá problematikou motivace žáků základní a střední školy
ve výuce českého jazyka a literatury. V rigorózní práci se zamýšlíme nad tím, jakým
způsobem lze motivaci žáků zvýšit. Prostředek ke zvýšení motivace spatřujeme ve využití
problematiky etymologie a přejímání slov. Cílem rigorózní práce je vytvořit náměty
pro pedagogickou praxi, jež budou zaměřeny na uvedené téma a povedou ke zvýšení
motivace žáků ve výuce mateřského jazyka.
Téma práce jsme si zvolili proto, že problematiku etymologie a přejímání slov
považujeme za vhodný prostředek k motivování žáků. V rámci výuky češtiny patří oblast
etymologie a přejímání slov k okrajovým tématům, lze tedy předpokládat, že ji žáci budou
považovat za zajímavou. Uvedená problematika nabízí rovněž možnost využití
mezipředmětových vztahů. Výklad původu jednotlivých označení je často spojen s mnoha
příběhy a legendami, s nimiž je možno v rámci vyučování dobře pracovat. Domníváme se, že
uvedené téma lze uplatnit zejména ve výuce slohu.
Rigorózní práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které jsou
doplněny přílohami. Teoretická část práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první z nich se
zabýváme problematikou motivace v obecné rovině a zamýšlíme se nad tím, jakým způsobem
lze v rámci výuky českého jazyka využít téma etymologie. Uvádíme stručný přehled
základních informací o uvedené lingvistické disciplíně.
Druhá kapitola shrnuje základní poznatky z oblasti současné slovní zásoby češtiny
a jejího obohacování. Zaměřuje se především na tendence, které se v ní projevují. Třetí
kapitola se zabývá přejímáním slov, podkapitoly jsou zaměřeny na typy přejímek a způsoby
jejich adaptace. Zvláštní pozornost je věnována skupině přejatých slov, která lze označit jako
internacionalismy, uvádíme jejich základní charakteristiku a příklady.
Ve čtvrté kapitole se zamýšlíme nad postavením významných světových jazyků
v mezinárodní komunikaci a charakterizujeme jazyky, jež byly v průběhu dějin označovány
termínem lingua franca. Pátá kapitola je zaměřena na přejatá slova, která pronikla do češtiny.
Podkapitoly se zabývají historií přejímek v češtině a představují jednotlivé jazyky a jazykové
oblasti, z nichž byla do češtiny přejímána slova. Pozornost je věnována skupině evropských
jazyků, které se dále dělí na klasické a moderní. Mimoevropské jazyky jsou spojeny s oblastí
jihovýchodní Asie, Indie, arabských zemí a Ameriky. V rámci každého jazyka a jazykové
oblasti jsou uvedeny příklady slov, která z nich byla přejata.
Šestá kapitola se zabývá postavením angličtiny v současné době a charakterizuje
vybrané anglicismy, jež se začlenily do českého jazykového systému. Sedmá kapitola
seznamuje s českými výrazy, které se staly součástí slovní zásoby cizích jazyků.
Praktická část práce je rozdělena na čtyři oddíly. Osmá kapitola popisuje, do jaké
míry je problematice etymologie a přejímání slov věnována pozornost ve vybraných
učebnicích českého jazyka pro druhý a třetí stupeň vzdělávání. Představuje vybrané typy
cvičení, která jsou na uvedené téma zaměřeny.
V rámci rigorózní práce byla realizována dvě dotazníková šetření, jejichž výsledky
jsou uvedeny v deváté kapitole. První dotazníkové šetření bylo zaměřeno na určování původu
slov, druhý průzkum byl orientován na srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího.
Do dotazníkových šetření byli zahrnuti žáci základní školy, gymnázia, střední odborné školy
a učiliště.
Desátá kapitola přináší náměty pro pedagogickou praxi, představuje různé jazykové
aktivity a pracovní listy, které jsou zaměřeny na problematiku etymologie a přejímání slov.
Obsažené pracovní listy byly ve výuce českého jazyka zpracovány žáky uvedených typů škol.
V rigorózní práci představujeme analýzu prací žáků a poukazuje na případná negativa
předložených výukových materiálů. Domníváme se, že uvedené náměty mohou posloužit
k obohacení a oživení výuky českého jazyka na základní i střední škole.
Jedenáctá kapitola se zamýšlí nad využitím českých a cizojazyčných textů, které jsou
dostupné na internetových portálech mezinárodních institucí, zejména Evropského
parlamentu. Přináší několik návrhů, jež popisují možné využití problematiky v pedagogické
praxi. Jsou zde rovněž popsány výsledky analýzy textů, které byly získány na internetových
stránkách Evropského parlamentu. Cílem zkoumání uvedených textů bylo vytvoření
frekvenčního slovníku internacionalismů, jenž je součástí přílohové části práce.
Rigorózní práce je doplněna přílohami, které lze využít ve výuce českého jazyka.
Součástí příloh jsou pracovní listy, dotazníkové archy, seznam použitých zkratek jazyků,
frekvenční slovník internacionalismů obsahující 60 výrazů, které jsou přeloženy
do angličtiny, němčiny a francouzštiny.
Resumé
Rigorózní práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zamýšlí nad
problematikou motivace žáků základní a střední školy ve výuce českého jazyka a literatury.
Zabývá se současnou českou slovní zásobou, způsoby jejího obohacování a snaží se
charakterizovat vybrané skupiny přejatých slov. Rovněž přináší základní údaje o historii
etymologie a soustředí se na problematiku etymologie přejatých výrazů, zabývá se historií
přejímání, charakterizuje světové jazyky, uvádí konkrétní příklady přejatých slov a zvláštní
pozornost věnuje problematice anglicismů. Představuje rovněž česká slova, která pronikla
do slovní zásoby cizích jazyků.
Praktická část popisuje, do jaké míry je problematice etymologie věnována pozornost
ve vybraných učebnicích a prezentuje výsledky dotazníkových šetření zaměřených
na srozumitelnost internacionalismů a původ slov. Přináší náměty pro pedagogickou praxi
a poukazuje na klady i zápory předložených výukových materiálů. Práce uvádí ukázky prací
žáků a je doplněna přílohami, které lze využít ve výuce českého jazyka.