Salesiánská pedagogika doc. Michal Kaplánek, Th. D. JABOK - 2017
Salesiánská pedagogika • Obecně (historicky a celosvětově):
Výchovný přístup, který vychází z pastoračních
principů a z pedagogické praxe italského kněze dona
Boska a který dále rozvíjejí Salesiáni dona Boska a
jejich spolupracovníci
• Konkrétně (v podmínkách České republiky dnes):
SALESIÁNSKÝ
DUCH
VÝCHOVA SOCIÁLNÍ PRÁCE
SEKULÁRNÍ
HUMANISMUS
SALESIÁNSKÝ
DUCH
VÝCHOVA SOCIÁLNÍ PRÁCE
SEKULÁRNÍ
HUMANISMUS
Salesiánská pedagogika
• Část 1:
Don Bosco, jeho život a výchovné
principy
• Část 2:
Aktualizace výchovných principů dona
Boska do dnešní doby
Don Bosco a jeho doba
(1815-1888)
• 1. Evropa – politický vývoj v 19. století
• 2. Piemont (Savojsko)
• 3. Sjednocování Itálie
• 4. Církevní dějiny
• 5. Turín
• 6. Salesiánská kongregace
2. Piemont
• Charakteristika oblasti
• Krajina kolem řeky Pád
Vládnoucí rod Savojů – pohřebiště na vrchu Superga v Turíně
Piemont
V Piemontu
dodnes hovoří
mnoho lidí
piemontským
dialektem
Krajina v Piemontu:
vinice a úrodná pole
Samota Becchi,
kde bydlel
Jan Bosco
Samota Becchi se dnes nazývá
„Colle Don Bosco“
(návrší Dona Boska)
• Bazilika Dona Boska
postavena v 60.
letech 20. století
3. Sjednocení
Itálie
• 1848 – počátek
risorgimenta
(národního obrození)
• 1849 – bitva u Novary
– boj s Rakouskem-
Uherskem (Radecký)
• 1861 – sjednocení
Itálie, zánik
papežského státu
• Hlavním městem
Turín
Situace na Apeninském
poloostrově po roce 1848 • jižní Itálie a Sicílie
pod nadvládou Bourbonů (Království obojí Sicílie)
• ve střední Itálii se Papežský stát a Středoitalské státy (Toskánsko, Parma, Romagna, Modena)
• v severní Itálii Lombardie, Benátsko a Istrie pod vlivem Rakouska a nezávislé Sardinské Království
Sardinský pragmatismus a první válka s
Rakouskou monarchií
• Sardinské království si jako
jediné po roce 1848
ponechává liberální ústavu
• díky Camillo Cavourovi
dochází ke sblížení s Francií
Napoleona III. za účelem
dobytí Lombardska a
Benátska
• bitva u Solferina a Magenty
(1859), kde dochází k porážce
armád Rakouské monarchie Ministr zahraničí Sardinska
hrabě Camillo Cavour
Bitva u Solferina (1859) Napoleon III v bitvě u Solferina
Olejomalba (1863) – Jean-Louis-Ernest Meissonier
Více o bitvě na http://www.battlefieldanomalies.com/solferino/
Následky bitvy u Solferina
• Po bitvě dochází k dohodě
Napoleona III. s Františkem
Josefem I.
• Benátsko zůstává pod
vlivem Rakouské
monarchie, Lombardie je
odstoupena ve prospěch
Sardinského království
• státy střední Itálie se po
rozpadu místních vlád
plebiscitem připojují k
Sardinskému království
Příběh revolucionáře tělem i duší:
Guiseppe Garibaldi
• v mládí vystupoval v
revolučním hnutí Mladá
Itálie (odsouzen k smrti)
• do Itálie se vrací za
revoluce 1848 (donucen
prchnout do USA)
• vrací se v roce 1859 jako
generál Sardinských
vojsk
Výprava tisíce, aneb proč
Italové rádi pochodují v košilích
• 6.května 1860 vyráží
Guiseppe Garibaldi s tisíci
dobrovolníky na Sicílii
• 11.května přistávají v
Marsale a již 30.května
dobývají Palermo.
• během jara 1860 obsazuje
celé Sicilské království
• Sardinská a Garibaldiho
vojska během roku 1860
obsazují východní části
Papežského státu
Situace na konci roku 1860
Vzniká Italské království
(1861 –1946)
• pod vedením sardinského krále
Viktora Emanuela II.
Turínský parlament schvaluje vznik
Italského království
• hlavní město je Turín
(od roku 1864 Florencie)
a po plebiscitu v roce 1871 pak Řím
• 6.června 1861 umírá ministerský předseda Camillo
Cavour Guiseppe Garibaldi je zatčen (a později již jako
národní hrdina bojuje ve Francouzsko-Pruské válce)
Připojení Benátska a Říma,
aneb jak úspěšně prohrát válku
• spojenectví s Bismarckovým Německem ve válce s Rakouskou monarchií
• Italské vojsko jde od porážky k porážce
• avšak jako jeden z důsledků porážky Rakouských vojsk (v bitvě u Hradce Králové 3.7.1866) je Benátsko postoupeno novému Italskému království
• spojenectví s Německem znamená také možnost připojení Říma po bitvě u Sedanu (1870)
4. Církevní dějiny
• Papežové
• Papežský stát
• Jansenismus
• Vztah církve a státu
• Náboženská
svoboda
Turín
• Město, rozvoj
• Průmyslová revoluce
• „svatí 19.století“ –
Cottolengo, markýza
Barolová, Don Bosco
• protiklerikalismus
Don Giovanni Bosco (1815-1888)
1815 - 16. srpna - narozen v osadě Becchi (asi 30 km od Turína)
1827 – odchod z domova za prací
1830-1835 – školy v Castelnuovo a Chieri
1835-1841 – studium teologie v Chieri
1841 – kněžské svěcení v Turíně
1841 – 1844 – postgraduální vzdělání pro kněze v Turíně
1845-1846 – pravidelné celodenní programy (tzv. oratoř) pro chudé chlapce (v neděli)
1847 – počátky prvního internátu
1853 – otevření prvního učiliště (řemesla)
1859 – otevření gymnázia
1869 – církevní povolení řádu salesiánů (definitivně až v r. 1874)
1875 - 1887 – rozšíření salesiánů do dalších zemí Evropy a Latinské Ameriky
1888 – smrt G. Bosca (31. ledna)
Prevence
• sv. Augustin: „chudobě je lepší předcházet, než
řešit její důsledky“
• v oblasti sociální práce: francouzský humanista
Juan Luis Vivel (1492-1540), německý pietista
August Hermann Francke (1663-1727)
• v pedagogice: Johann Heinrich Pestalozzi
(1746-1827)
• v politice: aktuální v 1. pol. 19. stol.: reakce na
destabilizaci společenského systému
francouzskou revolucí
Prevence,
jak ji chápal don Bosco
• Protiklad: prevence x represe
• Charakteristické prvky: rodinné klima
bdělost
integrálnost
- rozum
- laskavost
- náboženství
Prevence – ambivalentní pojem
• omezující (negativní) dimenze – u dona
Bosca: assistenza occulata (vycházel ze
zkušenosti: „jinak to nejde“)
• motivující (pozitivní, animační) dimenze:
animace atraktivních volnočasových a
vzdělávacích aktivit (vycházel ze svého
vztahu k mladým lidem a ze své víry v
jejich dobré jádro)
Prevence sociální
a pedagogická
• Sociální prevence u dona Boska: starost o
celého člověka s jeho potřebami fyzickými,
sociálními, psychickými i duchovními s
cílem překonat nebo omezit fyzická
nebo psychická nebezpečí a předejít
sociální a kulturní exkluzi mladých lidí
• Pedagogická prevence: „vychovat dobré
křesťany a poctivé občany“
Teologická východiska
Teologická východiska salesiánské praxe
• teologické kořeny výchovné praxe dona Boska
• teologické akcenty ovlivněné 2. vatikánským koncilem
• aktuální priority katolické církve
Nové impulsy po 2. vatikánském koncilu
• Bůh, dárce života, miluje život a ve Vtělení přijímá a posvěcuje všechno
lidské.
• Bůh dává svobodu a důvěru člověku, kterého zve jako partnera ke
spolupráci na svém díle; výrazem této svobody je také náboženská
svoboda.
• Boží království se začalo uskutečňovat Kristovým příchodem na tento svět a
křesťané mají zodpovědnost za realizaci Božího království „zde a nyní“.
• Diakonia (služba člověku) patří k jádru poslání církve a vychází z lásky
k lidem, která se neomezuje pouze na věřící, ale vztahuje se nezištně na
všechny lidi.
Cíl výchovy dona Boska
„Poctivý občan a dobrý křesťan“
• podřizuje vše ve svém životě svému konečnému cíli, kterým je spása duše
• poznává a miluje Boha spravedlivého a milosrdného
• je vzdělaný ve víře a odvahou ji vyznává, je věrný církvi, a varuje se bludů a politického radikalismu
• je schopen se svou prací aktivně zařadit do společnosti a dobře využívá svého majetku
• stará se o svou rodinu, je solidární s chudými a trpícími
• zaujímá konkrétní místo ve společnosti a v církvi, jak to odpovídá vůli boží, potřebám bližních a jeho vlastnostem
• důvod k radostnému životu na zemi a k naději na šťastnou věčnost nalézá v praktikování křesťanské lásky, mírnosti, poslušnosti a skromnosti
Tři pilíře salesiánské výchovy
• Rozum – racionalita: vychovávaný je
subjektem, který chápe cíl výchovy a
podílí se na jeho dosažení
• Laskavost – amorevolezza – propojení
lásky afektivní (filia) a láskou efektivní
(agapé)
• Náboženství – autentický život z víry -
bázeň Boží, přijímání svátostí a obětavost
Historický vývoj salesiánského
výchovného systému
• 1845-1846 Období první oratoře
• 1847-1874 Expanze díla v Itálii
• 1875-1971 Světová expanze
• 1972-1988 Návrat k „duchu oratoře“
• 1988 Výročí 100 let od smrti
dona Boska
• 1996 XXIV. generální kapitula
Cílové skupiny - obecně
• Nejchudší mládež – Materiální nedostatek
– Sociální exkluze
– Citová a duchovní nouze
• Lidové vrstvy
Široká vrstva populace, která by bez pomoci sociálních a osvětových pracovníků nemohla rozvíjet své schopnosti a zůstala by bez možnosti zlepšit svou sociální situaci.
Salesiáni v ČR:
vývoj a proměny cílové skupiny 1927-1950
Vytváření struktury, internáty, oratoře (Fryšták, Ostrava, Praha ad.)
1950-1968
Doba pronásledování – ilegální činnost, útlum
1968-1989
Neveřejná činnost – chaloupky, skupiny
1989-1995
Farnosti a střediska (přímá práce s mládeží)
1995-2010
Rozvoj managementu a sociální práce v salesiánských střediscích
Nyní – hledání dalšího směru
Nové výzvy pro české salesiány
Posun salesiánské pastorace – zejména v rámci středisek mládeže:
• OD POZORNOSTI NA DUCHOVNÍ POTŘEBY ÚZKÉ SKUPINY VĚŘÍCÍ MLÁDEŽE K POZORNOSTI NA CELKOVÝ OSOBNOSTNÍ ROZVOJ NÁVŠTĚVNÍKŮ STŘEDISEK, ZEJMÉNA TĚCH, KTERÝM HROZÍ SOCIÁLNÍ EXKLUZE.
Salesiánská střediska jsou dnes uznávanými sociálními a výchovnými zařízeními. Současně však vyvolal i některé otázky, jako například:
• V ČEM SPOČÍVÁ SPECIFIKUM SALESIÁNSKÉ PASTORACE?
• JAK DOCÍLIT TOHO, ABY POMOC MLÁDEŽI BYLA SKUTEČNĚ VŠESTRANNÁ A CITLIVÁ VŮČI DUCHOVNÍ DIMENZI LIDSKÉHO ŽIVOTA?
5. kapitola
Metodika salesiánské práce
Metody
používané
v salesiánských
zařízeních
REALITA
… jsou zaměřené
na …
rozvoj osobnosti
rozvoj skupiny
individuální
sociální práci
5. kapitola
Metodika salesiánské práce
Metody
otevřené práce
s mládeží
MOŽNOSTI
Metody
nedirektivní
výchovy
animace
informální
edukace
……..
Setkání s kulturou,
kterou žijí mladí lidé
Pozorné naslouchání
Duchu svatému nám dá schopnost
pochopit
enormní proměnu současné kultury
Jako don Bosco,
také my pozorně nasloucháme,
abychom
pochopili
Setkání s kulturou,
kterou žijí mladí lidé
Jaké jsou
naše postoje?
naše pojetí pastorace?
naše
názory?
naše
schopnost rozlišovat?
Ptáme se:
Jaké jsou naše osobní postoje?
Jak chápeme situaci
z pastoračního hlediska?
Jaké jsou naše názory
ohledně povolání?
A co schopnost rozlišovat?
Ústřední záměr
salesiánů:
Evangelizovat
výchovou
v kontextu
dnešní kultury Evangelizace není indoktrinace, ale oslovení člověka osvobozující silou evangelia