Top Banner
Marie Davidová - PhD research fellow FA - CTU - Collaborative Collective
50
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Rsd3 loop red-edited

Marie Davidová - PhD research fellow FA - CTU - Collaborative Collective

Page 2: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentmethod

1. Systems Oriented Design

2. Research by Design - 1:1 Prototyping

Page 3: Rsd3 loop red-edited

This block of Douglas-fir was cut to show threeplanes: the transverse or cross-sectional surface (X), the radialsurface (R), and the tangential surface (T). (Photo by RandyO'Rourke) (Understanding Wood)

Both discs were cut from eastern redcedar trees.The sample on the left was shaded by the larger treesaround it reducing its crown. The one on the right grew normally in an open meadow with a full crown of foliageand greater need for sap conduction. (Understanding Wood)

Stem cross sections (top) and detail (bottom)show gross and fine structures of a typical softwood, red pine(Pinus resinosa), and a typical hardwood, northern red oak(Quercus rubra). In red pine, narrow rays are t o o small to beseen without magnification, while portions of t he large rays inthe red oak are visible to the naked eye. (Photos by RandyO'Rourke) (understanding wood)

THE NATURE OF WOOD

ood comes from trees. This is the most importantfact to remember in understanding the nature ofwood. Whatever qualities or shortcomings wood

possesses are traceable to the tree whence it came. Woodevolved as a functional tissue of plants and not as a mate-rial designed to satisfy the needs of woodworkers. Thus,knowing wood as it grows in nature is basic to working suc-cessfully with it.

Since prehistoric times, man has used the beauty andeconomic value of trees in commerce and art as well as forshelter and furnishings, and one is tempted to discuss atlength the virtues of these noble representatives of the plantkingdom. But since our goal is to understand wood, we wil lconcentrate on the functional and physical aspects of treesrather than on their aesthetic aspects. We must consider thetree on a number of levels—from the entire plant down tothe individual cell.

At the microscopic level, understanding cell structure isthe key to appreciating what happens when wood is sandedacross the grain, why stain penetrates unevenly, and whyadhesives bleed through some veneers but not others. But tounderstand where feather grain is to be found, to visualize a knot's internal structure based on its surface appearance, andto anticipate which boards are susceptible to decay, it is nec-essary to examine the structure of the entire tree as a livingorganism (Figure 1.1). So this is a logical starting point.

Despite their wide diversity, all trees have certain com-mon characteristics (Figure 1.5). A l l are vascular, perennialplants capable of secondary thickening, or adding yearlygrowth to previous growth. The visible portion of the treehas a main supporting stem or trunk. If large enough forconversion into sawtimber or veneer, the trunk is oftentermed the bole. The trunk is the principal source of woodused by woodworkers, although pieces having unusualbeauty and utility also come from other parts of the tree. Thetrunk has limbs, which in turn branch and eventually subdi-vide into twigs. This subdivision, carrying the leaves orfoliage, is collectively termed the crown.

But a casual glance hardly reveals the awesome com-plexity of the internal structure of these impressive plants.One can begin an acquaintance by exposing a crosswise sur-face of a tree trunk (Figure 1.2). At the periphery of the log

RED PINE RED OAK

Figure 1.2� � Stem cross sections (top) and detail (bot tom)show gross and f ine structures of a typical so f twood, red pine(Pinus resinosa), and a typical hardwood, nor thern red oak(Quercus rubra). In red pine, narrow rays are t o o small to beseen w i t h o u t magni f icat ion, whi le por t ions of the large rays inthe red oak are visible to the naked eye. (Photos by RandyO'Rourke)

Bark

Sapwood

Pith

H e a r t w o o d

W

Outer(dead) bark

(l iving) bark

C a m b i u m

inner

RED PINE RED OAK

G r o w t h r ing

Grow th - r i ng

b o u n d a ry

Ear lywood

La tewood

Bark peels easily from summer-cut wood because the cambiallayer is fragile during the growing season. Bark is much harder to remove from wood cut during the dormant winter season. (Photo by Richard Starr) (Understanding Wood)

D e n d r i t i c form characteristic of hardwoods, left,contrasts w i th the excurrent f o rm typical of softwoods, right. (understanding Wood)

If spiral grain in a tree cycles one way and then theother, interlocked grain results. If a log from such a tree were turned down on a lathe, the reversing angle of the spiral grain would result as shown.(Understanding Wood)

Reaction wood forms in trees that lean (A). The curving sweep of this hemlock tree, although picturesque, means unpredictable compression wood will be found within as shown in the cross section (B). The section of spruce (C) shows severe compressive wood formation. (Photo A by R. Bruce Hoadley; photos B and C by Randy O'Rourke)(Understnding Wood)

As certain white rots develop, dark zone lines form, as on this piece of sugar maple (A).This type of decay is called spalting.(Understanding Wood)

Fig

ure

3.1

2��

An

ide

nti

fic

ati

on

key

is l

ike

a b

ran

ch

ing

tre

e.

As

on

e c

lim

bs

, su

cce

ssiv

e li

mb

s le

ad

to a

de

fin

itiv

e tw

ig.

woo

d in

que

stio

n an

d as

cend

to

the

next

for

k. A

nd s

o on

unti

l you

eve

ntua

lly re

ach

a tw

ig w

here

the

iden

tity

of y

our

woo

d is

giv

en.

Key

s ty

pica

lly

appe

ar a

s pa

ired

, nu

mbe

red

stat

emen

tsTa

ble 3

.1).

Bas

ed o

n th

e fe

atur

es o

f th

e w

ood

bein

g ex

am-

ined

, th

e us

er o

f th

e ke

y ch

oose

s th

e ap

prop

riat

e st

atem

ent

in e

ach

pair

. Thi

s ch

oice

in tu

rn le

ads

to a

noth

er c

hoic

e an

dso

on

unti

l a sp

ecie

s is

reac

hed.

The

por

tion

of a

typi

cal k

eyre

prod

uced

on

p. 5

4 in

dica

tes

thei

r ge

nera

l fo

rm.

(Sev

eral

exce

llent

key

s ar

e m

entio

ned

in th

e bi

blio

grap

hy o

n p.

272

.)If

you

fol

low

a k

ey th

roug

h ei

ther

for

war

d or

bac

kwar

d,yo

u ca

n co

mpi

le a

lis

t of

woo

d fe

atur

es f

or a

par

ticul

arsp

ecie

s. S

ome

keys

are

bas

ed -

solel

y on

mac

rosc

opic

fea

-r-

res.

som

e so

lely

on

mic

rosc

opic

fea

ture

s, a

nd o

ther

s on

a

com

bina

tion

of b

oth.

The

re a

re t

wo

serio

us d

raw

back

s to

key

s, h

owev

er.

The

firs

t is

that

if a

wro

ng c

hoic

e is

mad

e, y

ou c

an p

roce

ed o

n an

inco

rrec

t pat

h to

an

inco

rrec

t so

lutio

n w

ithou

t rea

lizin

g it

.Th

e no

vice

ofte

n go

es a

stra

y be

caus

e m

any

of th

e ne

cess

ary

choi

ces

are

base

d on

sub

ject

ive

cons

ider

atio

ns a

nd ju

dgm

ent

deve

lope

d th

roug

h pr

evio

us a

cqua

inta

nce

wit

h w

ood

anat

-om

y. T

he se

cond

pit

fall

is tr

ying

to id

entif

y a

woo

d th

at is

n't

even

on

the

key

bein

g us

ed. T

his

can

happ

en, e

spec

ially

wit

ha

tota

lly u

nkno

wn

woo

d.C

hoos

e ke

ys c

aref

ully

. T

ry t

o fi

nd f

airl

y de

taile

d on

esth

at i

nclu

de t

he w

oods

of

a gi

ven

geog

raph

ic a

rea.

Bew

are

of k

eys

that

are

abb

revi

ated

or

cove

r a

smal

l nu

mbe

r of

spec

ies.

A k

ey f

or t

he "

10 m

ost

com

mon

woo

ds o

f th

eU

nite

d St

ates

" w

ould

sur

ely

invi

te tr

oubl

e, s

ince

you

wou

ldbe

qui

te li

kely

to e

ncou

nter

a w

ood

that

isn'

t inc

lude

d.A

fter

con

side

rabl

e pr

actic

e in

ide

ntif

icat

ion

and

afte

rbe

com

ing

fam

iliar

wit

h ro

utin

e w

ood

feat

ures

, you

can

usu

-al

ly te

ll w

hen

a w

ood

"isn

't ke

ying

out

righ

t" b

ecau

se it

isn'

tin

the

key

. B

ut t

his

furt

her

sugg

ests

tha

t ke

ys a

re b

ette

r fo

rth

e ad

vanc

ed th

an f

or b

egin

ners

. As

you

get m

ore

and

mor

epr

actic

e w

ith

com

mon

woo

ds,

you

quic

kly

reco

gniz

e an

exot

ic w

ood

whe

n yo

u en

coun

ter i

t.Id

entif

icat

ion

is i

mpo

rtan

t in

the

woo

dsho

p. A

woo

d-w

orke

r m

ay w

ant

to i

dent

ify

a pi

ece

of s

crap

or

need

to

ch

ap

te

r 3

WO

OD

ID

EN

TIF

ICA

TIO

N

53

Res

in c

anal

sla

rge

and

num

erou

s

Res

in c

anal

sin

cons

picu

ous

Hea

rtw

ood

wit

h od

orH

eart

woo

dw

ith

ou

t od

orW

ood

ring

-po

rous

Woo

d se

mi-

ring

por

ous

Ray

s in

par

tbr

oad

Ray

s al

lna

rrow

Sta

rt he

re

Woo

dpo

rous

(har

dwoo

d)

Woo

dno

npor

ous

(con

ifer)

Res

in c

anal

spr

esen

tR

esin

can

als

abse

nt

Woo

d rin

g-po

rous

or

sem

i-rin

g-po

rous

Woo

d di

ffuse

-po

rous

RED OAK (GREEN)

RED OAK (AIR-DRY)

RED OAK(OVEN-DRY)

Shrinkage vs. moisture content in northern red oak, a typical species.

It is reasonable to think of wood as having roughly 8% tangential shrinkage and 4% radial shrinkage. (Understanding Wood)

UNEVEN SHRINKAGE AND SWELLING - Warp (Understanding Wood)

A, illustration of a cut-away tree at various magnifications, correspondingroughly with the images to its right; at the top, at an approximate magnificationof 100×, a softwood cell and several hardwood cells are illustrated, to give a senseof scale between the two; one tier lower, at an approximate magnification of 50×, isa single growth ring of a softwood (left) and a hardwood (right), and an indication ofthe radial and tangential planes; the next tier, at approximately 5× magnification, illustratesmany growth rings together and how one might produce a straight-grainedrather than a diagonal-grained board; the lowest tier includes an illustration of therelative position of juvenile and mature wood in the tree, at 1× magnification. B,C, lightmicroscopic views of the lumina (L) and cell walls (arrowheads) of a softwood (B) anda hardwood (C). D,E, hand-lens views of growth rings, each composed of earlywood(ew) and latewood (lw), in a softwood (D) and a hardwood (E). F, a straight-grainedboard; note that the line along the edge of the board is parallel to the line along thegrain of the board. G, a diagonal-grained board; note that the two lines are markedlynot parallel; this board has a slope of grain of about 1 in 7. H, the gross anatomy of atree trunk, showing bark, sapwood, and heartwood. (Wood Handbook)

Strips were cut in sequence f r om the end of an air-dry red oak board. As shown by the middle strip, it measured 91/2 in. wide at 14% MC.The top strip was then dried to below 4% MC—it both shrinks and cups.The bottom strip was allowed to readsorb moisture to more than 20% MC. It expands and cups in the opposite direction. (Photo by Richard Starr)

Reaction wood is typically to blame when boards bow or crook, as in this piece of shiplap log-cabin siding (A). Reaction wood may also cause twisting, as shown in the Japanese fir (B). (Photo A by Richard Starr; photo B by Randy O'Rourke) (Understanding Wood)

Characteristic shrinkage and distortion of flat, square, and round pieces as affected by direction of growth rings. Tangential shrinkage is about twice as great as radial. (Wood Handbook)

The severity of cupping in a board is related to its position in the log. (Photo by R. Bruce Hoadley) (Understanding Wood)

Relationship of fiber orientation (O–O) to axes, as shown by schematic of wood specimens containing straight grain and cross grain. Specimens A through D have radial and tangential surfaces; E through H do not. Specimens A and E contain no cross grain; B, D, F, and H have spiral grain; C, D, G, and H have diagonal grain. (Wood Handbook)

Properties of juvenile wood.

Mold and stain fungi do not seriously affect most mechanicalproperties of wood because such fungi feed on substanceswithin the cell cavity or attached to the cell wall ratherthan on the structural wall itself. The duration of infectionand the species of fungi involved are important factors indetermining the extent of degradation. (Wood Handbook)

A simple water drop test shows differences in wettability of yellow birch veneer surface. Three drops were applied to surface simultaneously and then photographed after 30 s. Left drop retained a large contact angle on aged and unsanded surface; center drop had a smaller contact angle and improved wettability after the surface was renewed by two passes with 320-grit sandpaper; right drop showed a small contact angle and good wettability after four passes with the sandpaper. (Wood Handbook)

Representative samples of four common types of fungal growth on wood: (a) mold discoloration; (b) brown rotted pine (note the darkcolor and cubical checking in the wood); (c) white rot in maple (note the bleached appearance); (d) softrotted preservative-treated pine utility pole (note the shallow depth of decay).

Unlike mold and stain fungi, wood-destroying (decay) fungiseriously reduce strength by metabolizing the cellulose fractionof wood that gives wood its strength. (Wood Handbook)

Artist’s rendition of weathering process of round and square timbers. As cutaway shows, interior wood below surface is relatively unchanged. (Wood Handbook)

Blue-stained wood of alder (Alnus glutnosa) naturally colonised by the blue pigmented hyphae of Chlorosplenium aeruginascens. This type of coloration is quite common in fallen branches of alder and oak. (Jim Deacon)

Composite Veneer Plate Responding to Changes in Relative Humidity (Performative Wood)

The amount of bound water in wood is determined by the relative humidity (RH) of t he surrounding atmosphere; the amount of bound water changes as the RH changes.The moisture content of the wood when a balance is established at a given RH is its equilibrium moisture content (EMC).The solid line on the graph represents the relationship between EMC and RH for white spruce, a typical species with a fiber saturation point (FSP) o f about 3 0 % EMC. It is a fair approximation o f the relationship for most common woods. (Understanding Wood)

Wood always remains hygroscopic, which means that itresponds to changes in atmospheric humidity. As the RHdrops, it loses bound water; as the RH increases, the woodregains bound water. For a given RH level, a balance is eventuallyreached at which the wood is no longer gaining or losingmoisture. When this balance of moisture exchange isestablished, the amount of bound water eventually containedin a piece of wood is called the equilibrium moisture content(EMC) of the wood. (Understanding Wood)

Now imagine thoroughly wringing out the wet spongeuntil no further water is evident. The sponge remains fullsized,flexible, and damp to the touch. In wood, the comparablecondition is called the fiber saturation point (FSP).In this state, the cell cavities are emptied of free water, butthe cell walls are still saturated and thus still in their weakestcondition. Only when water leaves the cell walls does thewood begin to shrink and increase in strength.(Understanding Wood)

It is important to realize that if the absolute humidity of air is unchanged, lowering the temperature of the air raises the RH, while heating the air lowers the RH. (Understanding Wood)

4–3

Chapter 4 Moisture Relations and Physical Properties of Wood

one portion all cell lumina may be empty and the cell walls partially dried, while in another part of the same piece, cell walls may be saturated and lumina partially or completely ¿OOHG�ZLWK�ZDWHU��(YHQ�ZLWKLQ�D�VLQJOH�FHOO��WKH�FHOO�ZDOO�PD\�begin to dry before all water has left the lumen of that same cell.

The moisture content at which both cell lumina and cell walls are completely saturated with water is the maximum SRVVLEOH�PRLVWXUH�FRQWHQW��%DVLF�VSHFL¿F�JUDYLW\�Gb (based on ovendry mass and green volume—see section on Density DQG�6SHFL¿F�*UDYLW\��LV�WKH�PDMRU�GHWHUPLQDQW�RI�PD[LPXP�PRLVWXUH�FRQWHQW��$V�EDVLF�VSHFL¿F�JUDYLW\�LQFUHDVHV��WKH�YROXPH�RI�WKH�OXPLQD�PXVW�GHFUHDVH�EHFDXVH�WKH�VSHFL¿F�gravity of wood cell walls is constant among species. This decreases the maximum moisture content because less room is available for free water. Maximum moisture content MCmax�IRU�DQ\�EDVLF�VSHFL¿F�JUDYLW\�FDQ�EH�HVWLPDWHG�IURP

(4–3)

ZKHUH�WKH�VSHFL¿F�JUDYLW\�RI�ZRRG�FHOO�ZDOOV�LV�WDNHQ�DV�1.54. Maximum possible moisture content varies from 267% at Gb = 0.30 to 44% at Gb = 0.90. Maximum possible mois-ture content is seldom attained in living trees. The moisture content at which wood will sink in water can be calculated by

(4–4)

Water Vapor SorptionWhen wood is protected from contact with liquid water and VKDGHG�IURP�VXQOLJKW��LWV�PRLVWXUH�FRQWHQW�EHORZ�WKH�¿EHU�

saturation point is a function of both relative humidity (RH) and temperature of the surrounding air. Wood in service is exposed to both long-term (seasonal) and short-term (daily) changes in relative humidity and temperature of the surrounding air, which induce changes in wood moisture content. These changes usually are gradual, and short-term ÀXFWXDWLRQV�WHQG�WR�LQÀXHQFH�RQO\�WKH�ZRRG�VXUIDFH��0RLV-ture content changes can be retarded, but not prevented, by protective coatings such as varnish, lacquer, or paint �&KDS�������7KH�REMHFWLYH�RI�ZRRG�GU\LQJ�LV�WR�EULQJ�WKH�PRLVWXUH�FRQWHQW�FORVH�WR�WKH�H[SHFWHG�YDOXH�WKDW�D�¿QLVKHG�product will have in service (Chap. 13).

Equilibrium Moisture Content(TXLOLEULXP�PRLVWXUH�FRQWHQW��(0&��LV�GH¿QHG�DV�WKDW�PRLV-ture content at which the wood is neither gaining nor losing moisture. The relationship between EMC, relative humidity, and temperature is shown in Figure 4–1 and Table 4–2. For most practical purposes, the values in Table 4–2 may be ap-plied to wood of any species. These values have been calcu-lated from the following equation:

(4–5)

where h is relative humidity (decimal) and the parameters W, K, K1, and K2 depend on temperature:

For temperature T in °C, W = 349 + 1.29T + 0.0135T2

K = 0.805 + 0.000736T � 0.00000273T2

K1 = 6.27 � 0.00938T � 0.000303T2 K2 = 1.91 + 0.0407T � 0.000293T2

For temperature T in °F, W = 330 + 0.452T + 0.00415T 2 K = 0.791 + 0.000463T � 0.000000844T2

K1 = 6.34 + 0.000775T � 0.0000935T2

K2 = 1.09 + 0.0284T � 0.0000904T2

Simpson (1973) showed that this equation provides a good ¿W�WR�(0&±5+±WHPSHUDWXUH�GDWD��

Sorption HysteresisThe relationship between EMC and relative humidity at constant temperature is referred to as a sorption isotherm. The history of a wood specimen also affects its EMC; this is called sorption hysteresis and is shown in Figure 4–2. A desorption isotherm is measured by bringing wood that was initially wet to equilibrium with successively lower values of relative humidity. A resorption, or adsorption, isotherm is measured in the opposite direction (from the dry state to successively higher RH values). As wood is dried from WKH�LQLWLDO�JUHHQ�FRQGLWLRQ�EHORZ�WKH�¿EHU�VDWXUDWLRQ�SRLQW�(initial desorption), the EMC is greater than in subsequent desorption isotherms (Spalt 1958). Furthermore, the EMC

10 20 30 40 50 60 70 80 90

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Relative humidity (%)

Tem

pera

ture

(ºC

)

2 4 6 8 10 12 14 16 20 24

Figure 4–1. Equilibrium moisture content of wood (la-beled contours) as a function of relative humidity and temperature.

Equilibrium moisture content of wood (labeled contours) as a function of relative humidity and temperature. (Wood Handbook)

Humidity

Bow

Twist

Diamonding

Crook

Kink

!""#

červenecleden

hory

nížiny

rok

$%$&'()*"+,-""#,*+,)'+.&+)*'/,0&()*"+,-'120,*+,3+&42&()&#,#*1&()*"+0,-*)5*+,)5&,0'6&,536*#*)7,("+#*)*"+08,9"1&,)5'+,5'/:,":,)5&,0'62/&0,;&+#0,)5&,"22"0*)&,#*1&()*"+8,<5&,0'6&,"((31'+(&,5'0,;&&+,"20&1=&#,*+,1&.3//'1,2*+&,-""#,*+,"+&,:1"6,)&+,0'62/&08,<5*0,;&5'=*"31,/'))&1,#*0'22&'1&#8

>,:&+(&,("=&1&#,;7,'/.'&,-'0,";0&1=&#8<5&,-""#,-*)5,'/.'&,5'0,'221"4*6')&/7,:1"6,)-",)",:"31,/"-&1,2&1(&+)'.&,":,6"*0)31&,("+)&+),)5'+,)5&,-""#,-*)5"3),*)8<5*0,:&')31&,('+,;&,30&#,*+,1&/')*"+,)",-""#,-'12*+.8

?'62/&0,":,>2')"("((30,'+#,@/&;0"16*#*36,-&1&,.1"-+,"+,'05A,:'/0&,'('(*','+#,2*+&,-""#,0'62/&08,!5*/&,>2')"("((30,*0,.1"-*+.,B*)&,-&//A,@/&;0"16*#*36,#*&#,':)&1,(&1)'*+,)*6&8,<5&,;&0),03((&0,-'0,"+,'05,-""#,:"//"-&#,;7,:'/0&,'('(*','+#,)5'+,2*+&,-""#8

C"31,)72&0,":,0'62/&0,-&1&,";0&1=&#,"+,1&.3//'1,.1&&+,'+#,#17,-""#D,1&()'+.3/'1,05'2&A,2'1'//&/".1'6A,15"6;30,'+#,1&()E'+./&,-*)5,+")(5&08,<5&1&,-'0,+"),0",63(5,#*::&1&+(&,;&)-&&+,.1&&+,'+#,#17,-""#8,<5&,15"6;30,05'2&,-'0,;&+#*+.,)5&,6"0)A,("+)*+3&#,-*)5,2'1'//&/".1'6,'+#,':)&1,)5'),1&()'+./&8,<5&,15"6;30,;&+#0,*+)",F(6,#*::&1&+(&A,)5&,1&()'+./&,G(6,"+,HI(6,-*#&,2/')&8

<5&,1&()'+./&,-*)5,+")(5&0,-'0,'),)5&,;&.*+*+.,+"),-'12*+.,'),'//,'+#,/'))&1,"+,;&+#&#,*+)",',0)')&,-5&1&,*),0)'70,+"),*+,#&2&+#'+(7,"+,1&/')*=&,536*#*)78

C'/0&,'('(*',1&'()*"+,-""#

J*+&1&.3//'1,-""#

C&+(&,-*)5,'/.'&K"=L,9ě0)",+'#,9&)3MN

>2')"("((30@/&;0"16*#*36

#*::&1&+),#*1&()*"+,":,-'12*+.,*+,1&'()*"+,-""#-""#,-'12*+.,*+,1&/')*"+,)",05'2&,E,GIO

,$%A,FGPQ6"*0)31&,("+)&+),*+,1&/')*"+,)",'/.'&,'22&1&'+(&

.1"-)5,":,'/.'&,*+,1&/')*"+,)",#*::&1&+),02&(*&0,":,-""#

G,(6

IO,

HO,

F,(6

R+=*1"+6&+)'/,J'=*/*"+,Q"+(&2)

<5&,2'=*/*"+,1&'()0,)",1&/')*=&,53E6*#*)7,;7,-'12*+.,*)S0,-*+.0,*+,)5&,"22"0*)&,#*1&()*"+8,<5'+T0,)",)5')A,)5&,2'=*/*"+,(/"0&0,-5&+,*)S0,536*#,'+#,"2&+0,-5&+,#17,-&')5&18,<5&,("+(&2),":,)5&,"22"0*)&,:*;1&,"1*E&+)')*"+,*),)'+.&+)*'/,0&()*"+,-'0,:31)5&1,#&=&/"22&#,*+)",#*::&1&+),2&1:"16')*=&,070)&60,21"2"0'/08

IIU9"=';/&,!'//,Q"+(&2)

IGU9"=';/&,!'//,Q"+(&2)

IFUJ&1:"16')*=&,?3+05'#*+.,Q"+(&2)

IHUJ&1:"16')*=&,C'('#&,Q"+(&2)

IVUJ&1:"16')*=&,C'('#&,Q"+(&2)

IWUJ&1:"16')*=&,C'('#&,Q"+(&2)

IXUJ&1:"16')*=&,C'('#&,Q"+(&2)

IYUJ&1:"16')*=&,C'('#&,Q"+(&2)

IZUQ"+(&2),?2"+.&

I[UQ"+(&2),$'7

Q"+(&2),?2"+.&

<5&,2&1:"16')*=&,:'0'#&,("+E(&2),*0,.&+&1')*+.,G,(6\,5"//,2&1,GI,(6\,'1&',":,)5&,2'+E&//*+.8<5&,2'+&//0,'1&,*+)&1#&2&+E#&+)

Q"+(&2),$'7

<5&,2&1:"16')*=&,:'0'#&,("+E(&2),*0,.&+&1')*+.,G,(6\,5"//,2&1,YAF,(6\,'1&',":,)5&,2'+&//*+.8<5&,2'+&//0,'1&,+"),*+)&1#&E2&+#&+)8

?70)&6,$'7F

Q"+(&2),$'7,-'0,#&=&/"2&#,:31)5&1,:"1,)5&,21")&()*"+,:1"6,1'*+8,]),*0,;'0&#,"+,)5&,:'(),)5'),)5&,2/')&0,:1"6,)5&,(&+)&1,":,)1&&,)13+T,-'12,6"1&,)5'+,)5&,")5&108,<5&,070)&6,*0,.&+&1')*+.,G,(6\,5"//,2&1,YAZ,(6\,'1&',":,)5&,2'+&//*+.8

C"/#*+.,":,)5&,2/')&0,*0,'11'+.&#,0"A,)5'),)5&7,(1&')&,)51&&,/'7&10,-5*(5,/&'#,)5&,1'*+,-')&1,#"-+,:1"6,)5&,070)&68

^'0&#,"+,)5&,#*0(300*"+,-*)5,)5&,21"#3(&1,',0322"1)*=&,070)&6,-'0,#&=&/"2&#,0"A,)'5),*)0,2'1)0,'1&,#*:E:*(3/),)",21"#3(&,'+#,+"1,&'07,)",("278

<5&,-"1T*+.,21")")72&

J1")")72&,6"#&/

_&0*.+,J1"(&00

?213(&,VHAFOA,VI,GG[,ZHX,6`

<5&,6'*+,21";/&6,*0,.&+&1'//7,0&&+,)5'),)5&,'1&',*0,03::&1*+.,-*)5,0213(&,6"+"(3/)31&0,)5'),'1&,+"),+')31'/,*+,/"-,/'+#08,?213(&,-""#,*0,6'*+/7,21&:&11&#,;7,)5&,6'1T&),:"1,*)0,:'0),.1"-)5,)530,:'0),*+("6&8,K",6'))&1,)5'),("+*:&10a,-""#,:1"6,/"-,/'+#0,5'=&,/"-,B3'/*)7,*+,0)1&+.)5,bQ"3/0"+A,FIGFc8,],#"+a),0&&,)5&,;*..&0),21";E/&6,":,Q&+)1'/,^"5&6*',*+,0213(&,6"+"(3/)31&0,:"1,)5&,1&'0"+,)5'),)5&7,'1&,03;M&(),)",+')31'/,03((&00*"+,'+#,)5&7,-*//,#*0'22&'1,-5*/&,)5&7,'1&,+"),'1)*:*(*'//7,.1"-+8

?*/=&1,C*1,IAZOA,VI,YWZ,ZVY,6`

]0,+')31'/,*+,5*.5/'+#08

J*+&,FGAZOA,FI,FVH,GXF,6`

J&)1,J"T"1+d,*+,5*0,,2"//&+,'+'/70*0,21"=&0,5*.5,"((311&+(&,":,2*+&,:"1&0)0,'//,"=&1,)5&,5*0)"178,bJ"T"1+dA,FIGGc,J*+&,:"1&0)0,+')31'//7,.1"-,*+,)5&,/"E(')*"+0,-*)5,/"-,/&=&/,":,+3)1*&+)08,bKě6&(,e,%1*;A,FII[c8

C'/0&,>('(*',IAZOA,YVY,[GX,6`

,<5&,31.&+),21";/&6,'1&,)5&,6"+"(3/E)31&0,":,:'/0&,'('(*'8,<5&,:'/0&,'('(*',*0,("6*+.,:1"6,>0*','+#,&=&+,)5"3.5,*)a0,)'T*+.,"+/7,IAZO,":,&4*0)*+.,:"1&0)0,'+#,*),021&'#0,:'0),;7,21"#3(*+.,(5&6*('/0,)5'),'1&,T*//*+.,)5&,&4*0)*+.,&("070)&608

f'1(5,XAYOA,X,GYH,XH[,6`

g)5&1,^1"'#/&'=&0,IAVOA,HVI,WXH,6`

!*//"-,IAVOA,HZY,ZW[,6`

J"2/'1,IAXOA,WVF,HGW,6`

>02&+,IAVOA,HHG,XGZ,6`

f*6&,GAIOA,[W[,FZV,6`

>/#&1,GAXOA,G,WFG,[ZY,6`

^*1(5,FAIOA,G,ZX[,WHW,6`

R/6,IAGOA,ZH,FVF,6`

>05,GAHOA,G,FIY,X[[,6`

9'2/&,IA[OA,ZYG,[YW,6`

%"1+;&'6,GAWOA,G,VGZ,I[X,6`

^&&(5,VAWOA,V,GHG,WHW,6`

$&#,g'T,IAXOA,WYV,WZW,6`

g'T,GGAIOA,GI,GYI,IWH,6`

_"3./'0,C*1,IAVOA,HVY,ZVY,6`

C"1&0)0,":,Q&+)1'/,^"5&6*'

babykasesychá:

tangenciálně: 2,97 - 7,9%radiálně: 2,03 - 5,45%podélně: 0,4%

nabývá:

tangenciálně: 6,59%radiálně: 3,35%podélně: 0,072%na váze: 71 - 79%

v teple snadno praská a bortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

neobyčejně houževnaté, tuhé a pevné

trvanlivost:

v suchu trvanlivé

borovice černásesychá:

tangenciálně: 3,3 - 5,8%radiálně: 2,3 - 3,3%podélně: 0,1%

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

velmi pružné, pevné skoro jako mořín

trvanlivost:

velmi trvanlivé ve vodě, v suchu i střídání vlhkosti

borovice vejmutovkasesychá:

tangenciálně: 1,3 - 5%radiálně: 0,2 - 2,7%podélně: 0,04 - 0,16%

nabývá:

tangenciálně: 5%radiálně: 1,8%podélně: 0,16%na váze: %

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

málo pružné a pevné

trvanlivost:

málo trvanlivé, dřevo strších stromů trvanlivější

borovice obecná (sosna)sesychá:

tangenciálně: 2,0 - 6,8%radiálně: 0,6 - 3,8%podélně: 0,008 - 0,201%

nabývá:

tangenciálně: 5,72%radiálně: 3,04%podélně: 0,12%na váze: %

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

poměrně pružné a velmi pevné

trvanlivost:

velmi trvanlivé ve vodě, méně na suchu

břek (břekyně)sesychá:

tangenciálně: 5,7 - 9%radiálně: 3,3 - 6,9%podélně: 0,008 - 0,201%

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

vyschlé dřevo nepraská a nebortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, pružné , ohebné, velmi houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé

bříza bílá - obecnásesychá:

tangenciálně: 3,19 - 9,3%radiálně: 1,7 - 7,19%podélně: 0,008 - 0,201%

nabývá:

tangenciálně: 9,3%radiálně: 3,68%podélně: 0,222%na váze: 91 -97%

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

pevné, ohebné, houževnaté v kroucení

trvanlivost:

ve vlhku a v zemi málo trvanlivé, v suchu víc

buk lesnísesychá:

tangenciálně: 5 - 10,7%radiálně: 2,3 - 6%podélně: 0,2 - 0,34%

nabývá:

tangenciálně: 8,06%radiálně: 5,03%podélně: %na váze: 63 -99%

dlouho silně pracuje, praská, chytá houby

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, málo pružné, napařené je ohebné

trvanlivost:

pod vodou a v suchu trvanlivé, jinak ne

dubsesychá:

tangenciálně: 0,8 - 7,3%radiálně: 3,2 - 3,3%podélně: 0,2 - 0,3%

nabývá:

tangenciálně: 7,78%radiálně: 3,1%podélně: 0,13%na váze: 60 -91%

praská, suší se v kůře a dlouho

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

velmi pevné a pružné, z mladých stromů houževnaté

trvanlivost:

nejtrvanlivější z evropských dřevin v suchu i vlhku

habr obecnýsesychá:

tangenciálně: 6,2 - 11,1%radiálně: 4,3 - 6,82%podélně: 0,21 - 1,05%

nabývá:

tangenciálně: 10,9%radiálně: 6,66%podélně: 0,4%na váze: 60%

vysychá pomalu a nerovnoměrně, bortí se a praská

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

trvanlivost:

málo trvanlivé, vydrží dlouho jen ve stálém suchu

hrušeň obecnásesychá:

tangenciálně: 5,5 - 6%radiálně: 2,9 - 3,94%podélně: 0,228%

nabývá:

tangenciálně: 12,7%radiálně: 3,94%podélně: 0,228%na váze: 91%

nebortí se

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

málo pružné, dost ohebné, tuhé, pevné, houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé, především v suchu

jabloň obecnásesychá:

tangenciálně: 5,7 - 9%radiálně: 3,1 - 6%podélně: 0,109%

nabývá:

tangenciálně: 7,39%radiálně: 3%podélně: 0,109%na váze: 86%

značně se bortí a praská

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, málo pružné

trvanlivost:

málo trvanlivé

jalovec obecnýsesychá:

tangenciálně: 2,3%radiálně: 1,3%podélně: 0,17%

nabývá:

tangenciálně: 2,3%radiálně: 1,3%podélně: 0,17%na váze: %

ohrožený druh

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

velmi pevné a tuhé, houževnaté (hl. od kořenů)

trvanlivost:

velmi na volném vzduchu i v uzavřeném prostoru

jasan ztepilýsesychá:

tangenciálně: 2,6 - 11,8%radiálně: 0,5 - 7,8%podélně: 0,187 - 0,821%

nabývá:

tangenciálně: 6,56%radiálně: 4,05%podélně: 0,821%na váze: 70%

velmi málo se bortí a praská

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, velmi pružné, ohebné a houževnaté

trvanlivost:

venku a v zemi málo trvanlivé, v suchu trvanlivé

javor klensesychá:

tangenciálně: 4,13 - 7,3%radiálně: 2 - 5,4%podélně: 0,062 - 0,2%

nabývá:

tangenciálně: 6,59%radiálně: 3,35%podélně: 0,072%na váze: 71 - 79%

v teple se bortí a praská

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, velmi pružné a houževnaté

trvanlivost:

venku málo trvanlivé, v suchu trvanlivé

javor mléčnýsesychá:

tangenciálně: 4,1 - 6,8%radiálně: 2,7 - 4,6%podélně: 0,062 - 0,2%

nabývá:

tangenciálně: 6,59%radiálně: 3,35%podélně: 0,072%na váze: 71 - 79%

v teple snadno praská a bortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

velmi pevné, pružné a houževnaté (h. víc než klen)

trvanlivost:

trvanlivé pouze v suchu

jedle bělokorásesychá:

tangenciálně: 2,4%radiálně: 1,9%podélně: 0,086 - 0,12%

nabývá:

tangenciálně: 8,13%radiálně: 4,82%podélně: 0,104%na váze: 83 - 123%

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

velmi pružné, málo ohebné

trvanlivost:

v suchu a pod vodou, porušuje se při kolísání vlhkosti

jilm polnísesychá:

tangenciálně: 2,7 - 8,5%radiálně: 1,2 - 4,6%podélně: 0,014 - 0,628%

nabývá:

tangenciálně: 6,22%radiálně: 2,94%podélně: 0,104%na váze: 102%

značně praská - musí se pomalu sušit

tvrdost:

III. středně tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, pružné, houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé, nejvíce v trvalém vlhku nebo suchu

jírovec maďal - kaštansesychá:

tangenciálně: 6,5 - 9,7%radiálně: 1,84 - 3%podélně: 0,08%

nabývá:

tangenciálně: 5,82%radiálně: 1,84%podélně: 0,088%na váze: %

málo se bortí

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

málo pružné, velmi ohebné

trvanlivost:

velmi málo trvanlivé, upotřebitelné jen v suchu

jíva rokytkasesychá:

tangenciálně: 1,9 - 9,2%radiálně: 0,9 - 4,8%podélně: 0,5 - 0,697%

nabývá:

tangenciálně: 7,31%radiálně: 2,48%podélně: 0,697%na váze: %

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

pružné, ohebné a houževnaté

trvanlivost:

málo trvanlivé, podléhá hnilobě jádra

lípa malolistásesychá:

tangenciálně: 8 - 10%radiálně: 1 - 7%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: 11,5%radiálně: 7,79%podélně: 0,208%na váze: 113%

praská, suché dřevo se nebortí a nepraská

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

málo pružné, ohebné a houževnaté

trvanlivost:

trvanlivé jen v suchu

modřín evropskýsesychá:

tangenciálně: 4,3%radiálně: 2,3%podélně: 0,1%

nabývá:

tangenciálně: 6,32%radiálně: 2,17%podélně: 0,075%na váze: 113%

málo se bortí

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

velmi pružné a pevné

trvanlivost:

nejvíce z jehličňanů, pod vodou rychle tvrdne

muk obecnýsesychá:

tangenciálně: 7,23 - 11,5%radiálně: 3,9 - 10%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

silně sesychá a praská, nebortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

velmi pevné, houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé

olše černá, lepkavásesychá:

tangenciálně: 4,15 - 9,8%radiálně: 2,9 - 6,5%podélně: 0,3 - 1,4%

nabývá:

tangenciálně: 5,07%radiálně: 2,91%podélně: 0,369%na váze: 136 - 163%

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

málo pevné a pružné, křehké a lámavé

trvanlivost:

velmi pod vodou, lepší na suchu, nesnáší kulm. vlhkosti

ořešák vlašskýsesychá:

tangenciálně: 4 - 17,6%radiálně: 2,6 - 8,2%podélně: 0,223%

nabývá:

tangenciálně: 6,25%radiálně: 3,53%podélně: 0,223%na váze: %

vyschlé dřevo se nebortí a nepraská

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

málo pružné a ohebné, tuhé

trvanlivost:

velmi, ale blána se brzy kazí

osikasesychá:

tangenciálně: 3,33 - 8,9%radiálně: 0,9 - 4,2%podélně: 0,022 - 0,7%

nabývá:

tangenciálně: 6,4%radiálně: 2,59%podélně: 0,125%na váze: 78 - 80%

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

pružné a pevné

trvanlivost:

v suchu trvanlivé

platan západnísesychá:

tangenciálně: 5 - 10%radiálně: 2 - 4%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

snadno bobtná, silně pracuje

tvrdost:

III. středně tvrdé

pružnost a pevnost:

trvanlivost:

málo trvanlivé

smrk obecný, ztepilýsesychá:

tangenciálně: 2,9 - 7,3%radiálně: 1,1 - 2,8%podélně: 0,076%

nabývá:

tangenciálně: 6,18%radiálně: 2,41%podélně: 0,076%na váze: 70 - 166%

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

z našich dřev nejpružnější a nejpevnější

trvanlivost:

poměrně dobrá

švestkasesychá:

tangenciálně: 1,8 - 11,3%radiálně: 1,8 - 2,5%podélně: 0,025%

nabývá:

tangenciálně: 5,22%radiálně: 2,02%podélně: 0,025%na váze: %

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

křehké v lomu, silně praská

trvanlivost:

malá, hlavně venku, v suchu červotočina

tissesychá:

tangenciálně: 2,6 - 4%radiálně: 2,4 - 2,9%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

silně ohrožený, dřevo výstředně rostlé

tvrdost:

IV. tvrdé, nejtvrdší z našich jehličňanů

pružnost a pevnost:

velmi tuhé, pružné a houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé

třešeňsesychá:

tangenciálně: 4,1 - 12,2%radiálně: 1,6 - 5%podélně: 0,112%

nabývá:

tangenciálně: 6,95%radiálně: 2,85%podélně: 0,112%na váze: 88%

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, ohebné a pružné

trvanlivost:

málo trvanlivé, běl se nepoužívá

trnovník akátsesychá:

tangenciálně: 2,7 - 8,9%radiálně: 2,7 - 5,1%podélně: 0,018 - 2,43%

nabývá:

tangenciálně: 8,52%radiálně: 3,84%podélně: 0,035%na váze: %

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, pružné, velmi ohebné

trvanlivost:

neobyčejně trvanlivé za všech poměrů

IV. hard

III. semihard<<< shrinks does not shrink >>>

II. soft

I. very soft!""#,?51*+T'.&

Wood in Relation to Environmentresearch - GIGAmap

Page 4: Rsd3 loop red-edited

Spruce 43,2%, 40 119 836 m³

The main problem is generally seen that the area is suffering with spruce monocultures that are not natural in low lands. Spruce wood is mainly preferred by the market for its fast growth thus fast income. No matter that conifers' wood from low lands have low quality in strength (Coulson, 2012). I don't see the biggest prob-lem of Central Bohemia in spruce monocultures for the reason that they are subject to natural succession and they will disappear while they are not artificially grown.

Silver Fir 0,8%, 40 758 847 m³

Is natural in highlands.

Pine 21,8%, 20 243 162 m³

Petr Pokorný in his pollen analysis proves high occurrence of pine forests all over the history. (Pokorný, 2011) Pine forests naturally grow in the lo-cations with low level of nutrients. (Němec & Hrib, 2009).

False Acacia 0,8%, 747 916 m³

The urgent problem are the monocul-tures of false acacia. The false acacia is coming from Asia and even though it's taking only 0,8% of existing forests and it spreads fast by producing chemicals that are killing the existing ecosystems.

Larch 6,7%, 6 173 639 m³

Other Broadleaves 0,4%, 340 563 m³

Willow 0,4%, 387 859 m³

Poplar 0,6%, 542 315 m³

Aspen 0,4%, 331 618 m³

Lime 1,0%, 959 284 m³

Wood in Relation to Environmentforests in Central Bohemia

Page 5: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentpine

Page 6: Rsd3 loop red-edited

JulyJanuary

mountains

low lands

year

Wood in Relation to Environmentannual variation of relative humidity

Page 7: Rsd3 loop red-edited

JulyJanuary

mountains

low lands

year

Wood in Relation to Environmentvariation of relative humidity

Page 8: Rsd3 loop red-edited

babykasesychá:

tangenciálně: 2,97 - 7,9%radiálně: 2,03 - 5,45%podélně: 0,4%

nabývá:

tangenciálně: 6,59%radiálně: 3,35%podélně: 0,072%na váze: 71 - 79%

v teple snadno praská a bortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

neobyčejně houževnaté, tuhé a pevné

trvanlivost:

v suchu trvanlivé

borovice černásesychá:

tangenciálně: 3,3 - 5,8%radiálně: 2,3 - 3,3%podélně: 0,1%

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

velmi pružné, pevné skoro jako mořín

trvanlivost:

velmi trvanlivé ve vodě, v suchu i střídání vlhkosti

borovice vejmutovkasesychá:

tangenciálně: 1,3 - 5%radiálně: 0,2 - 2,7%podélně: 0,04 - 0,16%

nabývá:

tangenciálně: 5%radiálně: 1,8%podélně: 0,16%na váze: %

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

málo pružné a pevné

trvanlivost:

málo trvanlivé, dřevo strších stromů trvanlivější

borovice obecná (sosna)sesychá:

tangenciálně: 2,0 - 6,8%radiálně: 0,6 - 3,8%podélně: 0,008 - 0,201%

nabývá:

tangenciálně: 5,72%radiálně: 3,04%podélně: 0,12%na váze: %

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

poměrně pružné a velmi pevné

trvanlivost:

velmi trvanlivé ve vodě, méně na suchu

břek (břekyně)sesychá:

tangenciálně: 5,7 - 9%radiálně: 3,3 - 6,9%podélně: 0,008 - 0,201%

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

vyschlé dřevo nepraská a nebortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, pružné , ohebné, velmi houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé

bříza bílá - obecnásesychá:

tangenciálně: 3,19 - 9,3%radiálně: 1,7 - 7,19%podélně: 0,008 - 0,201%

nabývá:

tangenciálně: 9,3%radiálně: 3,68%podélně: 0,222%na váze: 91 -97%

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

pevné, ohebné, houževnaté v kroucení

trvanlivost:

ve vlhku a v zemi málo trvanlivé, v suchu víc

buk lesnísesychá:

tangenciálně: 5 - 10,7%radiálně: 2,3 - 6%podélně: 0,2 - 0,34%

nabývá:

tangenciálně: 8,06%radiálně: 5,03%podélně: %na váze: 63 -99%

dlouho silně pracuje, praská, chytá houby

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, málo pružné, napařené je ohebné

trvanlivost:

pod vodou a v suchu trvanlivé, jinak ne

dubsesychá:

tangenciálně: 0,8 - 7,3%radiálně: 3,2 - 3,3%podélně: 0,2 - 0,3%

nabývá:

tangenciálně: 7,78%radiálně: 3,1%podélně: 0,13%na váze: 60 -91%

praská, suší se v kůře a dlouho

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

velmi pevné a pružné, z mladých stromů houževnaté

trvanlivost:

nejtrvanlivější z evropských dřevin v suchu i vlhku

habr obecnýsesychá:

tangenciálně: 6,2 - 11,1%radiálně: 4,3 - 6,82%podélně: 0,21 - 1,05%

nabývá:

tangenciálně: 10,9%radiálně: 6,66%podélně: 0,4%na váze: 60%

vysychá pomalu a nerovnoměrně, bortí se a praská

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

trvanlivost:

málo trvanlivé, vydrží dlouho jen ve stálém suchu

hrušeň obecnásesychá:

tangenciálně: 5,5 - 6%radiálně: 2,9 - 3,94%podélně: 0,228%

nabývá:

tangenciálně: 12,7%radiálně: 3,94%podélně: 0,228%na váze: 91%

nebortí se

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

málo pružné, dost ohebné, tuhé, pevné, houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé, především v suchu

jabloň obecnásesychá:

tangenciálně: 5,7 - 9%radiálně: 3,1 - 6%podélně: 0,109%

nabývá:

tangenciálně: 7,39%radiálně: 3%podélně: 0,109%na váze: 86%

značně se bortí a praská

tvrdost:

VI. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, málo pružné

trvanlivost:

málo trvanlivé

jalovec obecnýsesychá:

tangenciálně: 2,3%radiálně: 1,3%podélně: 0,17%

nabývá:

tangenciálně: 2,3%radiálně: 1,3%podélně: 0,17%na váze: %

ohrožený druh

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

velmi pevné a tuhé, houževnaté (hl. od kořenů)

trvanlivost:

velmi na volném vzduchu i v uzavřeném prostoru

jasan ztepilýsesychá:

tangenciálně: 2,6 - 11,8%radiálně: 0,5 - 7,8%podélně: 0,187 - 0,821%

nabývá:

tangenciálně: 6,56%radiálně: 4,05%podélně: 0,821%na váze: 70%

velmi málo se bortí a praská

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, velmi pružné, ohebné a houževnaté

trvanlivost:

venku a v zemi málo trvanlivé, v suchu trvanlivé

javor klensesychá:

tangenciálně: 4,13 - 7,3%radiálně: 2 - 5,4%podélně: 0,062 - 0,2%

nabývá:

tangenciálně: 6,59%radiálně: 3,35%podélně: 0,072%na váze: 71 - 79%

v teple se bortí a praská

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, velmi pružné a houževnaté

trvanlivost:

venku málo trvanlivé, v suchu trvanlivé

javor mléčnýsesychá:

tangenciálně: 4,1 - 6,8%radiálně: 2,7 - 4,6%podélně: 0,062 - 0,2%

nabývá:

tangenciálně: 6,59%radiálně: 3,35%podélně: 0,072%na váze: 71 - 79%

v teple snadno praská a bortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

velmi pevné, pružné a houževnaté (h. víc než klen)

trvanlivost:

trvanlivé pouze v suchu

jedle bělokorásesychá:

tangenciálně: 2,4%radiálně: 1,9%podélně: 0,086 - 0,12%

nabývá:

tangenciálně: 8,13%radiálně: 4,82%podélně: 0,104%na váze: 83 - 123%

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

velmi pružné, málo ohebné

trvanlivost:

v suchu a pod vodou, porušuje se při kolísání vlhkosti

jilm polnísesychá:

tangenciálně: 2,7 - 8,5%radiálně: 1,2 - 4,6%podélně: 0,014 - 0,628%

nabývá:

tangenciálně: 6,22%radiálně: 2,94%podélně: 0,104%na váze: 102%

značně praská - musí se pomalu sušit

tvrdost:

III. středně tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, pružné, houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé, nejvíce v trvalém vlhku nebo suchu

jírovec maďal - kaštansesychá:

tangenciálně: 6,5 - 9,7%radiálně: 1,84 - 3%podélně: 0,08%

nabývá:

tangenciálně: 5,82%radiálně: 1,84%podélně: 0,088%na váze: %

málo se bortí

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

málo pružné, velmi ohebné

trvanlivost:

velmi málo trvanlivé, upotřebitelné jen v suchu

jíva rokytkasesychá:

tangenciálně: 1,9 - 9,2%radiálně: 0,9 - 4,8%podélně: 0,5 - 0,697%

nabývá:

tangenciálně: 7,31%radiálně: 2,48%podélně: 0,697%na váze: %

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

pružné, ohebné a houževnaté

trvanlivost:

málo trvanlivé, podléhá hnilobě jádra

lípa malolistásesychá:

tangenciálně: 8 - 10%radiálně: 1 - 7%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: 11,5%radiálně: 7,79%podélně: 0,208%na váze: 113%

praská, suché dřevo se nebortí a nepraská

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

málo pružné, ohebné a houževnaté

trvanlivost:

trvanlivé jen v suchu

modřín evropskýsesychá:

tangenciálně: 4,3%radiálně: 2,3%podélně: 0,1%

nabývá:

tangenciálně: 6,32%radiálně: 2,17%podélně: 0,075%na váze: 113%

málo se bortí

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

velmi pružné a pevné

trvanlivost:

nejvíce z jehličňanů, pod vodou rychle tvrdne

muk obecnýsesychá:

tangenciálně: 7,23 - 11,5%radiálně: 3,9 - 10%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

silně sesychá a praská, nebortí se

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

velmi pevné, houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé

olše černá, lepkavásesychá:

tangenciálně: 4,15 - 9,8%radiálně: 2,9 - 6,5%podélně: 0,3 - 1,4%

nabývá:

tangenciálně: 5,07%radiálně: 2,91%podélně: 0,369%na váze: 136 - 163%

tvrdost:

II. měkké

pružnost a pevnost:

málo pevné a pružné, křehké a lámavé

trvanlivost:

velmi pod vodou, lepší na suchu, nesnáší kulm. vlhkosti

ořešák vlašskýsesychá:

tangenciálně: 4 - 17,6%radiálně: 2,6 - 8,2%podélně: 0,223%

nabývá:

tangenciálně: 6,25%radiálně: 3,53%podélně: 0,223%na váze: %

vyschlé dřevo se nebortí a nepraská

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

málo pružné a ohebné, tuhé

trvanlivost:

velmi, ale blána se brzy kazí

osikasesychá:

tangenciálně: 3,33 - 8,9%radiálně: 0,9 - 4,2%podélně: 0,022 - 0,7%

nabývá:

tangenciálně: 6,4%radiálně: 2,59%podélně: 0,125%na váze: 78 - 80%

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

pružné a pevné

trvanlivost:

v suchu trvanlivé

platan západnísesychá:

tangenciálně: 5 - 10%radiálně: 2 - 4%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

snadno bobtná, silně pracuje

tvrdost:

III. středně tvrdé

pružnost a pevnost:

trvanlivost:

málo trvanlivé

smrk obecný, ztepilýsesychá:

tangenciálně: 2,9 - 7,3%radiálně: 1,1 - 2,8%podélně: 0,076%

nabývá:

tangenciálně: 6,18%radiálně: 2,41%podélně: 0,076%na váze: 70 - 166%

tvrdost:

I. velmi měkké

pružnost a pevnost:

z našich dřev nejpružnější a nejpevnější

trvanlivost:

poměrně dobrá

švestkasesychá:

tangenciálně: 1,8 - 11,3%radiálně: 1,8 - 2,5%podélně: 0,025%

nabývá:

tangenciálně: 5,22%radiálně: 2,02%podélně: 0,025%na váze: %

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

křehké v lomu, silně praská

trvanlivost:

malá, hlavně venku, v suchu červotočina

tissesychá:

tangenciálně: 2,6 - 4%radiálně: 2,4 - 2,9%podélně: %

nabývá:

tangenciálně: %radiálně: %podélně: %na váze: %

silně ohrožený, dřevo výstředně rostlé

tvrdost:

IV. tvrdé, nejtvrdší z našich jehličňanů

pružnost a pevnost:

velmi tuhé, pružné a houževnaté

trvanlivost:

velmi trvanlivé

třešeňsesychá:

tangenciálně: 4,1 - 12,2%radiálně: 1,6 - 5%podélně: 0,112%

nabývá:

tangenciálně: 6,95%radiálně: 2,85%podélně: 0,112%na váze: 88%

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, ohebné a pružné

trvanlivost:

málo trvanlivé, běl se nepoužívá

trnovník akátsesychá:

tangenciálně: 2,7 - 8,9%radiálně: 2,7 - 5,1%podélně: 0,018 - 2,43%

nabývá:

tangenciálně: 8,52%radiálně: 3,84%podélně: 0,035%na váze: %

tvrdost:

IV. tvrdé

pružnost a pevnost:

pevné, pružné, velmi ohebné

trvanlivost:

neobyčejně trvanlivé za všech poměrů

IV. hard

III. semihard<<< shrinks does not shrink >>>

II. soft

I. very soft

Wood in Relation to Environmentwood shrinkage

Page 9: Rsd3 loop red-edited

Reaction wood in tangential section warps in unexpected directions within the same humidity conditions. More than half of the samples bends the opposite direction. The same occurance has been opserved in regullar pine wood in one from ten samples. This behaviour latter disappeared.

A fence covered by algae was observed.The wood with algae has approximately from two to four lower percentage of moisture content than the wood without it.This feature can be used in relation to wood warping.

Samples of Apatococcus and Klebsormidium were grown on ash, false acacia and pine wood samples. While Apatococcus is growing qite well, Klebsormidium died after certain time. The best succes was on ash wood followed by false acacia and than pine wood.

Four types of samples were observed on regullar green and dry wood: rectangular shape, parallelogram, rhombus and rect-angle with notches. There was not so much difference between green and dry wood. The rhombus shape was bending the most, continued with parallelogram and after that rectangle. The rhombus bends into 2cm difference, the rectangle 1cm on 30cm wide plate.

The rectangle with notches was at the begining not warping at all and latter on bended into a state where it stays not in dependancy on relative humidity.

False acacia reaction wood

Pineregullar wood

Fence with algaeNové Město nad Metují

ApatococcusKlebsormidium

different direction of warping in reaction woodwood warping in relation to shape - 10%

RH, 21°Cmoisture content in relation to algae appereance

growth of algae in relation to different species of wood

1 cm

0%

3%

2 cm

Environmental Pavilion Concept

The pavilion reacts to relative hu-midity by warping it’s wings in the opposite direction. Thanks to that, the pavilion closes when it’s humid and opens when dry weather. The concept of the opposite fibre ori-entation it tangential section was further developped into different performative systems proposals.

00_Movable Wall Concept

01_Movable Wall Concept

02_Performative Sunshading Concept

03_Performative Facade Concept

04_Performative Facade Concept

05_Performative Facade Concept

06_Performative Facade Concept

07_Performative Facade Concept

08_Concept Sponge

09_Concept Ray

Concept Sponge

The performative fasade con-cept is generating 1 cm² holl per 10 cm² area of the pan-elling.The panells are interdepen-dent

Concept Ray

The performative fasade con-cept is generating 1 cm² holl per 7,2 cm² area of the panelling.The panells are not interde-pendent.

System Ray2

Concept Ray was developed further for the protection from rain. It is based on the fact that the plates from the center of tree trunk warp more than the others. The system is generating 1 cm² holl per 7,8 cm² area of the panelling.

Folding of the plates is arranged so, that they create three layers which lead the rain water down from the system.

Based on the discussion with the producer a supportive system was developed so, taht its parts are dif-ficult to produce and nor easy to copy.

The working prototype

Prototype model

Wood in Relation to Environmentresearch map

Page 10: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentwood warping - pine

Page 11: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentwood warping - pine

Page 12: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentwood warping - pine

Page 13: Rsd3 loop red-edited

rhombus 2 cmtrapezoid 1,5 cmsquare 1cm

Wood in Relation to Environmentwarping of shapes

Page 14: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentsystem ray 2

Page 15: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentsystem ray 2 - prototype

Page 16: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentsystem ray 2 - prototype

Page 17: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentMausoleum of Sultan Oljeitu, Sultaniyeh in Iran

Page 18: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentenvironmental pavilion

Page 19: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentenvironmental pavilion

Page 20: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentenvironmental pavilion

Page 21: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentcopy file sharing

Page 22: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentfirst meeting

Page 23: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentfacebook group

Page 24: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentblog

Page 25: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentMINI-map Anna Hrůšová

Page 26: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentMINI-map Jakub Kopecký

Page 27: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentMINI-map Barbora Slvíčková and Petr Tůma

Page 28: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentMINI-map Antonín Hůla

Page 29: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentLoop - Antonín Hůla

Page 30: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentLoop - Antonín Hůla

Page 31: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentresponsibilities

1. design

2. GH model

3. GIGA - map

4. structure and joinery

5. panelling

6. blog

7. locations

Page 32: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentAnna Hrůšová - digital design draft

Page 33: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentAnna Hrůšová and Jiří Pokorný - physical design draft

Page 34: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentJiří Pokorný - physical GIGA - map WIP redone

Page 35: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentHrůšová WIP - digital GIGA - map WIP redone

STATICKÁ ANALÝZAdonkey

function: consultantname: Jan Suchánekprofession: structural engineerin matter: construction

CONSULTATION OF CONSTRUCTIONJAN SUCHÁNEK

function: consultantname: Lukáš Faltaprofession: construction engineerin matter: software

function: sponsorname: Pavel Dufekprofession: businessmanin matter: wood

function: consultantname: Jiří Šavkaprofession: specialist in 3D technologyin matter: 3D scanning

function: consultantname: Martin Plešingerprofession: mathematicianin matter: definition of shape

function: consultantname: Tomáš Sixtaprofession: mathematicianin matter: recursive equations

function: consultantname: Petr Zelenýprofession: 3D modelin matter: microscripe

function: contactname: Radomír Mendrickýprofession: specialist in 3D measuringin matter: 3D scanning

function: consultantname: Petr Mikešprofession: specialist in nanotechnologyin matter: 3D scanning

three ways of searching curves- geometric analyses- mathematical equation- microscripe

MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN MON TUE WED THU FRI SAT SUN5th March 6th March 7th March

10th March 11th March

8th March 9th March

5th April 6th April 7th April 8th April 9th April 16th April 17th April 18th April 19th April1st April 2nd April 3rd April 4th April 5th May 6th May 7th Mayl 8th May 9th May 10th Mayl 11th Mayl1st May 2nd May 3rd May 4th May11th April 12th April 13th April 14th April 15th April 26th April 27th April 28th April 29th April 30th April21th April20th April 22th April 23th April 24th April 25th April10th April13th March 14th March12th March 15th March 16th March 18th March 19th March17th March 20th March 22th March 23th March21th March 25th March 26th March24th March 27th March 29th March 30th March 31th March28th March

4th week 5th week 6th week 7th week 8th week 7th week 9th week 10th week 11th week

GRASSHOPPER WORKSHOP

WAYS OF SEARCHING CURVES

WORKSHOP WORKSHOP FLD

Gradient

We did the same with showing full size images of our designs as well.

LOOP

tenisák na kouli

the winner is....

And our Giga map is in progress already

This weekend we held another

workshop in our studio, this

time it’s all about teamwork…

Go on!

Microscripting geometry of a model for our pavilion

FEM analysis of the pavilion via Grasshopper and Donkey

Our design visuaisation Grasshopper model progress of the pavilion - final stages

Manual for paper model of the pavilion

On Wednesday we took a visit to the FLD´s workshop

Second day of our weekend workshop: Today we work with Grasshopper, Donkey and Lady bug!

Today we started another of our weekend workshops, so let´s go to work on it now!This is a basic graphic scheme we´ll use for our

final GIGA map

And the winning design is........LOOP by Antonín Hůla! Congratulations!

Kuželová křivka

Checking out a place in TU Liberec area where our pavillion should be relocated after it’s journey of expo-sitions…

We’ve finally make it to finish a Grasshopper script for splats cutting!

This week we made fragment model of the pavilion and……..surprise! It holds together!!

surface

viviani’s curve and solid intersection

ZRCADLENÍ

GEOMETRIC ANALYSES

MATHEMATICAL EQUATION

MICROSCRIBE

MICROSCRIBE

adding parameters to folding scheme

rozhodování o počtu žeber60

5055

40

SESTAVOVÁNÍ ŽEBER

Plocha drží dostředné paprsky stále v rovině. Propojí se lamelama, které by měly být části kuželové plochy, ale ve skutečnosti se dají nahradit rovným prknem. Můžou se střídat cik cak, v jednom poli jedním směrem a v dalším zas opačně, tak jak je papír poskládaný. Jednotlivé segmenty vějíře.

Model, kdy kužel rozuje v rovině, okol vrcholu a po základně se pohybuje bod tak, aby po 360° opsal prostorovou sinusoidu. To je základní model.Náš prostorový model je asi trošku složitější, kužel nerotuje okolo vrcholu, ale okolo bodu na ose.Ještě složitější model je, když se kužel rozkmitá, nebo začne měnit vrcholový úhel, ale to vše jsou jen složitější případy toho prvního.

ořezané lamely

objednalo se dřevo

konstrukční prvky ( rozměry)PRKNA (lamely a žebra) 200 x 20 x 2700 mmHRANOLKY (příčné zavětrování): 50 x 20 x 2700 mmPANELY: 5 x 260 x 2700 mm

objednaný objem dřeva

PRKNA: 2,5 m3

HRANOLKY: 0,5 m3

PANELY: 0,5 m3

NÁŘADÍ3 x akumulační vrtačka1 x bruska1 x maflik 3 x ráčna

ztužení ocelovými taženými prvky (lano, závitové tyče)

POČTY PRVKŮ- vruty HBS - 1000 ks- vruty VGZ - 2000 ks- HBS 440 - 900 ks- šrouby KOT -500 ks + 2 x podložky a matky

STATIKAA) GRASSHOPPER + DONKEYB) SCIA - formát dwgC) RFEM - formát dfx, iges, step, dwg

13_M_ fungující gravírování lamel a zavětrování

Final apperance But we fought full size showing of GIGA-maps. It took quite a long time and after multiple attemts we decided to ad a link to another page where you can see full size images.

We separated main things to pages.

VÝKRES ZKUŠEBNÍCH PRVKŮTECHNICAL DRAWING FOR TEST OF ELEMENTS

detail táhelkřížové propletení podél krajních lamel.total low-cost napínání jde udělat dubovými klínky, low-tech varianta se závitovým okem. prostý zářez se bude otlačovat a nejde vypínat, leda tak navlečenýma podložkama jako na bubnu.

´

´

´

´

´

´

´

´

´

´

´

´

1:5

ZKUŠEBNÍ ŽEBRO

FLD

TAKHLE BY MOHLY VYPADAT SPOJE-čepy POSSIBILITY OF JOINT - mortise joint

střídavý směr lamelalternating the direction of the lamella

stejný směr lamelsame direction of the lamella

same direction of lamellas

THE MORE SUN THE BIGGER PANELLS

THE MORE SUN THE SMALLER PANELLS

BLOG

GRASSHOPPER

CONSTRUCTIONAND DETAILS

PANELLING

DESIGN

NEWStenisák na kouli

tenisák na kouli

Microscripe curves

varianta orezané lamelycropped lamellas version

varianta ořezané lamely s panellincropped lamellas with panelling

“Tondach” version

“Manča” version

“Petr” version

THICKNESS 0,5 CM

Panelling designpossibilities of panelling

inspiration in traditional wooden facade

“Tondach” version

ornamental one

according to the maximum size of wood

panelling gradient

nutnost posunutí zavětrování

panelling navazuje na lamelypanelling continue to lamella

panelling do půlky lamelpanelling to half of lamella

panelling zkracen na 26 cmpanelling are truncated to 26 cm

SUN ANALYSES

VODÍCÍ PRKNA

1

12

2200

20

200

5

Po!adí vzorku Datum "as Ozn. 1 Ozn. 2 Doba zkoušky (s) Síla FH (N) Délka dráhy dLH (mm) Poznámka Schéma namáhání vzorku

1

29.4.2014 16:18 01 TAHVruty: 3x HBS6100 necelozávitové

Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!né hlavy

200 8147 18,02

Zkušební vzorek pro stanovení doby trvání zkoušky

2

29.4.2014 16:26 02 TAHVruty: 3x HBS6100 necelozávitové

Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!né hlavy

50 8355 13,99 Došlo k deformaci materiálu prkna pod hlavami vrutu, hlavy vrut$ prošly skrz

vrchní prkno, nedošlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny

3

29.4.2014 16:31 03 TAHVruty: 3x HBS6100 necelozávitové

Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!né hlavy

48 7803 13,73 Došlo k deformaci materiálu prkna pod hlavami vrutu, hlavy vrut$ prošly skrz

vrchní prkno, nedošlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny

4

29.4.2014 16:33 04 TAHVruty: 3x HBS6100 necelozávitové

Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!né hlavy

58 9444 15,35 Došlo k deformaci materiálu prkna pod hlavami vrutu, hlavy vrut$ prošly skrz

vrchní prkno, nedošlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny

5

29.4.2014 16:36 05 TAH Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6100

28 5291 8,6Došlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, ve chvíli dosednu& prkna na hlavy vrut$

docházelo k jeho deformaci

6

29.4.2014 16:41 06 TAHVruty: 2x VGZ7100 celozávitový

vrut (krajní) 1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6100

50 5896 (5600) 14,12 Došlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, ve chvíli dosednu& prkna na hlavy vrut$

docházelo k jeho deformaci, z grafu ode'tena výsledná hodnota 5600 N (z

d$vodu dosednu& prkna na hlavy vrut$)

7

29.4.2014 16:44 07 TAH

Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6100

47 5370 (4850) 8,92 Došlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, ve chvíli dosednu& prkna na hlavy vrut$

docházelo k jeho deformaci. Vzorek byl upnut excentricky - jeden krajní vrut

byl vytahován z prkna s rovnob!"nými vlákny, do chvíle dosednu& prkna na hlavu vrutu, druhý vrut bez zm!ny, z

grafu ode'tena výsledná hodnota 4850 N (z d$vodu dosednu& prkna na hlavy

vrut$)

8

29.4.2014 16:48 08 TAH Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6100,

krajní vruty VGZ7100 pod úhlem cca 10°

48 5552 6,36

Došlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, ve chvíli dosednu& prkna na hlavy vrut$

docházelo k jeho deformaci.

9

29.4.2014 16:51 09 TAH Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6103,

krajní vruty VGZ7100 pod úhlem cca 10°

55 6119 7,73

Došlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, ve chvíli dosednu& prkna na hlavy vrut$

docházelo k jeho deformaci.

10

29.4.2014 16:52 10 TAH Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6100,

krajní vruty VGZ7100 pod úhlem cca 10°

51 5998 6,82

Došlo k vyta"ení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, ve chvíli dosednu& prkna na hlavy vrut$

docházelo k jeho deformaci.

Po!adí vzorku Datum "as Ozn. 1 Ozn. 2 Doba zkoušky (s) Síla FH (N) Délka dráhy dLH(mm) Poznámka Schéma namáhání vzorku

1

29.4.2014 17:05 01 SMYK Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6100

240 7009 (1500) 20,05Zkušební vzorek pro stanovení doby trvání zkoušky, hlava spodního vrutu VGZ7100 od(íznuta, z grafu ode'tena

výsledná hodnota 1500 N

2

29.4.2014 17:21 02 SMYK Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6101

115 8745 (1600) 19,02 Došlo k deformaci materiálu, za t!chto podmínek zále"í p(edevším na

materiálových vlastnostech d(eva, z grafu ode'tena výsledná hodnota 1600

N

3

29.4.2014 17:26 03 SMYK Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6103,

krajní vruty VGZ7100 pod úhlem cca 10°

140 9764 (2000) 23,29Došlo k deformaci materiálu, za t!chto

podmínek zále"í p(edevším na materiálových vlastnostech d(eva, došlo k prasknu& prkna nad hlavou spodního vrutu, z grafu ode'tena

výsledná hodnota 2000 N

4

29.4.2014 17:31 04 SMYK Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6103,

krajní vruty VGZ7100 pod úhlem cca 10°

115 6223 (2000) 19,43Došlo k deformaci materiálu, za t!chto

podmínek zále"í p(edevším na materiálových vlastnostech d(eva, z

grafu ode'tena výsledná hodnota 2000 N

5

29.4.2014 17:39 05 SMYK Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6101

4760 8,82Došlo k porušení (prasknu&) celého prkna s vlákny rovnob!"nými k ose

vrut$, zkušební vzorek byl podlo"en pod prost(edním rutem HBS6100

6

29.4.2014 17:44 06 SMYK Vruty: 2x VGZ7100 celozávitový vrut (krajní)

1x HBS6100 necelozávitový vrut Umíst!ní: rovnob!"n! s vlákny, zapušt!n pouze vrut HBS6102

85 48458 (9000) 15,88 Došlo k vylomení vrut$ z prkna s rovnob!"nými vlákny, zkušební vzorek byl podlo"en v prostoru mezi vruty, z

grafu ode'tena výsledná hodnota 9000 N

PROSTÝ TAH

SMYK

Page 36: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentJiří Pokorný - physical GIGA - map - Final

Page 37: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentHrůšová - digital GIGA - Final

Page 38: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to EnvironmentHůla - MicroScribe

Page 39: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentstructural analysis in Donkey

Page 40: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentjoints testing

Page 41: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentenvironmental pavilion Loop

Page 42: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentenvironmental pavilion Loop

Page 43: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentsolar analysis in Ladubug

Page 44: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentoppening of EnviroCity

Page 45: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentoppening of EnviroCity - Lunchmeat

Page 46: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentoppening of EnviroCity - Lunchmeat

Page 47: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentdiscussion vith Nadace Proměny

Page 48: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentconclusion

The GIGA-map is ricing new questions in the design

process and therefore generating it.

It’s time basis creates an overview and control about

the design stage and deadlines.

It is a great tool for the other professions to get over-

view of the project and involve themselves more, than

to be just asked questions.

It is a good tool to draft the design concept of the paper

based GIGA-map in the PC first.

Page 49: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentconclusion

Creating a MINI-maps for each individual student/group

was a good starting point that lead the students into

the study.

The use of my own research GIGA-map gave a good

study material for the students, who, thanks to the time

schedule, couldn’t go so deep into the wood research

themselves.

The time-line GIGA-map is a good tool for the process

but might not be working for the final representation.

The sticker method might work, but only in the very

first stage of the GIGA-mapping.

Page 50: Rsd3 loop red-edited

Wood in Relation to Environmentconclusion

The coplex overview helped us to develop the concept

of performative wood!