Top Banner
21.3.2013 1 Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý – subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný – objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní (slouží k měření) spektrometry, spektroskopy zkoumání rozloženého světla (vlastnosti zdroje) složení hvězd refraktometry (měření indexu lomu) interferometry (využití interference) měření vzdáleností koncentrace plynů polarizační přístroje (zkoumání vlastností látek v polarizovaném světle) koncentrace bílkovin v roztocích fotometrické přístroje (měření intenzity světla) účelem optických přístrojů je zvětšení zorného úhlu lze pak pozorovat předměty pro „neozbrojené oko“ příliš vzdálené (dalekohled) nebo příliš malé (lupa, mikroskop) oko dokáže z konvenční zrakové vzdálenosti (d=25 cm) rozlišit dva body vzdálené 0,08 mm určete zorný úhel tomu odpovídající výsledek 1‘ (jsme schopni pozorovat předměty pod zorným úhlem 1‘) z této hodnoty určete, jak velký je ještě rozpoznatelný předmět vzdálený 1 km 32 cm Lupa spojka s ohniskovou vzdáleností menší než je konvenční zraková vzdálenost (f < d) jaká je tedy optická mohutnost takové lupy? větší než 4D předmět je umístěn v předmětovém ohnisku lupy, příp. ve vzdálenosti o něco menší (a ≤ f) obraz je zdánlivý, vzpřímený a zvětšený jednoduchou lupou dosáhneme zvětšení maximálně cca 6x, při větším zvětšení dochází k výrazným optickým vadám zvětšení zorného úhlu u lupy úhlové zvětšení γ = d / a d ... konvenční zraková vzdálenost (25 cm) a ... vzdálenost předmětu
9

Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

Sep 22, 2019

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

1

Optické přístroje

úvod

Rozdělení • přístroje zobrazovací

– obraz zdánlivý – subjektivní přístroje

• lupa

• mikroskop

• dalekohled

– obraz skutečný – objektivní přístroje

• fotoaparát

• projekční přístroje

• přístroje laboratorní (slouží k měření) – spektrometry, spektroskopy – zkoumání

rozloženého světla (vlastnosti zdroje)

• složení hvězd

– refraktometry (měření indexu lomu)

– interferometry (využití interference)

• měření vzdáleností

• koncentrace plynů

– polarizační přístroje (zkoumání vlastností látek v polarizovaném světle)

• koncentrace bílkovin v roztocích

– fotometrické přístroje (měření intenzity světla)

• účelem optických přístrojů je zvětšení zorného úhlu – lze pak pozorovat předměty pro „neozbrojené oko“ příliš vzdálené (dalekohled) nebo příliš malé (lupa, mikroskop)

• oko dokáže z konvenční zrakové vzdálenosti (d=25 cm) rozlišit dva body vzdálené 0,08 mm

• určete zorný úhel tomu odpovídající – výsledek 1‘ (jsme schopni pozorovat předměty pod

zorným úhlem 1‘)

• z této hodnoty určete, jak velký je ještě rozpoznatelný předmět vzdálený 1 km – 32 cm

Lupa

• spojka s ohniskovou vzdáleností menší než je konvenční zraková vzdálenost (f < d)

• jaká je tedy optická mohutnost takové lupy?

– větší než 4D

• předmět je umístěn v předmětovém ohnisku lupy, příp. ve vzdálenosti o něco menší (a ≤ f)

• obraz je zdánlivý, vzpřímený a zvětšený

• jednoduchou lupou dosáhneme zvětšení maximálně cca 6x, při větším zvětšení dochází k výrazným optickým vadám

zvětšení zorného úhlu u lupy

úhlové zvětšení γ = d / a

d ... konvenční zraková vzdálenost (25 cm)

a ... vzdálenost předmětu

Page 2: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

2

příklad

• Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti 4 cm před lupou. Jaká je optická mohutnost lupy a jaké je v daném případě její úhlové zvětšení?

mikroskop

• základní části jsou objektiv (blíže k pozorovanému objektu) a okulár (blíže k oku)

• objektiv je spojka (z několika čoček) s malou ohniskovou vzdáleností (řádově milimetry)– vytvoří zvětšený a skutečný obraz (uvnitř tubusu přístroje)

• tento obraz prohlížíme okulárem, který má stejnou funkci jako lupa

zobrazení mikroskopem

F1´ o.o.

y F2´

F1

F2

y´´

objektiv okulár

obraz je zvětšený a převrácený

zvětšení mikroskopu • optický interval ∆ je vzdálenost obrazového

ohniska objektivu a předmětového ohniska okuláru

• zvětšení mikroskopu je součin zvětšení objektivu (γ1) a okuláru (γ2) a platí

• kde d je konvenční zraková vzdálenost (d= 25 cm), f1 je ohnisko objektivu, f2 je ohnisko okuláru

21´FF

21

21 .f

d

fZ

příklad

• Ohnisková vzdálenost objektivu mikroskopu je 0,8 cm, okuláru 5 cm, vzdálenost mezi objektivem a okulárem je 21 cm. Určete zvětšení mikroskopu.

Page 3: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

3

mikroskop v historii

• předchůdci mikroskopu: rok 1590 – Z. Jansen, Holandsko

• 1610 – G. Galilei

• mikroskop – r. 1676 – A. van Leewenhoek, Holandsko

použití mikroskopu

• biologie, lékařství, mineralogie

• optické přístroje dosahují zvětšení max. 1000krát (při větším zvětšení bude obraz zkreslený)

• elektronové mikroskopy (na principu „skenování“ povrchu svazkem elektronů) mají zvětšení až v řádu statisíců

dalekohled

• podle konstrukce – zrcadlový dalekohled = reflektor

– čočkový dalekohled = refraktor

• podle účelu: – dalekohledy astronomické

– dalekohledy pozemní (terestrické) - včetně zaměřovacích a geodetických

– divadelní kukátka

– triedry

Základní typy čočkových dalekohledů

F1´= F2 o.o.

F2´

F1 y´

objektiv

okulár

Keplerův (astronomický) dalekohled - 2 spojky, obraz je převrácený

při zaostření na nekonečno ohniska splývají

Zvětšení Keplerova dalekohledu

• Z = f1:f2 , kde f1 je ohnisková vzdálenost objektivu, f2 je ohnisková vzdálenost okuláru

Použití Keplerova dalekohledu • astronomické refraktory – krátký film

• triedry pro pozemská pozorování

příklady

• Objektiv Keplerova dalekohledu má ohniskovou vzdálenost 1,5 m, okulár 6 cm. V jakém zorném úhlu se v něm jeví Měsíc, jestliže se bez dalekohledu jeví v zorném úhlu 0,5°?

• Keplerův dalekohled, jehož objektiv a okulár jsou při zaostření na nekonečno od sebe vzdáleny 80 cm, zvětšuje 19krát. Určete ohniskovou vzdálenost objektivu a okuláru.

Page 4: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

4

triedr – obsahuje převracecí hranoly a obraz tedy není převrácený

refraktor

čočkový dalekohled – hvězdárna v

Nice

Galileův dalekohled – systém spojka + rozptylka

–použití: divadelní kukátko

–obraz je vzpřímený, nepotřebuje převracecí hranoly

– krátký film

dalekohled v historii

• 1608 – Hans Lippershey, Holandsko

• 1609 – G. Galilei – typ spojka + rozptylka – astronomická pozorování (objev čtyř měsíců Jupitera – „galileovské měsíce“) – viz zde

• 1611 – J. Kepler

fotoaparát

Page 5: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

5

základní části fotoaparátu

• objektiv

• závěrka

• světlocitlivý materiál (film, senzor)

schéma zrcadlovky objektiv

-soustava spojek

• širokoúhlý - malá ohnisková vzdálenost

• teleobjektiv

– velké ohnisko

příklad

• určete, jak daleko může být předmět, aby se zobrazil na celou výšku políčka filmu (24 mm), jestliže jeho výška je 5 m a ohnisko objektivu

a) 28 mm (širokoúhlý)

b) 50 mm (základní)

c) 200 mm (teleobjektiv)

Page 6: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

6

světelnost objektivu

• bezrozměrná hodnota udávající, jaký poměr světla objektiv propustí vzhledem k ideálnímu objektivu (světelnost 1) – je nepřímo úměrná kvalitě objektivu

• např. světelnost 2 značí, že objektiv propustí ½ dopadajícího světla

• souvisí s pojmem clona

Clona objektivu

• reguluje pomocí zákrytových lamel množství světla, které objektivem prochází

• obr. 1 – clona č. 2,8 (propustí 1 / 2,8 dopadajícího světla

• obr. 2 – clona č. 22 (propustí 1 / 22 dopadajícího světla

různé příklady velikostí clony Hloubka ostrosti

• clona dále ovlivňuje tzv. hloubku ostrosti snímku – vyšší clonové číslo znamená, že snímek bude ostrý ve větším rozsahu vzdáleností od přístroje

stejný motiv s použitím nižšího (vlevo) a vyššího (vpravo) clonového čísla

Závěrka • zařízení, které umožňuje vstup světla na film

(senzor) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice)

• u běžných digitálních fotoaparátů je závěrka elektronická – data se načítají z trvale osvětleného snímače pouze po určitou dobu, u digitálních zrcadlovek (DSLR) je princip obvykle jako u klasických fotoaparátů

Page 7: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

7

Doba expozice

• kratší doba expozice odpovídá menšímu množství světla, které dopadne na film (senzor)

• bývá nastavitelná od hodnoty cca 1/1000 s do několika sekund, nebo i libovolné doby otevření závěrky (režim B = BULB)

• člověk „udrží“ v ruce zhruba čas do hodnoty 1/20 s.

porovnání snímků s různou dobou expozice

Osvětlení snímku

• je určeno dvěma parametry – clonovým číslem (čím vyšší clona, tím méně světla) a dobou expozice

• fotograf tedy musí kombinovat tyto dvě veličiny pro správnou hodnotu osvětlení snímku (což za něj může dělat i automatika)

ISO • u digitálních fotoaparátů navíc přibývá možnost

nastavení „citlivosti filmu“ – tzv. ISO – bývá v hodnotách od 50, 100, 200, 400, 800, 1600, ...

• vyšší citlivost vyžaduje méně světla, ale snímek má potom více „šumu“

ukázka snímku podexponovaného (tmavého – vlevo), snímku přeexponovaného (světlého – vpravo)

Page 8: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

8

Vady objektivů

víceméně odpovídají vadám čoček

chromatická aberace – především focení v protisvětle

bokeh

• vlastnost rozostřeného pozadí snímku

• podle množství lamel objektivu se např. svítící body jeví jako mnohoúhelníky

počet „paprsků“ vyfotografovaného slunce také odpovídá počtu lamel

clony

vinětace

• ztmavení snímku v rozích

• především širokoúhlé objektivy

zkreslení obrazu

• především soudkovité zkreslení u extrémně širokoúhlých objektivů

Page 9: Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti

21.3.2013

9

odrazy v protisvětle vlivem odrazů uvnitř objektivu

projekční přístroje

• dataprojektor, promítačka diapozitivů, zvětšovací přístroj – totožný princip

předmět

projekční plocha čočka přístroje

příklad

• určete ohniskovou vzdálenost čočky projekčního přístroje, jestliže promítaný předmět o rozměrech 8 x 8 cm se zobrazí na plátně vzdáleném 4,5 m v rozměrech 2,5 x 2,5 m