21.3.2013 1 Optické přístroje úvod Rozdělení • přístroje zobrazovací – obraz zdánlivý – subjektivní přístroje • lupa • mikroskop • dalekohled – obraz skutečný – objektivní přístroje • fotoaparát • projekční přístroje • přístroje laboratorní (slouží k měření) – spektrometry, spektroskopy – zkoumání rozloženého světla (vlastnosti zdroje) • složení hvězd – refraktometry (měření indexu lomu) – interferometry (využití interference) • měření vzdáleností • koncentrace plynů – polarizační přístroje (zkoumání vlastností látek v polarizovaném světle) • koncentrace bílkovin v roztocích – fotometrické přístroje (měření intenzity světla) • účelem optických přístrojů je zvětšení zorného úhlu – lze pak pozorovat předměty pro „neozbrojené oko“ příliš vzdálené (dalekohled) nebo příliš malé (lupa, mikroskop) • oko dokáže z konvenční zrakové vzdálenosti (d=25 cm) rozlišit dva body vzdálené 0,08 mm • určete zorný úhel tomu odpovídající – výsledek 1‘ (jsme schopni pozorovat předměty pod zorným úhlem 1‘) • z této hodnoty určete, jak velký je ještě rozpoznatelný předmět vzdálený 1 km – 32 cm Lupa • spojka s ohniskovou vzdáleností menší než je konvenční zraková vzdálenost (f < d) • jaká je tedy optická mohutnost takové lupy? – větší než 4D • předmět je umístěn v předmětovém ohnisku lupy, příp. ve vzdálenosti o něco menší (a ≤ f) • obraz je zdánlivý, vzpřímený a zvětšený • jednoduchou lupou dosáhneme zvětšení maximálně cca 6x, při větším zvětšení dochází k výrazným optickým vadám zvětšení zorného úhlu u lupy úhlové zvětšení γ = d / a d ... konvenční zraková vzdálenost (25 cm) a ... vzdálenost předmětu
9
Embed
Rozdělení - spse.dobruska.cz · 21.3.2013 2 příklad •Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
• účelem optických přístrojů je zvětšení zorného úhlu – lze pak pozorovat předměty pro „neozbrojené oko“ příliš vzdálené (dalekohled) nebo příliš malé (lupa, mikroskop)
• oko dokáže z konvenční zrakové vzdálenosti (d=25 cm) rozlišit dva body vzdálené 0,08 mm
• určete zorný úhel tomu odpovídající – výsledek 1‘ (jsme schopni pozorovat předměty pod
zorným úhlem 1‘)
• z této hodnoty určete, jak velký je ještě rozpoznatelný předmět vzdálený 1 km – 32 cm
Lupa
• spojka s ohniskovou vzdáleností menší než je konvenční zraková vzdálenost (f < d)
• jaká je tedy optická mohutnost takové lupy?
– větší než 4D
• předmět je umístěn v předmětovém ohnisku lupy, příp. ve vzdálenosti o něco menší (a ≤ f)
• obraz je zdánlivý, vzpřímený a zvětšený
• jednoduchou lupou dosáhneme zvětšení maximálně cca 6x, při větším zvětšení dochází k výrazným optickým vadám
zvětšení zorného úhlu u lupy
úhlové zvětšení γ = d / a
d ... konvenční zraková vzdálenost (25 cm)
a ... vzdálenost předmětu
21.3.2013
2
příklad
• Při pozorování předmětu lupou byl zdánlivý obraz předmětu pětkrát větší než předmět umístěný ve vzdálenosti 4 cm před lupou. Jaká je optická mohutnost lupy a jaké je v daném případě její úhlové zvětšení?
mikroskop
• základní části jsou objektiv (blíže k pozorovanému objektu) a okulár (blíže k oku)
• objektiv je spojka (z několika čoček) s malou ohniskovou vzdáleností (řádově milimetry)– vytvoří zvětšený a skutečný obraz (uvnitř tubusu přístroje)
• tento obraz prohlížíme okulárem, který má stejnou funkci jako lupa
zobrazení mikroskopem
F1´ o.o.
y F2´
F1
F2
y´
y´´
objektiv okulár
obraz je zvětšený a převrácený
zvětšení mikroskopu • optický interval ∆ je vzdálenost obrazového
ohniska objektivu a předmětového ohniska okuláru
• zvětšení mikroskopu je součin zvětšení objektivu (γ1) a okuláru (γ2) a platí
• kde d je konvenční zraková vzdálenost (d= 25 cm), f1 je ohnisko objektivu, f2 je ohnisko okuláru
21´FF
21
21 .f
d
fZ
příklad
• Ohnisková vzdálenost objektivu mikroskopu je 0,8 cm, okuláru 5 cm, vzdálenost mezi objektivem a okulárem je 21 cm. Určete zvětšení mikroskopu.
21.3.2013
3
mikroskop v historii
• předchůdci mikroskopu: rok 1590 – Z. Jansen, Holandsko
• 1610 – G. Galilei
• mikroskop – r. 1676 – A. van Leewenhoek, Holandsko
použití mikroskopu
• biologie, lékařství, mineralogie
• optické přístroje dosahují zvětšení max. 1000krát (při větším zvětšení bude obraz zkreslený)
• elektronové mikroskopy (na principu „skenování“ povrchu svazkem elektronů) mají zvětšení až v řádu statisíců
dalekohled
• podle konstrukce – zrcadlový dalekohled = reflektor
– čočkový dalekohled = refraktor
• podle účelu: – dalekohledy astronomické
– dalekohledy pozemní (terestrické) - včetně zaměřovacích a geodetických
– divadelní kukátka
– triedry
Základní typy čočkových dalekohledů
F1´= F2 o.o.
F2´
F1 y´
objektiv
okulár
Keplerův (astronomický) dalekohled - 2 spojky, obraz je převrácený
při zaostření na nekonečno ohniska splývají
Zvětšení Keplerova dalekohledu
• Z = f1:f2 , kde f1 je ohnisková vzdálenost objektivu, f2 je ohnisková vzdálenost okuláru
Použití Keplerova dalekohledu • astronomické refraktory – krátký film
• triedry pro pozemská pozorování
příklady
• Objektiv Keplerova dalekohledu má ohniskovou vzdálenost 1,5 m, okulár 6 cm. V jakém zorném úhlu se v něm jeví Měsíc, jestliže se bez dalekohledu jeví v zorném úhlu 0,5°?
• Keplerův dalekohled, jehož objektiv a okulár jsou při zaostření na nekonečno od sebe vzdáleny 80 cm, zvětšuje 19krát. Určete ohniskovou vzdálenost objektivu a okuláru.
• určete, jak daleko může být předmět, aby se zobrazil na celou výšku políčka filmu (24 mm), jestliže jeho výška je 5 m a ohnisko objektivu
a) 28 mm (širokoúhlý)
b) 50 mm (základní)
c) 200 mm (teleobjektiv)
21.3.2013
6
světelnost objektivu
• bezrozměrná hodnota udávající, jaký poměr světla objektiv propustí vzhledem k ideálnímu objektivu (světelnost 1) – je nepřímo úměrná kvalitě objektivu
• např. světelnost 2 značí, že objektiv propustí ½ dopadajícího světla
• souvisí s pojmem clona
Clona objektivu
• reguluje pomocí zákrytových lamel množství světla, které objektivem prochází
• obr. 1 – clona č. 2,8 (propustí 1 / 2,8 dopadajícího světla
• obr. 2 – clona č. 22 (propustí 1 / 22 dopadajícího světla
různé příklady velikostí clony Hloubka ostrosti
• clona dále ovlivňuje tzv. hloubku ostrosti snímku – vyšší clonové číslo znamená, že snímek bude ostrý ve větším rozsahu vzdáleností od přístroje
stejný motiv s použitím nižšího (vlevo) a vyššího (vpravo) clonového čísla
Závěrka • zařízení, které umožňuje vstup světla na film
(senzor) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice)
• u běžných digitálních fotoaparátů je závěrka elektronická – data se načítají z trvale osvětleného snímače pouze po určitou dobu, u digitálních zrcadlovek (DSLR) je princip obvykle jako u klasických fotoaparátů
21.3.2013
7
Doba expozice
• kratší doba expozice odpovídá menšímu množství světla, které dopadne na film (senzor)
• bývá nastavitelná od hodnoty cca 1/1000 s do několika sekund, nebo i libovolné doby otevření závěrky (režim B = BULB)
• člověk „udrží“ v ruce zhruba čas do hodnoty 1/20 s.
porovnání snímků s různou dobou expozice
Osvětlení snímku
• je určeno dvěma parametry – clonovým číslem (čím vyšší clona, tím méně světla) a dobou expozice
• fotograf tedy musí kombinovat tyto dvě veličiny pro správnou hodnotu osvětlení snímku (což za něj může dělat i automatika)
ISO • u digitálních fotoaparátů navíc přibývá možnost
nastavení „citlivosti filmu“ – tzv. ISO – bývá v hodnotách od 50, 100, 200, 400, 800, 1600, ...
• vyšší citlivost vyžaduje méně světla, ale snímek má potom více „šumu“
• určete ohniskovou vzdálenost čočky projekčního přístroje, jestliže promítaný předmět o rozměrech 8 x 8 cm se zobrazí na plátně vzdáleném 4,5 m v rozměrech 2,5 x 2,5 m