ROZBOR POLSKEHO TRHU - vinarskyfond.czvinarskyfond.cz/wp-content/uploads/2016/12/cespol.doc · Web viewPodlaský region po mnoho měsíců v roce 2002 patřil ke skupině vojvodství,

Tento materiál byl zpracován za finančního přispění Vinařského fondu České republiky. Cílem je poskytnutí průzkumu polského trhu vedoucího k získání obecně využitelných poznatků o trhu s vínem, přístupného široké vinařské veřejnosti.

MÁ NAŠE VÍNO ŠANCI NA POLSKÉM TRHU ?

Zpracováno na základě poznatků primárního průzkumu a sekundárních informací z vybraných polských informačních zdrojů. Během zpracování podkladů pro tuto marketingovou studií byly dostupné sekundární údaje z části do poloviny a části do konce r.2003.Vedoucím projektu byl pan Mgr.Janusz Greń, top manažer a dlouholetý praktik v oblasti distribuce a prodeje alkoholických nápojů na polském trhu. Odborným garantem pan Mario Crosta, významný odborník a autor mnoha článků a publikací souvisejících s problematikou vína, dlouholetý propagátor kultury spotřeby vína v Polsku.

Kontakt na autory projektu Infoservis – Cespol group s.r.o., 28.října 270, 709 00 Ostrava; mail: dispeč[email protected].

mailto:dispe%C4%[email protected]

Všeobecná charakteristika polského trhuVývoj tržního hospodářství v Polsku přinesl evidentní nárůst kvality života obyvatelstva, což se však nepromítá do společenských nálad. Častěji než o úspěších se hovoří o neúspěších, z většiny veřejných vystoupení lze usuzovat, že země je na pokraji nějaké blíže nespecifikované civilizační pohromy. Jak lze vysvětlit paradox nespokojenosti po tom, kdy bylo dosaženo zřetelných úspěchů?

Hlavně je třeba připomenout několik zásadních úspěchů hospodářské transformace. Nárůst HDP v Polsku ve srovnání s obdobím před transformací je vyšší než v kterékoliv jiné zemi střední Evropy. Hlavní statistický úřad uvádí, že spotřeba domácností se zvýšila v reálných číslech o 63 proc. ve srovnání s rokem 1990. Během 12 let se počet studentů zvýšil více než čtyřikrát, smrtelnost novorozenců se snížila z 19,3 na 7,7 na 10 000 živých porodů, průměrná délka života se prodloužila o dva roky, počet pevných telefonních linek převyšuje 9 mil. (v roce 1990 jich bylo pouze 2,5 mil.), na 100 rodin připadá 27 osobních automobilů (v roce 1990 – 14), spotřeba alkoholu na jednoho občana se snížila dvojnásobně, dokonce se snížil průměrný počet osob (z 1 na 0,9) na jednu obytnou místnost.

Pokud jde o negativní jevy, je třeba pochopitelně zmínit míru nezaměstnanosti, která patří mezi nejvyšší v Evropě, a také stále se prohlubující rozdíly mezi jednotlivými příjmovými skupinami obyvatelstva. Stále zřetelněji se rozevírají nůžky mezi nízkými a vysokými příjmy obyvatel. Navzdory zvětšujícím se rozdílům v příjmech, situace, pokud se jedná o střední vrstvy, je srovnatelná s ostatními evropskými zeměmi.

Špatná nálada ve společnosti má své kořeny v pocitech ohrožení osobních a ekonomických jistot, hlavně však pramení z toho, že majetkové rozdíly mezi lidmi jsou věcí všeobecně známou. Navíc polské hospodářství není schopno vytvořit přebytek, jenž by mohl uspokojit probuzená společenská očekávání a nároky. Pro úplnost je třeba také zmínit záměrné propagování neúspěchu a šíření poraženeckých nálad některými politiky a médií.

Je nesporné, že tržní systém v Polsku se ocitl v pasti příliš rychlého úspěchu. Máme tudíž nepružný pracovní trh, jež prakticky znemožňuje zvyšování zaměstnanosti, máme vysoké daňové zatížení a přebujelé rozpočtové výdaje. Problémem je také velký počet špatně fungujících státních firem, značné rezervy ve fungování vládních úřadů, a také vysoká míra propojení politiky s ekonomikou.

V Polsku existují základní instituce tržního hospodářství, velká část podniků se řídí tržními pravidly a působí v konkurenčním prostředí. Nicméně ve spoustě oblastí se faktická transformace dosud neuskutečnila. Zdravotnictví a školství ve

většině případů působí stále jako vzpomínka na dobu minulou (ostatně na jejich vlastní přání) a zuby nehty se brání změnám.

Dosavadní vývoj kapitalismu v Polsku nedokázal přesvědčit většinu lidí, že se vyplácí zajistit si příjmy a blahobyt podnikáním. Většina lidí stále dává přednost možnosti „chodit do práce“ před samostatným podnikáním. Příjmy zaměstnanců rostou rychleji než výdělky osob samostatně činných. Pochopitelně není zde řeč o nejúspěšnějších podnikatelích – Kulczykovi nebo Krauzeovi, nýbrž o rodinných rozpočtech drobných podnikatelů, k nimž patří například taxikář ve Starachovicích nebo automechanik ze Szczecinku.

Úřady jednají s podnikateli jako s potencionálními podezřelými ze spáchání trestných činů – stejně jako v dobách lidového Polska. Zkušenosti bývalého majitele Optimuse mohou odradit dokonce největší zastánce podnikání. Absolventi vysokých škol si raději hledají práci v nějaké firmě, než aby se sami pokusili podnikat na vlastní pěst. Většina těch, kteří se rozhodli vzít svůj osud do vlastních rukou, má před sebou dlouhou cestu k vysněnému cíli.

Upachtěnost polského kapitalismu pramení částečně ze slabé politické reprezentace, která má na svědomí mnoho ekonomických problémů a neracionální strukturu rozpočtových výdajů, částečně z neschopnosti lidí se jednou provždy vzdát mentálních návyků z dob PLR. Veřejné průzkumy hovoří o tom, že 70 procent občanů se domnívá, že stát se má starat o jejich živobytí. Je třeba si počkat na nástup nových generací, až pak lze předpokládat, že 70 proc. lidí se přihlásí k zodpovědnosti za sebe a rodinu.

Promarněné možnosti v oblasti ekonomikyNastolení tržního hospodářství v Polsku v roce 1989 se jevilo jako jedinečná příležitost zkrátit civilizační odstup mezi Polskem a zeměmi, které se na tržním principu vyvíjely už od počátku 20. století. Základy mezinárodní ekonomie hovoří jasně o tom, že bohatství národů do značné míry vznikalo díky mezinárodní obchodní výměně. Díky tomu se může rozrůstat domácí výroba. Mezinárodní výměna přináší také výhody komparativní, vyplývající z využití cenových rozdílů a dostupnosti výrobních prostředků.

Novodobé světové hospodářské dějiny potvrzují, že v globálním měřítku se mezinárodní obchod vyvíjí rychleji než národní důchod. Když se po roce 1989 Polsko začalo zbavovat prvků autarkie, tj. úsilí o vytvoření hospodářství izolovaného od hospodářství ostatních zemí, dalo se předpokládat, že se chopí svých šancí, čehož důsledkem bude pružný zahraniční obchod, který bude popohánět celou oblast hospodářství.

Nebylo tomu tak. Polsko nevyužilo zcela svou šanci, byť udělalo velký kus práce při pronikání na zahraniční trhy. Hodnota vývozu v přepočtu na 1 obyvatele se zvýšila z 376 dolarů v roce 1990 na 934 dolarů v roce 2001.

Nejedná se sice o mimořádný výkon; Mexiko se svým o něco menším vývozem v roce 1990 dosahovalo v roce 2000 v přepočtu na 1 obyvatele dokonce 1660 dolarů exportu.

Země s velkými vnitřními trhy vyvážejí v přepočtu na obyvatele méně, než malé země. Například vývoz v Maďarsku v roce 2001 roku v přepočtu na 1 obyvatele činil 2994 dolarů, v České republice – 3267 dolarů, v Estonsku – 2428 dolarů, ve Spojených státech – 2557 dolarů.

Hodnotu vývozu zboží a služeb lze také srovnávat s hrubým domácím produktem. Přirovnání v mezinárodním měřítku nejsou pro Polsko zrovna lichotivá. Podle statistiky Světové banky poměr vývozu a HDP se zmenšil z 29 proc. v roce 1990 na 27 proc. v roce 2000. Ve stejné době v Maďarsku se poměr těchto dvou ukazatelů zvýšil ze 31 na 63 proc., v České republice – ze 45 na 71 procent. Nedosažitelným vzorem nejen pro Polsko je však stále Irsko, kde poměr hodnoty vývozu k HDP se vyvíjel směrem nahoru z 57 na 88 proc.

Tato fakta svědčí o tom, že vývoz v Polsku prožívá těžké chvíle. Náš vnitřní trh je omezený, ačkoliv jeho velikost jen nepatrně může omlouvat protiexportní názory. Zásadním problémem polského vývozu je absence v této oblasti účinných tržních nástrojů.

Potencionální vývozci omlouvají svoji pasivitu různě. Silný zlotý je jejich hlavní argument. Někteří poukazují na údajnou diskriminaci polského vývozu. Pravda je však někde jinde. Polské hospodářství není ve světě v dostatečné míře schopno konkurence. Polské firmy se málo rozhodně pouštějí do konkurenčních bojů. Vedou zahraniční firmy působící v Polsku. Další špatnou zprávou je nízká úroveň polského vývozu. HSÚ uvádí, že v roce 2001 až 57,3 proc. zahraničního prodeje tvořily komodity zahrnované (podle OECD) do skupiny „nízkých“ technologií, a komodity ze skupiny „vysokých“ technologií představovaly pouhých 4,3 proc.

České, maďarské a estonské podniky působící ve srovnatelných podmínkách nespí na vavřínech. Vývozu věnují zvýšenou pozornost. Omezení výroby pro vnitřní trh nemůže zajistit její nárůst a potažmo blahobyt země.

Pokud Polsko nezmění svůj přístup k otázkám souvisejícím s vývozem, v budoucnu se stagnace může stát zvláštností našeho hospodářství. Vývoz splňující úlohu tahouna ekonomiky zůstane pouhou teoretickou možností. Do určité míry zde může být nápomocen společný trh. Avšak konkurenční státy střední a východní Evropy jsou lépe připraveny k otevřené konkurenci. Proto mají větší naději na úspěch.

Hrozí Polsku hospodářský propad v důsledku přijetí do EU?Střednědobé a dlouhodobé výhledy a předpovědi hospodářského růstu Polska jsou si velmi podobné. Dříve či později dojde k hospodářskému oživení, a díky tomu k urychlení tempa hospodářského růstu. Roční růst se zastaví na 4 – 5 proc. Výhledy vůbec nepočítají ani s krátkodobým zpomalením růstu, k němuž by mohlo dojít z důvodu hospodářských potíží spojených s přijetím Polska do Evropské unie.

Lze uvést stejně přesvědčivé argumenty pro „hladké“ tempo růstu po připojení k EU, jako pro krátkodobou transformační recesi a nebo, v lepším případě, pro citelné zpomalení růstu. Není pochyb o tom, že makroekonomické prognózy, jak si Polsko povede v EU v prvních letech, se jeví z dnešního pohledu jako velmi nejisté.

Výše zmíněna nejistota pramení z několika věcí. Není známa výše převodů z Unie a do Unie. Nevíme, do jaké míry polské podniky jsou připraveny konkurovat s podniky v zemích Unie a také se zahraničními evropskými podniky působícími na území Polska. Nevíme také, do jaké míry budou agresivní strategii pronikání na polském trhu realizovat firmy ze zemí EU.

Je irelevantní srovnávání přistoupení Polska do Evropské unie s přistoupením zemí jako jsou Španělsko, Portugalsko a Řecko. Kromě důležité skutečnosti, že Polsko je chudší zemí než tzv. evropský průměr, je třeba zdůraznit, že země dříve přistupující k Evropské unii měly stabilní tržní hospodářství. Polsko se tržním principům zatím učí, jeho tržní ekonomika je zatížena různými chybami zděděnými po minulém režimu. Zároveň Unie si už nemůže dovolit štědrost, s níž se chovala ke dříve přistupujícím zemím.

Scénář urychlení rozvoje předpokládá, že po připojení k Unii bude vše probíhat hladce. S největší pravděpodobností prostředky z Unie budou vyšší, než naše platby do Unie, nabízí se však otázka, zda se díky tomu zvětší konkurenceschopnost polských firem? Obávám se, že spousta podniků se nevyrovná již na samém začátku s tlakem konkurence, tudíž se zvětší riziko jejich bankrotu. Jiné firmy nebudou schopny splnit normy a evropské standardy. Není jisté, zda Polsko ve stanovených lhůtách bude schopno splnit veškeré závazky, jež přijalo v průběhu vyjednávání. Pokud se to nepodaří, bude nutno počítat s mimořádnými rozpočtovými výdaji.

Po začlenění do Unie bude situace polských podniků velmi rozdílná. Nejhůře budou na tom státní podniky, jež neprošly restrukturalizací. Neúspěch čeká podnikatelé, kteří nepocítili doposud konkurenční tlaky. Nejvíce šancí uspět mají podnikatelé, pro které konkurenční boj není nic nového. Také oni však

musejí být připraveni plnit požadavky evropského trhu, v mnoha případech velmi tvrdé a neúprosné, vyžadující nemalé investiční náklady.

V delším časovém měřítku členství Polska v Evropské unii povede k rychlému hospodářskému růstu a blahobytu obyvatelstva. Zkušenosti jiných zemí v tomto ohledu jsou jednoznačné. Nelze však očekávat, že tento proces bude probíhat automaticky, bez nutností čelit mnoha problémům.

Obecný popis hospodářské situace v současném Polsku

Po roce 1998 se v Polsku zpomalil hospodářský vývoj – zatímco dříve nárůst domácího produktu představoval 5 proc., v roce 2000 – 2 proc., v roce 2001 pouze 1,1 proc. Snížil se objem zahraničního obchodu. Rostla nezaměstnanost. Důležitý pro další vývoj byl kladný výsledek referenda o vstupu Polska do Evropské unie. Lze také předpokládat, že poroste vnitřní kupní síla středních a vyšších vrstev spotřebitelů (těch, kteří kupují víno). Ceny zboží a služeb porostou ještě asi o cca 4 proc. Vláda počítá s urychlením hospodářského rozvoje, avšak zemědělská kancelář amerického velvyslanectví se domnívá, že vývoj bude ještě v příštím roce pozvolný, tvrdí také, že motorem nebude vývoz ani rozvoj investic, a pouze kupní síla středních a vyšších vrstev spotřebitelů (byla připravena strategie pro dovoz vína z Kalifornie).Pro současnou konjunkturu hovoří:Růst maloobchodního obratu, to platí hlavně pro velké obchodní řetězce a velké prodejny,Rostoucí zájem lidí o spotřební úvěry,Rostoucí vliv zdanění právních subjektu a DPH (nepřímých daní), jež reagují citlivě na konjunkturální změny,Rostoucí výroba spotřebního zboží, klesající výroba investičních prostředků a zboží pro vývoz,Nové obchodní možnosti, např. bartrová výměna.

Slabá konjunktura na mezinárodních trzích a stálé posilování Národní radou peněžní politiky stále omezuje vývoz, recese způsobuje omezení dovozu surovin. Deficitní zahraniční platební bilance je stále aktuální, bez práce je 3,5 mil. lidí (80 proc. z nich nemá nárok na sociální dávky, jelikož nikdy nepracovali – hlavně ve východních částech země, nebo na jednom místě pracovali po dobu kratší jednoho roku – např. na Západě), to znamená více než 20 proc. obyvatelstva v produktivním věku. Hospodářská situace se jeví lepší než ve skutečnosti je hlavně díky nadhodnocenému kurzu PLN. Schodek se prohlubuje, investoři raději koupí úvěrové listiny, než aby investovali do průmyslu. Ke konci roku 2002 schodek představoval cca 40 mil. PLN (5,2 proc., v roce 2001 – 4,5 proc.). Během roku byli vyměněni tři ministři.

Tabulka 1. Hlavní hospodářské ukazatelé

POPIS 1993 – 98 2000 2001

PIL (100 znamená předchozí rok) 106,9 % 104 % 101,1 %

Deficit bilance z důvodů PIL 2,3 % 2,2 % 4,5 %

Průměrný stupeň inflace 23,7 % 10,1 % 5,5 %

Průměrná míra ročních obchodních úvěrů 33,3 % 21,1 % 15,8 %

Inflace ke konci roku 13,5 % 15,0 % 17,4 %

Investiční náklady (100 znamená předchozí rok)* 114 % 101,4 % 87,9 %

Spotřeba (100 znamená předchozí rok)* 105,5 % 102,6 % Není známá

Příjmy obyvatelstva (100 znamená předchozí) 104,3 % 102,0 % 101,4 %

Investice z důvodu PIL (v běžných cenách) 17,3 % 19,4 % 16,8 %*) pevné ceny

Trh zemědělskopotravinářských výrobků v Polsku a dynamika spotřeby Během posledních deseti let se soustavně zvyšovala poptávka po zemědělskopotravinářských výrobcích. Poptávka se vyvíjela hlavně na základě změn skladby spotřeby – zvětšoval se zájem spotřebitelů o zboží procházející složitým výrobním cyklem (např. sýry, koncentráty, masové konzervy, rybí konzervy, drůbeží konzervy, ovocné a zeleninové šťávy, mražené výrobky, zákusky aj.). Mírně se zvýšila spotřeba vajec, zeleniny a vína. Zmenšuje se spotřeba uzenin, brambor, tvrdého alkoholu a tabáku. Na spotřebu v Polsku má menší vliv hladina cen a příjmy obyvatelstva, rozhodující pak rozšiřování a obohacování nabídky. Nicméně lze předpokládat, že úroveň spotřeby se může poněkud snížit. V období let 1995 – 1999 se díky relativnímu snižování cen potravin zvyšovala poptávka po potravinářském zboží. Od roku 2000 se tento trend udržoval, úroveň cen v roce 2001 se udržovala na rozumné výši, díky tomu se podařilo snížit inflaci. Vyhlídky na dalších pět let hovoří o nárůstu poptávky po zemědělských výrobcích a potravinách o cca 2 % ročně (s těmito čísly souhlasí zemědělský odbor amerického velvyslanectví). V delším období bude nárůst větší, hlavně po přistoupení do CEE a po překonání těžkosti v prvních letech. Poptávku po obilovinách, bramborách, cukru aj. vystřídá zvyšující se zájem o takové zboží, jako jsou ovoce, maso, sýry a jiné výrobky potravinářského průmyslu (také dietní výrobky, polotovary pro zhotovení v mikrovlnné troubě apod.).Po změnách v období let 1992 – 1994 se zemědělská výroba v Polsku snížila o 20 proc., zároveň se zvyšoval objem dovozu. V létech 1995 – 1999 se polští

zemědělci úspěšně vrátili na trh, nyní se zemědělská výroba udržuje na víceméně stejné úrovni jako před rokem 1991, nabídka zboží z dovozu je však dnes o 20 % vyšší (o 10 % vyšší než ke konci osmdesátých let). Tato čísla jsou důležitá pro další vývoj potravinářského průmyslu. Nyní 90 % trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky představují výrobky připravené ke spotřebě, zvýšil se také dovoz těchto výrobků. V roce 2001 hodnota dovozu představovala 3.406 mil. USD: čerstvé a konzervované ovoce – 18 %, oleje a konzervy – 13 %, ryby a rybí výrobky – 10 %, obilí – 8 %, káva, kakao a čaje – 9 %, zelenina – 5 %, alkoholické výrobky – 3 % (podle oficiálních údajů lze předpokládat, že dalších 1,5 % pochází z nelegálního dovozu). Hodnota vývozu je stabilní a činí cca 40 % dovozu.Polský trh zemědělskopotravinářských výrobků se vyznačuje v posledních létech progresivní stabilizací cen. Velké výkyvy, jimiž se vyznačovalo období prvních let polského tržního hospodářství, byly překonány. Již sedm let pozorujeme proces snižování cen potravin ve srovnání s jiným zbožím a službami. Spolu s nárůstem nabídky a konkurenceschopnosti průmyslového zboží a se zvyšujícími se náklady na domácnost (nájem, vytápění, elektřina, pojištění automobilů, jiné služby), se snížil podíl finančních prostředků, jež domácnosti utrácejí na nákup potravin. Dnes je polský trh na cestě ke stabilizaci, nicméně stále ještě hledá rovnováhu. Zároveň však často dochází k přebytku nabídky ve srovnání s poptávkou. V potravinářském oboru má výjimečnou pozici velkoobchod a maloobchod. Výsledky v letech 2000 a 2001 poukazují na možnosti nárůstu výroby a prodeje v oblasti potravinářského průmyslu, až to nárůstu 2,5 % až 4 % v následujícím období. Dynamičtěji se vyvíjí výroba hotových výrobků, dietních výrobků, lahůdek, nápojů, vín. Základní potraviny, jako těstoviny, džemy, olej, máslo apod., si udrží stabilitu. Vývoj je možný pouze tehdy, pokud se jedná o nabídku levnějších výrobků pro nejchudší vrstvy spotřebitelů.

Tabulka 2. Individuální spotřeba na základě příjmů

POPIS V miliardech PLN %

1995 1998 2000 1995 1998 2000

Spotřeba rodin 184,8 342,9 400,6 100,0 100,0 100,0

A) potraviny a nealkoholické nápoje

52,2 80,8 85,1 28,2 23,6 23,1

B) alkoholické nápoje a tabák 15,7 14,0 12,3 8,5 7,9 7,7

CELKEM Potraviny A + B 67,9 94,8 97,4 36,7 31,5 28,9

- bydlení a energie 35,6 74,5 70,5 19,3 21,7 17,6

- doprava 19,4 40,4 54,5 10,5 11,8 13,6

- zábava a kultura 11,3 21,4 24,4 6,1 6,2 6,1

- oděvy a obuv 9,9 16,6 21,2 5,4 4,8 5,3

Tabulka 3. Roční spotřeba vybraných potravin v přepočtu na 1 osobu podle rodinných rozpočtů

POPIS 1995 1998 2000 2001

Chléb (kg) 89,76 81,60 79,30 79,44

Maso a masové konzervy (kg) 63,40 64,70 65,40 64,00

Zelenina (kg) 61,44 61,92 59,40 59,00

Zeleninové konzervy (kg) 8,04 4,92 4,44 3,84

Čerstvé ovoce celkem (kg)(ovoce z dovozu)

41,04(8,16)

45,48(9,96)

48,24(12,90)

48,00(10,56)

Ovocné konzervy (kg) 0,96 0,96 0,96 0,96

Mléko (l) 195,00 205,00 191,00 188,00

Pokrmové tuky (kg) 25,30 28,50 28,40 28,90

Cukr (kg) 41,90 41,70 41,20 41,30

Tabulka 4. Ukazatelé trendů maloobchodních cen zboží a služeb (%)

POPIS

1995 1998 1999 2000 2001

1990 =100 Předchozí rok = 100

Zboží a služby 556,7 127,8 111,8 107,3 110,1 105,5

Potraviny a nealkoholické nápoje

439,8 126,8 107,1 101,5 110,0 105,0

Nepotravinářské zboží 539,8 126,3 110,1 108,7 109,6 nejsou údaje

Služby 887,8 129,4 117,3 111,1 111,0 109,0

Chléb a mléčné výrobky 415,0 129,7 105,8 102,3 114,3 107,7

Zelenina, zeleninové konzervy 476,4 132,6 107,0 101,1 107,9 98,8

Brambory 401,9 168,5 110,2 107,4 117,8 87,3

Ovoce a ovocné konzervy 426,3 134,4 109,0 114,8 98,6 105,2

Maso, drůbky, masové konzervy

365,4 113,2 105,0 97,5 109,2 108,3

Ryby a rybí konzervy 349,5 124,5 113,7 103,6 104,5 113,6

Pokrmové tuky 515,6 130,2 109,0 102,2 109,4 97,1

Sýry 765,0 140,4 108,1 102,4 111,3 103,6

Vejce 421,6 93,6 106,7 85,0 123,1 101,2

Cukr a sladkosti 404,4 142,7 104,7 101,5 120,5 100,3

Tabulka 5. Dovoz/vývoz zemědělskopotravinářského zboží

POPIS 1996 1998 2000 2001

DOVOZ (v miliardech USD) 4.026,2 3.866,0 3.183,0 3.406,0

- potravinářské zboží 2.467,0 2.501,3 2.019,0 2.161,6

- zemědělské produkty 1.559,2 1.364,7 1.164,0 1.244,4

VYBRANÉ VÝROBKY (V TUNÁCH)

- obilí 3.644.000 1.385.000 1.792.000 1.163.000

- semena, rostliny olejnaté 907.000 988.000 935.000 1.493.000

- rostlinné tuky 215.000 382.000 299.000 333.000

- káva a její koncentráty 106.000 123.000 136.000 141.000

- zelenina, čerstvá a konzervy 143.000 247.000 180.000 232.000

- ovoce, čerstvé a konzervy 860.000 1.002.000 1.079.000 1.111.000

- maso a masové konzervy 107.000 110.000 54.000 46.000

- ryby a rybí konzervy 214.000 268.000 264.000 250.000

VÝVOZ (v miliardech USD) 2.783,7 3.123,1 2.650,6 3.030,1

- potravinářské zboží 2.329,8 2.539,5 2.232,2 2.542,4

- zemědělské produkty 453,9 583,6 417,8 487,6

VYBRANÉ VÝROBKY (V TUNÁCH)

- melasa 476.000 508.000 243.000 279.000

- sacharóza 160.000 340.000 428.000 295.000

- semena cukrové řepy 173.000 179.000 160.000 226.000

- ovoce čerstvé a mražené 367.000 421.000 498.000 560.000

- zelenina, čerstvá, sušená, mražená 278.000 340.000 415.000 548.000

- ovocné šťávy 121.000 121.000 180.000 233.000

- dobytek, maso, drůbky, masové konzervy 299.000 440.000 297.000 234.000

- zeleninové konzervy 65.000 80.000 119.000 142.000

Konjunktura ve vojvodstvíchV srpnu se ekonomická konjunktura i nadále zlepšovala. Výzkumný ústav tržního hospodářství uvádí aktuální index jejího stavu ve výši 10 bodů, o 3,2 bodu více než v předchozím měsíci.

Zlepšení je evidentní ve všech sektorech. Nejpříznivěji ohodnotili srpnovou hospodářskou situaci zástupci bankovního sektoru, tam index činil 18,5 bodu (v červenci 7,6 bodu). V průmyslu, obchodu a službách byly srpnové indexy ve srovnání s červencovými vyšší o přibližně 2 body.

Potěšující jsou pozitivní očekávání podnikatelů ohledně vývoje situace v blízké budoucnosti. Předstihový index činil v srpnu 17,1 bodu, byl nižší než v červenci o 1 bod. Rozdíl je nepatrný a pohybuje se v rozmezí statistické chyby.

Tabulka 1. Index hospodářské konjunktury pro celé Polsko za srpen

Index současného stavu konjunktury

Krátkodobý výhledový index konjunktury

Celkem 10,0 17,1

Průmysl 8,7 13,3

Obchod a služby 9,1 22,3

Bankovnictví 18,5 28,9

Nejpříznivěji zhodnotili konjunkturu v srpnu podnikatelé z podlaského vojvodství. Podlaský region po mnoho měsíců v roce 2002 patřil ke skupině vojvodství, v nichž vývoj konjunktury byl hodnocen nejlépe. Je tudíž možné, že pozitivní klima se bude v podnikatelském prostředí udržovat také ve druhé polovině tohoto roku. Poměrně dobré hodnocení získala konjunktura ve vojvodstvích, v nichž tradičně oživení přichází v období prázdnin. Výjimku tvoří vojvodství malopolské.

Příznivá jsou očekávání podnikatelů ohledně dalšího rozvoje hospodářské situace v jednotlivých vojvodstvích. Pouze v opolském vojvodství dotazování očekávají zhoršení konjunktury, v ostatních vojvodstvích se čeká další zlepšení.

Srpnové výsledky představují další argument pro faktické oživení v polském hospodářství. Dotazování podnikatelé odpovídají na otázky na základě pozorování situace ve vlastních firmách, tudíž jejich znalosti pocházejí z velice konkrétního prostředí. Pokud se potvrdí dobré výsledky, je možno očekávat, že oficiální srpnové údaje nebudou horší než údaje červencové.

Tabulka 2. Srpnové indexy hospodářské konjunktury ve vojvodstvích

Vojvodství Index současného stavu konjunktury

Krátkodobý výhledový index konjunktury

PODLASKÉ 35,0 18,3

LODŽDSKÉ 33,3 21,7

SLEZSKÉ 18,2 12,7

WARMINSKO-MAZURSKÉ 16,7 30,0

POMOŘANSKÉ 16,5 21,7

PODKARPATSKÉ 16,4 16,4

ŚWIĘTOKRZYSKÉ 14,6 9,1

MAZOWIECKÉ 12,9 34,3

DOLNOSLEZSKÉ 10,9 25,5

LUBUSKÉ 5,5 1,8

KUJAWSKO-POMOŘANSKÉ 5,0 38,3

ZÁPADOPOMOŘANSKÉ 3,6 0,2

VELKOPOLSKÉ 1,8 10,9

LUBELSKÉ -3,0 9,6

MALOPOLSKÉ -5,0 25,0

OPOLSKÉ -16,4 -5,5

LOGISTICKÉ INFORMACE

Výzkum trhu logistických služeb

Výzkum trhu logistických služeb v takovém rozsahu, jako je proveden rozbor Data Group, se konal v Polsku poprvé. Výzkum se zaměřil na firmy poskytující logistické služby (poskytovatelé služeb), tedy na oblast nabídky existující na trhu. Cílem výzkumu bylo prozkoumat dynamicky se rozvíjející oblasti a ukázat celkový obrazu služeb, jež mohou být poskytovány logistickými operátory zaregistrovanými v Polsku.

Data Group, který zkoumá logistický trh v Polsku, má v úmyslu hlavně zaznamenat dynamický vývoj tohoto trhu (odhad pro střední a východní Evropu je ročně přes 12 proc. v období let 2000 – 2003). Uznáváme, že volba logistické strategie se stává citlivým problémem v jednotlivých podnicích. Očekáváme totiž, že tradiční řetězce dodávek budou v blízké budoucnosti nahrazeny úplně odlišnou obchodní sítí. Dodávky zboží se budou v příštích létech vyvíjet následovně:

Výrazná orientace na masového spotřebitele, což vyžaduje individualizaci nabídky

Informatizace jako faktor konkurenční převahy (rostoucí význam informačních sítí, Internetu, intranetu, EDI, e-commerce, e-business)

Konkurence partnerstvím v obchodní síti

Seskupování toku zboží, služeb a finančních prostředků.

Výzkum trhu logistických služeb se týkal devíti klíčových otázek pro tuto problematiku:

Informační síť logistických operátorů

Oblast logistických služeb

Dopravní prostředky

Dopravní a spediční služby

Řízení distribuce zákazníka

Sklady

Služby v oblasti skladování

Služby v oblasti logistického poradenství

Zásady spolupráce se zákazníkem

Soukromé a zahraniční logistické firmy se vyvíjejí dynamicky. Stagnaci prožívají státní podniky, v nichž nárůst příjmů z prodeje činí pouhé 1 proc. Státní firmy však procházejí restrukturalizací, což má kladný vliv na efektivitu prodeje.

Legenda k diagramu - Dynamika příjmů z prodeje v logistických firmách

Soukromé firmy

Firmy s menšinovou účastí soukromého kapitálu

Firmy s většinovou účasti zahraničního kapitálu

Zahraniční firmy

Státní firmy

Celkem

Logistické služby v Polsku prožívají období dynamického rozvoje. Obrat ve srovnání s rokem 1998 vzrostl podle našich měření o 15 %. Pokud přihlédneme k úrovni inflace, můžeme říct, že nárůst příjmů byl nejen nominální, ale hlavně reálný. Na trhu logistických služeb se snaží o uplatnění spousta firem, nejčastěji se jedná o malé firmy s příjmy z prodeje na úrovní několika málo miliónů zlotých. Tyto firmy v roce 1999 představovaly 44 % celkového množství logistických operátorů. O situaci na trhu však rozhodují velké firmy s obratem nad 100 mil. zl.

Takových firem není více než 13 %, jejich celkový obrat v oboru logistických služeb představuje plných 61 %. Malé firmy dosahují obrat v rozsahu pouhých 8 %.

Jakým směrem se vyvíjí logistický trh? Nejpružněji reagují na změny malé firmy. Vývoj některých z nich je velice dynamický. Struktura trhu se tedy mění: zmenšuje se počet malých firem logistických působících na trhu (v roce 1998 jich bylo 51 %, v 1999 – pouze 44 % z celkového počtu). Zároveň však stagnují největší spediční firmy, které poskytují také logistické služby. V důsledku těchto změn výrazně roste postavení středně velkých logistických firem, hlavně firem s řádovým prodejem 50 – 100 mil zl. Takových firem máme stále více, zatímco počet ostatních skupin se zmenšuje nebo je neměnný. Středně velké firmy ovládají stále větší část trhu, během roku se jejich podíl zvýšil o 3 %, z 28 na 31 % celkového obratu v této oblasti.

Více jak dvě třetiny firem hlásí nárůst prodeje, 13 % firem nezaznamenalo žádnou změnu, 16 % firem prodalo v roce 1999 méně služeb ve srovnání s předchozím rokem. Dynamicky se vyvíjejí soukromé firmy (nárůst prodeje o 17 %) a zahraniční firmy (průměrně 13% nárůst prodeje), stagnují státní firmy (změny jejich příjmů z prodeje se pohybovaly kolem 1%).

Postavení státních podniků se na trhu soustavně zmenšuje. Během jednoho roku jejich podíl klesl o 3 % z necelých 30 na necelých 27 %. Státních firem není mnoho (každý devátý logistický operátor má tento status), všechny hospodaří s obrovským majetkem, což se na trhu zřetelně projevuje.

Obrázek:

Rozdělení trhu logistických služeb podle vlastnictvíLegenda k diagramu - Zahraniční firmy – 14 %, státní firmy – 8 %, soukromé firmy – 47 %, firmy s většinovou účastí zahraničního kapitálu – 20 %, firmy s většinovou účastí soukromého kapitálu – 11 %

V důsledku stagnace státních firem mají největší (30%) podíl na trhu firmy s převahou soukromého kapitálu (do této skupiny patří mohutní operátoři – Trade Trans, Metraco, Raben Logistics). Jejich postavení je stejné jako v předchozím roce. Postavení si upevnily střední a malé firmy čistě soukromé (nárůst tržních podílů ze 21 na 24 %). Hlášen je až 26% nárůst prodeje.

Zahraničním firmám patří nyní necelých 20 % trhu logistických služeb. Jejich podíl se nemění. V této skupině dynamicky se rozvíjejících firem s výhradně zahraničním kapitálem (nárůst prodeje o 45 %) se pomaleji vyvíjejí firmy s většinovou zahraniční účastí (nárůst prodeje o 5 %).

V oblasti logistických služeb se projevuje obrovská poptávka po pracovní síle. Během roku se zaměstnanost v tomto odvětví zvýšila o pětinu. Výjimku tvoří pouze státní firmy, jež usilují, na rozdíl od ostatních – o snižování zaměstnanosti (pokles počtů pracovníků o 15 %).

Obrázek:Legenda k diagramu - Průměrná zaměstnanost v logistických firmách

Soukromé firmy, firmy s většinovou účastí soukromého kapitálu, firmy s většinovou účastí zahraničního kapitálu, zahraniční firmy, státní firmy, celkem.

V důsledku zmenšování počtů zaměstnanců roste hodnota prodeje v přepočtu na jednoho zaměstnance. Restrukturalizace státních firem byla úspěšná, zvýšila se u nich efektivita prodeje (o 21 %). Naproti tomu zahraniční firmy dosáhly rekordního nárůstu příjmů (45 %) cestou zvyšování zaměstnanosti (o třetinu), což v důsledku způsobilo snížení efektivity práce jednotlivých zaměstnanců (o 17 %).

V obecné rovině logističtí operátoři usilují o převzetí co největšího počtů zákazníků. Lze si povšimnout snahy o zvyšování kvality portfolia zakázek. Lze tak usuzovat na základě toho, že ubývá zákazníků těm skupinám logistických firem, v nichž probíhají nejvíce radikální organizační změny. Neobvyklý je drastický úbytek zahraničních zákazníků zahraničních logistických firem působících v Polsku, a současně nárůst domácích zákazníků. Jak se nám podařilo zjistit, změna zeměpisného zaměření se promítla do výrazného nárůstu obratu. Stejnou redukci celkového počtu zákazníků provedly státní firmy, zřejmě se jedná o ukončení spolupráce s nejméně zajímavými zákazníky.

Logistické služby se koncentrují v několika střediscích. Polovina logistických operátorů má svá sídla ve Varšavě nebo na předměstích hlavního města. K jiným důležitým střediskům patří: Horní Slezsko, Trojměsto a Poznaň. Funkci center distribuce zboží splňují také terminály na hraničních přechodech, kde se nacházejí pobočky logistických operátorů.

Pouze některé firmy omezují vlastní činnost na území Polska. Uvědomují si totiž, že větší zisky přináší distribuce zboží ze zahraničí. Až polovina oslovených firem má síť poboček v zahraničí. Firmy s mezinárodní působností dosahovaly více než 18% nárůstu příjmů, zatímco firmy působící pouze na území Polska zvýšily prodej jen o 3 %.

Zároveň je třeba zdůraznit, že poskytování logistických služeb pouze na území Polska přináší vyšší příjmy (nárůst prodeje o 17 %), než soustředění působnosti na zahraničních trzích (12% nárůst příjmů). Proto také více než polovina zkoumaných firem se více zaměřuje na služby pro domácího zákazníka.

Informační síť logistických operátorů

O příslušnosti do skupiny logistických operátorů rozhoduje, podle nás, vybavení podniku informační sítí. Nelze si dost dobře představit provozování a rozvíjení logistických služeb bez systémů zajišťujících oběh, shromažďování a zpracování informací. Umožňují totiž v reálném čase zjistit informace o pohybu zboží zákazníka, o stavu zásob, o zásobách přímo v prodejnách, případně o potížích, jež se mohou vyskytnout během převozu.

Každý dvanáctý podnik nemá svou vlastní lokální informační síť. Jedná se, jak vyplývá z průzkumu, výhradně o malé a střední soukromé firmy. Jedinou výjimku tvoří státní podnik.

Většina z těchto firem má v úmyslu se v nejbližší době dovybavit. Tyto firmy dosahují obecně horší nebo průměrné ekonomické výsledky.

Širší informační síť nevlastní každá čtvrtá firma. Jedná se skoro výhradně o soukromé firmy. Nákup informační techniky plánuje pouze polovina z nich. Technologická zastaralost těchto firem se projevuje horšími ekonomickými výsledky. Tyto firmy, na rozdíl od ostatních, nedocílily vyšší prodeje ve srovnání s předchozím rokem.

Používání pomocného speciálního softwaru třídy MRP II/ ERP hlásí 57 % dotazovaných firem. Ve většině případů se jedná o vlastní řešení nebo o systémy méně známých výrobců. Ve velice omezeném rozsahu jsou používány programy od proslulých výrobců: SAP, Oracle, Brann, IFS czy MFG Pro. Používají je pouze nejvýznamnější logističtí operátoři, jako jsou Bertelsmann Service Center Poland, Crown Worldwide Movers, Kuehne und Nagel, Logistic and Distribution Systems, Raben Logistics nebo Servisco. Operátoři, jež používají pokročilé informační technologie, mají na trhu významný konkurenční náskok. Tyto firmy se vyvíjejí dynamicky, dosahují rekordní nárůst prodeje (v průměru v této skupině o 19 %). Méně bohaté polské soukromé firmy nemají dostatek prostředků na nákup kvalitních programů, což významně omezuje jejich možnosti uplatnění (nárůst prodeje v této skupině o 8 %).

Rozsah logistických služeb

Logističtí operátoři jsou původně spediční podniky. Existují však již také operátoři, kteří vůbec neposkytují spediční služby nebo poskytují tyto služby v omezeném rozsahu. Z celého počtu zkoumaných firem 94 % zajišťuje dopravu zboží na území Polska a 89 % podniká v mezinárodní dopravě. Dopravu zajišťuje 78 a 82 % firem, spediční služby poskytuje 83 a 82 %. Tato tendence se projevuje omezováním vlastního dopravního parku a větším využíváním služeb jiných dopravců.

K nejrozšířenějším službám v oblasti logistiky patří: skladování (nabízí ho 75 % operátorů), celní služby (71 %), řízení dopravců (57 %), logistické poradenství (53 %), balení (54 %) a služby odpovídající just-in-time (50 %)). Distribuci do vlastní sítě nabízí 49 % firem, distribuci do cizí sítě 43 % firem.

Nabízeny jsou také jiné služby: vytváření propagačních nabídek, fakturace za zákazníka, cross-docking, optimalizace nakládky zboží, zajištění zásobování, a také méně obvyklé, jako jsou překládka zboží, práce v dílnách, pořádání trhů a výstav, doručování expresních zásilek, kombinovaná doprava, balení, řízení terminálu kombinované dopravy, skladování zboží ve skladu a celním skladu, noční a denní dodávky dílů pro servisní stanice.

Logističtí operátoři, kteří si nemohou dovolit nakoupit informační systémy usnadňující řízení, musejí počítat s tím, že na trhu neobstojí. Již dnes technologicky zastaralé firmy nejsou schopny zvýšit objem prodeje služeb.

Největší nárůst příjmů zajistí logistickým operátorům poskytování služeb odpovídajících zásadám just-in-time (v průměru se prodej firem nabízejících tuto službu zvýšil o 26 %), poskytování celních služeb (25 %) a distribuce hlavně do vnější sítě a také vytváření propagačních nabídek (24 %). Firmy, které nenabízejí tyto služby, dosahují v průměru nižší výsledky. K nejméně efektivním službám patří logistické poradenství, balení zboží (16 %) a vyhotovování faktur za zákazníka (17 %). Absence těchto služeb v nabídce nemá vliv na objem prodeje.

Chceme upozornit na poměrně málo poskytovanou službu – cross-docking. Jak vyplývá z našeho rozboru, nabídka této služby nemá zatím viditelný vliv na konkurenceschopnost logistických firem. Podle nás cross-docking (každý třetí operátor nabízí tuto službu) představuje budoucnost ve skladování zboží. Místo tradičních skladů, ve kterých jsou často zmraženy značné finanční prostředky, se využívají terminály splňující pouze úlohu místa překládky zboží. Zboží dovezené od různých dodavatelů se rozbaluje, mixuje a následně připravuje pro konkrétní odběratelé. Zboží se zdržuje v terminálu pokud možno krátce, a když jej opouští, pro

odběratele má již přidanou hodnotu. Lze předpokládat, že také v Polsku v blízké době služba cross-docking bude nedílnou součástí integrovaného systému distribuce zboží, flow logistics. Flow logistics je nepřerušený tok zboží mezi všemi účastníky řetězce dodávek, vyžadující úzkou integraci činnosti účastníků. Díky používání tohoto systému bude možno maximální snížení objemů zásob a také maximální zkrácení doby přepravy zboží k finálnímu odběrateli. Bude možno rychle a levně reagovat na změny a požadavky trhu.Legenda k diagramu - Logistické služby na trhu podle objemu prodeje (%)

Státní firmy

Zahraniční firmy

Firmy s většinovou účastí zahraničního kapitálu

Firmy s většinovou účastí soukromého kapitálu

Soukromé firmy

Na začátku řetězce dodávek bude stále častěji elektronická objednávka od odběratele, jednotlivce nebo firmy. Oslovování finálního odběratele elektronickou cestou (e-commerce) je zatím v Polsku poměrně ojedinělé. Již nyní každý osmý logistický operátor působí jako prostředník v elektronickém obchodování.

Malým soukromým polským firmám se podařilo získat na trhu větší položku dopravních služeb pouze proto, že tyto služby jsou nyní méně rentabilní než logistické služby.

Úroveň elektronického obchodu svědčí o odstupu, jenž existuje mezi polskými soukromými a státními firmami a zahraničními firmami. Pouze čtvrtina zahraničních firem a každá jedenáctá soukromá domácí firma nabízí zákazníkům tuto službu. Naproti tomu ve své nabídce nemá obchodování po síti žádná státní firma.

Zahraniční firmy nabízejí mnohem více služeb v oblasti logistiky (v průměru 9 z 15 služeb) oproti polským firmám (v průměru 7 druhů služeb). Propast mezi polskými a zahraničními firmami je obzvlášť patrná v těchto oblastech: skladování, cross-docking, distribuce na základě vlastní sítě, vytváření propagačních nabídek, e-commerce, fakturace za zákazníka, optimalizace toku zboží.

Taková diferenciace odráží situaci na trhu, kdy firmy nefungují na stejné technologické úrovni. Konkurenční boj v takovém různorodém prostředí bude možný pouze tehdy, až se firmy dostanou na podobnou technologickou úroveň. Bude také záležet na tom, zda firmy získají potřebné peníze na investice. Bez těchto změn se bude propast mezi moderními logistickými firmami, které nabízejí specializované služby, a tradičními přepravními firmami, které nabízejí pouze základní paletu služeb, zvětšovat.

Dopravní prostředky v dispozici logistických operátorů

Vozový park logistických operátorů se zvětšuje ročně o 10%. Největší nárůst zaznamenávají návěsy (22 %), v menší míře stoupá počet nákladních vozidel (5 %). Počet osobních vozidel k přepravě zásilek se prakticky nemění (nárůst o 1 %). Poměr mezi těmito vozidly jsou aktuálně takové: 64-31-5.

Mezi špičkovými logistickými operátory a ostatními firmami, které nejsou schopny provozovat určitý typ služeb (cross-docking, e-commerce), existuje technologická proluka. Stoupající zájem o logistický servis zvětší propast mezi těmito skupinami firem.

Logističtí operátoři už prakticky nekupují nová vozidla. V současnosti již pouze 30 % vozidel je majetkem logistických operátorů. Tyto firmy rozšiřují svůj vozový park uzavíráním kontraktačních dohod (počet vozidel nabytých tímto způsobem vzrostl o 13 %) nebo uzavíráním leasingových smluv (nárůst o 44 %).

Velký nárůst zaznamenala vozidla na leasing, ale jedná se jen o 6 % všech vozidel používaných logistickými firmami. Nejoblíbenější formou vlastnictví vozidel v logistice je využívání kontraktačních dohod.

Cenová konkurence v logistice začíná být minulostí, jelikož nejvýznamnější firmy ustanovily nový soutěžní prostor: kvalitu zařízení a lidské schopnosti.

Počet používaných vozidel se zvýšil pouze v soukromých firmách: ve firmách výlučně polských (o 27 %) a ve firmách s většinovou polskou účastí (o 45 %). Automobilový park státních a zahraničních operátorů se rozšířil pouze o několik procent. Během roku podíl soukromých firem na celkovém množství vozidel se zvýšil z 24 na 29 %. Tyto změny mohou svědčit o tom, že se malým soukromým polským firmám podařilo převzít větší část dopravních služeb proto, že tyto služby jsou nyní méně rentabilní než logistické služby.

Polské logistické firmy na rozdíl od zahraničních firem dávají přednost vlastnictví vozidel. Ve státních firmách se teprve v roce 1999 objevily první případy kontraktačních dohod. Formou leasingu se používá pouze 1 % vozidel. V soukromých firmách sice každé čtvrté vozidlo je vedeno jako vlastní, ve srovnání se zahraničními firmami je to stále dvakrát častěji. Je však třeba podotknout, že soukromé firmy během jediného roku zásadně snížily podíl vlastních vozidel ve svých vozových parcích.

V zahraničních logistických firmách čtyři z pěti vozidel jsou používáno na základě kontraktační smlouvy. Pro tyto firmy je charakteristické nevyužívání leasingových dohod.Legenda k diagramu - Průměrný počet zákazníků logistických firem

Soukromé firmy, firmy s většinovou účastí soukromého kapitálu, firmy s většinovou účasti zahraničního kapitálu, zahraniční firmy, státní firmy, celkem

Řízení distribuce zákazníků

Logističtí operátoři působící v Polsku jsou nejčastěji najímání pro dopravu zboží z určeného místa k finálnímu odběrateli; jedná se jak o distribuci ze závodu/skladu odběrateli hotových výrobků (69 % dodávek), tak mezi distribučním střediskem a odběratelem (64 %). V menší míře se zabývají

logistikou zboží od výrobce do střediska distribuce (57%). Nejméně častá je přímá distribuce (bez skladování) z distribučních středisek do maloobchodní sítě (45 %). Tyto údaje svědčí, podle nás, o stále rostoucí úloze distribučních

středisek, které je možno charakterizovat jako spojovací články mezi výrobcem a odběratelem.

Distribuce s vyloučením distribučních středisek (tj. probíhající přímo od výrobce k finálnímu odběrateli) je sice nejrozšířenější, nicméně z hlediska operátorů se jevila jako nejméně výhodná (nárůst prodeje v případě firem působících v této distribuční oblasti činil 15 %), zřejmě z důvodu existující nejvyšší nabídky služeb. Daleko výhodnější bylo v roce 1999 zprostředkovávání distribuce mezi výrobci a distribučními centry (nárůst prodeje činil 20 %), nebo mezi distribučními centry a finálními odběrateli. Toto se vztahuje jak na firmy z výrobního sektoru, tak na firmy působící v obchodní oblasti (23 %). Klíčový význam pro logistického operátora mělo navázání spolupráce s distribučními centry. Utvoření vlastního střediska pro distribuci zboží poskytuje spoustu konkurenčních výhod.

Polské logistické státní a soukromé firmy, hlavně firmy bez cizího kapitálu, mají co dohánět pokud se jedná o spolupráci s distribučními středisky. Zatímco první působí spíše jako partneři výrobců, druhé se chovají jako partneři distribučních center. Až 62 % zahraničních firem se zúčastňuje předávání zboží mezi distribučními centry a odběrateli. Pokud se jedná o polské firmy, podíl je výrazně nižší a činí 43 %; 48 % zahraničních firem zajišťuje dodávky zboží z distribučních středisek přímo do maloobchodní sítě, v Polsku tuto činnost provádí pouze 28 % soukromých firem a 14 % státních firem.

Dá se očekávat, že v důsledku zahraničních investic směřujících do distribučních středisek, se bude propast dělící polské logistické firmy od zahraničních firem i nadále prohlubovat.

Logističtí operátoři jsou si vědomi, že nabízený zákazníkům způsob řízení distribuce zboží má ještě spoustu rezerv. Hlavně pokud se jedná o využití lidského faktoru, zařízení a cenu distribuce. Zástupci více než poloviny dotazovaných firem se domnívají, že jejich firmy jsou v této oblasti konkurenční pouze v nepatrném stupni, každý desátý dotazovaný dokonce tvrdil, že jeho firma není konkurenceschopná. Zcela jinak vypadá situace pokud se jedná o úroveň poskytovaných služeb – podle dotazovaných zástupců firem byly už v této oblasti využity veškeré rezervy (71 % dokonce tvrdí, že se jim podařilo na tomto poli dosáhnou mimořádný konkurenční náskok), jak z toho lze usuzovat, konkurenci nebude lehké překvapit něčím novým.

Pokud budou polské soukromé a státní firmy, jak tvrdí jejich zástupci, bojovat s konkurencí hlavně cestou snižování vlastních nákladů (v tom také cen služeb), zahraniční firmy kromě cenové konkurence (v tomto ohledu se neliší od polských firem) budou vést konkurenční boj na zcela jiném poli – hlavně v oblasti kvality zařízení a lidských dovednosti. Pouze každý devátý zástupce zahraniční firmy byl spokojen s výsledky v této oblasti, na rozdíl od zástupců

soukromých a státních polských firem – spokojenost vyjádřil každý třetí zástupce soukromé firmy a každý druhý zástupce státní firmy.

Skladování

Podařilo se nám zjistit, že klíčový význam má pro logistického operátora spolupráce s distribučními středisky, a navíc že vytvoření vlastního střediska pro distribuci zboží vytváří konkurenční náskok. Je zřejmé, že zahraniční firmy skoro bez výjimky (90 %) dodržují tyto zásady. Státní firmy jsou podstatně hůře vybaveny skladovacími prostory (83 %), ještě horší je situace v soukromých firmách (76 %).

Nejrozšířenější formou používání skladů je pronájem (40 % firem má pouze pronajaty sklady zboží, dalších 33 % pronajímá část skladových prostorů). Jiná situace je, pokud se jedná o palivové firmy, které „zdědily“ skladovací základnu. Neexistuje případ, aby taková firma nevlastnila sklady. Nicméně 80 % státních firem používá zároveň sklady vlastní i pronajaté.

Majetek jednotlivých skupin logistických firem se od sebe značně liší. Soukromé firmy vlastní v průměru nejmenší počet skladů (6), s nejmenší celkovou plochou (7 954 m2). Zahraniční firmy mají více skladů (8), jejich plocha je dvakrát větší (14 380 m2). Obě tyto skupiny převyšují státní firmy, jež mají 10 skladů s celkovou plochou 45 169 m2. Tyto veliké majetkové rozdíly způsobují, že na trhu nejméně početné státní firmy disponují čtvrtinou celkové skladovací plochy v zemi (soukromé – 41,6 %, zahraniční – 32,7 %).

Disponování logistickým centrem, ve kterém zboží podléhá dalšímu zpracování nebo úpravě, má klíčový význam pro řízení distribuce zákazníků. V opačném případě firma je nucena se omezit na poskytování méně rentabilních dopravních služeb, čili na převoz zboží od výrobce k finálnímu odběrateli.

Je však nutno poznamenat, že rozhodující není plocha pro skladování, nýbrž její efektivní využití (vysoké skladování, klimatizace), a také celková kvalita služeb logistického operátora.

Z hlediska speciálního využití skladovací plochy výše uvedené skupiny firem se mezi sebou zásadně liší. Zatímco 45,9 % skladovací plochy ve skladech soukromých firem a 54,8 % skladovací plochy ve skladech zahraničních firem umožňuje vysoké skladování zboží, ve skladech, jež patří státním firmám, prostorů vhodných pro vysoké skladování je pouze 13,1 %. Stejně nepříznivě se jeví pro státní firmy počet skladů vybavených klimatizací. Nejvíce skladovací plochy s regulovanou teplotou mají zahraniční firmy (39,8 %), na druhém místě jsou soukromé firmy (34,6 %), na posledním – státní firmy (pouze 0,3 %). Není proto tajemstvím, že firmy, jež nabízejí skladovací prostory vhodné pro vysoké uskladnění zboží, navíc vybavené klimatizací, dosahují ve své činnosti

nadprůměrné výsledky (objem prodeje se zvýšil v těchto skupinách o 24 a 34 % ve srovnání s předchozím rokem).

Pokud předpokládáme, že o kvalitě služeb může svědčit počet skladových dělníků a vybavení skladů elektrickými vysokozdvižnými vozíky, zjistíme, že také v tom ohledu jsou mezi uvedenými skupinami firem značné rozdíly. Různé firmy věnují zcela odlišnou pozornost kvalitě služeb. Soukromé firmy, jež mají 54 % celkového počtu skladů, 41,6 % celkové skladovací plochy, 47,4 % plochy vhodné pro vysoké skladování a 52,4 % plochy s regulovanou teplotou, jsou nedostatečně vybaveny vysokozdvižnými vozíky (jeden vozík na 30 skladů); tyto firmy skoro vůbec nezaměstnávají pracovníky pouze pro obsluhu skladů. Skupiny firem vlastnících větší sklady, státní a zahraniční firmy, mají tyto sklady mnohém lépe vybavené, také pokud se jedná o zaměstnance. Je třeba zdůraznit, že sklady zahraničních firem, i když jsou často třikrát menší, jsou vybaveny větším počtem vysokozdvižných vozíků (v průměru 3 vozíky, ve státních firmách – v průměru 2), mají též více zaměstnanců (v průměru 11 skladníků, ve státních firmách – v průměru 3).

K nejrozšířenějším skladovým službám patří nyní konsolidace nákladů a expedice podle plánu (90 % firem nabízí poskytování této služby), a také příprava propagačních nabídek a expedice podle plánu (85 %). Jednoduché skladování hotových výrobků klienta (82 % objednávek) a pronajímání skladovací plochy na základě smlouvy (82 %) nebo krátkodobý pronájem skladovací plochy (79 %) to jsou jiné nejčastěji nabízené služby.

K méně populárním službám patří: skladování surovin a výrobního materiálu (52 % informací), kompletování zásilek pro zásobování výroby (47 %), spravování skladů pro dodavatele (47 %) a celní sklady (29 %). Dvě první služby se nyní rozvíjejí nejdynamičtěji (firmy, které nabízejí jejich poskytování, zaznamenaly nárůst prodeje o více než třetinu). Mezi uvedenými skupinami firem – soukromými, zahraničními a státními – nebyly zjištěny zásadní rozdíly v nabídce jednotlivých služeb. Pokud tyto rozdíly existují, pak se netýkají rozsahu služeb, a pouze úlohy, jakou na trhu plní konkrétní operátor.

Z výzkumu prováděného Data Group vyplývá, že logističtí operátoři vidí pro sebe přínos v úzké spolupráci s partnery ve věci optimalizace zásob, integrace počítačových systému a společném financování nákladů.

Konkurenční podmínky na polském trhu však zatím nejsou příznivé pro podnikatelé, kteří se rozhodnou společně nést finanční rizika. Situace se změní v budoucnu, s nástupem kooperace, jež bude tlačit podnikatele k dalšímu snižování nákladů a zlepšování konkurenční pozice na trhu.

Využití informačních systému se stává podmínkou sine qua non pro udržení se firmy na trhu. Zajímavá je skutečnosti, že firmy používají veliké množství různých informačních systémů, hlavně domácího původu. Může to vypovídat o

absenci systému vhodných pro tuto oblast, a také o vysoké ceně systémů nabízených významnými firmami.

Nejvíce je firem, které původně poskytovaly služby spedičně dopravní, a teď se vyvíjejí jako logističtí operátoři a nabízejí již nejen dopravní a skladovací služby.

Zkoumané firmy soustřeďují svoji logistickou činnost v Polsku, zde také vidí možnosti dalšího vývoje. Nositelem pokroku jsou nejčastěji soukromé firmy se zahraniční účastí. Právě tyto firmy přicházejí s nabídkami nových logistických služeb, nakupují informační systémy, pokoušejí se o spolupráci s partnery v rámci celého řetězce dodávek.

Provozování skladů se v současnosti stává stále méně rentabilní, hlavně z důvodů urychlení pohybu zboží v zemích Evropské unie. V Polsku je jiná situace, sklady tam jsou ve větší míře využívány pro cross-dockingu, čili plní funkci krátkodobé „zastávky“, během níž dochází k přípravě konkrétní dodávky zboží určené pro konkrétního zákazníka. Zatímco v zemích Evropské unie potřeba skladovacích prostorů klesá, v Polsku lze sledovat opačnou tendenci. Zdá se, že pouze působící v Polsku zahraniční koncerny urychlily v podstatné míře tempo pohybu zboží, a také snížily množství nabízeného sortimentu.

Informace o stavu zásilky (trace & tracking) je znakem výše uvedených změn, jež do Polska přijdou v nejbližší době. Logističtí operátoři budou nabízet přebírání poslední etapy výroby, díky tomu se sami stanou do určité míry výrobci. Jde hlavně o to, aby nabízený výrobek splňoval veškerá očekávání finálního odběratele. Jako příklady lze uvést co-packing nebo co-manufacturing, přípravu propagačních nabídek nebo sestavování zboží (např. počítačů) z částí, které budou dodávat různí výrobci přesně podle konkrétních objednávek.

Specifikace logistických služeb v Polsku

FIRMA SLUŽBY SKLAD VYKLÁDKA DISTRIBUCE

DRUH CENA PLN USD Okolí skladu Jiné podmínky

Kancelář spedičních služeb BUSUl. Łopuszańska 3802-232 Warszawatel: 0-22/ 868 69 15

1. Sklad2. Překládka

zboží3. Distribuce 24-

484. Celní agentura

SAD – 250,-SAD BIS – 30,-

8 USD/M2 10 PLN/1 paleta

0-30 km = 120 pln31-50 km = 144 pln51-70 km = 170 pln71-100 km = 200 plnCena za přepravu do 5 palet

2 pln/km v celém Polsku

Rusak Logistics Sp. z o.o.Ul. Kopernika 300-367 Warszawatel: 0-22/ 8265905 w 21Kontaktní osobap. Mariusz Filochowskimarketing

1. Sklady2. Distribuce 24-

483. Celní agentura 4. Mezinárodní

doprava5. Pojištění6. Finanční

služby7. Ekonomické

služby

SAD – 200,-SAD BIS – 30,-Manipulační poplatky: 50,-

TŘÍDA A50,- /paleta/měsícTŘÍDA B40,-/paleta/měsíc

10 PLN/1paleta

(Ceník v nabídce)Průměrné propočty1 paleta od 400-800 kgVzdálenost od 50-700kmCena 135,-(400kg/50km)474,- (800kg/700km)

CargoforteUl. 17 Stycznia 32/F302-148 Warszawatel: 0/22 606 7500

1. Skladování2. Distribuce 24-

48

12,- /paleta/měsíc

4 USD/1paleta

(Distribuce ze skladu ve Varšavě)1. Vozidlo od 1,5 t =

0,85 pln/km2. Od 1,6t = 1,-

pln/km3. Od 2,1t =

1,15pln/km4. Od 2,6t = 1,25

pln/km5. Od 3,6t = 1,40

pln/km6. Do 7t = 1,50

pln/km7. Do 24t =

1,60pln/km

Doručení 1 palety do 48h 150,- pln

Transteam Sp. z o.o.Ul. Bokserska 6402-690 Warszawatel: 0-22/ 853 54 01Kontaktní osobap. Andrzej Wierzbickiředitel pro obchod a logistiku



doprava

SAD – 200,- SAD BIS – 35,-

6,5 /paleta/měsíc2,5/regál/měsíc

2USD/1paleta (Po 16 h. navíc 50,- pln/hod.

1. Od 1,5t = 1,15pln/km

2. Od 2,5t = 1,25pln/km

3. Od 3,5t = 1,35pln/km

4. Od 5t = 1,45pln/km

5. 20t-24t = 2,50 za km s nákladem

Ceny za 1 stanoviště výkladky, každé další + 30,- pln

Tabulka poplatku za zásilky je připojena k nabídcePrůměrny propočet1paleta od 350-800kgVzdálenost od 50-800 kmCeny:80,- pln (350kg/50km)

499,-(800kg/700k)

TNT Automotive Logistics Poland Sp. z o.o.


483. Doprava

mezinárodní4. Celní agentura

SAD – 120,- - 150,- SAD BIS - 30,-

15,60 /M2 3,25/PLN/paleta

Výpočet podle zón:1 zóna – největší obec = 85,- pln /1kg + 2,-pln další2 zóna - střední obec = 97,-pln/kg + 2,25 pln další3 zóna – nejmenší obce = 110 pln/1kg + 2,25 pln další

SPEDPOLSpedycja Polska Sp. z o.o.Ul. Powale 59b43-300 Bielsko Biała0-33/812 52 74kontaktní osobap. Ryszard Pasałkaředitel obchodního oddělení

1. Skladování2. Distribuce Celní agentura a Mezinárodní doprava ve spolupráci s firmou Schenkel BTL z Varšavy

0,30 pln/paleta/24 hodin(10pln/paleta/měsíc)

8,- PLN/paleta Paušálně bez ohledu na vzdálenost a množství palet 173,- pln za 1 paletu

Navíc 13,- pln přepravní doklad

Zboží nepaletované podle tabulky v nabídce

LDSLogistic and Distribution System Sp. z o.o.OS. Pass 20B05-870 Błonie0-22/ 731 01 05Kontaktní osobap. Rafał Kobyliński



doprava

SAD – 50 USDDAS BIS – 10 USD

1,95 / paleta/týden

3,60-USD/paletavstup a výstup ze skladu

Tabulka v nabídcePrůměrné propočtyPaleta od 300 – 800 kgVzdálenost od 50 do 700 kmCeny: 60,-pln(300 kg/50km)416,-pln(800kg/700km)

Nad 2,5t = 3pln/km s nákladem

No limit Sp. z o.o.Ul. Księżnej Anny 403-866 Warszawatel: 0-22/6790252Kontaktní osoba p. Krzysztof Marczukobchodní ředitel


483. Celní agentura4. Mezinárodní

transport

4,7/ paleta/měsíc

3,2 USD/ paleta

Distribuce od 80,- do 10 pln za paletu bez ohledu na vzdálenost

POZNÁMKY:1. Ke všem cenám je třeba připočíst DPH ve výši 22 %2. Ceny za mezinárodní dopravu nebyly uvedeny, jelikož chybí informace o místech nakládky a vykládky zboží3. Všechny firmy působí v systému 24-48 h, přičemž doba podání objednávky na distribuci je zvlášť uvedena ve smlouvě ( nejčastěji do 12 h

předchozího dne)4. Většina cen za distribuci je platná na základě připojených tabulek dopravného nebo distribučních tarif, proto ve výše uvedeném rozpise jsou

uvedeny pouze průměrné propočty

Spotřeba alkoholických nápojů v Polsku

Vinařský trh je nyní v Polsku velice nesourodý. Neexistují dominantní skupiny (oborová „lobbies”), jako tomu je např. v pivovarnické branži, kde pět obrů ovládá skoro celý trh. Když je třeba – přesto, že si vzájemně konkurují – na obranu společných zájmů jsou schopni se spojit a postupovat společně.Pokud se jedná o víno nástup kapitálu ze Západu může znamenat vytlačení na okraj polských vinařských závodů. Může nastat situace, jako tomu bylo v případě velikých obchodních řetězců, jejichž působnost oslabila domácí maloobchod. U vína tento proces bude probíhat pomaleji. Komise CEE, která měla dohodnout podmínky vstupu Polska do Evropské unie, osvobodila od povinnosti dodržovat normy CEE o hroznových vínech do té doby, dokud výroba hroznového vína v Polsku nepřekročí 25 000 hektolitrů ročně. Nyní (a zřejmě tomu tak bude ještě tři roky) výroba je nižší. Z toho vyplývá, že veškeré víno plněné do lahví v Polsku, jak pravé, tak padělané, odpovídá polským zákonům, jež dovolují stáčení do lahví směsi moštu kvašeného ve vodě, s přídavkem kysličníku uhličitého, který se prodává jako „spumante“ (Ambra). Mošt dovážený ze Španělska, Itálie, Řecka (Acer Białystok) a mošt z jiného místního ovoce. Nelze uvažovat v tom smyslu, že víno „vodní“ nebo „ovocné“ je synonymem ledabylosti, tudíž k pití se hodí pouze pravá vína z hroznů. Některé skupiny spotřebitelů vyhledávají právě ta „horší“ vína a stejně tomu bude i v budoucnu (zvyky, rodinné tradice, nedostatek peněz). Spotřebitelům se nedostává informací o tom, že dnešní technologie se neliší od používaných na Západě. Navíc stát souhlasí s výrobou těchto alkoholických nápojů prostě z toho důvodu, že díky tomu vybere obrovské částky na daních. Chrání proto tyto závody a nemá zájem měnit zákony. V roce 2002 ovocná vína a vína hroznová vyráběna z dováženého moštu tvořily nepatrnou exportní položku v hodnotě 0,5 mil. USD. Výrobky, hlavně perlivá vína, byly prodávány především do USA (35 % exportu), do Lotyšska a do Kanady. Existuje návrh nové polské vinařské ústavy, který je zpracován znalci této problematiky, nevztahuje se však na případné zrušení výroby těchto vín, pouze se týká záležitosti výroby domácího vína z hroznů (viz: www.winnicagolesz.gal.pl). V Polsku je možno se stále setkat s výroky o špatné pověsti výrobků domácích vinářů (se zelenou páskou) a stále lepší pověsti cizích výrobků (z modrou páskou). Rychlejšímu vývoji vinařského trhu brání hlavně vysoké ceny výrobků, způsobené vysokou daní. Odhaduje se, že v Polsku je asi 150 závodů vyrábějících své vlastní značky vín anebo stáčejících do lahví vína dovezená. Firem, jež dovážejí do Polska víno, je spousta, na trhu se však počítá pouze 10 až 15 z nich. Ostatní nejsou příliš konkurenceschopné. V posledních letech se situace v polském vinařském průmyslu zhoršila; snížil se celkový objem výroby, zpomalil se prodej vína z hroznů a vína stačeného do lahví v Polsku.

Stále výrazněji se projevuje slabší kupní síla spotřebitelů, prodejci si stěžují na malé tržby, to se však vztahuje na veškeré výrobky, nejen domácí vína. Na druhou stranu dovoz zahraničních vín se pravidelně ročně zvyšuje o cca 15 %. Navíc státní daňová politika byla doposud pro legální výrobce nepříznivá, otevřeně se říká, že výroba a obchodování s vínem posiluje černý trh (před rokem proto všichni výrobci byli povinni vyměnit veškeré ochranné pásky na výrobcích), nyní už však neplatí 20% clo.

Spotřeba vína je v Polsku významně nižší než v jiných evropských zemích. V současné době se v Polsku ročně spotřebuje cca 5,6 litrů vína na osobu. Pro srovnání – ve Francii a v Itálii – 50, v USA 9. Roste na počátku listopadu okolo svátku Všech svátých, tento trend pokračuje do Vánoc až do plesové sezóny (cca 50 % ročního obratu). Největší je spotřeba vodky (53 %), piva (37 %). V Polsku je nyní k dostání cca 10 000 značek vína. Nabídka je stále více různorodá. Jednak vznikají stále nové specializované prodejny, jednak víno je možno koupit bez problému např. přes internet anebo s donáškou domů. Nicméně zákazník se často obtížně orientuje v obrovské nabídce, někdy se nechá ovlivnit prodejcem. Víno nabízejí různé prodejny – hypermarkety, diskontní prodejny, malé obchůdky, čerpací stanice. Různá místa prodeje mají své klady a zápory – sortiment, ceny, obsluha, odborné rady... Bez pochyb díky supermarketům a hypermarketům je víno dostupné pro všechny zájemce, a jeho ceny více odpovídají kvalitě zboží (kdysi dávno vládla na trhu s vínem příslovečná džungle, například slavné italské barolo stálo pouhých 70 PLN, a falšovaná italská břečka – 35 PLN... nyní je to 100 PLN a 10 PLN). Zákazník v supermarketech a hypermarketech je odkázán pouze sám na sebe, případně se může řídit stručnými informacemi na etiketě. Zákazník, jenž se považuje za znalce vína a dokáže tudíž poznat jeho kvalitu podle barvy a údajů na etiketě, je v supermarketech vystaven určitému riziku. V prostorech prodejny je pokojová teplota (od 23 ºC v zimě do 28 ºC v létě), která nesvědčí korkovým zátkám v případě uskladnění láhví ve svislé poloze. Navíc barva láhve zkresluje barvu vína. 99 % spotřebitelů se ve vínech nevyzná. Ochutnávka vína je v supermarketech zakázána.

Vhodnějším místem nákupu se jeví obyčejné prodejny s alkoholickými nápoji, i když nabídka je v nich bohužel poněkud menší. Víno je také možno nakoupit ve většině prodejen s potravinami. Převažuje ovšem stále víno se zelenými nálepkami a neschopnost prodavačů poskytnout o jednotlivých druzích konkrétní, zasvěcené informace. Často se také stává, že sortiment je neodpovídající, chaoticky sestavený. Dvě značky bulharských vín Sofia (1/3 obsahu celé nabídky na trhu), Ambra (1/4 obsahu na trhu), Tokaj a Eger (1/6 nabídky v malých prodejnách). Znalost vín je absolutně nedostačující. Přibývá prodejen, ve kterých je bohatá nabídka vín (podle labužníků) a cenově

různorodá (podle spotřebitelů), až k cenově velice dostupným vysoce jakostním vínům francouzským, italským nebo kalifornským (podle názorů turistů, kteří ve Vídni platí dvakrát tolik za láhev Petruse nebo Sassicaia).

Nejčastěji se jedná o specializované prodejny, vínotéky. Zákazník se zde setká s prodávajícími, kteří chtějí a jsou schopni poradit ohledně nabízeného sortimentu vín. Je však třeba podotknout, že prodávající nejsou odborně proškoleni a jejich vědomosti jsou pouze teoretické. Ze svých výdělků si nemohou dovolit dokonce ani degustaci zboží, které nabízejí a prodávají zákazníkům. Je dobře, že se je v těchto specializovaných prodejnách možno setkat s labužníky vína, nejen prodejci, ale také pořadateli ochutnávek, kurzů, vinařských zájezdů do zahraničí, se spisovateli. Jedná se často o labužníky provozující kluby znalců vína a pořádající degustace vína jak v domácnostech pro skupiny přátel, tak v hotelích (v Polsku se intensivně rozvíjí přímý prodej vín – po vyplnění objednávky). Specializované prodejny umožňují zákazníkům volný přístup k regálům a poskytují možnost využití odborné literatury (Rynki Alkoholowe, Wino, Wino i Styl, Świat Win atd.). V těchto prodejnách se lze dozvědět o aktuálních trendech ve spotřebě vína a oblíbených značkách. Poláci dávají přednost vínům mladým a levným. Průměrný spotřebitel hodnotí spíše organoleptické vlastnosti, Poláci co se týče vína nemají příliš vytříbený vkus, vyžadují jemný buket, víno nemá škrábat ani pálit. Proč? Polosladké a polosuché chutě vypovídají o hlavní chybě, již se dopouštějí v Polsku konzumenti vína. V Polsku totiž veškeré alkoholické nápoje (zdůrazňuji – také bílá vína a šumivá vína) často mívají při konzumaci pokojovou teplotu (v zimě mezi 23 ºC a 25 ºC, v létě dokonce více). 70 % spotřeby vína ještě nedávno tvořila sladká vína, vermuty a šumivá vína:Šumivá a perlivá vína – 1,6 lDezertní vína – 1,4 lStolní vína – 1,1 lVermuty – 0,6 lOvocná vína – 0,1 l

V poslední době stále více Poláků cestuje do Itálie a do Španělska, odkud si přivážejí zálibu ve víně – stále větší oblibě se těší víno chladné a studené. Roste spotřeba stolních vín (k dostání také v lahvích 1,5 l nebo 2 l) spíše suchých:Stolní vína – 1,7 lŠumivá a perlivá vína – 1,7 lDezertní vína – 1,3 lVermuty – 0,7 lOvocná vína – 0,1 lVína v kartónových obalech – 0,1 l.45 % spotřebitelů kupuje stále stejnou značku vína, ale změny jsou velice zřetelné. Spousta zákazníků kupovala vína jako dárky, teď stejní spotřebitele si dopřávají kvalitní vína k obědům. Stále častěji se podává doma víno hostům, spotřebitelé si již uvědomuji, že v zahraničí je konzumace vína symbolem určitého společenského postavení. Lidé se učí poznávat stále více druhů vína. Hlavně na cestách, na dovolených získávají v tomto ohledu nové vědomosti a zkušenosti, mění zvyklostí a životní styl. Víno jde hůře na odbyt v letním období. Během prázdnin se velkoměsta vyprazdňují, a právě obyvatelé velkoměst nakupují polovinu vína nabízeného na trhu. Nejvyšší prodej vína uvádějí obchodníci v měsících říjen – duben. I když asi polovina Poláků uvádí v průzkumech, že pije víno, pouze malá část labužníků si víno dopřává každý týden. Většina uvádí, že pije víno několikrát do roka. Lze předpokládat, že víno získá v Polsku větší popularitu a že např. většina dospělých si dá skleničku tradičně třeba k obědu? Nárůst spotřeby závisí na mnoha faktorech, jako jsou výše příjmů obyvatelstva, úroveň vzdělanosti, postavení a příjmy střední vrstvy, změny životního stylu díky možnostem, které vytváří stále větší dovoz potravin, jejichž spotřeba je v zahraničí spojována s konzumací vína. Na spotřebu vína budou mít určitě vliv vinařské firmy, jejich marketingová orientace. Zatím se soustřeďují hlavně na prodej vína, i když kultura pití vína se ve společnosti rozvíjí pozvolna, dlouhá léta.

Konzumenti vína jsou lidé se středním a vyšším vzděláním. Zpravidla žijí ve městech, jejich příjmy jsou vyšší než celostátní průměr. Rostoucí popularitě se těší vína v cenovém rozmezí 15,00 až 30,00 PLN (např. Moravia). I když jsou stále hodně populární jakostní sladká vína, stále více Poláků hledá nové druhy vín, přičemž preferují nejkvalitnější známková vína. Již několik let spotřeba vína z hroznů vinné révy v Polsku roste, pevnou pozici mají na trhu hlavně levnější perlivá vína. Delší dobu pozorujeme přesouvání sortimentu dezertních vín ze sítě tradičních obchodů do prodejen velkých řetězců. Perlivá a šumivá vína – po vodce a pivu – patří k nejvyhledávanějším alkoholickým nápojům v Polsku. Poláci pijí šumivá a perlivá vína o svátcích a svátečních příležitostech – v

bublinkách nehledají kvalitu, ale radost. Poláci, když hovoří o šampaňském, myslí vína šumivá a perlivá. Pro osoby pijící šampaňské je tento nápoj symbolem relaxace, dobrého pocitu, uvolnění. Podle spotřebitelů se jedná o alkoholický nápoj velice lehký. Je považován za módní záležitost a nápoj vhodný také pro mladší generaci. Je třeba podotknout, že hlavně pro chudší spotřebitelé je název „šampaňské” určitou náhražkou luxusu, prestižní záležitostí. Pravé šampaňské si nemohou dovolit, protože jeho cena se rovná 40 % průměrné měsíční mzdy... Jelikož nabídka se stále zvětšuje, stále se dobře prodávají vína relativně levná. Nabídka stolních vín (také vín „della casa“ v pizzeriích a motorestech) za více než 20 zlotých za láhev generuje (přes vysokou míru zisku) nepříliš velký obrat. Polovinu obratu zajišťují vína s průměrnými maloobchodními cenami nepřesahujícími 10 zlotých za láhev. Pro vinařský trh (jedná se o stolní vína) je charakteristická značná různorodost a nesrovnatelně vyšší, než v jiných kategoriích alkoholických výrobků, paleta nabídky. Na druhé straně je třeba zmínit dominantní pozici jediné konkrétní značky. Jedná se pochopitelně o značku Sophia, která vytváří třetinu nabídky vín prodávaných v Polsku. Nejprodávanější jsou již delší dobu v Polsku bulharská vína (z hlediska počtu prodaných láhví, ne z hlediska hodnoty prodeje), na druhém místě je víno Ambra (stáčené do láhví v Polsku), pak následují francouzská vína, italská vína apod. Nabídka stolních vín představuje 60% vína na trhu. Hodnota dovozu vína v roce 2002 přesahovala 58 mil. USD (sto krát více než hodnota vývozu). Dovoz je následující: Francie 26 %, Bulharsko 18 %, Itálie 14 %, Maďarsko 11 %, Španělsko 6 %, USA 6 %, Německo 5 %, Chile 3 % atd. Pokud se jedná o dovoz vermutu: Itálie 58 %, Chorvatsko 21 %, Bulharsko 9 %, Maďarsko 5 %, Rusko 3 % atd.

Pouze polovina Poláků tvrdí, že pije víno příležitostně. Zároveň dodávají, že konzumují víno velice zřídka a nepravidelně. Zřídka si dopřávají tento alkoholický nápoj starší osoby, důchodci a penzisté. Polští spotřebitelé spojují víno s pocitem soukromí, se všeobecně chápanou oblastí erotiky. Podle nich se víno hodí hlavně pro hosty, konzumují jej také často na návštěvách u příbuzných a přátel. Víno je velice zvláštní nápoj, vhodný pro mimořádné příležitosti. Na základě výzkumů bylo zjištěno, že značná část spotřebitelů je schopná uvést pouze quasi-značku vína, druh nebo zemi původu. Nemá však bližší informace ani konkrétní údaje o víně. Znalost známkových vín je u Poláků velice omezená, lidé, kteří pijí víno výjimečně, jsou schopni uvést pouze značky fungující na polském trhu po delší dobu. Známé po celém světě značky francouzských nebo italských vín pouze jednotliví lidé uvádějí spontánně. Lidé s dosaženým vyšším vzděláním mají větší znalosti, pokud se jedná a značky vín. Znalosti vín se mění také v závislosti na výši příjmu jednotlivých domácností. Lidé s vyššími příjmy se výrazně lépe orientují v sortimentu vín, než lidé s nízkými příjmy. Výrazně méně než Poláci žijící ve městech vědí o značkách vín obyvatelé venkova. Víno je stále velkou neznámou pro obyvatele obcí hodně vzdálených od městských aglomerací, např. vesnic ležících na východě Polska.

Nicméně trendy a zvyklosti se mění, Poláci stále častěji a rádi experimentují a hledají nové alkoholické nápoje. Týká se to také středně drahých vín. Významná část spotřebitelů (55 %) málokdy zůstane při konzumpci nápojů, které již dobře zná. Hlavně milovník vína – začátečník – stále hledá a zkouší nově objevené značky a ročníky.Polsko se stává, pokud se jedná o vína, stále více atraktivním odbytištěm. Dlouhá léta domácím výrobcům vína nehrozila prakticky žádná zahraniční konkurence. Drahá známková zahraniční vína byla dovážena hlavně proto, aby doplnila nabídku domácích výrobků. V nynější době tuto situaci mění pozvolný nárůst příjmů středních vrstev obyvatelstva, který je doprovázen přejímáním bohatšími lidmi západoevropského životního stylu. V důsledku toho pozorujeme nárůst spotřeby dovážených alkoholických nápojů. Začíná se formovat skupina labužníku, kteří bez ohledu na ceny kupují hlavně dovážená vína. Je to veliká výzva pro polské stáčírny vína. Vede totiž domácí výrobce k věnování maximální pozornosti kvalitě výrobků a přibližování se světovým standardům. V blízké budoucnosti to ostatně nebude otázka snahy, ale nutnost.

Vývoj polského vinařského trhu není tak rychlý, jak se může na první pohled zdát. Ačkoliv situace není zdaleka tak špatná, Poláci stále častěji dávají přednost vínům před tvrdým alkoholem. Je to pozitivní trend, i když konzumovaní vína ne vždy jsou ta nejvíce kvalitní, což však ovlivňuje hlavně výše rodinného rozpočtu. Ve srovnání se zeměmi Západní Evropy stále však pijeme, bohužel, málo vína. Překážkou, jež brání rychlejšímu rozvoji vinařského trhu, jsou vysoké ceny vín. Ty se odvíjejí od státní daňové politiky a poměrně vysokých obchodních přirážek dovozců a velkoobchodníků. Právě proto ani Polák s průměrnými výdělky si nemůže dovolit láhev kvalitního vína. Dá se předpokládat, že spotřeba vína v Polsku se bude rok od roku zvyšovat, přičemž v západní Evropě tato oblast se už dále asi nebude vyvíjet. Průměrný polský spotřebitel má o vínech určité, i když omezené, vědomosti. Něco o tom četl, něco se dozvěděl od známých, určité zkušenosti si přivezl ze zahraničí. Existuje specializovaná literatura, v televizi je sice reklama na víno zakázána, může se však informovat o školeních pro nové profese, mj. Sommelierských. Nicméně je třeba více propagovat vinařské oblasti, pořádat enogastroturistické zájezdy... Na Slovensku již např. existují vinařské stezky.

Maloobchodní prodej stolních vín podle AC Nielsen (zpráva Aleksandry Pawlakové s poznámkami Mario Crosta)

Stolní vína (poznámka pana Pana Mario Crosta: v tom IGT a málokvalitní DOC italské) představovala kategorií alkoholických nápojů, která se v roce 2001 rozvíjela nejdynamičtěji. Nárůst, pokud se jedná o množství prodaných litrů, činil 8 % (únor 2001 – leden 2002 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku). V měsících červen – červenec 2002 nárůst prodeje stolních vín činil

12 %, v žebříčku kategorií alkoholických nápojů však vedl prodej piva, což zřejmě ovlivnilo mimořádně horké léto. Klíčovým obdobím pro výrobce vín bude období prosinec – leden. Na jedné straně spotřebitelský trh stolních vín nepodléhá tak zřetelně, jako třeba trh šumivých vín, sezónním výkyvům, na druhou stranu v minulých letech prodej stolních vín byl v období prosinec – leden vyšší o cca 35 % než průměrný prodej během ostatních 10 měsíců. Prodej stolního vína, na rozdíl např. od prodeje piva nebo vodky, je v moderní síti obchodů silně koncentrován. Hypermarkety a supermarkety dohromady generují 47 % prodeje. Zbývající část se prodá v tradiční obchodní síti, z toho 45 % v prodejnách potravin a 8 % ve specializovaných prodejnách nabízejících vína a cukrovinky. Delší dobu lze pozorovat přesouvání části nabízeného sortimentu stolních vín z tradičních obchodů do velkých obchodních řetězců. Podíl prodeje vín v tradičních menších prodejnách se snížil z 57 % na začátku roku 2001 na 53 % v červenci 2002, zatímco podíl prodeje ve velké obchodní síti se zvýšil z 43 % na 47 % ve stejné době.Nejrozšířenějším obalem vína na trhu je láhev 0,75 l (90 % nakupovaných lahví má tento obsah). Během posledního roku rostla obliba lahví o větším obsahu, hlavně 1,5 l, nyní se jich prodá 3 % z celkového množství vína. V hypermarketech je zájem o tyto větší láhve větší a dosahuje 9 %. Nejlépe se prodávají alkoholické nápoje poměrně levné, cca 50 % představují stolní vína, jejichž cena nepřevyšuje 10 PLN za láhev 0,75 l. Nejdražší výrobky (nad 20 PLN) tvoří pouze 7 % prodeje z hlediska počtu kusů (ale zároveň 13 % z hlediska hodnoty prodeje). Výrobci a distributoři drahých vín spoléhají hlavně na nejmodernější obchodní síť – v hypermarketech podíl stolních vín, jejichž cena přesahuje 20 PLN (0,75 l) tvoří 12 %, v supermarketech s prodejní plochou do 2500 m2 jen 8 %.Nejoblíbenějším stolním vínem, pokud se jedná o barvu, je červené víno (55 %), jeho prodej se nepatrně zvýšil ve srovnání s loňským rokem na úkor bílého vína (44 %). Nejméně se prodávají růžová vína (0,9 a v hypermarketech 2,1 %), jejich dostupnost však stále roste (růžová vína se však rychleji kazí). Poznámka Mario Crosta: z ankety provedené Italským institutem zahraničního obchodu ICE (bylo osloveno 22 ředitelů restaurací ve 12 městech, 95 prodejen ve 12 městech a 221 spotřebitelů v 11 městech) vyplývají skoro stejné závěry, pokud se jedná o názory ředitelů. Pokud se jedná o ostatní oslovené:

Na dotaz, jaká vína spotřebitelé nejčastěji objednávají, jsou následující výsledky?

VÍNO restaurace prodejny náhodní spotřebitelé

Červené 53 % 51 % 46 %

Bílé 44 % 34 % 35 %

Růžové 3 % 4 % 8 %

Šumivé 0 % 11 % 6 %

Ovocné 0 % 0 % 5 %

Z hlediska obsahu cukru, nejpopulárnější jsou vína suchá a polosuchá (dohromady 70 % prodeje), i když vína sladká a polosladká si v ročním měřítku vedla také poněkud lépe (28 %) a jiná vína 2 %. Pro zajímavost. Více spotřebitelů nakupuje sladká vína v tradiční síti obchodů, zatímco v hypermarketech jsou častěji nakupována vína suchá a polosuchá. Poznámka od Mario Crosta: není na tom nic zvláštního, anketa ICE to potvrzuje:Dotaz: Jaká vína (podle obsahu cukru) jdou nejvíce na odbyt?

VÍNO restaurace prodejny náhodní spotřebitelé

Suché 42 % 42 % 17 %

Polosuché 31 % 34 % 48 %

Sladké 27 % 24 % 35 %

Druhy vína a obalůVína z hroznů vinné révy, jež nabízejí dovozci a také tuzemští výrobci, jsou hlavně červená vína suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Obdobná je nabídka bílých vín. Hroznová vína se prodávají v lahvích o obsahu 0,75 l. Týká se to jak normálních vín, tak vín šumivých. Pouze ovocná vína, ovocné nálevky a vermuty jsou nabízeny v lahvích o obsahu 1,0 l. Navíc nabídka firmy JANTOŃ S.A. obsahuje vína balená v kartónových krabicích o obsahu 1,0 l.Na trhu je nejrozšířenějším obalem pro víno láhev 0,75 l (90 % nakupovaných vín). Během posledního roku vzrostla popularita větších obalů – lahví o obsahu 1,5 l (týká se to nabídky šumivých, perlivých vín), jež nyní představují 3 procenta prodeje (v hypermarketech – přes 9 %).

Jeden karton obsahuje v průměru 6 lahví vína o obsahu 0,75 l.

Nyní předkládáme návrh etiketování láhví moravských vín se zadní etiketou určenou pro polský trh, jež obsahuje nejdůležitější informace pro potencionálního polského spotřebitele (lze z toho vyvodit spoustu zajímavosti o vkusu polských spotřebitelů)

Legislativa spojená s prodejem alkoholických nápojů

Právní normy týkající se vinařského trhu v Polsku

Nařízení ministra financí

ze dne 28. června 2001 r.

Ve věci značení výrobků kolky spotřební daně

Na zákládě čl. 1 odst. 2, čl. 5 odst. 6, čl. 6 odst. 5 bod 1, čl. 7 odst. 6 bod 2, čl. 8 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 4, čl. 17 a čl. 19 odst. 2 zákona ze dne 2. prosince 1993 r. o značení výrobků kolky spotřební daně (Sb. č. 127 pol. 584, z r. 1997 číslo 88, položka 554 a číslo 121, položka 770, z r. 1999 číslo 83, položka 931 a z r. 2000 číslo 120, položka 1268 a číslo 122, položka 1323) a čl.. 6 odst. 10 bod 2 zákona ze dne 8. ledna 1993 r. o zdanění zboží a služeb a o spotřební dani (Sb. číslo 11, položka 50, číslo 28, položka. 127 a číslo 129, položka 599, z r. 1994 číslo 132, položka. 670, z r. 1995 číslo 44, položka 231 a číslo 142, položka. 702 a 703, z r. 1996 číslo 137, položka 640, z r. 1997 číslo 111, položka. 722, číslo 123, položka. 776 a 780, číslo 137, položka 926, číslo 141, položka. 943 a číslo 162, položka 1104, z 1998 r. číslo 139, položka 905 a číslo 161, položka 1076, z r. 1999 číslo 50, položka. 499, číslo 57, položka 596 a číslo 95, položka 1100, z r. 2000 číslo 68, položka. 805 a číslo 105, položka. 1107 a z r. 2001 číslo 12, položka. 92, číslo 39, položka.459 a číslo 56, položka. 580) se nařizuje:

§ 1.

Osvobozuje se do dne 31. prosince 2002 r. z povinnosti značení kolky spotřební daně následující dovážené a tuzemské výrobky:

1) pohonné látky do motorů (SWW 0242-2),

2) oleje mazací a speciální (SWW 0243),

3) některé výrobky lihovarnického a drožďárenského průmyslu (SWW 2441, 2442, 2444, 2449 -1, -2,-3, -4),

4) vinařské usazeniny z moštů (SWW 2474-2) a vinařské usazeniny z fermentace (SWW 2474-3),

5) pivo (SWW 2483),

6) ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 1,5 %, jež nepatří do kategorie lihovin, vinařských výrobků ani piva – bez ohledu na symbol SWW,

7) některé výrobky tabákového průmyslu (SWW 2552-3, -4, -6, -7).

§ 2.

1. Pro značení výrobků, pro které platí povinnost značení, se zavádějí kolky. Vzory kolků spotřební daně obsahuje příloha č. 1, a vzory kolků legalizačních – příloha č. 2 nařízení.

2. Pozměnění na vzorech kolků, o kterých se hovoří v odst. 1, názvů výrobků v souvislosti se změnami právních předpisů nevyžaduje změny vzorů kolků a je oznámeno ve věstníku Ministerstva financí.

3. Výše zálohy na spotřební daň vzhledem k hodnotě daňových kolků určuje příloha č. 3 k nařízení. Výše úhrady za prodej kolků legalizačních určuje příloha č. 4 k nařízení.

4. Výše úhrady za nejméně 80 % nákladů spojených s výrobou kolků určuje příloha č. 5 k nařízení.

5. V případě, že hodnota daňových kolků (výše zálohy na spotřební daň) je stejná jako výše spotřební daně nebo přesahuje výši spotřební daně z výrobku, u něhož je nutné značení kolky, hodnota tohoto kolku se rovná 80 % spotřební daně z tohoto výrobku.

§ 3.

1. Kolky se umísťují na obalech jednotlivých výrobků způsobem, jenž je přesně popsán v příloze č. 6 k nařízení, přičemž kolky legalizační sloužící ke značení pro obchodní obrat výrobků neoznačených, z poškozenými, nesprávnými nebo chybně umístěnými kolky – jsou umísťovány na těchto výrobcích bez ohledu na stav jejich jednotlivých jednotkových obalů.

2. Ve zdůvodněných případech, hlavně v případě používání atypických obalů než obaly uvedené v příloze č. 6, kolky mohou být úředním rozhodnutím nebo na žádost plátce daně, na základě rozhodnutí příslušného finančního úřadu ve věcech kolků, umísťovány po dobu určitou nebo po dobu neurčitou jinak, než uvádí příloha č. 6. Je se však nutno řídit všeobecnými zásadami značení výrobků (na obalech). Rozhodnutí finančního úřadu musí obsahovat druh, název a původ výrobků, obsah a druh balení výrobků, jiný způsob značení kolkem na obalech a dobu, po kterou bude platit rozhodnutí.

§ 4.

1. Plátce daně nahlásí v Ministerstvu financí předběžný požadavek na nálepky pro další rok nejpozději do 30. října. Vzor předběžné objednávky obsahuje příloha č. 7 k nařízení.

2. Pokud během kalendářního roku se vyskytnou okolnosti, jež odůvodňují předložení, změnu nebo zrušení předběžné objednávky kolků, plátce daně, jehož se to týká, je ihned povinen předložit Ministerstvu financí předběžnou objednávku nebo informaci o změně nebo o zrušení objednávky. Změnou předběžné objednávky se rozumí také předložení dodatečné objednávky, doplňující nebo nahrazující objednávku již předloženou. Týká se to také jednorázové předběžné objednávky.

3. Nepředložení předběžné objednávky, její změny nebo zrušení ve lhůtě stanovené v odst. 1 a 2 má za následek, že zodpovědnost za nepoužití kolků bude nést plátce daně, který nesplnil své povinnosti v tomto ohledu.

§ 5.

Vydávání a prodej kolků nebo vydávání oprávnění pro vydávání kolků určuje rozhodnutí finančního orgánu oprávněného jednat ve věci kolků spotřební daně, na žádost plátce daně.

Vzor žádosti obsahuje příloha č. 8.

§ 6.

1. Plátce daně je povinen vést evidenci vydaných, použitých, poškozených, ztracených, vrácených nebo zničených kolků, podle vzoru, který určuje příloha č. 9 k nařízení.

2. Evidence kolků je vedena číselně, zvlášť každý druh kolků. Jednotlivé stránky evidence jsou parafovány plátcem daně a opatřeny razítkem kompetentního finančního kontrolního orgánu.

3. Plátce daně eviduje průběžně obdržené kolky, a také jejich použití, ztrátu, zničení nebo poškození. Průběžnou evidenci se rozumí vedení záznamů v den události, kterou je nutno zaznamenat, nebo nejpozději v den zjištění události.

4. Plátce daně každý měsíc provádí součet vydaných, použitých, poškozených, vrácených, ztracených nebo zničených kolků, způsobem přičítání. Stav na konci daňového roku se převádí do evidence v následujícím roce jako počáteční stav.

5. Vydáním, podle evidence, se rozumí také obdržení nových kolků na základě rozhodnutí kompetentních finančních orgánů za vrácené, nevyužité a nepoškozené kolky nebo za kolky ztracené, zničené nebo poškozené v rámci přípustných norem, jež určují ztráty během značení výrobků kolky.

6. Plátce daně, jenž je dovozcem spotřebních výrobků, na které se vztahuje povinnost značení kolky, je povinen získat od zahraničního výrobce vyúčtování předaných kolků s uvedením druhu (série, roku výroby, evidenčního čísla) a počtu kolků použitých ke značení výrobků, ztracených, zničených nebo poškozených a nevyužitých ihned po odebrání výrobků, však nejpozději během tří měsíců od předání zahraničnímu výrobci daňových kolků.

§ 7.

Plátce daně je povinen vyhotovovat denní zprávu, ve které je nutno uvést počet a druh kolků použitých toho dne pro značení obalů jednotlivých výrobků, a také počet a druh poškozených,

ztracených a zničených kolků. Zprávu podepisují nejméně dvě osoby, v tom jedna zodpovědná za značení daňovými kolky.

§ 8. Ztráta, zničení nebo poškození kolků musí být stvrzeno zápisem, jenž vyhotoví dvě osoby zastupující plátce daně, nebo jedna osoba zastupující plátce daně, pokud dvoučlenné zastoupení není možné, a jeden zástupce orgánu daňového dozoru. Vzor protokolu je uveden v příloze č. 10 k nařízení.

§ 9. 1. Po každém předávání kolků mezi jejich výrobcem, příslušným finančním orgánem, státní bankou vydávající kolky, plátcem daně se vyhotovuje protokol, jenž vyhotovují dvě osoby zastupující jednotlivé strany zúčastňující se činností, které jsou předmětem protokolu. Pokud zajištění účasti dvou osob není možné, protokol vyhotovují jednočlenná zastoupení obou stran. V protokolu je nutno uvést místo, datum a dobu provedení činnosti, druh a počet kolků, označení série a evidenční čísla kolků, které umožní jejich identifikaci, dále účastníky činnosti, jména osob a jejich podpisy.

2. Opis protokolu, o kterém pojednává odst. 1, plátce daně předává finančnímu orgánu příslušnému ve věci daňových kolků, pokud orgán nevydal nebo nepřijal vrácené kolky.

3. Ustanovení odst. 1 se vztahuje na vydávání a vrácení kolků výrobcem výrobků, na něž se vztahuje povinnost značení kolky.

§ 10. Finanční úřad si může vyžádat, před každým vydáním a prodejem kolků nebo vydáním oprávnění do vydání kolků, evidenci kolků za účelem prověření zápisů. Na evidenčních listech je povinen učinit poznámku o provedené kontrole.

§ 11. 1. Uschovávání a doprava kolků se provádějí způsobem, který ochrání kolky proti ztrátě, zcizení, zničení nebo poškození.

2. Způsob uschovávání a dopravy, o kterém pojednává odst. 1, spočívá v zabezpečení vhodných dopravních prostředku, místností, míst pro úschovu, hlavně v podobě trezoru nebo pokladen, a v zajištění jejich ochrany způsobem běžným v případě uschovávání nebo přepravy peněžních prostředků.

3. Přístup do místnosti a k místům uschovávání kolků mohou mít pouze osoby jmenovitě k tomu určené.

4. Dopravní prostředek a místo uschovávání kolků jsou zapečetěny určenými k tomu osobami, nezávisle na ostatních opatřeních, které mají ochránit kolky před zcizením, poškozením, zničením nebo ztrátou.

5. Sejmutí pečetě se provádí vždy za přítomnosti nejméně dvou osob. V případě zjištění manipulace s pečetí nebo její poškození je třeba sepsat protokol a provést inventuru kolků.

§ 12. Nepoužité kolky, nepoškozené, poškozené, a také kolků, které před použitím pozbyly platnosti, se vracejí pověřenému finančnímu úřadu, výrobci kolků nebo státní bance, která je uvedla do oběhu.

§ 13. Přípustné měsíční ztráty (ztráta, zničení, poškození) kolků, k nimž dojde během značení výrobků (jednotkových balení výrobků) na území Polské republiky mohou činit maximálně:

1) 0,5 % – v případě jednotkových obalů lihovin,

2) 0,5 % – v případě jednotkových obalů tabákových výrobků,

3) 0,5 % – v případě jednotkových obalů vinařských výrobků.

§ 14. 1. Výrobky převážené přes území Polska tranzitem, ke kterým se nevztahuje povinnost značení kolky, jsou převáženy v následujících maximálních lhůtách:

1) 7 dnů v případě letecké dopravy,

2) 48 hodin v případě automobilové dopravy,

3) 5 dnů pro dopravu loděmi a jinými prostředky vnitrozemské plavby,

4) 14 dnů v případě dopravy po železnici

2. V případě tranzitu s použitím různých dopravních cest maximální lhůta pro převoz výrobků přes území Polské republiky nemůže přesahovat 14 dnů.

§ 15. Způsob kontroly značení jednotkových balení výrobků určují zvláštní předpisy týkající se zvláštního daňového dozoru.

§ 16. V řízeních ve věci kolků, zahájených a neukončených na základě dosavadních platných předpisů, lze uplatnit předpisy nařízení.

§ 17. Kolky spotřební daně, jimiž byla jednotková balení výrobků nebo výrobky označeny před pozměněním vzorů kolků na základě platných předpisů, jsou platná po dobu 12 měsíců ode dne, ve kterém nařízení nabývá účinnosti.

§ 18. 1. Na základě žádosti plátce daně vydání rozhodnutí ve věci vydání, prodeje kolků nebo vydání oprávnění k vydání kolků, a také vydání kolků, o nichž pojednává § 2, může proběhnout dříve, než nabude účinnosti nařízení.

2. Kolky odebíranými podle zásad uvedených v odst. 1 mohou být značeny výrobky dříve než nabude účinnosti nařízení, avšak vydání takto značených výrobků z podniku plátce daně nebo jejich dovezení ze zahraničí může být realizováno až po nabytí účinnosti nařízení.

§ 19. 1. Pozbývá platnosti nařízení Ministra financí ze dne 19. února 1994. ve věci značení výrobků kolky spotřební daně (Sb. č. 26, pol. 93, č. 43, pol. 167, č. 71, pol. 313 a č.127, pol. 629, z r. 1995. č. 135, pol. 664 a č.148, pol. 723, z r.1996 č. 23, pol. 105, č.51, pol. 219, č.149, pol. 706 a č. 158, pol.. 812, z r. 1998 č. 65, pol. 425, z r. 2000 č. 116, pol. 1221 a z r. 2001 č. 14, pol. 129) s výhradou odst. 2.

2. Dosavadní předpisy týkající se kolků spotřební daně pro tuzemské a dovážené tabákové výrobky zachovávají účinnost do 31. srpna 2001.

§ 20. Nařízení nabývá účinnosti po uplynutí 14 dnů ode dne zveřejnění.

MINISTR FINANCÍ

Vinařské výrobky (spotřební daň)Při srovnání výše spotřební daně na vinařské výrobky tuzemské výroby a dovážené výrobky zjistíme určité rozdíly v těchto daních. Týká se to vín s vyšším obsahem alkoholu. Je třeba dodat, že v souladu s platnými předpisy mezi vína se řadí alkoholické nápoje vzniklé alkoholovou fermentací, které obsahující do 18 % alkoholu. Ostatní alkoholické nápoje obsahující od 18 % do 25 % alkoholu, podle platné klasifikace (Seznam výrobků) patří k nízkoprocentním značkovým vodkám. Sazba spotřební daně pro tyto výrobky činí 6.020,00 zl/hl 100% lihu. Proto sazba spotřební daně platná pro dovážená vína, vermuty a jiné fermentované nápoje obsahující více než 18 % alkoholu byla určena ve výši srovnatelné se sazbou spotřební daně platné pro tento druh nápojů tuzemské výroby. Ve souladu s předpisy § 13 odst. 10 nařízení, pokud plátce daně před prodeji vinařských výrobků provedl jejich stáčení, dozrávání, nebo kupážování (tj. míchání různých druhů ke zlepšení jakosti), přislazování, přidání bylinného likéru, sycení kysličníkem uhličitým, přibarvování karamelem, přidání alkoholu nebo madeirizaci (urychlení procesu zrání vína tepelným působením) – může snížit spotřební daň o výši spotřební daně obsaženou v nákupních cenách nebo uhrazenou při dovozu vinařských výrobků použitých při jejich zhotovení. Týká se to pouze spotřebovaných vinařských výrobků, neopravňuje k odpočtu spotřební daně obsažené v cenách (nebo uhrazené na hraničním přechodu) jiných surovin (např. lihu) použitých k výrobě vinařských výrobků.

Je nutno připomenout, že od 1. ledna 1996 vinařské výrobky musejí být značeny kolky. Částka odvedená finančnímu úřadu za kolky je považována jako záloha na spotřební daň, o níž výrobce má nárok snížit výši spotřební daně z prodeje těchto výrobků.

Podle položky 13 přílohy č. 1 k nařízení pro tuzemské výrobce vinařských výrobků (SWW: 247) byly určeny sazby spotřební daně v následující výši:

1)

Vína ovocná a ovocně bylinná (SWW: 2471) 112 zł/hl,

Z toho:

Nápoje alkoholické vínům se podobající a vínové deriváty s nízkým obsahem alkoholu na bázi vinného alk. (SWW: 2471-6)

224 zł/hl,

2) Vína hroznová a hroznově bylinná (SWW: 2472) 112 zł/hl,

3) Medoviny (SWW: 2473) 67 zł/hl,

4) Vinné usazeniny (SWW: 2474-2, -3 Osvobozené od daně

5) Ostatní vinařské výrobky 224 zł/hl.

Sazby spotřební daně pro vinařské dovážené výrobky jsou uvedeny v příloze č. 3 pol. 6, 7 i 8 k nařízení

Příloha č. 3

TABULKA SAZEB SPOTŘEBNÍ DANĚ PRO VYBRANÉ DOVÁŽENÉ VÝROBKY

Pol.. Kód PCN Název skupiny zboží

Sazba spotřební daně ve zlotých za jednotku zboží nebo v % základu daně1)

1 2 3 4

1 ex 2008

Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin obsahující alkohol v množství, které převyšuje v hmotnosti 1,2 % obsahu (za 1 hl 100% lihu obsaženého v těchto výrobcích)

6278,00 zł

2 2203 00 Pivo ze sladu (za 1 hl za každé °Plato)2) 6,86 zł

32103 90 30 0

Hořké aromatické přípravky s obsahem alkoholu od 44,2 do 49,2% obj., obsahující v hmotnosti od 1,5 do 6% hořce, koření a různých komponentů a od 4 do 10% cukru, v nádobách obsahujících 0,5 litru nebo méně (za 1 hl 100% lihu obsaženého v těchto výrobcích)

6278,00 zł

4 2204Víno z čerstvých vinných hroznů, spolu s víny posílenými; mošt z vinných hroznů jiný než je uvedeno v položce 2009

136,00 zł/hl

V tom

Se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 18 % (za 1 hl 100% lihu obsaženého v těchto výrobcích) 6278,00 zł

5 2205 Vermut a jiná vína z čerstvých vinných hroznů ochucená rostlinami nebo aromatickými látkami 136,00 zł/hl

V tom:

Se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 18 % (za 1 hl 100% lihu obsaženého v těchto výrobcích) 6278,00 zł

6ex 2206 00

Ostatní fermentované nápoje (např. jablečné víno, hruškový mošt nebo medovina); míchané fermentované nápoje a nealkoholické nápoje, jinde neuvedené ani nezmíněné

136,00 zł/hl

V tom:

a) se skutečným obsahem alkoholu nad 18 % (od 1 hl 100% lihu obsaženého v těchto výrobcích) 6278,00 zł

b) medoviny 67,00 zł/hl

7 2106 Složité alkoholické preparáty, jiné než na bázi 6278,00 zł

90 20 0

aromatických substancí, jako ty používané k výrobě nápojů (za 1 hl 100% lihu obsaženého v těchto výrobcích)

102208 90 69 1

Hotové preparáty z léčivých rostlin – farmaceutika na bázi alkoholu Osvobozené od daně

Vysvětlivky:

ex – u kódu PCN znamená, že sazba spotřební daně je určena pouze pro některé zboží označené tímto kódem, uvedené ve sloupci 3.

PLÁNOVANÉ SNÍŽENÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ NA PIVO A VÍNO

Zástupce ministerstva financí informoval, že ministerstvo plánuje snížení spotřební daně na pivo a víno.

Zvažovány jsou různé varianty případných změn spotřební daně na víno a dopady na státní rozpočet. Je zřejmé, že dopady budou jiné v případě snížení o 25 %, jiné při snížení o 50 %. Rozhodnutí v této věci zohlední vždy dopady na státní rozpočet, hospodářskou situaci v zemi a skupin subjektů, které jsou plátci této daně.

Sazba spotřební daně na víno činí v Polsku 33,24 euro na 1 hektolitr, zatímco v zemích Unie je sazba nulová.

Ministr financí má ze zákona právo rozhodovat o snižování sazeb.

Podle informací z vládních kruhů bude ministerstvo financí hledat hlavně stabilní řešení. Lze si představit, že ministerstvo určí daňovou sazbu pro celý rozpočtový rok. Podle další varianty, na příklad od 1. ledna do 1. května 2004 bude platit jedna sazba, a od 1. května, tj. od vstupu do Evropské unie, jiná sazba, ještě nižší. Vše bude záviset na rozpočtové situaci a stavu ekonomiky.

Podle návrhu zákona maximální sazba pro vína má činit 300 zł za 1 hektolitr hotového výrobku.

Nařízení vlády

re dne 19. prosince 1997 r.

Ve věci ustanovení dovozních kvót na některé zboží z České republiky, Slovenské republiky, Maďarské republiky a Rumunska

(č. 159 Sb., pol. 1057)

Na základě čl. 14 § 3 odstavce 2 a § 4 zákona ze dne 9. ledna 1997 r. – Celní zákon (Sb. č. 23, pol. 117, č. 64, pol. 407, č.121, pol. 770 a č. 157, pol. 1026) se nařizuje:

§ 1. Do dne 31. prosince 1998 r. se stanovují:

1) množstevní kvóty na dovoz zboží původem z České republiky, Slovenské republiky, které je uvedeno v příloze č. 1 k nařízení. Pro toto zboží se stanovují preferenční celní sazby ve výši uvedené v příloze.

2) množstevní kvóty na dovoz zboží původem z Maďarské republiky, uvedeného v příloze č. 2 k nařízení, pro které se stanovují preferenční celní sazby ve výši uvedené v příloze.

3) množstevní kvóty na dovoz zboží původem z Rumunska, uvedeného v příloze č. 3 k nařízení, pro které se stanovují preferenční celní sazby ve výši uvedené v příloze.

§ 2. Preferenční celní sazby, o nichž se hovoří v § 1, se uplatňují po prokázání původu zboží, podle požadavků uvedených samostatně.

§ 3. V oblasti, kterou řeší § 1, se neuplatňují celní sazby uvedené v Celních sazebnících – příloze k nařízení vlády ze dne 19. prosince 1997 r. ve věci ustanovení Celních sazebníků (Sb. č. 158, pol. 1047).

§ 4. Rozdělení kvót, o nichž pojednává § 1, spočívá ve vydání povolení na základě kompletních návrhů projednávaných podle pořadí, jak byly předkládány.

§ 5. Nařízení nabývá platnosti dnem 1. ledna 1998.

Předseda vlády J. Buzek

Přílohy k nařízení vlády ze dne 19. prosince 1997 r. (pol. 1057)

SEZNAM VÝROBKŮ PŮVODEM Z ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKÉ REPUBLIKY, NA KTERÉ SE VZTAHUJE MNOŽSTEVNÍ TARIFNÍ KONTINGENT

2204Víno z čerstvých hroznů včetně vín posílených, mošt z hroznů jiný než z položky

č. 2009:

6 000 hl

15 000 hl

2204 10 - - --Víno šumivé:

- - se skutečným obsahem alkoholu nejméně 8,5 % objemových:

2204 - - - Šampaňské:

10 11

2204 10 11 1 - - - - se skutečným obsahem alkoholu nejméně 8,5 %, avšak nejvýše 22 % obj. 15 minimum 21

ECU/hl

2204 10 11 9 - - - - se skutečným obsahem alkoholu nad 22 % obj. 33 66,35 ECU/hl

0,16 ECU/kg

2204 10 19 - - - Ostatní:

2204 10 19 1 - - - - se skutečným obsahem alkoholu nejméně 8,5 %, avšak nejvýše 22 % obj. 15 minimum 21

ECU/hl

2204 10 19 9 - - - - - se skutečným obsahem alkoholu nad 22% obj. 33 66,35 ECU/hl

0,16 ECU/kg

- - Ostatní

2204 10 91 0 - - - Asti spumante 15 minimum 21

ECU/hl

2204 10 99 0 - - - Ostatní 15 minimum 21

ECU/hl

- Ostatní vína, mošt z hroznů s nenačatou fermentací nebo s pozastavenou dodáním alkoholu:

2204 21 - - V nádobách obsahujících 2 litry nebo méně:

2204 21 10

- - - Jiná vína než z podpoložky 2204 10 v lahvích se zátkami – hříbky, se záklopkou nebo uzávěrem, vína dodávaná jinak, vína v lahvích pod tlakem nejméně 1 bar, ale menším než 3 bary při měření v teplotě 20 st. C.

2204 21 10 1 - - - - Se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 22 % obj. 15 minimum 21

ECU/hl

2204 21 10 9 - - - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 22% obj. 33 66,35 ECU/hl

0,16 ECU/kg

- - - Ostatní:

- - - - Se skutečným obsahem alkoholu nepřevyšujícím 13 % obj:

- - - - - Jakostní vína z konkrétních vinných oblastí:

- - - - - - Bílé:

2204 21 11 0 - - - - - - - Alsace 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 12 0 - - - - - - - Bordeaux 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 13 0 - - - - - - - Bourgogne (Burgundy) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 17 0 - - - - - - - Val de Loire (Loire valley) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 18 0 - - - - - - - Mosel-Saar-Ruwer 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 19 0 - - - - - - - Pfalz 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 22 0 - - - - - - - Rhreinhessen 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 24 0 - - - - - - - Lazio (Latium) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 26 0 - - - - - - - Toscana (Tuscany) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 27 0 - - - - - - - Trentino, Alto Adige i Friuli 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 28 0 - - - - - - - Veneto 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 32 0 - - - - - - - Vinho Verde 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 34 0 - - - - - - - Penedes 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 36 0 - - - - - - - Rioja 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 37 0 - - - - - - - Valencia 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 38 0 - - - - - - - Ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

- - - - - - Ostatní:

2204 21 42 0 - - - - - - - Bordeaux 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 43 0 - - - - - - - Bourgogne (Burgundy) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 44 0 - - - - - - - Beaujolais 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 46 0 - - - - - - - Cotes du Rhone 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 47 0 - - - - - - - Languedoc-Rousillon 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 48 0 - - - - - - - Val de Loire (Loire valley) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 62 0 - - - - - - - Piemonte (Piemont) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 66 0 - - - - - - - Toscana (Tuscany) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 67 0 - - - - - - - Trentino i Alto Adige 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 68 0 - - - - - - - Veneto 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 69 0 - - - - - - - Dao, Bairrada i Douro 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 - - - - - - - Navarra 15 minimum 12,5

21 71 0 ECU/hl

2204 21 74 0 - - - - - - - Penedes 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 76 0 - - - - - - - Rioja 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 77 0 - - - - - - - Valdepenas 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 78 0 - - - - - - - Ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

- - - - - Ostatní:

2204 21 79 0 - - - - - - Bílé 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 80 0 - - - - - - Ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

- - - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 13 % obj., ale do 15 % obj.:

- - - - - Jakostní vína vyráběná v konkrétních oblastech:

2204 21 81 0 - - - - - - Bílé 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 82 0 - - - - - - Ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

- - - - - Ostatní:

2204 21 83 0 - - - - - - Bílé 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 84 0 - - - - - - Ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

- - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 15 % obj., ale do 18 % obj.:

2204 21 87 0 - - - - - Marsala 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 88 0 - - - - - Samos i Muscat de Lemnos 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 89 0 - - - - - Port 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 91 0 - - - - - Madeira i Setubal Muscatel 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 92 0 - - - - - Sherry 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 93 0 - - - - - Tokaj (Aszu i Szamorodni) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 94 0 - - - - - ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

- - - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 18 % obj., ale do 22 % obj.:

2204 21 95 0 - - - - - Port 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 96 0 - - - - - Madeira, sherry i Setubal muscatel 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 97 0 - - - - - Tokaj (Aszu i Szamorodni) 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 98 0 - - - - - ostatní 15 minimum 12,5

ECU/hl

2204 21 99 0 - - - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 22 % obj.

37,5 minimum 10,5 ECU/hl 1 ECU %/hl

2204 29 - - Ostatní:

2204 29 10

- - - Vína jiná než z podpoložkou 2204 10 v lahvích s korkovými zátkami - hřibky přidržovanými záklopkou nebo uzávěrem, vína dodávaná jinak, v lahvích díky přítomnosti kysličníku uhličitého pod tlakem nejméně 1 bar, ale menším než 3 bary při měření v teplotě 20 st. C.

2204 29 10 1 - - - - Se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 22 % obj. 12,5 minimum 21

ECU/hl

2204 29 10 9 - - - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 22% obj. 33 66,35 ECU/hl

0,16 ECU/kg

- - - Ostatní:

- - - - Se skutečným obsahem alkoholu do 13 % obj.:

- - - - - Jakostní vína vyráběná v konkrétních oblastech:

- - - - - - Bílé:

2204 29 12 0 - - - - - - - Bordeaux 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 13 0 - - - - - - - Bourgogne (Burgundy) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 17 0 - - - - - - - Val de Loire (Loire valley) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 18 0 - - - - - - - Ostatní 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

- - - - - - Ostatní:

2204 29 42 0 - - - - - - - Bordeaux 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 43 0 - - - - - - - Bourgogne (Burgundy) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 44 0 - - - - - - - Beaujolais 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 46 0 - - - - - - - Cotes du Rhone 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 47 0 - - - - - - - Languedoc-Rousillon 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 48 0 - - - - - - - Val de Loire (Loire valley) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 58 0 - - - - - - - Ostatní 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

- - - - - Ostatní:

- - - - - - Bílé:

2204 29 62 0 - - - - - - - Sicilia (Sicily) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 64 0 - - - - - - - Veneto 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 65 0 - - - - - - - Ostatní 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

- - - - - - Ostatní:

2204 29 71 0 - - - - - - - Puglia (Apuglia) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 72 0 - - - - - - - Sicilia (Sicily) 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

2204 29 75 0 - - - - - - - Ostatní 12,5 minimum

2,5 ECU/hl

- - - - S faktickým obsahem alkoholu nad 13% obsahu, ale do 15% obsahu.:

- - - - - Jakostní vína vyráběna v konkrétních oblastech:

2204 29 81 0 - - - - - - Bílé 12,5 minimum

3,5 ECU/hl

2204 29 82 0 - - - - - - Ostatní 12,5 minimum

3,5 ECU/hl

- - - - - Ostatní:

2204 29 83 0 - - - - - - Bílé 12,5 minimum

3,5 ECU/hl

2204 29 84 0 - - - - - - Ostatní 12,5 minimum

3,5 ECU/hl

- - - - Se skutečným obsahem alkoholu nad 15 % obj., nepřesahující 18 % obj.:

2204 29 87 0 - - - - - Marsala 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 88 0 - - - - - Samos i Muscat de Lemnos 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 89 0 - - - - - Port 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 91 0 - - - - - Madeira i Setubal muscatel 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 92 0 - - - - - Sherry 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 93 0 - - - - - Tokaj (Aszu i Szamorodni) 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 94 0 - - - - - ostatní 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

- - - - Se skutečným alkoholu nad 18 % obj., ale do 22 % obj.:

2204 29 95 0 - - - - - Port 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 96 0 - - - - - Madeira, Sherry i Setubal muscatel 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 97 0 - - - - - Tokaj (Aszu i Szamorodni) 12,5 minimum

10,5 ECU/hl

2204 29 98 0

- - - - -Ostatní

-

12,5 minimum 10,5 ECU/hl

CERTIFIKACE A PODMÍNKY UVEDENÍ NA POLSKÝ TRH VÍN Z DOVOZU

Ve věci: Poskytnutí osvědčení o povolení obchodu víny dováženými z České republiky a Slovenské republiky na území Polska Na základě informace získané ve Vojvodské epidemiologické stanici v Katovicích, rozhodnutí o povolení obchodování dováženými víny na území Polska vydává Hraniční hygienicko-epidemiologická stanice v Bielsku-Bialé pro hraniční přechod v Cieszyně.

Sídlo :Graniczna Stacja Sanitarno-Epidemiologiczna (Hraniční hygienicko-epidemiologická stanice)Ul. Broniewskiego 2143-300 Bielsko-Biała

Tel. +42033 496 99 58 +42033 496 01 03

Podmínky pro získání certifikátu nebo osvědčení o povolení obchodu na území PR:- u každé dodávky je třeba požádat o vydání osvědčení o povolení obchodu na území PR (poplatek za vydání osvědčení – 100 PLN)- předložení certifikátů od výrobce pořízených příslušnými českými úřady, hlavně:

osvědčení o původu zboží, certifikát výrobce (mikrobiologický a chemický rozbor) český certifikát jakosti.

Jelikož předmětem vydání osvědčení je víno z hroznů, polská strana uznává certifikáty vydané zemí, z níž je víno dovážené, přičemž vydání osvědčení opírá o protokol prohlídky sepsaný celními úřady PR.

Povolení velkoobchodu alkoholickými nápoji v tuzemskuInformace pro zájemce o obdržení povolení pro velkoobchodní prodej v Polsku alkoholických nápojů o obsahu alkoholu do 18 %, která se vydávají zvlášť pro velkoobchodní prodej následujících druhů alkoholických nápojů:- velkoobchodní prodej alkoholických nápojů s obsahem do 4,5 % alkoholu a pivem,- velkoobchodní prodej alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 4,5% do 18 %, s výjimkou piva.

Podle zákona ze dne 26. října 1982 o potírání alkoholismu (znění Sb. č. 147, pol. 1231) a podle zákona ze dne 30. srpna 2002 o změně zákona o potírání alkoholismu (Sb. č. 167, pol. 1372), povolení pro velkoobchodní prodej alkoholických nápojů s obsahem do 18 % alkoholu vydává Maršálek Vojvodství.Ve Sbírce zákonů č. 60, ze dne 13. června 2001 r., pol. 614 je zveřejněno také nařízení ministra hospodářství ve věci dokumentů nutných při předkládání žádosti o vydání povolení pro velkoobchodní prodej alkoholických nápojů, vzorů žádostí a vzorů informací o prodeji alkoholických nápojů.

Žádosti o vydání povolení, podle přílohy č. 1 a č. 2 k uvedenému výše nařízení, je třeba zasílat poštou. K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit následující dokumenty:

1) výpis z rejstříku podnikatelů,

2) smlouvu sdružení fyzických osob, pokud byla uzavřena s cílem provádět velkoobchodní činnosti v oblasti alkoholických nápojů,

3) Potvrzení příslušného statistického úřadu o identifikačním čísle REGON (IČ) – v případě, že podnikatel zahajuje svou podnikatelskou činnost,

4) dokument stvrzující právo žadatele používat sklad,

5) rozhodnutí příslušného okresního inspektora hygienické služby potvrzující, že sklady uvedené žadatelem jsou vhodné pro skladování alkoholických nápojů,

6) potvrzení obecního úřadu, že umístění skladu odpovídá územnímu plánu, nebo posudek ve věci možnosti provozování podnikatelské činnosti v oblasti velkoobchodu alkoholickými nápoji v určeném místě,

7) potvrzení příslušného finančního úřadu, že žadatel nedluží na daních, nebo potvrzení, že své závazky žadatel má povoleno uhradit ve splátkách nebo v odloženém termínu – originál.

8) potvrzení Správy sociálního zabezpečení o tom, že žadatel nedluží na platbách sociálního a zdravotního pojištění – originál,

9) prohlášení o hodnotě velkoobchodního prodeje alkoholických nápojů v předchozím roce: „hodnota prodeje – částka pro prodejce za prodané alkoholické nápoje s přihlédnutím k dani ze zboží a služeb a spotřební dani“

a) s obsahem do 4,5 % alkoholu a piva, b) s obsahem nad 4,5 % do 18 % alkoholu, kromě piva – originál,

10) potvrzení o zaplacení poplatku za vydání povolení – originál.

Dokumenty uvedené v bodech 1 – 6 mohou být předloženy jako úředně, notářsky nebo poskytujícím právní služby právníkem nebo advokátem ověřené kopie.

Potvrzení o zaplacení poplatku může být předloženo později, avšak nejpozději v den vyzvednutí povolení. V tomto případě je nutno v žádosti uvést informaci o tom, že příslušné potvrzení bude předloženo později.

Žádost je třeba opatřit kolkem v hodnotě 5,00 zł, a každou přílohu kolkem v hodnotě 0,50 zł.

Dokumenty je nutno uspořádat v pořadí uvedeném v informaci.

Poplatek za vydání povolení činí 4 000 zł pro podnikatele, kteří o něj žádají poprvé, a pro podnikatele, kteří v roce před vypršením platnosti povolení dosáhli prodej v hodnotě nepřesahující 1 000 000 zł.

Pro podnikatele, kteří v roce před vypršením platnosti povolení dosáhli prodeje alkoholických nápojů v hodnotě přesahující 1 000 000 zl, platí poplatek za vydání povolení ve výši 0,4 % hodnoty prodaného zboží v předchozím roce, zaokrouhlený na 100 zł.

Poplatek je třeba poukázat na účet orgánu vydávajícího povolení spolu s písemným prohlášením o hodnotě velkoobchodního prodeje alkoholických nápojů v předchozím roce. Potvrzení o zaplacení poplatku je možno doručit zvlášť, nejpozději však v den vyzvednutí povolení.

Zájemce žádáme o předkládání čitelných žádostí a dokumentů s minimálně měsíčním předstihem. Umožní to přípravu povolení před plánovaným termínem zahájení podnikatelské činnosti, případně dříve, než vyprší platnost předchozího povolení.

Po zaslání požadovaných dokumentů budou povolení zaslána poštou v termínu nepřesahujícím 30 dní ode dne obdržení posledního požadovaného dokumentu.

Z důvodu zavedení nových předpisů týkajících se velkoobchodního prodeje alkoholických nápojů se změnily podmínky prodeje alkoholických nápojů na základě povolení.

Ve snaze, aby podnikatelská činnost neodporovala zákonu ze dne 26. října 1982 o potírání alkoholismu (plné znění Sb. č. 147 z r. 2002, pol. 1321 se změnami) a ve snaze se vyvarovat odebrání povolení, podle čl. 94 cit. zákona je třeba:

1. informovat orgán vydávající povolení o velikosti prodeje alkoholických nápojů, v termínu do 31. ledna za předchozí rok, podle vzoru na základě nařízení ministra hospodářství (Sb. č. 60 z r. 2001, pol. 614)2. provádět prodej pouze těch alkoholických nápojů, které jsou uvedeny v povolení, a pouze těm podnikatelům, kteří mají povolení na velkoobchodní prodej těchto nápojů nebo vlastní povolení na maloobchodní prodej alkoholických nápojů. 3. provádět velkoobchodní prodej pouze okolkovaných alkoholických nápojů (pokud tato povinnost vyplývá z jiných právních předpisů),4. zásobovat se alkoholickými nápoji uvedenými v povolení pouze u těch výrobců a podnikatelů, kteří vlastní povolení na velkoobchodní prodej těchto nápojů,5. vlastnit právo používání pevného skladu vhodného pro skladování alkoholických nápojů uvedených v povolení,6. plnit povinnosti plátce daní a plateb sociálního a zdravotního pojištění,7. působit v oblasti, jež je uvedená v povolení, a v místech, jež jsou uvedená v povolení,8. ohlásit úřadu, který vydal povolení, veškeré změny skutečného a právního stavu podnikatele (podle stavu uvedeného v povolení) v termínu 14 dnů od vzniku změny,9. dodržovat jiné podmínky vyplývající z právních norem.

Zákaz velkoobchodního prodej alkoholických nápojů může podnikatele postihnout také v případě odebrání nebo vypršení platnosti povolení.

Obligatorní odebrání povolení následuje v případě:

1. nedodržování pravidel uvedených v čl. 94 body 3, 4, 7,2. uvedení na trh alkoholických nápojů pocházejících z nelegálních zdrojů,3. trestného činu za účelem dosažení majetkového prospěchu, jehož by se dopustila osoba zodpovědná za aktivity podnikatele – vlastníka povolení,4. uvedení nepravdivých údajů v prohlášení o hodnotě prodeje alkoholických nápojů,5. soudní zákaz pro podnikatele – fyzickou osobu nebo pro osobu zodpovědnou za aktivity podnikatele vlastnícího povolení – provádět hospodářskou činnost, na kterou se vztahuje povolení,6. pověření podnikatelem, na základě smluv, jiných podnikatelů vedením velkoobchodního prodeje alkoholických nápojů.

Maršálek může odebrat povolení v případě:

1. nedodržování podmínek uvedených v čl. 94 body 1, 2, 5, 6, 8 a 9,2, opakovaného rušení veřejného pořádku v místě obchodování.

Podnikatel, jemuž bylo odebráno povolení, může opět zažádat o jeho vydání teprve po uplynutí 3 let ode dne vydání rozhodnutí o odebrání povolení.

Povolení pozbývá platnosti v případě:

1. zrušení podniku nebo oznámení o ukončení velkoobchodního obratu alkoholickými nápoji,

2. vypršení termínu platnosti povolení,

3. změny složení osob – společníků sdružení fyzických osob.

Na žádost podnikatele, jehož povolení pozbylo platnosti (avšak nebylo odebráno), příslušný orgán může určit termín výprodeje zásob alkoholických nápojů. Termín nemůže být delší než 6 měsíců ode dne, kdy povolení pozbylo platnosti.Za velkoobchodní prodej alkoholickými nápoji bez nutného povolení nebo s nedodržením podmínek hrozí podnikateli pokuta ve výši od 10.000 do 500.000 zlotých.

Na základě čl. 453 odst. 1a zákona o potírání alkoholismu v případě provozování hospodářské činnosti bez povolení může být nařízeno:

- propadnutí alkoholických nápojů (také v případě, kdy nejsou majetkem viníka),

- zákaz provozování hospodářské činnosti, konkrétně velkoobchodního prodeje alkoholických nápojů.

Jiné poplatky:

- za vydání rozhodnutí ohledně nových míst provozování hospodářské činnosti, čímž dochází ke zvýšení počtu míst hospodářské činnosti, poplatek činí 50 % sazby platné pro povolení v den jeho vydání,- za vydání dalších rozhodnutí, jež způsobí změny obsahu povolení, poplatek činí 200 zł- za vydání povolení na výprodej zásob alkoholických nápojů s obsahem do 18 % alkoholu poplatek činí 1.000 zł - za vydání duplikátu povolení poplatek činí 50 zł.

PODMÍNKY REALIZACE REKLAMY – SPECIFIKACE VÍNO

Výrobci a distributoři vína se musejí v Polsku řídit velice přísnými právními omezeními týkajících se reklamy a propagace vína. Víno jako produkt má dosti složitý obraz, reklamní agentury mají problém s jeho ztvárňováním. Vyžaduje to totiž pochopení zvláštnosti trhu a požadavků spotřebitelů. Významnou úlohu může sehrát tisk propagující pití vína jako součást nového životního stylu, přinášející čtenářům nové informace o víně, a tímto způsobem nepřímo zvyšující mezi lidmi poptávku. Stejný výsledek přináší sponzoring, hlavně v oblasti kultury a v oblasti charitativní.Akademie vína ICEO byla založena v roce 1994 v Krakově. Od začátku své existence se její činnosti spojuje s Institutem spolupráce s východní Evropou (ICEO) a Katedrou enologie Univerzity v Montpellier ve Francii. Cílem Akademie je popularizovat vinařskou kultury v Polsku.Prvním čestným předsedou AV byl prof. dr hab. Marek Sych, rektor Lékařské akademie v Krakově v období 1984 – 1987.Činnost Akademie vína se soustřeďuje především v Klubu Akademie vína. Klub je elitní zařízení. Sdružuje cca 80 osob – významné osobnosti z oblasti kultury a vědy.Každý nový člen, který touží být přijat do Klubu AV, musí být uveden nejméně dvěma stávajícími členy. Setkání – přednášky spojené s ochutnávkami – se konají jednou za měsíc.

Základ činnosti Akademie tvoří kurzy z oblasti enologie: pro amatéry (dvoustupňové; ENO 1 , ENO 2 ), a pro profesionály (ENO 1 PRO ). Školení se konají v Krakově a ve Varšavě.Jiné formy činnosti Akademie vína:

V r. 1996, 1998 a 2000 – Sdružení polských sommeliérů a Akademie vína ICEO – uspořádaly Mistrovství Polska sommeliérů, čili soutěž před Mistrovstvím Evropy sommeliérů (Trophee Ruinart du Meilleur Sommelier d’Europe), jehož finále se uskutečnilo v Reims, v Champagne.

V roce 1999 Akademie vína přeložila a provedla adaptaci francouzské publikace z oblasti enologie s názvem „Vína. Vše, co chceš vědět o výrobě, druzích a oblastech“ C. Carmenere, D. Madevon, P. Madevon.

Spolu s fakultou farmacie Collegium Medicum Jagiellonské univerzity Akademie vína pořádá v Krakově vědecké semináře s účasti francouzských enologů.

V letech 1994 – 1998 absolvovali budoucí přednášející AV stáž na fakultě enologie v Montpellier.

V roce 1997 začali ochutnávači z AV metodou ochutnávky „na slepo“ hodnotit nová vína nabízená na trhnu. Na podzim roku 2001 Akademie

http://www.collegiumvini.pl/aw/m4.htm

http://www.collegiumvini.pl/aw/m4-kurs_wyzszy.htm

http://www.collegiumvini.pl/aw/m3.htm

vína začne udělovat certifikáty vínům, jež získala nejvyšší ocenění. V lednu 2001 byla vytvořena nová internetová strana Akademie vína ICEO. Obsahuje informace týkající se činnosti sdružení: termíny školení, shrnutí přednášek, poradenství a odbornou literaturu.

Na jaře 2001 byl zahájen projekt s názvem: Internetová databáze informací o víně, pěstování vinné révy a o vinařských oblastech na světě, jehož cílem je prezentovat na internetové straně vinařské oblasti na světě. Jednotlivé země a vinařské oblasti mohou bezplatně umísťovat zde vlastní vitríny v polštině a přibližovat takto polskému zájemci specifičnost, kulturu a vinařské tradice, a také místa, která stojí za to navštívit, informace o aktuálním dění a kulturních akcích a veškeré informace zajímavé pro polské vinařské labužníky.Nový internetový projekt má název Informator. Je v něm možno najít seznam polských dovozců vína spolu s odkazy na jejich webové stránky, e-mailovými adresami, telefonními čísly a nabídkou vín, jež dovážejí do Polska.Vzniká také seznam vinařských firem z celého světa, které vyrábějí vína nebo působí jako prostředníci při jejich prodeji a které mají zájem vstoupit na polský a středoevropský vinařský trh.Akademie vína nabízí všem bezplatné umístění na vlastních internetových stranách základních údajů týkajících se firmy (adresa www, e-mail, telefonní čísla aj.) a také nabídky, která přiblíží jejich sortiment.

V červnu roku 2000 roku přednášející z Akademie vína ICEO zřídili Collegium Vini – elitní sdružení absolventů školení pořádaných Akademií vína.

Collegium pořádá setkání, během nichž si členové mohou rozšířit své teoretické znalosti z oblasti enologie. Členové Collegium připravují referáty, vedou diskuse a organizují profesionální ochutnávky vín.Od počátku AV podporuje, jak finančně, tak vypůjčováním svého sídla, Nadace Languedoc/Roussillon - Małopolska.AV nyní připravuje cyklus prezentací vín s názvem: AKADEMIE VÍNA DOPORUČUJE. Cílem je představení a propagace nejzajímavějších – i když ne vždy nejdražších – vín dostupných na trhu.

http://www.collegiumvini.pl/aw/m11-linki.htm

http://www.collegiumvini.pl/aw/wina_austrii/vin_d_autriche.htm

http://www.collegiumvini.pl/aw/wina_austrii/vin_d_autriche.htm

Obchodně-distribuční síť a výhled vývoje

Všeobecná charakteristika rozvoje maloobchodní sítě v Polsku v letech 1999 – 2003. Charakteristickým znakem polské maloobchodní sítě je absence významnější sítě malých prodejen. V síti prodejen převládaly soukromé prodejny. Objevující se v současné době v oblasti maloobchodu tendence k univerzalizaci sortimentu je v Polsku podložena nejen ekonomicky, ale také společensky. V situaci poměrně nízké dynamiky růstu kupní síly obyvatelstva se jedná o pokus udržení přijatelné úrovně prodeje začleněním do nabídky nových druhů zboží. Je to také pokus uspokojení potřeb spotřebitelů spojených z konkrétním místem nákupů. Jak vyplývá z průzkumů, Poláci jsou stále zvykli během týdne nakupovat v prodejnách, které se nacházejí blízko jejich domovů, zároveň však přijímají bez výhrad možnost nakupování v supermarketech a hypermarketech. Nakupování ve velkoplošných nákupních centrech má pro velkou skupinu spotřebitelů stále nádech novoty, pro mnohé je příležitostí k rodinným výletům.Jednotlivé formy maloobchodu se v Polsku rozvíjejí různým tempem. Poměrně rychle se vyvíjejí hypermarkety a supermarkety a specializovaná samoobslužná obchodní centra nabízející spotřební zboží. Rok od roku se zvyšuje podíl zahraničních obchodních řetězců v objemu maloobchodního obratu.Podle údajů CAL působilo v prosinci v Polsku 116 300 obchodů s potravinami, zatímco v roce 1999 jich bylo o 1100 více. Snížení se týkalo hlavně tradiční sítě prodejen. Moderní distribuční toky se naopak rozvíjely. Počet hypermarketů se zvýšil v roce 2000 ve srovnání s předchozím rokem z 95 na 112, počet supermarketů ze 730 na 750 a diskontních prodejen z 936 na 1000. I když hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny tvoří pouze 1,5 % všech prodejen potravin na území Polska, realizují 26 % obratu. Z toho 13,5 % realizují hypermarkety, 7 % supermarkety, a 5,5 % diskontní prodejny. Lze očekávat, že v roce 2003 moderní distribuční sítě budou realizovat 40 % až 45 % podílů v obratu potravinovým zbožím, z toho na hypermarkety bude připadat 20 – 22 % , na supermarkety 11 – 13 %, a na diskontní prodejny 8 až 10 %. Rok od roku se zvyšuje význam zahraničních maloobchodních sítí na polském trhu. Ještě v roce 1996 první dvě místa, pokud se jedná o celkový obrat zbožím FMCG a ostatním patřila tuzemským sítím PHS a PSS. O rok později jejich místa obsadily HIT a Plus Discount. Počínaje rokem 1998 na prvních místech obchodních sítí není žádná polská firma. V roce 2000 se nejdynamičtěji vyvíjely hypermarkety, jejichž počet se zvýšil o 18 % ve srovnání s rokem 1999. Zvýšila se také návštěvnost v těchto prodejnách. Počet osob nakupujících zde

častěji než jednou týdně se zvýšil dvakrát – z 18 % v roce 1999 na 36 % v roce 2000. 59 % domácích rozpočtů určených na nákupy zákazníci utratili v hypermarketech, ostatní peníze v jiných prodejnách.Nicméně nárůst počtu hypermarketů není již tak prudký, jako např. v roce 1999, tehdy totiž se jejich počet zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 67 %. Vzhledem k tomu, že začala platit určitá omezení pro zřizovatele hypermarketů, např. právo kontrolovat vydávání povolení na výstavbu velkoplošných obchodních center mají nyní místní samosprávy, lze očekávat, že dynamičtěji se budou nyní rozvíjet supermarkety a diskontní prodejny. Je také pravděpodobný ostřejší boj o zákazníka mezi jednotlivými prodejnami. Prvním příznakem této tendence může být převzetí skupinou Carrefour sítě supermarketů Globi a plán otevírat během roku 15 nových prodejen.Do výstavby sítě supermarketů chce investovat Atac – dceřiná firma Auchan.Polští obchodníci bojující s hypermarkety se zatím příliš nezajímali o plány zahraničních gigantů provozujících supermarkety a diskontní prodejny. Kladně lze hodnotit pokusy tuzemských sítí směřující k nalezení vlastní cesty rozvoje spojováním s firmami velkoobchodu, uváděním do prodeje výrobků označených vlastní značkou, získáváním finančních investorů. Aktivity tohoto druhu jsou nutné, vše nasvědčuje tomu, že rozhodující utkání se blíží.

Řebříček obchodních sítí – 2001Odborný měsíčník „Handel“ a firma CAL – věnující se průzkumu trhu – zveřejnily seznam sítí obchodujících tzv. zbožím FMCG, čili určenými k rychlému prodeji (potraviny, kosmetika, chemické zboží, zboží pro domácnost a zahradní potřeby apod.). O pozici firmy nebo skupiny firem (v případu stejného majitele) na seznamu rozhodovaly čisté příjmy z prodeje dosažené v roce 2001.

Padesát největších obchodních firem v Polsku dosahovalo v roce 2001 výše 46,9 mld zł čistého příjmu z prodeje. Největší příjmy hlásí německá skupina Metro, majitel mj. Makro, Cash and Carry a hipermarketů Real.

V první desítce jsou firmy – filiálky zahraničních řetězců. Redaktoři měsíčníku poukazují na to, že se stále zvyšuje podíl první desítky na objemu příjmů všech padesáti firem. Svědčí to o postupující koncentraci trhu a o stále se zvětšujícím odstupu zahraničních a polských firem.

Firem s polským kapitálem se do první padesátky vešlo pouze čtrnáct, jejich souhrnný příjem činí 5 mld zł. Zde je prvních sedm (v závorkách výše čistých příjmů z prodeje): 14. místo

- velkoobchod DLS (789 mil. zł); 16. místo

- velkoobchod Bać-Pol (631 mil. zł); 17. místo

- skupina Eldorado – velkoobchod Eldorado a Grente a supermarkety Stokrotka (dohromady 571 mil. zł);

18. místo - maloobchodní síť Polomarket – supermarkety (541 mil. zł);

19. místo - skupina Tarkon-Gradi – velkoobchod Tarkon-Gradi, Yoko, supermarkety: EKO a Taf Supermarkety a drogérie Aspik Drogerie (dohromady 510 mil. zł);

20. místo - velkoobchod BOS (425 mil. zł);

24. místo - maloobchod PSS Społem (286 mil. zł).

místo Firma ČinnostPočet

prodejen nebo velkoobchodů

Čisté příjmy z prodeje v mil. zl

1 Metro (Německo) 9895 - Metro Cash and Carry velkoobchod 19 5993 - Real hypermarkety 25 3000 - Praktiker dům a zahrada 16 476 - Media Markt elektronika 15 426

2 Jeronimo Martins (Portugalsko) 4381 - Eurocash velkoobchod 82 1087 - Biedronka diskont 625 2932 - Jumbo hypermarkety 5 362

3 Carrefour (Francie) 3000 - Carrefour hypermarkety 9 1900 - Champion (Globi) supermarkety 51 1100

4 Geant (Francie) 2940 - Geant hypermarkety 15 2440 - Leader Price supermarkety 60 500

5 Auchan (Francie) 2892 - Auchan hypermarkety 14 2276 - Leroy Merlin dům a zahrada 7 200 - Billa supermarkety 11 416

6 Rewe (Německo) 2092 - Selgros velkoobchod 7 1432 - Minimal supermarkety 25 660

7 Ahold (Holandsko) 2030 - Hypernova hypermarkety 15 930 - Albert supermarkety 146 1100

8 Tesco (Velká Británie) 2010 - Tesco hypermarkety 14 1729 - Savia supermarkety 32 281

9 Hit ***/(Německo) 1950 - Hit hypermarkety 13 1950

10 Tengelmann (Německo) 1800 - Plus Discount diskont 121 1000 - Obi dům a zahrada 20 800

*/ údaje firem nebo odhad (Carrefour, Geant, Leroy Merlin, Ahold); **/ v červenci 2001 Billu koupila skupina Auchan; ***/ v červenci 2002 síť HIT v Polsku koupilo Tesco; oceňuje se, že obrat po spojení přesahuje 4 mld ročně;

Řebříček sítě - 2002Dvoutýdeník „Handel“ (červenec 2003) zveřejnil seznam „Top 50“, z něhož plyne, že první „50“ nejlepších obchodních firem zvýšila své příjmy ze 47 mld zł v roce 2001 r. na 52 mld zł v roce 2002. V roce 2002, stejně jako v předchozím roce, největší obchodní firmou v Polsku bylo německé Metro z 10,5 mld zł obratu. Další na seznamu Jeronimo Martins hlásí příjmy o polovinu menší.

Britské Tesco, které vstoupilo do Polska jako poslední, se dere nahoru. Postoupilo z osmé na šestou pozici díky zakoupení v minulém roce prodejen Hit, i když v samotných ex-HITech obrat klesl o 30 % („Handel“, květen 03).

Podle šéfredaktorky listu „Handel“ seznam svědčí o výrazné koncentraci polského obchodu. Během posledních čtyř let prvních deset firem z řebříčku zvyšovalo svůj podíl na příjmech z prodeje celé padesátky. V roce 2002 činil už 72 proc. (GW 17.07.03)

První polská síť – Polomarket – obsadila až 15. místo (0,7 mld zł). Polské firmy DLS, Bać-Pol, Eldorado, BOS i SOT si dobře vedou v kategorii velkoobchodu.

Pč.p.č. v r.

2001 Název Typ Počet zařízení

Příjmy z prodeje (mld zł)

1 1 Metro 10,505 Makro Cash&Carry H 20 6,965

Real DH 25 2,6

Praktiker DO 16 0,4

Media Markt DI 16 0,54

2 2 Jeronimo Martins 4,927

Eurocash H 80 1,165

Biedronka DD 638 3,541

Jumbo DH 5 9,221

3 3 Carrefour 3,5

Carrefour DH 13 2,4

Champion DS 55 1,1

4 5 Auchan 3,484

Auchan DH 15 3,09

Elea DS 11 0,394

5 4 Geant 3,257

Geant DH 15 2,5

Leader Price DD 106 0,750

6 8 Tesco 2,972

Tesco DH 34 2,691

Savia DS 32 0,281

7 7 Ahold 2,5

Hypernova DH 24 1,25

Albert DS 160 1,25

8 6 Rewe 2,324

Selgros H 8 1,686

Minimal DS 27 0,638

9 10 Tengelmann 2,13

Plus Discount DD 137 1,105

OBI DO 22 0,945

10 11 Milo H 16 2,003

DH - hypermarktet DS - supermarket DD – diskont

DO – dům a zahrada DI - nespotřební H – velkoobchod

Výdaje na reklamu - 2002Výdaje na reklamu v tisku (kampaň na zboží a obrazová)bez slev v roce 2002 Auchan/Leroy Merlin 9 535 504 zł Tesco/Hit 9 518 667 zł Carrefour/Champion/Globi 4 245 415 zł Geant/Leader Price 3 205 234 zł Leclerc 2 925 687 zł Real 2 465 148 zł Intermarche/Bricomarche 1 957 755 zł Ahold/Albert/Hipernova 1 672 819 zł Selgros Cash & Carry 1 299 532 zł Makro Cash and Carry 687 203 zł Kaufland 217 514 zł Piotr i Paweł 205 774 zł Sano 48 317 zł Jumbo 31 470 zł

Struktura předpokládaných podmínek pro vstup do vybraných obchodních sítí Název sítě centrální průměrná průměrná otevření nové provozovny zalistovací poplatek/ letákový poplatek bonusy

sklad marže splatnost položkuAhold Ne 16 - 18% 45 - 60

dnů1,2 tis.PLN / index 1,2 tis.PLN /index/ 3 – 5 tis. PLN 1 - 2 %

prodejna ProdejnaTESCO Ne 17 - 19% 45 - 60

dnů2 tis. PLN/index 2 tis. Pln/index 2,5tis.PLN/prodejnu 2 - 3%

Prodejna

HIT IC Hipermarket Ne 18 - 20% 50 - 70 dnů

20 tis. PLN 1,o -1,5 tis. PLN/ 4 tis.PLN/prodejnu 1 - 2 %

index/prodejnuGEANT Ano 18 - 20% 50 –

70 dnů2 tis. PLN/index 2 tis. PLN/index/ 4 tis. PLN /prodejnu 2 - 3%

ProdejnaMiniMAL Ne 16 -18% 50 - 60

dnů8 tis. PLN 1 tis. PLN/index/ 5 tis. PLN 1 - 2 %

ProdejnaAUCHAN Ano 17 - 19% 40 - 60

dnů3 tis. PLN + 1 tis. PLN/index/ 4 tisPLN./prodejnu 1 - 2 %

6 - 8%/obrat/rok ProdejnaCarrefour Ano 18 - 20% 50 - 60

dnů1,5 tis. PLN/index 1,0 - 1,5 tis. PLN/ 4 tis.PLN/prodejnu 1 - 3%

GLOBI index/prodejnaPlus Discount Ano 23 - 25% 70 - 90

dnů1 tis /prodejna Vyjednávání 5 tis. PLN 1 - 2%

dod.% nebo PLNEDEKA Ano 23 - 25% 50 - 70

dnů1.5 - 2 tis. PLN prodejna Vyjednávání 2 - 3%

Dod.% nebo PLN Vyjednávání

Struktura jednotlivých obchodních sítí

Všeobecná charakteristika nejvýznamnějších maloobchodních sítíGEANT POLSKA Sp. Z o.o.Ul. Puławska 427

02-801 WARSZAWA

tel. 022 545 53 00

fax 022 545 54 99

Internetová strana: www.geant.pl

Zahraniční kapitál, kapitálová skupina Casino.Předseda Casino Polska: Paul Nitschman. Ředitel Geant Polska: Bernard Van de Geuchte. Zahájení činnosti v Polsku rok 1996.Počet zařízení: 15 hypermarketůProdejní plocha celé sítě – cca 149 000 m2, jednotlivých zařízení – cca. 12 tis. Počet zaměstnanců - cca 7 500. Firma je členem Svazu zaměstnavatelů, Polské organizace obchodu a distribuce (POHiD).Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - WarszawaZásobování - přímé dodávky do skladu ve Strykově u Lodže. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem

LEADER PRICE Ul. Puławska 427

02-801 WARSZAWA

tel. 022 545 53 00

fax 022 545 58 00

Internetová strana: www.leaderprice.pl

Zahraniční kapitál, kapitalová skupina Casino. Zahájení činnosti v Polsku: 5. 4. 2000.Ředitel Paul Martins. Počet zařízení: 60 supermarketů. Prodejní plocha: celé sítě cca 45000 m2, jednotlivých zařízení od 350 do 1200 m2. Síť Leader Price je sítí supermarketů, které prodávají 90 % vlastních výrobků s vlastní značkou (Leader Price) . Síť spolupracuje úzce s sítí Geant.Stanovení podmínek - centrálněústředí - WarszawaZásobování - dodávky do ústředního skladu ve Strykově u Lodže. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

http://www.leaderprice.pl/

http://www.geant.pl/

TESCO POLSKA Sp. z o.o.ul. Kapelanka 5630-347 KRAKÓWtel. (12) 293 21 00fax (12) 293 23 00

Zahraniční kapitál. Předseda: Kevin Doherty. Datum zahájení činnosti v Polsku 1995 r. Počet zařízení: 14 hypermarketů. Celková plocha sítě: 106 000 m2, jednotlivých zařízení od 8 000 do 12 000 m2. Počet zaměstnanců: cca 7 000. Firma je členem POHiD. Ve finančním roce 1999/2000 skupina TESCO dosáhla prodeje ve výši nad 20,3 mld liber. Zisk firmy před zdaněním činil v té době 955 mln liber. Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - KrakówZásobování - přímé dodávky do hypermarketů. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

SAVIA S.A.Ul. Towarowa 243-300 BIELSKO-BIAŁAtel. 033 816 06 30fax 033 816 05 05e-mail; [email protected]

Zahraniční kapitál, předseda Kevin Doherty. Datum zahájení činnosti v Polsku 1991 r. Síť supermarketů řetězce TESCO. Obchodní podmínky stanoveny společně pro Tesco a Savii. Počet zařízení: 32 supermarketů, nejvíce (14) v dolnoslezském vojvodství. Celková plocha celé sítě – 31 384 m2, jednotlivých zařízení - od 190 do 4 100 m2. Prodejní plocha celé sítě – 20 000 m2, jednotlivých zařízení - od 140 do 2 750 m2. Počet zaměstnanců 927. Roční obrat: 282 mil. zl. Firma je členem Polské komory AGD. Plánovaná otevření: nejsou údaje. Neoficiálně se hovoří o snaze Tesco prodat síť Savie.Stanovení podmínek - společně s Tesco (stejné jako pro Tesco)Ústředí - Krakow (podmínky), Bielsko (dodávky)Zásobování - Ústřední sklad v Bielsku-Bialé.

Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

mailto:[email protected]

Jeromino Martins Dystrybucja Sp. z o.o.tel. 061 651 30 01Ul. Wołczyńska 1860-003 POZNAŃfax 061 651 31 04

Zahraniční kapitál. Předseda: Pedro Santos. Datum zahájení činnosti v Polsku 1995 r. Počet zařízení: 5 hypermarketů JUMBO, z toho 3 jsou v Poznani, po 1 v Lodži a Bydhošti, síť diskontních prodejen Biedronka (podle posledních údajů jich bylo 585, nejvíce ve slezském vojvodství – 95, po 60 ve velkopolském a dolnoslezském, nejméně – po 18 v podlaském a swiętokrzyském ) a také síť velkoobchodů Eurocasch. Prodejní plocha jednotlivých zařízení – hypermarkety Jumbo od 2 800 do 7 800 m2, disconty Biedronka ok. 460 m2, velkoobchody Eurocasch – cca 2 000 m2. Počet zaměstnanců – cca 12 000.

Plánované investice: údaje chybíStanovení podmínek - centrálněÚstředí - PoznańDodávky - Přímé dodávky do hypermarketů JUMBO. Dodávky do sítě Biedronek prostřednictvím ústředního skladu. Přímé dodávky do velkoobchodu Eurocach. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

HIT I.C. HIPERMARKET Sp. z o.o. Ul. Górczewska 212/22601-960 WARSZAWAtel. 022 533 09 90fax 022 533 09 98

Zahraniční kapitál, rodinný podnik Dohle z Siegburga, Německo. Předsedové: oddělení prodeje – Johannes Scupin, oddělení vývoje - Piotr Korek.Datum zahájení činnosti v Polsku 1994 r.Počet zařízení: 13 hypermarketů, z nichž 3 jsou ve Varšavě, 2 v Poznani, po 1 ve Wroclavi, Krakově, Gdyni, Kaliszi, Gorzowě Velkopolském, Bytomi, Olsztyně a Szczecině. Prodejní plocha“ celé sítě – 93 000 m2, jednotlivých zařízení – 7 200 m2 Počet zaměstnanců – 4 500.V červenci 2002 síť HIT v Polsku koupilo TESCO; předpokládá se, že obrat po připojení přesáhne 4 mld ročně.Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - Kraków (ústředí TESCO )Dodávky - přímo do hypermarketů. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

Real, - Sp. z o.o. Ul. Postępu 16 A02-676 WARSZAWAtel. 022 645 49 20fax 022 645 49 09

Zahraniční kapitál skupina METRO A.G. Předseda v.z.: Stefan Fanderl. Datum zahájení činnosti v Polsku 29. 11. 1995. Počet zařízení: 25 hypermarketů, z nichž 7 se nachází v slezském vojvodství, 4 – v dolnoslezském, po 2 v kujavsko-pomorském, mazowieckém a malopolském, po 1 v západopomorském, velkopolském, opolském, warminsko-mazurském, lodzkém, swietokrzyském, pomorském a lubelském.Celková plocha celé sítě – 197 500 m2, jednotlivých zařízení od 7 500 m2 do 11 400 m2. Počet zaměstnanců: 6 500. Neoficiálně se hovoří o možnosti prodeje hal způsobujících síti Real ztrátu. O které haly se jedná, zatím se neví.Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - WarszawaDodávky: Přímo do hypermarketů. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

AUCHAN POLSKA Sp. z o.o.Ul. Puławska 56Ul. Techniczna 2h05-500 PIASECZNO k/Warszawytel. 022 703 86 00fax 022 703 86 10

Zahraniční kapitál. Ředitel: Jean Mailly. Majitelé: rodina Mulliez (85 %) a zaměstnanci (15%). Datum zahájení činnosti v Polsku 14. 5. 1992 r. Počet zařízení: 10 hypermarketů,ve Warszawě – 3, Piasecznie, Poznani – 2 , Mikołowě, Katowicích, Sosnowci, Gdańsku, Białystoku, Częstochowě, Żorech, Bielsku-Bialé, Plocku. Prodejní plocha jednotlivých hal od 10 000 do 14 000 m2. Počet zaměstnanců: 6 000.V tomto roce síť Auchan chce investovat do rozvoje sítě 600 mln zł. Partner Auchan – firma Schiever Polska, otevřela hypermarket s plochou 8 000 m2 v Zelené Gorze. Síť Auchan se stala majitelem sítě supermarketů BILLA POLSKA.

Stanovení podmínek - CentrálněÚstředí - Piaseczno u WarszawyDodávky: Přímo do centrálního skladu v Mszczonowě. S možností dodávek prostřednictvím logistických firem.

Od r. 2001 přímá spolupráce s partnerem Auchan – sítí Schiever. Jedná se o síť supermarketů, jichž Auchan plánuje zřídit do konce roku 2005 celkem 40. Jsou to prodejny o ploše 2000 – 8000 m2. Obchodní podmínky pro síť Schiever stejné jako pro Auchan. Navíc síť Auchan převzala od německé skupiny REWE síť supermarketů Billa Polska. Po roce 2001 koupené supermarkety budou pravděpodobně fungovat s názvem Elea, přičemž budou řízeny francouzskou sítí ISMS, jež je součástí skupiny Auchan. Ředitelem pro Polsko je Eric Guillbert.

Carrefour Polska Sp. z o.o.

Ul. Żupnicza 1703-821 WARSZAWAtel. 022 517 21 10, 20 fax 022 670 28 26, 670 27 85

Zahraniční kapitál. Generální ředitel: Guy Yraeta. Datum zahájení činnosti v Polsku – 1997 r.Skupina Carrefour v Polsce působí v oblasti obchodu a rozvíjí tři sítě prodejen: Počet zařízení: 9 hypermarketů 18 supermarketů Champion, z toho po 5 ve vojvodstvích kujawsko-pomořanském a lodžském, 3 v mazowieckém, 3 v lubelském a po 1 v dolnoslezském a slezském. 28 supermarketů GLOBI (síť převzatá Carrefourem v roce 2001), z nichž 18 se nachází v vojvodství mazowieckém, 9 v lodžském, 1 v kujawsko-pomořanském. Počet zaměstnanců – 7 000.Plánované investice: ročně 2 – 3 hypermarkety (nejbližší dva ve Warszavě v ul. Wileńské a Gdańském nádraží)ročně 10 – 15 supermarketů s logem Champion.Stanovení podmínek - Centrálně se vzájemným propojením sítí

Carrefour , Champion i GLOBI .Ústředí - WarszawaDodávky: Dodávky do centrálního skladu pro Carrefour a Champion v Tomaszově Mazowieckém. Dodávky pro prodejny GLOBI do centrálního skladu v Żabí Wole. Existuje možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

Ahold Polska Sp. z o.o.Ul. G.Zapolskiej 3830-126 KRAKÓWtel. 012 639 41 00fax 012 639 41 41str. inter.: www.ahold.pl

Zahraniční kapitál. Předseda a generální ředitel Jacguot Boelen. Datum zahájení působnosti v Polsku - 1995 r. Počet zařízení: 15 hypermarketů Hypernova, 146 supermarketů Albert

Prodejní plocha celé sítě: 170 000 m2. Jednotlivých zařízení:Hypernova od 6 500 do 8 500 m2, supermarkety Max od 700 do 2 500 m2, lahůdky Centrum od 460 do 1 600 m2, diskonty Sesam od 400 do 900 m2.Počet zaměstnanců 8 900.

http://www.ahold.pl/

Stanovení podmínek: Centrálně s propojením sítě Albert i Hipernova.

Ústředí : Kraków Zásobování: Přímé dodávky do hypermarketů. Dodávky do ostatních prodejen sítě prostřednictvím místních distributorů. Síť Ahold má centrální sklady, avšak s omezenou plochou, jež přijímají pouze výrobky určené pro rychlý obrat. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

PLUS DISCOUNT Sp. z o.o.Ul. Al. 3 Maja 9 30-062 KRAKÓWtel. 012 632 42 52fax.012 632 22 52

Zahraniční kapitál. Předseda: Artur Kasner. Datum zahájení působnosti – 11. 9. 1997 r. Síť Plus Discount patří německému koncernu Tengelman. Počet zařízení 121 diskontních prodejen, z nichž je 45 ve slezském vojvodství, 16 – dolnoslezském, 10 – v malopolském, 10 – v lodžském, 7 – v opolském, 6 – v podkarpackém, 5 – v lubuském, po 4 – v kujawsko-pomořanském a swietokrzyském, po 3 – v lubelském, warminsko-mazurském a západopomořanském, po 2 – v mazowieckém a velkopolském, 1 v podlaském.

Stanovení podmínek : centrálněÚstředí : KrakówZásobování: dva centrální sklady (Zabrze a Kąty Wrocławské) Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

E.LECLERC Sp. z o.o. Ul. Jutrzenki 17702-231 WARSZAWAtel. 022 873 91 91fax 022 873 91 90str. intern: www.leclec.com.pl

Smíšený kapitál. Datum zahájení působnosti v Polsku – r. 1995.Počet zařízení: 9 hypermarketů (každý působí jako samostatná společnost).Immomok ve Warszawě, Kwitnąca ve Warszawě, Warszawdis ve Warszawě,Radomdis v Radomi, Lublindis v Lublinu, Łódźdis v Lodži, Olsztyndis v Olsztyně, Wrocławdis ve Wrocławi, Rzeszowdis v Rzeszowě. Prodejní plocha celé sítě cca 42 000 m2. Roční obrat 1,23 miliardy zł.

Stanovení podmínek: Centrálně (uzavřeny smlouvy s Pergranso) Dále individuální vyjednávání s každou prodejnou. Podepsání smlouvy s ústředím nezaručuje spolupráci se všemi prodejnami.Ústředí: WarszawaZásobování: Přímé dodávky do každého hypermarketu.

http://www.leclec.com.pl/

Další vybrané významné obchodní firmy působící v Polsku

A ) – Firmy se zahraniční účastí

ELEA Polen Sp. z o.o. (dříve BILLA)Ul. Broniewskiego 2801-771 WARSZAWAtel. 022 560 20 00fax 022 560 20 16e-mail: [email protected],co.at

Smíšený kapitál. Datum zahájení činnosti v Polsku – 1990.Počet zařízení: 11 prodejenRoční obrat: 455 mil. pln bruttoPlánované investice na rok 2001: absence údajůSíť koupena ISMS, jež patří skupině Auchan. Stanovení podmínek: centrálněÚstředí: WarszawaZásobování: Přímé dodávky – centrální sklad Mszczonów. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

EDEKA POLSKA Sp. z o.o. Ul. M. Reja 380-870 GDAŃSKtel. 058 343 03 90fax 058 342 15 56itern.strana: www.edeka.pl

Zahraniční kapitál. Datum zahájení činnosti v Polsku – r.1997Síť působí pouze na území gdaňského pobřeží a v oblasti Warmie.Počet zařízení: 30 diskontních prodejen 2 prodejny s lahůdkamiPlánované investice na rok 2001: 4 diskontní prodejny.

Stanovení podmínek: centrálněÚstředí: GdaňskZásobování: Centrální sklad v Gdaňsku. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

miniMAL Sp. z o.o. ul. Al. Niepodległości 261-874 POZNAŃtel. 061 853 77 67fax 061 853 77 99

http://www.edeka.pl/

mailto:[email protected],co.at

Zahraniční kapitál. Datum zahájení působnosti v Polsku – r. 1995 r. Síť patří německému koncernu Rewe. Roční obrat 680 mil. zł.Počet zařízení: 25 velkých supermarketů (plocha 2 500 – 3 500 m2)

Stanovení podmínek: centrálněÚstředí : PoznaňZásobování: Přímé dodávky do prodejen. Síť nevlastní centrální sklad. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

Netto Artykuły Żywnościowe Sp. z o.o.Ul. Kniewska 2K70-846 SZCZECINtel. 091 469 21 19fax 091 469 21 18e-mail; [email protected]

Zahraniční kapitál (Dánsko). Zahájení působnosti v Polsku – r. 1995Počet zařízení: 36 prodejen (plocha 500 m2)Stanovení podmínek: centrálněÚstředí : ŠtětínZásobování dodávky prostřednictvím místního distributora Ambest ve Štětíně. Není možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

ITM POLSKA Sp. z o.o.Ul. Janikowska 3361-070 POZNAŃtel. 061 665 11 00fax 061 812 72 10

Smíšený kapitál. Patří francouzské skupině ITM Enterprises.Zahájení působnosti v Polsku – r. 1997 Roční obrat 724 mil. zł.Počet zařízení: 37 prodejen s názvem Intermarche (plocha 400 – 2 500 m2)Stanovení podmínek: centrálněÚstředí : PoznaňZásobování: Dodávky do centrálního skladu nebo prostřednictvím místních distributorů. Existuje možnost dodávek prostřednictvím logistických firem

Rema 1000 Poland Sp. z o.o.Ul. Broniewskiego03-475 WARSZAWAtel. 022 818 94 03fax 022 818 15 99intern. strana: www.rema1000.com.pl

Zahraniční kapitál norský. Datum zahájení působnosti v Polsku – r. 1992.Roční obrat 22 mil. zł.Počet zařízení: 60 supermarketů (plocha v průměru 450 m2)

http://www.rema1000.com.pl/


Plánované investice: otevření 8 prodejen v obchodních centrech Viki.Stanovení podmínek: centrálněÚstředí : WarszawaZásobování: dodávky prostřednictvím místních distributorů. Existuje možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

B) – Maloobchodní sítě s polským kapitálem:

Lewiatan 94 Holding S.A.Ul. Komunalna 687-800 WŁOCŁAWEKtel. 054 411 30 00fax 054 411 30 06

Polský kapitál. Datum zahájení činnosti r. 1994. Lewiatan 94 Holding S.A. je majitelem firemní značky Lewiatan, poskytuje na něj licenci 14 regionálním operátorům;

14 Regionálních operatorů: PHU BJANEX

Ul. Sejneńska16-400 SUWAŁKI - 26 maloobchodních prodejen navíc – velkoobchodní činnost plánované investice – společnost chce sdružovat 40 prodejen

Polska sieć HandlowaDetal Sp. z o.o.Ul. Gałczyńskiego 643-300 BIELSKO-BIAŁA - 106 maloobchodních prodejen roční obrat: 135 mil. zł. Plánované investice: výstavba sídla společnosti, skladovací plochy, rozvoj sítě

Dolnośląska Sieć Handlowa LewiatanUl. Okopowa 658-500 JELENIA GÓRA – 39 maloobchodních prodejen

Lewiatan Brda Sp. z o.o.Ul. Przemysłowa 2287-790 BYDGOSZCZ – 30 maloobchodních prodejen

Lewiatan Małopolska Sp. z o.o.Ul. Os. Złota Jesień 1331-831 KRAKÓW - 46 maloobchodních prodejen. Plánované investice rozvoj sítě – cíl 80 prodejen

Lewiatan Opole Sp. z o.o.Ul. Chłodnicza 445-315 OPOLE - 105 maloobchodních prodejen. navíc: velkoobchodní činnost

Jaśkiewicz i S-ka Sp. z o.o.Lewiatan PodlasieUl. Puławskiego 117 a15-337 BIAŁYSTOK - 50 maloobchodních prodejen

Lewiatan Pomorze Sp. z o.o.Ul. Śląska 5381-304 Gdynia - 200 maloobchodních prodejen, navíc: velkoobchodní činnost

Lewiatan Śląsk Sp. z o.o.Ul. Tysiąclecia 5540-872 Katowice - 72 maloobchodních prodejen . Plánované investice v roce 2001: 20 nově otevřených prodejen

Lewiatan Wielkopolska Sp. z o.o.Ul. Dąbrowskiego262/28060-406 POZNAŃ - 102 maloobchodní prodejny Roční obrat: 221,6 mil. zł.

Lewiatan Żory Sp. z o.o.Ul. Rybnicka 131 f44-240 ŻORY - 87 maloobchodních prodejen

Grupa Kupiecka Orbita Sp. z o.o.Ul. Lubelska 33 pok. 1510-680 OLSZTYN - 102 maloobchodní prodejny

Rexpol Sp. z o.o.Ul. Długa 1a87-300 BRODNICA - 12 maloobchodních prodejen

Uni – MaxUl. Przemysłowa 5543-100 TYCHY - 14 maloobchodních prodejen

Lider Market S.A.Ul. Zbożowa 2124-416 KIELCEtel. 041 369 28 44fax 041 369 28 44 wew. 201

Polský kapitál. Datum zahájení působnosti - r. 1996 Počet zařízení: 26 prodejen (plocha od 550 do 1 800 m2)Roční obrat: 227 mil. zł.

Stanovení podmínek: centrálněÚstředí : KielceZásobování: centrální sklad. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

Polská obchodní síť RABAT S.A.

Polska Sieć Handlowa Rabat S.A.Bielsko-BiałaUl. Kamińskiego 1940-300 Bielsko-Biała - 54 maloobchodní prodejny Roční obrat: 160 mil. zł. Plánované investice – výstavba skladu.

Polska Sieć Handlowa Rabat S.A.KatowiceUl. Konduktorska 4240-155 Katowice - 76 maloobchodních prodejen Roční obrat: 500 mil. zł. Plánované investice: rozvoj sítě.

Rabat Pomorze S.A.Ul. Bajki 8A.80-706 GDAŃSK - 284 maloobchodních prodejen. Navíc: velkoobchodní činnost

Celostátní revizní svaz spotřebních družstev Społem - Krajowy Związek Rewizyjny Spółdzielni Spożywców SpołemUl. Grażyny 13/1502-548 WARSZAWAtel. 022 845 32 41fax 022 845 58 04e-mail: kzrss@społem.org.pl

Datum zahájení činnosti r. 1991Počet zařízení: 5 100 maloobchodních prodejen, z nichž řetězec Lux provozuje 115 prodejen, řetězec diskontních prodejen „S” provozuje 125 prodejen, 380 velkoobchodních skladů, jež jsou zásobovány místními distributory. Možnost dodávek prostřednictvím logistických firem.

mailto:kzrss@spo%C5%82em.org.pl

Żabka Polska S.A.Ul. Ogrodowa 1261-824 POZNAŃtel. 061 833 25 81fax 061 852 53 13intern. str.: www.żabka.pl

Datum zahájení činnosti r. 1998. Počet zařízení: 442 prodejen.Vlastní centrální sklad. Zásobování prodejen také prostřednictvím regionálních distributorů. Plánované investice: v jednom měsíci otevření cca 50 prodejen, cíl – 7500 prodejen.

Sklepy Familijne

Ul. Modzelewskiego 46/5002-679 WARSZAWAtel. 022 797 31 97fax 022 757 79 94

Datum zahájení činnosti r. 1998 r. Počet zařízení: 466 maloobchodních prodejen. Obrat roční 70 mil. zł. Plánované investice: Dvě nová oddělení na území jihozápadního Polska. Zásobování prostřednictvím místních distributorů.

POLOmarket Sp. z o.o.Ul. Giebnia 2088-170 PAKOŚĆtel 052 351 83 75fax 052 351 83 77e-mail: [email protected]. intern.:www.polomarket.pl

Zahájení působnosti r. 1997. Počet zařízení: 68 maloobchodních prodejen. Roční obrat 467 mil.zł. Plánované investice: otevření 30 nových prodejen.


Obecná charakteristika tradičních distribučních kanálu v Polsku

I když v posledních letech lze pozorovat nárůst aktivity výrobců v oblasti vyhledávání vlastních distribučních kanálů, stále hlavní tíha zásobování maloobchodní sítě leží na podnikatelích působících v oblasti velkoobchodu. Podle vyjádření dotazovaných maloobchodníků, pro 72 % z nich tradiční velkoobchod představuje hlavní zdroj zásobování. Tendence vývoje moderních prodejních systémů se vyznačuje rozvíjením smluvních kanálů. Výrobci stále častěji zadávají prodej svých výrobků pečlivě zvolené skupině distributorů, kteří se zavazují kvalitně zásobovat prodejny v oblasti své působnosti.Ve snaze zdokonalit distribuci se podniky budou snažit rozšířit pole své působnosti z územního hlediska. Lze toho dosáhnout:* Rozšířením kanálů na určité úrovní, čili navázáním spolupráce s větším počtem obchodních partnerů.* Větší koncentrací odbytu díky pečlivě zvoleným velkoobchodům s širokou působností, kteří poskytují komplexní marketingové služby.

Podle strategické zprávy firmy CAL ve věci oboru FMCG, se počet místních velkoobchodů zmenšil v roce 2000 o cca 18 % na 9 700 – 10 000 (v roce 1999 jich bylo asi 11 500), a regionálních velkoobchodů až o 30 % – 40 % na 300 – 500 (v roce 1999 jich bylo 470). Situaci ve velkoobchodu zcela jistě ovlivňuje vývoj zahraničních obchodních sítí. Tyto gigantické firmy spolupracují přímo s výrobci a vynechávají velkoobchod. Mají o hodně větší investiční možnosti, než polské firmy. Jejich činnost není doposud právně ošetřena. Často vyvíjejí nátlak na výrobní firmy ohledně výši cen. Proto se stává, že zákazníci super- a hypermarketů kupují zboží za nižší ceny, než jaké dokáže méně silný distributor sjednat u výrobce.V současnosti v Polsku působí cca 50 velkoobchodních sítí. Tyto firmy se vyznačují vlastnictvím několika oddělení, z nichž každé působí na poměrně velkém územním celku. Je také pro ně charakteristické zřizování v konkrétních regionech nových objektů, přebírání menších velkoobchodů, úzká spolupráce s výrobci a vytváření vlastní obchodní sítě.

VELKOOBCHODNÍ FIRMY S NEJVĚTŠÍM OBRATEM

Makro 6,0 mld PLNMilo 1,4 mld PLNEurocash 1,1 mld PLNSelgros 1,4 mld PLNMcLane 0,9 mld PLNDLS 0,6 mld PLNGrupa MPT 0,5 mld PLNDelko 0,4 mld PLNEldorado 0,4 mld PLNBOS 0,4 mld PLN

Obecná charakteristika nejvýznamnějších velkoobchodních sítí

Makro Cash and CarryAl. Jerozolimskie 18402-486 WARSZAWAtel. 022 668 17 00fax 022 668 17 41

Zahraniční kapitál.

Zahájení působnosti v Polsku r. 1994. Předseda: Henry Winiarz. Velkoobchody: 18, místo: Warszawa, Ząbki u Warszawy, Sosnowiec, Łódź, Kraków, Lublin, Kielce, Wrocław, Szczecin, Poznań, Gdynia, Przejazdowo u Gdańska, Białystok, Bydgoszcz, Katowice, Rybnik, Zabrze, Bielsko-Biała. Počet sortimentových položek: cca 20 000. Odběratele: 1300 000 zaregistrovaných firem. Počet zaměstnanců: cca 7 000. Jednotlivé haly mají plochu 12 000 m2. Čistý zisk v roce 2000: 194,3 mil. zł. Plánované investice: Częstochowa 2001.

Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - WarszawaZásobování – přímé dodávky do velkoobchodní sítě.

MILO S.A.HURT – DYSTRYBUCJAUl. Rydgiera 801-793 WARSZAWA

tel. 022 633 97 97fax 022 669 39 84e-mail:[email protected]

Smíšený kapitál; 12,64 % polští akcionáři, 87,36 % němečtí akcionáři.Datum zahájení působnosti r. 1993. Předseda a generální ředitel: Robert Zalewski. Obchodní ředitel: Tadeusz Łempicki. Oddělení: 27, v tom 12 distribučních center. Místo: Warszawa (2), Łódź, Kalisz, Białystok, Ostrołęka, Siedlce (cros dock), Ciechanów, Suwałki, Toruń, Płock, Gdańsk, Olsztyn, Katowice, Kraków, Kielce, Poznań, Zielona Góra, Szczecin, Gorzów Wielkopolski, Koszalin, Wrocław, Opole, Wałbrzych, Lublin, Zamość (cros dock), Rzeszów. Počet sortimentových položek cca 2000 (cukrovinky, káva, cigarety, doutníky, farmaceutické zboží). Počet zaměstnanců: 650. Skladovací plocha 25 000 m2. Příjem z prodeje v roce 2000: 1,422 miliardy PLN.

Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - WarszawaZásobování – přímé dodávky do oddělení

Eurocash Jeromino Martins DystrybucjaUl. Wołczyńska 1860-003 POZNAŃtel. 061 651 38 63fax 061 651 31 04

Zahraniční kapitál. Zahájení působnosti v Polsku r. 1995.Předseda: Pedro Soares dos Santos. Počet velkoobchodů: 85,Místo: vojvodství slezské – 10 , dolnoslezské – 9 , velkopolské – 9 , kujawsko-pomořanské – 6, lodžské – 5 , malopolské – 5 , pomořanské – 5 , západopomořanské – 5, mazowiecké – 4, podkarpatské – 4 , warmińsko-mazurské – 4 , lubelské – 3 , lubuské – 3 , podlaské – 4, świętokrzyské – 3, opolské – 1. Počet sortimentových položek: 3 500. Počet zaměstnanců: 1 000. Průměrná plocha velkoobchodů: 2 000 m2. Příjmy netto z prodeje za rok 2000: 1,286 miliardy PLN.

Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - PoznańZásobování – přímé dodávky do velkoobchodu.

Selgros Sp. Z o.o.Ul. Zamenhofa 13361-678 POZNAŃtel. 061 874 23 00fax. 061 874 22 00

Zahraniční kapitál. Skupina OTTO REWE. Zahájení působnosti v Polsku v r. 1996. Předseda: John Mattew. Obchodní ředitel: Willy Etlenbroek. Velkoobchody: 7, místo: Poznań, Warszawa, Wrocław, Łódź, Szczecin, Katowice, Radom. Počet sortimentových položek: cca 40 000Počet zaměstnanců: 2 200. Skladovací plocha, kterpu má firma k dispozici: 90 000 m2. Roční obrat: 1,09 miliardy PLN. Plánované investice v roce 2001 Kraków, Warszawa.

Stanovení podmínek - centrálněÚstředí - PoznańZásobování – příme dodávky do velkoobchodu.

McLane Polska Sp. Z o.o.Pass 20 c05-870 BŁONIEtel. 022 731 02 00fax 022 731 02 99

Zahraniční kapitál. Zahájení působnosti v Polsku v r. 1991.Generální ředitel: William Bishop. Počet zařízení: 3,ve Warszawě, Gdyni, Rudzie Śląské (distribuční centra). Jedenáct prodejních kanceláří ve: Szczecině, Zieloné Gorze, Poznani, Bydgoszczi, Olsztyně, Wrocławi, Bielsku-Bialé, Krakowě, Rzeszowě, Kielcích a Lodži. Počet sortimentových položek: 4 000. Počet zaměstnanců: 509. Obrat v r. 2000: 707 mil. zł. Stanovení podmínek - centralnieÚstředí - Błonie u WarszawyZásobování – přímo do distribučních center.

Dystrybucja Logistyka Serwis (DLS) S.A.Ul. Kostrogaj 2409-400 Płocktel. 024 267 81 60fax 024 267 81 61e-mail: [email protected]

Polský kapitál.Zahájení působnosti 22. 8. 1997.

Velkoobchody: 30, z toho 6 distribučních center a 24 filiálek. Podíl jednotlivých oborů v celkové nabídce firmy: alkoholické nápoje – 0,5 %, cukrovinky – 22 %, mléčné


výrobky/tuky – 9 %, tabákové výrobky – 0,9 %, šťavy/voda/nápoje – 19 %, chemie a kosmetika – 0,5 %, jiné 48,1 %. Počet sortimentových položek 14 000. Odběratelé: maloobchod – 18 000, velkoobchod – 97, catering – 37, čerpací stanice – 135. Počet zaměstnanců: 950. Skladovací plocha: 53 600 m2.Stanovení podmínek: centrálněÚstředí: PłockDodávky přímo do skladů a distribučních center.

Grupa MPT Centrum Sp. Z o.o.Ul. O. M. Kolbe 14 B64-920 tel. 061 215 39 90fax 061 215 34 90e-mail : [email protected]

Polský kapitál. Datum zahájení působnosti: 8. 4. 1997.Firmy – součást Grupy MPT Centrum: Mago PHU s.c. , PHU TABO, Oaza Sp. z o.o., PHU Pik s.c., Stanro, PH Mattias, Hurt. Art. Spoż. Łakoć.Podíl jednotlivých oborů na nabídce skupiny: cukrovinky – 85 % , šťavy/nápoje/vody – 3 %, jiné potravinářské zboží – 12 %.Odběratelé: maloobchod – 18 300, velkoobchod – 218. Počet zaměstnanců: 640. Celková skladovací plocha: 29 000 m2. Plánované investice: nové skladovací prostory, haly pro cash&carry.

Stanovení podmínek: centrálněDodávky: Přímo do skladů firem, které jsou součástí skupiny MPT.

Síť Delko S.A.Ul. Mickiewicza 9363-100 remtel. 061 283 77 31fax. 061 283 44 15e-mail : [email protected]

Polský kapitál. Datum zahájení působnosti: 28. 5. 1995.Počet velkoobchodů: 35.

Podíl jednotlivých oborů v nabídce firmy – chemie a kosmetické zboží – 90 %, jiné –10 %. Odběratelé: maloobchod cca 20 000, velkoobchod – 215 , čerpací stanice - 122, jiné – 302. Počet zaměstnanců: 860. Skladovací plocha celé sítě: 29 480 m2. Plánované investice: vlastní prodejny, haly pro cash&carry .

Stanovení podmínek: centrálněDodávky: Přímo do skladů, které jsou součástí skupiny.



Eldorado S.A.Ul. Turystyczna 120-207 Lublintel. 081 746 31 65fax 081 746 32 89http://www.eldorado.pl

Smíšený kapitál – hlavní akcionář: Enterprise Investors – Polský podnikatelský fond.Datum zahájení působnosti: 15. 6. 1990.Počet velkoskladů: 12Podíl jednotlivých oborů v nabídce firmy: alkoholické nápoje – 5 %, cukrovinky – 20 %, mléčné výrobky/tuky – 21 %, tabákové výrobky – 1 %, šťavy/nápoje/vody – 9 %, chemie/kosmetika – 0,5 %, jiné 43,5 %.Odběratelé: maloobchod – 6 400, velkoobchod – 50. Počet zaměstnanců: 627.Skladovací plocha, jíž má firma k dispozici: 23 800 m2.Plánované investice: logistické centrum v Lublinu. Firma je členem Pro Logistika.

Stanovení podmínek: centrálněDodávky: přímo do skladů, které jsou součástí skupiny.

BOS S.A.Ul. Handlowa 2 a,15-389 Białystoktel. 85 742 16 95fax. 85 742 22 70 wew. 222

Polský kapitál.Datum zahájení činnosti: 18. 4. 1996 Počet velkoobchodů: 8Podíl jednotlivých oborů na nabídce firmy: alkoholické nápoje – 1 %,cukrovinky – 20 %, mléčné výrobky/tuky – 12 %, tabákové výrobky – 2 %,šťavy/nápoje/vody – 10 %, chemie a kosmetické výrobky – 1 %, jiné – 54 %.Odběratelé: maloobchod – 5 000, velkoobchod – 200. Počet zaměstnanců: 485. Skladovací plocha, kterou má firma k dispozici: 27 000 m2.

Stanovení podmínek: centrálněDodávky: přímo do skladů, jež jsou součástí skupiny.

http://www.eldorado.pl/

Distribuce alkoholických nápojů v Polsku

Pokud hovoříme o systému distribuce alkoholických nápojů (také vína) v Polsku, musíme jednoznačně uvést, že prodej probíhá hlavně prostřednictvím tradiční distribuční sítě. Na rozdíl od obchodu s potravinami, v tomto oboru zástupci velkoobchodu vyjednávají podmínky vstupu do sítě hypermarketů a přijímají veškeré povinnosti spojené s dodávkami alkoholických nápojů do prodejních center.

Pochopitelně mnoho výrobců zahájilo přímou spolupráci se západními sítěmi, zároveň však přišli o místo na trhu, který obsluhují velkoobchodní firmy. V důsledku toho tito výrobci získali pouze jedno – a sice velké náklady spojené s distribucí zboží přímo do sítě. I když západní sítě mají spoustu možností, neprodají v Polsku více než 27 – 30 % celkového objemu prodeje alkoholických nápojů.

Východiskem pro výrobce nebo dovozce může být uvedení do prodeje rozdílného sortimentu. Kromě velkých koncernů, významných dovozců nemají drobní dodavatelé výraznější šanci navázat spoluprací, která by směřovala zároveň do obou distribučních kanálů. Příležitostí je navázání spolupráce v oblasti dodávek výrobků se soukromou značkou. Týká se to také vinařských výrobků. Jedná se o nejlevnější obyčejná a šumivá vína. Příklady prodejních cen pro sítě podle výše uvedených kategorií obyčejných vín červených nebo bílých (polosuché, polosladké) – cena bez daně: 3,80 až 4,50 PLN/láhevVína šumivá bílá (polosladké, sladké) – cena bez daně: 2,89 až 3,15 PLN/láhev.

Na základě výše uvedených údajů uvádíme největší a nejvýznamnější velkoobchody působící v Polsku, které rozhodují o trhu alkoholických nápojů v této zemi.

VELKOOBCHODY S ALKOHOLICKÝMI NÁPOJI

Skupina CEDC Jedná se o největšího distributora alkoholických nápojů v Polsku. CEDC je americká firma obchodující na burze NASDAQ v New Yorku.

CEDC (Central European Distrbution Corporation)Ul. Bokserska 66 a02-690 Warszawatel. 48 22 455 18 00fax: 48 22 455 18 10e-mail: [email protected]

Majitelem firmy je William Carrey.

Firma zaměstnává 1 500 zaměstnanců, z toho 200 obchodníků.Centrální distribuční sklad – 13 000 m2

58 regionálních oddělení, 170 dodávkových automobilů, 13 500 stálých zákazníků.

Součástí organizačních struktur skupiny CEDC jsou největší polské velkoobchody alkoholických nápojů:

1. Carrey Agi International Poland Sp. z o.o.

Ul. Bokserska 66 a02-690 Warszawatel. 48 22 455 18 00fax: 48 22 455 18 10e-mail: [email protected]

Předseda: William CarreyZástupce předsedy: Evangelos Evangelou(6 oddělení – Varšava, Katovice, Krakov, Vroclav, Poznaň, Gdaňsk)

2. MTC Sp. z o.o.

Ul. Baranowicka 11715-501 Białystoktel. 48 85 743 30 43fax: 48 85 743 31 43http://www.mtc.com.pl

http://WWW.mtc.com.pl/



Předseda: Wojciech Strzałkowski(3 oddělení – Białystok, Suwałki, Łomża).

3. PHA Sp. z o.o. (Polskie Hurtownie Alkoholowe)

Ul. J. Sowińskiego 42 a65-419 Zielona Góratel./fax: 48 68 324 24 28http://www.pha.com.plPředseda: Marek Jarosz(6 oddělení – Štětín, Poznaň, Zielona Góra, Vroclav, Opole, Żagań)

4. ASTOR Sp. z o.o.

Ul. Żelazna 410-419 Olsztyntel. 48 89 534 25 53fax: 48 89 539 11 12http://www. astor.com.pl

Předseda: Dariusz StrotZástupce předsedy: Andrzej Strot(jedno oddělení v Olsztyně)

5. DAMIANEX S.A.

Ul. Głęboka 3237-200 Przeworsktel/fax: 48 16 648 75 32

Předseda: Michał CiąpałaZástupce předsedy: Bogusław Biernat(12 oddělení – Lublin, Zamość, Lubaczów, Dąbrowa, Jarosław, Przemyśl, Bachórz, Sanok, Niebylec, Nowy Sącz, Zakopane, Łańcut).

6. AGIS S.A.

Ul. Szosa Chełmińska 2687-100 Toruńtel. 48 56 622 56 59fax: 48 56 622 18 52http:// www.agis.com.pl

Předseda: Sławomir Wiśniewski(14 oddělení – Toruń, Włocławek, Brodnica, Kutno, Konin, Lipno, Inowrocław, Bydgoszcz, Piła, Chojnice, Tczew, Gdaňsk, Płock, Słupsk)

7. ONUFRY S.A.

Ul. Załogowa 1780-557 Gdańsktel. 48 58 769 64 64fax: 48 58 769 64 20http:// www.onufry.pl

Předseda: Mariusz Robaczewski(4 oddělení – Elbląg, Gdaňsk, Słupsk, Tczew)

8. DAKO-GALAND PHP Sp. z o.o.

Ul. Poprzeczna 1175-841 Koszalintel. 48 94 341 81 87tel./fax: 48 94 342 02 71http:// www.dako.com.pl

Předseda: Wacław DawidowiczZástupce předsedy: Maria Kowalczyk(11 oddělení – Gdaňsk, Koszalin, Kołobrzeg, Gryfice, Czaplinek, Kamień Pomorski, Świnoujście, Štětín, Stargard Szczeciński, Myślibórz)

http://www.dako.com.pl/

http://www.onufry.pl/

http://www.agis.com.pl/

Ostatní velkoobchody

UNIX Sp. z o.o.

Ul. Garbary 285-229 Bydgoszcztel. 48 52 322 20 56fax: 48 52 327 05 41

Majitel: Stanisław KaczanowskiCentrální sklad Bydgoszcz.

Centrum ZPChr

Ul. Kalińska 426-600 Radomtel. 48 48 363 42 42fax: 48 48 363 41 42

Obchodní ředitel: Teresa NiewiadomskaCentrální sklad: Radom

DELIKATES

Ul. Zakładowa 1162-510 Konintel. 48 63 243 07 40fax: 48 63 243 07 41itp.:// www.delikates.com.pl

Majitel: Barbara JernaśObchodní ředitel: Jacek ŻarynCentrální sklad: Konin

http://www.delikates.com.pl/

DELTA S.C.

Ul. Paderewskiego 2541-810 Zabrzetel. 48 32 275 04 84tel./fax: 48 32 27500 15

Obchodní ředitel: Robert HerbuOddělení: Zabrze, Mikołów, Wodzisław, Bielsko-Biała

ALTI PLUS S.A.

Ul. Lublańska 3431-476 Krakówtel. 48 12 412 29 88fax: 48 12 412 10

Předseda: Barbara SieklińskaŘeditel pro velkoobchod: Władysław SobczykNejvětší distributor alkoholických výrobků v jižním Polsku. Zaměstnává více než 500 pracovníků. Vlastní 50 dodávkových automobilů. Sklad - Kraków, ul. Bajeczna 6. Oddělení: Kraków ul. Gdańska 12, Słomniki, Dobczyce, Skawina, Niepołomice, Łuczyce, Końskie, Włoszczowa, Koszyce, Kazimierza Wielka, Sędziszów, Olkusz, Radomsko, Wolbrom, Piotrków Trybunalski, Tomaszów Maz., Opoczno, Brzesko.

KOMERS

Ul. Boczna 4 83-010 Straszyntel. 48 58 682 01 66fax: 48 58 682 89 67http:// www.komers.com.pl

Majitel: Franciszek MądryObchodní ředitel: Marek PopielasCentrální sklad: Straszyn k. Gdańska

http://www.komers.com.pl/

SIGMA Sp. z o.o.

Ul. I Brygady Pancernej WP 9284-200 Wejherowotel. 48 58 677 14 68fax: 48 58 677 92 20http:// www.sigma.com.pl

Předseda: Zygmunt OstrowskiObchodní ředitel: Zbigniew GumolaCentrální sklad: Wejherowo

JANUS S.A.

Ul. Mazowiecka 5287-100 Toruńtel. 48 56 611 64 81fax: 48 56 655 03 66http:// www.janussa.pl

Obchodní ředitel: Andrzej Kolano.Centrální sklad: Toruń. Velkoobchod zajišťuje zásobování pro 700 maloobchodních zákazníků.Silná konkurence pro AGIS (CEDC) Toruń.

MADROPOL Velkoobchod alkoholických výrobků

Ul. Ossowskiego 530-656 Krakówtel. 48 12 655 19 87fax: 48 12 425 57 89http:// www.madropol.pl

Generální ředitel: Maria KonopnaObchodní ředitel: Witold GrabCentrální sklad: Kraków

http://www.madropol.pl/

http://www.janussa.pl/

http://www.sigma.com.pl/

SAOL Sp. z o.o.

Ul. Hydro 232-500 Chrzanówtel. 48 32 623 96 65fax: 48 32 623 96 68

Obchodní ředitel: Jarosław ChmielCentrální sklad: Chrzanów, Poznań.

GRO-VIN Sp. z o.o.

Ul. Kolejowa 195-035 Ozorkówtel. 48 42 718 33 22fax: 48 42 277 17 77http://grovin.com.pl

Majitel: Grzegorz SzymańskiObchodní ředitel: Marek WalczakCentrální sklad: Ozorków u Lodže

PHZ ELMAR

Ul. Dygasińskiego 12628-300 Jędrzejówtel. 48 41 386 12 61fax: 48 41 386 12 71http:// elmar.com.pl

Majitel: Marian GlitaCentrální sklad: Jędrzejów, Chrzanów.

http://grovin.com.pl/

KARMAG s.c.Koncesovaný distributor alkoholických výrobků

Ul. Wyspiańskiego 1365-036 Zielona Góra

Majitelé: Adam Rawicki, Jerzy Dziedzic

Distribuční firma přímo spolupracující se zahraničními sítěmi. Spolupracuje se všemi sítěmi hyper- a supermarketů na území Polska, pokud se jedná o distribuci tvrdého alkoholu (40%), vína a likérů. Možnost proniknutí do sítě prostřednictvím výše uvedené distribuční sítě.

Seznam velkoobchodů alkoholických výrobků s regionální působností (velkoobchody s velkým prodejním potenciálem):

1. ROMERS Inowrocław - Tomasz Kuc (majitel) tel. 48 52 357 35 682. VABANK Elbląg - Jerzy Dydel (obchodní ředitel) tel. 48 55 232 56 023. MASWIK Ostrów Wielk. - Wiesław Rola (šéf prodeje) tel. 48 62 735 13 534. GAH Katowice - Wiesław Rój (obchodní ředitel) tel. 48 32 209 81 335. MINOR Leszno - Maria Wojciechowska (ředitel) tel. 48 65 527 11 95

6. BARTCZAK Nowa Sól - Mieczysław Bartczak (majitel) tel. 48 68 356 02 85 7. HERMES Wieluń - Lucyna i Paweł Piktow (majitele) tel. 48 43 843 95 57

8. HAS Wieluń - Zdzisław Bator (ředitel prodeje) tel. 48 43 843 13 639. IRJAN Kępno - Michał Gruszka (spolumajitel) tel. 48 62 782 40 45

10. ROZMIAREM Śrem - Sebastian Rozmiarek (spolumajitel) tel. 48 61 283 02 8911. HASiM Krzemieniewo - Mariusz Konopa (spolumajitel)

tel. 48 65 536 91 1112. ZŁOTY MEDAL Poznań - Jakub Zawadka (předseda)

tel. 48 61 866 46 76

13. ATEST Sieradz - Krzysztof Biernat (spolumajitel) tel. 48 43 822 60 42 14. REAL BIS Konin - Waldemar Ziarnecki (šéf nákupů) tel. 48 63 244 62 1015. GRALEX Pszczyna - Aleksandra Grala (majitel)] tel. 48 32 211 24 7516. OSTROWSKI Sędziszów - Krystian Ostrowski (spolumajitel) tel. 48 41 381 10 2717. GRAND – VIN Jelenia Góra - Janina Wiśniewska (předseda) tel. 48 91 643 80 64

18. MIRO Ząbkowice Śląskie - Jacek Grządkowski (místopředseda) tel. 48 74 815 44 22

19. KEM Dąbrowa Górnicza - Ryszarda Mroczkowska (řed. velkoobchodu) tel. 48 32 792 99 79 20. BIS Lublin - Izabela Borowska (předseda) tel. 48 81 744 22 84

Závěrem.

Vstupem Polska a České republiky do Evropské Unie se v mnoha směrech zjednoduší možnosti exportu vína z České republiky do Polska. Zásadním zlomem bude odbourání nerovných podmínek, které do vstupu na jednotný evropský trh existovaly. Nebude existovat množstevní omezení dovozů, nebudou „kontigenty na zvýhodněné dovozy“ atd. České výrobky budou mít stejnou startovací čáru, jako každý jiný výrobce v Evropě. Tento fakt je velmi významný, protože se dá jednoznačně konstatovat, že právě „dovozy za zvýhodněných podmínek“ od některých evropských výrobců vytvářely nerovné podmínky, a tudíž znemožňovaly dovoz českých produktů na polský trh.Otázkou je, zda za těchto - rovných podmínek budou čeští výrobci na polském trhu konkurenceschopní. Neoddiskutovatelnou výhodou je blízkost trhu a výrobce, což by mohlo znamenat zvýhodnění plynoucí z logistiky. Určitým plusem se jeví skutečnost, že značná část polské společnosti pozitivně vnímá pojmy „Morawa“ i „Wino z Moraw“. Jednoznačnou perspektivu rozvoje tohoto segmentu trhu, zejména z pohledu rostoucí spotřeby, ukazují již dosažitelné statistické údaje a rozhodující vliv bude mít „poevropšťování“ zvyklostí a vývoje poměru spotřeby jednotlivých druhů alkoholických nápojů. Dalo by se spekulovat i o dalších výhodách vína z České republiky. Skutečností zůstává, že současný přesycený trh se tak rychle vyvíjí, že je bezpodmínečně nutné nejen realizovat průzkum v aktuálním čase, ale zejména průzkum konkurenceschopnosti jednotlivých konkrétních výrobků. Kalkulaci spotřebitelských cen tvořit na základě skutečné tržní situace a formou „Y spotřebitelská ….X výrobní“, takto si předem odpovědět

na základní otázku – je to ekonomicky reálné? V této souvislosti se dere do popředí otázka podpory prodeje a nutně kalkulovaných nákladů s ní spojených. Je jasné, že prodej na polském trhu, jak je vidět z uvedených informací, lze zahájit různými způsoby. Reálné cesty jsou však jen dvě. Buď prostřednictvím „klasického velkoobchodu“, nebo prostřednictvím nadnárodních sítí super a hypermarketů.Vzhledem k rozložení sil a značné vzájemné konkurenci by mohla být volba obou distribučních kanálů při vstupu na trh, zřejmě kontraproduktivní.Přihlédneme-li k nákladům spojeným k „zavedení zboží do distribuce“ je zřejmé, že značně překračují srovnatelné české podmínky a to zejména u nadnárodních řetězců. Jednoznačně lze rovněž říci, že v Polsku existují životaschopné expandující klasické velkoobchody, jejíž význam v poslední době neklesá, naopak roste. Nepřehlédnutelnou skutečností, která není pro české výrobce pozitivní, je fakt, že finanční možnosti, které mohou určit na podporu prodeje, jsou nesrovnatelně nižší v porovnání s většinou ostatní evropské konkurence. V této souvislostí se nasouvá otázka, zda by producenti vína v České republice nenašli způsob, jak spojit své síly a možností k efektivnímu prosazení vlastních výrobků na polském trhu. Možností polského trhu jsou z našeho pohledu obrovské. Polsko by se mohlo stát velmi významným exportním trhem, na kterém nehrozí vnitřní konkurence. Přejeme proto všem, kteří se pokusí uvedené konstatování naplnit praktickými skutky, aby volili správnou cestu, rozhodovali racionálně a mohli se těšit ze skutečnosti, že polský trh je pro ně nejen zajímavý, ale i ekonomicky přínosný.

Kontakt na realizační tým:[email protected]

ROZBOR POLSKEHO TRHU - vinarskyfond.czvinarskyfond.cz/wp-content/uploads/2016/12/cespol.doc · Web viewPodlaský region po mnoho měsíců v roce 2002 patřil ke skupině vojvodství,

Documents