ROSTLINNÁ PLETIVA I - kfrserver.natur.cuni.czkfrserver.natur.cuni.cz/studium/prednasky/anatomie/anatomie/8... · Podle stavu vývoje 1. pletiva dělivá (meristémy) 2. pletiva trvalá

ROSTLINNÁ PLETIVA I

Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně i funkčně na orgány: kořen,stonek a list.O á j l ž b ěk kt é t ří itř á ů dliš á k í l tiOrgány jsou složeny z buněk, které tvoří uvnitř orgánů odlišná uskupení – pletiva.Pletiva jsou skupiny vzájemně spojených buněk, které se odlišují tvarem a funkcí odjiných skupin buněk.

Klasifikace rostlinných pletiv

Podle stavu vývoje1. pletiva dělivá (meristémy)2. pletiva trvalá (definitivní)

Dělivá pletiva jsou typická pro rostliny. Jsou to pletiva, která jsou schopna pocelou dobu své existence tvořit nové buňky, pletiva a některé z nich i nové orgány.Dík i té ů j tli i kt ý i d ěl ti tál ě íDíky meristémům je rostlina organismus, který se i v dospělosti neustále měnívytvářením nových orgánů, jejichž počet tak u rostlin není konstantní. Trvalápletiva vznikají z buněk vytvářených meristémypletiva vznikají z buněk vytvářených meristémy.

Klasifikace trvalých rostlinných pletivý ý pPodle funkce

1. Pletiva krycíy2. Pletiva vodivá

3. Pletiva základní

Krycí pletiva tvoří povrch rostlinných orgánů, chrání je a zprostředkovávajíkomunikaci s prostředím. Vodivá pletiva tvoří vzájemně propojený systém

i li ý t t lát k dl hé dál ti kt ý há íspecializovaný na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který procházívšemi orgány. Prostory mezi krycími a vodivými pletivy, vyplňují pletivazákladní, která mají mnoho různých funkcí (fotosyntetickou, mechanickou,zásobní aj.).

Podle uspořádání1. Pletiva jednoducháj

2. Pletiva složenáJednoduchá pletiva jsou tvořena jedním typem buněk (např. parenchym,kolenchym nebo sklerenchym Složená pletiva jsou tvořena dvěma i vícekolenchym nebo sklerenchym. Složená pletiva jsou tvořena dvěma i vícetypy buněk (např. epidermis, floém, xylém)

Všechna pletiva a orgány vznikají v ontogenesi z jedné buňky oplozené vaječné buňkyVšechna pletiva a orgány vznikají v ontogenesi z jedné buňky, oplozené vaječné buňkyneboli zygoty, která stojí na začátku vzniku nového organismu.

Vývoj rostlinného organismu začíná vývojem embrya, embryogenesí, která uý h li bíhá ř ké li ě č ě ý j j h ž jsemenných rostlin probíhá na mateřské rostlině současně s vývojem semena, jehož je

embryo součástí. Během embryogenese se utváří základní plán stavby rostlinného tělaa tvoří se meristémy, které jsou schopny během postembryonálního vývoje dát vznikcelé rostliněcelé rostlině

Ve zralém embryu lze rozlišit osu embrya a jednu, dvě, případně více děloh. Osuembrya tvoří hypokotyl (stonkový článek podděložní). Ve spodní části přecházíh k t l ákl d k ř ikál í i té k ř ( dik l ) N d hé k ihypokotyl v základ kořene – apikální meristém kořene (radikulu). Na druhém konci,mezi dělohami nebo vedle dělohy (pokud je jen jedna), je základ prýtu, apikálnímeristém prýtu (plumula). Radikula a plumula jsou oblasti dělivých pletiv, které jsouschopny vytvořit celou rostlinu. V embryu lze také rozlišit základy budoucích trvalýchschopny vytvořit celou rostlinu. V embryu lze také rozlišit základy budoucích trvalýchpletiv. Na povrchu hypokotylu i děloh vzniká vrstva pravidelně uspořádaných, těsněvedle sebe uložených buněk, tzv. protoderm, který se v další etapě vývoje přemění napokožku, tedy pletivo krycí. Středem hypokotylu a děloh probíhá pruh protáhlýchbuněk, tzv. prokambium, které je základem budoucích pletiv vodivých. Meziprotodermem a prokambiem je základní meristém, jehož buňky jsou poněkud vícevakuolizované a ze kterého vznikají základní pletiva.Podrobnější údaje o stavbě různých typů embryí v v prezentaci o reprodukci.

Embryo jabloněEmbryo jabloně

dělohaZákladní meristém

osemeníosemeníprokambium

Apikální meristém prýtu (plumula)

hypokotylprotoderm

Apikální meristém kořene (radikula)

Vý j tli bVývoj rostliny z embrya

A – embryo, B – klíční rostlina, C –l dá tlimladá rostlina

1 – děloha, 2 – apikální meristémhlavního prýtu 3 hypokotyl 4hlavního prýtu, 3 – hypokotyl, 4 –apikální meristém primárního kořene, 5– primární kořen, 6 – stonkovéinternodium 7 stonkový nodus 8internodium, 7 – stonkový nodus, 8 –list, 9 – úžlabní pupen, 10 – adventivníkořen, 11 – postranní kořeny 1. řádu az nich vyrůstající kořeny 2 řáduz nich vyrůstající kořeny 2. řáduTato rostlina je tvořena pouze pletivy,která vznikají z meristémů navrcholech prýtu či kořene, tzv.p ý ,apikálních meristémů. Tato pletivajsou pletiva primární a jejich celek jeoznačován jako primární rostlinnéj ptělo.

U1

Snímek 7

U1 U238; 1.4.2011

Apikální meristémy produkující primární pletiva se nacházejí u všeché tý h tli M hé tli klád jí tě ht l ti kt ácévnatých rostlin. Mnohé rostliny se skládají pouze z těchto pletiv, která

dohromady tvoří tzv. primární rostlinné tělo. Patří mezi ně většinajednoděložných rostlin, některé dvouděložné byliny a rostliny cévnatévýtrusné.

A ikál í i té ýt (A) k ř

1

Apikální meristémy prýtu (A) a kořene(B) lnu setého (Linum usitatissimum)Oba apikální meristémy jsou tvořeny oblastí buněk

2

345

A

p y j yoznačovaných jako iniciály (někdy též kmenovébuňky) a jejich bezprostředními deriváty. Iniciályjsou buňky, které si zachovávají schopnost dělení

5 po celou dobu své existence, deriváty se dělí pouzeurčitou dobu a vytvářejí prekursory trvalých pletiv(protoderm, prokambium a základní meristém), znichž posléze vzniknou trvalá pletiva (krycí vodivá

43

6

nichž posléze vzniknou trvalá pletiva (krycí, vodiváa základní).Apikální meristém prýtu vytváří dva orgány (stoneka listy) zatímco apikální meristém kořene dává

1B

a listy), zatímco apikální meristém kořene dávávznik pouze kořenům.Apikální meristém kořene je chráněn při pronikánípůdou kořenovou čepičkou, apikální meristém

7 prýtu je chráněn základy mladých listů, které jsouzakřivené a sklánějí se tak nad meristém1 – oblast iniciál a jejich derivátů 2 – základ listu, 3 –prokambium, 4 – protoderm, 5 – úžlabní pupen, 6 –p , p , p p ,základní meristém, 7 – kořenová čepička

Rostliny nahosemenné a většina dvouděložných mají primární těloj čit d b č t l i k átk P tét d bě čjenom po určitou dobu, často velmi krátkou. Po této době se začnou vestonku a v kořenu přidávat k primárním pletivům pletiva sekundární,jejichž soubor tvoří sekundární rostlinné tělo. Sekundární pletivavznikají z meristémů uložených rovnoběžně s povrchem orgánu(stonku, kořenu), které se vzhledem ke své poloze nazývají laterální(boční) meristémy. Patří sem kambium, které vytváří sekundární( ) y ypletiva vodivá a felogén, který vytváří sekundární pletiva krycí.Množství sekundárních pletiv může být malé u bylin, ale je velmivýrazné u dřevin, jejichž stonky a kořeny jsou u dospělých jedincůvýrazné u dřevin, jejichž stonky a kořeny jsou u dospělých jedincůtvořeny převážně sekundárními pletivy.

Umístění meristémů v rostlinách dvouděložných a nahosemennýchdvouděložných a nahosemenných

1 – apikální meristém primárníhokořene 2 zakládající se postranníkořene, 2 – zakládající se postranníkořen, 3 – apikální meristémypostranních kořenů prvního řádu, 4 –apikální meristémy postranních kořenůapikální meristémy postranních kořenůdruhého řádu, 5 – felogén, 6 –kambium, 7 – meristémy úžlabníchpupenů, 8 – apikální meristém prýtu,pupenů, 8 apikální meristém prýtu,

12

3

4

5

6

Umístění laterálního meristému7

3

4Umístění laterálního meristémukambia ve stonku

Nahoře – štírovník (Lotus corniculatus),

6

5 dole – vojtěška (Medicago sativa)1 – nefunkční floém, 2 – buňka s taniny, 3 –floém, 4 – část kambia mezi svazky, 5 – část, y,kambia v cévním svazku (mezi floémem axylémem), 6 – xylém nově vytvořenýkambiem (sekundární xylém), 7 – primární

lém

7

xylém

Schéma sekundárně tloustnoucí rostliny

1 – apikální meristém prýtu, 2 – list, 3 – úžlabnípupen, 4 – část stonku tvořená primárními pletivy, 5– postranní stonek, 6 – sekundárně tloustnoucístonek s peridermem na povrchu, 7 – dormantní(spící) pupen, 8 - sekundárně tloustnoucí stoneks borkou na povrchu, 9 – sekundárně ztloustlá částprimárního kořene, 10 – sekundárně ztloustlá částpostranního kořene, 11 – počátek sekundárníhol í k ř 12 čá k ř ř átloustnutí kořene, 12 - část kořene tvořená

primárními pletivy, 13 – apikální meristémprimárního kořene, 14 – apikální meristém

t íh k ř íh řád 15 ikál ípostranního kořene prvního řádu, 15 – apikálnímeristém postranního kořene druhého řádu

Umístění meristémů v jednoděložnýchrostlinách (na příkladu trav)rostlinách (na příkladu trav)

Většina jednoděložných rostlin se skládá pouzez primárních pletiv tvořených apikálnímimeristémy. Krom nich se mohou (zejména utrav) vyskytovat tzv. interkalární (vmezeřené)meristémy.

Interkalární meristémy se nacházejí. na bázíchinternodií a listových pochev. Jsou odvozenyod apikálního meristému prýtu. Se stárnutímp p ýinternodia mizí jejich aktivita.1 – apikální meristém primárního kořene, 2 –zakládající se postranní kořen, 3 – apikálnízakládající se postranní kořen, 3 apikálnímeristémy postranních kořenů prvního řádu, 4 –apikální meristémy postranních kořenů druhéhořádu, 8 – apikální meristém prýtu, 9 – interkalární

i é

4

meristém

Meristémy s omezenou aktivitou se podílejí ina růstu listových čepelí u všech rostlin.

Interkalární meristémyInterkalární meristémy

Vlevo – schéma, vpravo řez stonkem pšenice (Triticum aestivum) v oblasti nad nodem,šipka ukazuje interkalární meristém