Regionální operaní program NUTS II Jihozápad · Regionální operační program NUTS II Jihozápad (dále ROP NUTS II Jihozápad) je jedním z regionálních operačních programů,

Regionální operační program NUTS II

Jihozápad na období 2007-2013

7.11.2007 revize č. 5 ke dni 14. 6. 2013

Odstraněno: 4

Odstraněno: 6

Odstraněno: 6

Odstraněno: 1

2

OBSAH:

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................................................... 3

KAPITOLA 1 – ÚVOD................................................................................................................................................................. 4

1.1 KONTEXT ROP NUTS II JIHOZÁPAD ............................................................................................................................... 4

1.2 KOORDINACE A PARTNERSTVÍ PŘI ZPRACOVÁNÍ ROP NUTS II JIHOZÁPAD ............................................................ 4

1.3 ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍCH DOKUMENTŮ....................................................................................................................... 6

1.4 LEGISLATIVNÍ RÁMEC PŘÍPRAVY ROP NUTS II JIHOZÁPAD ....................................................................................... 7

KAPITOLA 2 – SOUČASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONU ...................................................................... 9

2.1 ANALÝZA ZKUŠENOSTÍ S REALIZACÍ PŘEDCHOZÍCH PROGRAMŮ ............................................................................ 9

2.2 SITUAČNÍ ANALÝZA REGIONU ...................................................................................................................................... 12

2.3 SWOT ANALÝZA ROP NUTS II JIHOZÁPAD .................................................................................................................. 35

KAPITOLA 3 – POPIS ZVOLENÉ STRATEGIE ....................................................................................................................... 38

3.1 ÚZEMNÍ ROZVOJ REGIONU NUTS II JIHOZÁPAD .......................................................................................................... 38

3.2 PRINCIPY STRATEGIE ROP NUTS II JIHOZÁPAD .......................................................................................................... 41

3.3 VÝSLEDKY SEA HODNOCENÍ ........................................................................................................................................ 49

3.4 VÝSLEDKY EX-ANTE HODNOCENÍ ................................................................................................................................ 52

3.5 NÁVAZNOST STRATEGIE ROP NUTS II JIHOZÁPAD NA ZASTŘEŠUJÍCÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY ................. 53

KAPITOLA 4 – PRIORITNÍ OSY A INDIKÁTORY ................................................................................................................... 61

4.1 PŘEHLED PRIORITNÍCH OS ........................................................................................................................................... 61

4.2 PRIORITNÍ OSA 1: DOSTUPNOST CENTER .................................................................................................................. 62

4.3 PRIORITNÍ OSA 2: STABILIZACE A ROZVOJ MĚST A OBCÍ ........................................................................................ 71

4.4 PRIORITNÍ OSA 3: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................................................................... 89

4.5 PRIORITNÍ OSA 4: TECHNICKÁ POMOC ....................................................................................................................... 97

4.6 VELKÉ PROJEKTY .......................................................................................................................................................... 101

4.7 MOŽNOSTI VYUŽITÍ PUBLIC PRIVATE PARTNERSHIPS (PPP) .................................................................................... 101

KAPITOLA 5 – IMPLEMENTAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ A ZPŮSOBY REALIZACE PARTNERSTVÍ ............................................. 103

5.1 IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURA ................................................................................................................................... 103

5.2 ŘÍZENÍ PROGRAMU, ŘÍDÍCÍ ORGÁN ............................................................................................................................ 103

5.3 MONITOROVÁNÍ ............................................................................................................................................................ 111

5.4 HODNOCENÍ PROGRAMU (EVALUACE) ...................................................................................................................... 115

5.5 INDIKÁTORY PRO MONITORING A EVALUACI ............................................................................................................. 120

5.6 REALIZACE PROGRAMU NA ÚROVNI PŘÍJEMCŮ ...................................................................................................... 127

5.7 SYSTÉM VÝBĚRU PROJEKTŮ ...................................................................................................................................... 128

5.8 FINANČNÍ ŘÍZENÍ ........................................................................................................................................................... 130

5.9 KONTROLNÍ A AUDITNÍ SYSTÉM................................................................................................................................. 132

KAPITOLA 6 – FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ OP ............................................................................................................................. 147

PŘÍLOHY ................................................................................................................................................................................ 149

Odstraněno: 70

Odstraněno: 88

Odstraněno: 150

Odstraněno: 152

3

SEZNAM ZKRATEK

AFCOS Anti-Fraud Coordinating Structure NPR Národní program reforem

AO Auditní orgán NRP Národní rozvojový plán

CF Fond soudržnosti NSRR Národní strategický referenční rámec

CNG Stlačený zemní plyn NUTS Územní statistická jednotka EU

CR Cestovní ruch OKEČ Oborová klasifikace ekonomických činností

CRR Centrum pro regionální rozvoj OP Operační program

ČNB Česká národní banka OP D Operační program Doprava

ČR Česká republika OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

ČSÚ Český statistický úřad OP PI Operační program Průmysl a inovace

ČVUT České vysoké učení technické OP TP Operační program Technická pomoc

ČZU Česká zemědělská univerzita OP VaVPI Operační program Výzkum a vývoj pro inovaci

EK Evropská komise OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EO Ekvivalentní obyvatel OP ŽP Operační program Životní prostředí

ERDF Evropský fond regionálního rozvoje OZE Obnovitelné zdroje energie

ES Evropská společenství P+R Služba odstavných parkovišť (park and ride)

ESF Evropský sociální fond PCO Platební a certifikační orgán

EU Evropská unie Phare CBC Předvstupní program EU

FDI Přímé zahraniční investice PJ Platební jednotka

FS Fond soudržnosti PK Plzeňský kraj

HDP Hrubý domácí produkt PRV Program rozvoje venkova

HPH Hrubá přidaná hodnota RIS Regionální inovační strategie

CHJ MF Centrální harmonizační jednotka MF ROP Regionální operační program

CHKO Chráněná krajinná oblast RR Regionální rada

CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod ŘKV Řídící a koordinační výbor

IC Informační centrum ŘO Řídící orgán

ICT, IKT Informační a telekomunikační technologie SAPARD Předvstupní program EU

IDS Integrovaný dopravní systém SC Strategický cíl

IOP Integrovaný operační program SČ Střední Čechy

IPRM Integrované plány rozvoje měst SEA Strategické posouzení vlivů na životní prostředí

ISPA Předvstupní program Evropské unie pro životní prostředí a dopravu

SF Strukturální fond

IZS Integrovaný záchranný systém SF Strukturální fondy

JčK Jihočeský kraj SLDB Sčítání lidu, domů a bytů

JV Jihovýchod SM Střední Morava

JZ Jihozápad SOZS Strategické obecné zásady Společenství

KF Kohezní fond SR Státní rozpočet

KoP Komunikační plán ROP NUTS II Jihozápad SRN Spolková republika Německo

KÚ Krajský úřad SROP Společný regionální operační program

LPG Tekutý propan butan SÚS Správa a údržba silnic

MAS Místní akční skupina SV Severovýchod

MD Ministerstvo dopravy SWOT Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení

MF Ministerstvo financí SZ Severozápad

MHD Městská hromadná doprava THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj TOP Tematický program

MS Moravskoslezsko UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

MSP Malé a střední podniky ÚRR Úřad Regionální rady

MSSF Monitorovací systém strukturálních fondů VaV Výzkum a vývoj

MŽP Ministerstvo životního prostředí VŠ Vysoká škola

NNO Nestátní neziskové organizace VTP Vědecko-technický park

NOK Národní orgán pro koordinaci ZČU Západočeská univerzita

4

KAPITOLA 1 – ÚVOD

11..11 KKoonntteexxtt RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Regionální operační program NUTS II Jihozápad (dále ROP NUTS II Jihozápad) je jedním z regionálních operačních programů, které budou realizovány pro Cíl Konvergence dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1260 / 1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (dále obecné nařízení). Hlavní programový dokument určuje priority pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007-2013 pro uvedený region NUTS II Jihozápad tvořený Jihočeským a Plzeňským krajem.

Východiskem pro tvorbu ROP NUTS II Jihozápad se staly koncepční a strategické dokumenty na úrovni krajů, regionu NUTS II, České republiky (dále ČR) a Evropské unie (dále EU), které jsou podrobněji popsány v kapitole 1.3 Zhodnocení výchozích dokumentů a podrobněji popsány v příloze č. 5.

ROP NUTS II Jihozápad je prostřednictvím vybraných prioritních os a oblastí podpory zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Vzhledem k větší tématické pestrosti je komplementární k řadě připravovaných tematických operačních programů.

ROP NUTS II Jihozápad je programem koncentrovaných intervencí regionálního rozměru směřujících do oblastí, které mají v rámci kompetencí ROP NUTS II Jihozápad vymezených v Národním rozvojovém plánu nejvyšší potenciál přispět k vyváženému a dlouhodobě udržitelnému rozvoji regionu. Tyto intervence přispívají ke zlepšování dostupnosti center, podporují urbánní rozvoj měst a obcí, rozvoj školství, dostupnost sociálních služeb, zdravotnické péče a rozvoj cestovního ruchu a kultury.

Úkolem koordinací přípravy NRP a NSRR pro období 2007–2013 včetně všech operačních programů bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR). To dle § 18 zákona č. 248/2000 Sb. zřídilo pro potřeby koordinace pomoci poskytované v období 2007–2013 Řídící a koordinační výbor (dále ŘKV).

11..22 KKoooorrddiinnaaccee aa ppaarrttnneerrssttvvíí ppřřii zzpprraaccoovváánníí RROOPP NNUUTTSS IIII

JJiihhoozzááppaadd

Zpracování samostatného regionálního operačního programu bylo zahájeno na základě usnesení Rady Asociace krajů ČR z února roku 2005. Celý proces přípravy je na národní úrovni zaštítěn Řídícím a koordinačním výborem (ŘKV), který koordinuje věcné zaměření a obsah všech operačních programů s cílem vyvážené podpory jednotlivých regionů a tematických oblastí podpor spadajících do kompetence jednotlivých řídících orgánů operačních programů.

Proces tvorby ROP NUTS II Jihozápad byl na úrovni regionu soudržnosti od samého počátku řízen Koordinační skupinou pro přípravu ROP NUTS II Jihozápad, ustavenou na základě usnesení RRRSJ č. 20/2005 z května roku 2005. Hlavní činností této šestičlenné skupiny, složené z politických představitelů Jihočeského a Plzeňského kraje a pověřených pracovníků obou krajských úřadů, je především zajištění souladu při zpracování ROP NUTS II Jihozápad s Metodikou pro přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013 s dalšími strategickými dokumenty, ať už se jedná na národní úrovni o NRP ČR a NSRR nebo na regionální úrovni o krajské rozvojové strategie.

Zpracování ROP NUTS II Jihozápad od počátku přípravy respektovalo princip partnerství vycházející z článku 11, obecného nařízení.

5

Společně s výše uvedenou koordinační skupinou se na přípravě ROP NUTS II Jihozápad podílelo pět tematicky zaměřených pracovních skupin složených ze zástupců krajských i obecních samospráv. Ty na základě analytické části tohoto dokumentu přispívaly k formování jednotlivých oblastí podpory. Pracovní skupiny působily v následujících oblastech podpory :

Regionální infrastruktura a dostupnost

Ekonomický rozvoj

Rozvoj cestovního ruchu

Rozvoj lidských zdrojů

Financování

První verze analýzy a strategie ROP NUTS II Jihozápad byla veřejnosti představena v březnu 2006 na workshopu. V další verzi ROP NUTS II Jihozápad, která byla zpracována v květnu 2006, byly zohledněny připomínky ex-ante hodnotitele, pracovních skupin, partnerských subjektů a veřejnosti. Následně byly provedeny úpravy ROP NUTS II Jihozápad dle výsledků jednání o dělbě s tematickými operačními programy a Programem rozvoje venkova a byly zohledněny připomínky Evropské komise z jednání, která proběhla 31. března 2006, 20. dubna 2006 a 15.-16. května 2006.

Ke spolupráci na přípravě dokumentu byly dále osloveny veřejné subjekty zahrnující nestátní neziskové organizace, podnikatele, Svaz měst a obcí ČR, Spolek pro obnovu venkova, Regionální agrární komoru a další subjekty. Mezi institucemi, které se v rámci připomínkového řízení samy aktivně zapojily a jejichž připomínky byly zpracovatelem vypořádány, byly například Vysoká škola ekonomická, Krajská správa ČSÚ, Sdružení pro obnovu venkova Jihočeského kraje, Svaz měst a obcí Jihočeského kraje, Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů a řada neziskových organizací. V rámci připomínkových řízení vznesly své připomínky následující neziskové organizace: Jihočeská lambda (organizace sdružující homosexuály a lesbičky), Klub Kardio Tábor (integrace postižených do společnosti, poskytovatel humanitárních služeb sociálně postiženým), Salesiánské středisko mládeže (sdružování dětí a mládeže, aktivity pro volný čas), Duha České Budějovice (ekologické hnutí), Ekologos (ochrana přírody, podpora rozvoje ekologicky šetrných forem cest. ruchu), Prácheňské sanatorium (o.p.s. poskytující ošetřující péči vč. ubytování a stravování; poradna soc. problematiky a péče) a Hospic sv. Jana N. Neumanna (organizace pečující o pacienty v terminální fázi jejich onemocnění).

Vznesené podněty, kterých došlo 21, byly jak formálního, tak také věcného charakteru, ať už se jednalo o návrhy na rozšíření podporovatelných aktivit v rámci jednotlivých oblastí podpory, doplnění dalších subjektů mezi příjemce podpory či maximální výše a míry podpory.

Tabulka 1 – Vypořádání připomínek ROP NUTS II Jihozápad - příklady

Název subjektu

Typ subjektu

Připomínka Vypořádání

Svazek obcí středního Pootaví

NNO Nedostatečná podpora venkova (90 % obcí regionu má menší velikost než 1 000 obyvatel)

Snížena hranice podpory mezi ROPy a PRV z 1 000 na 500 obyvatel

Salesiánské středisko mládeže

NNO Potřeba zahrnout do příjemců transformované církevní právní osoby (nově „školské právnické osoby“)

Zahrnutí školských právnických osob do příjemců

6

Regionální agrární komora Jihočeského kraje

Agrární komora

Podpory malých obcí (či osad) do 22 000 obyvatel

Budou podporovány v rámci koordinace s PRV obce nad 500 obyvatel.

Spolek pro obnovu venkova Jihočeského kraje

NNO Zahrnutí MAS do příjemců podpory

Jsou již zařazeny mezi navržené příjemce – v rámci nestátních neziskových organizací

Spolek pro obnovu venkova

NNO Žádost, zda je nutné, aby obec vlastnila LV vůči objektům či pozemkům, kam umísťuje svůj projekt.

Poznámka na administraci ROP NUTS II Jihozápad: Žadateli stačí dlouhodobá nájemní smlouva vůči objektu.

Město Tábor město V části 4.2.6.2 - revitalizace částí měst a obcí – bod 2 návrh doplnit za závorku „včetně místních komunikací“, neboť jsou mnohdy součástí revitalizovaného prostoru (řešení v rámci jediného projektu)

Neakceptováno – tato problematika je řešena v oblasti podpory 2.1. (Integrované projekty rozvojových center), kde mohou být potenciálními příjemci podpory následující města – Plzeň, Č. Budějovice. Ostatní města a obce mohou své projekty zaměřené na výstavbu či modernizaci místních komunikací předkládat v rámci oblasti podpory 1.5.

Město Tábor město Příjemcem může být pouze osoba s právní subjektivitou. V případě regenerace památkových objektů jsou vlastníky v převážné míře fyzické osoby, které jsou i příjemci dotací.

Neakceptováno – právní subjektivitou se rozumí způsobilost k právům a povinnostem, která u FO vzniká jejím narozením, u PO pak zápisem do obchodního nebo jiného zákonem stanového rejstříku

Zdroj: Zpracovatel ROP NUTS II Jihozápad

Pro zástupce všech zainteresovaných subjektů byly pořádány pravidelné workshopy, jejichž účelem bylo seznámení se s dokumentem v různém stupni rozpracovanosti a diskuse nad rozporuplnými tématy. Dokument byl průběžně od května 2006 zveřejňován na webových stránkách obou krajů a na oficiálních stránkách Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad s výzvou k předkládání připomínek. Veřejnost byla dále články v denním tisku informována o možnosti podílet se na zpracování dokumentu formou připomínek. Partneři a odborná veřejnost byli přímo vyzýváni a měli možnost každou verzi připomínkovat, přičemž všechny vznesené připomínky byly v rámci připomínkových řízení vždy vypořádány zpracovatelem, případně zahrnuty a zohledněny v samotném dokumentu.

Svými podněty a připomínkami ve velké míře přispěli i zástupci MMR a Ministerstva financí (dále MF) a další resorty v rámci meziresortního připomínkového řízení i další resorty. V průběhu zpracování ROP NUTS II Jihozápad probíhaly současně konzultace i se zpracovateli ex-ante evaluace a SEA evaluace.

11..33 ZZhhooddnnoocceenníí vvýýcchhoozzíícchh ddookkuummeennttůů

Základním východiskem pro tvorbu programového dokumentu byly Strategické obecné zásady Společenství na období 2007-2013 zásadním národním dokumentem pro koncipování ROP NUTS II Jihozápad byl Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 (dále jen NSRR) určující prioritní osy a specifické cíle. Dále se při zpracování dokumentu vycházelo z Národního Lisabonského programu 2005–2008, častěji uváděném

7

jako Národní program reforem ČR (dále jen NPR), Národního rozvojového plánu 2007-2013 (dále jen NRP) a ROP NUTS II Jihozápad rovněž navazuje na obecné principy a priority definované v rámci Strategie udržitelného rozvoje (UV ČR č. 1242/08-12-2004), zejména při respektování tří pilířů udržitelného rozvoje a rovněž v dalších oblastech (výzkum a vývoj, vzdělávání; evropský a mezinárodní kontext, správa věcí veřejných). Obdobně ROP NUTS II Jihozápad vychází i ze Strategie hospodářského růstu (UV ČR č. 984/20-07-2005). Východiskem byla i Politika územního rozvoje ČR (UV ČR č. 561/17-05-2006). Podrobněji je vazba na zastřešující dokumenty popsána v rámci kapitoly 3.4 tohoto dokumentu.

ROP NUTS II Jihozápad byl vytvořen v souladu se základními koncepčními a analytickými dokumenty Jihočeského a Plzeňského kraje a s jejich využitím. V příloze č. 5 dokumentu je shrnut způsob využití těchto dokumentů při zpracování ROP NUTS II Jihozápad.

11..44 LLeeggiissllaattiivvnníí rráámmeecc ppřříípprraavvyy RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Programový dokument kromě výše zmíněných analýz a koncepčních dokumentů respektuje legislativní východiska pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů:

Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále obecné nařízení);

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 21. června 1999, o Evropském fondu pro regionální rozvoj;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/1994;

Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále prováděcí nařízení);

Nařízení Komise (ES) č.1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS);

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 42/2001 ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí;

Sdělení Komise č. 24/2005 jarnímu Zasedání Evropské Rady - Společně k růstu a zaměstnanosti - Nový začátek lisabonské strategie - Sdělení předsedy Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem;

Rozhodnutí Rady (ES) č. 144/2006 ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013);

Sdělení 141/2005 Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005–2008);

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;

8

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů;

Zákon.č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole;

Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků;

Usnesení vlády ČR č. 235/1998 o Zásadách regionální politiky vlády (v aktuálním znění);

Usnesení vlády ČR č. 245/2005 k postupu přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013;

Usnesení vlády ČR č. 1242/2004 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky;

Usnesení vlády ČR č. 984/2005 k návrhu Strategie hospodářského růstu České republiky;

Usnesení vlády ČR č. 730/1998 o Programu obnovy venkova;

Usnesení vlády ČR č. 760/2007 o zajištění funkcí auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu;

Usnesení vlády ČR č. 818/2007 k postupu při řešení administrativní kapacity čerpání zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na období 2007–2013.

9

KAPITOLA 2 – SOUČASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONU

22..11 AAnnaallýýzzaa zzkkuuššeennoossttíí ss rreeaalliizzaaccíí ppřřeeddcchhoozzíícchh pprrooggrraammůů

Výhodná poloha regionu, který z jihu sousedí s Rakouskem a Německem, umožnila žadatelům získat v rámci programů přeshraniční spolupráce již v druhé polovině 90. let zkušenosti s přípravou žádostí a realizací projektů financovaných z prostředků EU.

PPřřeeddvvssttuuppnníí pprrooggrraammyy EEvvrrooppsskkéé uunniiee

Mezi první programy Evropské komise, které byly na území regionu realizovány již od roku 1994 patřil zejména program Phare. Hlavním cílem programu bylo podpořit rozvoj příhraničních oblastí a zlepšit možnosti využití potenciálu přeshraniční spolupráce pro rozvoj příhraničních oblastí.

Fakt, že region disponoval při zahájení programovacího období 2004-2006 zkušenostmi z programu Phare přispěl k vyššímu počtu připravených projektů a podaných žádostí do jednotlivých operačních programů. Je ovšem potřeba konstatovat, že rozdílné pojetí programu Phare a strukturálních fondů v regionu působí i problémy. Na projekty ze strukturálních fondů jsou kladeny mnohdy zcela odlišné požadavky. Například nepochopení role studie proveditelnosti v celém procesu přípravy a hodnocení projektu je stále patrná a je potřeba se na tento problém zaměřit i v připravovaném programovém období.

Zkušenost z realizace programu SAPARD, který byl dalším programem předvstupní pomoci zaměřeným na zlepšení podmínek pro trvale udržitelné zemědělství a rozvoj venkova, ukazuje, že na využití disponibilních prostředků byly více připravené obce, o čemž svědčil přibližně dvojnásobný počet žádostí přijatých od mikroregionů a obcí než od podnikatelů. Hlavním prvkem a důležitým faktorem, který s realizací programu SAPARD souvisí je příprava integrovaných strategií rozvoje.

Prostřednictvím dalšího předvstupního programu ISPA region získal zkušenosti s přípravou a realizací velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy.

PPrrooggrraammyy ssttrruukkttuurráállnníícchh ffoonnddůů

Všechny regiony kromě Prahy mohly od roku 2004 využívat podporu určenou pro Cíl 1, zaměřenou na zaostávající regiony. Tato podpora je v ČR realizována prostřednictvím operačních programů a neméně významným nástrojem čerpání finančních prostředků EU je pak Iniciativa Společenství Interreg, která je zaměřena na meziregionální spolupráci a jejíž jedna část v podstatě navázala na předvstupní program Phare CBC.

Společný regionální operační program (SROP) podporoval především aktivity, jejichž realizace podle platné legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tento program se stal prvním finančním nástrojem, ve kterém jsou rozhodovací kompetence i administrace částečně svěřeny regionům soudržnosti. V rámci přípravy SROP bylo umožněno regionům soudržnosti aktivně se účastnit veškerých přípravných a vyjednávacích procesů. Tyto zkušenosti byly pro regiony NUTS II cenné zejména z hlediska jejich využití při přípravě strategických dokumentů pro programovací období 2007–2013. Především o zkušenosti z přípravy a realizace SROP se opírají i další části analýzy zkušeností Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad s využíváním předchozích programů.

NNaassttaavveenníí ooppaattřřeenníí aa aakkttiivviitt vveerrssuuss sskkuutteeččnnéé ppoottřřeebbyy rreeggiioonnuu

SROP byl zacílen na obecný rozvoj regionu bez snahy řešit adresně specifické problémy jednotlivých regionů soudržnosti. V tomto kontextu nemohly priority a jednotlivá opatření SROP dostatečně reflektovat meziregionální disparity. Regiony často disponovaly vyšší absorpcí a převisem poptávky žadatelů v určité oblasti, zatímco v jiných oblastech nebyla poptávka ze strany žadatelů téměř žádná. Konkrétní zkušeností z období 2004–2006

10

je znatelně nižší poptávka v oblasti ESF projektů rozvoje lidských zdrojů, kde disponibilní prostředky značně převyšovaly počet připravených projektů. Problém nespočíval jen v komplikované přípravě žádosti, ale i ve faktické nízké rozvinutosti zejména neziskového sektoru, který by měl být hlavní hybnou silou celé oblasti.

Celkový převis v objemu požadovaných prostředků byl nejvyšší v opatřeních na rozvoj regionální dopravní infrastruktury (včetně podpory místních komunikací, 2.1.1), infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů (3.1) a infrastruktury cestovního ruchu (4.2.2), které mnohonásobně přesáhly možnosti opatření a alokace pro ně vyčleněné. První dvě zmíněná opatření (2.1.1 a 3.1) zaznamenaly čtyř až pětinásobný převis požadavků dle předložených projektů nad alokovanými prostředky, infrastruktura cestovního ruchu (4.2.2) převis dokonce více než jedenáctinásobný.

Při zohlednění charakteristik regionu Jihozápad je zřejmé, že v budoucím období je potřeba více zohlednit právě rozvoj dopravní infrastruktury, rozvoj cestovního ruchu, případně rozvoj potřebné technické infrastruktury, která je i dle stanovisek měst a obcí klíčovým předpokladem dalšího rozvoje.

FFiinnaannččnníí aallookkaaccee nnaa jjeeddnnoottlliivváá ooppaattřřeenníí SSRROOPP,, aabbssoorrppččnníí kkaappaacciittaa

Již při přípravě programu bylo zřejmé, že celkové finanční prostředky alokované pro SROP při „rozdrobenosti“ do poměrně značného počtu opatření a podopatření mohou regionům soudržnosti přinést spíše jakýsi „rozjezdový“ potenciál. Stejně jako v celé ČR nastaly určité obtíže s využitím velkých objemů finančních prostředků ESF určených na realizaci programů rozvoje lidských zdrojů a sociální integrace. Ty byly způsobeny nesnadným přístupem subjektů oprávněných k realizaci příslušných neinvestičních aktivit k prostředkům na zajištění předfinancování a kofinancování svých projektů (jednalo se převážně o NNO), částečně pak celkovou nerozvinutostí neziskového sektoru v ČR.

IImmpplleemmeennttaaččnníí ssttrruukkttuurraa

Zapojení regionů soudržnosti do implementačních struktur jednotlivých operačních programů bylo v období let 2004-2006 značně omezeno. O reálné účasti zástupců regionů soudržnosti na implementaci programu, a tudíž o využitelných zkušenostech se dá hovořit hlavně v souvislosti s realizací SROP (rovněž Interreg IIIA) kde byl na regionální rady jednotlivých regionů NUTS II MMR delegován výkon některých řídících funkcí (doporučující výběr projektů k rozhodnutí MMR a realizace SROP v rámci jednotlivých regionů NUTS II); sekretariáty regionálních rad rovněž plnily úlohu tzv. zprostředkujícího subjektu.

Jelikož pro období 2004–2006 nebyla legislativně vyřešena právní subjektivita, nová struktura implementace byla náročná pro orientaci žadatelů a značně komplikovala a prodlužovala i proces administrace žádostí a finanční toky při realizaci jednotlivých projektů. Již nyní je zřejmé, že těchto zkušeností bude využito při přípravě implementační struktury nových programových dokumentů.

NNaassttaavveenníí iinnddiikkááttoorrůů aa mmoonniittoorriinngg pprrooggrraammuu

Úroveň indikátorů je potřeba hodnotit ze dvou hlavních hledisek. První hledisko je nastavení indikátorů ve vztahu k celkovému monitorování programu, druhé hledisko pak představuje roli indikátorů vůči jednotlivým projektům a jejich přínosu pro program.

Zkušenost získaná z hodnocení indikátorových soustav v plánovacím období 2004-2006 (Projekt evaluačního plánu, 6/04 Hodnocení indikátorů/ukazatelů a vhodnosti jejich nastavení, institut Jana Pernera, 2005) především ukazuje na potřebu racionalizace systému ukazatelů v novém programovacím období. Touto racionalizací by mělo být dosaženo v prvé řadě snížení komplikovanosti ukazatelů navrhovaných pro hodnocení programových aktivit, a tím zvýšení transparentnosti a přehlednosti kontrolních mechanizmů monitoringu a hodnocení úspěšnosti operačních programů. Druhý závěr získaný z hodnocení indikátorů poukazuje na potřebu vyšší kvality zvolených indikátorů z hlediska jejich

11

relevantnosti ve vztahu k pokrytí programových cílů a jejich použitelnosti v etapě hodnocení efektivnosti intervencí realizovaných operačními programy.

Kromě uvedených nedostatků na úrovni indikátorů lze jako příklad navazujících problémů informačního systému MSSF uvést komplikovaný proces zpracování a distribuce dat mezi jednotlivými složkami implementační struktury či velmi obtížnou filtraci přehledů a tiskových sestav.

SSyyssttéémm hhooddnnoocceenníí pprroojjeekkttůů

Vlastní hodnocení bylo v rámci SROP prováděno bodováním, jehož cílem bylo postihnout všechny důležité aspekty předložených projektů, zejména pak:

schopnost a zkušenost žadatele předložený projekt financovat, realizovat a udržet;

zasazení projektu do kontextu, relevance projektu vzhledem potřebám a požadavkům v místě, na trhu, u cílové skupiny a také jeho provázanost s ostatními aktivitami;

vlastní kvalita projektu jak z hlediska finančního a ekonomického, tak z hlediska požadovaných výstupů a výsledků, jejich udržitelnosti;

vztah a dopady projektu do vnějšího okolí, na životní prostředí, rovné příležitosti, sociální integraci, vyvážený rozvoj regionů v souladu s horizontálními prioritami EU.

Paušální nastavení hodnocení vztahu všech projektů k horizontálním kritériím působilo při bodování značné problémy, neboť zaměření některých projektů neumožňovalo vyhovět současně všem kritériím. Jako významný problém se jeví hodnocení zpracovaných podkladů např. se zaměřením na formální obsah ve smyslu předepsané osnovy namísto hodnocení faktické kvality projektu a zpracovaných podkladů (např. studie proveditelnosti). Tento fakt byl do značné míry dán celkovým nastavením hodnotícího procesu. Určitým pozitivním příkladem může být systém hodnocení projektů v oblasti podnikání a inovací nastavený agenturou CzechInvest, případně systém hodnocení projektů nadregionálního významu v SROP, kde byl pro hodnocení podkladů pro ekonomické hodnocení smluvně zajištěn externí expertní tým, který nezávislé hodnocení prováděl. Tento postup by bylo v rámci ROP vhodné aplikovat zejména u projektů většího rozsahu.

Žadatel měl v minulém programovacím období rovněž ve vztahu k hodnocenému projektu minimální zpětnou vazbu, která a) značně eliminovala možnost provedení korekcí v projektu pro jeho budoucí znovupředložení a případnou realizaci; b) zvyšovala u žadatelů a uchazečů pocit netransparentnosti celého systému, což mělo negativní dopad na počet aktivních uchazečů a tím i absorpční schopnost v některých oblastech.

SShhrrnnuuttíí

Všechny uvedené zkušenosti je potřeba pro programy příštího programovacího období adekvátně zohlednit. Jako zásadní lze hodnotit následující přijatá opatření:

Problém Řešení

převis požadavků dle předložených projektů nad alokovanými prostředky

zacílení oblastí podpory dle skutečných potřeb regionu

důraz na napojení regionu na nadřazenou dopravní infrastrukturu a vnitřní dostupnost v rámci regionu (silnice II. a III. třídy, místní komunikace)

diferencovaný přístup k urbanizovaným oblastem a venkovským územím

posílení významu letecké dopravy tj. regionálních letišť

vysoká priorita cestovního ruchu

alokace na jednotlivé oblasti podpory dle skutečných potřeb (částečně odvozena

12

dle zkušeností z předchozího období: zásobníky projektů, příklady úspěšných projektů, absorpční kapacita)

implementace programu

zjednodušení implementační struktury programu (žadatel jedná pouze s ÚRR) – zjednodušení procesu administrace žádostí a přesné nastavení lhůt při administraci projektů (lhůty upřesněny v navazující dokumentaci konkrétně v Operačním manuálu)

jednodušší a transparentnější financování projektů

implementace bez využití zprostředkujících subjektů

koordinace a spolupráce s ostatními operačními programy

Hodnocení a monitoring programu

racionalizace systému ukazatelů v novém programovacím období

jednodušší a přehlednější hierarchická struktura indikátorové soustavy

snížení počtu indikátorů

výběr indikátorů na základě kvality a relevance k dané prioritní ose

zvýšení transparentnosti hodnocení projektů

citlivé nastavení hodnotících kritérií pro jednotlivé oblasti podpory

při hodnocení bude kladen větší důraz na kvalitu projektu

MV ROP NUTS II Jihozápad schválil výběrová kritéria se znalostí regionu NUTS II Jihozápad (členy jsou instituce z regionu NUTS II Jihozápad)

22..22 SSiittuuaaččnníí aannaallýýzzaa rreeggiioonnuu

2.2.1 Poloha a osídlení

KKllííččoovvéé uukkaazzaatteellee

Tabulka 2 – Poloha a osídlení – klíčové ukazatele

Ukazatel, 2005 NUTS II Jihozápad

ČR EU 27

Počet obcí 1 124 6 249

Rozloha regionu (km2) 17 618 78 866 4 300 451

Počet obyvatel (tis. osob) 1 179,3 10 251,1 489 671

Hustota zalidnění (obyv./km2) 66,9 130,0 114

Přírůstek/úbytek obyvatel 1995/2004 - 0,1 - 0,1 0,3

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

PPoolloohhaa aa sspprráávvnníí ččlleenněěnníí

Region NUTS II Jihozápad tvoří Jihočeský a Plzeňský kraj, které jsou rozděleny do 72 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (37 v Jihočeském kraji a 35 v Plzeňském kraji) a spolu s 1 vojenským újezdem zároveň do 32 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (17 v Jihočeském kraji a 15 v Plzeňském kraji). Celková rozloha regionu činí 17 618 km2 (ČSÚ 2006).

Region se nachází při jižní a jihozápadní hranici České republiky. Na západě sousedí se Spolkovou republikou Německo, na jihu s Rakouskou republikou, na severu hraničí

13

s Karlovarským a Ústeckým krajem (NUTS II Severozápad) a se Středočeským krajem (NUTS II Střední Čechy). Na východě sousedí region s krajem Vysočina a Jihomoravským krajem (NUTS II Jihovýchod). Reliéf regionu se vyznačuje pásem pohoří při státní hranici a kotlinami ve vnitrozemí. Také při hranicích s ostatními kraji se vyskytují vrchoviny a pahorkatiny. V jihočeské kotlině se rozkládají dvě pánve – Českobudějovická a Třeboňská – se soustavami rybníků. Z naprosté většiny území regionu spadá do povodí řeky Vltavy.

Obrázek 1 - Poloha regionu NUTS II Jihozápad

Zdroj: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s., 2006

OObbyyvvaatteellssttvvoo aa oossííddlleenníí

Obyvatelstvo

Na území NUTS II Jihozápad žilo dle údajů ČSÚ ke dni 31. prosince 2005 1 179 300 tis. obyvatel, což je 11,5 % obyvatel republiky. Regionu patří podle počtu obyvatel 5. místo z 8 NUTS II v ČR. V období 1991 až 2005 došlo v regionu k relativnímu úbytku počtu obyvatel o 0,19 %. Jako celek se sice region NUTS II Jihozápad řadí k průměru ČR z hlediska věkového složení i jeho vývoje (např. podle indexu stáří), ale charakteristiky krajů jsou odlišné (podrobněji viz tabulky č. 18 a 22, příloha č. 1). Populace Jihočeského kraje má podstatně příznivější věkovou strukturu. V roce 2005 zde bylo téměř o 20 % více obyvatel v předproduktivním než v poproduktivním věku. V Plzeňském kraji je tato převaha pouze 8 %, což je nejméně ze všech krajů ČR (vyjma Prahy).

Nepříznivá je prognóza populačního vývoje regionu NUTS II Jihozápad. Podle projekce ČSÚ má do roku 2015 dojít ke snížení počtu obyvatelstva v regionu na 1 142 000 obyvatel, tj. pokles téměř o 3 %. Výsledky populačního vývoje v posledních letech jsou však oproti projekci ČSÚ pro oba kraje příznivější. V období 2000 až 2005 dosahují oba kraje kladného celkového přírůstku obyvatel. Negativní přirozený přírůstek je kompenzován migrací obyvatel (viz tabulka č. 19). Příznivý vývoj populace v posledních letech je rovněž ovlivněn zapojením nejmladších silných ročníků z první poloviny 70. let do reprodukčního procesu. Celkově se však reprodukční chování populace příliš nemění. Věkové složení obyvatelstva

14

a demografický vývoj v NUTS II Jihozápad tedy zřejmě povedou k poklesu počtu obyvatel regionu a k jejich postupnému stárnutí.

Osídlení

NUTS II Jihozápad má nejnižší hustotu osídlení ze všech regionů ČR (67 obyv./km2), což je téměř o 50 % méně ve srovnání s průměrem ČR a výrazně méně ve srovnání s průměrem EU 27. Na území regionu NUTS II Jihozápad se nachází 1 124 obcí (623 v Jihočeském kraji a 501 v Plzeňském kraji) a 3 518 místních částí obcí, což je v rozdrobené sídelní struktuře ČR nejvíce ze všech regionů NUTS II. Z tabulky č. 14 přílohy č. 1 je dále patrné, že z hlediska velikostní struktury obcí se region NUTS II Jihozápad vyznačuje nejvyšším podílem malých obcí (do 500 obyvatel). Venkovský charakter území potvrzuje nejmenší podíl obcí do 5 000 obyvatel ze všech regionů NUTS II ČR. Rozdrobený charakter sídelní struktury v podrobnějším členění podle velikostních skupin obcí dokládá obrázek č. 5, příloha č. 1. Obce do 2 000 obyvatel představují více než 90 % obcí. V obou krajích žije v těchto obcích méně než 1/3 obyvatel a takto vymezené venkovské oblasti pokrývají téměř 80 % rozlohy obou krajů (tabulka č. 22, příloha 1).

Centra a rozvojové osy

Mezi krajem Jihočeským a Plzeňským jsou na úrovni center osídlení (viz tabulka č. 22, příloha č. 1) určité odlišnosti. Plzeňský kraj se vyznačuje velkým rozdílem mezi zásadním významem krajského města a dalšími vyššími centry. V Plzni žije více než 30 % obyvatel kraje a včetně zázemí je to téměř polovina obyvatel kraje. Výsledkem je zřetelně monocentrická sídelní struktura kraje.

V Jihočeském kraji není rozdíl mezi krajským městem a ostatními velkými městy tak propastný, přesto i zde jsou České Budějovice dominantním centrem. Většina ostatních okresních měst plní pro své okolí i vyšší funkce. Mezi významná regionální centra na republikové úrovni tak patří i táborská aglomerace a dále okresní města Písek, Strakonice, Český Krumlov, Prachatice a Jindřichův Hradec.

Obě krajská města představují nejvýznamnější póly rozvoje regionu NUTS II Jihozápad (viz Politika územního rozvoje ČR, Rozvojové oblasti a rozvojové osy, MMR 2006). Také některá další vyšší centra mají významný rozvojový potenciál. Pro lepší naplnění této funkce však musí tato centra eliminovat své specifické problémy, např. zaostávání kapacity a kvality dopravní infrastruktury, rostoucí negativní vliv dopravy na životní prostředí, změny ve využití území a s tím spojená existence brownfields, problémy úpadku a nevyvážené sociální struktury panelových sídlišť či ohrožení center měst vysidlováním. Některé z těchto jevů souvisejí s procesem suburbanizace.

Významný rozvojový potenciál představují urbanizační osy (dále rozvojové osy), které propojují urbanizované oblasti a centra a vytvářejí potenciál pro šíření pozitivních ekonomických trendů (ICT, inovace, VaV apod.). Rozložení těchto os v regionu dobře ilustrují obrázky č. 7, 8, 9, příloha č. 1. V Jihočeském kraji má největší rozvojový potenciál „trojúhelník“ spojující tři nejvýznamnější urbanizované prostory kraje, a sice České Budějovice – Tábor, Sezimovo Ústí – Písek, Strakonice. V Plzeňském kraji je zřetelné radiální uspořádání rozvojových os z Plzně podél většiny hlavních dopravních tras.

Spojení ve směru sever-jih (Skandinávie – Berlin – Praha – České Budějovice - Linz – Ljubljana – západní Balkán / - Linz – Venezia – jižní Itálie) tvoří na území regionu v současné době silnice E55 a plánované silniční spojení D3/R3 a plánovaný IV. tranzitní železniční koridor s prodloužením o úsek České Budějovice – státní hranice (Linz). Plné fungování této rozvojové osy je podmíněno výstavbou dálnice a rychlostní komunikace D3/R3 a modernizací IV. tranzitního železničního koridoru včetně jeho prodloužení o úsek České Budějovice – státní hranice - Linz (součásti TEN-T prioritního projektu č. 22).

15

Podobného významu je také spojení ve směru západ-východ (Bavorsko – Plzeň – Praha – Brno – Bratislava – východní Balkán / - Brno – střední Slovensko – Ukrajina), které tvoří dálnice D5 a plánovaný III. tranzitní železniční koridor. Spojení je součástí TEN-T prioritního projektu č. 22 a pan-evropského koridoru č. 4.

Dalším mezinárodním spojením s významným potenciálem je mezinárodní trasa E49 v ose Německo – Cheb - Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Halámky – Horn – Vídeň realizovaná na našem území silnicí I/20. Modernizace této trasy by přinesla nejen zkvalitnění mezinárodní dostupnosti regionu NUTS II, ale přispěla by i k vnitřní soudržnosti tím, že by propojila obě regionální centra České Budějovice a Plzeň kvalitnější infrastrukturou. K lepšímu propojení obou center by přispěla i modernizace železnice v této ose. V neposlední řadě je pak slibné také propojení E49 - E551 - E50/E65 (D1, pan-evropský koridor č. 4) ve směru Plzeň – Písek – Tábor – Pelhřimov – Humpolec, jež by rovněž prospělo k napojení regionu na mezinárodní tahy a k vnitřní prostupnosti regionu. Na regionální úrovni se uplatňují i další rozvojové osy, některé z nich také s mezinárodním dosahem. V Jihočeském kraji je to např. rozvojová osa kolem silnice R4-I/4 Praha - Strakonice - Vimperk - Passau a v Plzeňském kraji kolem silnice I/26 Plzeň - Domažlice - München.

Významnou rolí center (kromě rozvojových pólů a os) je stabilizace sídelní struktury, především venkovských oblastí. V tom hrají významnou úlohu také centra nižšího řádu, která plní do značné míry funkce pracovní a obslužné pro své blízké okolí. Základní podmínkou plnění stabilizující funkce center ve venkovských oblastech je kvalitní dopravní napojení obcí na města a další centra.

Venkovské a specifické oblasti

Venkovské oblasti tvoří naprostou většinu území regionu NUTS II Jihozápad. Roztříštěná sídelní struktura v těchto oblastech s sebou nese vysoké náklady při budování infrastruktury a při modernizaci a rozvoji silniční sítě. Detailněji v části Silniční infrastruktura kapitoly 2.2.2. S ohledem na nevyhovující technickou infrastrukturu, omezenou dopravní dostupnost, dostupnost veřejných služeb a pracovních příležitostí dochází k vysidlování rozsáhlých periferních oblastí venkova a ke stárnutí jeho obyvatelstva.

Významným indikátorem tohoto vývoje je pokles počtu obyvatel. Nejrozsáhlejší takto postižené oblasti se nacházejí v severní části Jihočeského kraje a v sousední jihovýchodní části Plzeňského kraje (viz obrázek č. 6 v příloze č.1).

Zaměstnanost a sociální stabilitu venkova lze zlepšit výrazným způsobem zajištěním kvalitního napojení venkovských obcí na města a další centra osídlení. Potenciál stabilizace venkova s ohledem na nedostatky v oblasti veřejné správy představuje využití možností integrovaného rozvoje na úrovni mikroregionů s cílem dělby funkcí a spolupráce na zajištění základních obslužných funkcí. Podmínkou perspektivy dalšího rozvoje je kromě zlepšení sídelních funkcí venkovských sídel (technické infrastruktury) a dopravní infrastruktury odpovídající dopravní obslužnost hromadnou dopravou a vyšší využití informačních technologií (eGoverment, eHealth, eBusiness).

Značným problémem zůstává využití zemědělských areálů a objektů opuštěných vlivem transformace, které mají charakter brownfields. Vztah venkova a zemědělství se postupně přesouvá z výhradně produkční funkce zemědělství k multifunkčnímu zemědělství, údržbě krajiny, rozvoji aktivit cestovního ruchu apod. Proces transformace probíhá dosud velmi pomalu a příjmy z vlastní zemědělské činnosti jsou pro většinu zemědělských subjektů stále zásadní. Zásadní překážkou dalšího rozvoje všech venkovských oblastí zůstává pomalé tempo řešení pozemkových úprav a celkového vyřešení majetkoprávních vztahů ve vztahu k restitucím.

V průběhu posledních desetiletí utrpěl venkov v důsledku zpřetrhání tradičních kulturních, sociálních a ekonomických vazeb a nevhodného způsobu hospodaření značné škody.

16

Devastace výrazněji postihla díky existenci „železné opony“ příhraniční oblasti regionu, z velké části tvořené specifickou venkovskou oblastí Šumava.

Šumava (NP a CHKO Šumava) se nachází na území obou krajů v příhraniční oblasti regionu. Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Šumavy má vysoký rekreační potenciál krajiny, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území tj. v souladu s ochranou přírody posílit ekonomický a sociální rozvoj, zejména rozvoj drobného a středního podnikání v oblasti tradiční výroby a cestovního ruchu. Nutná je koordinace využívání území se sousedními spolkovými zeměmi Bavorskem a Horními Rakousy i vzhledem k tomu, že ve spojení s bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří Šumava výjimečný komplex přírodních atraktivit. Horský charakter území Šumavy a poměrně velmi zachované, civilizací minimálně narušené přírodní prostředí v příhraniční oblasti (bývalá železná opona) podtrhuje jedinečnost tohoto území ve střední Evropě.

Dle nové Strategie regionálního rozvoje České republiky (2006) nepatří žádný z regionů NUTS II Jihozápad mezi regiony se soustředěnou podporou státu. V regionu NUTS II Jihozápad byly ovšem na úrovni krajů vymezeny menší územní jednotky jako hospodářsky slabé regiony. V Jihočeském kraji je to 13 a v Plzeňském kraji 12 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. V obou případech se jedná cca o 16 % obyvatel kraje.

SShhrrnnuuttíí

Silná krajská centra jako póly růstu a konkurenceschopnosti

Strategická a atraktivní poloha regionu na spojení východ-západ a sever-jih (dva multimodální koridory)

Rozsáhlé periferní oblasti se zhoršenými životními podmínkami obyvatel

Nejvyšší podíl malých a venkovských obcí ze všech regionů ČR

Region s nejnižší hustotou osídlení v ČR

Nízká vybavenost nejmenších obcí technickou infrastrukturou

Pomalé tempo řešení pozemkových úprav a celkového vyřešení majetkoprávních vztahů ve vztahu k restitucím

22..22..22 RReeggiioonnáállnníí iinnffrraassttrruukkttuurraa aa ddoossttuuppnnoosstt


Tabulka 3 – Regionální infrastruktura a dostupnost – klíčové ukazatele


ČR EU 27

Hustota železniční sítě

(km/100 km2)

9,5 12,2 5,0 (EU25)

Hustota silniční sítě (km/100 km2) 63,2 69,7

Hustota dálniční sítě 0,7 0,7 1,2 (EU 25)

Smrtelné úrazy na silnicích (na milion obyvatel)

153 125 91

Počet automobilů na 1 000 obyvatel

422 386 463 (EU 25)

Vybavenost domácností přístupem na internet, 2006 (%)

25,9 26,7 49

Zdroj: Ročenka dopravy 2005; Eurostat yearbook 2006; ČSÚ, Informační společnost v číslech 2007;

17

DDoopprraavvaa

Region NUTS II Jihozápad disponuje dle údajů Ministerstva dopravy ČR (dále MD) k 1. lednu 2006 115 km dálnic a 11 135 km silnic. Z toho je 1 073 km silnic I. třídy, 3 149 km silnic II. třídy a 6 913 km silnic III. třídy. Hustota silniční sítě je pod průměrem ČR a řadí region NUTS II Jihozápad na 5. místo mezi 7 srovnatelnými NUTS II v ČR. Podstatnou skutečností je absence dálniční sítě v jihočeské části regionu kromě fragmentu dálnice D3 v úseku Tábor - Chotoviny. Provozní délka železničních tratí činí 1 663 km a podle hustoty železniční sítě je region v rámci ČR na posledním 7. místě (Ročenka dopravy 2005).

Z hlediska hustoty je dopravní infrastruktura srovnatelná s průměrem EU, ale v kvalitativních parametrech podstatně zaostává. Největší význam má na území regionu silniční doprava, která během devadesátých let postupně převzala vedoucí postavení oproti dopravě železniční. V porovnání s průměrem EU 25 a dle prognóz by měl počet automobilů v ČR dále růst. Tento vývoj spolu s výrazným nárůstem tranzitní dopravy vedl ke zvýšení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo (emise, hluk). Region NUTS II Jihozápad je přitom výrazně tranzitním územím. Po vstupu ČR do EU se rovněž podstatně zvýšila intenzita silniční dopravy na vybraných hraničních přechodech.

Širší dopravní vazby

Z pohledu širších dopravních vazeb (viz obrázky č. 8 a 9, příloha č. 1) je pro Jihočeský kraj velmi důležitá osa mezinárodního významu sever - jih (Skandinávie – Berlin – Praha – Linz – Ljubljana – západní Balkán / - Linz – Venezia – jižní Itálie), tvořená silnicí evropské sítě E55 a trasou plánované dálnice D3, IV. tranzitním železničním koridorem (železniční trať č. 220), vltavskou vodní cestou a cyklistickou trasou EuroVelo 7. Zásadní pro další rozvoj regionu a napojení Jihočeského kraje na mezinárodní dopravní síť je především výstavba rychlostních komunikací D3/R3 a R4. Práce na výstavbě těchto komunikací ale postupují velmi pomalým tempem. Pro Plzeňský kraj je rozhodující spojení východ - západ (Bavorsko – Plzeň – Praha – Brno – Bratislava – východní Balkán / - Brno – střední Slovensko – Ukrajina ) reprezentované IV. A větví IV. transevropského multimodálního koridoru Norimberk - Praha. Tento koridor tvoří dálnice D5 Praha - Plzeň – Rozvadov, která byla dokončena v roce 2006 a III. tranzitní železniční koridor Praha - Plzeň - Cheb (železniční trať č. 170). Pro mezinárodní dopravní napojení regionu jsou významné další silnice evropské sítě (E49, E53, E55, E551). V Plzeňském kraji neustále roste význam silnice I/26 Plzeň - Folmava, která je společně s železniční tratí č. 180 součástí dopravního spojení Praha - Plzeň - Regensburg - München (odbočná větev multimodálního koridoru). Širší dopravní vazby a zejména síť TEN-T jsou pro odvozenou modernizaci regionální silniční sítě (II. a III. třídy) důležitým východiskem a kritériem pro stanovení priorit dalšího rozvoje dopravní infrastruktury.

Silniční infrastruktura

Páteřní propojení center regionu NUTS II Jihozápad, tj. Českých Budějovic a Plzně, je postaveno na silnici I/20 (E49), jejíž mezinárodní význam by se měl postupně zvyšovat spolu se zlepšováním technických parametrů této komunikace. Podobné je to i u silnice I/22, která propojuje příhraniční části regionu. Z meziregionálního srovnání podílu silnic ve vlastnictví krajů na celkové délce pozemních komunikací vyplývá, že NUTS II Jihozápad je na 2. místě ze sedmi NUTS II ČR (vyjma Prahy) v podílu silnic II. a III. třídy. Stejné místo patří regionu Jihozápad i při hodnocení podílu silnic II. třídy (viz tabulka č. 23, příloha č.1). Přitom silnice II. třídy jsou náročnější z hlediska nákladů na modernizaci a rozvoj. Rozsah sítě silnic II. i III. třídy vyžaduje dílčí optimalizaci.

V roce 2001 převzal Plzeňský i Jihočeský kraj od České republiky silnice II. a III. třídy a již při jejich předání byl konstatován velmi špatný stavebně technický stav a jejich celková podfinancovanost. Do roku 2001 se Česká republika při financování své dopravní infrastruktury zaměřila zejména na komunikace vyšší důležitosti tedy dálnice, rychlostní

18

komunikace a silnice I. třídy. Financování rekonstrukcí a modernizací silnic II. a III. třídy bylo v letech 1996–2001 zabezpečeno ve finančních objemech průměrně 200 mil. Kč/rok, což nezabezpečilo ani jejich prostou obnovu. Region NUTS II Jihozápad klade velký důraz na potřebu kvalitní dopravní infrastruktury pro rozvoj regionu a v obou krajích byly schváleny koncepční rozvojové materiály, které stanovily priority realizace dopravních staveb vedoucích k zajištění referenčního a optimálního stavu těchto komunikací. Finanční prostředky na modernizaci a rozvoj silniční infrastruktury nejsou v regionu dostačující a i nadále je stavebně technický stav silniční sítě špatný s velkým množstvím bodových závad.

Jen málo silnic splňuje normové parametry. Například v Plzeňském kraji je dle údajů odboru dopravy 37 % silnic II. třídy nevyhovujících nebo dokonce v havarijním stavu. U silnic III. třídy je situace ještě horší. V Jihočeském kraji je situace obdobná, jak dokládá mimo jiné tabulka č. 24, příloha č. 1.

V rámci regionu Jihozápad v současnosti chybí finanční prostředky na optimalizaci silniční infrastruktury, která je potřebná v rámci vyváženého rozvoje území k zajištění dopravní vazby mezi centry osídlení. Limitujícím faktorem rozvoje regionu Jihozápad je napojení regionu na nadřazenou silniční síť TEN-T prostřednictvím kvalitní regionální sítě silnic II. a III. třídy.

Dlouholetým vážným problémem je stavebně-technický stav většiny místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Trasy místních komunikací neodpovídají požadavkům současného dopravního zatížení a jejich stav nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné bezpečnosti provozu. Většina mostů na místních komunikacích je na hranici životnosti. Spolu s nevyhovujícími křižovatkami, úzkými profily (zejména ve stávající zástavbě obcí) a strmými úseky komunikací tvoří nejčastější bodové závady na místních komunikacích. Častou liniovou závadou ve většině malých obcí je neexistence chodníků. Tyto rozsáhlé zásahy vyžadují náročné finanční alokace, které rozpočty obcí silně zatěžují a nemohou dostačovat. Na kvalitu komunikací mají dále vliv nepříznivé meteorologické podmínky např. povodně, jejichž následky se na silnicích stále řeší. Uvedení do původního stavu vyžaduje další značné finanční prostředky.

Optimalizace sítě místních komunikací je nezbytností a klade pro jejich značný rozsah nepřiměřeně velké nároky na rozpočty obcí. Pro další rozvoj dopravní dostupnosti musí být proto kladen důraz na revitalizaci místních komunikací, které napojují atraktivní rozvojové lokality na silniční síť a jejichž současný technický stav se stává brzdou ekonomické stability a rozvoje.

Nepříznivá situace je ještě dále zhoršována rostoucím dopravním zatížením na pozemních komunikacích. Region NUTS II Jihozápad společně se středními Čechami (kromě Prahy) dosahuje nejvyššího počtu osobních automobilů na 1 000 obyvatel (více než 400). Také meziokresní srovnání podílu dojíždějících do zaměstnání v rámci ČR ukazuje na velký význam automobilové dopravy v regionu (viz obrázek č. 10 v příloze). Přitom Koncepce dopravy Plzeňského kraje předpokládá na republikové úrovni do 10 let nárůst na 500 osobních automobilů / 1 000 obyvatel a ve velkých městech na hodnotu ještě vyšší. Negativní vlivy dopravy na obyvatelstvo se nedaří v potřebné míře omezovat (dopravní nehody, emise, hluk, vibrace apod.). Chybějí obchvaty sídel a tímto nedostatkem trpí i velká města regionu včetně obou krajských měst. Zavedení mýtného na dálnicích může tuto situaci ještě zhoršit, neboť pravděpodobně povede k nárůstu těžké nákladní dopravy na paralelních silnicích I. a II. třídy, které často vedou uvnitř sídel.

Vážným nedostatkem silniční sítě je problematické napojení center na nadřazenou síť. Některá regionálně významná centra neleží na silnicích I. třídy a jejich dopravní obsluhu zajišťují jen silnice II. třídy. Patří mezi ně i dvě bývalá okresní města Tachov a Prachatice a z dalších měst s více než 10 000 obyvateli Sušice (viz obrázek č. 8 v příloze č. 1). Také se projevuje špatná dostupnost některých potenciálních regionálně významných rozvojových

19

ploch na nadřazenou silniční síť (Stříbro, Líně) a rekreačně významných oblastí (Česká Kanada, Šumava, Lipensko). Silnice II. a III. třídy jsou pro napojení center a částí regionu na nadřazenou silniční síť zásadní, ale jejich současný stav a technické parametry neodpovídají jejich dopravnímu významu. Význam těchto komunikací je dále posilován absencí nadregionální silniční sítě v jihočeské části regionu. Napojení technicky vyhovujících silnic II. a III. třídy na nadřazenou silniční síť je zásadní podmínkou zlepšení dostupnosti regionu, mobility obyvatel a využití ekonomického potenciálu regionu.

Železnice

Na území regionu NUTS II Jihozápad se nachází 14 celostátních a 19 regionálních tratí ve vlastnictví státu. Systém je doplněn dvěma privátními úzkokolejnými drahami. Železniční síť, jejíž základ byl vybudován ve II. polovině 19. století, neodpovídá současným potřebám regionů. Páteří této sítě jsou trasy III. a IV. tranzitního železničního koridoru ČR směřující do SRN a Rakouska, které jsou součástí prioritního projektu dopravní infrastruktury EU č. 22. Propojení obou krajských měst zajišťuje železniční trať č. 190. Propojení s evropskou železniční sítí zajišťují čtyři železniční přechody, z toho dva do Bavorska a po jednom do Horních a Dolních Rakous.

Železniční síť je převážně jednokolejná, dvoukolejné jsou pouze kratší úseky, což neumožňuje zvýšení provozní spolehlivosti a omezuje propustnou výkonnost železniční dopravy. Rozložení železniční sítě je historicky nerovnoměrné. V současné době nesplňují ani hlavní tratě požadavky kladené na mezinárodní provoz jak z hlediska cestovní rychlosti, tak interoperability. Některé regionální tratě ztrácejí na přepravním významu v konkurenci se silniční dopravou.

K největším problémům železnice patří zanedbaný stavebně-technický stav tratí i budov, zastaralost sdělovací a zabezpečovací techniky i systémů řízení provozu. Atraktivitu železnice snižuje i technický stav hnacích a tažených vozidel pro osobní dopravu, neexistence lehkých elektrických a motorových jednotek pro regionální osobní dopravu, nedostatek přestupních terminálů vlak – bus a parkovišť pro zákazníky typu Park & Ride.

Oba kraje podporují urychlenou výstavbu železničních koridorů, modernizaci navazujících regionálních tratí, optimalizaci hustoty a délky sítě na svém území a mají vlastní rozvojové záměry, které by měly přispět k revitalizaci železniční sítě v rámci regionu. Ke zvýšení atraktivity železničního provozu pro příměstskou dopravu by mělo napomoci také budování a postupné rozšiřování integrovaných dopravních systémů (Integrovaná doprava Plzeňska, IDS České Budějovice, IDS Tábor) společně se zaváděním taktové dopravy a ve vazbě na dálkovou železniční dopravu.

Letiště

V regionu NUTS II Jihozápad se letecká doprava dosud uplatňuje jen minimálně. Nacházejí se zde sice dvě veřejná mezinárodní letiště (Hosín u Českých Budějovic a Klatovy) a osm veřejných vnitrostátních letišť, ta ale nesplňují základní parametry pro další rozvoj tohoto druhu dopravy. Zpravidla jsou využívána ke sportovním letům, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, letům v rámci IZS a ostatním leteckým činnostem. Negativně se projevuje absence významných veřejných regionálních letišť s mezinárodním provozem. V této souvislosti je nutno konstatovat, že v současné době je patrný tlak ze strany International Air Transport Association na odlehčení velkých letišť, tzn. na přesun provozu na další letiště v blízkosti velkých letišť v Evropě. Je rovněž faktem, že v posledních letech roste obliba regionálních letišť mezi cestující veřejností i leteckými dopravci.

V současné době již v rozvoji regionálních letišť existují příklady dobré praxe Ostravy a Brna. Regionální letiště v České republice prožívají v posledních letech velký rozkvět. Na národní úrovni byla založena Asociace regionálních letišť České republiky, která se zaměřuje mimo jiné na ochranu a prosazování zájmů provozovatelů a majitelů regionálních letišť, předkládání návrhů, řešení a opatření souvisejících s provozováním letišť a zastupování

20

členů v asociacích sdružujících provozovatele letišť. Vedení krajů, do jejichž vlastnictví tato letiště postupně přešla, si uvědomila význam leteckého spojení pro rozvoj svých regionů. Nejlepší předpoklady pro zavedení mezinárodního leteckého provozu většího rozsahu mají např. bývalá vojenská letiště Planá u Českých Budějovic.

Záměr vybudovat z bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic civilní letiště je společným projektem Jihočeského kraje a města České Budějovice. Město České Budějovice již disponuje studií využití tohoto letiště pro mezinárodní civilní letecký provoz, která má charakter studie proveditelnosti a byla zaměřena především na technické řešení problematiky. Ze studie dále vyplývá, že má projekt podstatného zkvalitnění dopravního napojení regionu na široké okolí nesporné pozitivní a podpůrné dopady pro zvyšování atraktivnosti regionu. Multiplikační účinky projektu se projeví již v krátkém a středním časovém horizontu, zejména v oblasti zkvalitnění dopravní i obchodní infrastruktury a zvýšení cestovního ruchu. Následně bude zpracována studie proveditelnosti, která podrobně zhodnotí ekonomický a společenský užitek projektu. Byly podniknuty ale i další kroky směrem k vybudování mezinárodního letiště. Koncem května roku 2007 schválila vláda České republiky převod bývalé bojové části areálu letiště v Plané u Českých Budějovic na Jihočeský kraj. Jihočeské letiště u Českých Budějovic zároveň získalo licenci pro neveřejný mezinárodní provoz kategorie 4C, která umožňuje přijímat a odbavovat letadla do rozpětí křídel 36 metrů. Vše toto je činěno při vědomí vzdálenosti regionálního letiště v Linci (108 km od letiště v Plané u Českých Budějovice). Vznik regionálního letiště v regionu Jihozápad je velmi podporován regionem Dolní Rakousko, když zejména pro Waldviertel představuje toto letiště významný rozvojový potenciál. Vzhledem k povětrnostním podmínkám je možné a Dolním Rakouskem vítané, aby letiště v Plané u Českých Budějovic sloužilo nejen pro přilehlou část Dolního Rakouska, ale částečně i jako záložní letiště pro velké mezinárodní letiště ve Vídni.

Letiště už nyní zaznamenává zájem zahraničních společností o lety na jihozápad Čech. Trh projevuje o mezinárodní letiště v regionu NUTS II Jihozápad zájem, což je příslibem budoucího využití zvláště v době, kdy zde stále chybí dálniční spojení a probíhá budování železničního koridoru. Společný projekt Jihočeského kraje a statutárního města České Budějovice počítá s tím, že by se zdejší letiště mělo zařadit do sítě veřejných mezinárodních letišť a přistávat by tu měla středně velká dopravní letadla. Předcházet tomu ale musí nutná modernizace areálu, na letištní ploše by měl vyrůst nový terminál, zázemí pro posádky a letový provoz i nová řídící věž.

V souvislosti se zásadním zvyšováním cenové dostupnosti letecké dopravy získává záměr mezinárodního letiště s řízeným leteckým provozem jasné obrysy a konkrétní horizont řešení. Jako svou rozvojovou příležitost chápou zprovoznění mezinárodního letiště i Horní Rakousy, které projekt podporují. Velký ohlas vzbudil záměr vybudovat veřejné mezinárodní letiště v Plané u Českých Budějovic i na letošních veletrzích investičních příležitostí v Cannes a ve Vídni. Letecké propojení regionu Jihozápad v rámci České republiky, ale i se světem je dalším krokem v posílení turistického ruchu a povzbuzuje nárůst dalších podnikatelských aktivit v regionu.

Ostatní dopravní infrastruktura

Na území Jihočeského kraje se nachází zákonem uznaná vodní cesta Vltava (E20-06 mezinárodní klasifikace). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Jihočeský kraj připravuje ve spolupráci se Středočeským krajem projekt Dokončení vltavské vodní cesty pro plavbu v kategorii 300 t, což by umožnilo kromě plavby nákladní i plavbu rekreační. To by přineslo zvýšení rekreačního potenciálu Jihočeského kraje.

V posledních letech byl zaznamenán rozvoj cyklodopravy, vč. vytváření sítě cyklotras, méně již cyklostezek. V naprosté většině se tak jedná o souběh cyklistické a automobilové dopravy na komunikacích nižších tříd, což nevytváří dobré podmínky pro další rozvoj cyklodopravy.

21

Řešením je budování systému cyklostezek oddělených alespoň v exponovaných místech od silniční sítě.

VVeeřřeejjnnáá ddoopprraavvaa aa ddoossttuuppnnoosstt

Významným aspektem kvality života obyvatel regionu NUTS II Jihozápad je dopravní obslužnost, která je z velké části v kompetenci krajů. Na zajištění základní dostupnosti regionu se podílejí zejména osobní a spěšné vlaky a veřejná autobusová doprava.

Vzhledem k nízké hustotě osídlení a velké rozloze regionu je zajištění dopravní obslužnosti velmi nákladné. Ekonomiku veřejné dopravy dále výrazně zhoršuje pokles podílu na celkových dopravních výkonech v minulých letech, který je zapříčiněn nízkou konkurenceschopností oproti dopravě individuální.

Jedním z významných směrů zatraktivnění a zefektivnění veřejné dopravy je vytváření integrovaných dopravních systémů ve veřejné dopravě (IDS). Cílem je zastavit nepříznivý trend poklesu významu dopravy hromadné jako alternativy k dopravě individuální (automobilové). Hromadná doprava představuje efektivnější, lépe organizovatelné řešení s menšími nároky na veřejný prostor a menšími negativními dopady na životní prostředí. Pro zvýšení atraktivity veřejné dopravy je mimo zvýšení její dostupnosti nutno zlepšit kvalitu infrastruktury (zastávek, vozidel).

Z důvodu optimalizace systému dopravní obslužnosti a nákladů na provoz systému byl v Jihočeském kraji zpracován stěžejní projekt Optimalizace dopravní obslužnosti Jihočeského kraje, který rovněž řeší fungování integrovaného dopravního systému. V Plzeňském kraji byla zavedena tzv. Integrovaná doprava Plzeňska, která zahrnuje více než 40 měst a obcí na Plzeňsku ve dvou zónách. S rozvojem IDS souvisí také modernizace informačních a odbavovacích systémů (Plzeňská karta). Připravuje se IDS Šumava jako společný projekt obou krajů regionu NUTS II Jihozápad a Bavorska.

TTeecchhnniicckkáá iinnffrraassttrruukkttuurraa

Vodní hospodářství

Postup výstavby a modernizace čistíren odpadních vod vytvořil dobré předpoklady pro splnění směrnice o čištění odpadních vod v aglomeracích nad 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) do roku 2006. Naopak problematické je její splnění v aglomeracích s 2 000 až 9 999 EO do roku 2010.

Problém zásobování kvalitní pitnou vodou se týká zejména menších sídel, kde žije většina obyvatel, kteří nejsou napojeni na vodovody pro veřejnou potřebu. Přitom stále platí, že voda z individuálních zdrojů nemá často potřebnou kvalitu.

Energetika

Z hlediska energetiky a požadavků EU se region NUTS II Jihozápad stejně jako celá ČR vyznačuje nízkým využíváním obnovitelných energetických zdrojů. V podmínkách regionu může mít největší význam biomasa. V současné době převažuje spalování odpadového dřeva. V regionu NUTS II Jihozápad je v provozu více než 400 malých vodních elektráren. V Plzeňském kraji je takto využita pouze 1/3 potenciálu. Existují záměry na výstavbu větrných elektráren, které však narážejí na zájmy ochrany krajiny. Zásadní přínos pro zvýšení energetické účinnosti představují úspory energií. Zvýšení efektivity a dlouhodobé udržitelnosti hospodaření s energií bude vzhledem k významu této problematiky dále v ROP NUTS II Jihozápad sledováno a hodnoceno na úrovni horizontálního tématu udržitelný rozvoj.

22

Využití informačních a komunikačních technologií

Telekomunikační infrastruktura prošla v minulých letech prudkým rozvojem a přes negativní vliv monopolu v oblasti poskytování telekomunikačních služeb je stávající vybavenost v rámci Evropy na srovnatelné úrovni.

Z výsledků výběrového šetření ČSÚ k této problematice je zřejmé, že oba kraje regionu NUTS II Jihozápad patří ve vybavenosti domácností připojením na internet k podprůměrným. Během let 2004 a 2005, došlo k podstatnému zlepšení v obou ukazatelích, region však zůstal celkově pod průměrem ČR a daleko za průměrem EU 27. Dostupnost internetu může výrazně přispět ke zlepšení kvality života obyvatel venkovských oblastí.

SShhrrnnuuttíí

Strategická a atraktivní poloha regionu na spojení východ-západ a sever-jih (dva multimodální koridory)

Hustá silniční a rozsáhlá železniční síť

Existence pilotních projektů integrovaných dopravních systémů

Potenciál regionálních letišť

Potenciál Vltavské vodní cesty

Srovnatelná telekomunikační a informační infrastruktura s ostatními regiony EU (počet připojení na internet apod.)

Nevyhovující dopravní napojení na nadřazenou silniční síť

Absence dálniční sítě v jihočeské části regionu

Chybějící obchvaty sídel, vč. krajských měst, postupné zhoršování technického stavu dopravní infrastruktury

Špatný stav železnic a jejich nerovnoměrné pokrytí regionu limitující jejich využití pro dopravní obslužnost

Špatná vybavenost a kapacita regionálních letišť

Růst dopravního zatížení silnic

2.2.3 Životní prostředí

Životní prostředí je na většině území regionu NUTS II Jihozápad hodnoceno jako méně poškozené. Území se vyznačuje převážně pestrou a zachovalou krajinou. Nachází se zde Národní park Šumava a 6 chráněných krajinných oblastí. Hlavním cílem regionu v oblasti životního prostředí je splnění požadavků EU pro různé složky životního prostředí. Například v ochraně přírody se jedná o implementaci významných evropských lokalit (NATURA 2000). V ochraně ovzduší byly stanoveny emisní stropy hlavních znečišťujících látek. Také nová evropská legislativa týkající se hluku si vyžádá některá opatření.

VVooddaa

Voda je v regionu NUTS II Jihozápad významným krajinným fenoménem. Zejména v Jihočeském kraji je vysoký podíl vodních ploch (4 % rozlohy). Kromě rozsáhlých rybníkářských oblastí s největšími rybníky v Čechách jsou zde i velká vícefunkční vodní díla na Vltavě (Lipno, Orlík). V Jihočeském kraji se nachází republikově významné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Jedná se o CHOPAV Novohradské hory a CHOPAV Třeboňská pánev. Na území obou krajů regionu leží CHOPAV Šumava a do Plzeňského kraje zasahuje i CHOPAV Brdy a CHOPAV Slavkovský les. V uplynulém

23

desetiletí došlo ke zlepšení kvality tekoucích vod ve většině sledovaných ukazatelů. Přetrvávají však problémy s kvalitou vod ve vodních nádržích vlivem eutrofizace.

V oblasti vod představují velké riziko v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad povodně. I v následujícím období je nutné pokračovat v realizaci protipovodňových opatření technického i krajinářského charakteru.

OOddppaaddyy

V souladu s globálním trendem dochází také v regionu NUTS II Jihozápad k nárůstu produkce odpadů. Dosud je naprostá většina odpadů zneškodňována skládkováním. Jedním z hlavních důvodů je nízká ekonomická náročnost této formy odstraňování odpadů.

Nová národní legislativa vycházející z požadavků EU vyžaduje zvyšování podílu odděleného sběru a využití složek komunálních odpadů. Jednotlivé fáze nakládání s odpady nelze řešit odděleně, ale je nezbytné zavádět integrované systémy nakládání s odpady. Ty se ve fázi sběru zaměřují především na výstavbu dalších sběrných dvorů, které zpravidla přijímají širokou škálu odpadů, včetně nebezpečných. Sběrné dvory mohou být využity v rámci spolupráce obcí a privátní sféry také pro zpětný odběr odpadů z různých výrobků, který ukládá prodejcům a dovozcům nová legislativa.

OOvvzzdduuššíí

Od počátku devadesátých let došlo v regionu NUTS II Jihozápad k podstatnému snížení hlavních emitujících látek. Hodnoty měrných emisí v regionu dosahují nižších hodnot, než je průměr ČR (viz tabulka č. 27, příloha č. 1).

Na většině území je kvalita ovzduší dobrá. Výjimku tvoří dopravně exponovaná území, tj. některá centra a sídla na hlavních dopravních tazích. Doprava má dominantní vliv na kvalitu ovzduší. Tento fakt je zesilován významným podílem tranzitní dopravy v regionu. Důsledkem je v posledních letech růst některých znečišťujících látek souvisejících s dopravou. Očekávaný vývoj automobilové dopravy nedává předpoklady pro dosažení doporučených emisních stropů pro NOx.

DDaallššíí eennvviirroonnmmeennttáállnníí rriizziikkaa

S dopravou souvisí také ochrana obyvatelstva před hlukem. Rostoucí hluková zátěž se též projevuje převážně v sídlech na hlavních dopravních tazích. Koncepčním řešením je odklon tranzitní dopravy mimo sídla, tj. především budování obchvatů (viz kap. Doprava). Nová legislativa vyžaduje realizaci dalších protihlukových opatření v sídlech - např. při modernizaci dopravní infrastruktury.

SShhrrnnuuttíí

Vysoká kvalita životního prostředí regionu

Republikově významné chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Skládkování jako převažující způsob likvidace odpadů

Riziko povodní

Lokální zhoršení ovzduší a zvýšení hlučnosti vlivem dopravy

24

2.2.4 Rozvoj cestovního ruchu


Tabulka 4 – Rozvoj cestovního ruchu – klíčové ukazatele


ČR EU 27

Kapacit hromadných ubytovacích zařízení – hotely a podobná zařízení

744 4 279 195 338

Počet lůžek – hotely a podobná zařízení

27 936 232 295 11 671 000

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních – hotely apod. zařízení (v tis.)

2 106 25 208 1 448 595

(EU 25)


PPootteenncciiááll cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Region disponuje v rámci České republiky jedním z největších potenciálů cestovního ruchu zejména jako prostředku pro rozvoj venkovských ale i vybraných městských oblastí. Hlavní potenciál regionu je přitom tvořen zejména přírodním bohatstvím, kulturním a historickým dědictvím, dobrými podmínkami pro rozvoj lázeňské infrastruktury a dalšími unikátními prvky, které z regionu činí jednu z nejnavštěvovanějších destinací v rámci celé ČR. Tento potenciál není optimálně využíván. Zkracuje se doba pobytu, mění se struktura návštěvníků směrem k nižším příjmovým skupinám, roste intenzita, ale klesá „výtěžnost“, navíc návštěvnost je sezónně silně nevyrovnaná. Posílení konkurenceschopnosti regionu by měla pomoci opatření zaměřená na zvyšování kvality služeb, rozšiřování nabídky (kombinace služeb), rozvoj infrastruktury pro zimní sezónu (lyžování) a rozvoj infrastruktury pro celoroční pobyty (wellness, lázeňství, kongresová a incentivní turistika).

Pomyslnou „páteří“ a hlavním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu je centrální část Šumavy, která ve spojení s navazujícími oblastmi a s bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejdůležitější komplex přírodních atraktivit v rámci celé ČR, které významně ovlivňují návštěvnost regionu.

Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, vodáctví, lov a rybolov). Jak centrální část Šumavy tak i ostatní části šumavské podsoustavy prochází v posledních letech intenzivním rozvojem zejména infrastruktury cestovního ruchu s perspektivou dalšího pokračování - např. Novohradské hory, Český les, Blanský les, podhůří Šumavy. Významný přírodní potenciál rozvoje cestovního ruchu má rovněž CHKO Třeboňsko a oblast Orlicka. Řada vodních ploch na území regionu má dobré předpoklady pro rozvoj vodních sportů a rekreace.

Bohaté kulturně historické dědictví představují četné památkově chráněné objekty, movité kulturní památky, městské památkové rezervace (26% podíl v rámci celé ČR), vesnické památkové rezervace a památkové zóny. Významnou roli ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu hrají také historická města, církevní stavby (často ve špatném technickém stavu) a hrady a zámky reprezentující historický vývoj. Specifickým potenciálem regionu jsou lidové zvyky, tradice, řemesla, lidová architektura, tradiční kuchyně a tradiční výroba piva. Městská památková rezervace Český Krumlov a vesnická památková rezervace Holašovice jsou zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Mezi významné segmenty cestovního ruchu na území regionu Jihozápad patří i lázeňství, které především v Jihočeském kraji významným způsobem ovlivňuje celkovou návštěvnost regionu. Celé odvětví lázeňství však v současné době prochází procesem transformace

25

s cílem koncentrace zejména na segment tzv. samoplátců lázeňských procedur. Hlavním problémem v tomto ohledu je přitom zejména stávající kvalita lázeňské infrastruktury, která byla původně budována pro „čistě léčebná zařízení“ a poptávce ze strany samoplátců, tedy převážně movité, často zahraniční klientely v moha případech ani v základu neodpovídá.

S ohledem na přírodní a kulturní potenciál regionu je značná část území velmi atraktivní pro všechny typy aktivního cestovního ruchu, ať již se jedná o cykloturistiku, pěší turistiku, případně jakoukoliv formu moderních trendových sportů.

Na území regionu se rovněž nachází významné vodácké trasy (Vltava, Otava, Berounka, Lužnice). Ve vazbě na potenciál vodáckých tras je jednou z priorit dalšího rozvoje využití splavnění Vltavy v celém úseku České Budějovice – Slapy (Praha), což představuje dle zpracovaných studií nejen potřebu investic do nezbytné infrastruktury pro zajištění technických možností splavnění, ale též rozsáhlé investice do navazující infrastruktury cestovního ruchu, které umožní využití tohoto potenciálu pro rozvoj zejména přilehlých oblastí.

VVýýzznnaamm cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu vv eekkoonnoommiicckkéé ssttrruukkttuuřřee NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Dle statistik ubytovacích kapacit a počtu návštěvníků představuje NUTS II Jihozápad významnou destinaci. Toto platí zejména o jihočeské části regionu. Z hlediska struktury návštěvníků turistických cílů a rekreačních zařízení převažují zejména obyvatelé ČR. Významný podíl na návštěvnosti regionu mají rovněž návštěvníci z vybraných západoevropských zemí (Německo, Rakousko, Holandsko), roste také segment návštěvníků z tzv. „nových turisticky atraktivních zemí„ Ruska a Japonska, jak dokládají každoroční marketingová šetření agentury CzechTourism.

Přesto, že je region jednou z nejrozvinutějších destinací cestovního ruchu v rámci ČR, ve struktuře celoroční návštěvnosti regionu výrazně převládá letní sezóna, kdy přijede cca 80% všech návštěvníků regionu. Tato alarmující sezónnost se v současné době negativně projevuje jak na stagnaci rozvoje zejména kvality poskytovaných služeb, tak na celkové ekonomické stabilitě odvětví. Sezónnost je z velké části zapříčiněna nerozvinutou a nedostatečně kvalitní nabídkou sezóny zimní, a to i přes dobré výchozí přírodní podmínky.

Obrázek 2 – Nejvýznamnější cíle cestovního ruchu v NUTS II Jihozápad

Zdroj: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s., 2006

26

VVýývvoojj aa hhllaavvnníí aassppeekkttyy rroozzvvoojjee cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Ubytovací kapacita NUTS II Jihozápad

Na vývoji lůžkové kapacity jednotlivých regionů lze doložit výrazný rozvoj ubytovacích služeb v NUTS II Jihozápad, který je nad průměrem ČR a je druhý nejvyšší po Praze. Poměrně významně se na celkovém růstu kapacit podílí jihočeská část regionu. Na základě tohoto ukazatele lze částečně demonstrovat i celkový rozvoj a význam cestovního ruchu v meziregionálním srovnání. Postavení regionu v porovnání s jinými dokládají tabulky č. 28 a 29 (příloha č. 1) uvádějící vývoj ubytovacích kapacit v jednotlivých NUTS II.

V počtu lůžek je dle údajů ČSÚ NUTS II Jihozápad se 7,3 % nárůstem mezi roky 2000–2004 vůbec nejrychleji rostoucím regionem v ČR a to i přesto, že vývoj celkové ubytovací kapacity v ostatních regionech a v ČR jako celku spíše dokládá určitou stagnaci tohoto odvětví národního hospodářství. Z provedených šetření je rovněž patrné, že hlavním problémem v danou chvíli již není nedostatek ubytovacích zařízení, ale především jejich kvalita a z toho vyplývající nesoulad mezi poptávkou a nabídkou.

Přestože v některých částech regionu, které jsou významnými centry cestovního ruchu, lze sledovat kvantitativní a kvalitativní optimalizační procesy ve vývoji základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, celková nabídka služeb cestovního ruchu je jak oborově tak územně nevyvážená a cestovní ruch v jednotlivých oblastech regionu roste různým tempem.

Návštěvnost regionu

Statistika vývoje návštěvnosti (tabulky 30 a 31, příloha č. 1) dokládá poměrně pozitivní vývoj v posledních letech v absolutních počtech návštěvníků. Mezi roky 2000 a 2004 byl celkový nárůst počtu návštěvníků v regionu NUTS II Jihozápad druhý nejvyšší hned po Praze, která vzhledem k velmi prudkému nárůstu o 47,5 % zvyšuje průměrný růst počtu návštěvníků ČR na úroveň, kterou kromě Prahy dosahuje a překračuje právě pouze NUTS II Jihozápad.

Celkem v regionu dle údajů ČSÚ v letech 2000–2004 přenocovalo v hromadných ubytovacích zařízeních více než 2 mil. hostů ze zahraničí. Z toho bylo 39,4 % hostů z Německa, 8,8 % z Nizozemí, 7,7 % z Rakouska, 6,6 % z Francie, 5,8 % z Polska a 4,8 % ze Slovenska. V obou sledovaných množinách návštěvníků došlo v období 2000–2004 ke zkrácení průměrné délky pobytu, a to celkem výrazně. V regionu NUTS II Jihozápad je to v případě všech návštěvníků zkrácení ze 4,3 dnů na 3,4 a v případě zahraničních návštěvníků se doba pobytu krátila ze 3,2 na 2,7 dnů pobytu. Tento trend jednoznačně ohrožuje ekonomickou výtěžnost cestovního ruchu.

Hrozbou je minimální nabídka pro špatné počasí či jinou než letní sezonu a stagnující spíše nižší kvalita poskytovaných služeb, která v důsledku rostoucích cen přestává být konkurenceschopná. Dlouhodobě může tento stav vést až k poklesu celkové atraktivity regionu a odlivu návštěvníků. Pro zvýšení atraktivity regionu pro zahraniční klientelu je nutné zlepšit dopravní spojení.

Dle statistik ČSÚ (tuzemské delší cesty) je NUTS II Jihozápad významnou destinací převážně pro tuzemské návštěvníky. V budoucnu by měl být s ohledem na potenciál regionu posilován podíl zahraničních návštěvníků, který dosud v celkové návštěvnosti zaostává.

SSlluužžbbyy cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Destinační management a řízení cestovního ruchu

Vznikající destinační management představuje ve spojení s rozvojem služeb informačních center příležitost cíleného rozvoje marketingu cestovního ruchu v regionu a kvalitnější spolupráce subjektů pohybujících se v tomto odvětví. Ekonomické využití cestovního ruchu je v současné době omezeno nízkou nabídkou regionálních produktů cestovního ruchu. Stále nebyla dostatečně využita možnost logického propojení turistických atraktivit regionu

27

do celků, které by tvořily zajímavou nabídku pro české i zahraniční turisty. Rezervy jsou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Často bývá zanedbávána možnost prezentovat region jako místo pro lokalizaci investic v cestovním ruchu. Jako pozitivní trend lze v současné době označit realizaci prvních významných soukromých investic a existenci dalších rozvojových záměrů v cestovním ruchu.

Využití informačních a komunikačních technologií Stále nedostatečné je využití moderních informačních a komunikačních technologií v regionu. Pouze v 17 % ubytovacích zařízení na území NUTS II Jihozápad lze platit platební kartou, jen cca 16 % ubytovacích zařízení disponuje veřejným přístupem k internetu (viz tabulka č. 32). Ucelený informační systém včetně rezervačních a objednávkových služeb na úrovni regionu NUTS II Jihozápad či nižší dosud až na výjimky neexistuje.

Standardizace služeb

Pouze velmi malá část ze stávajících ubytovacích kapacit v regionu NUTS II Jihozápad byla dosud certifikována v rámci jednotné klasifikace ubytovacích zařízení HO.RE.KA. V nabídce ubytovacích kapacit dle statistik ČSÚ převládají tříhvězdičková zařízení. Tato klasifikace ovšem ve většině případů není podložena certifikátem. Nabídka vyšší kvality ubytování se zpravidla omezuje na větší sídla, tedy okresní města, která jsou zároveň významnými centry cestovního ruchu (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Plzeň, Klatovy, Tábor). Potenciál pro zvyšování kvality služeb v ROP NUTS II Jihozápad nabízí certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu. Posilování procesu standardizace služeb je důležité pro celkové zvyšování kvality a konkurenceschopnosti nabídky regionu.

DDoopprroovvooddnnáá iinnffrraassttrruukkttuurraa cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Důležitým aspektem konkurenceschopnosti regionu je nabídka doprovodných služeb ubytovacích zařízení. V tabulce č. 32 (příloha č. 1) je uveden přehled vybavenosti hromadných ubytovacích zařízení v regionu k 31. prosinci 2004. Z přehledu jednoznačně vyplývá, že ve většině sledovaných ukazatelů je NUTS II Jihozápad za celostátním průměrem.

Region disponuje kvalitním značením pěších turistických tras. V posledních letech došlo k výraznému rozvoji cyklotras. Výstavba cyklostezek ovšem vzhledem k investiční náročnosti stále zaostává. Na území regionu bylo dosud zprovozněno pouze několik desítek kilometrů cyklostezek.

Nedostatečná je doprovodná infrastruktura cestovního ruchu včetně vybavení regionu pro sportovní aktivity. V řadě center cestovního ruchu a kempů nevyhovuje základním standardům sociální infrastruktura. Atraktivitu regionu snižuje špatný technický stav některých památek a nedostatek prostředků pro zvýšení kvality muzejních expozic, které by prezentovaly zajímavé movité památky a kulturní hodnoty, což by zvýšilo návratnost a dlouhodobou udržitelnost těchto aktivit.

Současná infrastrukturní vybavenost brání v mnoha případech prodloužení sezóny a tvorbě kvalitních produktů cestovního ruchu. Konkurenceschopnost regionu v zimních měsících je v porovnání s nabídkou ostatních konkurenčních regionů včetně regionů v sousedním Německu a Rakousku výrazně nižší. Celkovému rozvoji zimní sezóny přitom dle zpracovaných průzkumů brání zejména neexistence dostatečně kvalitních a kapacitních nadregionálních středisek zimních sportů a na ně navazující nabídky doprovodných služeb. Doplňkovým limitujícím faktorem je pak nedostatečně rozsáhlá a nedostatečně kvalitní údržba běžeckých lyžařských tras.

28

SShhrrnnuuttíí

Dobré přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a bohatý kulturně-historický potenciál

Tradice lázeňství

Potenciál pro vodní sporty a rekreaci u vodních ploch

Kvalitní značení pěších turistických tras

Špatný stav a nedostatečná prezentace některých technických a kulturně-historických památek a atraktivit

Sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu

Nevyhovující kvalita a úroveň základní i doplňkové turistické infrastruktury zejména pro rozvoj zimní turistické sezony

Nízká úroveň služeb cestovního ruchu

Nedostatečná prezentace investičních příležitostí v cestovním ruchu

Stav využití informačních a komunikačních technologií cestovního ruchu

Nedostatečná volnočasová infrastruktura

2.2.5 Ekonomický rozvoj


Tabulka 5 – Ekonomický rozvoj – klíčové ukazatele


ČR EU 27

Hrubý domácí produkt na obyvatele 69,6 75,2 100

Hrubý domácí produkt na zaměstnance 32,5 35,7 100

Zaměstnanost v zemědělství (%) 5,8 4,0 6,2

Zaměstnanost v průmyslu (%) 43,6 39,5 27,7

Zaměstnanost ve službách (%) 50,6 56,5 66,1

Výdaje na výzkum a vývoj (% HDP) 0,7 1,3 1,8

Míra nezaměstnanosti (%) 5,1 7,9 9

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (% z celkové nezaměstnanosti)

43,9 53 46

Zdroj: Thirdreport on economic and social cohesion

ZZáákkllaaddnníí eekkoonnoommiicckkéé ppaarraammeettrryy NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Z porovnání základních ekonomických parametrů vyplývá, že z pohledu makroekonomických ukazatelů neexistují mezi kraji v rámci regionu NUTS II Jihozápad výraznější rozdíly. Hospodářství obou regionů je založeno na existenci přirozených center rozvoje, jejichž potenciál je posílen výhodnou polohou v sousedství silných evropských ekonomik Německa a Rakouska. Z údajů však také vyplývá zřetelná závislost okrajových částí regionu NUTS II Jihozápad na rozvojových centrech. V případě Plzeňského kraje je tato závislost ještě markantnější než v případě Jihočeského kraje. Přílišná závislost na centrech, vyšší podíl zaměstnanosti v zemědělství či nedokonale rozvinutý sektor služeb by mohly být v regionu NUTS II Jihozápad překážkou v dalším růstu HDP.

29

Region NUTS II Jihozápad vykazoval v roce 2004 po Praze, regionu NUTS II Střední Čechy a regionu NUTS II Jihovýchod čtvrtý nejvyšší HDP na 1 obyvatele (14 337 EUR) v paritě kupní síly. Ve srovnání s republikovým průměrem dosáhla hodnota tohoto ukazatele výše 91 %, což odpovídá 64,3 % průměru EU 25. Vyšší podíl byl zaznamenán u Plzeňského kraje 65,6 % (Jihočeský kraj 63,1 % průměru HDP na obyvatele EU 25). Podíl regionu NUTS II Jihozápad na vytvořeném hrubém domácím produktu České republiky dosáhl v roce 2004 výše 10,4 % (viz tabulka č. 33, příloha č. 1). Rozhodující význam pro tvorbu HDP mají aglomerace velkých měst, které jsou centry ekonomických aktivit regionu. Poměrně vysoký relativní HDP souvisí s atraktivní polohou vůči centrům ekonomických aktivit v Evropě, s vyšším podílem přímých investic a poměrně intenzivní stavební výrobou v obou krajích.

Za určitý varovný signál však lze považovat nižší tempo růstu hospodářství v regionu, které v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem činilo dle údajů ČSÚ pouze 3,8 % (z toho v Jihočeském kraji 4,0 % a Plzeňském kraji 3,7 %), což byl druhý nejnižší přírůstek po NUTS II Severovýchod (3,2 %).

Míra ekonomické aktivity je o 0,3 % bodu větší než republikový průměr (ČSÚ). Region vedle Prahy a regionu Jihovýchod patří v rámci ČR k územím se silným rozvojovým potenciálem založeným na koncentraci průmyslových aktivit v největších sídlech a podél významných mezinárodních dopravních os. Na druhé straně periferní území venkovského charakteru se zemědělskou orientací patří v rámci hodnocení ČR spíše k hospodářsky slabým regionům.

V rámci srovnání s ČR má region poměrně vysoký podíl zaměstnanosti v průmyslu, stavebnictví a zemědělství, nižší relativní podíl vykazuje sektor služeb, a to i přes zmíněný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Významné zemědělské aktivity představuje chov ryb, drůbeže a těžba dřeva, která souvisí s nadprůměrným zalesněním území. V regionu se nacházejí významná ložiska nerostných surovin pro keramický průmysl. Tradičním potravinářským produktům regionu dominuje výroba piva. Útlum těžkého průmyslu byl kompenzován nárůstem zaměstnanosti ve službách a především novými přímými investicemi, nejčastěji spojenými s rostoucí automobilovou a elektrotechnickou výrobou.

HHoossppooddáářřsskkéé sseekkttoorryy

Význam hospodářských sektorů je dále hodnocen z pohledu tvorby HDP, tvorby hrubého fixního kapitálu a podílu na zaměstnanosti. Ohledně odvětvové struktury lze jednoznačně za nejdůležitější odvětví považovat zpracovatelský průmysl s podílem 29 % z celkové hrubé přidané hodnoty vytvořené v regionu NUTS II Jihozápad, resp. 26,9 % v Jihočeském a 31,2 % v Plzeňském kraji. Za další významná odvětví lze označit odvětví dopravy, skladování, pošty a telekomunikací s 11,2 % (z toho Jihočeský kraj 11,5 % a Plzeňský kraj 10,8 %) a obchod a opravy spotřebního zboží s 10,8 % (Jihočeský kraj 10,1 %, Plzeňský kraj 11,6 %). Mezi odvětvími s vyšším podílem lze ještě zmínit odvětví komerčních služeb s 9,7 % a stavebnictví, kde podíl na celkové vytvořené hrubé přidané hodnotě v roce 2004 činil za NUTS II Jihozápad 7,6 %. Za republikově nadprůměrný lze označit podíl zemědělství, který dosáhl výše 5,3 %, což je o 2 procentní body více, než činí výše podílu za ČR, respektive o 1,1 procentního bodu více, než činí podíl za ČR bez Prahy (kompletní přehled viz tabulka č. 34, příloha č. 1).

Tvorbu hrubého fixního kapitálu (THFK) v regionu lze na základě posledních odhadů hodnotit pozitivně. Podíl THFK na republikovém úhrnu byl ve srovnání s ostatními regiony NUTS II třetí nejvyšší (11,1 %). Ještě lépe lze hodnotit výši podílu THFK připadající na 1 obyvatele v regionu, jehož hodnota dosáhla 96,8 % republikového průměru, z toho Jihočeský kraj 99,5 % a Plzeňský kraj 93,7 %. Výše podílu THFK připadající na 1 zaměstnance za NUTS II Jihozápad dosáhla v roce 2004 95 % republikového průměru. Z pohledu odvětvové struktury lze za nejvýznamnější označit podíl na celkové výši regionální THFK v odvětvích veřejné správy 33,2 %, zpracovatelského průmyslu 23,5 % a dopravy, skladování, pošty a telekomunikací s 13,5 % (kompletní přehled viz tabulka č. 35, příloha č. 1).

30

Třetinový podíl (podobně jako v případě ukazatele HDP) vykazuje zpracovatelský průmysl. V Plzeňském kraji je nadprůměrná zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví, v Jihočeském kraji lze poukázat na nadprůměrný podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství), neboť jsou zde mnohem lepší předpoklady než v Plzeňském kraji. Region má ve srovnání s ČR nižší nárůst podílu zaměstnanosti v terciéru (službách), který je možno i s ohledem na mezinárodní porovnávání považovat z hlediska rozvoje pracovních příležitostí za velmi perspektivní.

PPooddnniikkáánníí

Malé a střední podniky (MSP) tvoří významnou protiváhu velkým podnikům, které zejména v oblasti zpracovatelského průmyslu hrají klíčovou roli v ekonomice ČR i regionu NUTS II Jihozápad. Na tvorbě HDP se MSP v ČR podílejí zhruba 52 %. Významný podíl MSP (podniky do 250 zaměstnanců) je zejména v sektorech stavebnictví, dopravy, obchodu, služeb a zemědělství. Vysoké výkony na 1 zaměstnance generují MSP zejména v sektoru obchodu, dopravy a služeb. Počet zaměstnanců MSP za poslední období obecně stagnuje nebo mírně klesá (viz Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2004 pro parlament ČR). V regionu NUTS II Jihozápad se nachází zhruba 267 000 ekonomických subjektů. Z celkového počtu ekonomických subjektů činí fyzické osoby v Jihočeském kraji 88 % a v Plzeňském kraji 79 %. Z hlediska počtu malých a středních podniků se region NUTS II Jihozápad řadí na 4. místo za Prahu, Jihovýchod a Severovýchod. Podíl drobných podnikatelů řadí region NUTS II Jihozápad na třetí pozici za Severovýchod a Prahu (viz tabulky č. 36 a 37, příloha č. 1).

Největší počet MSP je koncentrován do regionálních center obou krajů, v nichž je registrováno cca 88 000 podnikatelských subjektů (včetně fyzických osob). Nejvyšší podíly samostatně podnikajících na počtu ekonomicky aktivních vykazují příhraniční regiony Klatovy a Prachatice. Důvodem je horší dostupnost těchto částí regionu pro zahraniční investory a vyšší podíl zaměstnanosti v službách cestovního ruchu v oblasti Šumavy (viz obrázek č. 11, příloha č. 1).

TTrrhh pprrááccee

Situace na trhu práce byla ovlivněna transformací průmyslu i zemědělství, přesto ji však lze hodnotit příznivěji než v ostatních regionech ČR. Svou průměrnou úrovní registrované míry nezaměstnanosti se dle údajů ČSÚ řadí region NUTS II Jihozápad na druhé místo za Prahu (3,58 %). Srovnatelnou úroveň má NUTS II Střední Čechy (6,85 %). Přitom ale existují vnitroregionální disparity. Nejvíce postiženi nezaměstnaností jsou obyvatelé okresů Český Krumlov (10,17 %), Tachov (8,99 %), Klatovy (8,51 %) a Písek (8,34 %), kde se registrovaná míra nezaměstnanosti pohybuje nejblíže kolem republikového průměru (9,47 % k 31. prosinci 2004).

Vcelku pozitivně lze hodnotit stav počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (vztaženo ke konci roku 2004) v obou krajích, a tudíž i v celém regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad s výjimkou okresů Jindřichův Hradec (20,35) a Rokycany (14,2). Dlouhodobě se tento ukazatel za region pohybuje pod úrovní republikového průměru (viz tabulky č. 39, 40 a 41, příloha č. 1).

Průměrná hrubá měsíční mzda v regionu v roce 2004 činila 16 287 Kč (hodnoceno dle sídla podniků). V Jihočeském kraji je průměrná mzda o 6 % nižší než v kraji Plzeňském. Nejvyšší průměrné mzdy jsou vypláceny v okresech Plzeň–město a v okrese České Budějovice. Nejnižší hrubá průměrná mzda byla zaznamenána v okresech Klatovy a Písek (viz tabulky č. 42, a 43, příloha č. 1).

Bilance mezikrajového pohybu při cestě do zaměstnání (bez vyjížďky do zahraničí) byla jako ve většině ostatních krajů (kromě Hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje) záporná. U obou krajů je největší bilanční ztráta, stejně jako u většiny ostatních krajů, s hl. městem Praha, a to -10 357 osob, což je 52 % z celkového počtu vyjíždějících mimo oba kraje

31

(bez vyjížďky do zahraničí). Vyjížďka do zaměstnání má nejvyšší podíl v průmyslu 35,93 %, což souvisí především s koncentrací výrobních kapacit do ekonomických center. Nejmenší podíl 6,99 % má vyjížďka do zaměstnání v zemědělství a lesnictví. Výjezdy za prací do zahraničí jsou orientovány především do odvětví průmyslu 34,73 % a stavebnictví 13,05 % (kompletní přehled viz tabulky č. 45 - 49 v příloze č. 1).

Dojížďka za prací v rámci kraje a do kraje se soustřeďuje hlavně do velkých center, především pak do měst České Budějovice a Plzeň, která poskytují nejvíce pracovních příležitostí v různých odvětvích národního hospodářství a kvalitnější služby. Lze předpokládat, že dojížďka za prací se bude i nadále zvyšovat, a to především přesunem pracovních sil směrem k větším městům (centrům). Další rozvoj dojížďky je spojen s funkčním trhem s byty, dostatečnou dostupností a kvalitní infrastrukturou.

VVýýzzkkuumm aa vvýývvoojj ((VVaaVV))

Hodnocení rozvojového potenciálu ekonomiky je mj. spojováno s výzkumnými a vývojovými kapacitami. Výdaje na VaV jsou v České republice na úrovni 35,1 miliardy Kč, což je v přepočtu jen 1,27 % HDP. Mezi státy EU zaujímá Česká republika 11. místo, přičemž mezi špičku patří Švédsko s podílem na HDP 3,95 %, Finsko s 3,48 % a Dánsko s 2,62 %.

Sledované ukazatele řadí region mezi podprůměrné. Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji dle údajů ČSÚ v roce 2004 v regionu činil 1 781 (v Jihočeském kraji 64 %, v Plzeňském kraji 36 %), což řadí Jihočeský kraj (1 141 osob) na 6. místo a Plzeňský kraj (640 osob) až na 11. místo v mezikrajovém srovnání. Jihočeský a Plzeňský kraj je v mezikrajovém srovnání objemu výdajů na 7., resp. 10. místě. Při přepočtu údajů k výši HDP dojdeme ještě k horšímu výsledku, neboť hodnota 0,76 %, resp. 0,61 % HDP řadí kraje na 9., resp. 10. místo v mezikrajovém srovnání. Nižší hodnoty dosahuje pouze kraj Zlínský, dále kraj Vysočina a Ústecký a Karlovarský kraj (viz tabulky č. 50 a 51 v příloze č. 1).

Situaci vědy a výzkumu lze demonstrovat i na počtu přihlášek vynálezů a udělených patentů. V roce 2004 bylo v Plzeňském kraji podáno celkem 23 přihlášek, v Jihočeském pouze 11. V obou případech se jedná o podprůměrné číslo, méně podaných přihlášek než v Jihočeském kraji je pouze v kraji Karlovarském. Pozice v mezikrajovém srovnání není lepší ani v počtu udělených patentů. Plzeňský kraj s počtem 13 a Jihočeský s počtem 8 udělených patentů je na 8., resp. 12. místě v mezikrajovém srovnání. Činnost Akademie věd ČR v Jihočeském kraji jako jediné významné instituce základního výzkumu v NUTS II Jihozápad dosud nepřináší vyšší výstupy v oblasti aplikovaného výzkumu. Zvyšuje se podíl vývojových aktivit velkých podniků zpracovatelského průmyslu, a to i díky veřejné podpoře těchto aktivit na národní úrovni.

Důležitým prvkem v podpoře infrastruktury vědy a výzkumu (mimo vědeckovýzkumné instituce jako univerzity či Akademie věd ČR) jsou vědeckotechnické parky. Oblast vědeckotechnických parků je v Jihočeském kraji oficiálně zastoupena třemi institucemi, v Plzeňském kraji dvěma. Technická infrastruktura pro podporu VaV je v obou regionech doposud silně poddimenzovaná.

PPřříímméé zzaahhrraanniiččnníí iinnvveessttiiccee ((FFDDII))

Podle místa realizace zahraničních investic (ukazatel koresponduje s hodnotou THFK) se region NUTS II Jihozápad podílí na celkových investicích 11,1 %, když zhruba 40 % celkových objemů příchozích investic (dle sídla podniků) je umisťováno na území Prahy a v NUTS II Střední Čechy.

Plzeňský kraj s hodnotou FDI zhruba 49 790 mil. Kč je na 6., Jihočeský kraj s hodnotou 32 965 mil. Kč na 8. místě v mezikrajovém srovnání. Co do objemu investic na obyvatele se Plzeňský kraj umisťuje za Prahou, Středočeským krajem na 3. místě. Jihočeský kraj je až na 10. místě. Ohledně investic na obyvatele lze řadit území města Plzně za Prahu. Většina přímých investic, zejména do zpracovatelského průmyslu, směřuje do aglomerací

32

největších měst. Více než šedesátiprocentní podíl z celkových zahraničních investic v rámci Jihočeského kraje je alokován do okresu České Budějovice, do města Plzně je koncentrováno cca 70 % investic směřovaných do území Plzeňského kraje.

Z hlediska podmínek pro rozvoj přímých průmyslových investic je rozhodující dopravní napojení a dostupnost pracovní síly. S tím souvisí největší zájem o realizaci investic v zázemí velkých měst a podél významných dopravních cest, především dálnic. Příkladem v tomto ohledu mohou být průmyslové zóny v Plzni a Písku, které patří mezi nejatraktivnější lokality v rámci celé ČR.

Disponibilních rozvojových ploch vymezených územně plánovací dokumentací je relativní dostatek, avšak jejich nedostatečná vybavenost technickou infrastrukturou a dopravním napojením je zásadním limitem jejich využití. Schopnost regionu z vnitřních zdrojů saturovat nároky případných rozsáhlejších investic náročných na pracovních sílu limituje nízká míra nezaměstnanosti.

SShhrrnnuuttíí

Nadprůměrná ekonomická úroveň regionu ve srovnání s ostatními regiony ČR zejména díky významu regionálních center Plzně a Českých Budějovic

Nízká míra nezaměstnanosti ve větší části území

Vysoká míra ekonomické aktivity

Vysoké tempo tvorby fixního kapitálu

Nedostatek výzkumných kapacit a jejich minimální napojení na rozvoj inovačního podnikání

Omezená disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu

Vysoký podíl hrubé přidané hodnoty zaměstnanosti v zemědělství

Vyšší podíl dojížďky do zaměstnání mimo místo bydliště v mezikrajovém srovnání

Nedostatek připravených rozvojových ploch

2.2.6 Rozvoj lidských zdrojů


Tabulka 6 – Rozvoj lidských zdrojů – klíčové ukazatele

Ukazatel, 2004 NUTSII Jihozápad

ČR EU 27

Naděje dožití (střední délka života 2004) muži / ženy

72,99/ 79,12 72,60 /79,0 75,60 /81,70

(EU 25)


VVzzdděělláávváánníí

Vzdělanostní úroveň regionu NUTS II Jihozápad je nižší, než je průměr v EU (EU 15), a to zejména v oblasti terciárního vzdělávání, kde pouze 13 % obyvatel ve věku od 15 – 64 let dosáhlo vyššího odborného či vysokoškolského vzdělání. Průměr EU 15 činí cca 22 %. Vzdělanost obyvatel má však pozvolna rostoucí tendenci, jak dokládá tabulka č. 53 (příloha č. 1) Vývoj vzdělanosti obyvatel NUTS II Jihozápad. Tato tabulka dále dokládá mírně nadprůměrnou vzdělanostní úroveň v kontextu ČR (mimo hl. města Prahy).

Síť předškolních a školských zařízení v regionu NUTS II Jihozápad tvořilo k 31. prosinci 2005 dle informací KÚ JčK a KÚ PK 554 mateřských škol, 446 základních škol,

33

38 gymnázií, 92 středních odborných škol, 66 středních odborných učilišť a 20 vyšších odborných škol všech zřizovatelů.

V souvislosti s demografickým vývojem v regionu NUTS II Jihozápad významně klesá počet dětí (o cca 30 % do roku 2013), což vede k nutnosti optimalizovat a redukovat stávající vzdělávací soustavu na území obou krajů, a to především na úrovni základního a středního školství. Optimalizace základních a středních škol je však na počátku.

Stále aktuálním problémem regionu je nedostatečná komunikace mezi zástupci středních a vyšších odborných škol a zástupci zaměstnavatelů. Z pohledu potřeb trhu práce je nutné upravit oborové zaměření škol v obou krajích a přizpůsobit systém vzdělávání dovednostem, které trh práce vyžaduje.

Vyšší odborné školy se v průběhu posledních let staly významnou součástí vzdělávacího systému na území regionu NUTS II Jihozápad. Některé z vyšších odborných škol aspirují na zavedení statutu vysoké školy.

Investice do objektů základních, středních i vyšších odborných škol a školských zařízení, včetně doprovodné infrastruktury byly v minulých letech značně poddimenzovány zejména vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů na místní i krajské úrovni. Na druhé straně v řadě oblastí došlo ke zpřísnění právních norem, které vyvolaly další nutnost selektivních investic do škol a školských zařízení. Došlo tak k zanedbání stavebně technického stavu vlastních budov a rovněž vybavení škol pro výuku odpovídající aktuálně dostupným moderním vzdělávacím metodám a technologiím.

Centry vysokoškolského vzdělávání jsou v regionu NUTS II Jihozápad Plzeň a České Budějovice. České Budějovice jsou sídlem Jihočeské univerzity, která je v současné době tvořena 9 fakultami a ústavy, a to Biologickou fakultou, Zemědělskou fakultou, Pedagogickou fakultou, Zdravotně sociální fakultou, Teologickou fakultou, nově založenou Filozofickou fakultou, Historickým ústavem, Ústavem fyzikální biologie se sídlem v Nových Hradech a Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým ve Vodňanech. V Jindřichově Hradci sídlí Fakulta managementu pražské VŠE. V kraji působí i soukromé vysoké školy. Jsou to českobudějovická Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., zajišťující vzdělání budoucích pracovníků ve veřejné a státní sféře, a dále Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku. V Plzni sídlí Západočeská univerzita se svými 7 fakultami - Fakultou strojní, Fakultou elektrotechnickou, Fakultou pedagogickou, Fakultou aplikovaných věd, Fakultou právnickou, Fakultou ekonomickou a Fakultou filozofickou. V Plzni má dále sídlo Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a soukromá Vysoká škola v Plzni, o.p.s., zajišťující bakalářské studium zdravotnických oborů. V Klatovech je pobočka ČZU Praha.

Region NUTS II Jihozápad se potýká s absencí některých vysokoškolských oborů. Na území Jihočeského kraje se situace částečně zlepšila v roce 2006, kdy vznikla nová Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE), v Plzeňském kraji stále chybějí vysoké školy s chemickými a stavebními obory. V Jihočeském kraji je nedostatečnost technického vysokoškolského vzdělání řešena rovněž elokovanými pracovišti strojních fakult v regionu - Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni a Fakulty strojní ČVUT v Praze. V obou případech jsou však v jižních Čechách pouze první ročníky a ostatní část studia musejí studenti absolvovat v Plzni a v Praze.

Podíl populace, který je zapojen do terciárního vzdělávání, je v regionu NUTS II Jihozápad ve srovnání s EU velmi nízký. Obdobně nepříznivá situace je i ohledně účasti populace na dalším (dříve celoživotním) vzdělávání, která je zhruba třikrát nižší, než je průměr v EU 15. Je potřeba vytvořit ucelený systém dalšího vzdělávání a odpovídající regionální infrastrukturu poskytující další a specializované kvalifikace dospělým občanům s praxí, zlepšit přístup k informacím, orientaci v nabídce a kvalitu služeb dalšího vzdělávání, podpořit rozvoj výzkumu a vývoje, metodologii vzdělávání dospělých včetně vybudování

34

institucionální kapacity a zvýšit odbornou a pedagogickou způsobilost lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího vzdělávání.

V souvislosti s přílivem finančních prostředků ze strukturálních fondů do systému dalšího vzdělávání se však nabídka v této oblasti zlepšuje. V regionu NUTS II Jihozápad působí řada regionálních a celostátních vzdělávacích firem včetně škol, v Plzeňském kraji navíc existuje Ústav celoživotního vzdělávání při ZČU v Plzni. Jsou zaznamenány zvyšující se snahy o vybudování školicích středisek a růst významu vnitropodnikového vzdělávání v obou krajích.

SSoocciiáállnníí sslluužžbbyy aa zzddrraavvoottnniiccttvvíí

V souvislosti se stárnutím obyvatelstva jsou v regionu NUTS II Jihozápad očekávány nezbytné změny struktury sociálních a zdravotních potřeb obyvatel. Při stanovování optimální struktury sociálních služeb a zdravotnictví je nezbytně nutné zohlednit fakt, že postupně dochází k poklesu věkové skupiny 15 – 44 let a k nárůstu zastoupení obyvatel ve věkové skupině 45 – 64 let a 65 a více let. V plánování sociálních služeb a zdravotnictví je nutné rovněž zohlednit stárnutí silných poválečných ročníků, které se blíží k důchodovému věku. S nárůstem počtu starších obyvatel bude nutné do systému sociální i zdravotní péče ve vysoké míře zahrnout alternativní formy poskytování služeb – tzn. rozšiřování nabídky terénních služeb sociální péče, které umožní jejich uživatelům (starým či zdravotně postiženým občanům) zůstat v jejich domácím, přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb – např. pečovatelská služba a služby osobní asistence.

V regionu NUTS II Jihozápad poskytují zdravotní péči zdravotnická zařízení státní i nestátní, vč. obecních a církevních zařízení či zařízení provozovaných dalšími právnickými nebo fyzickými osobami. Ve zdravotnictví zabezpečuje lůžkovou péči v regionu NUTS II Jihozápad v první řadě 21 nemocnic se 7 379 lůžky (údaje za všechny rezorty).

V Jihočeském kraji je zdravotní péče koncentrována především v 7 nemocnicích ve vlastnictví kraje, v 1 soukromé nemocnici a dále ve 4 odborných léčebných ústavech a 6 léčebnách pro dlouhodobě nemocné. V oblasti neodkladné přednemocniční péče došlo v Jihočeském kraji od 1. července 2005 ke sjednocení jednotlivých organizací záchranné služby. Tento stav je považován za optimální.

V Plzeňském kraji je celkem 12 nemocnic akutní a následné péče a dále 6 specializovaných lůžkových zdravotnických zařízení (odborné léčebné ústavy, hospic, dětské domovy zřizovaná jako zdravotnická zařízení a lázně. Nemocnice akutní péče jsou ve všech okresech kraje vyjma okresu Plzeň – sever a Tachov. Roste potřeba modernizace a zlepšování vybavenosti nemocnic zdravotnickou technikou a investice do infrastruktury. Nová nemocnice byla vybudována v Domažlicích. Vzhledem ke struktuře osídlení Plzeňského kraje je velmi náročné zajištění dostupnosti neodkladné přednemocniční péče a též roste potřeba její modernizace a vybavenosti.

Zdravotní stav obyvatel regionu NUTS II Jihozápad vykazuje dlouhodobě některé negativní trendy zejména ve výskytu nádorových onemocnění. Tento vývoj dostatečně nereflektují programy prevence. Pracovní neschopnost v regionu NUTS II Jihozápad se pohybuje kolem průměru ČR a průměrné procento pracovní neschopnosti od roku 2000 vykazuje rostoucí trend.

Síť zařízení pobytových a dalších sociálních služeb je v rámci regionu NUTS II Jihozápad nerovnoměrná a jsou značné disproporce mezi jednotlivými okresy či městy a obcemi, a to jak co do množství, tak co do typu jednotlivých zařízení.

Z důvodu zásadních legislativních změn a systému v sociální oblasti lze očekávat změny ve struktuře poskytovatelů sociálních služeb i poptávce po sociálních službách.

V budoucnu by v regionu měl být kladen důraz na rozvoj terénních sociálních služeb s cílem zlepšení jejich dostupnosti, kvality a efektivity. Jedná se především o pečovatelskou službu

35

prováděnou v domácnostech klientů, denní střediska sociální péče apod. Snahou je, aby občan mohl za pomoci široké nabídky různých sociálních služeb zůstat co nejdéle ve svém domácím prostředí. Při rozvoji sociálních služeb jsou v regionu NUTS II Jihozápad uplatňovány metody komunitního plánování, z něhož plyne potřeba modernizace a investic do zařízení sociálních služeb.

VVoollnnýý ččaass

Region NUTS II Jihozápad disponuje relativně velkým množstvím kulturních a sportovních zařízení, jejichž technický stav a vybavenost je ovšem v řadě případů nevyhovující. V roce 2004 bylo v regionu NUTS II Jihozápad 87 kin a multikin, 1 190 veřejných knihoven vč. poboček, 161 galerií, 28 divadel, 36 přírodních amfiteátrů, 234 koupališť (z toho 27 krytých bazénů), 1 368 hřišť, 637 tělocvičen a 162 stadionů (včetně zimních stadionů). Území regionu je však z hlediska rozmístění sportovních zařízení vybaveno nedostatečně.

SShhrrnnuuttíí

Nadprůměrná vzdělanostní úroveň regionu v kontextu ČR

Sídla dvou univerzit, soukromých vysokých škol; sídla a pracoviště dalších fakult univerzit a vysokých škol

Síť zdravotnických zařízení a rozsah poskytovaných služeb ve zdravotnictví

Zlepšení hospodaření zdravotnických zařízení ve vlastnictví krajských samospráv

Nízká účast na celoživotním vzdělávání

Zájem o studijní obory neodpovídající potřebám trhu práce

Zastaralé technické vybavení zdravotnických zařízení pro poskytování zdravotní péče

Strukturální problémy vzdělávacího systému základních a středních škol

Technická vybavenost škol neodpovídá moderním formám výuky

Nevyhovující struktura a kapacita služeb sociálních zařízení

Potřebná modernizace a zlepšování vybavenosti lůžkových zdravotnických zařízení a zařízení pobytových sociálních služeb včetně investic do infrastruktury

22..33 SSWWOOTT aannaallýýzzaa RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Následující SWOT analýza regionu vychází ze zjištění situační analýzy regionu. Základní teze zde obsažené jsou již selektivně zaměřeny na oblasti, které v rámci NRP spadají do kompetencí regionálních operačních programů.

SWOT analýza je hierarchicky uspořádána do dvou úrovní, tj. teze obsažené v souhrnné analýze mají vyšší váhu než teze obsažené pouze v jednotlivých tematicky zaměřených dílčích analýzách. Významnější teze obsažené i v souhrnné SWOT analýze jsou v dílčích analýzách tučně zvýrazněny.

Dílčí SWOT analýzy odpovídají již rozdělení návrhové části do jednotlivých priorit. SWOT analýza - územní a ekonomický rozvoj a SWOT analýza - lidské zdroje a vzdělávání odpovídají společně svým tematickým zaměřením prioritě 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí.

36

2.3.1 Souhrnná SWOT analýza regionu

Silné stránky


Strategická a atraktivní poloha regionu na spojení východ-západ a sever-jih (2 multimodální koridory)



Pozitivní vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu a přímých zahraničních investic







Slabé stránky


Postupné zhoršování technického stavu dopravní infrastruktury

Chybějící obchvaty sídel, vč. krajských měst








Špatný stav objektů a zastaralé technické vybavení zdravotnických zařízení pro poskytování zdravotní péče



Příležitosti

Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 v Jihočeském kraji s napojením do Horních Rakous

Optimalizace sítě silnic II. a III. třídy

Rozvoj jiných druhů dopravy než silniční

Vnik národní sítě Výzkumných center na úrovni regionů jako základu pro další rozvoj inovací v regionu včetně hmotné infrastruktury (vědeckotechnických parků a inovačních center)

Využití zanedbaných objektů a ploch (brownfields)

Optimalizace vzdělávací soustavy

Rozvoj nových forem výuky

Propojení atraktivit regionu do turisticky

Ohrožení

Pomalá výstavba (resp. příprava) III. a IV. tranzitního železničního koridoru včetně prodloužení o úsek České Budějovice – státní hranice (- Linz)

Další zhoršení dostupnosti center z venkovského prostoru (práce, služby)

Nepříznivý vývoj věkové skladby obyvatel

Odchod významných zaměstnavatelů

Možná ztráta komparativních výhod nižších výrobních nákladů

Pokles kapacity a zhoršení struktury sociálních a zdravotních služeb

Další zhoršení technického stavu školské, sociální a zdravotní infrastruktury

Nesoulad mezi zájmy ochrany přírody a

37

zajímavé nabídky v širším územním a přeshraničním kontextu

Posílení významu zimní sezony na celkovém rozvoji cestovního ruchu v regionu

Vyšší využívání informačních a komunikačních technologií cestovního ruchu

rozvojovými záměry

Omezená konkurenceschopnost služeb v cestovním ruchu při neřešení modernizace infrastruktury a zvyšování kvality lidských zdrojů

Nedokončení klíčových legislativních norem pro rozvoj cestovního ruchu (standardizace, rozdělení kompetencí, zvýšení příjmu obcí z CR)

38

KAPITOLA 3 – POPIS ZVOLENÉ STRATEGIE

33..11 ÚÚzzeemmnníí rroozzvvoojj rreeggiioonnuu NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Region NUTS II Jihozápad je charakterem svého území velmi rozmanitý. Existují zde nadregionálně významná krajská centra představující póly dalšího růstu a zvyšování konkurenceschopnosti regionu, na druhou stranu se region vyznačuje i rozsáhlými periferními oblastmi s výrazně zhoršenou dopravní dostupností i dostupností pracovních příležitostí a služeb. Dopravní dostupnost území regionu je nerovnoměrná s ohledem na stav výstavby nadregionální dopravní infrastruktury. Odvozená silniční a železniční síť je rozsahem dostačující, ale její technické parametry a kvalita představují zásadní bariéru rozvoje regionu.

Region se vyznačuje některými silnými stránkami, které lze chápat jako konkurenční výhody. Ty by měly být posilovány. Strategická a atraktivní poloha regionu na křižovatce dopravních a urbánních os východ – západ a sever – jih, kvalitní životní prostředí, významem nadregionální potenciál cestovního ruchu, stávající ekonomická výkonnost a nízké zatížení strukturálními problémy z minulosti dávají regionu předpoklad dlouhodobého růstu kvality života jeho obyvatel v případě odstranění zásadních nedostatků, které naopak dalšímu rozvoji brání.

Mezi zásadní překážky zvyšování atraktivity a konkurenceschopnosti patří již zmiňované nedostatečné dopravní napojení regionu či špatná dopravní dostupnost uvnitř regionu mezi regionálními centry a dále jejich spádovými venkovskými oblastmi. Další překážkou je historicky podmíněná špatná úroveň infrastrukturní vybavenosti sídel a jejich atraktivity dále posílená zásadními změnami ve struktuře ekonomické základny v minulých letech. S ohledem na změny ekonomické došlo i k zásadním změnám v nárocích na funkčnost většiny území měst a obcí. Region se potýká s procesem vysidlování periferních oblastí a zároveň dochází k výrazné suburbanizaci v nejbližších spádových územích regionálních center. Na území regionu existují urbánní zóny, ve kterých došlo k významnému posílení ekonomického potenciálu, rovněž však existují území, jejichž technický stav a ekonomický potenciál významně oslabil a jejich další neřízený vývoj představuje pro region vážné riziko.

Na území regionu se nacházejí vědecké a výzkumné kapacity, které dávají zárodek příští excelence regionu ve vybraných odvětvích, ale celková úroveň vědy a výzkumu je podprůměrná. Struktura zaměstnanosti jasně dokladuje nižší úroveň a význam služeb a předznamenává další změny ve struktuře ekonomické základny regionu. Současná v mnohém nevyhovující kvalifikační struktura pracovní síly znamená výzvu pro zkvalitnění vzdělávacího procesu.

Přes podstatný primární potenciál cestovního ruchu regionu, toto odvětví dosud neprošlo zásadní transformací. Kvalita poskytovaných služeb je oslabována malou rozvinutostí destinačních managementů, nekoordinovaností a roztříštěností nabídky cestovního ruchu. Rozvoji tohoto odvětví často brání velmi špatná infrastrukturní vybavenost, stav kulturně-historických památek. Slabou stránkou je sezónnost cestovního ruchu s významnou převahou letních měsíců.

Základním rozvojovým dokumentem na úrovni kraje, kterým je naplňována strategie rozvoje je program rozvoje kraje. Oba kraje nacházejí v rámci svých programů rozvoje shodu v následujících základních tématech, která jsou dále vodítkem pro zaměření ROP NUTS II Jihozápad:

Územní rozvoj

Doprava

Ekonomika, cestovní ruch

39

Lidské zdroje

Životní prostředí

3.1.1 Kontext ROP NUTS II Jihozápad

Globální cíl regionálních operačních programů se obecně zaměřuje na urychlení rozvoje regionů ČR, na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a na posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu.

S ohledem na výše popsanou situaci v regionu a možné synergie s dalšími operačními programy byla formulována stěžejní témata podpory v rámci ROP NUTS II Jihozápad, která jsou v rámci strategie dále specifikována v podobě prioritních os a dílčích oblastí podpory.

Globální cíl i jednotlivé prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad směřují k podpoře širší škály aktivit především pro zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu Jihozápad. Tematické operační programy jsou zvažovány jako rovnocenné nástroje rozvoje regionu, které řeší v koordinaci s ROP NUTS II Jihozápad slabé stránky regionu.

3.1.2 Kontext koordinace s tematickými operačními programy

ROP NUTS II Jihozápad jakožto jeden z regionálních operačních programů se zaměřuje na regionální intervence ve vybraných oblastech v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem a v neposlední řadě v souladu se závěry sociálně ekonomické analýzy území regionu. Strategie ROP NUTS II Jihozápad předpokládá zásadní synergii s dalšími operačními programy

DDoopprraavvaa::

Oblast dopravy je v rámci NSRR řešena v OP D a ROPech. OP D se zaměřuje převážně na dopravní problematiku sítě TEN-T, což s ohledem na špatnou dostupnost regionu komplementárně posiluje úsilí ROP NUTS II Jihozápad zaměřené na rozvoj regionální a místní dopravní sítě a zlepšení dopravní obslužnosti.

ÚÚzzeemmnníí rroozzvvoojj aa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí::

Integrovaný operační program (dále jen IOP) v rámci problematiky rozvoje sídel přispívá k revitalizaci problémových sídlišť a ke zlepšení stavu v oblasti územního plánování a krizového řízení, na což ROP NUTS II Jihozápad bezprostředně navazuje zlepšením celkové atraktivity měst a obcí a stejně tak občanské vybavenosti. IOP se s ROP NUTS II Jihozápad potkává rovněž v oblasti sociální a zdravotnické infrastruktury, s tím, že IOP tuto problematiku na rozdíl od ROP řeší na národní úrovni.

Obdobně Program rozvoje venkova (dále jen PRV) komplementárně k ROP NUTS II Jihozápad se zaměřuje na obnovu a rozvoj venkovských sídel do 500 obyvatel.

Operační program Životního prostředí (dále jen OP ŽP) je zacílen na podporu aktivit pro zlepšování životního prostředí a rovněž výstavbu vodohospodářské infrastruktury obcí a protipovodňovou ochranu. Tím je zajištěna komplementarita k ROP NUTS II Jihozápad, který vodohospodářskou infrastrukturu a ochranu životního prostředí neřeší.

EEkkoonnoommiikkaa::

Zřejmou urbánní dimenzi má Operační program Výzkum a vývoj pro inovaci (dále jen OP VaVpI), který je v oblasti rozvoje inovačního potenciálu ve městech komplementární s ROPy. K rozvoji podnikání a podpůrných podnikatelských služeb ve městech bude přispívat Operační program Podnikání a inovace (dále jen OP PI). Tyto dva programy představují pro region NUTS II Jihozápad příležitost rozvoje v oblastech nutného zvýšení intenzity inovačních procesů, posílení spolupráce vědeckovýzkumných a vzdělávacích kapacit s podnikatelskou sférou a v oblasti celkového zkvalitnění struktury ekonomické základny

40

regionu. ROP NUTS II Jihozápad vytváří komplementárně nástroje na celkové oživení městských center jako pólů rozvoje a konkurenceschopnosti.

LLiiddsskkéé zzddrroojjee::

Operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OP LZZ) a Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OP VK) znamenají příležitost k rozvoji a zkvalitnění potenciálu lidských zdrojů, což je jednou ze základních priorit rozvoje regionu s ohledem na stávající nesoulad v kvalifikační struktuře s potřebami práce a s ohledem na pokračující transformaci ekonomické základny regionu. Regionální operační program v souladu s těmito tematickými nástroji pomáhá podporou investičních aktivit zlepšit podmínky základního, středního a vyššího odborného školství s cílem zkvalitnění výuky a zlepšení uplatnitelnosti absolventů na tru práce.

CCeessttoovvnníí rruucchh::

Rovněž koordinace intervencí s důrazem na synergické efekty v oblasti cestovního ruchu je nutná, přestože existuje jasná společná hranice kompetencí programů. IOP se zaměřuje na úkoly národní podpory cestovního ruchu a zachování kulturních památek (přesně definované památky UNESCO) s cílem jejich obnovy ve vztahu ke kulturnímu dědictví státu. ROP NUTS II Jihozápad se zaměřuje na podporu a rozvoj cestovního ruchu na úrovni regionu a podpora kulturních památek úzce souvisí s podporou cestovního ruchu.

Tabulka 7 – Kontext územního rozvoje regionu NUTS II Jihozápad

Tematická oblast

Přispění OP Přispění ROP NUTS II Jihozápad

Další nástroje rozvoje

Dopravní dostupnost regionu (TEN-T)

OP D (dálnice, železniční koridory)

Napojení regionálních center, odvozená dopravní infrastruktura (silnice II. a III. třídy, místní komunikace), regionální letiště

PPP – výstavba dálnice

Dostupnost území regionu veřejnou dopravou

Infrastruktura veřejné dopravy, nákup vozidel veřejné dopravy

Dotace veřejné dopravy (kraje)

Rozvoj center - pólů růstu

OP PI – podpora rozvoje podnikání a inovací

OP VaVPI – posílení výzkumných kapacit

IOP – územní plány, revitalizace sídlišť, nadregionální sociální a zdravotnická infrastruktura

Celkové oživení městských center jako pólů rozvoje a konkurenceschopnosti,

Regionální inovační strategie

Dlouhodobě udržitelný rozvoj venkovských oblastí

PRV – obnova a rozvoj obcí do 500 obyvatel, rozvoj cestovního ruchu, diverzifikace ekonomické základny, výstavba ČOV a obnovitelných zdrojů energií v obcích do 2 000 obyvatel.

OP příhraniční spolupráce – rozvoj příhraničních oblastí

Revitalizace spádových center a sídel od 500 obyvatel výše, výstavba sociální a zdravotnická infrastruktury, rozvoj cestovního ruchu, místní komunikace

Program rozvoje kraje, Program obnovy venkova

Rozvoj lidských zdrojů

OP VK, OP LZZ – projekty rozvoje lidských zdrojů (ESF)

OP VaVPI – rozvoj vysokých škol

Investice do zkvalitnění podmínek výuky základních, středních a vyšších odborných škol

Program rozvoje kraje

41

Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury


OP ŽP – vodohospodářská infrastruktura, protipovodňová ochrana, snížení energetické náročnosti, obnovitelné zdroje energií

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu, ekologizace veřejné dopravy

Program rozvoje kraje

33..22 PPrriinncciippyy ssttrraatteeggiiee RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Strategie ROP NUTS II Jihozápad (dále jen Strategie) vychází z krajských rozvojových dokumentů, navazuje na předchozí Regionální operační program 2004–2006 (později částečně realizovaný jako SROP) a na dílčí situační analýzy regionu. Reflektuje Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec 2007–2013 stejně jako Strategické obecné zásady Společenství (SOZS). V rámci zpracovávání Strategie byly aplikovány současné rozvojové modely zdůrazňující posilování konkurenceschopnosti jednotlivých aktérů i území jako takového.

Role veřejného sektoru je zaměřena na spolupráci s dalšími institucemi s cílem stimulace rozvojového potenciálu, odstraňování bariér, podpory a rozvoje progresivních a inovativních postupů a posilování sociální soudržnosti - to vše při respektování zásad udržitelného rozvoje. Strategie ROP NUTS II Jihozápad vznikala v diskuzi všech zainteresovaných aktérů, a je tedy společným konsensuálním výstupem.

Principy, které byly při formulování Strategie použity, vycházejí ze zásad uvedených v NSRR a v dokumentech EU, tj. hlavně z Politiky soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství 2007–2013 ze Strategie udržitelného rozvoje (UV ČR č. 1242/08-12-2004) a Strategie hospodářského růstu (UV ČR č. 984/ 20-07-2005):

Dále se strategie programu řídí následujícími principy:

Naplňování cílů Národního strategického referenčního rámce v rozsahu kompetence ROP NUTS II Jihozápad

Nasměrování intervencí do oblastí s vysokým růstovým potenciálem

Koncentrace na oblasti, které jsou regionům nejbližší z hlediska svěřených kompetencí (princip subsidiarity)

Diferencovaný územní přístup:

o využití rozvojového potenciálu urbanizovaných center a os tzv. pólů růstu regionu

o stabilizace venkovských oblastí komplementárně k Programu rozvoje venkova

Zohlednění zkušeností regionu získaných v rámci realizace Společného regionálního operačního programu 2004-2006

3.2.1 Východiska strategie ROP NUTS II Jihozápad

Strategie ROP NUTS II Jihozápad vychází z obecných principů uvedených v předchozí kapitole platných pro zpracování ROP NUTS II Jihozápad a stejně tak vychází ze specifických potřeb regionu.

Hlavní specifické rysy regionu NUTS II Jihozápad vyvozené v rámci situační a SWOT analýzy, ze kterých ROP NUTS II Jihozápad vychází, v kontextu NSRR určují faktické zaměření ROP NUTS II Jihozápad.

42

AA.. PPaarraammeettrryy rreeggiioonnuu ss iiddeennttiiffiikkoovvaannýýmm vvyyssookkýýmm rrůůssttoovvýýmm ppootteenncciiáálleemm::

atraktivní poloha regionu na hranicích s původními členskými zeměmi EU

vysoká kvalita životního prostředí

nižší míra strukturálních problémů ekonomiky regionu a nadprůměrná ekonomická úroveň regionu ve srovnání s ostatními regiony ČR

nadprůměrná vzdělanostní úroveň regionu v kontextu ČR a přítomnost významných institucí terciárního vzdělávání (sídla dvou univerzit, soukromých vysokých škol; sídla a pracoviště dalších fakult univerzit a vysokých škol)

přítomnost nadregionálních urbanizovaných center - pólů růstu

významný primární potenciál rozvoje cestovního ruchu

Nástroje využití růstového potenciálu regionu:

1. Plná integrace regionu v rámci širších dopravních a ekonomických vazeb EU

V kontextu ROP NUTS II Jihozápad:

Modernizace regionální silniční sítě v přímé vazbě na nadregionální dopravní síť

Posilování konkurenceschopnosti a významu dalších druhů dopravy

2. Posílení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím zlepšení sídleních funkcí a infrastrukturní vybavenosti urbanizovaných center a os jako pólů růstu regionu


Rozvoj městské a příměstské veřejné dopravy

Integrovaný rozvoj urbanizovaných center a os vyššího řádu (50 000 a více obyvatel) prostřednictvím výrazného zlepšení sídelních funkcí, infrastrukturní vybavenosti a atraktivity

3. Zvýšení konkurenceschopnosti nabídky cestovného ruchu s důrazem na posilování ekonomického významu cestovního ruchu

BB.. ZZáássaaddnníí bbaarriiéérryy rrůůssttuu rreeggiioonnuu::

rozsáhlé periferní oblasti se zhoršenými životními podmínkami obyvatel a zhoršenou dostupností pracovních příležitostí a služeb

nedostatečná regionální a místní dopravní infrastruktura a infrastruktura veřejné dopravy

nevyhovující infrastruktura a vybavenost pro počáteční vzdělávání

nedostatky v kvalitě a dostupnosti sociálních služeb a zdravotní péče

nízká konkurenceschopnost nabídky cestovního ruchu

NNáássttrroojjee ooddssttrraanněěnníí zzáássaaddnníícchh bbaarriiéérr rrůůssttuu rreeggiioonnuu::

1. Zlepšení dopravní dostupnosti periferních oblastí regionu


Modernizace regionální silniční sítě vedoucí k posílení vnitřních dopravní vazeb

Rozvoj místních komunikací

Rozvoj regionální veřejné dopravy

43

2. Zvýšení kvality života obyvatel a stabilizace venkovských oblastí regionu


Zlepšení infrastrukturní vybavenosti, sídelních funkcí a atraktivity spádových center střední úrovně (5 000 – 49 999 obyvatel)

Zlepšení infrastrukturní vybavenosti sídel nižšího řádu (500 – 4 999 obyvatel)

Zlepšení kvality a dostupnosti veřejných služeb – vzdělávání, sociální a zdravotní péče

3. Zvýšení konkurenceschopnosti nabídky cestovního ruchu s důrazem na diverzifikaci ekonomické základny regionu.

3.2.2 Globální cíl

Na základě shrnutí hlavních poznatků z dostupných externích zdrojů a vlastní situační analýzy regionu byl formulován globální cíl Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad pro období 2007-2013:

Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel.

Zvýšení konkurenceschopnosti regionu je podmíněno především růstem konkurenceschopnosti stávajících podnikatelských subjektů a vhodnými podmínkami pro příliv dalších investic, což souvisí s moderní a diverzifikovanou strukturou ekonomiky a rozvojem základního a aplikovaného výzkumu včetně inovací. Tyto oblasti jsou především v kompetenci státu, a jsou tedy obsahem tematických operačních programů (OP PI a OP VaVpI).

Regionální a místní správa přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti s ohledem na princip subsidiarity zejména:

zlepšováním dopravní dostupnosti s vazbou na nadřazenou dopravní infrastrukturu

zlepšováním infrastrukturní vybavenosti center

zvyšováním konkurenceschopnosti pracovní síly tj. rozvojem vzdělávací soustavy a další sociální infrastruktury

celkovým zvyšováním atraktivity území

Pro zvyšování atraktivity regionu a zlepšování kvality života jeho obyvatel je nutné rozvíjet také estetickou hodnotu sídel a krajiny, zvyšovat ekologickou stabilitu a biologickou rozmanitost krajiny.

Uplatnění principu územní soudržnosti v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad, který má převážně venkovský charakter, vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost diferencovanému přístupu s ohledem na charakter dotčeného území.

11.. CCeennttrraa ss vvyyssookkýýmm rrůůssttoovvýýmm ppootteenncciiáálleemm

Při směřování intervencí do oblastí, resp. center s vysokým růstovým potenciálem (centra s více než 50 000 obyvateli) je nutné respektovat omezený počet velkých center, která splňují požadavky kladené na póly rozvoje v celostátním nebo dokonce v evropském měřítku. Funkci rozvojových pólů mohou plnit pouze centra, která mají předpoklady zapojit se do širších vazeb uvnitř regionu a vytvářet vnější ekonomické vztahy mimo region (rozvojové osy viz příloha č. 1, obrázek č. 8 a 9). Vazby center na rozvojových osách vytvářejí synergické efekty, které do jisté míry eliminují horší rozvojové podmínky ostatních sídel.

44

V rozvojových centrech a oblastech s vysokým růstovým potenciálem je potřeba přímo i nepřímo posilovat:

podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou (inovace, klastry, primární výzkum)

rozvoj vyšších služeb (služby veřejné správy, střední a vyšší vzdělávání, zdravotnictví apod.)

vzájemnou dostupnost těchto center a jejich napojení na nadřazenou infrastrukturu v návaznosti na předpokládaný rozvoj nadregionálních dopravních sítí

22.. CCeennttrraa ssttřřeeddnníí úúrroovvnněě

Stabilizační funkce center střední úrovně (5 000 – 49 999 obyvatel) spočívá především v plnění významné pracovní a obslužné funkce (nabídka pracovních míst a nabídka služeb) i pro okolní venkovská území. K tomu je nutné v těchto spádových centrech zajistit:

rozvoj místního podnikatelského prostředí a lokalizaci investic

rozvoj služeb (např. školství, sociální a zdravotní služby, komerční služby)

dobrou dostupnost nadregionálních center a okolních venkovských obcí

Vztahy mezi venkovskými obcemi a spádovými centry nejsou pouze dopravní. Patří sem i různé typy ekonomických vazeb (dojížďka za prací, dojížďka za službami, za vzděláním a kulturou apod.).

Relativně velký počet menších měst a obcí leží na rozvojových osách a jejich přímá vazba na póly růstu posiluje jejich význam nad úroveň pouhé stabilizace spádového území (viz příloha č. 1, obrázek č. 8). Tato centra střední úrovně posilují celkový růstový potenciál regionu.

3. VVeennkkoovvsskkéé oobbllaassttii (500 – 4 999 obyvatel)

Pro stabilizaci venkovských oblastí je nutné zajistit:

funkční vazby center a venkovských oblastí včetně samotné dopravní dostupnosti

základní sídelní (obslužné) funkce venkovských spádových obcí komplementárně k Programu rozvoje venkova

aktivizaci potenciálu cestovního ruchu

Zvláštní význam pro rozvoj i stabilizaci regionu má cestovní ruch, jehož rozvoj vyžaduje posilování oboustranných vazeb mezi venkovem a centry všech úrovní v širším územním kontextu.

Výsledkem rozvoje hlavních funkcí center osídlení na všech velikostních úrovních a zlepšení jejich dostupnosti bude komplementárně s intervencemi dalších operačních programů nadprůměrné tempo hospodářského růstu v porovnání s EU a udržení pozice regionu NUTS II Jihozápad v rámci ČR z hlediska ekonomické výkonnosti.

Indikátor globálního cíle

Indikátor Jednotka Zdroj Úroveň indikátoru

Regionální HDP na obyvatele ,EU 25 = 100 (552 002)

Počet procent

ČSÚ, Eurostat Dopad

45

Indikátory kontextu


Čistý disponibilní důchod na obyv v b.c. ( střední stav) (552 100)

Kč ČSÚ Kontext

Počet obyvatel celkem (531 000) Počet ČSÚ Kontext

Roční přírůstek stěhováním – migrační saldo (531 100)

Počet ČSÚ Kontext

Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže (520 101)

Počet ÚRR Kontext

Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy (520 102)

Počet ÚRR Kontext

Měrné emise z mobilních zdrojů (REZZO 4)1

a) tuhé částice (211 000)

b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)

tis. tun / rok na km

2

ČHMÚ Kontext

Měrné emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3)


b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)


2

ČHMÚ Kontext

3.2.3 Specifické cíle a prioritní osy programu

Na základě strategie pro dosažení globálního cíle a s ohledem na princip komplementarity s ostatními operačními programy a Programem rozvoje venkova byly definovány následující specifické cíle a jim odpovídající prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad:

a) Zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu – prioritní osa 1 Dostupnost center.

b) Aktivizovat rozvojový potenciál nadregionálních a regionálních center a stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídleních funkcí měst a obcí – prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí.

c) Zlepšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam udržitelného cestovního ruchu – prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu.

d) Zajistit efektivní čerpání prostředků ROP NUTS II Jihozápad a podpořit absorpční schopnost regionu – prioritní osa 4 Technická pomoc.

1 REZZO 4 - zahrnuje pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména

silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako mobilní zdroje znečišťování.

46

Pro zachování jasného směru a pro udržení strategického charakteru strukturálních investic je tedy ROP NUTS II Jihozápad koncentrován do 4 prioritních os. Tento postup by měl vést k integraci projektů, a lépe tak naplňovat globální cíl rozvoje regionu se zajištěním maximálního efektu čerpaných prostředků. Intervence specifických cílů budou prováděny v souladu s národními a komunitárními zákony (včetně veřejných zakázek a pravidel soutěže) a takovým způsobem, aby bylo zajištěno správné a efektivní využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby u relevantních oblastí bylo zabráněno dosahování nepřiměřeného zisku.

Indikátory specifických cílů a prioritních os programu

Indikátor Jednotka Zdroj

Prioritní osa 1 Míra nehodovosti v regionu - počet nehod (610 121)

Počet ČSÚ

Prioritní osa 2 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (650 100)

ha ÚRR

Prioritní osa 3 Návštěvníci v regionu – počet přenocování (630 502) Počet ČSÚ

Prioritní osa 4 Počet podpořených projektů celkem (510 100) Počet projektů ÚRR

3.2.4 Obsah prioritních os

PPrriioorriittnníí oossaa 11 DDoossttuuppnnoosstt cceenntteerr

Cílem prioritní osy 1 je zlepšit dopravní dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Modernizace regionální silniční sítě

Rozvoj infrastruktury veřejné dopravy

Modernizace vozového parku veřejné dopravy

Rozvoj regionálních letišť

Rozvoj místních komunikací

V synergii zejména s OP D dojde ke zlepšení celkové dostupnosti významných stabilizačních a rozvojových center včetně center cestovního ruchu (např. Šumava) a k napojení regionální dopravní infrastruktury na nadregionální dopravní síť. Bude posilován význam hromadné dopravy prostřednictvím zvyšování její konkurenceschopnosti.

PPrriioorriittnníí oossaa 22 SSttaabbiilliizzaaccee aa rroozzvvoojj mměěsstt aa oobbccíí

Cílem prioritní osy 2 je stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídelních funkcí měst a obcí. Spadají sem zejména komplexní rozvojové projekty s výrazným pozitivními efekty na zvyšování kvality života obyvatel a zlepšování životního prostředí. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Integrované projekty rozvojových center

Rozvojové projekty spádových center

Revitalizace částí měst a obcí

47

Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství

Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

Rozvoj zdravotnické péče

V souvislosti s revitalizací částí měst a obcí dojde v rámci prioritní osy ke zlepšování celkové atraktivity rozvojových a stabilizačních center regionu a jejich obslužných sídelních funkcí v oblasti vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnické péče.

PPrriioorriittnníí oossaa 33 RRoozzvvoojj cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Cílem prioritní osy 3 je zlepšení využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu

Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

Dojde ke zlepšení využití potenciálu cestovního ruchu jako významné součásti ekonomické základny regionu, což zásadním způsobem přispěje k diverzifikaci ekonomiky především venkovských oblastí a k vyváženému rozvoji celého regionu.

PPrriioorriittnníí oossaa 44 TTeecchhnniicckkáá ppoommoocc

Cílem prioritní osy 4 je zajistit efektivní čerpání prostředků ROP NUTS II Jihozápad a podpořit absorpční schopnost regionu nejen v rámci ROP NUTS II Jihozápad, ale i v rámci dalších operačních programů. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu

Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu

3.2.5 Horizontální principy Strategie ROP NUTS II Jihozápad

Pro strukturální fondy let 2007-2013 lze z obecného nařízení a ze Strategických obecných zásad Společenství odvodit dvě základní horizontální témata. Horizontální témata mají pro strukturální fondy (rovněž Fond soudržnosti) a jejich intervence strategický a dlouhodobý význam. Jejich cílem je vnést do intervencí strukturálních fondů (dále jen SF) přidanou hodnotu a přispět tak k vyšší kvalitě projektů. Evropská unie považuje následující dvě témata za své zásadní politiky a principy a jako takové se je snaží podpořit prostřednictvím SF:

udržitelný rozvoj

rovné příležitosti

Kromě těchto základních horizontálních témat, bude v rámci ROP NUTS II Jihozápad dále kladen důraz na následující specifické horizontální téma:

rozvoj informační společnosti

Horizontální témata jsou zohledněna při vlastním výběru projektů prostřednictvím hodnotících kritérií v rámci všech priorit a oblastí podpory.

UUddrržžiitteellnnýý rroozzvvoojj

Udržitelný rozvoj jako horizontální priorita představuje takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: ekonomickým, environmentálním a sociálním. Udržitelný rozvoj tak jak je chápán v obecném nařízení (čl. 17) je zúžen pouze na dimenzi životního prostředí

48

a jeho ochrany. Uplatnění tohoto principu v nastavení priorit a oblastí podpory odpovídají následující konkrétní témata:

zamezení vysidlování venkovských oblastí regionu jako rizika trvale udržitelného rozvoje těchto území

diverzifikace ekonomické základny venkova prostřednictvím podpory trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu

zvyšování plynulosti dopravy spojené se snížením negativních vlivů dopravy na životní prostředí

podpora vývoje směrem k environmentálně šetrným formám dopravy - veřejné dopravě, cyklistice a chůzi

snižování zátěže populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti

optimalizace dopravní infrastruktury s pozitivním efektem na fragmentaci krajiny

využívání brownfields a revitalizace částí měst a obcí

povzbuzování místních orgánů k využívání kvality jejich životního prostředí jako klíčového ekonomického faktoru včetně využívání metod sociálně ekonomického plánování s širokým zapojením dotčených „nositelů zájmů“

snižování energetické náročnosti a podpora ekologicky šetrných technologií.

Princip udržitelného rozvoje je zakotven do kritérií pro výběr projektů u adekvátních oblastí podpory. Bylo provedeno SEA hodnocení ROP NUTS II Jihozápad dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Odpovídající ochrana jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví při realizaci podporovaných projektů bude zajištěna v příslušných správních řízeních (územní řízení, stavební řízení), případně v procesech hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (EIA).

RRoovvnnéé ppřříílleežžiittoossttii

Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického původu, náboženského vyznání, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Uplatnění tohoto principu v nastavení priorit a oblastí podpory odpovídají následující konkrétní témata:

Zlepšení dostupnosti dopravou

Vyvážený rozvoj regionů

Zajištění specifických potřeb osob tělesné handicapovaných, starších či rodičů s dětmi ve veřejné dopravě

Posílení soudržnosti městských komunit (restrukturalizace měst – zlepšení sídelních funkcí, posílení atraktivity sídel)

Zlepšení dostupnosti služeb a pracovních příležitostí ve venkovském prostoru

Zlepšení kvality a dostupnosti vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb s důrazem na znevýhodněné osoby

K naplňování Lisabonského procesu ROP NUTS II Jihozápad přispívá také nepřímo podporou moderních informačních technologií, které jsou pro zvyšování inovačního

49

potenciálu a celkové konkurenceschopnosti regionu zásadní. To odpovídá požadavkům NSRR na zapojení ROP NUTS II Jihozápad do Lisabonského procesu.

V rámci regionu NUTS II Jihozápad bude vzhledem k rozsáhlým venkovským oblastem zlepšení přístupu k internetu nezbytné pro zvýšení kvality života jeho obyvatel a zamezení vysidlování venkova. Rovněž pro rozvoj cestovního ruchu je plošný přístup k širokopásmovému internetu do budoucna nezbytností.

Informatizace a internetizace bude podporována v rámci všech prioritních os ROP NUTS II Jihozápad s důrazem na dopravní obslužnost a tvorbu integrovaných dopravních systémů, zvýšení dostupnosti sociálních služeb a zdravotnické péče, rozvoj produktů a služeb cestovního ruchu a kultury.

V návaznosti na koordinaci s IOP, ROP NUTS II Jihozápad nepodporuje cíleně aktivity výstavby datových sítí či tvorbu internetových aplikací veřejné správy. ROP NUTS II Jihozápad podporuje a pozitivně hodnotí využívání a rozvoj služeb informační společnosti v rámci podporovaných aktivit daných zaměřením ROP.

Indikátory horizontálních témat



Počet ÚRR Kontext


Počet ÚRR Kontext

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (650 100)

ha ÚRR Výstup

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (652 000)

ha ÚRR Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (651 100)

m2 ÚRR Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem (651 500)

m2 ÚRR Výsledek

Měrné emise z mobilních zdrojů (REZZO 4)


b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)


2

ČHMÚ Kontext



b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)


2

ČHMÚ Kontext

33..33 VVýýsslleeddkkyy SSEEAA hhooddnnoocceenníí

Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007-2013 (dále jen ROP NUTS II Jihozápad) představuje dokument strategického a programového charakteru, který bude realizován pro Cíl Konvergence dle Nařízení (ES) č. 1783/1999 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. června 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále ERDF).

50

Stanovuje priority pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 - 2013 pro uvedený region NUTS II Jihozápad tvořený Jihočeským a Plzeňským krajem.

IIddeennttiiffiikkaaččnníí úúddaajjee::

Vyhodnocení vlivů ROP NUTS II Jihozápad na životní prostřed bylo zpracováno společností EIA SERVIS s.r.o. a kolektiv.

Příslušný orgán k vydání stanoviska dle citovaného zákona je Ministerstvo životního prostředí ČR (dále MŽP) odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC.

Orgán schvalující koncepci a její posouzení vlivů na životní prostředí jsou zastupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

Plné znění SEA hodnocení ROP NUTS II Jihozápad je k dispozici na informačních stránkách regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad www.rr-jihozapad.cz.

3.3.1 Průběh posuzování

Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo MŽP předloženo dne 13. února 2006. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 21. února 2006 zveřejněním informace o oznámení koncepce na úřední desce Plzeňského kraje a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům, které ho zveřejnily na svých úředních deskách. Informace o oznámení (resp. oznámení koncepce) byla rovněž zveřejněna na úředních deskách dotčených obcí s rozšířenou působností. Průběh posouzení programu je přístupný v Informačním systému SEA na http://www.ceu.cz/EIA/SEA, kód koncepce MZP024K. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 21. března 2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Závěr Zjišťovacího řízení MŽP (č. j. 23235/ENV/06) je zveřejněn na internetových stránkách úřadu www.rr-jihozapad.cz.

V úvodní fázi procesu SEA ROP NUTS II Jihozápad byla uspořádána dvě veřejná vstupní jednání, jejichž součástí byla i prezentace SEA hodnocení ROP NUTS II Jihozápad, která je uveřejněna na stránkách www.rr-jihozapad.cz. První se konalo dne 27. února 2006 v 15.00 hod. v zasedací místnosti Plzeňského kraje v Plzni, druhé se konalo dne 1. března 2006 v 17.00 hod v zasedací místnosti Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Vypořádání veškerých vyjádření a připomínek k návrhu koncepce i k jejímu vyhodnocení jsou součástí zápisů z veřejných projednávání. Zápisy byly zveřejněny na úřední desce úřadu.

Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl MŽP předložen dne 26. října 2006 Dokumentace SEA je zveřejněna na www.rr-jihozapad.cz.

3.3.2 Popis posouzení

Posouzení vlivů koncepce ROP NUTS II Jihozápad na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Posuzování bylo prováděno kombinací přístupu „ex ante“ (souběžně se zpracováním ROP NUTS II Jihozápad) a „ex post“ (po zpracování ROP NUTS II Jihozápad). K posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu prioritních os a aktivit ROP NUTS II Jihozápad na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí.

Součástí posouzení ROP NUTS II Jihozápad bylo hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

http://www.rr-jihozapad.cz/

http://www.ceu.cz/EIA/SEA




51

3.3.3 Závěry posouzení

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, jehož nedílnou součástí je vyhodnocení zpracované posuzovatelem koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření k němu podaných veřejného projednání vydalo dne 7. prosince 2006 MŽP Souhlasné stanovisko s návrhem koncepce „Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007-2013“ za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska. Toto stanovisko je součástí přílohy č. 7. Stanovisko MŽP je zveřejněno v Informačním systému SEA http://www.ceu.cz/EIA/SEA pod kódem MZP024K a na webových stránkách úřadu www.rr-jihozapad.cz.

Zapracovat do ROP NUTS II Jihozápad úpravy indikátorů uvedené v kapitole SEA hodnocení 6.1.2. Hodnocení priorit a oblastí podpory

Prioritní osa 4: Technická pomoc: Připomínku máme pouze k indikátoru Počet realizovaných projektů, kde doporučujeme sladit název s Národním číselníkem indikátorů pro programové období 2007-2013 (MMR, 2006) a doplnit příslušný kód ČR.

Připomínka byla zohledněna a zapracována do základního dokumentu.

Zapracovat do systému výběru podporovaných projektů environmentální kritéria. Návrh environmentálních kritérií je uveden v kapitole 11 SEA hodnocení. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.

Připomínka bude zohledněna v navazující dokumentaci, a to zejména v kritériích výběru projektů.

Při realizaci vybraných projektů uplatnit odpovídající opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Návrh opatření je uveden v kapitole SEA hodnocení 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.

Připomínka bude zohledněna v navazující dokumentaci, a to zejména v kritériích výběru projektů a podmínkách realizace projektů.

Sledovat vývoj kvality životního prostředí na území NUTS II Jihozápad dle odpovídajících indikátorů. Návrh indikátorů je uveden v kapitole SEA hodnocení 9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.

Připomínka byla zohledněna v základním dokumentu v podobě indikátorů horizontálního tématu Udržitelný rozvoj.

V hodnocení projektů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stanovit odpovídající opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů vliv na území jednotlivých evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a na předměty jejich ochrany.

Připomínka bude zohledněna při výběru projektů, kde nezbytnou podmínkou pro přijatelnost žádosti bude, že projektový záměr nemá negativní vliv na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a na předměty jejich ochrany. Toto prokáže žadatel při předložení žádosti stanoviskem příslušného orgánu ochrany životního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí byla implementována do české legislativy zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně

http://www.ceu.cz/EIA/SEA


52

některých souvisejících zákonů. SEA hodnocení bylo zpracováno v souladu s tímto zákonem a odpovídá Směrnici 2001/42/ES. Shrnutí plnění požadavků této směrnice je součástí přílohy č. 7.

33..44 VVýýsslleeddkkyy eexx--aannttee hhooddnnoocceenníí

Ex-ante hodnocení ROP NUTS II Jihozápad probíhalo paralelně se zpracováním ROP NUTS II Jihozápad. Ex-ante hodnotitel (DHV CR, spol. s r.o.) pracoval se všemi veřejnými verzemi dokumentu a poskytoval zpracovateli průběžné komentáře a stanoviska. V srpnu 2006 byla ex-ante hodnotitelem zpracována podrobná souhrnná hodnotící zpráva (k verzi dokumentu ze dne 23. června 2006). Tato zpráva upozornila na nedostatky a slabá místa dokumentu a navrhla možné způsoby jejich řešení. Zpracovatel reflektoval připomínky a dále je zohlednil v dalších verzích dokumentu.

Poslední verze hodnocení ex-ante byla zpracovatelem předána 11. prosince 2006. Autorizovaný výtah finálního hodnocení je přílohou č. 3 ROP NUTS II Jihozápad. Plné znění ex-ante hodnocení ROP NUTS II Jihozápad je k dispozici na informačních stránkách regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad www.rr-jihozapad.cz.

Některá doporučení ex-ante hodnotitele byla zpracovatelem zohledněna a v přiměřené míře integrována do textu dokumentu, nicméně stále existují některé záležitosti, u nichž se názory ex-ante hodnotitele a zpracovatele různí.

Zejména v žádosti vypuštění horizontálního tématu „rozvoj informační společnosti“ zpracovatel plně nevyhověl doporučení hodnotitele (došlo pouze k zeslabení zdůvodnění vlivu na ROP NUTS II Jihozápad, především z důvodu pouze nepřímého přispění k naplňování Lisabonské strategie v rámci ROP NUTS II Jihozápad, Stejně tak nebylo respektováno doporučení vytvoření samostatné oblasti podpory pro region Šumava v rámci prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu. Důvodem bylo především to, že podpora v rámci cestovního ruchu není selektivní ve vztahu k území a celý region NUTS II Jihozápad má vysoký potenciál v cestovním ruchu. Většina doporučení včetně optimalizace indikátorové soustavy byla v konečné podobě dokumentu respektována.

3.4.1 Obsah hodnocení

V souladu s článkem 46 obecného nařízení ke strukturálním fondům pro programové období 2007-2013 je hlavním cílem ex-ante hodnocení operačních programů optimalizovat alokaci finančních zdrojů v rámci operačního programu a zvýšit jeho kvalitu. Za účelem dosažení uvedeného cíle by ex ante hodnocení mělo posoudit potřeby daného regionu/sektoru, navržené cíle, očekávané výsledky a dopady včetně jejich kvantifikace a kvalitu procedur pro implementaci, monitoring, evaluaci a finanční řízení programu. Vedle posouzení obsahu operačního programu je cílem ex-ante hodnocení také formální kontrola, zda předložený dokument obsahuje všechny náležitosti vyžadované v nařízeních Rady týkajících se využívání SF (viz níže). Úkolem ex-ante hodnotitele je také upozornit na slabé stránky programového dokumentu, příp. rizika spojená s realizací jednotlivých intervencí a navrhnout doporučení k jejich eliminaci. V závěru celého procesu pak hodnotitel posuzuje, do jaké míry byla jeho doporučení akceptována ze strany zpracovatele a řídicího orgánu programu.

Při vypracování ex-ante hodnocení bylo využito třífázového přístupu k ex-ante hodnocení. V první fázi bylo prováděno průběžné hodnocení konceptu dílčích částí ROP NUTS II Jihozápad, včetně formulace doporučení pro další průběh zpracovávání programového dokumentu. Druhou fází bylo předfinální hodnocení konsolidované verze ROP NUTS II Jihozápad, které umožnilo ex-ante hodnotiteli posoudit vnitřní konzistenci a relevanci celého dokumentu před samotným finálním hodnocením a naopak zpracovateli zapracovat připomínky k těmto oblastem do finální podoby ROP NUTS II Jihozápad. Třetí fázi pak představuje závěrečná zpráva, která vedle souhrnného zhodnocení aktuální


53

dopracované verze ROP NUTS II Jihozápad též přihlíží k tomu, jakým způsobem zpracovatel ROP NUTS II Jihozápad přistoupil k doporučením formulovaným v prvních fázích hodnocení a zohlednil je ve výsledném dokumentu.

Výsledky finální verze ex-ante hodnocení byly projednány na úrovni Regionální rady NUTS II Jihozápad a připomínky dle rozhodnutí tohoto orgánu byly zohledněny v navazující dokumentaci a případně i zpětně v textu základního dokumentu.

3.4.2 Stanovisko ex-ante hodnotitele

ROP NUTS II Jihozápad v současné fázi přípravy je odpovídajícím podkladem pro následné provádění regionálně zaměřené podpory v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jedná se o dokument, který na obecné úrovni splňuje požadavky na něj kladené. Při zohlednění doporučení obsažených v ex-ante hodnocení týkajících se zejména dopracování indikátorové soustavy a zvážení definice jednotlivých cílů programu v návaznosti na očekávané výsledky, výstupy a dopady, bude možné předložený dokument využít jako vhodný nástroj pro podporu rozvoje NUTS II Jihozápad.

Shrnutí závěrečné zprávy ex-ante hodnocení je samostatnou přílohou č. 3 základního dokumentu.

33..55 NNáávvaazznnoosstt SSttrraatteeggiiee RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd nnaa zzaassttřřeeššuujjííccíí

ssttrraatteeggiicckkéé ddookkuummeennttyy

3.5.1 Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na Strategické obecné zásady Společenství

Globální cíl i jednotlivé priority ROP NUTS II Jihozápad jsou v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství, 2007-2013, v případě globálního cíle zejména se zásadnou Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující. K jednotlivým prioritám ROP NUTS II Jihozápad lze uvést následující vazby na SOZS:

PPřřiittaažžlliivvěějjššíí EEvvrrooppaa aa rreeggiioonnyy EEvvrrooppyy pprroo iinnvveessttoorryy aa pprraaccuujjííccíí::

Tato zásada je pro ROP NUTS II Jihozápad nejpodstatnější a její naplňování vychází z následujících předpokladů:

a. Rozšíření a zlepšení dopravní infrastruktury viz prioritní osa 1 Dostupnost center

V prostředí regionu NUTS II Jihozápad je zlepšení dopravní infrastruktury velmi důležité vzhledem k tomu, že pro rozsáhlé venkovské oblasti a centra regionu je stávající dopravní dostupnost nedostatečná a již v současné době vede k vysidlování regionu z důvodu velkých rozdílů v kvalitě života v městských a venkovských částech regionu. V souladu s touto zásadou SOZS bude pomoc ze strukturálních fondů směřovat do rozvoje infrastruktury, která přímo povede k zatraktivnění a následně hospodářskému růstu ohrožených oblastí.

b. Zatraktivnění životních podmínek obyvatel viz prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí

V rámci prioritní osy 2 budou formou komplexního přístupu zkvalitňovány životní podmínky a dostupnost služeb s cílem růstu atraktivity regionu a kvality života obyvatel. Tento záměr bude realizován prostřednictvím aktivit zaměřených na revitalizaci vybraných částí měst a obcí, na rozvoj infrastruktury a vybavenosti základního, středního a vyššího odborného školství, zařízení sociální péče a zdravotnických zařízení. V souvislosti s těmito aktivitami bude posilována bezpečnost, podporována ekonomická, sociální a kulturní integrace nejvíce znevýhodněných osob a zlepšena dostupnost klíčových služeb a přístup k těmto službám.

54

ZZlleeppššeenníí zznnaalloossttíí aa iinnoovvaaccee pprroo rrůůsstt::

V kontextu ROP NUTS II Jihozápad se bude naplňování této zásady dotýkat především hmotných investic do infrastruktury a technologického rozvoje. Oblast výzkumu bude v souvislosti s realizací ROP NUTS II Jihozápad podpořena pouze nepřímo v rámci naplňování první zásady. Výrazný technologický rozvoj je očekáván v souvislosti s realizací:

a. Prioritní osy 1 Dostupnost center

Kromě rozvoje vlastní dopravní infrastruktury lze očekávat rozvoj integrovaných dopravních systémů s vyšším využitím informačních a komunikačních technologií a s růstem technické vybavenosti v rámci modernizace infrastruktury pro veřejnou dopravu.

b. Prioritní osy 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí

Regenerace a revitalizace částí obcí a měst ve spojení s rozvojem služeb povedou k růstu potenciálu regionu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti (rozvoj lidských zdrojů a zvyšování atraktivity regionu).

c. Prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu

Mělo by dojít k zásadnímu pokroku ve využívání informačních a komunikačních technologií.

VVyyttvváářřeenníí vvííccee aa lleeppššíícchh pprraaccoovvnníícchh mmíísstt

Realizace ROP NUTS II Jihozápad jednoznačně přispěje k tvorbě nových pracovních míst, a to v rámci všech prioritních os programu. K přímé tvorbě pracovních míst v rámci podporovaných projektů dojde zejména v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu.

ÚÚzzeemmnníí rroozzmměěrr ppoolliittiikkyy ssoouuddrržžnnoossttii

ROP NUTS II Jihozápad se přizpůsobuje konkrétním potřebám a rysům venkovského i městského prostoru v rámci diferenciace podpory (viz oblasti podpory 2.1, 2.2 a 2.3.).

Tabulka 8 – Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na SOZS

Prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad

Dostupnost center

Stabilizace a rozvoj měst a

obcí


SO

ZS

Obecná zásada I.: Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující

Rozšíření a zlepšení dopravních struktur

XX X X

Posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem

X X X

Řešení intenzivního využívání tradičních zdrojů energie v Evropě

Obecná zásada II.: Zlepšení znalostí a inovace: cesta pro růst

Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a technologického rozvoje

X

Usnadnit inovace a podporovat podnikavost

X X

Podporovat informační společnost pro všechny

X

Zlepšit přístup k financím

Obecná zásada III.: Vytváření více a lepších pracovních míst

55

Přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat systémy sociální ochrany

X XX

Zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce

X

Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace

XX

Správní kapacita

Pomoci udržet zdravou pracovní sílu XX X

X – slabá vazba, XX – silná vazba

3.5.2 Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na Národní strategický referenční rámec

PPrroovváázzaannoosstt gglloobbáállnníícchh ccííllůů

Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad zvýšením konkurenceschopnosti a atraktivity regionu přímo navazuje na záměr trvalého zvyšování konkurenceschopnosti ČR obsažený v globálním cíli NSRR.

KKoonnkkuurreenncceesscchhooppnnáá ččeesskkáá eekkoonnoommiikkaa

Tento strategický cíl naplňují všechny priority ROP NUTS II Jihozápad. Silná přímá vazba je dána již globálním cílem ROP NUTS II Jihozápad. V rámci jednotlivých priorit ROP NUTS II Jihozápad lze definovat následující oblasti naplňování tohoto cíle v rámci ROP NUTS II Jihozápad:

Priorita 1.A Konkurenceschopný podnikatelský sektor – slabá vazba

posilování dopravních vazeb nadregionálních center - pólů růstu, dostupnost regionu (ROP NUTS II Jihozápad, prioritní osa č. 1)

integrovaný rozvoj nadregionálních center (infrastrukturní vybavenost), atraktivita regionu (ROP NUTS II Jihozápad, prioritní osa č. 2)

Priorita 1.B Podpora kapacit V & V pro inovace – slabá vazba

horizontální téma informační společnost

Priorita 1.C Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví - silná vazba

Rozvoj cestovního ruchu (ROP NUTS II Jihozápad, prioritní osa č. 3)

OOtteevvřřeennáá,, fflleexxiibbiillnníí aa ssoouuddrržžnnáá ssppoolleeččnnoosstt

Priorita 2.A Vzdělávání – silná vazba

Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství (ROP NUTS II Jihozápad, oblast podpory 2.4)

Priorita 2.B Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti – slabá vazba

Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci a rozvoj zdravotnické péče (ROP NUTS II Jihozápad, oblasti podpory 2.5 a 2.6)

Priorita 2.C Posilování sociální soudržnosti – silná vazba

Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci (ROP NUTS II Jihozápad, oblasti podpory 2.5)

56

Priorita 2.D Rozvoj informační společnosti – slabá vazba

Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (ROP NUTS II Jihozápad, oblast podpory 1.2)

Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství (ROP NUTS II Jihozápad, oblast podpory 2.5)

Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu (ROP NUTS II Jihozápad, oblast podpory 3.3)

Priorita 2.E Smart Administration – není naplňováno prostřednictvím ROP NUTS II Jihozápad

Realizace ROP NUTS II Jihozápad přispěje prostřednictvím oblasti podpory 2.4 Rozvoj infrastruktury a programů základního, středního a vyššího odborného školství ke zvyšování kvalifikace a adaptability lidských zdrojů, a tím i zaměstnatelnosti a uplatnitelnosti v souladu s potřebami rozvoje ekonomiky a trhu práce. Podpora plynoucí do vzdělávání musí mít přímý vliv na zlepšení kvality a efektivity výuky.

ROP NUTS II Jihozápad přispěje k oslabování a k prevenci sociálních rizik plynoucích z přeměny vnitřní struktury společnosti (demografické změny - stárnutí populace, vnitřní a vnější migrační toky, péče o zdraví obyvatel, prevence sociálního vyloučení). V souladu s NSRR bude usilováno o prosazování principu rovnosti příležitostí ve všech oblastech a o prevenci sociálního vyloučení. V rámci oblasti podpory 2.5 Rozvoj infrastruktury a programů pro sociální integraci bude s důrazem na zajištění vyvážené nabídky sociálních služeb podporována výstavba a rekonstrukce zařízení pro sociální integraci a výstavba a rekonstrukce zařízení pro sociální služby na místní úrovni.

AAttrraakkttiivvnníí pprroossttřřeeddíí

Priorita 3.A Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí – slabá vazba

zlepšení sídelních funkcí měst a obcí, revitalizace brownfields (ROP NUTS II Jihozápad, oblasti podpory 2.1, 2.2, 2.3); horizontální téma udržitelný rozvoj

Priorita 3.B Zlepšení dostupnosti dopravou – silná vazba

prioritní osa ROP NUTS II Jihozápad č. 1 Dostupnost center

ROP NUTS II Jihozápad přispěje v synergii s OP D k napojení regionu na základní síť kapacitních komunikací a klíčových spojnic, a tím ke zlepšení dostupnosti a atraktivity regionu. V rámci prioritní osy 1 dojde rovněž k posílení dopravní obslužnosti a k rozvoji environmentálně šetrné dopravy (návaznost na železniční dopravu, integrované dopravní systémy).

Významný vliv na zvyšování atraktivity prostředí mají především oblast podpory 2.1 Integrované projekty rozvojových center, oblast podpory 2.2 Rozvojové projekty spádových center a oblast podpory 2.3 Revitalizace částí měst a obcí. Prostřednictvím revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech dojde ke zlepšení sídelních funkcí měst a obcí a ke zvýšení jejich celkové atraktivity.

VVyyvváážžeennýý rroozzvvoojj pprroossttřřeeddíí

Priorita 4.A Vyvážený rozvoj regionů – silná vazba

ROP NUTS II Jihozápad přispěje vyváženému rozvoji regionů (snižování disparit) prostřednictvím všech priorit a horizontálních témat (dostupnost a , integrovaný rozvoj center, revitalizace částí měst a obcí, vzdělávací a sociální infrastruktura, infrastruktura zdravotní péče, horizontální témata ROP NUTS II Jihozápad)

57

Priorita 4.B Rozvoj městských oblastí – silná vazba

Regionální a místní dopravní infrastruktura, rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (městská a příměstská veřejná doprava), modernizace vozového parku veřejné dopravy (městská a příměstská veřejná doprava), IPRM, rozvojové projekty spádových center, rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství, rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, rozvoj zdravotnické péče

Priorita 4.C Rozvoj venkovských oblastí – silná vazba

Regionální a místní dopravní infrastruktura, rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (regionální doprava), modernizace vozového parku veřejné dopravy (regionální doprava), rozvoj místních komunikací, revitalizace částí měst a obcí, rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství, rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, rozvoj zdravotnické péče, rozvoj cestovního ruchu

ROP NUTS II Jihozápad se v zájmu vyváženého rozvoje přizpůsobuje konkrétním potřebám a rysům venkovského i městského prostoru.

Ve vztahu k městům bude stimulován rozvojový potenciál regionu a posilována role měst v území prostřednictvím zvyšování atraktivity – fyzického prostředí měst, zvyšováním kvalifikace pracovní síly, posilováním sociální soudržnosti (bezpečnost, integrace znevýhodněných osob, dostupnost služeb, snižování diskriminace).

V případě venkovského prostoru půjde především o podporu stabilizace venkovských oblastí prostřednictvím hospodářské diverzifikace (rozvoj cestovního ruchu), zlepšování dopravní dostupnosti a dostupnosti služeb.

Tabulka 9 – Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na NSRR

Dostupnost center

Stabilizace a rozvoj měst a obcí


Konkurenceschopná česká ekonomika

Priorita 1.A Konkurenceschopný podnikatelský sektor

X X

Priorita 1.B Podpora kapacit V & V pro inovace

Priorita 1.C Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví

XX

Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Priorita 2.A Vzdělávání XX

Priorita 2.B Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnost

X

Priorita 2.C Posilování sociální soudržnosti XX

Priorita 2.D Rozvoj informační společnosti X X X

Priorita 2.E Smart Administration

Atraktivní prostředí

Priorita 3.A Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí

X X

Priorita 3.B Zlepšení dostupnosti dopravou XX

58

Vyvážený rozvoj prostředí

Priorita 4.A Vyvážený rozvoj regionů XX XX XX

Priorita 4.B Rozvoj městských oblastí XX XX X

Priorita 4.C Rozvoj venkovských oblastí XX XX XX


3.5.3 Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na Národní program reforem

Národní Lisabonský program je klíčovým dokumentem Vlády ČR pro naplňování Lisabonské strategie, dokumentu EU, který koordinuje kroky vedoucí ke stimulaci růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti členských zemí EU, při zachování úrovně kvality života občanů a úrovně ochrany životního prostředí v podmínkách globální hospodářské konkurence a nepříznivého demografického vývoje v Evropě.

PPrriioorriittnníí oossaa 11 -- DDoossttuuppnnoosstt cceenntteerr přispívá k plnění NPR v jeho prioritních oblastech:

Modernizovat a rozvíjet dopravní sítě

Zavádět inteligentní systémy pro řízení dopravy a dopravního provozu (zvláště oblast podpory 1.2)

Zvýšit územní mobilitu (dojíždění za prací)

PPrriioorriittaa 22 SSttaabbiilliizzaaccee aa rroozzvvoojj mměěsstt aa oobbccíí přispívá přímo k prioritním oblastem:

Rozvíjet inovační infrastrukturu (v případě revitalizací brownfields na objekty vhodné jako inovační infrastruktura, VTP apod.)

Maximalizovat energetickou a materiálovou efektivnost a racionální využívání zdrojů (formou zavádění energetických úsporných opatření u modernizovaných nebo sanovaných městských brownfields)

Podporovat environmentální technologie

Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání (tam kde je součástí rozvoje obce rozšíření vzdělávacích kapacit, viz oblast podpory 2.2.)

PPrriioorriittaa 33 RRoozzvvoojj cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu přispívá jako významný potenciální zdroj

pracovních míst hlavně k cílům NPR v oblasti zaměstnanosti, tvorby nových a zkvalitňování stávajících pracovních míst tj. má přímé i nepřímé dopady na prioritní oblasti:

Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let

Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce

Zvýšit participaci starších osob na trhu práce

Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikace

Podporovat další vzdělávání ve firmách

59

Tabulka 10 – Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na NPR


Dostupnost center


obcí


NP

R

Makroekonomická část

Makroekonomická stabilita a udržitelný růst

Mikroekonomická část

Podnikatelské prostředí X

Výzkum a vývoj, inovace X X

Udržitelné využívání zdrojů XX

Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí

XX XX

část Zaměstnanost

Flexibilita na trhu práce X XX

Začleňování na trhu práce XX XX

Vzdělávání XX X


3.5.4 Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na programy rozvoje územního obvodu kraje (dále jen Program rozvoje kraje či PRK)

Program rozvoje kraje je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob implementace a financování.

Program rozvoje Plzeňského kraje

Tabulka 11: Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na PRK PK


Dostupnost center


obcí


PR

K P

K

Ekonomika X X XX

Lidské zdroje XX X

Územní rozvoj XX XX X

Venkov X XX X

Životní prostředí XX X


60

Program rozvoje Jihočeského kraje

Tabulka 12: Vazba prioritních os ROP NUTS II Jihozápad na PRK JčK


Dostupnost center

Stabilizace a rozvoj měst a obcí


PR

K J

čK

Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika

X X X

Lidské zdroje a sociální soudržnost

XX X

Dostupnost a životní prostředí XX X X

Rozvoj urbánních prostorů X XX

Venkovský prostor XX X

Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví

X XX

Efektivní veřejná správa a modernizace institucí


ROP NUTS II Jihozápad je zpracován v úzkém souladu s těmito klíčovými dokumenty obou krajů tvořící region NUTS II Jihozápad. Strategie ROP NUTS II Jihozápad reaguje na ty potřeby identifikované v těchto dokumentech, které jsou z pohledu dalšího rozvoje regionu zásadní a je možné je financovat pomocí intervencí ze SF, resp. ERDF. Bližší přehled koncepčních a analytických dokumentů Jihočeského a Plzeňského kraje je součástí přílohy 4.

Závěrem lze konstatovat, že navržená strategie ROP NUTS II Jihozápad je plně v souladu cíli a prioritami jak na úrovni Evropského společenství, tak na úrovni národní i regionální. Intervence v rámci ROP NUTS II Jihozápad přispějí spolu s intervencemi ostatních programů k dosažení globálního cíle definovaného v NSRR tak i k dosažení obecnějších cílů vedoucích k vyváženému a harmonickému rozvoji regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.

61

KAPITOLA 4 – PRIORITNÍ OSY A INDIKÁTORY

44..11 PPřřeehhlleedd pprriioorriittnníícchh ooss

PPrriioorriittnníí oossaa 11 DDoossttuuppnnoosstt cceenntteerr

Cílem prioritní osy 1 je zlepšit dopravní dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Oblast podpory 1.1 - Modernizace regionální silniční sítě

Oblast podpory 1.2 - Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu

Oblast podpory 1.3 - Modernizace vozového parku veřejné dopravy

Oblast podpory 1.4 - Rozvoj regionálních letišť

Oblast podpory 1.5 - Rozvoj místních komunikací

V synergii zejména s OP D dojde ke zlepšení celkové dostupnosti významných stabilizačních a rozvojových center a k napojení regionální dopravní infrastruktury na nadregionální dopravní síť. Bude posilován význam hromadné dopravy prostřednictvím zvyšování její konkurenceschopnosti.

PPrriioorriittnníí oossaa 22 SSttaabbiilliizzaaccee aa rroozzvvoojj mměěsstt aa oobbccíí

Cílem prioritní osy 2 je stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídelních funkcí měst a obcí. Spadají sem zejména komplexní rozvojové projekty s výraznými pozitivními efekty na zvyšování kvality života obyvatel a zlepšování životního prostředí. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Oblast podpory 2.1 - Integrované projekty rozvojových center

Oblast podpory 2.2 - Rozvojové projekty spádových center

Oblast podpory 2.3 - Revitalizace částí měst a obcí

Oblast podpory 2.4 - Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství

Oblast podpory 2.5 - Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

Oblast podpory 2.6 - Rozvoj zdravotnické péče

V souvislosti s revitalizací částí měst a obcí dojde v rámci prioritní osy ke zlepšování celkové atraktivity rozvojových a stabilizačních center regionu a jejich obslužných sídelních funkcí v oblasti vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnické péče.

PPrriioorriittnníí oossaa 33 RRoozzvvoojj cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Cílem prioritní osy 3 je zlepšení využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Oblast podpory 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Oblast podpory 3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu

Oblast podpory 3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

62

Dojde ke zlepšení využití potenciálu cestovního ruchu jako významné součásti ekonomické základny regionu, což zásadním způsobem přispěje k diverzifikaci ekonomiky především venkovských oblastí a k vyváženému rozvoji celého regionu.

PPrriioorriittnníí oossaa 44 TTeecchhnniicckkáá ppoommoocc

Cílem prioritní osy 4 je zajistit efektivní čerpání prostředků ROP NUTS II Jihozápad a podpořit absorpční schopnost regionu nejen v rámci ROP NUTS II Jihozápad, ale i v rámci dalších operačních programů. Tematicky se priorita zabývá následujícími oblastmi:

Oblast podpory 4.1 - Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu

Oblast podpory 4.2 - Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu

44..22 PPrriioorriittnníí oossaa 11:: DDoossttuuppnnoosstt cceenntteerr

4.2.1 Výchozí stav

Region NUTS II Jihozápad má velmi výhodnou polohu mezi původními a novými členskými zeměmi EU. Plnému využití této rozvojové příležitosti však brání omezená dostupnost regionu. Výstavba nadřazené dopravní infrastruktury, tj. dálnice D3 a rychlostních komunikací R3 a R4 v Jihočeském kraji postupuje pomalu. Modernizace III. tranzitního železničního koridoru v Plzeňském kraji probíhá. Také výstavba IV. tranzitního železničního koridoru v jižních Čechách byla zahájena.

Na regionální úrovni přetrvává na jedné straně problém napojení rozvojových území a ploch na nadřazenou silniční síť, zejména pak transevropské dopravní trasy TEN-T, tam kde je to možné, na straně druhé špatná dostupnost center z venkovských oblastí. Příčinou je zanedbaná regionální silniční síť a nedostatečná dopravní obslužnost.

Region NUTS II Jihozápad klade velký důraz na potřebu kvalitní dopravní infrastruktury pro rozvoj regionu a v obou krajích byly schváleny koncepční rozvojové materiály, které stanovily priority realizace dopravních staveb vedoucích k zajištění referenčního a optimálního stavu těchto komunikací. Regionální silniční síť tvoří silnice II. a III. třídy, které jsou od roku 2001 ve vlastnictví krajů a představují největší část silniční sítě regionu (téměř 90 %).

Důsledkem současného nevyhovujícího stavu v dopravní infrastruktuře je ohrožení konkurenceschopnosti regionu a snižování jeho atraktivity pro investory, návštěvníky i obyvatele (viz globální cíl ROP NUTS II Jihozápad).

Další oblastí dopravy, která je z velké části v kompetenci krajů, je dopravní obslužnost. Nejnižší hustota osídlení NUTS II Jihozápad ze všech regionů ČR klade značné nároky na zajištění dopravní obslužnosti. K tomu přistupuje obecný trend poklesu zájmu o veřejnou dopravu ve prospěch individuální automobilové dopravy, což zhoršuje ekonomické parametry veřejné dopravy. Pro potřeby rozvoje veřejné dopravy resp. jejího podílu na celkových dopravních výkonech, je nutné zvýšit kvalitu poskytovaných služeb na místních a regionálních linkách veřejné dopravy a zvýšit míru integrace veřejné dopravy postupně na celém území regionu.

Velkou rozvojovou příležitostí nejen z hlediska dostupnosti regionu, ale i možností pro ekonomický rozvoj jsou letiště, neboť vytvářejí jiný typ dostupnosti a jejich význam pro dopravní obslužnost postupně roste. Na území NUTS II Jihozápad je negativně vnímána absence významného veřejného mezinárodního letiště. Nejlepší rozvojové předpoklady mají bývalá vojenská letiště v blízkosti obou krajských měst. Oba kraje mají zájem o jejich intenzivnější využití. V souvislosti se zásadním zvyšováním cenové dostupnosti letecké dopravy získává záměr mezinárodního letiště s řízeným leteckým provozem jasné obrysy a konkrétní horizont řešení.

63

Pro dopravní obsluhu na místní úrovni jsou klíčové místní komunikace. Jejich současný stav je z velké části nevyhovující, což spolu absencí chodníků v sídlech kolem frekventovaných silnic zvyšuje negativní vliv dopravy na obyvatelstvo (bezpečnost, hluk apod.). Rozvoj místních komunikací podmiňuje rozvoj ekonomických aktivit a kvalitu života.

ZZddůůvvooddnněěnníí vvýýššee aallookkaaccee

Pro stabilitu regionu a omezování vnitroregionálních rozdílů je klíčová dobrá dostupnost center a dalších rozvojových oblastí s nabídkou pracovních příležitostí a služeb z rozsáhlých venkovských území.

Finanční prostředky na modernizaci a rozvoj silniční infrastruktury nejsou v regionu dostačující a i nadále je stavebně technický stav silniční sítě špatný s velkým množstvím bodových závad.

V rámci regionu Jihozápad v současnosti chybí finanční prostředky na optimalizaci silniční infrastruktury, která je potřebná v rámci vyváženého rozvoje území k zajištění dopravní vazby mezi centry osídlení. Plzeňský kraj má k dispozici na modernizaci a rekonstrukce silnic finanční prostředky ve výši 350 až 400 mil. Kč ročně a počítá s postupným navýšením do roku 2013 do výše maximálně 400 až 500 mil. Kč ročně. Silniční síť Plzeňského kraje však vyžaduje na svou modernizaci a rozvoj částku ve výši minimálně 2,5 násobku současného stavu, což představuje chybějící finance ve výši 500 až 700 mil. Kč ročně. Obdobně je na tom Jihočeský kraj, který disponuje na modernizaci a obnovu silniční sítě finančními prostředky ve výši 600 až 800 mil. Kč ročně ve střednědobém výhledu do roku 2013. Potřebnost chybějících finančních zdrojů na financování rozvoje silniční infrastruktury je také velká a to minimálně 400 až 600 mil. Kč ročně.

Tabulka 13 – Příklady uskutečněných projektů rekonstrukce silnic s vyčíslením nákladů

Název projektu Rok realizace Délka úseku

v km

Celkové náklady

(mil. EUR)

Průměrné náklady na 1 km

silnice (mil. EUR)

Silnice III/10579 Munice - Zahájí 2006 4,43 0,51 0,12

II/204 Kaznějov - Best a.s., oprava silnice 0,26288 - 1,53672

2006-2007 1,3 1,28 0,98

Rekonstrukce silnice III/18036, Dobřany

2006 0,28 0,33 1,18

Klatovy, Pod Borem přeložka silnice II/185

2007-2008 1,53 1,91 1,25

Oprava silnice III/12217 v Bechyni 2006-2007 0,84 1,61 1,92

Zdroj: Společný regionální operační program 2004-2006

Výše nákladů na rekonstrukce stávajících a výstavbu nových silnic II. a III. třídy je ovlivněna rozsahem prováděných rekonstrukcí a staveb. Součástí řešených úseků jsou velmi často mosty, je nutné zvyšovat únosnost vozovky rekonstrukcí podloží a odvodnění. Součástí je také odstraňování úzkých míst, tzv. bodových závad, zpravidla se jedná o místa křížení dopravních cest nebo překonávání terénních překážek, kde stávající technické řešení neodpovídá dopravním potřebám. Vzhledem k tomu, že část silnic se nachází v podhorském či horské terénu, jsou častou součástí takovéto stavby rekonstrukce opěrných a zárubních

64

zdí. Běžnou součástí prováděných rekonstrukcí je úprava šíře vozovky na normou požadovanou šířku a úprava směrového vedení (šíře a poloměry oblouků zatáček).

Intervence na rozvoj místních komunikací souvisí především s napojením rozvojových zón, propojení částí obcí, ale také se zlepšováním bezpečnostních parametrů. Výše alokace se odvíjí od venkovského charakteru rozsáhlých území regionu a rozdrobené sídelní struktuře NUTS II Jihozápad.

Zastavení poklesu zájmu o veřejnou dopravu je vyjma změn ve financování a organizaci veřejné dopravy podmíněno nezbytnými investicemi do infrastruktury veřejné dopravy. Aktuální stav vybavenosti pro veřejnou dopravu nesplňuje současné požadavky cestujících na přepravu, což snižuje konkurenceschopnost veřejné dopravy proti individuální automobilové dopravě. Kromě rekonstrukcí a výstavby infrastruktury pro veřejnou dopravu je faktorem zvyšování konkurenceschopnosti veřejné dopravy také modernizace vozového parku.

Rozvoj regionálních letišť je považován za významnou rozvojovou příležitost. Současný stav letišť neumožňuje jejich intenzivnější využití jako veřejná letiště. K tomu je nutno zlepšit technickou a bezpečnostní vybavenost a vyřešit dopravní napojení.

Na základě rozhodnutí Komise 2010/475/EU, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí Komise 2006/594/ES byla České republice přidělena dodatečná alokace na období 2011 až 2013. Dodatečně alokované finanční prostředky do prioritní osy 1 budou použity v souladu se zásadami udržitelné dopravy, proto bude možné z dodatečné alokace ve výši 10 312 512 EUR, která byla ROP NUTS II Jihozápad udělena na podporu projektů prioritní osy 1, kofinancovat následující aktivity:

Regionální silniční síť II. a III. třídy napojenou na síť TEN-T nebo na silnice vyšší třídy

Regionální silniční síť II. a III. třídy s cílem zlepšit situaci na vysoce saturovaných komunikacích

Obchvaty sídel, redukující negativní dopady dopravy na jejich obyvatele a odvádějící většinu dopravy z center měst

Zavádění inteligentních dopravních systémů

44..22..22 HHllaavvnníí ccííll

Zlepšit dostupnost regionu a jeho částí

4.2.3 Specifické cíle

Zlepšit technické a bezpečnostní parametry a stavební stav silnic II. a III. třídy

Zastavit pokles zájmu o veřejnou dopravu

Zvýšit význam letecké dopravy

Zlepšit stav místních komunikací

4.2.4 Hlavní indikátory dopadu:

Indikátor Jednotka Zdroj Úroveň indikátoru Počáteční hodnota 2005

Míra nehodovosti v regionu - počet nehod, (610 121)

Počet Policie ČR Dopad 68,8

65

4.2.5 Strategie pro dosažení cílů

Strategie rozvoje ROP NUTS II Jihozápad v oblasti dopravy je zaměřena na regionální dopravní infrastrukturu, která nejvíce ovlivňuje rozvojové možnosti regionu, tj. na silnice II. a III. třídy, regionální letiště a místní komunikace. Dále se tato prioritní osa zabývá dopravní obslužností.

Stav regionální a místní silniční sítě se stává limitujícím faktorem pro rozvoj regionu především z hlediska napojení na nadřazenou silniční síť a dostupnosti rozvojových území a rekreačně významných oblastí (Šumava). Důležité je i napojení venkovských regionů s urbanizovanými oblastmi a rozvojovými centry uvnitř regionu. Preferována jsou ucelená řešení (modernizace, rekonstrukce) úseků silnic II. a III. třídy a místních komunikací, která povedou ke zlepšení napojení regionu na nadřazenou síť. Důraz bude rovněž kladen na snížení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo z hlediska bezpečnosti, emisí či hluku. Aktuální neuspokojivý stav regionální silniční sítě vyžaduje také řešení kritických míst regionální silniční sítě, tzv. bodových závad.

Pokračující pokles zájmu o veřejnou dopravu vyžaduje zlepšení podmínek pro klienty veřejné dopravy. Prioritní osa se zaměřuje především na modernizaci vozového parku a další infrastruktury pro potřeby veřejné dopravy. Důležitým hlediskem je zvyšování dostupnosti a bezpečnosti veřejné dopravy na území regionu. Za tímto účelem budou preferovány ucelené projekty rozvoje integrované dopravy a projekty zlepšující přístup občanů s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále budou podporovány projekty realizované v souvislosti s výstavbou jiné dopravní infrastruktury, např. modernizace železničních tratí, resp. nádraží a zastávek nebo související s rozvojem silniční sítě.

Za významnou rozvojovou příležitost je v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad považováno rozšíření možností letecké dopravy. Mezinárodní letiště s řízeným leteckým provozem na území regionu dosud chybí. Určité možnosti nabízejí bývalá vojenská letiště. Současný stav letišť nevyhovuje v potřebném rozsahu některým požadavkům na mezinárodní letecký provoz, proto je nutno zaměřit se na dopravní napojení areálů letišť, na jejich stavební, technickou a bezpečnostní vybavenost a na splnění ostatních nezbytných podmínek leteckého provozu odpovídajících statutu mezinárodního letiště s řízeným leteckým provozem.

Oblasti podpory této prioritní osy jsou navrženy s ohledem na specifické cíle, rozhodující kompetence regionu a komplementaritu s dalšími operačními programy a ostatními prioritními osami ROP NUTS II Jihozápad. Nemotorové druhy dopravy, které souvisejí s cestovním ruchem, jsou obsahem prioritní osy 3. Zbývající dopravní infrastruktura (dálnice, silnice I. třídy, železnice, vodní doprava) je obsahem OP D.

V rámci prioritní osy 1 budou podporovány pouze rekonstrukce a modernizace silniční sítě, které lze charakterizovat jako stavební a montážní práce a úpravy, které změní parametry stávající komunikace. V ROP NUTS II Jihozápad nebudou podporovány intervence na prostou údržbu a opravy pozemních komunikací, které je možno definovat jako soubor prací neinvestičního charakteru, kterými se na silničních komunikací odstraňují vady a nedostatky uvedením do původního stavu.

4.2.6 Hlavní oblasti podpory

44..22..66..11 OObbllaasstt ppooddppoorryy 11..11 –– MMooddeerrnniizzaaccee rreeggiioonnáállnníí ssiillnniiččnníí ssííttěě

Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť

Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba silnic II. a III. třídy ke hraničním přechodům

66

Odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, mosty)

Výstavba nových silnic II. a III. třídy vyvolaná modernizací nadřazené silniční sítě

Výstavba, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy pro napojení nových rozvojových ploch

Modernizace frekventovaných silnic II., popř. III. třídy v blízkosti sídel za účelem snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (obchvaty apod.)

V oblasti intervence 1.1 nebudou podporovány akce neinvestičního charakteru tj. prostá oprava a údržba silnic II. a III. třídy.

44..22..66..22 OObbllaasstt ppooddppoorryy 11..22 –– RRoozzvvoojj iinnffrraassttrruukkttuurryy pprroo vveeřřeejjnnoouu

ddoopprraavvuu

Modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek

Modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a zastávek

Výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu

Výstavba nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu

Budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě

Technické prostředky pro rozvoj integrovaných dopravních systémů

Příprava koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace

44..22..66..33 OObbllaasstt ppooddppoorryy 11..33 –– MMooddeerrnniizzaaccee vvoozzoovvééhhoo ppaarrkkuu vveeřřeejjnnéé

ddoopprraavvyy

Nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob

Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob

Přestavba autobusů na ekologický pohon využívající případně i alternativní paliva

44..22..66..44 OObbllaasstt ppooddppoorryy 11..44 –– RRoozzvvoojj rreeggiioonnáállnníícchh lleettiiššťť

Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť

Napojení veřejných letišť na silniční síť

Zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť

44..22..66..55 OObbllaasstt ppooddppoorryy 11..55 –– RRoozzvvoojj mmííssttnníícchh kkoommuunniikkaaccíí

Výstavba, rekonstrukce nebo modernizace místních komunikací pro napojení nových rozvojových ploch

Odstraňování bodových závad na místních komunikacích (např. křižovatky, přejezdy, mosty)

Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zvýšení bezpečnosti dopravy

Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací pro zlepšení dostupnosti částí obcí

67

Výstavba místních komunikací vyvolaná modernizací silniční sítě

V oblasti intervence 1.5 nebudou podporovány akce neinvestičního charakteru tj. prostá oprava a údržba místních komunikací.

4.2.7 Kategorie intervencí

Kategorie intervencí prioritní osy Indikativní alokace v EUR

16 – Železnice 386 043

18 – Mobilní majetek železnic 7 720 855

23 – Regionální / místní silnice 239 180 702

25 – Městská doprava 11 305 537

28 – Inteligentní dopravní systémy 551 490

29 – Letiště 19 302 137

52 – Podpora čisté městské dopravy

7 610 556

68

Kategorie intervence s kódem 25 Městská doprava podpoří pouze aktivity spojené s rozvojem městské veřejné dopravy. Ze socio-ekonomické analýzy ROP NUTS II JZ vyplývá, že v oblasti veřejné dopravy je nutné rozvíjet především systémy integrované dopravy stojící na pomezí městské a regionální dopravy, tj. například výstavba dopravních terminálů, modernizace vozových parků, pořizování koncepcí dopravního řešení.

Kategorie intervencí jednotlivých oblastí podpory s indikativním výčtem očekávaných typů projektů

Kategorie intervencí v jednotlivých oblastech podpory Očekávané typy projektů

1.1 Modernizace regionální silniční sítě

23 Regionální/místní silnice

Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba silnic II. a III. třídy

Odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, mosty)

1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu

16 Železnice Modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek

25 Městská doprava Modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a zastávek

28 Inteligentní dopravní systémy

Výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu

Budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě

52 Podpora čisté městské dopravy Výstavba nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu

1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy

18 Mobilní majetek železnic Nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob

25 Městská doprava

Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob v městské veřejné dopravě

Nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob

52 Podpora čisté městské dopravy Přestavba autobusů na ekologický pohon využívající případně i alternativní paliva

1.4 Rozvoj regionálních letišť

29 Letiště

Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť a zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť

69

Napojení veřejných letišť na silniční síť

1.5 Rozvoj místních komunikací

23 Regionální/místní silnice

Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba místních komunikací

Odstraňování bodových závad na místních komunikacích (např. křižovatky, přejezdy, mosty)

4.2.8 Příjemci pomoci

Kraje podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů

Obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů

Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů

Dobrovolné svazky obcí podle § 46 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

Provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách

Dopravci ve veřejné linkové dopravě podle zákona č. 111/ 1994 Sb., o silniční dopravě

4.2.9 Forma a výše podpory, typ podpory

Alokace finančních prostředků (viz tabulka č. 16) na tuto prioritní osu včetně indikativního rozřazení do kategorií intervencí vychází z důkladné socio-ekonomické analýzy (viz str. 9-35) a z potřeb regionu NUTS II Jihozápad, jak byly identifikovány oběma kraji - jako územně samosprávnými celky, které tvoří NUTS II Jihozápad - na základě detailní znalosti území a jako taková byla alokace finančních prostředků včetně indikativního rozřazení do kategorií intervencí schválena Výborem Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

V rámci priority je předpokládána podpora individuálních projektů. Podpora bude poskytována formou přímé nevratné dotace, mimo rámec veřejné podpory, z ERDF do výše 85 % veřejných způsobilých výdajů.

Intervence v rámci veřejné dopravy budou prováděny v souladu s národními a komunitárními zákony (včetně veřejných zakázek a pravidel soutěže) a takovým způsobem, aby bylo zajištěno správné a efektivní využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby bylo zabráněno dosahování nepřiměřeného zisku.

Veřejná podpora:

Projekty sloužící veřejnému zájmu nepředstavují riziko poskytnutí veřejné podpory. V případě projektů pořízení vozidel veřejné dopravy se nejedná o tzv. provozní podporu a poskytnutá finanční podpora bude realizována aplikováním režimu blokové výjimky podle Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, popřípadě bude notifikována u Evropské Komise. Dotace ve formě veřejné podpory dle výše uvedeného nařízení poskytují do maximální výše 36 % uznatelných nákladů do 31. prosince 2010 a do 30 % uznatelných nákladů od 1. ledna 2011. Pokud příjemcem je malý podnik, může být maximální míra podpory navýšena o 20 % a v případě středního podniku o 10 %.

70

4.2.10 Flexibilita

V rámci této prioritní osy a celého ROP NUTS II Jihozápad nebude využito tzv. křížového financování. Propojení investičních projektů financovaných z ROP NUTS II Jihozápad s navazujícími neinvestičními aktivitami (zejména vzdělávací aktivity doprovázející či navazující na realizaci investičních projektů) jsou dostatečně ošetřeny v rámci vzájemné koordinace s operačními programy spolufinancovanými z ESF, které mají pro tyto intervence alokováno významné množství finančních prostředků.

4.2.11 Koordinace s intervencemi dalších programů

OOppeerraaččnníí pprrooggrraamm DDoopprraavvaa

ROP NUTS II Jihozápad je zaměřen na dopravní infrastrukturu ve vlastnictví krajů a obcí, a to prioritně na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. třídy napojující region na silniční síť TEN-T, dále také modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. třídy velkého významu pro region, eliminaci nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí, na budování integrovaných dopravních systémů, na rozvoj městské veřejné dopravy a na zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti ve venkovských oblastech regionu. Další oblastí je rozvoj leteckého provozu na veřejných mezinárodních letištích. Obsahem operačního programu Doprava je výstavba a modernizace infrastruktury celostátního významu, tj. dálniční a silniční sítě TEN-T, železniční sítě TEN-T i mimo TEN-T, dále modernizaci silnic I. třídy mimo TEN-T, podpora multimodální nákladní přepravy, rozvoj vnitrozemské vodní dopravy a modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze. Modernizace a ekologizace vozového parku veřejné dopravy v rámci ROP NUTS II Jihozápad se na rozdíl od OP D týká výhradně regionálních a místních linek veřejné dopravy. Oblasti veřejných intervencí ROP NUTS II Jihozápad a OP D mají odlišné obsahové zaměření a tematicky se doplňují.

Mechanizmy koordinace s OP D pro oblast podpory 1.3 – Modernizace vozového parku veřejné dopravy:

Řídící orgán ROP NUTS II Jihozápad (dále ŘO ROP NUTS II Jihozápad) poskytne MD pro informaci dokumentaci pro žadatele, která bude zaměřena na oblast podpory „Modernizace vozového parku veřejné dopravy“, a to vždy před vyhlášením příslušné výzvy. Prostřednictvím MSC2007 bude zajištěno, aby ŘO ROP a ŘO OP D měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů. ŘO ROP NUTS II Jihozápad využije odborných konzultací s MD při stanovení technických podmínek pro výběr drážních vozidel.

OOPP PPřřeesshhrraanniiččnníí ssppoolluupprrááccee

Společným tématem ROP NUTS II Jihozápad a programů přeshraniční spolupráce (OP Rakousko – Česká republika 2007-2013, OP Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013) je zaměření na posilování dopravní dostupnosti v příhraničních oblastech. U aktivit projektů v programech přeshraniční spolupráce je nutný přeshraniční dopad na obě strany hranice. U projektů programů přeshraniční spolupráce jsou vždy realizovány za spolupráce minimálně dvou partnerů z obou stran hranice, kteří musí splnit minimálně dvě ze čtyři kritérií přeshraniční spolupráce.

EEAAFFRRDD –– PPrrooggrraamm rroozzvvoojjee vveennkkoovvaa

PRV se zaměří na rozvoj místních komunikací u projektů do 5 mil. Kč v obcích do 500 obyvatel. V ostatních případech bude podpora na rozvoj místních komunikací poskytována v rámci politiky soudržnosti prostřednictvím ROP.

Je zajištěna koordinace a spolupráce řídících orgánů Programu rozvoje venkova, EFF a operačních programů politiky soudržnosti – pracovní skupinou na regionální úrovni

71

(složenou ze zástupců regionálního pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu, Ministerstva zemědělství (dále MZe), MMR a Regionální rady ROP NUTS II Jihozápad – k dohledu nad překryvy).

4.2.12 Předpokládané výsledky a dopady

Úroveň indikátoru

Název indikátoru Kód ČR Kód EU

Jednotky Počáteční hodnota (2005)

Konečná hodnota

(2015)

Dopad Míra nehodovosti v regionu - počet nehod, (610 121)

610 121 Počet 68,8 65

Výsledek Délka nových silnic II. a III. třídy

610 101 Core 14

km 0 21

Výstup Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy

610 102 Core 16

km 0 230

Výsledek Počet obcí zapojených do IDS

610 211 Počet 47 800

Výstup Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě

610 244 Počet 0 10

Výsledek Délka nových místních (městských) komunikací celkem

610 106 Core 14

km 0 10

Výstup Délka rekonstruovaných místních (městských) komunikací celkem

610 107 Core 16

km 0 90

Výstup Počet upravených regionálních letišť

610 301 Počet 0 1

Výstup Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost)

511 100 Core 13

Počet projektů

0 101

44..33 PPrriioorriittnníí oossaa 22:: SSttaabbiilliizzaaccee aa rroozzvvoojj mměěsstt aa oobbccíí


Region NUTS II Jihozápad se vyznačuje vysokou rozdrobeností sídelní struktury což nejlépe dokládá obrázek č. 6 přílohy č. 1. Nejvíce urbanizovaná centra a rozvojové osy (viz obrázek č. 8 přílohy č. 1) jsou potenciálními místy růstu a rozvoje, mají však specifické problémy. Potýkají se s nedokončenou transformací ekonomiky, se zhoršující se demografickou a sociální situací a nevyhovující infrastrukturou. Je nezbytné zabránit vzniku sociálně nepříznivého prostředí v městských a příměstských lokalitách. Tyto faktory se mohou stát potenciálními bariérami dalšího rozvoje. Nadregionální urbánní centra (50 000 a více obyvatel) jsou zpravidla zdrojem ekonomického růstu a inovací pro celý region, ve kterém se nacházejí, avšak tato jejich role není dosud dostatečně systematicky rozvíjena. Je třeba rozvíjet podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou, rozvoj vyšších služeb a zlepšovat celkovou atraktivitu těchto center.

Stabilizační funkce center střední úrovně (5 000 – 49 999 obyvatel) spočívá především v plnění významné pracovní a obslužné funkce (nabídka pracovních míst a nabídka služeb) i pro okolní venkovská území. Nedostatky v obslužných funkcích těchto center střední úrovně spočívají v oblasti místního podnikatelského prostředí a lokalizaci investic, v oblasti

72

služeb (např. školství, sociální a zdravotní služby, komerční služby). Kvalita přímých vazeb mezi venkovskými obcemi a spádovými centry ovlivňuje nabídku pracovních příležitostí, nabídku služeb, vzdělání a kultury. Relativně velký počet menších měst a obcí leží na rozvojových osách a jejich přímá vazba na póly růstu posiluje jejich význam nad úroveň pouhé stabilizace spádového území (viz příloha č. 1, obrázek č. 8). Tato centra střední úrovně posilují celkový růstový potenciál regionu.

Kromě uvedených urbanizovaných oblastí je možné na území regionu vymezit několik typů venkovských oblastí, v nichž se prosazují rozdílné trendy. Tato odlišnost vyplývá z jejich polohy vůči urbanizovaným oblastem. Venkovské oblasti v zázemí velkých měst jsou ovlivněny suburbanizací a zaznamenávají výrazný nárůst populace, což určuje jejich rozvojové a zvláště investiční priority. Dobře dostupné venkovské regiony mají potenciál stát se rekreačním zázemím městských oblastí, což opět specificky dopadá na jejich potřeby.

Periferní venkovské oblasti se vyznačují podinvestovanou infrastrukturou, nevyhovující, nedostatečnou nabídkou služeb ve venkovských sídlech, nedostatkem pracovních příležitostí a odlivem obyvatel v produktivním věku. Jak dokládá obrázek č. 7 (příloha č. 1), na území regionu se nacházejí rozsáhlé oblasti ohrožené vysídlením. Tímto trendem jsou postiženy zejména periferní venkovské oblasti okresů Klatovy, Strakonice, Písek a Tábor.

Strategie místního rozvoje venkovských oblastí je založena na zlepšení základní vybavenosti venkovských obcí spolu s vytvořením širší nabídky pracovních míst a dosažením vyššího standardu a dostupnosti služeb v nejbližších centrech (viz prioritní osa 1). Cílem těchto opatření je zvýšit kvalitu života místních obyvatel. Z tohoto pohledu hrají regionální, místní a mikroregionální centra ve venkovských oblastech významnou roli.

Na základě principu komplementarity s ostatními operačními programy a Programem rozvoje venkova se ROP NUTS II Jihozápad v oblasti urbánní a venkovské problematiky koncentruje na posílení rozvojového potenciálu urbánních center, regeneraci a revitalizaci obcí a měst s důrazem na posílení jejich obslužných funkcí pro spádové území a na podporu infrastruktury veřejných služeb (školství, sociální integrace, zdravotnictví). V rámci ROP NUTS II Jihozápad není přímo řešena problematika bydlení ale zlepšení sídelních funkcí měst a obcí a zvýšení celkové atraktivity těchto sídel.


Finanční rozdělení v rámci prioritní osy 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí bylo stanoveno na základě podrobné socio-ekonomické analýzy, detailní znalosti regionu Jihozápad a dle kvalifikovaného odhadu absorpční kapacity měst a obcí, podpořené zkušenostmi z programového období 2004-2006.

Smyslem intervencí je zejména přispět k rozvoji městských a venkovských oblastí a k řešení jejich specifických problémů, závislých na jejich velikosti a spádovosti. Podpoření pozitiv a eliminace negativ těchto oblastí povede k posílení celkové atraktivity regionu pro život obyvatel a k přispění k jeho ekonomické výkonnosti a sociální stabilitě.

Rozvojová centra - města nad 50 000 obyvatel tj. statutární města Plzeň a České Budějovice (25,2 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad)

Výše alokace na rozvojová centra vychází především z toho, že města Plzeň a České Budějovice jsou zdrojem ekonomického růstu a inovací pro celý region a zajišťují obsluhu klíčových služeb regionu a tato role by měla být systematicky rozvíjena. Nejen, že chybí dostatek připravených rozvojových ploch pro různá funkční využití, ale existuje řada specifických problémů, které brání plnému využití potenciálu rozvojových center. Je dále nezbytné zabránit vzniku sociálně nepříznivého prostředí v městských a příměstských lokalitách a věnovat pozornost rozvoji kvality obytného prostředí v rozvojových centrech.

73

Ve městech nad 50 000 obyvatel (Plzeň a České Budějovice) je předpokládána podpora prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst.

Z metodického pokynu MMR mimo jiné vyplývá, že město, případně další partneři v rámci IPRM, mohou předkládat dílčí projekty zahrnuté do IPRM rovněž do jiných oblastí podpory a prioritních os ROP NUTS II Jihozápad (tedy nejen do oblasti podpory 2.1 v rámci prioritní osy 2), jako individuální projekty v rámci standardních výzev vyhlašovaných pro tyto prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad. Výši alokace na jednoho obyvatele u měst nad 50 000 obyvatel tedy nelze posuzovat pouhým prostým dělením alokace na oblast podpory 2.1 a počtem obyvatel těchto měst (to činí 160 EUR/per capita2), ale bude v konečném výsledku vyšší o finanční částky projektů realizovaných městy nad 50 000 obyvatel v rámci dalších oblastí podpory a prioritních os (kvalifikovaný odhad ŘO ROP JZ je 533 EUR/per capita). Celková alokace na jednoho obyvatele u měst nad 50 000 obyvatel bude také v neposlední řadě záležet na obsahu samotného integrovaného plánu rozvoje města – tzn. v porovnání s ostatními regiony soudržnosti je alokace per capita v oblasti podpory ROP JZ 2.1 Integrované projekty rozvojových center (160 EUR/per capita, přesto další tři regiony soudržnosti mají alokaci per capita téměř totožnou) nižší, avšak města nad 50 000 obyvatel mají v rámci ROP JZ možnost žádat o finanční prostředky také v rámci dalších oblastí podpory a prioritních os.

Spádová centra - města s počtem obyvatel 5 000 – 49 999 (34 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad)

Výše alokace na intervence do spádových center závisí na nutnosti měst zajišťovat obslužné funkce pro celý svůj spádový region Pro plnění obslužných funkcí spádových center v sídelní struktuře je nezbytné rozvíjet především vybavenost a zvyšovat jejich atraktivitu tak, aby byl posilován celkový růstový potenciál regionu. Region NUTS II Jihozápad je specifický velkým množstvím těchto měst (celkem 32), ale zejména – vzhledem k rozlehlosti regionu (územně největší region soudržnosti v ČR) a hustotě osídlení (naopak nejmenší v celé ČR) - klíčovým významem spádových center pro všechna sídla s počtem obyvatel do 5 000 obyvatel. V těchto spádových centrech - tedy bývalých okresních městech a nyní obcích s pověřeným obecním úřadem či obcích s rozšířenou působností (NUTS IV) – je totiž veškerá nezbytná obslužná infrastruktura občanské vybavenosti pro menší obce a města do 5 000 obyvatel, zejména školská, sociální, zdravotnická, kulturní, volnočasová apod.

Části měst a obce - města s počtem obyvatel 500 – 4 999 (40,8 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad)

Ačkoliv v této skupině sídel žije v regionu Jihozápad procentně největší počet obyvatel (a to i v porovnání s ostatními regiony soudržnosti - třetí nejvyšší procento), nižší alokace na intervence v sídlech s obyvateli od 500 do 4 999 obyvatel odráží skutečnost, že tyto zajišťují pouze základní obslužné funkce většinou pouze pro danou obec, nejsou zde tedy realizovány vyšší funkce jako v případě spádových center.

Přesto i zde je významná potřeba investic zejména do stabilizace obcí a částí měst z hlediska územního i populačního (zabránit stoupajícímu trendu odlivu mladých lidí

2 na obyvatele

74

do větších a velkých měst), a to prostřednictvím zkvalitňováním životních podmínek obyvatel a zvyšování atraktivity venkovských a menších městských sídel.

Oblast vzdělání, sociální integrace a zdravotnictví

Veřejné intervence v této prioritní ose podporují také zlepšení podmínek pro zkvalitnění poskytování veřejných služeb v oblasti vzdělání, sociální integrace a zdravotnictví. Intervence v rámci oblastí podpory 2.4, 2.5 a 2.6 vycházejí ze socio-ekonomické analýzy, z detailní znalosti regionu Jihozápad a v neposlední řadě ze strategických dokumentů na regionální a státní úrovni. Alokace je u oblastí vzdělávání, sociální integrace a zdravotnictví minimalizována vzhledem k synergiím Integrovaného operačního programu.

4.3.2 Hlavní cíle

Posílit rozvojová centra a rozvojové osy

Stabilizovat venkovské oblasti


Zvýšit kvalitu životních podmínek a životního prostředí obyvatel

Vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí měst a obcí

Zkvalitnit infrastrukturu pro vzdělávání

Zlepšit infrastrukturu sloužící pro sociální integraci obyvatel

Zkvalitnit zdravotnickou infrastrukturu

4.3.4 Hlavní indikátor dopadu

Indikátor Jednotka Zdroj Úroveň indikátoru Počáteční hodnota 2005


ha ÚRR Výstup 0


Rozvojová centra regionu mají pro ekonomickou výkonnost a celkovou životní úroveň na území regionu zásadní význam. V rámci integrovaného přístupu politiky soudržnosti bude posilována jejich konkurenceschopnost prostřednictvím IPRM.

Stabilizace měst a obcí z hlediska územního i populačního závisí především na zkvalitňování životních podmínek obyvatel a zvyšování atraktivity venkovských a městských sídel. Jedním ze způsobů, který k tomu může výrazně přispět, je eliminace hlavních funkčních a estetických závad, které představují zanedbané objekty nebo plochy uvnitř zastavěných území měst a obcí nebo v jejich bezprostřední blízkosti.

Nejedná se pouze o sanační opatření. Pro zajištění udržitelnosti tohoto typu projektů je nezbytné najít nové využití těchto objektů a ploch. Revitalizace zanedbaných území a ploch je zpravidla vzhledem k možnostem veřejných rozpočtů velmi náročná a je účelné ji podpořit, neboť se jedná o odstranění zásadních bariér rozvoje sídelních funkcí.

Kromě estetických a funkčních zlepšení je přínosem revitalizace sídel omezování extenzivního způsobu rozvoje, tj. rozšiřování zastavěné plochy při ponechání zanedbaných objektů a ploch v centrech nebo v jejich blízkosti.

Prioritní osa se dále ve vazbě na revitalizaci území měst a obcí zaměřuje na přímou podporu zásadních obslužných funkcí měst a obcí, a to rozvojem infrastruktury pro nekomerční veřejné služby. Jedná se především o infrastrukturu pro vzdělávání, sociální integraci a zdravotnictví.

75

V ROP NUTS II Jihozápad bude podporován rozvoj infrastruktury sociálních služeb včetně infrastruktury pro sociální integraci specifických skupin ohrožených sociálním vyloučením tak, aby byla zajištěna přiměřená dostupnost a odpovídající kvalita těchto služeb. Podporované aktivity v oblasti sociálních služeb jsou v souladu s „Programem rozvoje Plzeňského kraje“ a „Programem rozvoje Jihočeského kraje“. V obou dokumentech je kladen důraz na rozvoj sociálních služeb spadajících do Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.. V obou dokumentech jsou zohledněny strategické dokumenty a koncepce s celorepublikovou působností a to na základě doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí. Intervence ROP NUTS II Jihozápad do sociální oblasti vychází tedy také z „Bílé knihy v sociálních službách“, ze které vyplývají hlavní principy sociálních služeb a dále z „Národního akčního plánu sociálního začleňování na léta 2006-2008“, tam především v rámci prioritního cíle 3 deklaruje podporu v oblasti transformace pobytových zařízení sociálních služeb ve smyslu modernizace a humanizace.

Podpora infrastruktury zdravotních služeb bude zaměřena na zvýšení kvality služeb a efektivní vynakládání zdrojů v oblasti zdravotnictví. Dle potřeb plynoucích z „Programu rozvoje Plzeňského kraje“, z „Programu rozvoje Jihočeského kraje“ a ze „Zdravotního plánu Plzeňského kraje“ budou podporovány aktivity zaměřené na pořízení zdravotnického zařízení, výstavby a stavební úpravy budov objektů zdravotnických zařízení a rozvoje sítě neodkladné přednemocniční péče.

Oblast podpory vzdělávání je zaměřena na realizaci funkčního systému celoživotního učení, který umožňuje jak rozvoj počátečního, tak i dalšího vzdělávání a jejich vzájemné propojení. V důsledku demografického úbytku počtu žáků dochází k rozvoji škol jako polyfunkčních vzdělávacích zařízení využívaných pro vzdělávání jak dětí a mládeže, tak i dospělých v programech dalšího vzdělávání. Ve vzdělávací infrastruktuře bude podporován rozvoj technologií v souladu s požadavky znalostní společnosti včetně rekonstrukce budov škol a školských zařízení. Realizace podpory je v souladu s regionálními strategickými dokumenty v oblasti vzdělávání - „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihočeského kraje“ a „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje“, které jsou prostředkem dále upravujícím státní koncepci ve vzdělávání a zohledňují regionální specifika. Oba záměry respektují šest zásadních strategických směrů vycházejících z národního Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (ROP NUTS II Jihozápad navazuje především na rovnost příležitosti ke vzdělávání a kurikulární reformu – nástroj k modernizaci vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí).

Aktivity podporované z ROP NUTS II Jihozápad jsou zmíněny i v těchto strategických dokumentech, zejména pak ve strategických směrech „Zkvalitnění a modernizace vzdělávání“ a „Podpora dalšího vzdělávání.“ Dalšími strategickými dokumenty, na které navazuje realizace podpory v rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou jednotlivé Programy rozvoje kraje, které podrobně upravují rozvoj lidských zdrojů v regionu Jihozápad. Navrhovaná opatření v materiálech vedou k rozvoji celoživotního učení, provázanosti s trhem práce a podpoře volnočasových aktivit. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje navazuje na Program rozvoje Plzeňského kraje, především na jeho prioritu Vzdělávání pro potřeby praxe. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy je dále úzce propojen s Programem rozvoje Jihočeského kraje a jeho Realizačním dokumentem vytvořeným na časově shodné období let 2007-2013. Vzdělávání je v dokumentu obsaženo v prioritní ose Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika (opatření Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit) a především v ose Lidské zdroje a sociální soudržnost, ze které jsou pro oblast regionálního školství vyčleněna opatření Rozvoj celoživotního učení a Podpora volnočasových aktivit, které jsou dále rozpracovány formou koncepčních materiálů kraje, jakými jsou např. Koncepce dalšího rozvoje zájmového vzdělávání v Jihočeském kraji, Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Jihočeském kraji na období 2005-2008 nebo Koncepce rozvoje tělovýchovy

76

a sportu v Jihočeském kraji. V rámci podpory občanské vybavenosti jako je sportovní infrastruktura budou podpořeny pouze takové projekty, které slouží širší veřejnosti (tj. nejen výhradně pro profesionální sport).

Cílem priority je realizace intervencí formou rozsáhlejších projektů, které budou zásadním způsobem přispívat k řešení problémů obyvatel dané lokality. Tento princip bude uplatňován především v rámci integrovaných projektů rozvojových center, což jsou obě krajská města tj. Plzeň a České Budějovice (viz oblast podpory 2.1).

Venkovské oblasti se potýkají s nízkou absorpční schopností a proto bude v těchto oblastech ze strany řídícího orgánu kladen zvýšený důraz na aktivizaci potenciálních žadatelů. V rámci prioritní osy 4: Technická pomoc budou realizovány aktivity vedoucí ke zvýšení kapacity pro využívání podpory ze strany venkovských regionů.

V rámci prioritní osy 2 bude komplementárně k aktivitám prioritní osy 4 podporováno širší zapojení místních obyvatel do procesu příprav jednotlivých projektových záměrů tak, aby realizované aktivity co možná nejlépe odrážely konkrétní potřeby místních obyvatel a tím co nejvyšší měrou přispěly k růstu kvality života jak venkovských oblastí tak strukturálně postižených urbanizovaných oblastí. V rámci snahy o komplexní přístup k řešení problémů území budou podporovány projekty mající rozsáhlejší územní dopad nad rámec místních potřeb. Stejně tak bude v procesu hodnocení předkládaných žádostí podporována provázanost předkládaných projektových záměrů, která poskytne komplexní řešení umožňující integrovaný rozvoj podporovaného území.

V rámci této prioritní osy a zejména ve vazbě na intervence podporující rozvoj měst je plánováno i zařazení inovativních akcí. Tyto inovativní akce budou zaměřeny především na podporu realizace (či dopracování stávající) regionální inovační strategie (RIS) s cílem provázat její realizaci s ostatními strategickými dokumenty na úrovni měst nebo kraje; cílem podpory však bude důraz na implementaci RIS, tj. na koordinaci regionálních aktérů a reálné prosazení cílů strategie. V případě těchto inovativních akcí se počítá s významným využitím metody networkingu na evropské úrovni, zejména iniciativa Evropská komise Regiony pro hospodářskou změnu.

V oblasti iniciativy „Regiony pro hospodářskou změnu “ se ŘO zavazuje:

a) Vytvořit nezbytná opatření, aby do obecného programovacího procesu byly zapojeny inovativní operace vztahující se k výsledkům sdružení, ve kterých má region účast.

b) Povolit přítomnost zástupce (jakožto pozorovatele) těchto sdružení, ve kterých je region zahrnut, v Monitorovacím výboru, aby mohl podávat zprávu o pokroku v aktivitách sdružení.

c) Alespoň jednou za rok zařadit na pořad jednání Monitorovacího výboru zprávu o aktivitách sdružení a diskusi příslušných návrhů, dotýkajících se programu.

d) Informovat ve výroční zprávě o implementaci regionálních akcí zahrnutých v iniciativě „Regiony pro hospodářskou změnu“.


44..33..66..11 OObbllaasstt ppooddppoorryy 22..11 –– IInntteeggrroovvaannéé pprroojjeekkttyy rroozzvvoojjoovvýýcchh

cceenntteerr

V rámci oblasti podpory 2.1 je předpokládána podpora výhradně prostřednictvím IPRM jejichž předkladateli budou města nad 50 000 obyvatel.

Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech

Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území

Příprava rozvojových území pro podnikání a služby

77

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury

Výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací

Modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy

Management a koordinace aktivit IPRM

Intervence v rámci aktivity modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy jsou doplňkovými aktivitami k aktivitám oblasti podpory 1.3, jedná se například o trakční vedení městské hromadné dopravy ve statutárních městech.

44..33..66..22 OObbllaasstt ppooddppoorryy 22..22 –– RRoozzvvoojjoovvéé pprroojjeekkttyy ssppááddoovvýýcchh cceenntteerr

Sídla s 5 000 – 49 999 obyvateli.


Stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, vč. architektonických prvků

Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor

Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené

44..33..66..33 OObbllaasstt ppooddppoorryy 22..33 -- RReevviittaalliizzaaccee ččáássttíí mměěsstt aa oobbccíí

Sídla s 500 – 4 999 obyvateli.


Stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, vč. architektonických prvků

Revitalizace památkově chráněných objektů a území



44..33..66..44 OObbllaasstt ppooddppoorryy 22..44 -- RRoozzvvoojj iinnffrraassttrruukkttuurryy zzáákkllaaddnnííhhoo,,

ssttřřeeddnnííhhoo aa vvyyššššííhhoo ooddbboorrnnééhhoo šškkoollssttvvíí

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky

Pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky

44..33..66..55 OObbllaasstt ppooddppoorryy 22..55 -- RRoozzvvoojj iinnffrraassttrruukkttuurryy pprroo ssoocciiáállnníí

iinntteeggrraaccii

Rozvoj sítě sociálních služeb

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti

78

Výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory

Nákup a modernizace vybavení zařízení sociálních služeb

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti

V rámci oblasti podpory 2.5 budou podporovány pouze projekty s jasným zaměřením na poskytování sociálních služeb, mimo aktivitu Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti.

V rámci oblasti podpory 2.5 bude podporována výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory, která jsou ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů nebo nestátních neziskových organizací. V ROP NUTS II Jihozápad budou podporovány intervence do zařízení péče o seniory s nízkým příjmem.

44..33..66..66 OObbllaasstt ppooddppoorryy 22..66 -- RRoozzvvoojj zzddrraavvoottnniicckkéé ppééččee

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zdravotnických zařízení

Rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče (zdravotnické záchranné služby)

Nákup a modernizace vybavení zdravotnických zařízení



25 – Městská doprava 8 216 576

61 – Integrované projekty pro regeneraci měst a venkova

88 328 187

75 – Vzdělávací infrastruktura 37 925 087

76 – Zdravotnická infrastruktura 34 235 732

77 – Infrastruktura péče o dítě 12 143 615

79 – Jiná sociální infrastruktura 24 226 815



2.1 Integrované projekty rozvojových center

25 Městská doprava Modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy, například trakční vedení

61 Integrované projekty pro regeneraci měst a venkova


Revitalizace centra města a památkově chráněných objektů a území

Příprava rozvojových území pro podnikání a služby

79

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury

Výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací

2.2 Rozvojové projekty spádových center



Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území a stavební obnova a dostavba veřejných prostranství



77 Infrastruktura péče o dítě Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti a objektů pro volný čas

79 Jiná sociální infrastruktura Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenost, komunitní život a veřejný sektor

2.3 Revitalizace částí měst a obcí



Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území a stavební obnova a dostavba veřejných prostranství



77 Infrastruktura péče o dítě Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti a objektů pro volný čas

79 Jiná sociální infrastruktura Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenost, komunitní život a veřejný sektor

80

2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství

75 Vzdělávací infrastruktura

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky

Pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky

2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

77 Infrastruktura péče o dítě Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti

79 Jiná sociální infrastruktura

Rozvoj sítě sociálních služeb, nákup a modernizace vybavení zařízení sociálních služeb

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti

Výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory

2.6 Rozvoj zdravotnické péče

76 Zdravotnická infrastruktura

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zdravotnických zařízení

Rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče (zdravotnické záchranné služby)

Nákup a modernizace vybavení zdravotnických zařízení


Příjemci pomoci v oblasti podpory 2.1 v rámci IPRM:

Statutární města Plzeň a České Budějovice

Kraj podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti),

81

zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů (církevní právnické osoby), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace), zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů (vysoké školy) a zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů (veřejné výzkumné organizace) (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Fyzické osoby (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Obchodní společnosti založené dle zákona 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník) ve znění pozdějších předpisů (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Školy a školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná kraji a obcemi podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Církevní školy a školská zařízení, soukromé školy a školská zařízení, školské právnické osoby, podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle zvláštních právních předpisů (jen pokud budou svůj projekt realizovat v rámci IPRM na správním území měst Plzeň, nebo České Budějovice)

Příjemci pomoci v oblastech podpory 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6:

Kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů


Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi (viz předchozí bod) podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů


Školy a školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná kraji a obcemi podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů

Církevní školy a školská zařízení, soukromé školy a školská zařízení, školské právnické osoby, podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle zvláštních právních předpisů

Poskytovatelé sociálních služeb uvedení v registru podle zákona č. 108/2006 Sb., jejichž zřizovatelem není stát

82

Nestátní zdravotnická zařízení podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, tj. fyzické, právnické, příp. fyzické osoby s odborným zástupcem


Alokace finančních prostředků (viz tabulka č. 16) na tuto prioritní osu včetně indikativního rozřazení do kategorií intervencí vychází z důkladné socio-ekonomické analýzy (viz str. 9-35) a z potřeb regionu NUTS II Jihozápad, jak byly identifikovány oběma kraji - jako územně samosprávnými celky, které tvoří NUTS II Jihozápad - na základě detailní znalosti území a jako taková byla alokace finančních prostředků včetně indikativního rozřazení do kategorií intervencí schválena Výborem Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

Intervence v rámci veřejné dopravy, pro oblast výstavby a modernizace sociální a zdravotní infrastruktury a infrastruktury pro rozvoj vzdělávání, pro sanaci a revitalizaci zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech atd. budou prováděny v souladu s národními a komunitárními zákony (včetně veřejných zakázek a pravidel soutěže) a takovým způsobem, aby bylo zajištěno správné a efektivní využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby bylo zabráněno dosahování nepřiměřeného zisku.

V rámci oblasti podpory 2.1 se předpokládá podpora prostřednictvím IPRM. Podpora bude poskytována formou přímé nevratné dotace, mimo rámec veřejné podpory, z ERDF do výše 85 % veřejných způsobilých výdajů.

V rámci oblastí podpory 2.2 a 2.3 budou podporovány individuální projekty. Města s méně než 50 000 obyvateli mohou v předkládaných projektech případně využít intergrovaného přístupu. Podpora v rámci oblastí podpory 2.4, 2.5 a 2.6 bude poskytována prostřednictvím realizace individuálních projektů.

V rámci rozvoje měst je možnost využití iniciativy JESSICA pro zajištění revolvingového financování finančně návratných projektů rozvoje měst prostřednictvím fondů rozvoje měst. Iniciativa JESSICA je směřována na Public Private Partnership anebo na jiné urbánní projekty generující příjmy, zahrnuté v integrovaných plánech rozvoje měst s výhledem na dosažení finanční pákového efektu a recyklace zdrojů operačních programů investovaných do takovýchto projektů. ROP NUTS II Jihozápad předpokládá využití iniciativy Jessica na podporu investic fondů rozvoje měst v některé z níže uvedených forem. Po upřesnění podmínek využití tohoto nástroje, bude ŘO ROP NUTS II Jihozápad zváženo využití organizace iniciativy Jessica prostřednictvím holdingového fondu.

Veřejná podpora:

Většina realizovaných projektů nepředstavuje riziko poskytnutí veřejné podpory, neboť je realizována městy a obcemi jako příjemci a výsledky projektů ve většině případů slouží veřejnému zájmu. V případě rizika poskytnutí veřejné podpory je podpora realizována aplikováním režimu blokové výjimky podle Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Výše podpory je maximálně 36 % způsobilých výdajů do 31. prosince 2010 a dále ve výši maximálně 30 % způsobilých výdajů. Pokud příjemcem je malý podnik může být maximální míra podpory navýšena o 20 % a v případě středního podniku o 10 %.

Integrované plány rozvoje měst (specificky k oblasti podpory 2.1 – Integrované projekty rozvojových center):

Definice IPRM: IPRM zahrnuje řadu časově souvisejících projektů, které jsou implementovány:

A) ve vybrané městské zóně, IPRM v postatě pokrývá následující typy intervencí:

Regenerace a revitalizace brownfields

83

Revitalizace specifických městských zón

Modernizace veřejných prostranství

Rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdělávání

Rozvoj infrastruktury zdravotnictví

Upevnění sociální soudržnosti, kvality života a zdraví městské populace

Účelem tohoto přístupu k integrovanému rozvoji měst založeného na zónách je koncentrování finančních zdrojů na omezenou vybranou městskou zónu a omezení stávajících problémů (zanedbané oblasti) nebo podpora rostoucího potenciálu v této zóně.

B) tematickým integrovaným přístupem (např. městská veřejná doprava, zeleň) v celé oblasti města

Z toho plyne, že integrovaný přístup by měl přispět k dosažení definovaného cíle vybraných městských zón nebo tématické oblasti daného města.

Jako minimální byla pro IPRM stanovena hranice 10 mil. EUR, aby bylo dosaženo dostatečné koncentrace finančních zdrojů a bylo zabráněno rozmělnění podpory. Řídící orgán ROP NUTS II Jihozápad bude usilovat o průměrnou velikost finančního objemu IPRM ve výši 15 mil. EUR.

IPRM zahrnuje aktivity spolufinancované z ROP NUTS II Jihozápad. IPRM může také zmiňovat odděleně důležité projekty ve vybrané zóně města, případně vybrané tématické oblasti, které budou spolufinancovány z jiných operačních programů. Nicméně tyto důležité projekty spolufinancovatelné z jiných (tematických) operačních programů nejsou operativně součástí IPRM. Tyto projekty spolufinancovány z ostatních (tématických) operačních programů dostanou během hodnocení příslušným ŘO odpovídajícího OP 10 % bonifikaci v souladu s vládním nařízením č. 883 ze 13. srpna 2007.

Použití IPRM

A) ROP NUTS II Jihozápad zahrnuje v textu oblasti podpory 2.1 (popř. v příloze č. 6), jaká bude indikativní částka alokace prostředků ERDF v rámci IPRM ve městech nad 50 000 obyvatel. Aby zmíněná města mohla využívat těchto prostředků, musí předložit IPRM.

V regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad se jedná o následující města:

NUTS II Jihozápad Město Počet obyvatel k 1. lednu 2006

Plzeňský kraj Plzeň 162 759

Jihočeský kraj České Budějovice 94 653

ŘO ROP NUTS II Jihozápad může vyhlásit výzvu k předložení IPRM pro města s méně něž 50 000 obyvateli. Tyto IPRM nebudou financovány z výše zmíněných prostředků vyčleněných pro IPRM v oblasti podpory pro města nad 50 000 obyvatel. ŘO ROP NUTS II Jihozápad může přizpůsobit opatření IPRM (modifikovat minimální rozpočet IPRM) pro města s méně než 50 000 obyvateli s přihlédnutím ke geografickému, demografickému a ekonomickému potencionálu těchto měst v daném regionu.

B) ROP NUTS II Jihozápad specifikuje v odpovídajících prioritních osách/oblastech podpory indikativní částku alokovanou na venkovské oblasti regionu (tzn. města s méně než 5 000 obyvateli)

Pokud není v městské oblasti podpory zahrnuta městská veřejná doprava, ŘO ROP NUTS II určuje v prioritní ose/oblasti podpory týkající se veřejné dopravy, jaká část alokace bude věnována městské veřejné dopravě.

84

Částka pod kódem 61 kategorie intervencí “Integrované projekty pro regeneraci měst a venkova” je vyhrazena pro IPRM všech měst (což zahrnuje i města pod 50 000 obyvatel). Regiony mohou, pokud chtějí, zahrnout pod kód 61 také částky pro tzv. integrované projekty.

Alokace pro městskou dopravu by neměla být z důvodu earmarkingu zahrnuta pod kódem 61 “Integrované projekty pro regeneraci měst a venkova”. Podle povahy intervence mohou být částky alokace zahrnuty pod kódy 25, 28 a 52.

Území určená k podpoře v rámci IPRM

Účelem zpracování IPRM je řešit:

Deprivované území (zónu) s koncentrací negativních jevů, jako je vysoká nezaměstnanost, kriminalita, sociální vyloučení, atd.)

Území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů může být použit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny

Tematicky vymezenou oblast města.

Geograficky vymezená zóna pro realizaci IPRM je souvislá plocha na území města, která by měla být vybrána na základě následujících kritérií:

A) Deprivované území – vykazuje v regionálním kontextu nepříznivé hodnoty nejméně u dvou ukazatelů dle článku 47 prováděcího nařízení:

vysoký stupeň chudoby a vyloučení,

vysoký stupeň dlouhodobé nezaměstnanosti,

neuspokojivý demografický vývoj,

nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu,

vysoký stupeň kriminality a delikvence,

obzvláště znečištěné životní prostředí,

nízká míra hospodářské aktivity,

velký počet přistěhovalců, etnických a minoritních skupin menšin nebo uprchlíků,

poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí,

vysoká energetická náročnost budov.

B) Území s vysokým potenciálem růstu – je charakterizováno na základě následujících ukazatelů:

vysoká koncentrace ekonomických aktivit,

vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb,

významný stupeň zaměstnanosti administrativě a v sektoru služeb,

vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit,

velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města,

velký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel, zvýšení kvality života ve městech,

85

vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje.

Příprava IPRM

V počáteční fázi ŘO NUTS II Jihozápad vyhlásí výzvu pro města k přípravě a předložení IPRM. V této výzvě ŘO ROP NUTS II Jihozápad specifikuje typy a charakteristiky IPRM, jeho obsah, kritéria výběru atd.) Následně město připraví IPRM (vybere zónu/téma na základě výše uvedených ukazatelů, určí strategii a stanoví cíle, konzultuje s partnery atd.) Město může připravit a podat několik IPRM, jejichž zdůvodnění a stanovení priorit je podloženo vizí města o potřebách v rámci vybrané zóny/tématu.

IPRM by měl obsahovat mimo jiné tyto informace:

socioekonomická analýza a SWOT analýza města,

zdůvodnění výběru dané zóny/tématu ve městě na základě výše zmíněných ukazatelů,

popis zóny/tématu,

kvantifikace cílů; definování indikátorů,

popis očekávaných výsledků,

popis partnerů a jejich zapojení v přípravě a implementaci IPRM (užití principu partnerství),

rozpočet a časový harmonogram (popis způsobu financování),

popis administrativní kapacity a řízení IPRM,

dopady IPRM na horizontální témata atd.,

v příloze IPRM může být připojen seznam důležitých projektů spolufinancovaných z jiných operačních programů. Tyto projekty nejsou funkčně součástí IPRM,

popis opatření k dosažení stanovených cílů IPRM (indikativní seznam projektů).

Města předloží IPRM ŘO ROP NUTS II Jihozápad, který jej zhodnotí a schválí nebo zamítne. Při hodnocení IPRM dbá ŘO ROP NUTS II Jihozápad zejména na:

kritéria stanovená výzvou,

zdůvodnění výběru zóny/ tématu, analýzu počáteční situace pro strategii implementace IPRM,

definovaný cíl, vybranou strategii, indikativní seznam akcí/projektů k dosažení vybraných cílů, rozpočet a časový harmonogram, předpokládané výsledky, respektování principu partnerství, dopad na horizontální témata, administrativní kapacitu, řízení IPRM, indikátory atd.;

technickou kvalitu a vyzrálost navrhovaného IPRM.

Po schválení IPRM ŘO ROP NUTS II Jihozápad, město provede předvýběr nejvhodnějších projektů k dosažení stanovených cílů IPRM. Předvýběr individuálních projektů je v kompetenci města, které při respektování principů transparentnosti, rovných příležitostí a respektování principu partnerství nastaví postupy pro hodnocení a výběr projektů.

Projekty předvybrané městem jsou předloženy ŘO ROP NUTS II Jihozápad, který je vyhodnotí. Řídící orgán ROP NUTS II Jihozápad může zamítnout tyto projekty pouze na základě formálních/ technických nedostatků (např. nezpůsobilost, nedostatečný rozpočet).

86

Realizace IPRM

V průběhu realizační fáze IPRM město pečlivě sleduje vývoj všech projektů a podává o tom zprávy ŘO ROP NUTS II Jihozápad. Individuální projekty jsou realizovány nositelem projektu (město nebo jeho partner). Řídící orgán ROP NUTS II Jihozápad monitoruje projekty zařazené do IPRM stejným způsobem, jako ostatní projekty podporované v rámci ROP NUTS II Jihozápad.

Intervence v rámci IPRM budou respektovat legislativu České republiky a Evropského společenství ( zvláště ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, pravidlům veřejné podpory, pravidlům hospodářské soutěže, způsobilosti, atd.) a budou realizovány tak, aby bylo zajištěno efektivní využití Strukturálních fondů EU, ochráněn veřejný zájem a aby bylo zabráněno nepřiměřeným ziskům.

44..33..1100 FFlleexxiibbiilliittaa



IInntteeggrroovvaannýý ooppeerraaččnníí pprrooggrraamm

Oblast veřejného zdraví:

IOP bude podporovat vybavení zdravotnickou technikou vybraných národních sítí center akutní péče. Z ROP NUTS II Jihozápad budou komplementárně podporovány investice související s dalším rozvojem těchto center a vybavení zdravotnickou technikou v dalších zdravotnických zařízeních či částech zdravotnických zařízení, která nebudou přímo podporovány z IOP.

Projekty prevence zdravotních rizik: IOP bude podporovat projekty realizované stáními zdravotními ústavy a zdravotními pojišťovnami a národní nebo nadregionální projekty NNO. ROP NUTS II Jihozápad bude podporovat projekty prevence zdravotních rizik regionálního významu.

Sociální integrace:

IOP bude řešit pilotní projekty transformace jmenovitě specifikovaných residenčních zařízení, které budou vybrány ve spolupráci MPSV a krajů. ROP NUTS II Jihozápad bude komplementárně řešit infrastrukturu sociálních služeb zahrnutých v zákoně 108/2006 Sb. o sociálních službách.

Návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti bude v IOP řešen systémovým projektem/projekty, které budou zaměřeny na nejvíce ohrožené lokality vybrané na základě odborné studie. Jsou to lokality, ve kterých bylo identifikováno selhání nástrojů uplatňovaných na místní a regionální úrovni. ROP NUTS II Jihozápad bude intervenovat infrastrukturu sociálních služeb v rámci integrovaných plánů rozvoje měst a individuálních projektů v ostatních lokalitách, nespecifikovaných v IOP.

V IOP budou rozvíjeny inovativní postupy rozvoje sociální ekonomiky. ROP NUTS II Jihozápad bude podporovat ověřené a legislativou podchycené postupy, jako jsou například chráněné dílny.

V oblastech sociální integrace, veřejného zdraví a kultury bude vyžadováno od ŘO IOP souhlasné stanovisko krajů k projektům navrhovaným k realizaci v IOP.

87

IOP se zaměřuje na přímou podporu bydlení.

BBrroowwnnffiieellddss –– kkoooorrddiinnaaccee ss OOPP ŽŽPP aa OOPP PPII::

Je dohodnuta věcná hranice podpory regenerace brownfields mezi ROP NUTS II Jihozápad a OP PI a to dle budoucího využití území:

Prostřednictvím OP PI bude podporována regenerace brownfields s převládajícím budoucím využitím pro podnikání (pozn. : budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEČ: 15-37 nebo se bude jednat o strategické služby či technologická centra).

Prostřednictvím ROPů budou podporovány regenerace všech ostatních brownfields s výjimkou budoucího zemědělského využití.

Sanace závažných starých ekologických zátěží (SEZ) budou řešeny v rámci OP ŽP. Méně závažné kontaminace bude možné řešit v rámci OP PI a ROPů na základě stanoviska MŽP.

ROP bude řešit pouze problematiku veřejné zeleně ve městech a na venkově. Regenerace průmyslových zón v městech pro použití jako veřejná prostranství / zeleň bude povolena pouze tehdy, pokud budou tyto plochy ve veřejném vlastnictví.

Ostatní aspekty životního prostředí řeší OP ŽP.

PPrrooggrraamm rroozzvvoojjee vveennkkoovvaa

Z EAFRD budou prostřednictvím Programu rozvoje venkova podporovány obnovitelné zdroje ze zemědělství, ČOV a odpadové hospodářství do 2 000 EO, místní komunikace do 5 mil. Kč v obcích do 500 obyvatel a zemědělské brownfields (brownfields s budoucím zemědělským využitím a zpracovatelským využitím v rámci Přílohy I ke smlouvě o ES).

Dále budou v rámci PRV podporovány aktivity rozvoje venkovských obcí a základní občanské vybavenosti a vybavenosti služeb (ve vztahu k ROP jde o oblast občanské a kulturní vybavenosti, školství, zdravotnictví a sociálních služeb) v obcích do 500 obyvatel. ROP NUTS II Jihozápad má obdobné věcné zaměření, ovšem je jinak územně zaměřen (obce nad 500 obyvatel).

Je zajištěna koordinace a spolupráce řídících orgánů Programu rozvoje venkova, EFF a operačních programů politiky soudržnosti – pracovní skupinou na regionální úrovni (složenou ze zástupců regionálního pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu, MZe, MMR a Regionální rady ROP NUTS II Jihozápad – k dohledu nad překryvy).

EEvvrrooppsskkýý ssoocciiáállnníí ffoonndd

Tato prioritní osa ROP NUTS II Jihozápad a OP kofinancované z ESF se vzájemně doplňují a podmiňují a budou v průběhu realizace konkrétních projektů vytvářet synergické efekty, které znásobí výsledky a dopady těchto programů a zároveň přispějí k naplnění strategického cíle „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“ NSRR.

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) bude podporovat měkké aktivity v rámci prioritní osy 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, na něž ROP NUTS II Jihozápad není zaměřen. ROP NUTS II Jihozápad bude doplňovat tyto neinvestiční náklady investicemi do infrastruktury vybraných zařízení. Bude tak vytvářet synergický efekt, jež povede k naplnění jednoho ze strategických cílů NSRR.

Vedle výše popsaných mechanismů koordinace (MV a výběrová kritéria) budou v OP LZZ v oblastech podpory 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb) a 3.2 (Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit) v systému implementace významnou roli hrát kraje, které budou realizovat tzv. individuální projekty. Budou tak moci přímo sledovat realizaci a vzájemnou provázanost projektů ESF a k nim doplňkových projektů ERDF financovaných z ROP NUTS II Jihozápad na svém území.

88

V oblasti vzdělávání je rozhraní mezi ROP NUTS II Jihozápad a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ( OP VK) vymezeno především podle typu intervencí. Podpora v rámci ROP NUTS II Jihozápad, financovaného z ERDF, se zaměřuje na tvrdé investice, tj. podpora obnovy fyzické infrastruktury, OP VK a OP LZZ, financovaných z ESF, na „měkké“ projekty zaměřené na rozšiřování kvalifikace a vzdělávání obyvatel.





Konečná hodnota (2015)

Výstup Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

650 100 Core 29

ha 0 15

Výsledek

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem

652 000 ha 0 10

Výsledek Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

651 100 m2 0 110 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech (obcích) celkem

651 500 m 0 33 000

Výsledek Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro rozvoj vzdělávání (města)

651 101 m2 0 47 000

Výsledek Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro rozvoj vzdělávání (venkov)

651 501 m2 0 10 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města)

651 103 m2 0 16 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov)

651 503 m2 0 10 000

Výsledek

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst

520 213 Core 1

Počet 0 80

Výsledek

Počet nově vytvořených prac. míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí)

520 215 Core 1

Počet 0 20

Výsledek

Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem

511 500 Core 39

Počet projektů

0 30

Výstup Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí celkem

512 100 Počet projektů

0

25

89

44..44 PPrriioorriittnníí oossaa 33:: RRoozzvvoojj cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu


Jak prokázala situační analýza a předchozí analytické průzkumy v regionu, disponuje NUTS II Jihozápad jedinečným přírodním, historickým a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Kromě zachovalého přírodního bohatství, nadregionálně významného především na území chráněných krajinných oblastí, se v regionu nachází množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných na seznamu UNESCO. Perspektivu dalšího rozvoje nabízí rovněž tradice a dobré výchozí postavení v oblasti lázeňství a wellness.

Tento potenciál však v současnosti není dostatečným způsobem využíván, což je ovlivněno především nízkou úrovní základny cestovního ruchu (základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu), špatným technickým stavem některých významných památek a často nízkou kvalitou základních i doplňkových služeb cestovního ruchu. S tím úzce souvisí sezónnost cestovního ruchu, přičemž zimní sezóna v převážné části regionu v podstatě chybí. Jak zimní, tak podzimní a jarní měsíce výrazně zaostávají za letním obdobím, kdy region navštíví většina návštěvníků. Tato nevyváženost je do značné míry způsobena právě nedostatečnou rozvinutostí základní a doprovodné infrastruktury a služeb pro zimní sezónu.

Jako zásadní pro další rozvoj cestovního ruchu lze dle aktuálních regionálních analýz definovat rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zejména se zaměřením na podporu rozvoje zimní sezony, případně sezony jarní a podzimní.

Při detailním pohledu by se měla podpora zaměřit především na modernizaci a rozvoj zařízení s cílem zlepšení kvality poskytovaných služeb, případně na rozvoj infrastruktury v lokalitách, kde je s ohledem na provedené marketingové průzkumy prokazatelně nedostatečná nabídka.

Specifická pozornost by měla být věnována zejména modernizaci a rozvoji infrastruktury lázeňských zařízení v regionu s cílem přizpůsobit tato zařízení sílícímu tlaku přeorientování poskytovaných služeb na cílovou skupinu samoplátců včetně budování wellness provozů, ubytovacích kapacit s nimi souvisejících, areálů sportovně rekreační vybavenosti apod.

Významné rezervy pro další rozvoj rovněž představují marketingové aktivity a řízený management cestovního ruchu skrze činnost destinačních managementů, které již v nejvíce atraktivních oblastech regionu postupně vznikají. Ty by měly přispět k účinnější koordinaci aktivit, zkvalitňování a rozšiřování nabídky produktů cestovního ruchu a účinnému marketingu destinace.

K rozvoji cestovního ruchu by mělo přispět i zlepšení kulturní nabídky s prokazatelným přínosem pro zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky, neboť nedostatek alternativních aktivit pro návštěvníky zejména v případě nepříznivého počasí v současné době výrazným způsobem snižuje konkurenceschopnost regionu.

Značnou část regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad pokrývají území NATURA 2000 (lokality ptačích oblastí a NATURA 2000 jsou součástí SEA hodnocení jako příloha č.1 Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; SEA hodnocení je zveřejněno na www.rr-jihozapad.cz).

NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Z výše zmíněného důvodu je jedním z cílů prioritní osy 3 Rozvoj cestovního

90

ruchu také zavádění a rozvoj projektů odpovídajících strategii udržitelného cestovního ruchu. Směrnice o stanovištích obsahuje doporučení státům při realizaci sítě. Cestovního ruchu se dotýkají především články 2 a 6. V souladu s nimi (ale i dalšími požadavky) musí projekty cestovního ruchu v krajinách sítě NATURA 2000 respektovat biodiverzitu a zároveň cíle obou Směrnic. U každého projektu v rámci cestovního ruchu, který má být realizován na takovém typu území je nepřípustné, aby měl na něj negativní dopad. Toto je předmětem kritérií přijatelnosti projektové žádosti (dále viz kapitola 5.7). Žadatel musí prokázat minimálně skutečnost, že má ROP NUTS II Jihozápad neutrální dopad na životní prostředí. V případě, že budou dotčeny oblasti NATURA 2000 bude kladen důraz na soulad projektů s principy udržitelného rozvoje prostřednictvím platné legislativy ČR, která je plně v souladu s normami EU.


Celková alokace v rámci prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu vyplývá z existence významného nevyužitého potenciálu v oblasti rozvoje cestovního ruchu na území regionu NUTS II Jihozápad. Finanční alokace pro rozvoj cestovního ruchu byly stanoveny na základě socio-ekonomické analýzy, detailní znalosti regionu NUTS II Jihozápad a také z ověřené absorpční schopnosti regionu z minulého programovacího období 2004-2006.

Smyslem a účelem je vybudování odpovídající infrastrukturní základny pro zvýšení konkurenceschopnosti a další rozvoj cestovního ruchu. Intervence se zaměřují také na zpřístupnění a propojení významných cílů cestovního ruchu turistickými cestami určenými k dopravě šetrné k životnímu prostředí.

Dále je podporováno odstranění nedostatečné vybavenosti sportovně-rekreačních zařízení a zlepšení kulturní nabídky, neboť nedostatek alternativních aktivit pro návštěvníky zejména v případě nepříznivého počasí v současné době výrazným způsobem snižuje konkurenceschopnost regionu.

Významná část alokace by měla být využita pro zkvalitnění stávající nabídky ubytovacích kapacit a rozvoj nových ubytovacích kapacit vedoucí k vyvážené nabídce ubytování na celém území regionu včetně specifické pozornosti směřující ke zkvalitnění nabídky stávajících lázeňských a wellness kapacit, která by regionu měla pomoci prodloužit turistickou sezónu i do období s dosud nižší návštěvností (zejména zimních měsíců).

Zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu na území regionu NUTS II Jihozápad je kromě dobré infrastrukturní vybavenosti bezpodmínečně také závislé na kvalitě poskytovaných služeb, marketingových aktivitách a propagaci destinace, rovněž pak na intenzitě spolupráce privátní a veřejné sféry.

Podpora v rámci cestovního ruchu není selektivní ve vztahu k území, je nutno ji chápat jako víceméně plošnou pro území celého regionu NUTS II Jihozápad.

V konečném důsledku realizace aktivit prioritní osy 3 přispěje ke zvýšení atraktivity regionu, zvýšení životní úrovně a stabilizaci venkova.

44..44..22 HHllaavvnníí ccííll

Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru


Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu

Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků

91


Indikátor Jednotka Zdroj Úroveň indikátoru Počáteční

hodnota 2005

Hosté v regionu - počet přenocování (630 502)

Počet ČSÚ Dopad 1 492 600


Rozvoj cestovního ruchu regionu NUTS II Jihozápad představuje pro zvýšení celkové konkurenceschopnosti a atraktivity regionu mimořádně vysoký potenciál. V souvislosti se silným primárním potenciálem regionu lze cestovní ruch označit za významný stabilizační a rozvojový prvek zejména venkovských oblastí díky své schopnosti vyrovnávat regionální disparity, vytvářet nová pracovní místa a podnikatelské příležitosti i v místech, kde perspektiva jiných druhů podnikání není příliš velká, či je omezena zvýšenou ochranou přírodního bohatství. Především šetrný cestovní ruch využívá přirozených hodnot území a nepředstavuje při stanovení limitů únosnosti dotčeného území zvýšené ohrožení životního prostředí.

Jako zásadní pro další rozvoj cestovního ruchu lze dle aktuálních regionálních analýz definovat rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zejména se zaměřením na podporu rozvoje zimní sezony, případně sezony jarní a podzimní. V rámci podpory vybavenosti pro cestovní ruch jako je sportovní infrastruktura budou podpořeny pouze takové projekty, které slouží širší veřejnosti (tj. nejen výhradně pro profesionální sport).

Při detailním pohledu by se měla podpora zaměřit především na modernizaci a rozvoj stávajících zařízení s cílem zlepšení kvality poskytovaných služeb, případně na rozvoj infrastruktury v lokalitách, kde je s ohledem na provedené marketingové průzkumy prokazatelně nedostatečná nabídka.

Specifická pozornost by měla být věnována zejména modernizaci a rozvoji infrastruktury stávajících lázeňských zařízení v regionu s cílem přizpůsobit tato zařízení sílícímu tlaku přeorientování poskytovaných služeb na cílovou skupinu samoplátců včetně budování wellness provozů, ubytovacích kapacit s nimi souvisejících, areálů sportovně rekreační vybavenosti apod.

Významné rezervy pro další rozvoj rovněž představují marketingové aktivity a řízený management cestovního ruchu skrze činnost destinačních managementů, které již v nejvíce atraktivních oblastech regionu postupně vznikají. Ty by měly přispět k účinnější koordinaci aktivit, zkvalitňování a rozšiřování nabídky produktů cestovního ruchu a účinnému marketingu destinace. K rozvoji cestovního ruchu by mělo přispět i zlepšení kulturní nabídky s prokazatelným přínosem pro zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky, neboť nedostatek alternativních aktivit pro návštěvníky zejména v případě nepříznivého počasí v současné době výrazným způsobem snižuje konkurenceschopnost regionu.

Výsledným efektem podpory tohoto odvětví by mělo být zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu. Důraz bude proto kladen zejména na zvyšování počtu návštěvníků, prodlužování doby jejich pobytu v širším územním kontextu i mimo tradiční turistická centra a nárůst zaměstnanosti v cestovním ruchu zejména v oblastech ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností.

Rozvoj cestovního ruchu přispěje k naplňování globálního cíle ROP NUTS II Jihozápad prostřednictvím:

integrovaného přístupu k rozvoji územní soudržnosti podporou hospodářské diverzifikace venkovských i městských oblastí;

investic do oblastí s vysokým potenciálem růstu;

92

posílení marketingových aktivit a řízeného rozvoje cestovního ruchu;

partnerství veřejného a soukromého sektoru a širší územní spolupráce uvnitř i vně regionu.

Důraz při naplňování cílů priority i globálního cíle bude kladen na:

rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zejména pro období mimo letní sezonu a tím posílení nabídky cestovního ruchu pro zimní sezónu a jarní a podzimní období;

podporu realizace ucelených komplexních záměrů zaměřených na celkový rozvoj vybraných turistických destinací s významným rozvojovým potenciálem;

propojení atraktivit regionu do turisticky zajímavé nabídky v širším územním kontextu včetně cílené tvorby produktů cestovního ruchu odpovídajících aktuální majoritní poptávce na trhu;

celkové zvýšení úrovně řízení cestovního ruchu, vyšší využívání informačních a komunikačních technologií cestovního ruchu a zlepšení celkové koordinace aktivit v cestovním ruchu na regionální úrovni.


44..44..66..11 OObbllaasstt ppooddppoorryy 33..11 –– RRoozzvvoojj iinnffrraassttrruukkttuurryy cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení

Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit

Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku

Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)

Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem

Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst

44..44..66..22 OObbllaasstt ppooddppoorryy 33..22 -- RReevviittaalliizzaaccee ppaammáátteekk aa vvyyuužžiittíí

kkuullttuurrnnííhhoo dděěddiiccttvvíí vv rroozzvvoojjii cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek

Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách

Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů

Restaurování movitých kulturních památek

Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů

44..44..66..33 OObbllaasstt ppooddppoorryy 33..33 –– RRoozzvvoojj sslluužžeebb cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu,,

mmaarrkkeettiinngguu aa pprroodduukkttůů cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu

Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu

93

Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů)

Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu



24 – Cyklistické stezky 14 326 337

56 – Ochrana a rozvoj přírodního dědictví

16 854 514

57 – Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu

36 931 215

58 – Ochrana a zachování kulturního dědictví

32 221 865

59 - Rozvoj kulturní infrastruktury 23 596 320



3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

24 Cyklistické stezky Výstavba a rekonstrukce cyklostezek a cyklotras

56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst

57 Jiná podpora zlepšení služeb CR

Výstavba a rekonstrukce turistických cest

Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruchu a zařízení pro kongresovou turistiku

Výstavba a modernizace zařízení a infrastruktury určených pro lázeňství a wellness

Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit

58

Ochrana a zachování kult.dědictví

Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruchu

59 Rozvoj kulturní infrastruktury Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch

3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu

94

58 Ochrana a zachování kulturního dědictví

Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a budování doprovodných informačních systémů

Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů

Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů a restaurování movitých kulturních památek

3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

57 Jiná podpora zlepšení služeb CR

Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu

Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu

Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu

Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty ČR


Kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů



Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů

Nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů (církevní právnické osoby) a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace)

Malý a střední podnik (MSP) podle definice Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání, pouze subjekty podnikající minimálně dva roky

95

Zájmová sdružení právnických osob podle § 20f až § 20i občanského zákoníku

Hospodářská komora ČR a její složky podle § 3 zákona č.301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů

4.4.9 Forma a výše podpory

Alokace finančních prostředků (viz tabulka č. 16) na tuto prioritní osu včetně indikativního rozřazení do kategorií intervencí vychází z důkladné socio - ekonomické analýzy (viz str. 9-35) a z potřeb regionu NUTS II Jihozápad, jak byly identifikovány oběma kraji - jako územně samosprávnými celky, které tvoří NUTS II Jihozápad - na základě detailní znalosti území a jako taková byla alokace finančních prostředků včetně indikativního rozřazení do kategorií intervencí schválena Výborem Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

V rámci priority je předpokládána podpora individuálních projektů. Podpora bude poskytována formou přímé nevratné dotace, mimo rámec veřejné podpory do výše 85 % veřejných způsobilých výdajů.

Veřejná podpora:

Na projekty, které předpokládají riziko poskytování veřejné podpory jsou aplikována pravidla de minimis nebo režim blokové výjimky podle Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Výše podpory je maximálně 36 % způsobilých výdajů do 31. prosince 2010 a dále ve výši maximálně 30 % způsobilých výdajů. Pokud příjemcem je malý podnik, může být maximální míra podpory navýšena o 20 % a v případě středního podniku o 10 %.

4.4.10 Flexibilita



PPrrooggrraamm rroozzvvoojjee vveennkkoovvaa

Program rozvoje venkova se zaměří na podporu zemědělských podnikatelů a dále začínajících podnikatelů v oblasti cestovního ruchu v obcích do 2 000 obyvatel. Prostřednictvím ROP NUTS II Jihozápad budou podporováni podnikatelé v cestovním ruchu s doloženým minimálně dvouletým účetním obdobím a podnikatelé v obcích nad 2 000 obyvatel.

Za podnikatelkou historii se považuje jakákoli ekonomická činnost. Převažující ekonomická činnost se stanovuje na základě posledního podaného daňového přiznání – dle odvětvové klasifikace ekonomických činností.

V oblasti zachování kulturního dědictví se PRV zaměřuje na investice v obcích do 500 obyvatel. ROP NUTS II Jihozápad bude podporovat projekty v obcích nad 500 obyvatel.


96

IInntteeggrroovvaannýý ooppeerraaččnníí pprrooggrraamm

Společným tématem ROP a IOP je podpora řízení a managementu cestovního ruchu, zavádění standardů, propagace, rozvoj produktů a marketingové podpory cestovního ruchu. Zatímco těžiště intervencí ROP spočívá v aktivitách pouze s regionálním dopadem, IOP soustřeďuje svou pozornost na projekty nadregionálního, národního, příp. mezinárodního charakteru.

IOP se zaměřuje na výstavbu či rekonstrukci zařízení cestovního ruchu u objektů a území národního a nadregionálního významu za účelem vytvoření komplexních center cestovního ruchu v České republice na rozdíl od regionálně zaměřeného ROP.

Pro potřeby cestovního ruchu je pro ROP zásadní návaznost na IOP v souvislosti s revitalizací kulturních památek a využitím kulturního dědictví. Ministerstvo kultury (zprostředkující orgán IOP) zpracuje seznam památek, které budou podporovány IOP. Tento seznam bude odsouhlasen s kraji, ve kterých jsou tyto památky umístěny. ROP naváže tematicky a místně specifickými výzvami k předkládání projektů v oblasti rozvoje cestovního ruchu (případně dle potřeby v dalších oblastech, jako je dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost) zaměřenými na komplementární aktivity k projektům podporovaným IOP.

V ROP NUTS II Jihozápad je komplexně řešena regionální problematika cestovního ruchu a kultury (včetně podpory kulturních památek, usilujících o zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO). Naproti tomu v prioritní ose IOP “Národní podpora cestovního ruchu“ bude řešena na národní úrovni problematika destinačního managementu, marketingu cestovního ruchu a propagace kulturního dědictví, obnova a využití kulturních památek ve vlastnictví státu, nebo stávajících památek, zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

OOPP PPřřeesshhrraanniiččnníí ssppoolluupprrááccee

Společným tématem ROP NUTS II Jihozápad a programů přeshraniční spolupráce (OP Rakousko - Česká republika 2007-2013, OP Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013) je zaměření na cestovní ruch, kulturu a hospodářské aktivity v oblasti volného času. U aktivit projektů v programech přeshraniční spolupráce je nutný přeshraniční dopad na obě strany hranice. U projektů programů přeshraniční spolupráce jsou vždy realizovány za spolupráce minimálně dvou partnerů z obou stran hranice, kteří musí splnit minimálně dvě ze čtyř kritérií přeshraniční spolupráce.



Název indikátoru Kód ČR Kód EU Jednotky Počáteční hodnota (2005)

Konečná hodnota

(2015)

Dopad Hosté v regionu - počet přenocování

630 502 Počet 1 492 600 1 748 000

Výsledek Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras

610 110 km 0 80

Výsledek

Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem

632 510

Počet 0 60

Výsledek Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek

630 100

Počet 0 3000

97

celkem

Výsledek Počet zrekonstruovaných památkových objektů

632 200 Počet 0 30

Výsledek Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků

633 111 Počet 0 20

Výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cest. ruchu

520 212 Core 35 Počet 0 170

Výstup Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu

511 200 Core 34 Počet 0 200

44..55 PPrriioorriittnníí oossaa 44:: TTeecchhnniicckkáá ppoommoocc


Technická pomoc zastřešuje aktivity, které mají podpořit efektivní řízení, kontrolu a monitorování čerpání finančních prostředků z ROP NUTS II Jihozápad a posílit absorpční kapacitu území NUTS II Jihozápad. Vzhledem k nové implementační struktuře, rozsahu zaměření prioritních os, většímu objemu dostupných finančních prostředků a novým pravidlům čerpání podpory v porovnání s obdobím 2004-2006 je potřebné posílit administrativní kapacitu pro řízení programu a podpořit absorpční schopnost území, resp. příjemců podpory. Zkušenosti z výkonu dílčích úkolů implementace na regionální úrovni při realizaci SROP byly jedním z podkladů pro odhad potřeb posílení kapacit řídícího orgánu i příjemců podpory.

Podkladem pro stanovení rozsahu činností vztahujících se k řízení a implementaci programu je obecného nařízení a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení Nařízení (ES) č. 1783/1999. Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj Působnost při řízení ROP dále upravuje zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje , ve znění zákona č. 138/2006 Sb.

Tato prioritní osa je dále zaměřena na hlavní okruhy úkolů příjemců podpory a posilování jejich absorpční schopnosti.

Obsah prioritní osy navazuje na prioritní osu technické pomoci NSRR (OP Technická pomoc – OP TP), u kterého se předpokládá zajištění celkové koordinace realizace programů (ROP a TOP), tvorba příslušných metodik, zajišťování vzdělávání, obecné publicity pomoci strukturálních fondů v ČR a zčásti posilování absorpční kapacity.


Alokace na technickou pomoc byla stanovena na základě dohody řídících orgánů OP a na základě potřeb zajištění implementace programu ROP NUTS II Jihozápad.

Potřeba posílení kapacity Regionální rady NUTS II Jihozápad a jejích orgánů pro řízení a implementaci ROP NUTS II JZ vyplývá z rozšíření řídících pravomocí na regionální úrovni i navýšení objemu spravovaných finančních prostředků v porovnání se situací při realizaci SROP v období 2004-2006.

Přestože řízení a implementace ROP je prováděno v koordinaci s MMR a MF, kde se předpokládá návaznost především v oblasti systémů finančního řízení, hodnocení, monitorování a kontroly, je třeba zajistit celé spektrum činností řízení a implementace, tak jak

98

ji popisuje článek 45 Nařízení rady ES 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.

Potřeba posílení kapacit se týká rozšíření odborného personálního zázemí, zajištění materiálně technických podmínek i zdrojů pro odbornou externí poradenskou podporu.

Navýšení objemu veřejných prostředků určených pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti vyžaduje posílení kapacit na straně příjemců. Jedná se především o informace vztahující se k možnostem podpory nebo k procesům technické přípravy. Dále je nutno příjemce podpořit při osvojování dovedností spojených s hodnocením proveditelnosti projektů, finančního plánování a řízení, postupů uzavírání smluv, monitoringu projektových aktivit.

4.5.2 Hlavní cíl

Zajistit úspěšnou realizaci ROP a naplnění jeho cílů


Zajistit dostatečnou administrativní kapacitu pro realizaci ROP

Zajistit plynulé plnění veškerých úkolů řízení, implementace, monitoringu a kontroly ROP

Podpořit absorpční schopnost regionu nejen v rámci ROP, ale i v rámci dalších operačních programů


Indikátor Jednotka Zdroj Úroveň indikátoru Počáteční

hodnota 2005

Počet podpořených projektů celkem (510 100)

Počet ÚRR Dopad 0


Regionální rada jako příjemce technické pomoci plní řadu úkolů souvisejících s řízením, implementací, monitoringem a kontrolou realizace ROP NUTS II Jihozápad. Technická pomoc umožňuje řídícímu orgánu zajistit odpovídající administrativní kapacitu Úřadu Regionální rady, nákup nezbytného vybavení a odborných služeb potřebných k efektivní realizaci ROP NUTS II Jihozápad a posiluje potřebnou znalostní základnu prostřednictvím zvyšování kvalifikace zaměstnanců Úřadu Regionální rady.

Dále bude tato prioritní osa zaměřena na vzdělávání všech skupin aktérů na místní a regionální úrovni zapojených do přípravy a následné realizace ROP NUTS II Jihozápad i jednotlivých projektů.

Důraz bude kladen na zvyšování informovanosti a kvalifikace potenciálních příjemců pomoci. Tato podpora bude zaměřena na pořádání různých forem kurzů, seminářů, školení, workshopů, vydávání brožur a publikací, na poradenskou činnost, vytvoření internetových stránek apod.

V neposlední řadě tato prioritní osa slouží pro podporu přípravy rozsáhlejších projektů pro veřejný i neziskový sektor.

99

4.5.6 Hlavní oblastí podpory

44..55..66..11 OObbllaasstt ppooddppoorryy 44..11 -- PPooddppoorraa řřííddííccíícchh,, iimmpplleemmeennttaaččnníícchh

aa kkoonnttrroollnníícchh úúkkoollůů řřííddííccííhhoo oorrggáánnuu

Zajištění personálních kapacit (osobní náklady pracovníků)

Zajištění vzdělávacích aktivit pro pracovníky subjektů podílejících se na implementaci

Zajištění materiálně technických kapacit (nájmy prostor, pořízení technického vybavení)

Pořízení externích poradenských služeb (konzultace, audity, externí právní a ekonomické poradenství a služby, posuzování projektů, aktualizace dokumentace programu)

44..55..66..22 OObbllaasstt ppooddppoorryy 44..22 -- PPooddppoorraa zzvvyyššoovváánníí aabbssoorrppččnníí kkaappaacciittyy

rreeggiioonnuu

Příprava a provedení komunikačního plánu ROP NUTS II Jihozápad, včetně pořádání informačních a propagačních akcí, výroba a distribuce informačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí

Poskytování školících a konzultačních služeb potenciálním žadatelům o podporu v rámci ROP NUTS II Jihozápad

Příprava projektů včetně technické dokumentace, studií proveditelnosti a souvisejících služeb



81 – Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, budování kapacit pro provádění politik a programů

1 858 954

85 – Příprava, provádění, monitorování a kontrola

7 435 815

86 – Hodnocení a studie; informace a komunikace

9 294 769



4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu

85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola

Zajištění personálních kapacit a vzdělávacích aktivit pro pracovníky

Zajištění materiálně technických kapacit

86 Hodnocení a studie, informace a komunikace Pořízení externích poradenských služeb

100

Zajištění materiálně technických kapacit

4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu

81

Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, budování kapacit pro provádění politik a programů

Příprava a provedení komunikačního plánu ROP

Poskytování školících a konzultačních služeb potenciálním žadatelům o podporu v ROP

86 Hodnocení a studie, informace a komunikace

Příprava projektů včetně technické dokumentace, studií proveditelnosti a souvisejících služeb

Poskytování školících a konzultačních služeb potenciálním žadatelům o podporu v ROP


Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad (ŘO ROP NUTS II Jihozápad)


Výdaje v rámci technické pomoci budou hrazeny bezprostředně po jejich vzniku přímo z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

V rámci priority je předpokládána podpora individuálních projektů. Podpora bude poskytována formou přímé nevratné dotace mimo rámec veřejné podpory, z ERDF do výše 85% veřejných způsobilých výdajů.

Veřejná podpora:

Veřejná podpora není v rámci priority 4 poskytována. V případě této oblasti podpory nehrozí riziko poskytování veřejné podpory podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství.

4.5.10 Flexibilita




Název indikátoru Kód ČR Kód EU Jednotky Počáteční hodnota

(2005/2006)

Konečná hodnota

(2013/2015)

Výsledek Realizace evaluačních studií a zpráv celkem

710 500 počet 0 30

Výsledek Počet zasedání řídících a poradních orgánů

710 200 počet 0 30

Výsledek Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí

711 101 počet 0 75

101

Výstup Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc

514 100 Počet 0 12

44..66 VVeellkkéé pprroojjeekkttyy

ROP NUTS II Jihozápad nepředpokládá realizaci velkých projektů ve smyslu čl. 39 obecného nařízení.

44..77 MMoožžnnoossttii vvyyuužžiittíí PPuubblliicc PPrriivvaattee PPaarrttnneerrsshhiippss ((PPPPPP))

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) může být za určitých podmínek pro veřejný sektor velkým přínosem, zejména v souvislosti s přípravou a implementací infrastrukturálních projektů.

Hlavní výhody PPP pro veřejný sektor jsou následující:

Úspora veřejných zdrojů

Možnost zvýšeného objemu investic („pákový účinek“)

Odraz zkušeností soukromého sektoru ve vyšším „zhodnocení peněz“

Zkrácení doby výstavby

Vysoká technická kvalita projektů

Nižší míra rizikovosti pro veřejný sektor z důvodu postoupení části rizik na sektor soukromý

Projekty PPP nemusejí být pro veřejný sektor nutně ziskové. Pro zajištění úspěšného využití PPP a snížení ekonomických rizik je nutné, aby se veřejné orgány soustředily na několik aspektů:

vybrat správný PPP model;

stimulovat konkurenci mezi potenciálními soukromými partnery;

chránit veřejný zájem;

zaručit životaschopnost projektu bez nepřiměřeného zisku vyplývajícího z veřejných dotací.

Zkušenosti s PPP při realizaci infrastrukturních projektů jsou v České republice omezené. Navíc existují obavy ohledně dostatečnosti souvisejícího legislativního rámce. Proto bude Ministerstvo pro místní rozvoj iniciovat aktivity týkající se vytvoření příslušné legislativní základny pro PPP projekty. Tato základna bude zavedena nejpozději na konci roku 2008.

MMR vypracovalo (na základě vládního nařízení č. 536/2007) podrobnou Metodologickou interpretaci “Zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (Koncesní zákon)”, který je významnou pomůckou v průběhu celého procesu přípravy a implementace projektů PPP, může být aplikován jmenovitě regiony, městy a obcemi. Ministerstvo financí ČR podle výše zmíněného nařízení připravuje částečné metodiky pro oblast daní a financí. V roce 2008 bude mít ČR úplný metodologický a legislativní rámec na přípravu a implementaci PPP projektů. V roce 2008 připraví MMR studie, které identifikují typy projektů v jednotlivých OP, které by byly oprávněné a vhodné pro použití metody PPP. Takovéto studie a aktivity budou podporovány z OP TP.

102

Prvním úkolem řídících orgánů ROPů v podpoře PPP projektů bude spočívat v rozšíření výše zmíněných informací a studií mezi potenciální konečné příjemce ve formě workshopů, seminářů, konferencí, publikací apod.

Řídící orgán ROP NUTS II Jihozápad nejpozději do prosince 2008 vyhlásí výzvu k předkládání projektů PPP. Technická pomoc bude k dispozici těm konečným příjemcům, kteří plánují předložit návrhy PPP projektů. Připravené návrhy projektu PPP budou předkládány v průběhu výzev pro představení návrhů zahájených v rámci prioritní osy nebo oblastí intervence vhodných pro konkrétní projekt.

Základním cílem všech ROP bude uskutečnit v programovém období 2007-2013 co nejvíce projektů PPP. Tyto projekty vytvoří pozitivní zkušenost, což jak lze očekávat vytvoří pozitivní dynamiku pro další partnerství tohoto typu.

Při zvažování implementace konkrétního projektu partnerstvím veřejného a soukromého sektoru bude nezbytné zamezit nepřiměřenému zisku a zachovat rovný a transparentní přístup při respektování národního práva a práva EK. Toto se vztahuje především oblasti

veřejné podpory.

Při vědomí důležitosti využití instrumentu PPP v rámci ROP, ale zároveň při vědomí nedostatečného legislativního ukotvení PPP v právním řádu ČR a absence zkušeností s projekty, které zároveň využívají jak nástroje PPP tak financování ze strukturálních fondů EU v rámci ROP, Regionální rady jako ŘO ROP zadaly vypracování společné komplexní studie k možnosti kvalitní realizace PPP v rámci ROP a to za předpokládané účasti (např. v roli oponenta při tvorbě výše uvedené studie) „PPP centra“ MF.

103

KAPITOLA 5 – IMPLEMENTAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ A ZPŮSOBY REALIZACE PARTNERSTVÍ

55..11 IImmpplleemmeennttaaččnníí ssttrruukkttuurraa

Implementační struktura Regionálního operačního programu je navržena v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 138/2006 Sb. novelizující zákon č. 248/2000 Sb. (dále Zákon). Popisy funkce a odpovědnosti jednotlivých subjektů systému implementace vycházejí z obecného nařízení.

Subjekty podílející se na implementaci programu:

Řídící orgán - Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad (dále jen „RR“), úkoly řídícího orgánu upravuje článek 60 obecného nařízení

Platební a certifikační orgán – MF, odbor Národní fond, úkoly Platebního a certifikačního orgánu upravuje článek 61 obecného nařízení

Auditní orgán (dále AO)– MF, odbor Centrální harmonizační jednotka (dále CHJ MF), úkoly upravuje článek 62 obecného nařízení

Monitorovací výbor – Monitorovací výbor ROP NUTS II Jihozápad (dále MV), úkoly upravuje článek 65 obecného nařízení

Národní orgán pro koordinaci – MMR, nástrojem koordinace je dále Řídící a koordinační výbor, v jeho rámci jsou ustaveny mechanismy pro koordinaci operací jednotlivých operačních programů.

55..22 ŘŘíízzeenníí pprrooggrraammuu,, řřííddííccíí oorrggáánn

Celkovou odpovědnost za realizaci ROP NUTS II Jihozápad nese ŘO ROP NUTS II Jihozápad - Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad. Orgány Regionální rady jsou dle výše zmíněného zákona: Výbor Regionální rady (dále jen „Výbor“), předseda Regionální rady a Úřad Regionální rady (dále jen „ÚRR“). Implementační uspořádání ROP NUTS II Jihozápad nepředpokládají využití žádných zprostředkujících subjektů.

V souladu se zásadou řádného finančního řízení je RR zodpovědná zejména za transparentní výběr projektů, monitorování projektů, zajištění spolufinancování z veřejných zdrojů, řízení činnosti monitorovacího výboru, poskytování informací a zpráv, zajištění publicity programu atd. Rozdělení úkolů mezi jednotlivé orgány RR stanovuje Zákon.

Sídlo Regionální rady NUTS II Jihozápad je dle Zákona v Českých Budějovicích. Takto vzniklá Regionální rada plní úkoly programovacího období 2007-2013, ale nadále souběžně zajišťuje úkoly spojené s programovacím obdobím 2004-2006.

Výbor Regionální rady

Výbor Regionální rady je ustanoven na základě zákona. Členové Výboru jsou voleni z členů zastupitelstva krajů, které tvoří region NUTS II Jihozápad – Jihočeského a Plzeňského kraje. Výbor Regionální rady NUTS II Jihozápad má 16 členů (po osmi z každého kraje). Členy volí zastupitelstva krajů Jihočeského a Plzeňského. Výbor vykonává své pravomoci i po ukončení volebního období zastupitelstev krajů až do zvolení nového výboru.

Výbor je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů Výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť.

104

Rozhodnutím výboru jsou stanoveny útvary, které budou zabezpečovat činnosti ŘO ROP NUTS II Jihozápad tak, aby byla zajištěna podmínka nezávislosti a oddělení funkce řídící, platební, kontrolní a auditní.

Regionální rada odpovídá za zavedení a udržování řídícího a kontrolního systému v souladu s požadavky Evropské komise, příslušných předpisů ES a národní legislativy, a zejména:

a. zajišťuje, že projekty určené ke spolufinancování z prostředků z rozpočtu EU jsou vybírány na základě kritérií schválených pro daný program monitorovacím výborem (dále MV) a po celou dobu provádění zůstanou v souladu s příslušnými právními předpisy ES a předpisy národními;

b. ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb, skutečné vynaložení výdajů na operace vykázaných příjemci a jejich soulad s předpisy ES a národními předpisy, a to v souladu s čl. 13 prováděcího nařízení;

c. zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci programu a shromažďování údajů nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování, audit a hodnocení; Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajistí ŘO ROP NUTS II Jihozápad, aby veškeré podklady týkající se výdajů a auditů daného operačního programu byly uchovávány k dispozici Evropské komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu;

a. tří let od uzavření operačního programu;

b. tří let od roku, kdy došlo k částečnému uzavření, v případě dokladů týkajících se výdajů na operace a auditů operací podle odstavce 2 tohoto článku;

c. tyto doby se staví v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost Evropské komise. ŘO ROP NUTS II Jihozápad zpřístupní Evropské komisi na její žádost seznam dokončených operací, jež jsou předmětem částečného uzavření.

d. zajišťuje soulad uskutečňovaných operací s národními pravidly a pravidly ES týkajícími se způsobilosti výdajů, zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory, ochrany životního prostředí, rovnosti příležitostí mužů a žen a zákazu diskriminace (dle čl. 16 obecného nařízení);

e. zajišťuje, že příjemci a jiné subjekty zapojené do realizace operací vedou účetnictví či daňovou evidenci a to v souladu s platnými právními předpisy, zejména ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a OSS;

f. zajišťuje hodnocení programů v souladu se čl. 47 a 48 obecného nařízení;

g. předává PCO podklady pro účely certifikace;

h. řídí práci MV a poskytuje mu dokumenty umožňující sledovat kvalitu realizace programu s ohledem na jeho konkrétní cíle;

i. vyhotovuje popis řídících a kontrolních systémů dle čl. 71 obecného nařízení ve formátu daném přílohou 14 prováděcího nařízení a předkládá jej AO tak, aby bylo možné odeslat jej Evropské komisi do 12 měsíců od schválení programu;

j. vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení MV je předkládá Evropské komisi do šesti měsíců od konce každého kalendářního roku počínaje rokem 2008. Závěrečná zpráva o provádění bude předložena Evropské komisi

105

do 31. března 2017 prostřednictvím PCO spolu se závěrečnou žádostí o platbu. Kopie schválených zpráv předává RR v elektronické i písemné podobě PCO a AO;

k. vypracovává komunikační plán dle čl. 2 prováděcího nařízení a předává jej Evropské komisi do čtyř měsíců od přijetí programu Evropské komisi. Zajišťuje soulad s požadavky na poskytování informací a publicitu stanovenými prováděcím nařízení;

l. poskytuje Evropské komisi informace, které jí umožní provést posouzení velkých projektů;

m. stanovuje postupy k zajištění toho, aby všechny dokumenty týkající se výdajů a auditů nezbytné pro zajištění odpovídajícího audit trailu byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 90 obecného nařízení;

n. žádá AO o vydání prohlášení o uzavření;

o. zodpovídá za zajištění financování programu z národních veřejných zdrojů. Musí zajistit, aby v příslušné kapitole SR a také v rozpočtu kraje byly na daný rok rozpočtovány požadované prostředky, a dále monitoruje prostřednictvím MSC2007, zda jsou u konkrétních projektů prostředky z jednotlivých zdrojů financování poskytovány příjemcům;

p. odpovídá za evidenci, šetření a hlášení podezření na nesrovnalost a potvrzených nesrovnalostí, jejich další monitoring a ve stanovených případech také vymáhání prostředků dotčených potvrzenou nesrovnalostí;

q. formou hlášení o zjištění nesrovnalosti a souhrnně čtvrtletně informuje PCO, pracovníka sítě AFCOS a AO o nesrovnalostech vzniklých při implementaci programu (včetně způsobu řešení dříve identifikovaných nesrovnalostí);

r. zajišťuje přijímání projektových žádostí od příjemců a schvaluje projekty;

s. zajišťuje, aby řídící a kontrolní systém splňoval podmínky pro poskytnutí požadovaných údajů pro dostatečný audit trail v souladu s čl. 15 prováděcího nařízení;

t. z MSC2007 vystavuje ve stanovených termínech souhrnnou žádost, která obsahuje dílčí žádosti o platbu předložené příjemci, jež byly předfinancovány z prostředků SR, resp. financovány z rozpočtu RR, kterou předkládá PCO prostřednictvím MMR;

u. předává kopii vystavené souhrnné žádosti organizační složce státu (dále jen „OSS“), která poskytla prostředky na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU , souhrnná žádost musí být předložena MMR k odsouhlasení;

v. vypracovává odhady objemů žádostí o platby pro běžný a následující rozpočtový rok a předkládá je PCO nejpozději do 31. března každého roku;

w. odpovídá za správnost údajů předávaných ze svého IS ZS do MSC2007.

Výbor Regionální rady je odpovědný za řízení a provádění ROP NUTS II Jihozápad a dále je odpovědný za:

a. přípravu a projednání OP a jeho předložení Evropské komisi,

b. zavedení systému pro shromažďování spolehlivých finančních a statistických informací o provádění OP, zavedení ukazatelů monitorování a hodnocení; předávání těchto údajů v dohodnutém elektronickém formátu MV, Platebnímu a certifikačnímu orgánu, Platebnímu orgánu (MF) a Evropské komisi ,

c. zajištění vypracování výroční a závěrečné zprávy o provádění OP a (po schválení MV) předložení Evropské komisi, kopii výroční a závěrečné zprávy o provádění obdrží AO,

106

d. zřízení a činnost MV programu,

e. poskytování dokumentů MV, které umožňují sledovat kvalitu provádění operačního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle,

f. zajištění, že PCO obdrží všechny potřebné podklady a informace o postupech a auditech prováděných ve vztahu k výdajům pro účely vydání potvrzení o oprávněnosti výdaje,

g. zajištění, že auditní orgán obdrží požadované dokumenty a podklady pro účely analytické a zpravodajské činnosti,

h. zabezpečení vyhotovení hodnocení ROP NUTS II Jihozápad,

i. zajištění toho, že subjekty, které se účastní na řízení a provádění OP včetně příjemců podpory a dalších subjektů zapojených do implementace, povedou samostatný účetní systém, nebo budou používat vhodné kódové označení účtů pro všechny transakce týkající se pomoci,

j. zabezpečení šetření a řešení nesrovnalostí. ŘO podává měsíční hlášení o zjištění nesrovnalostí a souhrnně čtvrtletně informuje PCO, pracovníka sítě AFCOS a AO o nesrovnalostech vzniklých při implementaci programu (včetně způsobu řešení dříve identifikovaných nesrovnalostí),

k. zajištění nápravných opatření v případě vzniklých nedostatků,

l. zajištění shody s národními politikami a politikami Společenství, zvláště s ohledem na zadávání veřejných zakázek, pravidla veřejné podpory, ochranu životního prostředí a rovnost příležitostí mužů a žen,

m. zajištění zdrojů národního spolufinancování,

n. plnění povinností týkajících se informací a propagace OP,

o. výběr projektů, kterým Regionální rada poskytne dotaci.

Výbor Regionální rady:

schvaluje realizační a řídící dokumentaci Regionálního operačního programu,

schvaluje opatření, týkající se publicity a informovanosti o Regionálním operačním programu,

zabezpečuje prostřednictvím Úřadu Regionální rady zajištění kvalitativního hodnocení projektu,

schvaluje výběr projektů, kterým RR poskytne dotaci,

schvaluje rozpočet a závěrečný účet,

volí předsedu a místopředsedy RR,

jmenuje a odvolává ředitele Úřadu na návrh předsedy RR,

stanovuje organizační strukturu a počet zaměstnanců RR,

schvaluje další záležitosti, pokud tak stanoví jednací řád Výboru.

107

Předseda Regionální rady

Je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Předsedu RR volí Výbor regionální rady.

Úřad Regionální rady

Úřad Regionální rady je výkonným orgánem RR, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí ŘO ROP NUTS II Jihozápad s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny nebo vyhrazeny Výboru a předsedovi RR. Úřad také plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti RR.

V čele Úřadu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává Výbor na návrh předsedy. Jmenování ředitele zakládá pracovní poměr k Radě NUTS II Jihozápad, ředitel je podřízen předsedovi. Pracovně právní vztahy ředitele i ostatních zaměstnanců Úřadu se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. a zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků.

Cílem je vytvořit jednoduchou a přehlednou a dostatečně pružnou implementační strukturu, která je v maximální možné míře vstřícná vůči příjemcům pomoci. Za tímto účelem jsou zřizována pracoviště řídícího orgánu v jednotlivých krajích. Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad nebude zřizovat žádné zprostředkující subjekty.

Úřad Regionální rady zajišťuje následující činnosti:

vytváří a aktualizuje manuály, metodiky a další dokumenty týkající se implementace programu,

organizuje výzvy k předkládání projektů,

přijímá žádosti o podporu,

podává informace o programu,

plní funkci sekretariátu MV programu,

posuzuje přijatelnost, úplnost a formální náležitosti předkládaných projektů,

zajišťuje kvalitativní hodnocení projektů,

zajišťuje přípravu smluv o financování,

zajišťuje monitorování plnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek,

zajišťuje kontrolu postupu prací na jednotlivých projektech,

zajišťuje fungování monitorovacího systému - elektronické evidence dat pro monitorování a vyhodnocení implementace programu,

zajišťuje zpracování údajů o výdajích jako podkladů pro certifikaci,

zajišťuje, aby PCO obdržel pro účely certifikace všechny nezbytné podklady a informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji,

připravuje podklady pro výroční a závěrečnou zprávu ROP NUTS II Jihozápad,

vypracovává výroční zprávy o provádění a po schválení MV je předkládá Evropské komisi,

108

vypracovává závěrečné zprávy o provádění a po schválení MV je předkládá PCO,

vykonává finanční kontroly realizace projektů s cílem ověřit, zda spolufinancované výdaje byly vynaloženy v souladu s podmínkami smlouvy o financování projektu a legislativou ČR i EU,

přezkoumává předložené žádosti o proplacení uskutečněných výdajů příjemci podpory (především ověření souladu se stanovenými výkonovými cíli a finančním plánem projektu, souladu s politikami a legislativou ČR i EU, posouzení, zda výdaje jsou způsobilé, atd.),

připravuje a realizuje projekty Technické pomoci,

zajišťuje publicitu programu,

zajišťuje soulad kroků administrace se všemi právními dokumenty EU i ČR,

sestavuje rozpočet a závěrečný účet RR,

zajišťuje aby všechny dokumenty, které jsou podklady pro audit (audit trail) byly řádně uchovávány,

připravuje popis řídících a kontrolních systémů a předkládá je AO, a to v takovém termínu, aby bylo možné odeslat jej Evropské komisi do 12 měsíců od schválení programu,

žádá AO o vydání prohlášení o uzavření.

Řídící, platební a kontrolní funkce Úřadu Regionální rady (dále ÚRR) jsou striktně odděleny. Dělba platební, řídící a kontrolní funkce je zajištěna na úrovni samostatných odborů ÚRR. Platební funkci zajišťuje Finanční odbor, řídící funkce je zabezpečena Odborem řízení a kontrolní funkcí jsou pověřeny Územní odbory implementace programu .

Administrativní kapacita

Nutnost dostatečných administrativních struktur, potřebných k zajištění efektivního využívání prostředků Strukturálních fondů, byla potvrzena a uznána v textu Národního strategického referenčního rámce České republiky.

Adekvátní administrativní kapacita je nezbytná nejen k zajištění absorpční kapacity a používání úředních postupů, ale také k tomu, aby byly finanční prostředky využívány v souladu s principy správného finančního řízení.

Podle NSRR je základem přístupu k zajištění dostatečné administrativní kapacity následující:

Analýza potřeb ŘO při implementaci operačních programů

Definice funkcí a postupů

Formulace profilů zaměstnanců, popisy práce

Kvalita výběru a přijímání nových zaměstnanců

Dále, v souladu s NSRR: „kvalita výstupů všech funkcí v systému implementace zdrojů EU úzce souvisí s profilem a stabilizací zaměstnanců, kteří se podílejí na přípravě a fungování tohoto systému. Zaměstnanci veřejné správy musí být několik let systematicky připravování na bezchybné a kvalitní vykonávání těchto aktivit, včetně jazykové výuky. Kvalita výběru a přijímání nových zaměstnanců, která bere v potaz dobrou praxi je základní podmínkou pro kvalitní řízení lidských zdrojů. Tento systém bude využíván na všech úrovních implementace.

109

Hlavním cílem zlepšení řízení lidských zdrojů je minimalizovat nežádoucí odliv těchto vzdělaných a schopných zaměstnanců do privátního sektoru. Toho může být dosaženo primárně nastavením takových podmínek, které umožňují konkurenceschopnost zaměstnání ve veřejné správě vůči privátnímu sektoru”.

Tato nařízení NSRR jsou blíže specifikována v dopise zaslaném českými úřady dne 29. června 2007 (ref. č. 24 449/2007-62) před vydáním rozhodnutí o přijetí NSRR Evropskou komisí takto:

"Bude věnována pozornost systematickému posilování absorpční kapacity, včetně analýzy potřeb, definice požadavků, popisu pracovních pozic, nezávislých postupů při přijímání zaměstnanců, motivační systém, vzdělávání a stabilizace zaměstnanců.

Dokument nazvaný "Postupy k vyřešení administrativní kapacity k využívání zdrojů Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v období 2007-2013” byl předložen české vládě”.

Nařízení vlády č. 818 z 18. června 2007, které schvaluje výše zmíněný dokument bude aplikováno na veřejnou správu jako celek a jeho implementace bude monitorována předsedou vlády České republiky.

Následně musí být výše zmíněné závazky implementovány na úrovni každého operačního programu. Detailní zpráva popíše, jak jsou tyto závazky vypořádány (např. analýza potřeb ŘO, definice funkcí a postupů, formulace profilů zaměstnanců, popisy práce, kvalita výběru a přijímání nových zaměstnanců). Dále tato zpráva popíše způsob, jakým budou Operační program Technická pomoc a prioritní osa technická pomoc v Regionálních operačních programech využívány k dosažení tohoto cíle. Další velmi důležitou otázkou je podpora absorpční kapacity příjemců a vstřícný přístup relevantních úřadů k příjemcům.

Tato implementační zpráva musí být dokončena a představena během prvního zasedání Monitorovacího výboru po přijetí Regionálního operačního programu.

Zajištění administrativní kapacity ŘO ROP NUTS II Jihozápad

Při stanovování personální kapacity byla zohledněna výše alokace operačního programu, specifika implementace fondů ERDF a potřeba zabezpečení všech procesů pro implementaci operačního programu.

Předpokládaný cílový stav počtu pracovníků ŘO bude naplněn ke konci roku 2007. Administrativní kapacita je převážně zajištěna zaměstnanci, kteří mají víceleté zkušenosti s implementací strukturálních fondů EU v období 2004-2006 (SROP – Sekretariáty Regionální rad, grantová schémata, OP RLZ apod.), příp. jsou odborníky ve specializovaných oblastech (např. ve Finančním odboru či Útvaru interního auditu bývalí zaměstnanci finančních úřadů či finančního ředitelství). Zaměstnanci jsou průběžně intenzivně proškolováni v souladu se schváleným Plánem vzdělávání.

Dostatečnost personální kapacity bude pravidelně ověřována.

Odstraněno:

110

Odstraněno:

111

55..33 MMoonniittoorroovváánníí

Monitorování je základní nástroj pro dosažení efektivního nastavení a následné implementace programu a projektů. Monitorování zajišťuje sběr dat a předkládá souhrnné informace o aktuálním stavu procesu implementace.

V souladu s článkem 66 obecného nařízení zajišťuje ŘO a MV kvalitu provádění operačního programu. Řídící orgán a MV provádějí monitorování programu na základě finančních ukazatelů a ukazatelů pro výstupy a výsledky. Ukazatelé umožňují měřit pokrok ve vztahu k výchozí situaci a k dosahování cílů na úrovni prioritních os.

Finanční monitoring se zabývá sběrem dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků.

Věcný monitoring se týká věcného zaměření projektu.

Procedurální monitoring umožňuje v reálném čase sledovat pokrok v implementaci projektů.

Řídící orgán musí zajistit, aby monitorování operačního programu splňovalo uvedené požadavky. ŘO má celkovou zodpovědnost za monitorování a je zodpovědný za správný, efektivní, systematický a včasný monitoring, za data zadaná do monitorovacího systému a za informování Evropské komise.

Zodpovědnost za realizaci monitorování programu má ŘO ROP NUTS II Jihozápad.

Výsledky procesu monitorování programu budou využity v procesu evaluace programu a

naopak.

Monitorovací výbor

Celkovou odpovědnost za monitorování programu má v souladu s obecným nařízením ŘO ROP NUTS II Jihozápad. Regionální rada zřídí dle článku 63 a 64 předem uvedeného nařízení monitorovací výbor do tří měsíců ode dne schválení ROP NUTS II Jihozápad Evropskou komisí.

Členy MV nominují instituce, které předem schválil Výbor RR, a jmenuje předseda RR. V souladu s ustanovením článku 11 obecného nařízení jsou členové výboru zástupci řídícího orgánu, krajů, měst a obcí, sociálních a hospodářských partnerů, Evropské komise, reprezentace občanských iniciativ na regionální úrovni. Při jmenování členů MV bude přihlíženo k principu rovných příležitostí.

Monitorovací výbor pro ROP NUTS II Jihozápad je navržen zejména ze zástupců výboru Regionální rady a Úřadu Regionální rady a dále zástupců MMR, MF, MD, Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Krajských úřadů JK a PK, Krajské hospodářské komory PK, Krajské hospodářské komory JK, Krajské agrární komory PK, Krajské agrární komory JK, Sdružení měst a obcí PK, Svaz měst a obcí JK, zástupců NNO JK a PK a vysokých škol v JK a PK. Přizvaným hostem je zástupce Evropské komise. Seznam členů MV pravděpodobně není konečný.

Úkolem MV je zajistit kontrolu souladu realizace ROP NUTS II Jihozápad s příslušnými nařízeními ES a legislativou ČR, cílů ROP NUTS II Jihozápad a efektivního využívání veřejných finančních prostředků určených pro realizaci ROP NUTS II Jihozápad. Funkci sekretariátu MV zajišťuje Úřad Regionální rady. Podkladem pro výkon funkce MV jsou zejména výstupy monitorovacího systému.

112

Monitorovací výbor zajišťuje následující úkoly v souladu s článkem 65 nařízení:

a. posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení operačního programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;

b. na základě dokumentů předložených řídícím orgánem pravidelně hodnotí pokrok v dosahování konkrétních cílů operačního programu;

c. přezkoumává výsledky provádění, zejména dosahování cílů stanovených pro každou prioritní osu, a hodnocení podle čl. 48 odst. 3 obecného nařízení;

d. posuzuje a schvaluje výroční a závěrečné zprávy o provádění podle článku 66;

e. je informován o výroční kontrolní zprávě nebo o části zprávy týkající se operačního programu a o veškerých souvisejících připomínkách, které Evropská Komise vznese po přezkoumání této zprávy nebo které se týkají dotčené části zprávy;

f. může řídícímu orgánu navrhnout jakoukoli revizi nebo přezkoumání operačního programu, které by mohly přispět k dosažení cílů Fondů nebo zlepšit jeho řízení, včetně finančního řízení;

g. posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na změnu obsahu rozhodnutí Evropské komise o příspěvku z fondů.

Monitorovací systém

Informační systém pro monitorování programů pro období 2007-2013 (dále i Ms2007)

Základním prostředkem zajištění jednotnosti monitorovacího systému je stanovení rozsahu závazných dat a závazných postupů pro jejich pořizování a předávání.

Poskytování srovnatelných, věcně správných a aktuálních dat pro podporu řízení, monitorování a hodnocení je zajišťováno závaznou Metodikou monitorování SF a FS 2007-2013. Tato Metodika monitorování definuje centrálně závazný datový rozsah, závazné postupy a lhůty pro monitorování operačních programů a projektů na všech úrovních implementace. Spolu se stanovením jednotných a závazných postupů pro předávání dat je tak zajištěn plně integrovaný jednotný monitorovací systém na všech úrovních implementace, který zajistí potřebná data pro řízení, monitorování a hodnocení programů a projektů včetně pravidelného sběru dat od příjemců pomoci pro účely sledování pokroku realizace projektů prostřednictvím webového účtu příjemce. Datová komunikace mezi účetním systémem PCO IS VIOLA jako základním nástrojem pro podporu funkce PCO a MSC2007 jako nástrojem centrálního monitorování fondů EU, je zajištěna. Z IS MSC2007 do IS VIOLA jsou předávány Souhrnné žádosti. Z IS VIOLA se do MSC2007 zpětně předává Souhrnná skutečnost.

IS VIOLA

Informační systém VIOLA , který je v gesci PCO, zajišťuje účtování o prostředcích finanční pomoci ze SF/CF v České republice v rámci PCO. Nezbytnou součástí systému monitorování je rozhraní umožňující komunikaci mezi IS VIOLA a MSC2007. Jeho prostřednictvím jsou do IS VIOLA předávána data o jednotlivých programech a projektech a zpětně jsou z IS VIOLA předávána do MSC2007 data o uskutečněných platbách a další nezbytné údaje pro řádné monitorování prostředků SF/CF.

Monitorovací systém musí zajistit sledování následujících činností:

čerpání prostředků ze strukturálních fondů a národního spolufinancování

monitorování, hodnocení a kontrolní činnosti

113

komunikaci s Evropskou komisí

poskytování údajů do standardní monitorovací tabulky Evropské komise

sledování údajů na úrovni příjemce

napojení na relevantní systémy státní správy

naplňování monitorovacích indikátorů (plnění stanovených cílů)

Struktura monitorovacího systému ŘO ROP NUTS II Jihozápad je třívrstvá. Příjemce pomoci pracuje s webovou aplikací BENEFIT7, kde vyplňuje data o sobě a projektu. ŘO ROP NUTS II Jihozápad používá pro potřeby administrace, hodnocení a kontroly realizace projektů IS MONIT7+. Centrální úroveň monitorování zabezpečuje IS MSC2007, který sbírá data ze všech operačních programů v ČR. Systém MSC2007 slouží ke sběru, výměně dat mezi ŘO ROP NUTS II Jihozápad, MMR, MF a Evropskou komisí o realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V rámci požadavků na OP dle čl. 37(g) obecného nařízení následuje popis monitorovacího systému a výměna dat v ROP NUTS II Jihozápad.

Webová žádost BENEFIT7

Webová žádost BENEFIT7 je veřejně přístupný softwarový nástroj žadatele. Jedná se o elektronickou žádost, která slouží žadateli pro vyplňování údajů o plánovaném projektu a jejíž nová nebo upravená verze je vytvořena pro každou výzvu k předkládání projektů. Jednotná žádost slouží k oboustranné komunikaci mezi ŘO ROP NUTS II Jihozápad a žadateli/příjemci. Všichni uživatelé přistupují do webové žádosti prostřednictvím sítě Internet. Centrální úložiště webových žádostí bude na serveru MMR.

Informační systém MONIT7+

IS MONIT7+ je informační systém administrace a řízení projektů. Zajišťuje výkonné činnosti přípravy a realizace vlastních projektů, tj. sběr a vyhodnocování žádostí, operativní evidenci projektů, věcné a finanční monitorování na úrovni projektu, reporting či poskytování dat nadřízeným orgánům. IS MONIT7+ slouží jako základní software nástroj implementace ROP NUTS II Jihozápad. Správcem IS MONIT7+ je Centrum pro regionální rozvoj, které je odpovědné za správu uživatelských přístupů, bezpečnost, zálohování, přenosy, definici rozhraní a zajištění rozvoje systému. Přístup do databáze IS MONIT7+ je prostřednictvím webového rozhraní.

Informační systém MSC2007

Centrální databáze MSC2007 je základním nástrojem shromažďování a uchovávání informací o procesu poskytování pomoci EU do ČR. Úroveň zajišťuje plánování rozvoje, programování a vyhodnocování operačních programů z hlediska věcného a finančního monitoringu. Poskytuje souhrnné informace o přípravě i stavu realizace programu i celkové pomoci EU v ČR. MSC2007 slouží jako základní SW nástroj Řídicího orgánu ROP NUTS II Jihozápad, CPO a NOK. Správcem MSC2007 je MMR ,který je odpovědný za správu uživatelských přístupů, přenosy, definici rozhraní, havarijní plány a rozvoj systému.

Základem pro elektronickou výměnu dat s Evropskou komisí je právě MSC2007, z něhož jsou data za všechny programy v ČR přenášena do monitorovací databáze EK - System for Fund Management in the European Community 2007-2013 (dále jen SFC2007). V rámci MSC2007 byl vytvořen modul „Data pro SFC2007“, jenž slouží k autorizaci požadovaných výstupních sestav ŘO - subjekty zodpovědnými za řízení a koordinaci programu. Tento modul zajišťuje tvorbu exportních souborům (s povinnými údaji), posílaných do SFC2007. Každý uživatel MSC2007 má náhledový přístup do modulu „Data pro SFC2007“ v MSC2007. Editační přístup, definovaný seznamem rolí, je umožněn pro jmenované zástupce subjektů zapojených do procesu řízení, monitoringu a kontroly a to na základě přidělení role a kompetencí MMR.

114

Pro monitorování programovacího období 2007-2013 je od 1. ledna 2007 zajištěna plná funkcionalita integrovaného systému, který zajistí monitorování na všech úrovních implementace (centrální, výkonné, žadatele/příjemce). Systém zajišťuje plnou podporu pro řízení, monitorování, hodnocení a administraci programů a projektů. Respektuje požadavky EK a zajišťuje požadovanou funkci sběru dat a předávání těchto dat EK a PCO.

Za přípravu systému zodpovídá MMR. Řídicí orgány operačních programů mají povinnost připravit informační systém na administraci projektů a zajistit dodávání dat v požadovaném rozsahu, struktuře a ve stanovených termínech do centrální datové věty.

Odpovědnost za úpravu a provoz monitorovacího systému strukturálních fondů bude rozdělena mezi ŘO ROP NUTS II Jihozápad a MMR, tak aby byly splněny požadavky NOK pro programové období 2007-2013 na vykazování závazných a povinných dat ve struktuře centrální závazné datové věty.

Informační systém Evropské komise SFC2007

System for Fund Management in the European Community 2007-2013 (dále jen SFC2007 ) je informační systém Evropské komise, který pomáhá dodržovat pravidla fondů EU. SFC2007 tvoří - Informační systém a Systém finančního řízení (používá jej pouze EK). Členské státy a Evropská komise využívají Informační systém, který slouží pro komunikaci a výměnu dokumentů mezi členskými státy EU a EK, kam všechny instituce pracující s fondy EU povinně předávají veškeré údaje potřebné pro implementaci Nařízení. Česká republika bude předávat data do systému Evropské komise SFC2007 prostřednictvím technického rozhraní a služeb internetu pomocí Web services.

Výroční a závěrečné zprávy o provádění

ŘO ROP NUTS II Jihozápad zasílá Evropské komisi výroční zprávu o provádění (po schválení MV) do 30. června následujícího roku, přičemž první zpráva bude Evropské komisi předložena v roce 2008. Závěrečná zpráva o provádění bude postoupena Evropské komisi do 31. března 2017.

Všechny výroční a závěrečné zprávy o provádění by měly obsahovat následující informace:

důležité socio - ekonomické trendy se vztahem k podpoře, včetně národních, regionálních a sektorových politik,

postup v realizaci priorit a opatření ve vztahu k jejich specifickým cílům, s kvantifikací jejich fyzických indikátorů a indikátorů výsledků a dopadů,

finanční implementace pomoci, sumarizace celkových výdajů proplacených Platebním a certifikačním orgánem pro každé opatření a záznamy o celkových platbách ze strany Evropské komise a dále kvantifikace finančních indikátorů,

všechny kroky ze strany ŘO ROP NUTS II Jihozápad a MV pro zajištění kvality a efektivnosti implementace, především:

monitorování, finanční kontrola a hodnocení opatření, včetně organizování sběru dat,

přehled všech podstatných problémů vyskytujících se při řízení podpory a přehled přijatých opatření,

opatření pro zajištění publicity,

kroky k zajištění slučitelnosti s politikou Společenství,

informace o významných problémech vztahujících se k dodržování souladu s politikami Společenství, které byly zjištěny během implementace OP a přijatá opatření pro jejich nápravu,

115

využití pomoci vrácené Řídícímu orgánu nebo jinému veřejnému orgánu v období provádění OP dle článku 99 (2) obecného nařízení ,

zhodnocení naplňování cílů realizace ROP NUTS II Jihozápad na základě naplňování sledovaných indikátorů.

Kopii výroční a závěrečné zprávy o provádění obdrží také AO.

Poté co bude výroční zpráva postoupena Evropské komisi, bude Evropská komise a ŘO ROP NUTS II Jihozápad posuzovat hlavní výstupy z předchozího roku. Po tomto posouzení může Evropská komise vznést připomínky a ŘO ROP NUTS II Jihozápad bude Evropské komisi následně informovat o opatřeních přijatých na základě těchto připomínek. Pokud Evropská komise dojde k závěru, že přijatá opatření jsou nedostatečná, může doporučit ŘO ROP NUTS II Jihozápad změny vedoucí k zefektivnění monitorování nebo řízení podpory. ŘO ROP NUTS II Jihozápad by měl na takovéto doporučení reagovat zavedením doporučených změn a nebo vysvětlením, proč navržená doporučení nebyla akceptována.

55..44 HHooddnnoocceenníí pprrooggrraammuu ((eevvaalluuaaccee))

V souladu s články 47 až 49 obecného nařízení má ŘO ROP NUTS II Jihozápad povinnost provádět hodnocení (evaluace) operačního programu. Hodnocení programu je realizováno na základě Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na období 2007-2013 (dále jen evaluační plán), který se vypracovává na celé programové období, jednotlivé evaluační aktivity se pak blíže specifikují a aktualizují v jednoletých evaluačních plánech.

K hodnocení programu ŘO ROP NUTS II Jihozápad využívá údaje z procesu monitorování (věcné a finanční ukazatele), z dostupných statistických dat, z terénních šetření apod.

Cílem evaluace je dle čl. 47 odst. 1 obecného nařízení:

zvýšení kvality a efektivnosti pomoci poskytované z Fondů EU a její konzistence s cíli Evropské unie a České republiky;

zdokonalení strategie a zefektivnění implementace operačního programu;

zkoumání specifických strukturálních problémů České republiky a udržitelného rozvoje ve vztahu k předmětu operačního programu.

Zodpovědnost za evaluaci ROP NUTS II Jihozápad, partnerství

Evaluační úkoly plní na úrovni operačních programů pověřená evaluační jednotka, nebo jednotliví zaměstnanci s patřičnou znalostí programovacího cyklu, evaluačních postupů, schopných zajišťovat jak přípravné fáze evaluací (plány a přípravu zadání včetně rozpočtu), tak organizační činnost v realizačních fázích evaluací, včetně využívání oponentní funkce pracovních skupin (složených z odborné veřejnosti) a uveřejňování výsledků evaluací.

Evaluační jednotka ŘO ROP NUTS II Jihozápad – oddělení monitoringu a evaluace – je funkčně oddělen od odborů, zabývajících se implementační, platební a kontrolní funkcí programu a je odpovědná MV Regionální rady. Interní evaluační aktivity jsou zpracovávány Oddělením monitoringu a evaluace. Ve zvláštních případech může být svolána neformální pracovní skupina sestávající se z různých expertů zabývajících se danou problematikou, kteří napomáhají vedení evaluačního procesu. V případě, že je potřeba zpracovat úzce specifické, či odborně náročné evaluace, lze být tímto úkolem pověřen externí evaluátor. Při použití služeb externích evaluátorů je ustanovena Odborná oponentní skupina, jež napomáhá kritickému posouzení výsledků externích evaluačních aktivit.

Princip partnerství bude při evaluaci programu naplňován prostřednictvím požadavků MV, zvoleného na základě principu partnerství. Na hodnocení programu budou partneři spolu s veřejností zapojeni vznášením námětů na zaměření hodnotících projektů, sdílením znalostí

116

v rámci pravidelného průzkumu potřeb cílových skupin (evaluace k absorpční kapacitě) a poskytováním zpětné vazby k pracovním i konečným výstupům jednotlivých evaluačních projektů.

Rozdělení evaluací programu

obecné nařízení v článku 49 rozděluje hodnocení (evaluace) programu na:

a) strategická hodnocení

Strategická hodnocení jsou zaměřena na hodnocení vývoje OP ve vztahu k prioritám ES a prioritám ČR (viz čl. 47 a 49 obecného nařízení). Ve shodě s čl. 29 jej zasílá členský stát Evropské komisi do konce roku 2009 a 2012. ŘO ROP NUTS II Jihozápad bude spolupracovat při jeho vypracování formou dodání požadovaných informací NOK ve stanovené struktuře.

Evropská komise také může provést v partnerství s členským státem strategické hodnocení (viz čl. 49 obecného nařízení), pokud monitorování programů odhalí významný odklon od původně stanovených cílů. Snahou ŘO ROP NUTS II Jihozápad je pomocí monitorovacího systému strukturálních fondů včas zachytit odklon od stanovených cílů programu a provést operační hodnocení.

b) operační hodnocení

Podle článku 48, odstavce 3 obecného nařízení provádějí členské státy (resp. řídící orgány) během programového období hodnocení v souvislosti s monitorováním operačních programů, zejména pokud toto monitorování odhalí významný odklon od původně stanovených cílů nebo pokud jsou podány návrhy na revizi operačních programů z podnětu Evropské komise (čl. 33 obecného nařízení). Výsledky operačního hodnocení se zasílají MV ROP NUTS II Jihozápad a Evropské komisi.

Podle čl. 48 odst. 2 a 3 obecného nařízení se typy evaluace programu dle fáze implementace programu dělí na:

hodnocení předběžné (ex-ante) operačních programů: Ex-ante hodnocení má za cíl ověřit vhodnost navrhovaných cílů a priorit ROP NUTS II Jihozápad a jejich vzájemnou provázanost, ale například i přiměřenost. Jde o mnohostranný proces, jehož výsledkem jsou expertní názory a doporučení vypracované nezávisle na zpracovatelích programu. Hodnocení Ex-ante proběhlo před zahájením realizace programu a jeho výsledky byly využity pro finalizaci ROP NUTS II Jihozápad. Bližší informace o hodnocení ex-ante ROP NUTS II Jihozápad je uvedeno v kapitole 3.3.

hodnocení v průběhu implementačního období

o dle okamžité potřeby (ad-hoc): Jedná se o hodnocení v návaznosti na zjištění monitoringu či na základě závěrů ročního problémového vyhodnocení.

o průběžné (on going): Jedná se o plánovaná hodnocení v průběhu implementace OP, která jsou zaměřená na různá témata (např. průřezová témata pro více OP, hodnocení systémů implementace a monitorování apod.).

o souhrnné strategické hodnocení (STRATeval) – pro strategické zprávy podle čl. 29, odst. 2 obecného nařízení: Jedná se o hodnocení, sloužící jako zásadní podklady pro strategické zprávy, které předkládají členské státy Evropské komise do konce roku 2009 a 2012.

po ukončení implementace programu

o Ex-post hodnocení: Jedná se o hodnocení, zkoumající rozsah využití zdrojů, účinnost a efektivitu programování fondů a socioekonomický dopad. Tato

117

hodnocení provádí Evropská komise ve spolupráci s členským státem a ŘO do 31. prosince 2015.

V souladu s článkem 48 obecného nařízení bude zároveň prováděno hodnocení v souvislosti s monitorováním ROP NUTS II Jihozápad, zejména pokud toto monitorování odhalí významný odklon od původně stanovených cílů. Hlavním předpokladem je správné nastavení systému monitorovacích indikátorů, které umožní měřit dosahování cílů jednotlivých prioritních os.

Problematika indikátorů je blíže rozvedena v kapitole 5.5. S ohledem na specifické prvky ROP NUTS II Jihozápad by mohly být indikátory a jiná data vygenerovaná monitorovacím systémem základem pro provedení průběžného hodnocení, jehož cílem by byly návrhy na nezbytné úpravy programu. S výsledky evaluace bude seznámen MV, který může Řídicímu orgánu následně navrhnout revizi nebo přezkum ROP NUTS II Jihozápad v souladu s článkem 65 obecného nařízení. Výsledky tohoto hodnocení se zasílají i EK.

Mimo uvedené aktivity budou části ROP NUTS II Jihozápad hodnoceny v rámci evaluací prováděných NOK (v souladu s Evaluačním plánem NOK) a Evropskou komisí. OP poskytne plnou součinnost při provádění těchto evaluací.

Postupy pro zajištění evaluace programu

Povinnosti ŘO ROP NUTS II Jihozápad v procesu evaluace programu jsou:

sestavování, realizace, aktualizace a vyhodnocování evaluačního plánu OP (ve vazbě na evaluační plán pro Českou republiku vytvořený NOK);

zajištění všech hlavních evaluací (ex-ante, ad-hoc, on going evaluace);

poskytování zdrojů a údajů pro provádění evaluace a využití údajů a informací z monitorovacího systému pro průřezové evaluace prováděné a organizované NOK zejména však pro strategické zprávy 2009 a 2012 (čl. 29 odst. 2 obecného nařízení) a pro ex post hodnocení, prováděné Evropskou komisí;

aktivní vzájemná spolupráce s evaluátory a pracovníky evaluace na národní úrovni (s Evaluačním pracovištěm NOK) a na různých úrovních implementace OP a na různých úrovních implementace strukturálních fondů a FS v České republice;

povinnost uveřejňování výsledků evaluací, a to v souladu s požadavky odst. 3 článku 47 obecného nařízení.

Evaluační plán

Prvním krokem přípravy evaluačního procesu je sestavení evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad, který navazuje na evaluační plán NOK. Evaluační plán se vypracovává na celé programové období, aktualizuje se každoročně a detailně rozpracovává na nejbližší kalendářní rok.

Evaluační pracoviště – interní evaluační kapacita

Čl. 48 odst. 1 obecného nařízení vyžaduje vytvoření podmínek pro provádění evaluace. Evaluační úkoly plní na úrovni ROP NUTS II Jihozápad pověřené evaluační pracoviště s patřičnou znalostí programovacího cyklu – evaluačních postupů. Toto pracoviště je schopné zajišťovat jak přípravné fáze evaluací (plány a přípravu zadání včetně rozpočtu), tak organizační činnost v realizačních fázích evaluací, včetně využívání oponentní funkce odborných skupin a uveřejňování jejich výsledků.

Evaluační pracoviště připravuje / provádí / zajišťuje:

a) návrh evaluačního plánu a jeho roční aktualizace,

b) realizaci evaluačního plánu:

118

o vypracování zadání pro výběr externího zpracovatele,

o zadávání výběrových řízení pro realizaci evaluačních projektů,

o vytváření optimálních podmínek pro realizaci evaluačních projektů, jejich koordinace s využitím odborných skupin;

c) vyhodnocování plnění evaluačního plánu;

d) předkládání výsledků plnění evaluačního plánu MV ROP NUTS II Jihozápad a MV NSRR (prostřednictvím evaluační jednotky NSRR;

e) rozvíjení evaluační kapacity pro operační program;

f) co nejširší prezentaci výsledků evaluačních aktivit zodpovědným subjektům;

g) širokou publicitu výsledků evaluačních aktivit a šíření získaných zkušeností z evaluací;

h) komentáře k materiálům předloženým v rámci spolupráce s ostatními evaluačními pracovišti, včetně NSRR.

Evaluační pracoviště ŘO ROP NUTS II Jihozápad podporuje činnost evaluačního orgánu NSRR účastí svých zástupců na činnosti pracovních a poradních orgánů evaluačního orgánu NSRR (pracovní skupina, odborné skupiny) nebo i přímou spoluprací, zejména při vytváření podkladů pro strategické zprávy podle čl. 29 odst. 2 obecného nařízení ke SF a FS.

Pracovní skupina pro evaluaci operačního programu, odborné skupiny

Úlohu poradního a koordinačního orgánu pro rámcové evaluační aktivity jako je sestavování evaluačního plánu, pro aktivity rozvíjení evaluační kapacity, pro využívání výsledků evaluací a jejich předkládání MV operačního programu bude plnit Pracovní skupina pro evaluaci ROP NUTS II Jihozápad.

Pracovní skupina bude projednávat:

- přípravu evaluačního plánu,

- aktualizaci evaluačního plánu pro příští rok,

- (formální) postup přípravy realizace evaluace,

- rozvíjení evaluační kapacity,

- (věcnou) přípravu realizace evaluačního plánu,

- vyhodnocování plnění evaluačního plánu,

- návrhy zpráv pro MV ROP NUTS II Jihozápad.

Pracovní skupina pro evaluaci dále připravuje výběrové řízení na zadání zakázky na evaluační aktivity, které budou zpracovávat nezávislí hodnotitelé stojící mimo Řídicí orgán. O nich bude rozhodovat výběrová hodnotící komise. Ta bude zahrnovat i nezávislé experty a potenciální a skutečné uživatele výsledků evaluace, pokud to bude možné.

Pro odborný a nezávislý dohled nad realizací jednotlivých evaluačních projektů bude Řídicí orgán jmenovat odborné skupiny. Jejich obsazení volí ŘO ROP NUTS II Jihozápad tak, aby byla zahrnuta různá názorová hlediska. Z důvodu transparentnosti přizve do skupiny i členy mimo Řídicí orgán, např. partnery, jichž se dotýká strukturální zásah, který je předmětem hodnocení, nebo ad hoc přizvané experty, případně evaluátory ostatních OP. Členem odborné skupiny je rovněž zástupce koordinačního orgánu na národní úrovni – NSRR (evaluační jednotky NSRR) a případně také zástupci dalších orgánů/operačních programů, pokud mezi hodnocenými oblastmi existuje věcná souvislost.

119

Spolupráce ve vazbě na strategické hodnocení včetně zpracování podkladů pro zprávy dle čl. 29 obecného nařízení

Pro splnění požadavků, kladených v oblasti evaluace na ČR jako celek, jak v přípravné, tak i v prováděcí fázi evaluační činnosti, a zejména pro vytváření podkladů pro strategické zprávy podle čl. 29 odst. 2 obecného nařízení bude evaluační pracoviště spolupracovat s PS pro evaluaci NSRR.

Využití a uveřejnění výstupů evaluace

Evaluační pracoviště ŘO ROP NUTS II Jihozápad bude zprostředkovávat využití výsledků evaluačních projektů uvnitř implementační struktury operačního programu a poskytovat je dalším zájemcům pro využití v nich obsažené zkušenosti a koordinačnímu evaluačnímu pracovišti NSRR (evaluační jednotka NSRR), které je umístí do centrální veřejně přístupné databáze uskutečněných evaluací.

Výstupy evaluace uveřejňuje ŘO ROP NUTS II Jihozápad na Internetu nebo i jinak. Povinnost uveřejňovat výsledky evaluačních aktivit vyplývá z ustanovení čl. 47 odst. 3 obecného nařízení.

Na úrovni ŘO ROP NUTS II Jihozápad budou veškeré negativní výsledky projednány na zasedání Monitorovacího výboru ROP NUTS II Jihozápad, jenž následně zaujme odpovědné stanovisko. Monitorovací výbor se zvláště bude zabývat problémy souvisejícími s odklonem od cílů a priorit obsažených ve schváleném operačním programu na základě pravidelného přezkumu finančních a věcných indikátorů.

Součástí výsledků jednotlivých evaluací budou návrhy konkrétních opatření zacílených na optimalizaci implementace strukturální pomoci ve vztahu k plnění předem stanovených indikátorů a kritérií hodnocení tak, aby byly naplňovány veškeré požadavky obsažených v obecném nařízení č.1083/2006.

Systém hodnocení horizontálních priorit

obecné nařízení v článku 16 a 17 definují jako obecné priority fondů rovnost žen a mužů, zákaz diskriminace a udržitelný rozvoj. Hodnocení vztahu realizace ROP NUTS II Jihozápad a horizontálních priorit bude součástí všech úrovní hodnocení, především pak hodnocení na úrovni posuzování a výběru projektů.

Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace

Všechny prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad budou nabízeny k využití způsobilým příjemcům na základě rovných podmínek.

U většiny oblastí podpory je pak předpoklad jejich pozitivního vlivu na uvedenou prioritu.

Prioritní osa 1 Dostupnost center – předpoklad rozvoje dopravní dostupnosti s realizací řešení respektující principy bezbariérovosti, dostupnosti služeb veřejné dopravy pro obyvatele periferních venkovských území.

Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí – předpoklad řešení sociální a zdravotnické infrastruktury s přímým pozitivním dopadem na obyvatele s různými typy znevýhodnění. V rámci projektů výstavby infrastruktury budou respektovány požadavky na dostupnost pro obyvatele s omezením pohybu či orientace.

Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu – předpoklad neutrálního efektu na uvedenou horizontální prioritu.

Udržitelný rozvoj

Příprava Operačního programu NUTS II Jihozápad byla optimalizována z hlediska strategického vlivu na životní prostředí v rámci zapracování požadavků a připomínek SEA. Veškeré projekty budou plnit požadavky plynoucí z platných norem a podmínek nejlepších

120

dostupných technologií. Většina prioritních os a oblastí podpory bude mít pozitivní vliv na uvedenou prioritu.

Prioritní osa 1 Dostupnost center – realizace projektů bude kromě jiného sledovat zlepšení parametrů environmentální zátěže obyvatelstva.

Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí – realizace projektů revitalizace území bude mít vedlejší efekty ve zlepšení podmínek pro život ve městech.

Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu – rozvoj cestovního ruchu bude ve svých realizačních projektech plně respektovat limity stanovené podmínkami na udržitelný rozvoj, realizace vyšší kvality infrastruktury cestovního ruchu povede v řadě případů ke zmírnění současného negativního vlivu turismu na životní prostředí.

Veškeré výsledky hodnocení budou předkládány Řídícímu orgánu ke schvalování, MV a Evropské komisi a budou zveřejňovány dle požadavků čl. 47, v odůvodněných případech budou zvažovány revize operačního programu v souladu s článkem 33 obecného nařízení.

55..55 IInnddiikkááttoorryy pprroo mmoonniittoorriinngg aa eevvaalluuaaccii

Skladba indikátorů a jejich kvantifikace vychází ze zkušeností získaných ve SROP a z expertního odhadu založeného na předpokládané výší alokace na jednotlivé oblasti podpory. Z tohoto důvodu bylo při expertním odhadu bráno v potaz i předpokládané zaměření jednotlivých oblastí podpory, které vyplynulo z četných pracovních skupin a intenzivní spolupráce zpracovatele, zadavatele a dalších subjektů na základě striktně respektovaného principu partnerství.

Indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad je vytvořena pro potřeby efektivního řízení distribuce finančních prostředků SF EU (ERDF) tak, aby byla zajištěna plynulá a úspěšná realizace programu.

Indikátory slouží převážně implementačnímu týmu programu (vč. členů MV), Evropské komise, NOK a dalším sociálním a ekonomickým partnerům a jsou nastaveny tak, aby bylo možno provádět monitorování a hodnotit úspěšnost programu na všech úrovních (regionální, národní i EU). Z tohoto důvodu jsou v indikátorové soustavě zařazeny tzv. core indikátory, které se bezprostředně vztahují k prioritám Společenství a jsou klíčové pro kontrolu prováděnou orgány Evropské komise. V každé prioritní ose je zařazen minimálně jeden core indikátor. Indikátory ROP NUTS II Jihozápad navazují a dále rozpracovávají indikátorovou soustavu NSRR. Ostatní indikátory jsou vybrány z Národního číselníku indikátorů pro programovací období 2007 – 2013.

Horizontální témata (tj. např. počet vytvořených pracovních míst ) jsou vzhledem k zaměření poskytované pomoci v ROP NUTS II Jihozápad, řešena u relevantních prioritních os pouze jako celkové statistické údaje. V souladu s článkem 66 obecného nařízení jsou však tyto indikátory monitorovány dle pohlaví v navazující dokumentaci (Prováděcím dokumentu). Cílové hodnoty nově vytvořených pracovních míst pro muže a pro ženy budou vyhodnoceny až na základě evaluačních studií Úřadu regionální rady ROP NUTS II Jihozápad. Pro monitorování OP byl připraven soubor environmentálních indikátorů, navržený zpracovatelem SEA. Z něj byly vybrány indikátory, které se váží na konkrétní priority ROP NUTS II Jihozápad a které bude ROP NUTS II Jihozápad svou činností ovlivňovat. Tyto indikátory byly následně zapracovány do indikátorové soustavy (viz dále).

Indikátorová soustava zohledňuje i praktickou stránku monitoringu a evaluace, proto byly vybrány takové socioekonomické charakteristiky, pro které jsou dostupné informační zdroje, mj. z Českého statistického úřadu, krajských a resortních statistik, případně z EUROSTAT a v omezených případech ze samostatných evaluačních studií ÚRR.

121

Základní struktura indikátorového systému:

Indikátory kontextu – vystihují základní charakteristiku sociálně ekonomického prostředí, ve kterém je realizován operační program. Zabezpečují informace o sociální, ekonomické a ekologické situaci a mohou identifikovat potřeby v určitém čase.

Indikátor globálního cíle programu - indikátor vyhodnocení výsledků a dopadu programu jako celku, který představuje nejkomplexnější stupeň v hierarchii indikátorů.

Indikátory specifických cílů a prioritních os programu - soustava indikátorů k hodnocení výsledků, dopadů a celkové účinnosti programového dokumentu dále se dělící na:

o indikátory dopadu – vyjadřují nepřímé, ale jasně prokazatelné kritérium úspěšnosti realizace konkrétní prioritní osy

o indikátory výsledku – vyjadřují přímý a okamžitý přínos operačního programu na příjemce pomoci

o indikátory výstupu – podávají informace o rozsahu a účincích uskutečněných aktivit a jsou součástí průběžného monitorovacího procesu

Indikátory horizontálních témat – indikátory napříč ROP NUTS II Jihozápad sledující dodržování zásad rovných příležitostí a udržitelného rozvoje

Výběr indikátorů sleduje hierarchickou strukturu také v rámci jednotlivých dokumentů. Indikátory v ROP NUTS II Jihozápad tvoří pouze základ indikátorové soustavy, na který logicky navazují podrobnější a doplňující indikátory na úrovni jednotlivých oblastí podpory. Tyto indikátory jsou již předmětem Prováděcího dokumentu.

Každý indikátor má stanovenu výchozí hodnotu (hodnota v roce 2005) a cílovou hodnotu (hodnota v roce 2015). V některých případech je hodnota za rok 2005 nulová z důvodu sledování změny daného jevu v souvislosti s financováním z prostředků ERDF.

Při stanovení cílových hodnot indikátorů byly použity různé metody, zejména se jednalo o metody výpočtu na základě jednotkových nákladů, analýzy zásobníků projektů v rámci absorpční kapacity, konzultace s MMR, odborníky na indikátory a pracovníky ČSÚ, dále kvalifikované odhady, extrapolace na základě dlouhodobého vývoje sledovaných ukazatelů aj. Některé výsledky a dopady realizace ROP NUTS II Jihozápad bude možné posoudit až na základě výsledků evaluačních studií.

Periodicita monitorování a evaluace

Sběr a správu věcných a finančních údajů o projektech ve všech fázích zajišťuje ŘO. V souladu s článkem 48 obecného nařízení bude prováděno hodnocení těchto dat v souvislosti s monitorováním ROP NUTS II Jihozápad, zejména pokud toto monitorování případně umožní včas usměrnit navržené intervence ve prospěch cílů programu.

Jednotlivé typy indikátorů budou sledovány s různou intenzitou, obecně platí, že čím komplexnější indikátor, tím náročnější je jeho sledování, a proto probíhá v delších časových intervalech. Indikátory vstupů, výstupů a výsledků budou naplňovány daty získávanými z formulářů o zahájení a ukončení projektů a z pravidelných zpráv podávaných implementačními subjekty. Indikátory dopadu vyžadují hlubší šetření. Indikátory globálního cíle na úrovni programu budou zjišťovány na základě dat běžné statistické evidence. Zvláštní pozornost bude věnována tzv. „core“ indikátorům, které jsou klíčové pro kontrolu realizovanou Evropskou komisí.

Měření indikátorů výstupů bude probíhat s 6-12 měsíční periodicitou, v závislosti na monitorovacích či závěrečných zprávách projektů provedených příjemci pomoci. První

122

měření výstupů bude uskutečněno nejdříve ve 2 druhém roce realizace ROP NUTS II Jihozápad, tedy po možném ukončení prvních projektů, v závislosti na předkládání průběžných monitorovacích zpráv jednotlivých projektů.

Výstupy regionálního operačního programu budou zejména zkoumány, analyzovány a reportovány v rámci níže uvedených činností:

řízení operačního programu;

tvorba výročních a průběžných zpráv;

naplnění specifických projektů monitoringu;

realizace evaluačních studií (on going, ad-hoc, ex-post);

jiné ad-hoc aktivity a potřeby regionálního operačního programu.

Měření indikátorů výsledků bude probíhat s 1x ročně, v závislosti na uveřejňování statistik jednotnými relevantními poskytovateli informací (zdroji). První měření výsledků bude uskutečněno nejdříve po ukončení prvních projektů, pravděpodobně po dvou letech od zahájení činnosti ROP NUTS II Jihozápad.

Výsledky regionálního operačního programu budou zejména zkoumány, analyzovány a reportovány v rámci níže uvedených činností:

tvorba výročních a závěrečných zpráv;




Měření indikátorů dopadů bude probíhat s roční až dvouletou periodicitou, v závislosti na uveřejňování statistik jednotnými relevantními poskytovateli informací (zdroji). První měření dopadů bude uskutečněno nejdříve po 2-3 letech od zahájení činnosti ROP NUTS II Jihozápad.

Naplnění cílů a reflexe dopadů bude zejména zkoumáno, analyzováno a reportováno v rámci níže uvedených činností:

tvorba strategických zpráv dle článku 29 obecného nařízení

tvorba závěrečných a významných výročních zpráv;




Kvalita systému indikátorů ROP NUTS II Jihozápad je postavena na jednoznačném pochopení logiky intervence. V rámci tvorby indikátorů byly zhodnoceny všechny požadované vlastnosti užitých indikátorů, tj. relevance, citlivost, dostupnost, proveditelnost a náklady měření či získávání, aj.

Upřednostňována je kvalita indikátorů a ostatní významné vlastnosti, jako např. logická spojitost, míra pokrytí a užitečnost před jejich počtem. Indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad není předimenzovaná a je dosažena vysoká míra přehlednosti.

123

Konkrétní indikátory pro ROP NUTS II Jihozápad:

1. Indikátory kontextu


Čistý disponibilní důchod na obyv. v b.c. (střední stav) (552 100)

Kč ČSÚ Kontext

Počet obyvatel celkem (531 000) Počet ČSÚ Kontext

Roční přírůstek stěhováním – migrační saldo (531 100)

Počet ČSÚ Kontext


Počet ÚRR Kontext


Počet ÚRR Kontext



b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)

tis. tun/rok na km

2

ČHMÚ Kontext



b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)

tis. tun/rok na km

2

ČHMÚ Kontext

2. Indikátory globálního cíle


Regionální HDP na obyvatele, EU 25 = 100 (552 002)

% ČSÚ Dopad

Míra zaměstnanosti v terciárním sektoru (520 513) % ČSÚ Výstup

3. Indikátory horizontálních témat



Počet ÚRR Kontext


Počet ÚRR Kontext


ha ÚRR Výstup

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (652 000)

ha ÚRR Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů m2 ÚRR Výsledek

124

ve městech celkem (651 100)

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem (651 500)

m2 ÚRR Výsledek



b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)

tis. tun/rok na km

2 ČHMÚ Kontext



b) SO2 (211 100)

c) NOx (211 200)

d) CO (211 300)

tis. tun/rok na km

2

ČHMÚ Kontext

4. Indikátory dopadu specifických cílů a prioritních os programu

Indikátor dopadu Jednotka Zdroj

Prioritní osa 1 Míra nehodovosti v regionu - počet nehod (610 121)

Počet Policie ČR

Prioritní osa 2 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (650 100)

ha ÚRR

Prioritní osa 3 Hosté v regionu – počet přenocování (630 502)

Počet ČSÚ

Prioritní osa 4 Počet podpořených projektů celkem (510 100) Počet ÚRR

5. Indikátory prioritní osy 1 Dostupnost center




Konečná hodnota

(2015)

Dopad Míra nehodovosti v regionu - počet nehod

610 121

Počet nehod na 10 000 aut

68,8 65

Výsledek Délka nových silnic II. a III. třídy 610 101 Core 14

km 0 21

Výstup Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy

610 102 Core 16

km 0 230

Výsledek Počet obcí zapojených do IDS 610 211 Počet 47 800

Výstup Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě

610 244 Počet 0 10

Výsledek Délka nových místních (městských) komunikací celkem

610 106 Core 14

km 0 10

Výstup Délka rekonstruovaných místních 610 107 Core km 0 90

125

(městských) komunikací celkem 16

Výstup Počet upravených regionálních letišť

610 301 Počet 0 1

Výstup Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost)

511 100 Core 13

Počet 0 101

6. Indikátory prioritní osy 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí


Název indikátoru Kód ČR EU Jednotky Počáteční hodnota (2005)

Konečná hodnota (2015)

Výstup Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

650 100 Core 29

ha 0 15

Výsledek

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem

652 000 ha 0 10

Výsledek Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

651 100 m2 0 110 000

Výsledek Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem

651 500 m2 0 33 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města)

651 101 m2 0 47 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (venkov)

651 501 m2 0 10 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města)

651 103 m2 0 16 000

Výsledek

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov)

651 503 m2 0 10 000

126

Výsledek

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů

na udržitelný rozvoj měst

520 213 Core 1

Počet 0 80

Výsledek

Počet nově vytvořených prac. míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských

oblastí (obcí)

520 215 Core 1

Počet 0 20

Výsledek

Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem

511 500 Core 39

Počet 0 30

Výstup Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí

512 100 Počet 0 25

7. Indikátory prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu


Název indikátoru Kód ČR EU Jednotky Počáteční hodnota (2005)

Konečná hodnota

(2015)

Dopad Hosté v regionu - počet přenocování

630 502 Počet 1 492 600 1 748 000

Výsledek Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras

610 110 km 0 80

Výsledek Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem

632 510 Počet 0 60

Výsledek Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem

630 100 Počet 0 3000

Výsledek Počet zrekonstruovaných památkových objektů

632 200 Počet 0 30

Výsledek Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků

633 111 Počet 0 20

Výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cest. ruchu

520 212 Core 35

Počet 0 170

Výstup Počet podpořených projektů na 511 200 Core Počet 0 200

Vytvořená pracovní místa jsou definována jako přímo vytvořená pracovní místa brutto, v přepočtu na plnou

pracovní dobu. Metoda měření počtu vytvořených pracovních míst bude blíže vysvětlena v navazující dokumentaci určené pro žadatele a příjemce.

127

rozvoj cestovního ruchu 34

8. Indikátory prioritní osy 4 Technická pomoc


Název indikátoru Kód ČR EU Jednotky Počáteční hodnota (2005/2006)

Konečná hodnota

(2013/2015)

Výsledek Realizace evaluačních studií a zpráv celkem

710 500 Počet 0 30

Výsledek Počet zasedání řídících a poradních orgánů

710 200 Počet 0 30

Výsledek Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí

711 101 Počet 0 75

Výstup Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc

514 100 Počet 0 12

55..66 RReeaalliizzaaccee pprrooggrraammuu nnaa úúrroovvnnii ppřřííjjeemmccůů

Příjemci

Předkladatel předloží návrh projektu pověřeným pracovníkům územních pracovišť Úřadu. Příjemcem může být pouze osoba s právní subjektivitou.

Příjemci je poskytnuta finanční pomoc na základě smlouvy o financování mezi příjemcem a řídícím orgánem na základě zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Příjemce zajišťuje:

a. zpracování žádostí o poskytnutí pomoci zahrnující identifikaci, hodnocení a přípravu projektu včetně finančního plánu;

b. přípravu zadávací dokumentace projektu;

c. v úzké koordinaci s řídícím orgánem zadávání veřejných zakázek a podpis příslušných smluvních dokumentů s dodavateli;

d. řádnou realizaci projektu dle smluv uzavřených s vybranými dodavateli;

e. ověřování a proplácení ověřených faktur dodavatelům;

f. fungující oddělený účetní systém projektu ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;

g. vnitřní finanční kontrolu;

h. podávání pravidelných zpráv řídícímu orgánu o postupu projektu a případně příležitostných zpráv během přípravy;

i. zpracování a předávání podkladů řídícímu orgánu pro monitorování;

j. regionální a místní publicitu a informační tabule na místě staveb ve smyslu příslušných pravidel EU.

128

Příjemci odpovídají za to, že výdaje projektů požadované k proplacení v rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou způsobilé a že při realizaci projektu budou dodrženy podmínky smlouvy o financování a příslušná legislativa ČR i EU.

Při předkládání žádostí o platby příjemci odůvodní předkládané výdaje a doloží, že odpovídají podmínkám realizace projektů obsažených ve smlouvě o financování. Veškeré platební nároky musí být podloženy doklady, které doloží, že se jedná o prostředky vynaložené efektivně, hospodárně, účelně a transparentně.

Příjemci musí zajistit vedení dokumentace o projektech, která bude dostatečnou pomůckou pro audit zaměřený na finanční toky.

Příjemci musí umožnit, aby doklady o projektech byly kdykoliv k dispozici pro kontroly a auditní šetření prováděné oprávněnými osobami nebo subjekty. Doklady budou archivovány v souladu s platnou legislativou EU i ČR.

Příjemce zajistí, aby výstupy projektu byly udrženy v nezměněné podobě po dobu nejméně pěti let (s výjimkou projektů realizovaných malými či středními podniky, u kterých je udržitelnost v souladu s čl. 57 obecného nařízení zkrácena na základě Usnesení vlády ČR č. 1302/2006 ze dne 15. listopadu.2006 na tři roky) od ukončení projektu v souladu se smluvně definovanými pravidly a podmínkami.

ŘO ROP NUTS II Jihozápad umožní v souladu s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení Nařízení (ES) č. 1783/1999 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. června 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Strategických obecných zásad Společenství maximální možnou podporu malým a středním podnikům v rámci intervencí ROP NUTS II Jihozápad.

55..77 SSyyssttéémm vvýýbběěrruu pprroojjeekkttůů

Před zahájením realizace programu byl v gesci Řídícího orgánu ROP NUTS II Jihozápad připraven operační manuál, příručky pro žadatele a příručky pro příjemce, kde budou zahrnuty nezbytné informace pro administraci projektů, pro předkladatele projektů a příjemce podpory.

Pravomoc spojená s výběrem projektů v regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad je v souvislosti s novelou zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v platném znění jednoznačně delegována na Regionální radu regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

Regionální rada bude v této své činnosti vycházet dle čl. 65 obecného Nařízení Rady (ES)nařízení ES č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006. o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 z rozhodnutí MV ROP NUTS II Jihozápad, který posoudí a schválí kritéria pro výběr financovaných operací.

Výběrová kritéria pro hodnocení projektů zahrnují jak kritéria společná pro všechny oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad, tak specifická kritéria pro hodnocení projektů v rámci jednotlivých oblastí podpory a kritéria zohledňující význam projektu pro rozvoj celého regionu NUTS II Jihozápad. ROP NUTS II Jihozápad nepředpokládá, že hodnotící kritéria budou rozdělena dle jednotlivých krajů. Kritéria jsou směřována k naplnění zejména SC IV NSRR – Vyvážený rozvoj území, a k naplnění indikátorů pro SC IV, kterými jsou: Regionální diferenciace míry nezaměstnanosti, Regionální diferenciace míry zaměstnanosti, Regionální diferenciace HDP na obyvatele v současných cenách.

129

Systém předkládání, hodnocení a výběru projektů v rámci NUTS II Jihozápad bude probíhat podle předem stanovených pravidel (definovaných v operačním manuálu), která budou zahrnovat následující kroky:

a. Před vyhlášením kola výzvy definuje ŘO ROP NUTS II Jihozápad jednotný postup pro předkládání žádostí o podporu.

b. Výzvy k předkládání žádostí budou schvalovány Výborem Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad a administrovány prostřednictvím územních odborů Řídícího orgánu ROP NUTS II Jihozápad.

c. Sběr žádostí budou zajišťovat územní odbory Řídícího orgánu ROP NUTS II Jihozápad. Přesný výčet formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti je stanoven v navazující dokumentaci pro žadatele.

1. v rámci formální úplnosti bude posuzována kompletnost žádosti o dotaci a jejích příloh dle požadavků uvedených v dokumentaci pro žadatele vypracované ŘO.

2. přijatelnost projektu bude posuzována zejména z hlediska

i. souladu projektu s podmínkami ROP NUTS II Jihozápad a výzvy (např. oprávněné aktivity oblasti podpory, způsobilost žadatele, vliv na horizontální priority ROP NUTS II Jihozápad a další);

ii. souladu finanční a ekonomické efektivnosti (např. splnění intervalu finanční pomoci, způsobilosti výdajů).

d. Poté je navrženo vyřazení projektů, které nesplní kritéria přijatelnosti a zadáno do informačního systému informace o předložených žádostech. Zároveň ŘO ROP NUTS II Jihozápad oznámí neúspěšným žadatelům tuto skutečnost včetně odůvodnění (případné stížnosti řeší ŘO ROP NUTS II Jihozápad ).

e. Projekty, které úspěšně projdou kontrolou formálních náležitostí a posouzením přijatelnosti budou dále hodnoceny a posouzeny z hlediska splnění hodnotících kritérií rozdělených do kategorií:

1. předkladatel (posouzení finančního zdraví, zkušeností a kompetencí, formálního posouzení));

2. kvalita projektu (realizovatelnost, kvalita zpracování, udržitelnost, řízení rizik);

3. význam projektu (naplňování indikátorů, soulad s rozvojovými strategiemi a další);

4. horizontální kriteria (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti).

Hodnotící kritéria jsou specifikována dle konkrétních oblastí podpory a jsou součástí dokumentace pro žadatele.

f. O procesu hodnocení bude vypracována hodnotící zpráva, která bude předána Výboru Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

g. Na základě usnesení Výboru Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad o výběru projektů budou v gesci Úřadu Regionální rady připraveny smlouvy o poskytnutí dotace a po provedení analýzy rizik budou zahájeny předběžné kontroly na místě realizace projektů.

h. Smlouvu o poskytnutí dotace uzavírá dle platné legislativy EU a ČR s příjemcem Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

Součástí projektové žádosti bude posouzení projektu z hlediska jeho dopadu na životní prostředí. Žadatelé budou upozorněni na to, že již při přípravě jednotlivých projektů a jejich

130

následném posuzování je nezbytné respektovat zvláště chráněná území, jejich ochranné podmínky a plány péče o ně, a dále respektovat lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, především NATURA 2000.

Výběr projektů bude prováděn v souladu s národními a komunitárními zákony (včetně veřejných zakázek a pravidel soutěže) a takovým způsobem, aby bylo zajištěno správné a efektivní využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby bylo zabráněno dosahování nepřiměřeného zisku u relevantních oblastí podpory.

55..88 FFiinnaannččnníí řříízzeenníí

Prostředky z rozpočtu EU jsou Evropskou komisí zasílány na účet Platebního a certifikačního orgánu. V rámci Platebního a certifikačního orgánu metodicky řídí finanční prostředky z rozpočtu EU (SF) oddělení Metodiky finančního řízení a plateb MF, které rovněž bude realizovat převody prostředků z rozpočtu EU (SF) na příjmové účty správců jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Systém finančních toků prostředků z rozpočtu EU u ROP NUTS II Jihozápad je založen na principu financování žádostí o platbu z prostředků Regionální rady, která obdržela prostředky na financování podílu financovaného z rozpočtu EU z rozpočtu kapitoly MMR a podílu prostředků odpovídajícímu národnímu spolufinancování z rozpočtu kapitoly MMR a z rozpočtů krajů. Prostředky z rozpočtu EU jsou následně zpětně proplaceny PCO na účet správce kapitoly MMR. Systém finančního řízení je založen na podmínkách Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programovací období 2007-2013 (dále ERDF).

Dotace poskytované ze SR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a prostředky na národní financování v souladu s úpravou zák. č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech jsou poskytovány MMR na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace. MMR vydává Rámcové rozhodnutí o poskytování dotací na plánovací období let 2007-2013. V návaznosti na toto rozhodnutí vydává MMR pro příslušný kalendářní rok Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to do 15 pracovních dnů ode dne obdržení bezchybné Žádosti o poskytnutí dotace od ŘO ROP NUTS II Jihozápad v návaznosti na schválený státní rozpočet pro daný kalendářní rok.

Dotace poskytnutá na financování projektů ŘO ROP NUTS II Jihozápad (resp. její 1. splátka) je převedena MMR na speciální účet ŘO ROP NUTS II Jihozápad do 15 dnů ode dne převzetí rozhodnutí o poskytnutí dotace RR.

Termíny a převody dalších finančních prostředků stanovuje MMR v Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

SSyyssttéémm ffiinnaannččnníícchh ttookkůů SSFF//CCFF –– ppooppiiss

Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem již uskutečněných výdajů).

a. Příjemce na základě uskutečněných výdajů vystavuje žádost v CZK o proplacení prostředků z rozpočtu Regionální rady (odpovídající evropskému i národnímu podílu), přičemž žádost je předložena ke kontrole a schválení řídícímu orgánu;

b. ŘO ROP NUTS II Jihozápad žádost příjemce schvaluje a dává pokyn finančnímu útvaru k provedení platby na účet příjemce;

c. Finanční útvar Úřadu provádí platbu z rozpočtu Regionální rady na účet příjemce;

131

d. Finanční útvar Regionální rady vystavuje na základě potvrzení o provedených úhradách z rozpočtu Regionální rady souhrnnou žádost o provedení platby prostředků z rozpočtu EU z účtu Platebního a certifikačního orgánu do příslušné kapitoly státního rozpočtu;

e. Souhrnná žádost o platbu je předána správci kapitoly MMR, který ji zaeviduje za účelem sledování čerpání prostředků SF, a následně je souhrnná žádost předána PCO k proplacení;

f. PCO provádí kontrolu předložené souhrnné žádosti, její zaúčtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro přepočet prostředků z CZK na EUR je datum zaúčtování PCO) a následně úhradu prostředků z rozpočtu EU do kapitoly MMR;

g. PCO žádá po provedení certifikace Evropskou komisi o doplnění prostředků na jeho účtu;

h. Evropská komise žádost odsouhlasí a zasílá prostředky na účet PCO.

PPllaatteebbnníí aa cceerrttiiffiikkaaččnníí oorrggáánn

Pro implementaci pomoci ze SF a FS je ustaven jediný certifikační orgán, zajišťující činnosti dle čl. 61 obecného nařízení. V rámci ČR funkci certifikačního orgánu vykonává Platební a certifikační orgán (PCO), výkonem funkce PCO pro strukturální fondy a FS byl rozhodnutím ministra financí, vydaným na základě usnesení vlády č. 198 ze dne 22. února 2006, pověřen odbor Národní fond MF. PCO nemá žádný zprostředkující subjekt.

Pro implementaci pomoci ze SF a FS dle čl. 61 obecného nařízení zajišťuje PCO následující činnosti:

a. řídí a koordinuje toky finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu EU a zabezpečuje plynulost toku finančních prostředků od PCO příjemcům;

b. vytváří a aktualizuje metodické pokyny pro provádění certifikace výdajů SF a FS;

c. zabezpečuje, aby příjemci pomoci obdrželi příspěvek z EU bez zbytečného odkladu;

d. vypracovává a předkládá EK ověřené výkazy výdajů a žádosti o platby (průběžné i konečné) pro všechny programy na základě výkazů výdajů předložených řídícími orgány;

e. ověřuje, že výkaz výdajů je přesný, vychází ze spolehlivého účetního systému a je založen na ověřitelných podkladech, certifikuje tyto výkazy a schvaluje žádosti o platby z EU;

f. monitoruje manuály pracovních postupů užívané subjekty zapojenými do implementace SF a FS a ověřuje dodržování těchto postupů;

g. průběžně monitoruje a ověřuje soulad činností a postupů řídících orgánů a zprostředkujících subjektů s právními předpisy ČR a EU;

h. ověřuje aplikaci procesů řízení a systému kontroly řídících orgánů a zprostředkujících subjektů (včetně provádění kontrol na místě);

i. vyhodnocuje čerpání alokací;

Odstraněno: é

132

j. přijímá platby z rozpočtu EU a zabezpečuje převody prostředků do kapitol rozpočtu;

k. metodicky řídí vypracovávání odhadů čerpání prostředků poskytnutých z rozpočtu EU a předává tyto odhady EK;

l. zajišťuje koncepci, metodiku, tvorbu, rozvoj a činnost účetního systému využívaného pro administraci SF a FS;

m. zajišťuje metodické řízení v oblasti účtování o prostředcích SF a FS;

n. spolupracuje s EK při ověřování adicionality mid-term a ex-post;

o. zajišťuje vrácení neoprávněně vyplacených prostředků.

PCO provádí dále zejména následující činnosti:

a. spravuje prostředky, poskytnuté z rozpočtu EU na účtech zřízených u ČNB;

b. účtuje o účetních případech za oblast prostředků PCO v rámci účetní jednotky MF;

c. vede systém finančního výkaznictví pro prostředky PCO;

d. vrací nevyužité prostředky EK;

e. postupuje podle pravidel řídící kontroly;

f. reaguje na připomínky a doporučení EK;

g. předkládá AO manuály postupů PCO a výkazy certifikovaných výdajů.

Finanční útvar Úřadu provádí zejména následující:

a. zajišťuje převody prostředků příjemcům na financování projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU z prostředků rozpočtu RR;

b. provádí přesnou a úplnou evidenci převodů prostředků příjemcům z prostředků rozpočtu RR;

c. sděluje ŘO požadované údaje o provedených převodech prostředků příjemcům dle své evidence (zejména údaje o příjemci, výši převedených prostředků, den platby příjemci);

d. při provádění jednotlivých činností spojených s převody prostředků příjemcům postupuje v souladu s interními písemnými pracovními postupy (manuály) ;

e. po schválení a podpisu ředitelem ÚRR, vystavuje a zasílá souhrnnou žádost vygenerovanou z MSC2007 na PCO a v kopii na MMR (odbor rozpočtu) ;

f. předává MMR informace o čerpání státního rozpočtu a zdrojů ERDF;

g. provádí kontrolu čerpání ve vazbě na zdroje kapitoly státního rozpočtu a ERDF.

55..99 KKoonnttrroollnníí aa aauuddiittnníí ssyyssttéémm

AAuuddiittnníí oorrggáánn

Ministerstvo financí bylo v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. c) Obecného nařízení určeno usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 auditním orgánem pro všechny operační programy schválené pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „ERDF“), Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“) a Fondu soudržnosti (dále jen „FS“) v programovém období let 2007 - 2013. Ministerstvo financí je odpovědné za

133

ověřování účinného fungování ŘKS v rámci jednotlivých OP a za plnění dalších úkolů dle čl. 62 Obecného nařízení.

Příslušným odpovědným útvarem na Ministerstvu financí je odbor Auditní orgán. Postavení, činnost a působnost AO jsou zakotveny ve statutu AO, který byl podepsán ministrem financí ČR dne 11. 4. 2008. AO je společný pro všechny operační programy schválené pro čerpání prostředků v programovém období 2007 až 2013.

AO je v souladu s požadavky legislativy ES funkčně a organizačně nezávislý na ŘO a PCO. V rámci sdílené odpovědnosti ČR a EK za řádnou správu, řízení a kontrolu operačních programů vykonává AO zejména tyto činnosti:

a) zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování ŘKS OP (dále jen „audit systému“);

b) zajišťuje provádění auditů operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů v rámci OP (dále jen „audit operací“);

c) předložil EK do devíti měsíců po schválení OP auditní strategii, jejíž součástí bylo:

popis útvaru interního auditu jako subjektu pověřeného provádět audity systémů a audity operací; tento útvar byl k 1. 1. 2013 zrušen,

metoda výběru vzorků pro audity operací,

orientační plánování auditů systémů a auditu operací zajišťující provedení těchto auditů u hlavních subjektů a jejich rovnoměrné rozložení na celé programové období;

d) každoročně do 31. prosince od roku 2008 do roku 2015:

předkládá EK výroční kontrolní zprávu uvádějící výsledky auditů systémů a auditů operací provedených během předchozího období dvanácti měsíců, které končí dne 30. června daného roku, v souladu s auditní strategií OP, jakož i nedostatky zjištěné v ŘKS OP. První zpráva byla předložena v prosinci 2008 a zahrnula období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008. Informace týkající se auditů provedených po 1. červenci 2015 se zahrnou do závěrečné kontrolní zprávy, která bude podkladem pro prohlášení o uzavření OP,

vydává na základě kontrol a auditů, za jejichž provedení odpovídá, stanovisko k tomu, zda řídící a kontrolní systém operačního programu funguje účinně, a poskytuje tak přiměřené ujištění, že výkazy výdajů předložené EK jsou správné, a tedy že související transakce jsou legální a řádné,

e) předkládá v případech, kdy se použije článek 88 Obecného nařízení, prohlášení o částečném uzavření, ve kterém vyhodnotí legalitu a řádnost dotčených výdajů,

f) předloží EK do 31. března 2017 prohlášení o uzavření, ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o platbu konečného zůstatku, legalitu a řádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného výkazu výdajů, který je podložen závěrečnou kontrolní zprávou,

g) při výkonu auditů zohledňuje mezinárodně uznávané auditorské standardy,

h) zpracovává dle Finančního nařízení a každoročně do 15. února zasílá EK roční shrnutí.

Významnou součástí úkolů AO je též předkládání doporučení ke zdokonalování kvality ŘKS OP, k předcházení nebo zmírnění rizik, k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků a konzultační činnost.

134

Bližší podrobnosti a doporučení k zajištění fungování ŘKS OP v působnosti ŘO, PCO a AO jsou uvedeny v:

a) Implementačním nařízení;

b) doporučeních obsažených v pokynech EK;

c) Metodice finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013, vydané Ministerstvem financí;

d) Manuálu pro audit řídicích a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období 2007 - 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 a č. 1081/2006, nařízeními Rady (ES) č. 1083/2006, č. 1084/2006 a č. 1198/2006 a nařízeními Komise (ES) č. 1828/2006 a č. 498/2007, vydaném Ministerstvem financí, v aktuálním znění.

Pověřenými subjekty auditního orgánu byla ministerstva určená usnesením vlády ČR č. 760/2007, hlavní město Praha a regionální rady regionů soudržnosti. Pověření výkonem vybraných činností AO je v případě ministerstev provedeno na základě tohoto usnesení. Toto usnesení vlády bylo k 31. prosinci 2012 zrušeno usnesením vlády ze dne 2. 5. 2012 č. 324/2012.

SSyyssttéémm ffiinnaannččnníí kkoonnttrroollyy

MF jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, metodicky řídí, koordinuje a zajišťuje výkon finanční kontroly v rámci operačního programu. Základním východiskem pro vydávání dílčích metodických pokynů, konzultovaných s příslušnými orgány Evropské komise, jsou platné právní předpisy ČR a ES.

Výkon finanční kontroly upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a čl. 62 obecného nařízení upravuje činnosti AO.

V kontrolním systému musí být zřetelně oddělen systém kontroly ve veřejné správě a řídící kontroly od systému interního auditu a auditu vzorku operací.

Vnitřní kontrolní systém

Všechny orgány podílející se na implementaci operačního programu budou mít zaveden potřebný řídící a kontrolní systém, který je v souladu s národní legislativou a je způsobilý včas identifikovat administrativní, systémové nebo záměrné chyby a vytvářet podmínky pro prevenci vzniku chyb. ŘO ROP NUTS II Jihozápad připravuje popis řídících a kontrolních systémů a předkládá je AO, a to v takovém termínu, aby bylo možné odeslat jej EK do 12ti měsíců od schválení programu.

Řídící kontrola:

Je zajišťována odpovědnými vedoucími zaměstnanci a tvoří součást vnitřního řízení všech subjektů zapojených do implementace operačního programu, při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečněných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následného prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření.

S ohledem na principy účinného a efektivního řídícího a kontrolního systému v průběhu implementace programu bude zajištěno, že:

Odstraněno: Auditní orgán se zřizuje dle čl. 62 a ve smyslu čl. 59 obecného nařízení. Usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 je výkonem funkce AO pro SF pověřeno MF. Výkonem funkce AO pro SF/CF/EFF byl rozhodnutím ministra financí pověřen útvar CHJ pro finanční kontrolu MF, který je funkčně nezávislý na řídících orgánech, na osobě nebo útvaru Platebním a certifikačním orgánu (dále PCO) zodpovědném za provádění certifikace výdajů podle článku 61 obecného nařízení.¶AO plní funkce v souladu s článkem 62 obecného nařízení. AO nese odpovědnost za zajištění definovaných činností dle článku 62 obecného nařízení s tím, že při zachování vlastní odpovědnosti může vybranými činnostmi pověřit další auditní subjekty.¶V souladu s požadavky relevantní legislativy ES (hlavně s článkem 62 a 71 obecného nařízení ) a právních předpisů ČR provádí AO zejména následující činnosti:¶<#>zajišťuje audit připravenosti řídicích a kontrolních systémů programů;¶<#>před podáním žádosti o průběžnou platbu členským státem anebo nejpozději do 12 měsíců od schválení příslušného programu předkládá auditní orgán Evropské komisi zprávu, popisující systémy, pokrývající zejména organizaci a postupy řídících a certifikačních orgánů a zprostředkujících subjektů, auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jeho pověření, včetně stanoviska k jejich souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů ES Obsahem zprávy je také posouzení zavedených systémů a obsahující stanovisko k jejich souladu s články 58 až 62 obecného nařízení. Pokud stanovisko obsahuje výhrady, uvede zpráva závažnost nedostatků, a pokud se nedostatky netýkají celého programu, dotyčnou prioritní osu nebo osy. Členský stát prostřednictvím auditního orgánu uvědomí Komisi o nápravných opatřeních, která budou přijata, a o časovém rozvrhu jejich provádění a následně potvrdí, že tato opatření byla provedena a že odpovídající výhrady byly staženy;¶<#>předkládá Evropské komisi do 9 měsíců po schválení příslušného programu strategii auditu, zahrnující subjekty, které budou audity provádět;¶<#>zajišťuje provádění auditu za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů operačních programů; ¶<#>zajišťuje provádění auditu operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů; ¶<#>předkládá každoročně Evropské komisi aktualizovanou strategii auditu, metodu výběru vzorků pro audity ...

135

a. všechny subjekty zapojené do řízení a kontroly programu mají jednoznačně stanoveny konkrétní funkce, a to jak v rámci celého systému implementace, tak i v rámci každého subjektu zvlášť;

b. je dodržována zásada oddělení platebních, řídících a kontrolních funkcí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do implementace programu i v rámci subjektů samotných;

c. jsou stanoveny jednoznačné postupy pro zajištění správnosti a způsobilosti výdajů vykazovaných v rámci programu;

d. jsou zavedeny spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví;

e. je zaveden systém podávání zpráv o implementaci programu a projektů a monitorování;

f. jsou přijata opatření pro provádění auditu fungování řídícího a kontrolního systému;

g. jsou zavedeny takové systémy a stanoveny takové postupy, které zajistí podklady pro audit (audit trail);

h. jsou stanoveny postupy hlášení a monitorování pro nesrovnalosti a vymáhání neoprávněně vyplacených částek.

Pro každou úroveň řízení a implementace programu bude vypracován manuál vnitřního kontrolního systému ve formě řízené dokumentace, která obsahuje detailní popis pracovních postupů pro prováděné činnosti.

Interní audit

Útvar interního auditu je funkčně nezávislý a organizačně oddělený od řídících a výkonných struktur a je organizačně podřízen řediteli ÚRR a funkčně podřízen předsedovi RR.

Útvar interního auditu v pravidelných intervalech prověřuje plnění základních požadavků na vnitřní kontrolní systém. Významnou součástí je též předkládání doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo zmírnění rizik, k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků a konzultační činnost.

Funkční podřízenost Útvaru interního auditu předsedovi RR je charakterizována:

povinností předsedy RR poskytnout internímu auditorovi potřebné zdroje pro audit

schvalováním ročních plánů Útvaru interního auditu předsedou RR

předkládáním auditních zpráv předsedovi RR

povinností předsedy RR projednat zjištění s vysokým zbytkovým rizikem s vedoucím Útvaru interního auditu a nesrovnalostí

Zprávy z interních auditů, pravidelně prováděných na jednotlivých úrovních implementace, budou předkládány příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy. Jednotný přístup k auditu na všech úrovních implementace a reportování zjištění auditu bude podkladem pro řízení rizik na úrovni řídícího orgánu. Pomocí výše uvedeného bude zajištěna nezávislost Útvaru interního auditu na řídících a výkonných funkcích RR.

Organizační začlenění do ÚRR je uvedeno v kapitole 5.2.

Odstraněno: a nesrovnalostí

Odstraněno:

Odstraněno: Útvar interního auditu a nesrovnalostí mimo níže uvedené činnosti vykonává činnosti vyplývající z pověření AO jako pověřený auditní subjekt.


Odstraněno: Jeho činnost kromě jiného zahrnuje prověřování plnění základních požadavků na vnitřní kontrolní systém.


Odstraněno: vedoucímu Útvaru

Odstraněno: ho

Odstraněno:

Odstraněno: u


Odstraněno: <#>schválením jmenování a odvolání vedoucího Útvaru interního auditu a nesrovnalostí předsedou RR¶


Odstraněno: Pomocí výše uvedeného bude zajištěna nezávislost Útvaru interního auditu a nesrovnalostí na řídících a výkonných funkcích RR.¶Organizačně je Útvar interního auditu a nesrovnalostí začleněn do ÚRR (viz organizační struktura, kapitola 5.2), který bude vedoucímu Útvaru interního auditu a nesrovnalostí zabezpečovat technické a materiální zajištění nutné pro výkon auditu.¶

136

Kontrola ve veřejné správě

ŘO ROP NUTS II Jihozápad odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a proto zajišťuje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro operační program a aby po celou dobu provádění byly v souladu s příslušnými předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy. ŘO ROP NUTS II Jihozápad zajišťuje výkon kontroly v rámci primárního systému tím, že ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb a skutečné vynaložení výdajů na operace vykázaných příjemci. ŘO ROP NUTS II Jihozápad zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci a shromažďování údajů nezbytných pro audit. Úkolem ŘO ROP NUTS II Jihozápad je také zajistit, aby postupy a všechny dokumenty týkající se výdajů a auditů operačního programu byly Evropské komisi a Účetnímu dvoru k dispozici po dobu tří let od uzavření operačního programu.

Audit

Za výkon auditu ve veřejné správě na všech úrovních realizace finančních prostředků z operačního programu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, je odpovědný AO. V rámci sekundárního systému ověřuje účinnost systému finančního řízení a kontroly a následně testuje správnost rizikových transakcí v souladu s mírou přípustného rizika pro oblast primárního systému. V rámci centrálního systému AO na základě zbytkového rizika ověřuje a hodnotí přiměřenost a účinnost fungování primárního a sekundárního systému a provádí audit vzorku operací.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu

Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn vykonávat nezávislou kontrolní činnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Auditní činnosti prováděné orgány Evropské komise a Evropským účetním dvorem

Evropská komise se přesvědčí, že v rámci daného operačního programu byly zavedeny a účinně fungují řídící a kontrolní systémy v souladu s článkem 72 odst. 1 obecného nařízení. Tento audit provádí Evropská komise na základě výročních kontrolních zpráv a stanoviska AO k těmto zprávám a na základě vlastních auditů.

Evropský účetní dvůr v rámci své působnosti vykonává samostatné a nezávislé kontroly vyplývající z jeho působnosti.

Nesrovnalosti

ŘO ROP NUTS II Jihozápad je zodpovědný za řešení nesrovnalostí. Všechny orgány, zapojené do implementace operačního programu mají povinnost hlásit ŘO NUTS II Jihozápad zjištěná podezření na nesrovnalosti. Pokud z důvodu zjevné neopodstatněnosti podezření nezamítne, bez zbytečného prodlení zahájí řízení podle zákona č. 320/2001, o finanční kontrole.

ŘO ROP NUTS II Jihozápad zároveň do patnáctého dne následujícího měsíce hlásí tato opodstatněná podezření subjektům, zapojeným do vnější úrovně hlášení.

Prostředky dotčené nesrovnalostí vymáhá ŘO ROP NUTS II Jihozápad sám – přitom postupuje v souladu se zákonem č. 337/1992, Sb., o správě daní a poplatků.

55..1100 PPaarrttnneerrssttvvíí

V souladu s ustanovením článku 11 obecného nařízení je zajišťován princip partnerství. Partneři byli zapojeni do procesu přípravy ROP NUTS II Jihozápad, široká partnerská účast

137

byla realizována na přípravě souvisejících podkladových materiálů, dílčích koncepcí a analýz. Nástrojem pro informování byl na úrovni krajů projekt organizování partnerů zaměřený na posilování absorpční kapacity území (BAK). Klíčovým nástrojem pro naplnění principu partnerství v provádění, monitorování a hodnocení programu je MV, který vyváženým způsobem zohledňuje princip rovných příležitostí a zastoupení orgánů veřejné moci, hospodářských a sociálních partnerů a dalších subjektů reprezentujících společenství občanů na regionální úrovni. Realizaci opatření podpory partnerství mj. zajišťuje Úřad Regionální rady.

55..1111 PPooddppoorraa aabbssoorrppččnníí kkaappaacciittyy

Odpovědnost za realizaci opatření posilování absorpční kapacity nese Úřad Regionální rady, jmenovitě Oddělení publicity, technické pomoci a absorpční kapacity. Nástroje podpory absorpční kapacity, které mají především povahu poskytování poradenství, organizování seminářů a konferencí, identifikace a podpora přípravy vhodných projektů, networking a organizování partnerské spolupráce, budou financovány zejména z prostředků určených pro technickou pomoc programu, oblast podpory 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu. Podrobné vymezení funkčnosti navazuje na přípravu plánu technické pomoci.

55..1122 KKoooorrddiinnaaccee rreeaalliizzaaccee RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

KKoooorrddiinnaaccee nnaa úúrroovvnnii NNSSRRRR::

V souladu s obecným nařízením ČR definovala základní instituce pro řízení a koordinaci NSRR:

Národní orgán pro koordinaci (NOK)

Monitorovací výbor - Řídící a koordinační výbor

Platební a certifikační orgán – Národní Fond

Auditní orgán – Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu

Národním orgánem pro koordinaci NSRR bylo rozhodnutím vlády ČR ze dne 22. února 2006 (usnesení č. 198) pověřeno MMR, jehož kompetence je založena zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. V rámci MMR je zřízen odborný útvar, který vykonává koordinaci podpory ze SF a FS a plní roli centrálního metodického a koordinačního orgánu politiky hospodářské a sociální soudržnosti v programovém období 2007-2013. Zodpovídá za celkovou koordinaci NSRR a je oficiálním partnerem vůči Evropské komisi v otázce realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti jako celku.

NOK jako centrální koordinátor vytváří jednotný rámec pro implementaci OP řídícími orgány. Vede řídící orgány za účelem zajištění efektivity a právní platnosti při řízení operačních programů.

Národní orgán pro koordinaci NSRR vykonává následující kompetence:

a. vydává pokyny a metodiky závazné pro všechny řídící orgány v oblastech řízení, provádění evaluací, sběru dat a jejich elektronické výměny, zakládání a činnosti monitorovacích výborů, kontroluje a dohlíží na všechny aktivity, které spadají mezi úkoly řídících orgánů operačních programů;

b. monitoruje implementaci NSRR a operačních programů a navrhuje systémová řešení v případech pomalé implementace programů, objektivních překážek omezujících implementaci či v případě porušení povinností vyplývající z nařízení;

138

c. zajišťuje kompatibilitu implementace NSRR a OP s národními politikami a prioritami EU a soulad intervencí s národní a komunitární legislativou zejména v oblasti hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, snižování disparit, rovných příležitostí a principu nediskriminace a navrhuje vhodné nástroje pro jejich účinnou implementaci;

d. zajišťuje stanovení rámce pro fungování monitorovacího výboru NSRR;

e. vypracovává ve spolupráci s PCO pravidla způsobilosti výdajů;

f. koordinuje a připravuje zpráv předkládaných EK;

g. zajišťuje vypracování dalších zpráv, včetně NPR, týkající se dofinancování Lisabonské strategie ze SF a FS;

h. předkládá strategické zprávy o pokroku vzhledem k čl. 29 obecného nařízení;

i. zajišťuje také stanovení základních kritérií pro výběr projektů pro naplňování čtyř strategických cílů NSRR;

j. zakládá a zajišťuje fungování integrovaného monitorovacího informačního systému, který bude používán řídícími orgány všech OP, platebním a certifikačním orgánem a auditorem a zajišťuje elektronickou výměnu dokumentů a dat;

k. naplňuje úkoly spojené s všeobecnou informovaností a propagací naplňování politik ekonomické a sociální soudržnosti, zajišťuje plánování, realizaci a koordinaci aktivit na podporu všeobecné informovanosti a koordinuje aktivity řídících orgánů v této oblasti;

l. vytváří komunikační strategii na národní úrovni k zajištění transparentnosti a plné informovanosti o přidělování pomoci ze SF a z FS, s ohledem na cíle Lisabonské strategie;

m. zabezpečuje činnost pracovní skupiny pro evaluaci, jejíž členy jsou kromě národního koordinátora také pracovníci řídících orgánů operačních programů;

n. garantuje tok informací z EK všem řídícím orgánům a zpět;

o. vytváří podmínky pro vyhodnocování účinnosti kontrolních mechanismů;

p. dohlíží na respektování pravidel veřejné podpory (a regionální podpory), upravených příslušnými evropskými a národními předpisy;

q. vytváří metodiku pro stanovení indikátorů a sledování jejich plnění;

r. sleduje naplňování závazků adicionality a poskytuje Komisi informace umožňující ověření, jak je uvedeno v čl. 15 obecného nařízení;

s. účastní se výročních jednání řídících orgánů operačních programů a Komise tak, jak to vyplývá z článku 68 obecného nařízení;

t. zajišťuje, že priority v odstavci 3 článku 9 obecného nařízení 1083/2006 budou reflektovány při realizaci operačních programů NSRR a sleduje pokrok při jejich naplňování.

Roli MV pro NSRR zajišťuje Řídící a koordinační výbor (ŘKV), zřízený MMR na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Role ŘKV pro období 2007-2013 byla upřesněna usnesením vlády ČR č. 245 ze dne 2. března 2005.

Pro implementaci pomoci ze SF a FS byl ustaven jediný Platební a certifikační orgán (PCO), kterým je Národní fond MF. Výkon funkce auditního orgánu (AO) zajišťuje MF – útvar Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu (pověření Usnesením vlády ČR č. 198

139

z 22. února 2006), která centrálně odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému implementace podpory ze SF.

Koordinaci všech aspektů implementačního systému celkově zastřešuje MMR – NOK. Dalším důležitým koordinátorem v oblasti metodického řízení finančních toků a finanční kontroly je MF – PCO a AO. Na národní úrovni je mechanismem pro zajištění nejširší koordinace za účasti nejen orgánů zapojených do implementace, ale také hospodářských a sociálních partnerů ŘKV.

V souladu se svým Statutem ŘKV zejména:

projednává a doporučuje finanční a věcné změny schválených operačních programů,

projednává a doporučuje návrhy a změny procedurálních postupů a pravidel pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti,

schvaluje a předkládá vládě opatření ke zlepšení účinnosti implementace NSRR a OP,

projednává a schvaluje návrhy na finanční a věcné změny NSRR vyplývající z rozhodnutí Evropské komise.

S ohledem na zajištění koordinace programování a realizace operačních programů a realizace souvisejících politik, programování a realizace spolufinancovaných akcí a jiných finančních nástrojů, organizuje NOK v průběhu programování a realizace operačních programů pravidelná jednání představitelů řídicích orgánů.

Vzhledem k tomu, že koordinace mezi operačními programy často zahrnuje specifické sektory jako jsou VaV, životní prostředí, doprava, urbánní problematika, místní rozvoj, organizuje koordinační orgán NSRR vedle pravidelných jednání Monitorovacího výboru NSRR rovněž jednání zaměřená na čtyři strategické cíle NSRR. Z tohoto důvodu byly pod ŘKV ustaveny následující koordinační výbory:

Konkurenceschopná česká ekonomika

Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Atraktivní prostředí

Vyvážený rozvoj území

Pro ROP NUTS II Jihozápad je klíčová zejména spolupráce s řídícími orgány dalších ROP a ŘO IOP v rámci čtvrtého strategického cíle Vyvážený rozvoj území. Koordinační roli zajistí NOK.

Koordinace mezi jednotlivými operačními programy je, pokud je to nutné, realizována prostřednictvím operativních konzultací příslušných řídicích orgánů a/nebo MV.

Kromě MMR jako centrálního koordinátora pro podporu ze SF a FS, je díky specifické povaze implementace programů ESF základní koordinační rolí pro ESF pověřeno MPSV, v souladu s Usnesením vlády č. 159/1998 ze dne 4. března 1998.

Komplementaritu intervencí politiky hospodářské a sociální soudržnosti s aktivitami SZP EU financovanými prostřednictvím EAFRD a EFF je zajištěna spoluprací řídícího orgánu PRV a řídícího orgánu EFF s NOK.

140

KKoooorrddiinnaaccee nnaa úúrroovvnnii RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd::

Spolupráce mezi MV ROP NUTS II Jihozápad a dalšími monitorovacími výbory:

MV všech sedmi ROP NUTS II Jihozápad budou podle možností usilovat o koordinaci termínů a míst zasedání s cílem zajistit co nejplynulejší tok informací.

Předpokládá se úzké propojení řídících orgánů ROP s MV IOP. MMR (řídící orgán IOP) je zastoupeno v monitorovacím výboru ROP NUTS II Jihozápad a recipročně ŘO ROP NUTS II Jihozápad v MV IOP. Členem MV ROP NUTS II Jihozápad je zástupce MD a MMR a MF.

Spolupráce mezi ŘO ROP NUTS II Jihozápad a dalšími řídícími orgány:

Pro zajištění plynulého toku informací, posílení synergického efektu, zabránění překryvům a k co nejúčinnějšímu využití prostředků ze SF a FS je nezbytná úzká spolupráce mezi ŘO ROP NUTS II Jihozápad a ostatními řídícími orgány.

Koordinaci mezi jednotlivými operačními programy popisuje Národní strategický referenční rámec. Na základě dohod s ŘO IOP, OP D a programy ESF (OP LZZ a OP VK) je tato spolupráce prohloubena tak, aby byla zajištěna velmi úzká spolupráce a synergický efekt realizovaných aktivit v těchto programech. Tyto dohody proto specifikují a rozšiřují formu spolupráce. Jde především o společný postup při vyhlašování výzev v rámci jednotlivých operačních programů a vzájemnou spolupráci v oblastech, ve kterých je žádoucí postupovat koordinovaně a vzájemnou informovanost o přípravě a realizaci jednotlivých aktivit.

Klíčové jsou spolupráce s ŘO IOP a spolupráce mezi ŘO jednotlivých ROP. Důležitými partnery pro ŘO ROP NUTS II Jihozápad jsou zejména ŘO OP D, ŘO OP ŽP, ŘO OP PI. Spolupráce probíhá na úrovni ředitelů odborů – řídících orgánů za koordinační role NOK.

Je zajištěna koordinace a spolupráce řídících orgánů PRV, EFF a operačních programů politiky soudržnosti – resortní koordinační skupinou MMR na centrální úrovni. Tato skupina poskytne k dispozici všem řídícím orgánům databázi všech projektů v jednotlivých programech.

Koordinace ROP s tematickými operačními programy:

1. Koordinace s IOP

Mezi Regionálními radami všech sedmi regionů soudržnosti NUTS II a MMR (ŘO IOP) byla uzavřena Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci Integrovaného operačního programu a regionálních operačních programů (ROPů). V souladu s touto dohodou budou zástupci ŘO IOP zastoupeni v MV ROP NUTS II Jihozápad a recipročně zástupci řídícího orgánu ROP NUTS II Jihozápad budou zastoupeni v MV IOP.

Účelem dohody je zajištění spolupráce a koordinace při implementaci IOP a regionálních operačních programů, a to především z důvodu zajištění synergie mezi těmito operačními programy, zejména v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, cestovního ruchu, kultury, integrovaných plánů rozvoje měst, územního plánování a bydlení, které jsou v působnosti Řídícího orgánu IOP a Řídících orgánů ROP.

Uvedené řídící orgány budou spolupracovat při přípravě výběrových kritérií, vyhlašování výzev, výběru projektů, předávání informací o vybraných projektech a v dalších oblastech s cílem zpřesnit koordinaci, zvýšit efektivitu programů a zajistit co nejvyšší synergický efekt.

a) Spolupráce a jednání koordinačního výboru pro strategický cíl NSRR v rámci IV. Strategického cíle NSRR Vyvážený rozvoj území (zástupci IOP, Řídících orgánů ROP a AKČR) bude platformou pro vzájemné předběžné a průběžné konzultace týkající se výběrových kritérií, upřesňování rozhraní připravovaných výzev, průběhu a výběru projektů a synergických vazeb mezi nimi a informování žadatelů mezi ŘO ROP a ŘO IOP. Prostřednictvím MSC2007 bude zajištěno, aby ŘO ROP a ŘO IOP měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operačních

141

programech. Kromě toho budou při tomto koordinačním výboru zřízeny pracovní skupiny, které budou zajišťovat koordinaci implementace střednědobých národních strategií v oblasti Smart Administration (zastoupení MV, MPSV, MMR a regionů), a cestovního ruchu (zastoupení MMR a regionů). Tento koordinační výbor bude rovněž zajišťovat koordinaci mezi ROP NUTS II Jihozápad, IOP a OP Praha – Konkurenceschopnost.

b) Pracovní skupina pro koordinaci intervencí ROP NUTS II Jihozápad a IOP s EAFRD bude sestavena ve složení ŘO ROP NUTS II Jihozápad, regionální pracoviště SZIF, MZe, MMR.

c) Souhlas krajů s projekty předkládanými IOP– v oblastech sociální integrace, veřejné zdraví a kultury bude vyžadováno ŘO IOP souhlasné stanovisko krajů k projektům navrhovaným k realizaci v IOP.

d) ŘO IOP zabezpečí ve spolupráci s řídícími orgány ROP, že aktivity realizované v rámci IOP nebudou duplicitní k aktivitám těchto programů.

Věcné a územní vymezení intervencí IOP a vymezení příjemců je vymezeno u každé prioritní osy v části Koordinace s intervencemi dalších programů.

2. Koordinace s OP D:

Předpokládá se uzavření dohody o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci OP D a ROP NUTS II Jihozápad mezi RR NUTS II Jihozápad MD. V souladu s touto dohodou budou zástupci ŘO MD zastoupeni v monitorovacím výboru ROP NUTS II Jihozápad. ŘO ROP NUTS II Jihozápad a OP D budou spolupracovat s cílem zpřesnit koordinaci, zvýšit efektivitu programů a zajistit co nejvyšší synergický efekt.

a) V MV ROP NUTS II Jihozápad je zastoupeno MD. Tím je zajištěn přístup ŘO OP D k stanovení kriterií pro výběr projektů v ROP NUTS II Jihozápad a ke zprávám o průběhu realizace ROP NUTS II Jihozápad.

b) ŘO ROP NUTS II Jihozápad poskytne MD pro informaci dokumentaci pro žadatele, která bude zaměřena na oblast „Podpory obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob“ a to vždy před vyhlášením příslušné výzvy.

c) Prostřednictvím MSC2007 bude zajištěno, aby ŘO ROP NUTS II Jihozápad a ŘO OP D měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů.

d) ŘO ROP NUTS II Jihozápad využije odborných konzultací s MD při stanovení technických podmínek pro výběr drážních vozidel.

Věcné a územní vymezení intervencí IOP a vymezení příjemců je vymezeno u každé prioritní osy v části Koordinace s intervencemi dalších programů.

3. Brownfields – koordinace s OP ŽP a OP PI

Mezi ROP NUTS II Jihozápad, OP ŽP a OP PI je dohodnut tento koordinační mechanismus v oblasti regenerace brownfields a řešení starých ekologických zátěží.:

a) Řešení starých ekologických zátěží

MŽP bude předem informováno o projektech regenerace brownfields předkládaných do ROP NUTS II Jihozápad a OP PI. MŽP bude informovat ŘO ROP NUTS II Jihozápad nebo OP PI o tom, zda předkládaný projekt zahrnuje vážnou starou ekologickou zátěž, která bude řešena

142

OP ŽP, nebo může být řešena ROP NUTS II Jihozápad (OP PI). Tento mechanismus fungoval v minulém programovém období mezi OP PI a OP PP.

Ministerstvo životního prostředí poskytne ŘO ROP NUTS II Jihozápad a ŘO OP PI podle potřeby informace z databáze starých ekologických zátěží, jejichž mapování v současné době MŽP provádí.

b) Poskytování informací

Řídící orgány se budou vzájemně informovat o připravovaných výzvách v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží (OP ŽP) a regenerace brownfields (ROP, OP PI).

Prostřednictvím MSC2007 bude zajištěno, aby ŘO ROP a ŘO OP ŽP a OP PI měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v těchto operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů.

Pro koordinaci s dalšími operačními programy je zásadní role ŘKV a NOK.

Věcné vymezení intervencí a komplementarita s jednotlivými operačními programy je uvedena u jednotlivých priorit ROP NUTS II Jihozápad.

4. Koordinace s Programem rozvoje venkova

PRV se zaměří na rozvoj místních komunikací u projektů do 5 mil. Kč v obcích do 500 obyvatel. V ostatních případech bude podpora na rozvoj místních komunikací poskytována v rámci politiky soudržnosti prostřednictvím ROP.

Z EAFRD budou prostřednictvím Programu rozvoje venkova podporovány obnovitelné zdroje ze zemědělství, ČOV a odpadové hospodářství do 2 000 EO, místní komunikace do 5 mil. Kč v obcích do 500 obyvatel a zemědělské brownfields (brownfields s budoucím zemědělským využitím a zpracovatelským využitím v rámci Přílohy I ke smlouvě o ES).

Dále budou v rámci PRV podporovány aktivity rozvoje venkovských obcí a základní občanské vybavenosti a vybavenosti služeb (ve vztahu k ROP NUTS II Jihozápad jde o oblast občanské a kulturní vybavenosti, školství, zdravotnictví a sociálních služeb) v obcích do 500 obyvatel. ROP NUTS II Jihozápad má obdobné věcné zaměření, ovšem je jinak územně zaměřen (obce nad 500 obyvatel).

Program rozvoje venkova se zaměří na podporu zemědělských podnikatelů a dále začínajících podnikatelů v oblasti cestovního ruchu v obcích do 2 000 obyvatel. Prostřednictvím ROP NUTS II Jihozápad budou podporováni podnikatelé v cestovním ruchu s doloženým minimálně dvouletým účetním obdobím a podnikatelé v obcích nad 2 000 obyvatel.

Za podnikatelskou historii se považuje jakákoli ekonomická činnost. Převažující ekonomická činnost se stanovuje na základě posledního podaného daňového přiznání – dle odvětvové klasifikace ekonomických činností.

V oblasti zachování kulturního dědictví se PRV zaměřuje na investice v obcích do 500 obyvatel. ROP NUTS II Jihozápad bude podporovat projekty v obcích nad 500 obyvatel.

143


5. Koordinace s programy podporovanými v rámci Evropského sociálního fondu - OP LZZ a OP VK

ROP NUTS II Jihozápad a OP kofinancované z ESF se vzájemně doplňují a podmiňují a budou v průběhu realizace konkrétních projektů vytvářet synergické efekty, které znásobí výsledky a dopady těchto programů a zároveň přispějí k naplnění strategického cíle „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“ NSRR.

OP LZZ bude podporovat měkké aktivity v rámci prioritní osy 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, na něž ROP NUTS II Jihozápad není zaměřen. ROP NUTS II Jihozápad bude doplňovat tyto neinvestiční náklady investicemi do infrastruktury vybraných zařízení. Bude tak vytvářet synergický efekt, jež povede k naplnění jednoho ze strategických cílů NSRR.

Vedle výše popsaných mechanismů koordinace (MV a výběrová kritéria) budou v OP LZZ v oblastech podpory 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb) a 3.2 (Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit) v systému implementace významnou roli hrát kraje, které budou realizovat tzv. individuální projekty. Budou tak moci přímo sledovat realizaci a vzájemnou provázanost projektů ESF a k nim doplňkových projektů ERDF financovaných z ROP NUTS II Jihozápad na svém území.

V oblasti vzdělávání je rozhraní mezi ROP NUTS II Jihozápad a OP VK vymezeno především podle typu intervencí. Podpora v rámci ROP NUTS II Jihozápad, financovaného z ERDF, se zaměřuje na tvrdé investice, tj. podpora obnovy fyzické infrastruktury, OP VK a OP LZZ, financovaných z ESF, na „měkké“ projekty zaměřené na rozšiřování kvalifikace a vzdělávání obyvatel.

Kromě vzájemné koordinace s OP LZZ bude zajištěna a vhodným způsobem formalizována také koordinace a provázanost ROP NUTS II Jihozápad s OP VK podle konkrétních tematických oblastí (např. v oblasti rozvoje regionálních vzdělávacích kapacit apod.). Krajské úřady obou krajů regionu NUTS II Jihozápad budou odpovědni za realizaci globálních grantů v rámci prioritních os 1 a 3 OP VK, tudíž budou mít možnost sledovat provázanosti projektů realizovaných na svém území (projekty ESF a k nim doplňkové projekty ERDF financované z ROP NUTS II Jihozápad).

U některých z plánovaných aktivit ROP NUTS II Jihozápad je identifikována potřeba doplňujícího vzdělávání, které není možné pokrýt v rámci ROP NUTS II Jihozápad (ať již z hlediska časového nebo zdrojového). ŘO ROP NUTS II Jihozápad osloví řídící orgány OP kofinancovaných z ESF s informací o výčtu potřeb doplňujícího vzdělávání, aby jej mohly řídící orgány použít pro zacílení svých intervencí. Jedná se o tyto oblasti podpory z ESF, které doplňkovým způsobem rozvíjejí investiční projekty ROP NUTS II Jihozápad:

- profesní vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb a poskytovatelů vzdělávání (OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit; OP VK prioritní osa 1 Počáteční vzdělávání a prioritní osa 3 Další vzdělávání)

- vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, mj. i etnické menšiny (OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit)

144

- aktivity zaměřené na návrat na trh práce a do společnosti, včetně inovativních nástrojů, rozšíření nebo dokončení vzdělávání příslušníků cílových skupin, mj. i etnických menšin (OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit, oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce a oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti)

- vzdělávání zaměřené na posílení soudržnosti a rozvoj partnerství na místní a regionální úrovni - ve městech i na venkově (OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb)

- vzdělávání s tematikou regenerace a revitalizace brownfields pro dotčené subjekty

- vzdělávání v oblasti cestovního ruchu - především malých a středních podniků (OP LZZ , oblast podpory 1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti podniků).

- rozvoj vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců a dalších subjektů působících v oblasti sladění profesního a rodinného života (OP LZZ – oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na tru práce a sladění pracovního a rodinného života)

- výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v oblasti řešení problémů sociálního začleňování specifických cílových skupin obyvatel (osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, mj. i etnické menšiny) a dalšího profesního vzdělávání (OP LZZ – oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce)

6. Koordinace s programy přeshraniční spolupráce

Společným tématem ROP NUTS II Jihozápad a programů přeshraniční spolupráce (OP Rakousko – Česká republika 2007-2013, OP Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013) je zaměření na posilování dopravní dostupnosti, na cestovní ruch, kulturu a hospodářské aktivity v oblasti volného času v příhraničních oblastech. U aktivit projektů v programech přeshraniční spolupráce je nutný přeshraniční dopad na obě strany hranice. U projektů programů přeshraniční spolupráce jsou vždy realizovány za spolupráce minimálně dvou partnerů z obou stran hranice, kteří musí splnit minimálně dvě ze čtyři kritérií přeshraniční spolupráce.

7. Koordinace s OP Technická pomoc

ROP NUTS II Jihozápad v prioritní ose 4 Technická pomoc bude podporovat implementaci programu a zvyšování absorpční kapacity v intervenčních oblastech, které jsou v působnosti ROP NUTS II Jihozápad. OP TP bude řešit intervence na centrální úrovni (monitorovací systémy apod.)

55..1133 PPuubblliicciittaa pprrooggrraammuu

Z ustanovení článku č. 69 obecného nařízení vyplývá řídícím orgánům operačních programů povinnost zajištění publicity spolufinancovaných programů, a to v souladu s prováděcím nařízením. Účelem je přiměřeným způsobem provádět informační a propagační opatření, jejichž cílem je zvýšení povědomí veřejnosti o ROP NUTS II Jihozápad a činnostech EU v oblasti politiky soudržnosti.

ŘO ROP NUTS II Jihozápad je odpovědný za zajištění publicity ROP NUTS II Jihozápad, a to především v následujících činnostech:

145

vypracování a realizace Komunikačního plánu ROP NUTS II Jihozápad (KoP) na celé období implementace programu a jeho předložení EK,

vykazování realizovaných aktivit Komunikačního plánu a informování MV,

informovanost případných příjemců pomoci, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů prosazujících rovnoprávnost mezi muži a ženami, příslušných nevládních organizací o příležitostech, které nabízená pomoc přináší,

informovanost široké veřejnosti o úloze Společenství v poskytování pomoci prostřednictvím ERDF a také o konečných výsledcích této pomoci.

Pro každý rok realizace Komunikačního plánu bude zpracován roční operativní plán, jehož smyslem je definovat položkový roční finanční plán realizace jednotlivých opatření informovanosti a publicity v souladu s časovým rozložením.

Odpovědnost za realizaci opatření publicity programu nese Úřad Regionální rady, jmenovitě Oddělení publicity, technické pomoci a absorpční kapacity. Pro zajištění informačních a propagačních opatření bude využito finančních prostředků technické pomoci ROP NUTS II Jihozápad.

55..1144 VVeeřřeejjnnáá ppooddppoorraa

Veřejná podpora v rámci Regionálních operačních programů podléhá výjimce z obecného zákazu veřejné podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem, jelikož se jedná o podporu, která má napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností – regionální podpora (článek 87 (3) Smlouvy o založení Evropských společenství). Zároveň tato veřejná podpora podléhá blokovým výjimkám, které jsou vyjmuty z povinnosti notifikace – konkrétně se jedná o Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (dále Nařízení Komise č. 1628/2006), Nařízení ES č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům a Nařízení Komise č. 1998/2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, publikovaném v Úředním Věstníku ES dne 28. prosince 2006.

V rámci uplatňování veřejné podpory budou využity také další legislativní úpravy Evropské komise, např. Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (2005/C 312/01) a dalších.

Hlavní právní úpravou týkající se národní podpory regionů je Nařízení Komise č. 1628/2006, ve kterém je pro region NUTS II Jihozápad od 1. ledna 2007 stanovena maximální výše veřejné podpory 36 %, od 1. ledna 2011 pak 30 % s možností jejího navýšení pro zvláštní případy dle příslušné legislativy (malé a střední podniky, vybrané podporované činnosti).

ŘO ROP NUTS II Jihozápad zajistí, že veškerá veřejná podpora poskytnutá v rámci tohoto programu bude v souladu se zákonnými pravidly upravující veřejnou podporu, která budou platná k datu poskytnutí podpory.

146

55..1155 EEaarrmmaarrkkiinngg

ROP NUTS II Jihozápad identifikoval v rámci earmarkingu intervence v celkové výši 27 850 226 EUR, což představuje 4,49 % z celkové alokace ERDF v ROP NUTS II Jihozápad ve výši 619 651 254 EUR.

Tabulka 14 – Kódy oblastí intervencí v rámci earmarkingu

Kód Kategorie výdajů Indikativní částka v EUR

Doprava

16 Železnice 386 043

28 Inteligentní dopravní systémy 551 490

29 Letiště 19 302 137

Ochrana životního prostředí a předcházení rizikům

52 Podpora čisté městské dopravy 7 610 556

Celkem 27 850 226

Region NUTS II Jihozápad je způsobilý pro financování v rámci Cíle Konvergence. Regulační závazek, v souladu s článkem 9 Obecného nařízení 1083/2006, zajistit, že 60 % výdajů pro Cíl Konvergence je určeno prioritám EU podporovat konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst, včetně splnění cílů Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa, není závazný pro Českou republiku, protože přistoupila k EU až po 1. květnu 2004. Česká republika se nicméně k earmarkingu zavázala oficiálním dopisem doručeným EK 4. července 2007.

Důvody, proč je podíl earmarkingových intervencí v rámci celkové alokace EU k tomuto Cíli pouze 4,49 % jsou zejména následující :

- Intervence v oblasti T&TD jsou mimo rámec Regionálních operačních programů,

- Z důvodů efektivity je to především OP PI, který podporuje inovaci a soukromé podnikání v regionech,

- Z důvodů efektivity jsou informační a komunikační technologie v regionech kofinancovány především z IOP,

- TEN-T je kofinancován z OP D,

Během implementace ROP NUTS II Jihozápad by měl ŘO ROP NUTS II Jihozápad upřednostňovat ty projekty, které spadají do intervencí v rámci earmarkingu.

147

KAPITOLA 6 – FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ OP

VVýýcchhooddiisskkaa pprroo ffiinnaannččnníí rráámmeecc RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Regionální operační program NUTS II Jihozápad bude financován pouze z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Finanční plán Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad je vypracován v návaznosti na rozdělení prostředků v rámci Cíle 1 Konvergence uvedeného v Národním strategickém referenčním rámci 2007–2013.

Soukromé zdroje

Soukromé zdroje příjemců jsou pro informaci vyčísleny v položce „jiné zdroje“ (viz tabulka níže). Participace soukromého sektoru se předpokládá u projektů zakládajících veřejnou podporu ve všech prioritních osách, zejména v oblasti dopravní obslužnosti (budování přestupních terminálů a pořízení vozidel), infrastruktury cestovního ruchu a využívání brownfields. V položce „jiné zdroje“ jsou však rovněž započítány i zdroje nestátních neziskových organizací a územní samosprávy (kraje a obcí), které budou použity pro kofinancování projektů zakládajících veřejnou podporu.

148

Finanční alokace ze strukturálních fondů Evropské unie pro Regionální operační program NUTS II Jihozápad vycházejí z podkladů poskytnutých MF.

Tabulka 15 - Předpoklad vývoje ročních závazků ERDF pro ROP NUTS II Jihozápad

Tabulka 16 - Finanční tabulka ROP NUTS II Jihozápad - indikativní alokace podle priorit

Číslo priority

Název priority

Fond/míra spolufinan-

cování vztahována k

Příspěvek Společenství v

EUR

Národní zdroje v EUR

Indikativní rozdělení

Celkové zdroje v EUR

Míra spolufinan-

cování

Pro informaci Národní veřejné zdroje

v EUR

Národní soukromé zdroje v

EUR

a b=(c+d) c d e=a+b f=a/e EIB jiné zdroje

1 Dostupnost center ERDF/veřejné 286 057 320 50 480 704 50 480 704 0 336 538 024 85 % 32 474 286

2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí ERDF/veřejné 205 076 012 36 189 885 36 189 885 0 241 265 897 85 % 113 647 544

3 Rozvoj cestovního ruchu ERDF/veřejné 123 930 251 21 870 044 21 870 044 0 145 800 295 85 % 118 890 243

4 Technická pomoc ERDF/veřejné 18 589 538 3 280 508 3 280 508 0 21 870 046 85 % 0

Celkem 633 653 121 111 821 141 111 821 141 0 745 474 262 85 % 265 012 073

Strukturální fondy v (ERDF) Fond soudržnosti Celkem v EUR

1 2 3=1+2

2007 76 882 089 76 882 089

2008 80 663 814 80 663 814

2009 84 462 070 84 462 070

2010 88 437 939 88 437 939

2011 99 542 480 99 542 480

2012 99 816 348 99 816 348

2013 103 848 381 103 848 381

Celkem 2007 – 2013 633 653 121 633 653 121

149

PŘÍLOHY

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 11 –– OObbrráázzkkyy aa ttaabbuullkkyy kk ssiittuuaaččnníí aannaallýýzzee RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 22 –– SShhrrnnuuttíí zzáávvěěrreeččnnéé zzpprráávvyy eexx--aannttee hhooddnnoocceenníí

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 33 -- OOrriieennttaaččnníí rroozzdděělleenníí ppřřííssppěěvvkkuu SSppoolleeččeennssttvvíí ppooddllee kkaatteeggoorriiee

vv ooppeerraaččnníímm pprrooggrraammuu

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 44 -- ZZáákkllaaddnníí kkoonncceeppččnníí aa aannaallyyttiicckkéé ddookkuummeennttyy JJiihhooččeesskkééhhoo

aa PPllzzeeňňsskkééhhoo kkrraajjee

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 55 –– DDííllččíí SSWWOOTT aannaallýýzzyy RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 66 –– FFiinnaannččnníí ttaabbuullkkaa RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd –– iinnddiikkaattiivvnníí aallookkaaccee

pprroossttřřeeddkkůů EEUU ppooddllee oobbllaassttíí ppooddppoorryy

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 77 –– SSttaannoovviisskkoo MMiinniisstteerrssttvvaa žžiivvoottnnííhhoo pprroossttřřeeddíí aa ppllnněěnníí

ppoožžaaddaavvkkůů ssmměěrrnniiccee EESS

150

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 11 –– OObbrráázzkkyy aa ttaabbuullkkyy kk ssiittuuaaččnníí aannaallýýzzee RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Obrázek 3 - Relativní migrace podle okresů Jihočeského kraje v období 2000 - 2005

Relativní migrace

(‰) podle okresů

Jihočeského kraje

v období

2000 - 2005

-8,00

-4,00

0,00

4,00

8,00

12,00

2000 2001 2002 2003 2004 2005

České Budějovice

Český Krumlov

Jindřichův Hradec

Písek

Prachatice

Strakonice

Tábor

Zdroj: ČSÚ

Obrázek 4 - Relativní migrace podle okresů plzeňského kraje v období 2000 - 2005

Relativní migrace

(‰) podle okresů

Plzeňského kraje

v období

2000 - 2005

-8,00

-4,00

0,00

4,00

8,00

12,00

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Domažlice

Klatovy

Plzeň-město

Plzeň-jih

Plzeň-sever

Rokycany

Tachov

Zdroj: ČSÚ

151

Obrázek 5 – Podíl obcí podle počtu obyvatel v NUTS II

Podíl obcí

podle počtu obyvatel

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Jiho

zápa

d

Středn

í Čec

hy

Sever

ozápa

d

Seve

rový

chod

Jiho

vých

od

Středn

í Mor

ava

Mor

avsk

o - s

lezs

ko

Počet obcí s 100000 a více obyvateli

Počet obcí s 50000-99999 obyvateli








Počet obcí do 199 obyvatel

Zdroj: ČSÚ

152

Obrázek 6 – Vývoj počtu obyvatel

Zdroj: ČSÚ

153

Obrázek 7 – Hustota osídlení NUTS II Jihozápad

Zdroj: ČSÚ

154

Obrázek 8 – Centra a silnice v rámci NUTS II Jihozápad

Zdroj: ČSÚ

155

Obrázek 9 – Napojení os TEN-T na silniční síť

156

Obrázek 10 – Podíl vyjížďky automobilem vč. kombinací na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání

Zdroj: ČSÚ

157

Obrázek 11 – Samostatně činní na 100 ekonomicky aktivních obyvatel

Zdroj: ČSÚ

158

Obrázek 12 – Míra registrované nezaměstnanosti podle krajů a okresů ČR k 31.12.2004

Zdroj: ČSÚ

159

Tabulka 17 – Srovnání vývoje počtu obyvatel

Zdroj: ČSÚ (SLDB 1991, Stav a pohyb obyvatelstva v roce 2005)

Tabulka 18 – Vývoj demografické struktury regionu NUTS II Jihozápad

region, kraj počet obyvatel ve věku 15-64 let

(v %) počet obyvatel ve věku 65 a více

(v %)

1991 2001 2004 1991 2001 2004

Jihočeský kraj 66,1 69,8 70,8 12,3 13,6 13,9

Plzeňský kraj 66,6 70,0 70,8 13,0 14,3 14,6

Jihozápad 66,3 69,9 70,8 12,6 13,9 14,2

Střední Čechy 66,2 69,8 70,8 13,4 14,3 14,1

Severozápad 67,5 71,0 71,8 10,9 12,1 12,4

Severovýchod 66,1 69,5 70,5 12,6 13,8 14,1

Jihovýchod 65,6 69,5 70,5 13,1 14,2 14,5

Střední Morava 66,0 69,8 70,8 12,3 13,6 14,2

Moravskoslezsko 67,2 70,5 71,6 10,8 12,4 12,9

Praha 66,2 70,4 71,8 15,4 16,2 15,7

Česká republika 66,3 70,0 71,0 12,7 13,8 14,0

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001, Statistická ročenka ČR 2004

Tabulka 19 – Meziregionální srovnání pohybu obyvatel

Zdroj: ČSÚ, 2006

Region, kraj

Počet obyvatel Změna počtu obyvatel

1991 2005 absolutně Relativně

Jihočeský kraj 624 111 627 766 3 655 0,59

Plzeňský kraj 557 444 551 528 -5 916 -1,06

Jihozápad 1 181 555 1 179 294 -2 261 -0,19

Střední Čechy 1 111 244 1 158 108 46 864 4,22

Severozápad 1 127 613 1 127 447 -166 -0,01

Severovýchod 1 488 681 1 483 423 -5 258 -0,35

Jihovýchod 1 659 514 1 641 125 -18 389 -1,11

Střední Morava 1 246 021 1 229 303 -16 718 -1,34

Moravskoslezsko 1 281 031 1 250 769 -30 262 -2,36

Praha 1 216 889 1 181 610 -35 279 -2,90

Česká republika 10 312 548 10 251 079 -61 469 -0,60

region, kraj

Průměrný relativní pohyb v období 2000 – 2005 (%)

přirozený migrační Celkový

Jihočeský kraj -1,43 2,32 0,89

Plzeňský kraj -2,69 2,75 0,06

Jihozápad -2,02 2,52 0,50

Střední Čechy -2,61 11,53 8,92

Severozápad -1,07 1,53 0,46

Severovýchod -1,48 0,65 -0,83

Jihovýchod -2,00 0,70 -1,30

Střední Morava -1,95 -0,29 -2,23

Moravskoslezsko -1,74 -1,83 -3,56

Praha -3,65 4,80 1,16

Česká republika -2,04 2,22 0,18

160

Tabulka 20 – Srovnání vývoje věkové struktury populace (1991, 2001)

region, kraj

1991

Počet obyvatel

- v tom ve věku

index vitality

absolutně relativně

0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+

Jihočeský kraj 624 111 131 889 414 914 77 308 21,1 66,5 12,4 170,6

Plzeňský kraj 557 444 111 048 373 791 72 605 19,9 67,1 13,0 152,9

Jihozápad 1 181 555 242 937 788 705 149 913 20,6 66,8 12,7 162,1

Střední Čechy 1 111 244 221 702 739 462 150 080 20,0 66,5 13,5 147,7

Severozápad 1 127 613 238 653 764 796 124 164 21,2 67,8 11,0 192,2

Severovýchod 1 488 681 309 955 988 779 189 947 20,8 66,4 12,8 163,2

Jihovýchod 1 659 514 347 951 1 093 970 217 593 21,0 65,9 13,1 159,9

Střední Morava 1 246 021 264 371 827 261 154 389 21,2 66,4 12,4 171,2

Moravskoslezsko 1 281 031 275 460 865 310 140 261 21,5 67,5 10,9 196,4

Praha 1 216 889 219 773 808 505 188 611 18,1 66,4 15,5 116,5

Česká republika 10 312 548 2 120 802 6 876 788 1 314 958 20,6 66,7 12,8 161,3

pokračování

region, kraj

2001

Počet obyvatel

- v tom ve věku

index vitality

absolutně relativně

0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+

Jihočeský kraj 624 568 101 779 437 342 85 447 16,3 70,0 13,7 119,1

Plzeňský kraj 549 600 84 914 385 792 78 894 15,5 70,2 14,4 107,6

Jihozápad 1 174 168 186 693 823 134 164 341 15,9 70,1 14,0 113,6

Střední Čechy 1 123 931 176 859 787 066 160 006 15,7 70,0 14,2 110,5

Severozápad 1 123 164 186 574 799 967 136 623 16,6 71,2 12,2 136,6

Severovýchod 1 483 901 243 023 1 034 804 206 074 16,4 69,7 13,9 117,9

Jihovýchod 1 642 808 263 825 1 145 343 233 640 16,1 69,7 14,2 112,9

Střední Morava 1 236 843 200 311 867 011 169 521 16,2 70,1 13,7 118,2

Moravskoslezsko 1 261 503 211 385 893 110 157 008 16,8 70,8 12,4 134,6

Praha 1 160 118 153 192 819 582 187 344 13,2 70,6 16,1 81,8

Česká republika 10 206 436 1 621 862 7 170 017 1 414 557 15,9 70,2 13,9 114,7

Zdroj: ČSÚ, SLBD 1991 a SLBD 2001

161

Tabulka 21 – Srovnání sídelní struktury v rámci ČR

region, kraj

Počet obcí

celkem

Počet částí obcí

Počet obcí do 500

obyvatel

Počet obcí s 500 – 4 999

obyvateli

Počet obcí s 5 000

– 49 999 obyvateli

Počet obcí s

50 000 a více

obyvateli

abs. na

obec abs. relat. (%) abs.

relat. (%) abs.

relat. (%) abs.

Jihočeský kraj 623 1 975 3,2 455 73,0% 149 23,9% 18 2,9% 1

Plzeňský kraj 501 1 543 3,1 346 68,4% 147 29,1% 12 2,4% 1

Jihozápad 1 124 3 518 3,1 801 70,9% 296 26,2% 30 2,7% 2

Střední Čechy 1 146 2 783 2,4 740 64,5% 377 32,8% 30 2,6% 1

Severozápad 486 1 656 3,4 267 54,9% 179 36,8% 34 7,0% 6

Severovýchod 1 116 2 830 2,5 689 61,7% 372 33,3% 53 4,7% 3

Jihovýchod 1 376 2 314 1,7 881 64,0% 457 33,2% 37 2,7% 2

Střední Morava 698 1 193 1,7 286 41,0% 379 54,3% 29 4,2% 4

Moravskoslezsko 302 636 2,1 80 26,5% 192 63,6% 25 8,3% 5

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 22 – Mezikrajové srovnání velikostní struktury center

Velikostní skupina

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Města Počet obyvatel Města Počet obyvatel

Nad 100 000 Plzeň 166 118

50 000 - 99 999 České Budějovice 97 339

20 000 - 49 999 Tábor 36 557

Písek 29 796

Strakonice 23 800

Jindřichův Hradec 22 695 Klatovy 23 033

10 000 - 19 999 Český Krumlov 14 443 Rokycany 14 305

Prachatice 11 843 Tachov 12 696

Sušice 11 462

Domažlice 11 048

5 000 - 9 999 Milevsko 9 486

Třeboň 9 016

Vimperk 8 281

Týn nad Vltavou 8 143

Dačice 7 937

Sezimovo Ústí 7 495 Stříbro 7 745

Soběslav 7 290 Nýřany 6 913

Kaplice 7 125 Přeštice 6 453

Blatná 6 644 Horažďovice 5 716

Veselí nad Lužnicí 6 641 Dobřany 5 666

Vodňany 6 581 Planá 5 400

Bechyně 5 931 Nýrsko 5 109

2 000 - 4 999 30 obcí 92 306 29 obcí 90 147

do 1999 594 obcí 205 918 459 obcí 178 877

Zdroj: ČSÚ, 2005

162

Tabulka 23 – Srovnání dálniční a silniční sítě v ČR

region, kraj

D + RK *) silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy silnice II. a III. třídy Celkem

(km) (%) (km) (%) (km) (%) poř. (km) (%) poř. (km) (%) poř. (km)

Jihočeský kraj 9 0,1 664 10,8 1 639 26,7 3 819 62,3 5 458 89,0 6 131

Plzeňský kraj 102 2,0 411 8,0 1 510 29,5 3 095 60,5 4 605 90,0 5 118

Jihozápad 110 1,0 1 075 9,6 3 149 28,0 2 6 914 61,5 4 10 063 89,5 2 11 249

Střední Čechy 306 3,2 780 8,1 2 369 24,7 4 6 251 65,3 1 8 620 90,0 1 9 574

Severozápad 48 0,8 717 11,5 1 465 23,6 5 4 009 64,4 2 5 474 88,0 4 6 220

Severovýchod 18 0,2 1 205 12,3 2 301 23,5 6 6 266 64,1 3 8 567 87,7 5 9 771

Jihovýchod 262 2,7 870 9,1 3 115 32,5 1 5 384 56,2 7 8 499 88,7 3 9 587

Střední Morava 83 1,5 765 13,5 1 495 26,3 3 3 418 60,2 5 4 913 86,5 6 5 678

Moravskoslezsko 17 0,5 713 21,3 744 22,2 7 1 886 56,4 6 2 630 78,6 7 3 344

*) dálnice a rychlostní komunikace Zdroj: ČSÚ 2005

Tabulka 24 – Stav nosné konstrukce silničních mostů (1.7.2005)

Počet mostů

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

třída silnice třída silnice

I. II. III. I. II. III.

Celkem 285 400 647 164 374 959

- závadné 20 28 46 9 31 86

v % 7,0 7,0 7,1 5,5 8,3 9,0

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

163

Tabulka 25 - Srovnání úrovně čištění odpadních vod

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 26 – Srovnání využití informačních technologiích v krajích ČR

Kraj

Vybavenost domácností osobním počítačem Vybavenost domácností připojením k internetu

2003 2004 Růst 2003-2004 2003 2004 Růst 2003-2004

(%) poř. (%) poř. (%) poř. (%) poř. (%) poř. (%) poř.

Praha hl. město 38 1 42 1 4 8 29 1 35 1 6 3

Středočeský 24 5 29 6 5 3 16 3 22 2 6 3

Jihočeský 19 12 32 3 13 1 12 10 19 4 7 2

Plzeňský 23 8 28 7 5 3 12 10 16 9 4 6

Karlovarský 22 10 27 10 5 3 16 3 17 6 1 10

Ústecký 17 13 22 13 5 3 10 13 15 11 5 5

Liberecký 24 5 27 10 3 9 13 9 17 6 4 6

Královehradecký 20 11 31 4 11 2 14 8 22 2 8 1

Pardubický 25 4 28 7 3 9 16 3 14 12 -2 14

Vysočina 28 3 31 4 3 9 16 3 17 6 1 10

Jihomoravský 30 2 33 2 3 9 19 2 19 4 0 12

Olomoucký 15 14 18 14 3 9 9 14 13 14 4 6

Zlínský 24 5 27 10 3 9 15 7 14 12 -1 13

Moravskoslezský 23 8 28 7 5 3 12 10 16 9 4 6

ČR celkem 24 30 6 15 19 4

region, kraj Počet obyvatel

Obyvatelé bydlící v domech napojených na veř. kanalizaci

Odpadní vody vypouštěné do veř. kanalizace

Čištěné odpadní vody (bez srážkových)

Podíl obyvatel zásobovaných vodou

osoby (%) (tis.m3) (tis.m3) (%) (%)

Jihočeský kraj 625 541 545 879 87,3 38 837 33 653 86,7

Plzeňský kraj 550 113 412 466 75,1 31 768 28 926 91,1

Jihozápad 1 175 654 958 345 81,5 70 605 62 579 88,6 86,5

Střední Čechy 1 135 795 694 332 61,1 47 535 46 704 98,3 82,0

Severozápad 1 125 117 941 883 83,7 58 834 55 085 93,6 96,6

Severovýchod 1 480 771 1 029 158 69,5 70 433 67 130 95,3 92,0

Jihovýchod 1 640 081 1 310 190 79,9 73 465 67 144 91,4 92,1

Střední Morava 1 228 179 925 287 75,3 61 245 58 441 95,4 87,4

Moravskoslezsko 1 260 277 927 633 73,6 72 630 67 629 93,1 95,6

164

Zdroj: ČSÚ, 2005

165

Tabulka 27 – Srovnání emisí hlavních znečišťujících látek v ČR

Region, kraj

Měrné emise (t/km2)

tuhé látky celkem oxid siřičitý oxidy dusíku

oxid uhelnatý

těkavé org. sloučeniny

Jihočeský kraj 0,50 1,13 0,47 1,19 0,34

Plzeňský kraj 0,54 1,53 0,66 1,49 0,41

Jihozápad 0,51 1,30 0,55 1,32 0,37

Střední Čechy 0,67 2,37 1,65 2,46 0,83

Severozápad 0,76 10,24 8,26 2,42 0,93

Severovýchod 0,65 2,76 1,63 2,25 0,68

Jihovýchod 0,41 0,58 0,53 1,13 0,39

Střední Morava 0,52 1,53 0,86 1,33 0,53

Moravskoslezsko 1,55 5,35 4,38 25,82 0,88

Praha 1,43 3,82 6,18 6,13 2,02

Česká republika 0,64 2,86 2,06 3,46 0,61

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 28 – Srovnání počtu ubytovacích zařízení regionů NUTS II v ČR

Region, kraj Ubytovací zařízení

2000

Ubytovací zařízení

2004

Index růstu kapacit

Ubyt. zařízení na 1 000 obyvatel

Jihočeský kraj 929 1 007 108,4 1,610

Plzeňský kraj 411 426 103,6 0,776

Jihozápad 1 340 1 433 106,9 1,220

Střední Čechy 613 560 91,4 0,492

Severozápad 818 825 100,9 0,734

Severovýchod 2 207 2 173 98,5 1,469

Jihovýchod 837 847 101,2 0,517

Střední Morava 669 714 106,7 0,582

Moravskoslezsko 483 490 101,4 0,389

Praha 502 598 119,1 0,513

Česká republika 7 469 7 640 102,3 0,749

Zdroj: ČSÚ, portál www.czso.cz, 2005

Tabulka 29 - Srovnání ubytovacích kapacit regionů NUTS II v ČR

Region, kraj Lůžka v

ubyt.zař.celkem 2000

Lůžka v ubyt.zař.celkem

2004

Index růstu

kapacit

Místa na volné ploše

kempů 2000

Místa na volné ploše

kempů 2004

Index růstu

kapacit

Jihočeský kraj 47 854 51 685 108,0 115 01 13 142 114,3

Plzeňský kraj 20 661 21 810 105,6 2 289 3 858 168,6

Jihozápad 68 515 73 495 107,3 13 790 17 000 123,3

Střední Čechy 32 864 30 112 91,6 5 872 5 935 101,1

Severozápad 45 984 46 645 101,4 3 277 3 658 111,6

Severovýchod 103 222 98 955 95,9 7 617 9 185 120,6

Jihovýchod 53 425 48 712 91,2 7 300 7 411 101,5

Střední Morava 38 697 40 029 103,4 1 853 2 481 133,9

Moravskoslezsko 26 354 26 353 100,0 1 177 1 852 157,4

Praha 68 379 68 913 100,8 808 1 221 151,1

Česká republika 437 440 433 214 99,0 41 692 48 743 116,9


http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

166

Tabulka 30 – Srovnání celkové návštěvnosti regionů NUTS II v ČR

Region, kraj Hosté v

ubyt.ovacích zařízeních 2000

Hosté v ubyt.ovacích

zařízeních 2004

Index vývoje počtu

návštěvníků

Počet přenocování

2000

Počet přenocování

2004


přenocování

Průměrná délka pobytu

návštěvníků 2004

Jihočeský kraj 937 1 069 114,0 4 098 3 658 89,3 3,4

Plzeňský kraj 458 519 113,4 1 892 1 673 88,5 3,2

Jihozápad 1 395 1 588 113,8 5 990 5 332 89,0 3,4

Střední Čechy 965 855 88,6 2 862 2 607 91,1 3,0

Severozápad 945 920 97,3 5 900 5 086 86,2 5,5

Severovýchod 2 128 2 043 96,0 9 539 7 796 81,7 3,8

Jihovýchod 1 295 1 414 109,2 5 058 3 443 68,1 2,4

Střední Morava 878 940 107,1 4 413 3 732 84,6 4,0

Moravskoslezsko 639 597 93,5 3 103 2 119 68,3 3,5

Praha 2 620 3 864 147,5 7 334 10 667 145,4 2,8

Česká republika 10 864 12 220 112,5 44 200 40 781 92,3 3,3


Tabulka 31 - Srovnání návštěvnosti regionů NUTS II v ČR návštěvníky ze zahraničí

Region, kraj Zahraniční hosté

v ubytovacích zařízeních 2000

Zahraniční hosté v ubytovacích

zařízeních 2004

Index vývoje počtu zahr. návštěvníků

Počet přenocování zahraničních hostů

2000

Počet přenocování zahraničních hostů

2004


přenocování

Průměrná délka pobytu

návštěvníků 2004

Jihočeský kraj 218 318 145,7 680 843 124,0 2,7

Plzeňský kraj 119 171 142,9 386 500 129,4 2,9

Jihozápad 337 488 144,7 1 066 1 343 126,0 2,7

Střední Čechy 412 268 65,1 1 135 709 62,5 2,6

Severozápad 536 535 99,9 3 187 3 069 96,3 5,7

Severovýchod 558 602 107,8 2 045 2 344 114,6 3,9

Jihovýchod 379 410 108,1 949 845 89,0 2,1

Střední Morava 134 179 133,6 502 587 116,8 3,3

Moravskoslezsko 97 108 111,5 335 288 85,8 2,7

Praha 2 319 3 470 149,6 6 377 9 797 153,6 2,8

Česká republika 4 773 6 061 127,0 15 597 18 980 121,7 3,1


http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

167

Tabulka 32 – Vybavenost hromadných ubytovacích zařízení NUTS II Jihozápad ve srovnání s průměrem ČR, 2004

Index vybavenosti na jedno hromadné ubytovací zařízení

Plzeňský kraj Jihočeský kraj NUTS II

Jihozápad ČR

Restaurace pouze pro ubytované hosty 0,234 0,196 0,207 0,233

Restaurace pro veřejnost 0,449 0,378 0,399 0,406

Kavárna, vinárna, bar 0,167 0,164 0,165 0,223

Vlastní parkoviště 0,692 0,572 0,608 0,611

Bezbariérový přístup 0,178 0,185 0,183 0,177

Možnost úhrady platební kartou 0,169 0,169 0,169 0,221

Směnárenské služby 0,072 0,067 0,069 0,103

Pořádání kongresů 0,016 0,014 0,014 0,020

Pořádání školení, kurzů, prac. setkání 0,407 0,330 0,353 0,395

Obchodní (sekretářské) služby 0,046 0,055 0,052 0,075

Přístup k internetu 0,157 0,163 0,161 0,200

Dětský koutek, hřiště 0,333 0,283 0,298 0,256

Bazén 0,123 0,101 0,108 0,121

Sauna, solárium 0,139 0,082 0,099 0,122

Fitness centrum 0,063 0,056 0,058 0,072

Jiné druhy sport. vyžití (tenis, kuželník, golf

apod.) 0,259 0,246 0,250 0,239

Lázeňské procedury 0,002 0,005 0,004 0,018

Kadeřnictví 0,014 0,024 0,021 0,035

Kosmetické služby, masáže 0,044 0,052 0,049 0,069

Praní, žehlení, čištění (pouze jako služba hostům) 0,109 0,101 0,104 0,142

Prodej map, průvodců, suvenýrů apod. 0,326 0,273 0,289 0,315


Tabulka 33 – Hrubý domácí produkt v roce 2004

Podíl na HDP, ČR

= 100 HDP na 1 obyvatele

v PPS ČR = 100 EU 25 = 100

Jihočeský 5,5 14 072 89,0 63,1

Plzeňský 5,0 14 638 92,6 65,6

Jihozápad 10,4 14 337 90,7 64,3

Hl. m. Praha 23,0 31 893 201,8 143,0

Střední Čechy 10,4 14 802 93,6 66,4

Severozápad 9,2 13 161 83,3 59,1

Severovýchod 12,5 13 587 86,0 61,0

Jihovýchod 14,7 14 476 91,6 65,0

Střední Morava 9,6 12 648 80,0 56,8

Moravskoslezsko 10,1 12 979 82,1 58,2

Česká republika 100,0 15 808 100,0 70,9

Zdroj: ČSÚ, 2005

http://www.czso.cz/

168

Tabulka 34 – Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2004

Česká republika Praha

Střední Čechy Jihozápad Severozápad

Severovýchod Jihovýchod

Střední Morava

Moravsko-slezsko

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Regionální HPH celkem (mil. Kč) 2 530 927,0 583 145,7 264 172,6 264 165,9 232 122,3 315 352,4 372 337,6 243 394,0 256 236,4 138 053,5 126 112,4

HPH (%) celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

v tom:

Zemědělství, myslivost, lesnictví 3,3 0,1 4,2 5,3 2,0 4,6 5,6 4,9 2,1 6,2 4,3

Rybolov 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1

Těžba nerostných surovin 1,2 0,0 0,3 0,3 5,3 0,2 0,6 0,4 4,7 0,3 0,3

Zpracovatelský průmysl 25,9 9,2 34,6 29,0 27,7 33,7 26,7 34,1 31,6 26,9 31,2

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 4,0 3,0 3,1 4,8 7,7 3,4 4,6 1,8 4,8 6,2 3,2

Stavebnictví 6,9 5,8 6,1 7,6 7,6 7,3 7,4 7,5 6,7 7,8 7,3

Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 12,4 16,7 12,4 10,8 9,1 11,4 11,5 11,7 10,7 10,1 11,6

Ubytování a stravování 2,0 3,2 1,3 1,7 2,2 1,7 1,5 2,3 1,4 1,8 1,5

Doprava, skladování a spoje 10,9 13,0 12,6 11,2 10,6 10,0 9,7 8,9 9,2 11,5 10,8

Finanční zprostředkování 3,1 8,1 0,9 1,9 1,7 1,7 1,6 1,4 1,6 1,8 1,9

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 13,2 22,6 11,2 9,7 7,3 9,7 13,6 10,3 9,4 9,8 9,6

Veřejná správa, obrana; povinné sociální zabezpečení 6,0 7,4 4,8 6,9 6,3 5,2 5,5 4,8 5,5 6,7 7,1

Vzdělávání 3,9 2,9 3,2 4,1 4,0 4,3 4,6 4,7 4,5 4,2 4,0

Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti 3,8 2,9 3,0 4,2 5,0 4,1 3,8 4,5 4,6 4,1 4,3

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 3,3 5,1 2,3 2,7 3,5 2,6 3,0 2,7 3,0 2,6 2,8

Činnosti domácností 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Zdroj: ČSÚ, 2005

169

Tabulka 35 – Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v roce 2004

ČR, NUTS II, kraje Celkem v mil. Kč

Podíl THFK (%)

na 1 obyvatele

THFK celkem v Kč

Podíl THFK (%)

Česká republika 743 807 100,00 72 873 100,00

Střední Čechy 76 184 10,24 66 960 91,89

Jihozápad 82 828 11,14 70 514 96,76

Severozápad 66 925 9,00 59 524 81,68

Severovýchod 78 490 10,55 53 049 72,80

Jihovýchod 105 751 14,22 64 495 88,50

Střední Morava 59 446 7,99 48 458 66,50

Moravsko - slezsko 59 552 8,01 47 316 64,93

Hl. m. Praha 214 631 28,86 184 135 252,68 Středočeský 76 184 10,24 66 960 91,89 Jihočeský 45 337 6,10 72 491 99,48 Plzeňský 37 491 5,04 68 263 93,67 Karlovarský 20 544 2,76 67 642 92,82 Ústecký 46 381 6,24 56 519 77,56 Liberecký 28 586 3,84 66 885 91,78 Královéhradecký 28 303 3,81 51 743 71,00 Pardubický 21 601 2,90 42 758 58,67 Vysočina 27 083 3,64 52 356 71,85 Jihomoravský 78 668 10,58 70 090 96,18 Olomoucký 30 405 4,09 47 848 65,66 Zlínský 29 041 3,90 49 115 67,40 Moravskoslezský 59 552 8,01 47 316 64,93

Zdroj: ČSÚ, 2005

170

Tabulka 36 – Počet subjektů podle počtu zaměstnanců (absolutní čísla)

Bez

zaměstnanců

1 - 9 zaměstnanců - mikropodniky

10 - 49 zaměstnanců - malé podniky

50 - 249 zaměstnanců - střední podniky

250 a více zaměstnanců - velké podniky

nezjištěný počet

zaměstnanců

Česká republika 1 343 626 254 563 48 834 11 345 2 017 692 216

Praha 229 649 43 598 8 939 2 121 463 132 353

Střední Čechy 153 829 27 298 4 928 1 070 167 75 529

Jihozápad 149 499 35 584 5 402 1 313 233 75 830

Severozápad 138 263 22 058 4 674 1 113 192 72 154

Severovýchod 187 158 43 989 6 954 1 575 251 92 912

Jihovýchod 203 911 34 851 7 798 1 886 299 99 577

Střední Morava 154 339 24 327 5 391 1 278 207 72 212

Moravsko - slezsko 126 978 22 858 4 748 989 205 71 649

Jihočeský kraj 86 825 12 884 2 851 668 118 39 450

Plzeňský kraj 62 674 22 700 2 551 645 115 36 380

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 37 – Počet subjektů podle počtu zaměstnanců (%)

Bez

zaměstnanců

1 - 9 zaměstnanců - mikropodniky

10 - 49 zaměstnanců - malé podniky

50 - 249 zaměstnanců - střední podniky

250 a více zaměstnanců - velké podniky

nezjištěný počet

zaměstnanců

Česká republika x x x x x x

Praha 17,09% 17,13% 18,30% 18,70% 22,95% 19,12%

Střední Čechy 11,45% 10,72% 10,09% 9,43% 8,28% 10,91%

Jihozápad 11,13% 13,98% 11,06% 11,57% 11,55% 10,95%

Severozápad 10,29% 8,67% 9,57% 9,81% 9,52% 10,42%

Severovýchod 13,93% 17,28% 14,24% 13,88% 12,44% 13,42%

Jihovýchod 15,18% 13,69% 15,97% 16,62% 14,82% 14,39%

Střední Morava 11,49% 9,56% 11,04% 11,26% 10,26% 10,43%

Moravsko - slezsko 9,45% 8,98% 9,72% 8,72% 10,16% 10,35%

Jihočeský kraj 6,46% 5,06% 5,84% 5,89% 5,85% 5,70%

Plzeňský kraj 4,66% 8,92% 5,22% 5,69% 5,70% 5,26%

Zdroj: ČSÚ

171

Tabulka 38 – Meziregionální srovnání míry registrované nezaměstnanosti

ČR, NUTS II míra registrované

nezaměstnanosti (%), 31.12.2004

Česká republika 9,47

Hl. m. Praha 3,58

Střední Čechy 6,85

Jihozápad 6,66

Severozápad 14,43

Severovýchod 8,26

Jihovýchod 10,12

Střední Morava 10,65

Moravskoslezsko 15,66

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 39 – Počet uchazečů na jedno volné místo k 31.12.2004 (ČR, kraje)

ČR, kraje počet uchazečů na jedno volné pracovní místo


Hl. m. Praha 1,8

Středočeský 6,8

Jihočeský 7,1

Plzeňský 4,8

Karlovarský 15,7

Ústecký 24,9

Liberecký 8,0

Královéhradecký 10,9

Pardubický 12,0

Vysočina 19,3

Jihomoravský 19,2

Olomoucký 15,8

Zlínský 17,9

Moravskoslezský 39,4

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 40 – Počet uchazečů na jedno volné místo k 31.12.2004 (ČR, NUTS II)

ČR, NUTS II počet uchazečů na jedno volné pracovní místo


Hl. m. Praha 1,8

Střední Čechy 6,8

Jihozápad 5,8

Severozápad 22,3

Severovýchod 10,1

Jihovýchod 19,2

Střední Morava 16,7

Moravskoslezsko 39,4

Zdroj: ČSÚ, 2005

172

Tabulka 41 – Počet uchazečů na jedno volné místo k 31.12.2004 (kraje, okresy)

Kraj, okresy počet uchazečů na

jedno volné pracovní místo

Kraj, okresy počet uchazečů na

jedno volné pracovní místo

Jihočeský kraj 7,1 Plzeňský kraj 4,8

České Budějovice 4,1 Domažlice 7,3

Český Krumlov 10,8 Klatovy 6,9

Jindřichův Hradec 20,4 Plzeň-město 2,4

Písek 10,0 Plzeň-jih 5,8

Prachatice 7,8 Plzeň-sever 8,7

Strakonice 7,4 Rokycany 14,2

Tábor 4,8 Tachov 9,0

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 42 – Průměrné hrubé měsíční mzdy podle sektorů v Kč (fyzické osoby), 2004

Česká

republika Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Průměrné hrubé měsíční mzdy (fyzické osoby) 18 035 15 771 16 831

v zemědělství, lesnictví a rybolovu 13 171 12 795 13 378

v průmyslu 17 503 16 591 17 667

ve stavebnictví 18 071 16 203 16 718

v obchodu a opravách 18 346 14 511 16 235

v pohostinství a ubytování 12 998 11 634 9 918

v dopravě, skladování a spojích 19 418 15 090 16 847

v peněžnictví a pojišťovnictví 35 425 24 917 23 892

v nemovitostech 19 581 12 927 15 532

ve veřejné správě, obraně 20 490 18 213 18 317

ve vzdělávání 16 415 16 012 16 299

ve zdravotnictví a sociálních činnostech 16 753 16 541 17 461

v ostatních službách 14 738 13 225 14 341

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 43 – Průměrné hrubé měsíční mzdy podle okresů v roce 2004

Jihočeský kraj 15 771

České Budějovice 17 270

Český Krumlov 15 883

Jindřichův Hradec 14 291

Písek 13 890

Prachatice 14 684

Strakonice 15 399

Tábor 15 119

Plzeňský kraj 16 831

Domažlice 15 457

Klatovy 14 991

Plzeň-město 18 686

Plzeň-jih 15 569

Plzeň-sever 15 266

Rokycany 15 892

Tachov 15 128

Zdroj: ČSÚ, 2005

173

Tabulka 44 – Průměrné hrubé měsíční mzdy v Kč (fyzické osoby) v roce 2004 – kraje Česká republika 18 035

Hl. m. Praha 22 437

Středočeský 17 704

Jihočeský 15 771

Plzeňský 16 831

Karlovarský 15 414

Ústecký 16 320

Liberecký 16 231

Královéhradecký 15 732

Pardubický 15 579

Vysočina 15 562

Jihomoravský 16 226

Olomoucký 15 448

Zlínský 15 629

Moravskoslezský 16 909

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 45 – Porovnání salda mezikrajové dojížďky Kraj Jihočeský Plzeňský

Hlavní město Praha -6 479 -3 878

Středočeský kraj -90 -643

Jihočeský kraj X -290

Plzeňský kraj 290 x

Karlovarský kraj 116 719

Ústecký kraj 203 379

Liberecký kraj 100 59

Královéhradecký kraj -3 40

Pardubický kraj 94 26

Vysočina 766 53

Jihomoravský kraj 187 -24

Olomoucký kraj 129 58

Zlínský kraj 170 99

Moravskoslezský kraj 386 227

Celkem -4 131 -3 175

Zdroj: ČSÚ

174

Tabulka 46 – Dojížďka mezi kraji

Zahraničí ČR

celkem

Kraj dojížďky

K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 K13 K14 saldo

mezikraj. dojížďky

Česká republika celkem 24 773 320 827 163 108 40 301 9 350 6 988 3 621 6 584 7 653 13 599 11 371 8 435 22 077 11 466 10 541 5 733 -

kraj vyjížďky:

Hlavní město Praha K1 3 397 26 018 x 18 955 1 152 775 318 1 005 837 915 409 435 588 234 171 224 137 090

Středočeský kraj K2 1 350 105 713 95 934 x 1 474 1 064 229 1 420 1 404 1 404 1 122 811 408 158 104 181 -65 412

Jihočeský kraj K3 2 843 13 481 7 631 1 564 x 1 109 102 254 160 167 111 1 562 476 134 74 137 -4 131

Plzeňský kraj K4 2 795 10 163 4 653 1 707 1 399 x 1 212 325 86 148 90 70 230 99 71 73 -3 175

Karlovarský kraj K5 1 374 6 645 2 690 476 218 1 931 x 708 116 90 49 37 161 65 40 64 -3 024

Ústecký kraj K6 1 342 20 656 10 508 3 967 457 704 980 x 2 441 461 216 142 383 154 97 146 -14 072

Liberecký kraj K7 693 13 676 4 133 4 057 260 145 100 1 403 x 2 883 215 93 180 89 46 72 -6 023

Královéhradecký kraj K8 832 15 118 5 043 3 107 164 188 91 216 1 534 x 3 766 137 431 223 81 137 -1 519

Pardubický kraj K9 735 17 276 5 012 1 662 205 116 75 182 283 5 740 x 1 067 1 886 724 120 204 -5 905

Vysočina K10 889 19 951 5 871 1 580 2 328 123 59 151 154 364 1 301 x 7 444 291 131 154 -11 516

Jihomoravský kraj K11 3 288 19 642 5 742 798 663 206 126 316 151 475 1 464 3 361 x 1 960 3 757 623 2 435

Olomoucký kraj K12 1 142 17 327 4 480 606 263 157 90 168 120 286 1 985 214 3 454 x 3 537 1 967 -5 861

Zlínský kraj K13 1 508 15 008 3 910 494 244 170 79 168 130 244 198 173 4 171 3 276 x 1 751 -4 467

Moravskoslezský kraj K14 2 585 20 153 7 501 1 328 523 300 160 268 237 422 445 333 2 265 4 059 2 312 x -14 420

Zdroj: ČSÚ

175

Tabulka 47 – Vybrané ukazatele vyjížďky za prací podle krajů

Kraj vyjížďky

Ukazatele

Česká republika

K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 K13 K14

Počet

Vyj. za prací mimo obec bydliště celkem 1 726 877 29 415 279 664 118 994 103 367 55 333 136 440 72 196 101 175 98 761 98 564 194 268 117 465 120 955 200 280

Vyjíždějící za prací do ostatních obcí okresu 1 066 899 x 142 324 84 901 53 442 40 037 94 748 47 630 72 831 68 641 70 384 101 714 86 732 90 815 112 700

Vyjíždějící za prací do ostatních okresů kraje 314 378 x 30 277 17 769 36 967 7 277 19 694 10 197 12 394 12 109 7 340 69 624 12 264 13 624 64 842

Vyjíždějící za prací do ostatních krajů 320 827 26 018 105 713 13 481 10 163 6 645 20 656 13 676 15 118 17 276 19 951 19 642 17 327 15 008 20 153

Vyjíždějící za prací do zahraničí 24 773 3 397 1 350 2 843 2 795 1 374 1 342 693 832 735 889 3 288 1 142 1 508 2 585

v %

Podíl vyjíždějících zaměstnaných z obce bydliště

36,5 5 51,7 39,8 39,1 38,4 38 34,7 38,8 42,2 41,5 38,1 41,3 44,7 37,8

Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle odvětví

zemědělství a lesnictví 4,8 2,3 4,2 7,4 6,6 3,1 3,5 3 5,5 5,9 8,8 5,2 5,6 3,7 2,9

Průmysl 36,7 21,1 29,7 34,2 38 38,5 35,6 45,9 38,1 38 40,3 35,7 36 41,4 41,8

Stavebnictví 9,8 8,8 8,9 11,8 9,7 9 9,7 8,3 8,5 10,1 9,9 11,8 10,4 11,4 8

Obchod 9 17,8 10,7 8,7 7,8 8,6 8,6 7,5 9 9 6,8 9,3 8,5 8,8 8,6

doprava a telekomunikace 7,8 6,3 10,1 7,4 7,2 6,5 9,4 6,3 7,1 8,5 6,5 7,3 7,9 6,2 7,3

Školství 4 3,7 3,7 4 3,4 3,1 3,8 3,8 4,3 4,2 4 4,3 4,5 4,3 4,3

zdravotnictví a sociální činnosti 5,4 6,2 5,2 4,9 5,2 6,2 5,2 4,3 5,6 5,1 5,6 5,6 6,2 5,3 5,5

Zdroj: ČSÚ

Vysvětlivky:

Hlavní město Praha K1 Královéhradecký kraj K8

Středočeský kraj K2 Pardubický kraj K9

Jihočeský kraj K3 Vysočina K10

Plzeňský kraj K4 Jihomoravský kraj K11

Karlovarský kraj K5 Olomoucký kraj K12

Ústecký kraj K6 Zlínský kraj K13

Liberecký kraj K7 Moravskoslezský kraj K14

176

Tabulka 48 – Bilance dojížďky za prací v okresech Jihočeského kraje

Kraj, okres Zaměstnané osoby

Dojíždějící Vyjíždějící Saldo dojížďky Obsazená pracovní místa

celkem z toho denně



celkem na 1 000

zaměstnaných v rámci ČR v rámci ČR v rámci ČR

Kraj celkem 298 605 112 020 96 147 118 994 96 620 -6 974 -473 291 631 977

České Budějovice 87 163 38 102 31 925 31 659 27 074 6 443 4 851 93 606 1 074

Český Krumlov 29 172 10 499 8 930 13 174 10 657 -2 675 -1 727 26 497 908

Jindřichův Hradec 43 722 13 837 12 427 16 583 13 142 -2 746 -715 40 976 937

Písek 32 852 9 472 8 079 12 204 9 338 -2 732 -1 259 30 120 917

Prachatice 24 355 8 702 7 308 10 505 7 856 -1 803 -548 22 552 926

Strakonice 32 546 12 227 10 865 13 612 11 255 -1 385 -390 31 161 957

Tábor 48 795 19 181 16 613 21 257 17 298 -2 076 -685 46 719 957

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 49 – Bilance dojížďky za prací v okresech Plzeňského kraje

Kraj, okres Zaměstnané osoby

Dojíždějící Vyjíždějící Saldo dojížďky Obsazená pracovní místa

celkem z toho denně celkem z toho denně celkem z toho denně celkem na 1 000

zaměstnaných

Kraj celkem 264 070 97 397 84 662 103 367 86 458 -5 970 -1 796 258 100 977

Domažlice 29 268 12 942 11 418 14 770 12 245 -1 828 -827 27 440 938

Klatovy 40 943 14 617 12 495 16 632 12 918 -2 015 -423 38 928 951

Plzeň-město 79 333 27 362 22 852 8 565 5 901 18 797 16 951 98 130 1 237

Plzeň-jih 32 463 11 114 10 131 19 759 17 609 -8 645 -7 478 23 818 734

Plzeň-sever 35 531 11 552 10 512 21 548 19 184 -9 996 -8 672 25 535 719

Rokycany 21 512 8 783 7 927 11 630 10 083 -2 847 -2 156 18 665 868

Tachov 25 020 11 027 9 327 10 463 8 518 564 809 25 584 1 023

Zdroj: ČSÚ

177

Tabulka 50 – Počet a podíl výzkumných pracovníků v krajích ČR v roce 2004

Kraj Počet prac. VaV %

Praha 15 027 44

Středočeský kraj 2 688 7,87

Jihočeský kraj 1 141 3,34

Plzeňský kraj 640 1,87

Karlovarský kraj 97 0,28

Ústecký kraj 595 1,74

Liberecký kraj 870 2,55

Královéhradecký kraj 1 080 3,16

Pardubický kraj 1 057 3,09

Kraj Vysočina 341 1

Jihomoravský kraj 6 297 18,44

Olomoucký kraj 1 328 3,89

Zlínský kraj 745 2,18

Moravskoslezský kraj 2 246 6,58

ČR 34 152 100

Zdroj: ČSÚ, 2005

Tabulka 51 – Výdaje na VaV v krajích ČR v roce 2004 (v Kč)

Kraj Výdaje na VaV

Praha 13 300 282 330

Středočeský kraj 7 237 678 840

Jihočeský kraj 1 145 944 750

Plzeňský kraj 835 885 270

Karlovarský kraj 96 433 060

Ústecký kraj 510 156 170

Liberecký kraj 867 725 650

Královéhradecký kraj 1 177 382 080

Pardubický kraj 1 364 470 430

Kraj Vysočina 529 250 560

Jihomoravský kraj 3 963 995 890

Olomoucký kraj 1 054 154 110

Zlínský kraj 787 189 430

Moravskoslezský kraj 2 212 490 390

ČR 35 083 038 960

Zdroj: ČSÚ, 2005

178

Tabulka 52 – Vývoj bytové vybavenosti NUTS II Jihozápad

region, kraj

Počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel

Počet bytů celkem na 1 000 osob

1991 2001 index růstu 1991 2001 index růstu

Jihočeský kraj 354 370 104,5% 406 448 110,3%

Plzeňský kraj 364 380 104,4% 407 444 109,1%

Jihozápad 359 374 104,2% 407 446 109,6%

Střední Čechy 359 367 102,2% 414 443 107,0%

Severozápad 372 389 104,6% 411 431 104,9%

Severovýchod 356 369 103,7% 402 433 107,7%

Jihovýchod 342 355 103,8% 375 405 108,0%

Střední Morava 336 353 105,1% 368 396 107,6%

Moravskoslezsko 353 371 105,1% 376 401 106,6%

Praha 407 427 104,9% 425 473 111,3%

Česká republika 359 374 104,2% 396 427 107,8%

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001

Tabulka 53 – Vývoj vzdělanosti obyvatel NUTS II Jihozápad

region, kraj

Obyvatelstvo s úplným středním vzděláním s maturitou

Obyvatelstvo s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním

1991 2001 index růstu*

relativní podíl 1991 2001

index růstu*

relativní podíl

Jihočeský kraj 112 915 131 029 116,0% 30,0% 31 256 57 693 184,6% 13,2%

Plzeňský kraj 102 874 115 972 112,7% 30,1% 28 205 50 363 178,6% 13,1%

Jihozápad 215 789 247 001 114,5% 30,1% 59 461 108 056 181,7% 13,1%

Střední Čechy 190 824 230 405 120,7% 29,4% 46 223 97 709 211,4% 12,5%

Severozápad 178 718 209 477 117,2% 26,2% 39 721 78 089 196,6% 9,8%

Severovýchod 261 631 304 445 116,4% 29,4% 66 763 131 923 197,6% 12,8%

Jihovýchod 289 812 337 321 116,4% 29,5% 96 967 172 998 178,4% 15,1%

Střední Morava 211 598 251 447 118,8% 29,2% 60 275 113 242 187,9% 13,1%

Moravskoslezsko 209 491 245 665 117,3% 27,5% 61 782 113 608 183,9% 12,7%

Praha 299 982 309 156 103,1% 37,6% 160 795 243 088 151,2% 29,6%

Česká republika 1 857 845 2 134 917 114,9% 29,8% 591 987 1 058 713 178,8% 14,8%

* relativní podíl na populaci 15 – 64 let.

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001

Tabulka 54 – Struktura pracovní síly v regionech dle dosaženého vzdělání 2004

region, kraj základní střední odborné

střední odborné a všeobecné vysokoškolské

Jihočeský kraj 7,4% 44,7% 36,0% 11,9%

Plzeňský kraj 6,9% 45,3% 36,5% 11,3%

Jihozápad 7,2% 45,0% 36,2% 11,6%

Střední Čechy 8,3% 45,0% 35,8% 10,8%

Severozápad 13,7% 46,8% 32,4% 7,1%

Severovýchod 7,2% 47,4% 35,3% 10,1%

Jihovýchod 7,1% 44,8% 33,5% 14,5%

Střední Morava 7,5% 47,9% 32,9% 11,6%

Moravskoslezsko 8,2% 48,4% 32,7% 10,7%

Praha 4,0% 25,2% 42,6% 28,1%

Česká republika 7,8% 43,8% 35,2% 13,2%

Zdroj: ČSÚ, 2005

179

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 22 –– SShhrrnnuuttíí zzáávvěěrreeččnnéé zzpprráávvyy eexx--aannttee hhooddnnoocceenníí

1 Cíle, principy a proces hodnocení

Hlavním cílem ex-ante hodnocení operačních programů je optimalizace alokací finančních zdrojů a zvýšení jeho kvality. Ex-ante hodnocení posuzuje potřeby daného regionu/sektoru, navržené cíle, očekávané výsledky a dopady včetně jejich kvantifikace a kvalitu procedur pro implementaci, monitoring, evaluaci a finanční řízení programu. Úkolem ex-ante hodnocení je také formální kontrola, zda předložený dokument obsahuje všechny náležitosti vyžadované v nařízeních Rady týkajících se využívání SF, a identifikace slabých stránek programového dokumentu, příp. rizik spojených s realizací jednotlivých intervencí a navržení doporučení k jejich eliminaci. V závěru celého procesu pak hodnotitel posuzuje, do jaké míry byla jeho doporučení akceptována ze strany zpracovatele a řídicího orgánu programu.

Při vypracování ex-ante hodnocení jsme využili třífázového přístupu k ex-ante hodnocení. V první fázi bylo prováděno průběžné hodnocení konceptu dílčích částí ROP NUTS II Jihozápad, včetně formulace doporučení pro další průběh zpracovávání ROP. Druhou fází bylo předfinální hodnocení konsolidované verze ROP NUTS II Jihozápad, které umožnilo ex-ante hodnotiteli posoudit vnitřní konzistenci a relevanci celého dokumentu před samotným finálním hodnocením a naopak zpracovateli zapracovat připomínky k těmto oblastem do finální podoby ROP NUTS II Jihozápad. Třetí fázi pak představuje závěrečná zpráva a její shrnutí, která obsahuje souhrnné zhodnocení aktuální dopracované verze ROP NUTS II Jihozápad a současně přístup zpracovatele ROP NUTS II Jihozápad k doporučením formulovaným v prvních fázích hodnocení.

Ex-ante hodnotitel ROP NUTS II Jihozápad ve svém přístupu kombinoval technickou asistenci tvůrcům programu s hodnocením vlastního dokumentu a návrhem následných doporučení. Po celou dobu zpracování ex-ante hodnocení byl důsledně uplatňován princip partnerství založený na intenzivní vzájemné komunikaci mezi zpracovatelem ROP NUTS II Jihozápad, ex-ante hodnotitelem a zadavatelem programu i jeho hodnocení (Jihočeský a Plzeňský kraj).

2 Hodnocení dílčích kapitol ROP NUTS II Jihozápad

2.1 Současná ekonomická a sociální situace regionu

2.1.1 Analýza zkušeností s realizací předchozích programů

Kvalitní analýza dosavadních zkušeností umožňuje zpracovateli programu i ŘO ROP NUTS II Jihozápad vyvarovat se dřívějších chyb a efektivněji a pro žadatele příjemněji nastavit strukturu programu a implementační systém. Z tohoto důvodu hodnotitel oceňuje, že i přes obtížnou dostupnost informací, zpracovatel věnuje této problematice výrazný prostor.

Hodnotitel však v textu této podkapitoly postrádá shrnutí hlavních zjištění analýzy, které by umožnilo získat přehled hlavních oblastí, které zpracovatel při přípravě programu na základě zkušeností s předvstupní pomocí a se SROP reflektoval. Ačkoli se podle našeho názoru zpracovateli podařilo obsáhnout většinu významných poučení z administrace předchozích programů, jsou uváděna jen na obecné úrovni a chybí zde konkrétní doporučení pro příští programové období. Těm by měla být věnována zvýšená pozornost nejen při přípravě ROP NUTS II Jihozápad, ale i v dalších fázích, kdy bude větší a detailnější prostor věnován implementačním a procesním otázkám.

Za nedostatek analýzy dřívějších zkušeností považujeme nezahrnutí zhodnocení účinků již realizovaných intervencí, úspěšnosti žadatelů a zjištění nejčastějších chyb předkladatelů projektů. Uvědomujeme si ovšem, že možnosti pro takové hodnocení jsou omezené neúplnými a obtížně zjistitelnými informacemi, které měl zpracovatel k dispozici.

180

2.1.2 Situační analýza regionu a SWOT

Situační analýza regionu byla oproti předcházející verzi přepracována. Analýza je zacílena na relevantní oblasti a je možné ji hodnotit jako obsahově vyváženou. Přesto ještě nenaplňuje požadavky kladené na ROP NUTS II Jihozápad a vyžaduje určité úpravy.

Po formální stránce zůstaly v analýze zachovány některé nesrovnalosti, na které bylo upozorňováno již v předchozím hodnocení. V textu také dochází k opakování informací či vět, což je způsobeno zřejmě průběžnými úpravami textu. Co se týče obsahové stránky, je většina kapitol analýzy pojata problémově a upozorňuje na pozitivní a negativní stránky daných oblastí, na které mohou navazovat další části programu. Hodnotitel ocenil i snahu zpracovatele o získání co nejširší datové základny, která je detailně prezentovaná zejména v přílohách programu. Výjimkou je však např. oblast letecké dopravy, která má v analýze jen okrajové postavení, a jen se zde proklamativně zmiňují „negativní projevy absence významných veřejných regionálních letišť s mezinárodním provozem“. Vzhledem k tomu, že právě výstavba letišť je jednou z oblastí podpory tohoto programu, hodnotitel očekává jasná zdůvodnění potřeby výstavby této infrastruktury.

SWOT analýza tvoří mezičlánek mezi socioekonomickou analýzou a návrhovou částí, protože shrnuje její nejvýznamnější zjištění a řadí je dle významu v návaznosti na návrhovou část dokumentu. Předkládaná SWOT analýza doznala výrazných změn oproti předcházející verzi. SWOT analýza v této podobě již jasně shrnuje pohled zpracovatele na hlavní slabiny a přednosti regionu a je dobrým podkladem pro stanovení strategie. I přes toto výrazné zlepšení je nutné upozornit na některé nesrovnalosti. Ve SWOT analýze se totiž vyskytují některá tvrzení, která jsou v rozporu se zjištěními situační analýzy regionu nebo která jsou chybně formulována. Také mezi silnými stránkami postrádáme zmínku o pracovním trhu a zaměstnanosti, jejichž relativně dobré regionální charakteristiky jsou v situační analýze opakovaně zmiňovány. Přitom je tato silná stránka obsažena i ve výčtu pozitivních specifik regionu ve strategii programu. Dalším problémem je zahrnutí obtížně obhajitelné „špatné vybavenosti a kapacity regionálních letišť“ mezi slabé stránky.

2.2 Strategie a její vazby na prioritní osy a oblasti podpory

2.2.1 Relevance, zdůvodnění a vertikální konzistence zvolené strategie

Současná podoba strategie ROP NUTS II Jihozápad vychází ze zjištění situační analýzy a SWOT analýzy. Tato vazba je zvýrazněna v podkapitole věnované východiskům strategie, kde jsou zopakována hlavní pozitiva a negativa regionu. Zde však narážíme na formální problém, protože některé body se neshodují se silnými a slabými stránkami regionu vymezenými v souhrnné analýze SWOT. Oba soubory slabých a silných stránek (ve SWOT analýze a ve strategii) je tedy nutné doplnit tak, aby strategie obsahovala podmnožinu slabých a silných stránek regionu (nejvíce tedy úplný výčet) uvedených ve SWOT analýze a aby bylo dosaženo vzájemné konzistence.

Hlavním zdůvodněním nastavení strategie je uplatnění principu územní soudržnosti se specifickým zřetelem na venkovské oblasti chápané jako významná část území regionu NUTS II Jihozápad vzhledem k jeho charakteru osídlení. Stabilizací venkovských oblastí je zdůvodňována i podpora regionálních center, u nichž jsou zdůrazňovány zejména jejich obslužné funkce vůči jejich zázemí. Tento pohled podle názoru hodnotitele naznačuje nedostatečné zohlednění významu měst (zejména regionálních center jako pólů růstu) pro region a také urbánní dimenze ROP NUTS II Jihozápad jako takové na úkor problematiky rozvoje venkova. Přitom urbánní politika je jednou z priorit, kterým by se jednotlivé ROP NUTS II Jihozápad měly věnovat. Dojem hodnotitele, že tato problematika je ve strategie opomíjená, nemusí nutně odpovídat záměrům zpracovatele, protože plánované intervence by měly mít zřetelné dopady i pro samotné obyvatele měst a obecně na prostředí

181

ve městech. Ve strategii každopádně postrádáme zmínku o (ne)využívání integrovaného přístupu při řešení městské problematiky.

Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad je zaměřen na „zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel“. Takto nastavený cíl je velice obecný, přestože určitá vazba na NSRR je patrná. Ovšem chybí zde větší konkretizace, jak tento cíl bude v regionu NUTS II Jihozápad rozvíjen. Hlavním problémem takto nastaveného globálního cíle je, že samotná realizace ROP NUTS II Jihozápad bude jen obtížně významnějším způsobem přispívat k jeho naplňování a reálný dopad programu tak bude možné dokázat jen obtížně. Samotný růst HDP v regionu, který byl zvolen jako indikátor tohoto cíle, bude jistě mnohem více ovlivněn celkovým vývojem ekonomiky ČR eventuálně ekonomik našich nejvýznamnějších zahraničních partnerů (např. Německo), než konkrétními intervencemi ROP NUTS II Jihozápad. Hodnotitel navrhuje jako možné znění globálního cíle na základě výše popsaných připomínek následující formulaci: „Zvýšení kvality života obyvatel regionu prostřednictvím zlepšení dopravní dostupnosti regionálních center a jejich zázemí, zlepšení kvality fyzického prostředí a nabízených služeb v sídlech a zlepšením podnikatelské a investiční atraktivity regionu, zejména v oblasti cestovního ruchu“. Takto nadefinovaný cíl dobře odráží navazující návrh obsahového rozložení jednotlivých prioritních os programu a odpovídá tak předpokládaným realizovaným intervencím v rámci ROP NUTS II Jihozápad. Zůstává přitom zachována vazba na příslušný strategický cíl NSRR, který je dále konkretizován.

Za nedostatek strategie považujeme fakt, že z ní jasně nevyplývá, zda, proč a do jaké míry byl nebo naopak nebyl k řešení jednotlivých problémů navržen regionálně diferencovaný přístup. Ve strategii je implicitně zmiňována dualita mezi regionálními centry a jejich zázemím a potřeba rozdílného přístupu k těmto územím. Je zde také uvedeno, co je podle zpracovatele nutné udělat pro stabilizaci venkovských oblastí a co je nutné zajistit pro stabilizační funkci center. Nedozvídáme se však, zda je regionálně diferencovaný přístup ze strany zpracovatele přijat jako základní strategický přístup, na které problémy center a na které problémy venkovských oblastí se ROP NUTS II Jihozápad zaměří a zda se tyto problémy budou řešit odděleně. Výrazným opomenutím ve strategii je podle našeho názoru skutečnost, že zde nebylo zmíněno využití integrovaného přístupu jako vhodného způsobu k řešení některých typů projektů, ačkoli plán na jeho využívání vyplývá z dalších obsahových částí programu. Tento přístup bude využíván zejména pro projekty ve vazbě na urbánní politiku, je ve shodě s doporučeními EK i samostatného oddělení urbánní politiky MMR ČR a je více než účelné jeho okomentování v textu strategie. Tento přístup je totiž jednou ze specifik ROP oproti TOP a umožňuje efektivněji využívat různé typy intervencí v zájmu jejich vzájemné synergie a multiplikačních efektů.

2.2.2 Nastavení specifických cílů programu a výběr prioritních os

Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad je rozveden do 4 specifických cílů programu, na které se vážou 4 prioritní osy programu, z jejichž definic lze odvodit předpokládané obsahové zaměření prioritních os na dopravu, rozvoj sídel, cestovní ruch a podporu předkládání projektů do ROP NUTS II Jihozápad. Toto zaměření odpovídá základním mantinelům pro intervence ROP, které byly odsouhlaseny na základě jednání mezi regiony soudržnosti a jednotlivými ministerstvy zodpovědnými za příslušné TOP.

Podle hodnotitele má však znění specifických cílů s výjimkou 4. cíle slabou formulační úroveň a je do určité míry i zavádějící. Zejména znění druhého specifického cíle je příliš obecné a hodnotitel považuje logiku „stabilizace venkovských oblastí podpořením sídelní funkce všech sídel (tj. městských i venkovských)“ za zavádějící a neodpovídající následnému zaměření příslušné priority. Tento cíl se v tomto znění primárně orientuje na venkovské oblasti a k jejich stabilizaci přispívá rozvojem všech sídel včetně měst. Tím by ale tento cíl byl de facto naplňován i ostatními prioritními osami, které bezesporu budou také přispívat k rozvoji sídel. Navíc pod tento cíl nutně obsahově spadá i urbánní problematika

182

a rozvoj měst jako takových a při naplňování tohoto cíle se tedy nelze spokojit se směřováním intervencí do měst pouze za účelem pozitivních dopadů na zázemí měst, ale naopak je nutné se soustředit i na prostředí ve městech jako takové a na kvalitu života obyvatel měst. Doporučujeme tedy, i v souvislosti s důrazem Evropské komise na urbánní problematiku, už na úrovni stanovení specifického cíle odlišovat jednak rozvoj měst a jednak stabilizaci venkovských oblastí a tuto dualitu dále rozpracovávat na úrovni příslušné prioritní osy.

Na základě stanovení specifických cílů ROP NUTS II Jihozápad byly následně vybrány 4 prioritní osy, které jsou dále rozvedeny do 15 oblastí podpory. Počet prioritních os i oblastí podpory odpovídá rozsahu, finančním možnostem a tematickému zaměření intervencí ROP NUTS II Jihozápad. Vazba mezi specifickými cíli a nastavením prioritních os a jednotlivých oblastí podpory je v podstatě zřejmá. Výjimkou na úrovni vazby specifického cíle a prioritní osy, kde vazba není úplně evidentní, je prioritní osa 2. Tento fakt byl již připomínkován výše a z pohledu hodnotitele je situaci možné vyřešit přeformulováním tohoto specifického cíle ve smyslu následujícího doporučení. Obsahově totiž zaměření prioritní osy i následných oblastí podpory odpovídá představám hodnotitele a je v návaznosti na zjištění předcházejících analytických částí ROP NUTS II Jihozápad. Detailnější připomínky hodnotitele, zejména k oblastem podpory jsou popsány v kapitole 3.5. – Hodnocení obsahu prioritních os.

2.2.3 Horizontální konzistence intervencí

Prioritní osy dále rozvedené v podobě oblastí podpory jsou v rámci ROP NUTS II Jihozápad navrženy tak, že v rámci hodnoceného dokumentu nedochází k reálným překryvům podpory. Je možné identifikovat různé případy formálních překryvů, kdy určitý typ aktivity lze podpořit z různých prioritních os nebo oblastí podpory, ovšem podle názoru hodnotitele se vždy jedná o logické začlenění daného typu podpory v rámci zdůvodnění zaměření dané prioritní osy nebo oblasti podpory. K reálnému věcnému překryvu tak nedochází. Pro celou oblast potenciálních překryvů bude stěžejní následné nastavování detailnějších pravidel v rámci prováděcího dokumentu a dalších návazných dokumentů ROP NUTS II Jihozápad.

2.2.4 Vnější koherence ROP NUTS II Jihozápad

V rámci této kapitoly je hodnocena vnější koherence ROP NUTS II Jihozápad vůči nadřazeným a navazujícím strategickým a legislativním dokumentům ve vazbě na implementaci SF EU.

ROP NUTS II Jihozápad je vhodně vázán na rámec a obecné zásady pro politiku soudržnosti na roky 2007-13 uvedené ve Strategických obecných zásadách společenství (SOZS). ROP NUTS II Jihozápad jako celek přispívá ke konvergenci regionu a aktivizaci jeho růstového potenciálu, podporuje regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a ve své 4. prioritní ose též přispívá k posílení institucionální správy a řízení v souvislostí s implementací SF EU. Stejně tak ROP NUTS II Jihozápad alespoň částečně naplňuje 4 vyjmenované zásady politiky soudržnosti. Hodnotitel však poukazuje na to, že např. v oblasti zlepšování dopravní infrastruktury mají z hlediska EU prioritu sítě TEN-T a na ně navazující spojující komunikace a čím nižší úroveň komunikace, tím je vazba na SOZS diskutabilnější.

Zároveň připomínáme, že i z pohledu SOZS je jako vhodná metoda regionálních intervencí doporučován integrovaný přístup. Reálně se tento přístup v ROP NUTS II Jihozápad objevuje (zejména ve 2. a 3. prioritní ose), ovšem opět upozorňujeme, že ve strategii zmínka o něm zcela chybí.

Formální podoba a zaměření celého ROP NUTS II Jihozápad odpovídá požadavkům relevantních nařízení Rady k implementaci SF EU. ROP NUTS II Jihozápad jako program financovaný z ERDF je v souladu se schválenými operacemi v rámci cíle Konvergence.

183

ROP NUTS II Jihozápad také přispívá k naplňování všech 4 specifických cílů NSRR, s důrazem zejména na poslední z nich – tj. vyvážený rozvoj území, který je nejvýznamnější oblastí intervencí pro všechny ROP. V souvislosti s NPR hodnotitel oceňuje snahu autorů ROP NUTS II Jihozápad explicitně popsat přímé vazby mezi ROP NUTS II Jihozápad a tímto dokumentem, ačkoli jsou podle našeho názoru nastavením celého systému implementace SF EU možnosti ROP naplňovat cíle NPR jen omezené.

Nejkomplikovanější je provázanost ROP NUTS II Jihozápad s EAFRD. Zásadním problémem v tomto smyslu je paralelní tvorba operačních programů a Programu rozvoje venkova. Navzdory tomu se zpracovatelům ROP NUTS II Jihozápad podařilo odstranit hrozící vzájemné překryvy. Z pozice ex-ante hodnotitele navíc velmi oceňujeme souhrn vypořádání potenciálních překryvů s Programem rozvoje venkova u popisu jednotlivých prioritních os.

2.2.5 Zohlednění horizontálních témat

Strategie ROP NUTS II Jihozápad zapracovává do svého znění v souvislosti s Nařízením Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a SOZS horizontální témata „udržitelný rozvoj“ a „rovné příležitosti“. Popis promítnutí obou těchto témat do nastavení priorit, který je uveden ve strategii považujeme v této fázi za dostatečný. Doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost dalšímu zohledňování horizontálních témat, jejichž cílem je dále zvyšovat kvalitu předkládaných projektů, při zpracovávání navazujících prováděcích dokumentů ve vazbě na ROP NUTS II Jihozápad.

Vedle těchto dvou horizontálních témat, které EU považuje za zásadní, bylo pro účely ROP NUTS II Jihozápad doplněno specifické horizontální téma „rozvoj informační společnosti“. Přestože hodnotitel chápe důvody, které zpracovatele vedly k zařazení dodatečného horizontálního tématu, domníváme se, že stejného efektu je možné docílit i bez něj a jeho zařazení pouze komplikuje strukturu programu.

2.3 Hodnocení obsahu prioritních os

Popis prioritních os odpovídá požadavkům Obecných nařízení k SF. Hodnotitel po formální stránce doporučuje pouze drobné terminologické změny. Z obsahového hlediska popisu priorit postrádáme zejména v některých prioritních osách (1 a 2) podrobnější výčet podporovaných aktivit, který je v aktuální verzi jen velice hrubý a nedává ucelený obrázek o celkovém zaměření podpory. To je možné zohlednit buď již přímo ve znění ROP NUTS II Jihozápad nebo eventuálně v rámci prováděcího dokumentu, kde bude nutné jednotlivé podporované aktivity dále rozpracovat. Ačkoli hodnotitel oceňuje kvalitativní posun, upozorňuje, že některé problematické pasáže v textu, jmenovitě vytýkané v průběžném hodnocení, byly zachovány v původním znění.

Prioritní osa 1: Dostupnost center

Prioritní osa 1 Dostupnost center navazuje na problémy definované v situační analýze stejně tak jako na slabé stránky související s nevyhovující dopravní infrastrukturou obsažené ve SWOT analýze. Hodnotitel souhlasí s nutností investic do této oblasti.

Jako problematické se jeví zařazení samostatných oblastí podpory 1.4 Rozvoj regionálních letišť a 1.5 Rozvoj místních komunikací. U oblasti podpory 1.4 vnímáme, že se zástupce regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad jedná prioritní oblast, nicméně náročnost tohoto typu projektů je podle našeho názoru mimo finanční rámec ROP NUTS II Jihozápad, zejména při zohlednění jejich významu pro region, který je ve srovnání s ostatními oblastmi podpory diskutabilní. Navíc důvody, proč by měla být tato oblast podporována, se neobjevují v situační analýze regionu. Této oblasti je věnována pouze parciální pozornost (viz kapitola 3.2.2). Proto se domníváme, že zařazení této oblasti působí nekoncepčně a účelově. Za

184

neopodstatněné považujeme také zařazení samostatné oblasti podpory 1.5 Rozvoj místních komunikací. Tento typ intervence obecně není relevantní z pohledu cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (viz SOZS) a lze předpokládat, že nebude akceptovatelný z pozice EK. Nechceme problematiku místních komunikací vyřazovat z podporovatelných aktivit zcela, je možné zařadit opravy a výstavbu místních komunikací mezi podporované aktivity v ostatních oblastech podpory i u jiných prioritních os, což ostatně zpracovatel již zohlednil (viz např. oblast podpory 2.1). Plošnou podporu tohoto typu projektů v rámci samostatné oblasti podpory však i nadále nedoporučujeme mimo jiné i v rámci naplnění principu koncentrace zdrojů.

Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí

V rámci této prioritní osy je uplatňován územně diferencovaný přístup. Ten je relativně striktně definován u oblasti podpory 2.1, kde jsou vyjmenována jako podporovatelná pouze krajská města a okresní města v Jihočeském kraji. V popisu prioritní osy přitom vůbec není vysvětleno, na základě jakých kritérií došlo k takovému výběru. Hodnotitel v tomto směru upozorňuje, že EU zatím není ochotna přijmout jiná než velikostní kritéria pro vymezení center s významnými urbánními problémy a zde navrhované rozložení, kdy v každém kraji byl přijat jiný přístup, bude jen obtížně obhájitelné, stejně jako vymezení za pomoci administrativního významu měst.

Hodnotitel oceňuje, že se počítá s využitím integrovaného přístupu. Na druhou stranu ovšem zejména ve strategii pro dosažení cílů postrádá zdůvodnění využívání tohoto přístupu a zejména jeho podrobnější popis a považuje za nutné do strategie k dosažení cílů doplnit alespoň rámcové mechanismy tohoto typu podpory.

U ostatních oblastí podpory postrádáme podrobnější územní zaměření a vysvětlení, zda se zde počítá s podporou obcí nezařazených do oblasti podpory 2.1 (a to všech venkovského i městského charakteru) nebo všech obcí regionu, včetně regionálních center. Pokud by platil druhý případ, pak by zde docházelo k obsahovému překryvu mezi oblastmi podpory 2.1 a 2.2. Zároveň připomínáme, že jednoznačným požadavkem EK je posílení urbánní dimenze politiky HSS, přičemž podpora venkova by měla být pouze doplňková ve vztahu k programu EAFRD.

Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu

Na základě vypořádání předchozích připomínek hodnotitel oceňuje větší důraz na marketingové a propagační aktivity oproti předchozím verzím programu.

Nadále se však domníváme, že díky uplatnění logiky věcného členění prioritní osy (nikoliv členění dle konečných příjemců) hrozí nebezpečí velkých obtíží při nastavování implementace jednotlivých oblastí podpory. Tyto oblasti kombinují na jedné straně podporu širokého mixu zpravidla nesourodých aktivit a na straně druhé umožňují získat podporu širokému a opět velmi nesourodému spektru příjemců podpory. Nejpatrněji se výše uvedený problém odráží v oblasti podpory 3.1, která bude v implementační fázi programu relativně autonomním „realizačním programem“ a jen těžko si lze představit např. návrh výběrových kritérií, které by a priori nevylučovaly podporu vybraných typů infrastruktury nebo příjemců podpory. Protože podle vyjádření zpracovatele tyto obtíže budou vyřešeny v další fázi zpracovávání prováděcího dokumentu, upozorňujeme alespoň na nutnost věnování zvýšené pozornosti tomuto problému.

Jako nevhodné hodnotíme úpravy cílů této prioritní osy. Z globálního cíle prioritní osy doporučujeme vynechat slovo „kultura“, jehož zařazením ztrácí definice cíle smysluplnost. Současné specifické cíle (prodloužit průměrnou délku pobytu návštěvníků; zvýšit podíl zahraničních návštěvníků) nemají jasnou obsahovou vazbu na globální cíl a je tedy otázkou do jaké míry naplnění specifických cílů může zaručit dosažení globálního cíle, a zároveň nemají ani vazbu na jednotlivé oblasti podpory. Původní podoba specifických cílů tyto požadavky naplňovala lépe a jasněji naznačovala zaměření intervencí.

185

Prioritní osa 4: Technická pomoc

Jedná se o standardně zpracovanou prioritní osu ROP zaměřenou na technickou pomoc. Po zapracování doporučení z předchozího hodnocení nemáme k této prioritní ose žádné výhrady.

2.4 Kvantifikace cílů

Navržená soustava indikátorů pro ROP NUTS II Jihozápad vyžaduje ještě značná vylepšení, aby se stala účelným nástrojem pro monitorování a hodnocení. Zásadním nedostatkem celé soustavy indikátorů je absence metodické informace o principech, které byly stěžejní při formulování soustavy indikátorů, a metod, které byly využity při jejich kvantifikaci, chybí rovněž i plánovaná periodicita monitorování a hodnocení.

Hodnotitel doporučuje vytvořit samostatnou kapitolu, která by se věnovala problematice systému indikátorů pro monitoring a evaluaci a zahrnovala by i samotné indikátory na úrovni programu i jednotlivých prioritních os. Tato samostatná kapitola by napomohla vyřešit i další problém, kterým je poněkud nepřehledné rozčlenění jednotlivých součástí tohoto systému napříč celým textem návrhové části ROP NUTS II Jihozápad.

Indikátorová soustava by měla být logicky uspořádána a měla by odrážet hierarchickou strukturu cílů, které jsou na straně indikátorů transformovány do posloupnosti - výstupu, výsledku a dopadu, a to na úrovni programu i prioritních os. Soustava navržená zpracovatelem se sice alespoň na úrovni prioritních os snaží tuto logiku postihnout, ale dochází zde v některých případech k záměně jednotlivých typů indikátoru (nejčastěji výstupu a výsledku). Na úrovni programu tato logika již není dodržena vůbec a jsou zde zahrnuty pouze indikátory dopadu. Hodnotitel navrhuje zpracovateli využít celou hierarchii indikátorů (výstup/výsledek/dopad) jak pro prioritní osy, tak pro program, přehodnotit zařazení některých indikátorů a důsledně dbát na kvantifikaci. U některých indikátorů, které byly kvantifikovány, doporučujeme zvážit, zda konečné hodnoty nejsou nadsazené.

Další zásadní připomínka se týká indikátorů horizontálních témat. V ROP NUTS II Jihozápad jsou indikátory pro tato témata rozpracována samostatně, měla by však být zohledněna průřezově a objevovat se tedy napříč prioritními osami operačního programu v závislosti na typu intervencí. Z tohoto důvodu by bylo vhodné zakomponovat i indikátory vztahující se k horizontálním tématům mezi indikátory jednotlivých prioritních os, přičemž je možné využít některé ze stávajících indikátorů, které mají sledovat stav životního prostředí. Je ovšem třeba vybrat ty, které mohou být realizací ROP pro NUTS II Jihozápad skutečně ovlivněny.

Indikátory na úrovni programu vyžadují především doplnění indikátorů výstupu a výsledku tak, aby byl tento systém úplný. Také je třeba je provázat s indikátory NSRR a důsledně kvantifikovat. Nedůsledná kvantifikace je jedním z nedostatků navržené soustavy indikátorů také na úrovni prioritních os. Další problémy plynou z již zmiňované záměny jednotlivých kategorií indikátorů.

3 Hodnocení očekávaných dopadů

Co se týče globálního cíle programu, domníváme se, že realizace aktivit podporovaných z ROP NUTS II Jihozápad přispěje k jeho naplnění, tj. že se zlepší konkurenceschopnost regionu a kvalita života obyvatel regionu. Vliv na indikátor v podobě nárůstu poměru HDP vůči průměru EU 25 však považujeme za velmi diskutabilní a jen obtížně měřitelný a objektivizovaný. Za oblast s nejvýznamnějšími dopady na region považujeme integrované projekty v centrech regionu. V případě kvalitní aplikace integrovaného přístupu a koncentrace prostředků na promyšlené soubory dílčích projektů lze očekávat výraznější dopady na kvalitu života jak přímo obyvatel center, tak i obyvatel celého regionu využívajících obslužné funkce regionálních center. V ostatních oblastech očekáváme vlivem realizace ROP NUTS II Jihozápad zlepšení celkových podmínek v daném sektoru, ale

186

význam dopadů na celý region bude již menší a významnější dopady budou patrné spíše na lokální úrovni. Podrobnější vyjádření k jednotlivým prioritním osám je popsáno v závěrečné zprávě ex-ante hodnotitele. Obecně lze tyto závěry shrnout tak, že v zájmu významnějších dopadů realizace ROP NUTS II Jihozápad by bylo vhodné lépe nastavit tématické preference pro jednotlivé prioritní osy a v těchto oblastech pak důsledněji využít principu koncentrace. Vedle toho doporučujeme ještě jednou přehodnotit formální definice cílů programu a prioritních os při zohlednění výsledků, výstupů a dopadů, které je mají naplňovat.

4 Hodnocení finančního rámce

Na první pohled se zdá, že podpora dopravních investic je vzhledem k významu ostatních oblastí nadhodnocená. Tento poměr však odpovídá prioritám obou krajů a velmi špatnému stavu dopravní infrastruktury v regionu. Podinvestovanost tohoto segmentu i politická podpora řešení tohoto problému je více než zřejmá, a proto ex-ante hodnotitel nemá výraznější námitky vůči tomuto rozdělení, přestože jeho vysvětlení v rámci textu programu nepovažujeme za dostatečné. Jednoznačně pozitivně hodnotíme aktuální posílení prioritní osy 2 a zejména její urbánní části. Jak bylo komentováno v kapitole 4, tuto prioritní osu považujeme za oblast, kde lze očekávat nejvýznamnější dopady její realizace na region jako celek. Celková alokace na oblast rozvoje cestovního ruchu odpovídá zjištěním v situační analýze a relativnímu významu tohoto sektoru pro region.

5 Kvalita implementačního a monitorovacího systému

Současný dokument ROP NUTS II Jihozápad identifikuje po formální stránce implementační systém programu v odpovídajícím rozsahu. V nastavení tohoto systému hodnotitel neshledal žádné rozpory s národní či evropskou legislativou. Kladně hodnotíme podrobné stanovení rozsahu kompetencí, způsobu vzniku a složení jednotlivých orgánů implementačního systému ROP NUTS II Jihozápad. Dobře je popsán obecný princip čerpání prostředků programu a na něj navazující kontrolní a auditorské mechanismy. Za účelné bychom považovali specifikování očekávaných oblastí spolupráce s ostatními ŘO OP. To se pravděpodobně bude týkat zejména oblasti podpory 2.1, kde by v rámci integrovaných plánů rozvoje bylo účelné začlenit nejen předpokládané intervence z ROP NUTS II Jihozápad, ale i navazující projekty financované z TOP. V ideálním případě by pak tyto projekty měli být na základě zahrnutí do schváleného integrovaného plánu rozvoje minimálně bodově zvýhodňovány při přijímání žádostí do TOP. Na obranu zpracovatele je ovšem nutné dodat, že toto nebylo v současné době možné do znění ROP zahrnout, protože se tato problematika stále ještě řeší na centrální úrovni. Větší prostor tedy zřejmě dostane až v rámci prováděcího dokumentu, eventuálně operačního manuálu.

6 Stanovisko ex-ante hodnotitele

ROP NUTS II Jihozápad v současné fázi přípravy je odpovídajícím podkladem pro následné provádění regionálně zaměřené podpory v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jedná se o dokument, který na obecné úrovni splňuje požadavky na něj kladené. Při zohlednění doporučení obsažených v ex-ante hodnocení týkajících se zejména dopracování indikátorové soustavy a zvážení definice jednotlivých cílů programu v návaznosti na očekávané výsledky, výstupy a dopady, bude možné předložený dokument využít jako vhodný nástroj pro podporu rozvoje regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad.

187

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 33 -- OOrriieennttaaččnníí rroozzdděělleenníí ppřřííssppěěvvkkuu SSppoolleeččeennssttvvíí ppooddllee kkaatteeggoorriiee vv

ooppeerraaččnníímm pprrooggrraammuu

Referenční číslo Komise: 2007CZ161PO013

Název programu: Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007-2013

(v EUR) (v EUR) (v EUR)

.Téma 1 Téma 2 Téma 3

Prioritní téma Forma financování Území

Kód Částka Kód Částka Kód Částka

* ** * ** * **

16 386 043 1 633 653 121 1 475 239 840

18 7 720 855 5 158 413 281

23 239180 702

24 14 326 337

25 19 522 113

28 551 490

29 19 302 137

52 7 610 556

56 16 854 514

57 36 931 215

58 32 221 865

59 23 596 320

61 88 328 187

75 37 925 087

76 34 235 732

77 12 143 615

79 24 226 815

81 1 858 954

85 7 435 815

86 9 294 769

Celkem 633 653 121 Celkem 633 653 121 Celkem 633 653 121

Datum posledního rozhodnutí Komise o daném operačním programu: __/__/__

* Kategorie by měly mít kód pro každé téma za použití standardní klasifikace.

** Odhadovaná výše příspěvku Společenství na každou kategorii.

188

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 44 –– ZZáákkllaaddnníí kkoonncceeppččnníí aa aannaallyyttiicckkéé ddookkuummeennttyy JJiihhooččeesskkééhhoo

aa PPllzzeeňňsskkééhhoo kkrraajjee

PPrrooggrraammyy rroozzvvoojjee úúzzeemmnnííhhoo oobbvvoodduu kkrraajjůů

Programy rozvoje územního obvodu krajů jsou základním strategickým dokumentem na

úrovni kraje, které kraje zpracovávají v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb. a které

schvaluje zastupitelstvo kraje. Tyto programy vytvářejí základní rámec regionální politiky

krajů, neboť na základě analýzy hospodářského a sociálního rozvoje formulují rozvojové

priority.

Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (RERA, a.s. & kolektiv, 2001)

Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je základním dokumentem pro

formování regionální politiky kraje s ohledem na regionální politiku Evropské unie.

To umožňuje skloubení zájmů a potřeb jednotlivých mikroregionů s naplňováním

konvergenčních kritérií EU a také účinnou kombinaci aktivovatelných zdrojů regionu, státu

a fondů EU s vnitřními i zahraničními zdroji soukromých investorů.

Program rozvoje Plzeňského kraje (Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje

o.p.s., 2002)

Globálním cílem Programu rozvoje Plzeňského kraje je „růst kvality života obyvatel“.

Naplňování tohoto cíle se soustředí na rozvoj ekonomiky, rozvoj lidských zdrojů a na územní

aspekty rozvoje (sídla, doprava). Dále je zvláštní pozornost věnována stabilizaci a rozvoji

venkova a zlepšování životního prostředí. V tomto rámci je definováno 12 úžeji pojatých

priorit.

Koncepce ROP NUTS II Jihozápad odpovídá pojetí programů rozvoje obou krajů na úrovni

globální cílů. Rozdíly na nižší strategické úrovni mezi programy rozvoje krajů a ROP

vyplývají z principu komplementarity, neboť ROP se důsledně soustředí na regionální

aspekty rozvoje. Podstatnou část sociální oblasti, ekonomického rozvoje nebo životního

prostředí je účelné řešit na celostátní úrovni (TOP).

KKoommpplleexxnníí aannaallýýzzyy

Analytická část programů rozvoje obou krajů je již v současné době dosti zastaralá, neboť

orgány Jihočeského i Plzeňského kraje po svém vzniku zpracovaly nebo nechaly zpracovat

řadu analytických a koncepčních podkladů. V obou krajích vznikla potřeba komplexněji

pojatého dokumentu, který vyváženým způsobem shrne tyto dosavadní poznatky oborových

koncepcí.

Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje (RERA, a.s. & KP projekt, s.r.o., 2005)

Vzniklá analýza v maximální míře zohledňuje koncepční podklady, které již Jihočeský kraj

nechal v posledním období zpracovat, porovnává vývoj kraje oproti stavu zachycenému

ve starších dokumentech a snaží se o popis těchto posunů. Dále vychází z maxima

dostupných statistických dat a dalších relevantních podkladů, studií a koncepcí. Pokud je to

možné, jsou pro získání globálnějšího pohledu sebraná data porovnána s daty za ostatní

kraje, se situací v celé ČR a z části i se stavem v Evropské unii nebo v sousedních

regionech za státní hranicí.

Podklady Regionálního plánu (Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje o.p.s.,

2005)

189

V Plzeňském kraji byly v letech 2004 a 2005 zpracovány tzv. Podklady Regionálního plánu

za oblasti, které byly v té době již koncepčně rozpracovány. Celkem bylo takto zpracováno

9 témat.

Oba tyto dokumenty se staly základem pro zpracování především analytické části ROP

NUTS II Jihozápad.

OObboorroovvéé kkoonncceeppccee

Dále uvádíme stručný přehled oborových koncepčních a analytických dokumentů za oba

kraje, které byly použity pro doplnění hodnocení a analýz podle témat ROP NUTS II

Jihozápad.

Obyvatelstvo a osídlení

Generel osídlení Plzeňského kraje (Ateliér T-plan spol. s r.o., Regionální rozvojová

agentura Plzeňského kraje o.p.s., 2003)

Jedná se o koncepční dokument, který se systematicky věnuje vývoji, stavu a trendům

osídlení v celém Plzeňském kraji po roce 1990. Využit byl především v analytické části ROP

a při návrhu celkové strategie.

Analýza potenciálu lidských zdrojů pro strategické služby v Plzeňském kraji (Bartušek

Ondřej, 2005)

Cílem analýzy byla definice postavení Plzeňského kraje a jeho částí v oblasti lidských zdrojů

v rámci ČR a zhodnocení možností kraje v této oblasti. Za tímto účelem bylo provedeno

shrnutí a vyhodnocení poznatků o obyvatelstvu od počátku 90. let do současnosti

a vypracován nástin očekávaných trendů. Dokument byl využit při zpracování analytické

i strategické části ROP.

Vyjížďka a dojížďka za prací a do škol na území Plzeňského kraje (Regionální

rozvojová agentura Plzeňského kraje o.p.s., 2005)

Studie je zaměřena na průmět zjištěných skutečností o pohybu obyvatel kraje do zaměstnání

do širšího kontextu. Postupuje od hodnocení pracovních vztahů v regionu až k sídelní

struktuře Plzeňského kraje. Hodnocení sídelní struktury je kromě nových poznatků

o významu center a jejich vztazích založeno také na analýze dojížďky za vybranými

službami. Zpracovaná data bylo možno využít nejen v tématice osídlení, ale i v části

věnované ekonomickému rozvoji.

Šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Jihočeském kraji (Jihočeská

společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s., 2005)

Projekt Šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Jihočeském kraji v roce 2005 je

zaměřen na zjištění situace na trhu práce ve střednědobém horizontu s cílem vytipování

a zjištění konkrétních profesí a oborů, které budou trhem práce požadovány a které naopak

požadovány nebudou. Dílčí trendy a výstupy studie se staly součástí analytické části

v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP (kapitola 2.2.6).

190

Doprava

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihočeského kraje (UDIMO, spol. s r.o.,

2003)

Předmětem Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihočeského kraje jsou zejména

dopravní cesty a dopravní zařízení silniční, železniční, cyklistické, vodní a letecké dopravy.

V samostatných kapitolách je charakterizován cílový stav dopravní infrastruktury v rámci

návrhového období s časovým horizontem do roku 2030 a hlavní trendy vyplývající ze studie

prostupují analytickou i strategickou částí ROP.

Koncepce dopravy Plzeňského kraje – návrh (SUDOP Praha a.s., Ateliér T-plan spol.

s r.o., BOHEMIAPLAN s.r.o., IKP Consulting Engineers spol. s r.o., 2006)

Návrh koncepce řeší komplexně problematiku dopravy v Plzeňském kraji. V ROP byly kromě

hlavních analytických poznatků a hodnocení využity i některé informace o očekávaných

trendech. Předběžné závěry byly promítnuty i do strategické části ROP.

Technická infrastruktura

Územní energetická koncepce Jihočeského kraje (City Plan, spol. s r.o., 2003)

Koncepce navrhuje způsoby lepšího hospodaření s energiemi zejména pro velké budovy,

např. školy, nemocnice, obytné domy. Rovněž řeší využití nových možností dodávek tepla,

např. využíváním slunečních kolektorů, biomasy, bioplynu. V ROP byly využity především

informace o současném využití a možnostech obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Studie ochrany vod Plzeňského kraje (AQUATEST a.s., Praha, 2005)

Cílem studie bylo shromáždění a utřídění dostupných vodohospodářských informací, jejich

zhodnocení a předložení návrhů řešení při ochraně a využívání vod. Využito bylo především

hodnocení vodohospodářské infrastruktury a stavu vod.

Územní energetická koncepce Plzeňského kraje (Tebodin Czech Republic s.r.o., 2004)

Koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení

energetického hospodářství na úrovni kraje. Jako v případě energetické koncepce

Jihočeského kraje byly využity především informace o současném využití a možnostech

OZE.

Ekonomický rozvoj

Projekt A3/4/5 Brownfields (RERA, a.s., 2003)

Koncepce revitalizace nevyužívaných průmyslových objektů a areálů (tzv. brownfields)

ukazuje možné způsoby řešení revitalizace, včetně metodiky postupu při realizaci

a financování. Dílčí části studie byly využity především při tvorbě analytické části ROP.

Projekt A3/4/8 Vytvoření systému péče o investory v Jihočeském kraji – Aftercare

(RERA, a.s., 2003)

Dokument se zabývá následnou péčí o investory, která je nezbytným nástrojem pro uchování

a zejména pak do budoucna pro rozšíření investic na území Jihočeského kraje. Studie

objasňuje a sjednocuje poznatky o zahraničních a domácích investorech působících

na území Jihočeského kraje. Výsledky studie byly využity při koncipování analytické části

ROP.

191

Projekt A3/4/2 Koncepce podpory a marketingu Jihočeského kraje pro oblast přílivu a

udržení investic (RERA, a.s., 2003)

Koncepce je podpůrným prvkem pro rozhodování na celokrajské úrovni o způsobu

prezentace kraje jako celku např. na tuzemských i zahraničích veletrzích a výstavách. Cílem

je zvýšit efektivitu prezentačních a propagačních akcí krajského úřadu i jednotlivých obcí.

Studie byla využita především při koncipování analytické části ROP.

Analýza potenciálu aplikovaného výzkumu a vývoje v kontextu Plzeňského kraje

a České republiky (Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje o.p.s., 2005)

Studie promítá obecné poznatky o využití výsledků vědy a výzkumu v praxi do reálií

Plzeňského kraje. S využitím výsledků průzkumu formuluje také potřeby zvýšení kapacit

v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje. Studie byla využita v analytické části ROP.

Regionální inovační strategie - region Plzeň (BIC Plzeň, Regionální rozvojová agentura

Plzeňského kraje o.p.s., 2004)

Základní strategický dokument v oblasti inovací, výzkumu a vývoje definuje na základě

průzkumů a dalších analýz pilotní projekty v této oblasti. Rovněž byl získán přehled aktivit

nutných k posílení inovačního potenciálu Plzeňského kraje a základní rámec systému

podpory inovací. Dokument byl využit v analytické části ROP.

Cestovní ruch

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji (RERA, a.s. & kolektiv, 2002)

Hlavním tématem studie je vyhodnocení situace v sektoru cestovního ruchu v kraji včetně

zpracování profilu kraje, SWOT analýzy, návrhu cílů a opatření. Jedná se strategický

dokument sloužící k efektivnější koordinaci podpory dalšího rozvoje cestovního ruchu v kraji

s návazností na možnost podpory sektoru prostřednictvím státních fondů i fondů EU.

Výstupy studie se staly součástí analytické části ROP a podkladem pro definování vlastní

oblasti podpory v rámci prioritní osy 3.

Program rozvoje cestovního ruchu v plzeňském regionu (Institut rozvoje podnikání,

s.r.o., Enterprise plc a Respond & Co, s. r. o., 2002)

Cílem dokumentu je návrh kroků pro rozvoj cestovního ruchu v podmínkách Plzeňského

kraje. V analytické i návrhové části ROP byla využita především základní faktografie

a hodnocení stavu cestovního ruchu v kraji.

Občanská vybavenost

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji na

období 2006-2009 (Krajský úřad Jihočeského kraje, 2005)

Dokument obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a na základě předpokládaného

demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje stanoví

zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky,

především strukturu oborů vzdělávání, druhy, popřípadě typy škol a školských zařízení

a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji. Analýza stavu

a dílčí trendy byly využity především v analytické části ROP.

Strategie podpory práce s dětmi a mládeží v Jihočeském kraji na období 2005-2008

(Krajský úřad Jihočeského kraje, 2005)

192

Strategie podpory práce s dětmi a mládeží v Jihočeském kraji na čtyřleté období vychází ze

schválené „Koncepce státní politiky v oblasti dětí a mládeže do roku 2007“. Výstupy studie

byly promítnuty do analytické části ROP.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje (Odbor

školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje, 2006)

Dokument vyhodnocuje plnění úkolů vyplývající z Dlouhodobého záměru z roku 2003

a stanoví další koncepci vzdělávání s ohledem na specifické podmínky Plzeňského kraje.

Využito bylo především hodnocení stavu a perspektiv vzdělávání v kraji.


Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje (Sklenička Petr – LARECO,

2003)

Koncepce byla zdrojem informací o ochraně přírody a krajiny i o dalších souvisejících

problémech využívání krajiny.

Program snižování emisí znečišťujících látek v Plzeňském kraji (CITYPLAN spol. s r.o.

Praha, 2004)

Cílem dokumentu je návrh opatření ke zlepšení kvality ovzduší v kraji, zejména dosažením

imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek a dosažením krajských emisních stropů

do roku 2010. Souhrn poznatků byl využit v analytické části ROP.

Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje (ECO trend s.r.o., 2004)

Plán odpadového hospodářství je zpracován za účelem předcházení vzniku odpadů,

omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a nakládání s nimi podle zákona

o odpadech, zákona o obalech a dalších souvisejících předpisů, v souladu s principy

udržitelného rozvoje a za účelem plnění mezinárodních a vlastních závazků ČR a kraje.

Cílem tohoto dokumentu je vytvořit funkční systém hospodaření s odpady v kraji a zajistit

dynamický, vnitřně provázaný rozvoj celého systému odpadového hospodářství, určit směry

a cíle pro budoucí nakládání s odpady a stanovit zásady, opatření, postupy a nástroje k jejich

dosažení.

Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje (BOHEMIAPLAN s.r.o., 2004)

Cílem plánu bylo navrhnout optimální způsoby nakládání s odpady, vč. potřebných kapacit

zařízení pro nakládání s odpady. Dokument byl cenným zdrojem informací o odpadech

v kraji.

193

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 55 –– DDííllččíí SSWWOOTT aannaallýýzzyy RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd

Dílčí SWOT analýza - dostupnost

Silné stránky

Strategická a atraktivní poloha regionu na spojení východ-západ a sever-jih (2 multimodální koridory)


Dokončená dálnice D5 v Plzeňském kraji

Existence pilotních projektů integrovaných dopravních systémů

Potenciál regionálních letišť

Potenciál Vltavské vodní cesty

Slabé stránky

Nevyhovující dopravní napojení na nadřazenou silniční síť

Chybějící obchvaty sídel, vč. krajských měst, postupné zhoršování technického stavu dopravní infrastruktury



Růst dopravního zatížení silnic

Příležitosti

Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 v Jihočeském kraji s napojením do Horního Rakouska

Optimalizace sítě silnic II. a III. třídy

Rozvoj jiných druhů dopravy než silniční

Napojení rozvojových ploch na dopravní sítě

Zvýšení rychlosti a provozní spolehlivosti železnice Plzeň – České Budějovice

Zvyšování kvality veřejné dopravy integrací nabídky (budování integrovaných dopravních systémů)

Výstavba nebo rekonstrukce prvků zvyšujících bezpečnost v dopravě (obchvaty, mosty, mimoúrovňová křížení silnice a železnice apod.)

Ohrožení

Pomalá výstavba (resp. příprava) III. a IV. tranzitního železničního koridoru včetně prodloužení o úsek České Budějovice – státní hranice (- Linz)

Další zhoršení dostupnosti center z venkovského prostoru (práce, služby)

Nárůst silniční nákladní dopravy na paralelních silnicích (silnice II. třídy) v souvislosti se zavedením mýtného

Oslabení významu hromadné dopravy ve prospěch individuální

194

Dílčí SWOT analýza – územní a ekonomický rozvoj

Silné stránky



Pozitivní vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu

Srovnatelná telekomunikační a informační infrastruktura s ostatními regiony EU /počet připojení na internet apod./

Nízká míra nezaměstnanosti ve větší části území

Slabé stránky




Region s nejnižší hustotou osídlení v ČR

Nízká vybavenost nejmenších obcí technickou infrastrukturou

Pomalé tempo řešení pozemkových úprav a celkového vyřešení majetkoprávních vztahů ve vztahu k restitucím

Omezená disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu

Nedostatek připravených rozvojových ploch

Příležitosti

Vznik národní sítě Výzkumných center na úrovni regionů jako základu pro další rozvoj inovací v regionu včetně hmotné infrastruktury (vědeckotechnických parků a inovačních center)

Změna legislativy v oblasti zákonného rozpočtového určení daní a tím vyřešení kritické ekonomické situace menších obcí;

Potenciál využití možností integrovaného rozvoje na úrovni mikroregionů s cílem dělby funkcí a spolupráci na zajištění základních obslužných funkcí;

Přírůstek populace migrací

Využití zanedbaných objektů a ploch (brownfields)

Rozvoj zaměstnanosti ve službách

Podpora perspektivních ekonomických oborů /biotechnologie, mechatronika apod./

Investice do oborů s vysokou přidanou hodnotou

Rozvoj klastrových iniciativ

Využití obnovitelných zdrojů energie

Ohrožení

Nepříznivý vývoj věkové skladby obyvatel

Odchod významných zaměstnavatelů

Možná ztráta komparativních výhod nižších výrobních nákladů

Úpadek některých periferních oblastí

Úpadek částí měst v souvislosti se změnou funkce a potřeb

Odchod vzdělaných obyvatel mimo region

Zvýšené riziko povodní

195

Dílčí SWOT analýza – lidské zdroje a vzdělávání

Silné stránky





Slabé stránky



Zastaralé technické vybavení zdravotnických zařízení pro poskytování zdravotní péče

Strukturální problémy vzdělávacího systému základních a středních škol

Technická vybavenost škol neodpovídá moderním formám výuky

Nevyhovující struktura a kapacita služeb sociálních zařízení

Příležitosti

Optimalizace vzdělávací soustavy

Rozvoj nových forem výuky

Rozšíření nabídky oborů na vysokých školách

Rozvoj celoživotního vzdělávání

Rozvoj komunitního plánování na úrovni kraje a obcí a terénních sociálních služeb

Rozšíření funkcí kulturních institucí a knihoven

Ohrožení

Nedostatečná kapacita a struktura sociálních a zdravotních služeb

Další zhoršení technického stavu školské, sociální a zdravotní infrastruktury

Slabý institut rodiny

Úbytek studentů SOU a SOŠ v souvislosti s demografickými změnami

Zneužívání dávek sociální péče

Růst podílu obyvatel ohrožených sociální exkluzí

196

Dílčí SWOT analýza – cestovní ruch

Silné stránky



Potenciál pro vodní sporty a rekreaci u vodních ploch

Výhodná poloha regionu z pohledu zahraničního příjezdového cestovního ruchu

Vysoká kvalita životního prostředí regionu

Kvalitní značení pěších turistických tras

Slabé stránky




Nízká úroveň služeb cestovního ruchu

Nedostatečná prezentace investičních příležitostí v cestovním ruchu

Nízká úroveň odbornosti a kvalifikace pracovní síly v sektoru cestovního ruchu

Stav využití informačních a komunikačních technologií cestovního ruchu

Nedostatečná volnočasová infrastruktura

Příležitosti

Propojení atraktivit regionu do turisticky zajímavé nabídky v širším územním a přeshraničním kontextu

Posílení významu zimní sezony na celkovém rozvoji cestovního ruchu v regionu

Vyšší využívání informačních a komunikačních technologií cestovního ruchu

Prodloužení sezóny, eliminace sezónnosti

Budování turistické dopravní infrastruktury (cyklostezky, hipoturistika, infrastruktura pro vodácký sport)

Využití potenciálu rozvoje wellness odvětví pro rozvoj CR v regionu

Ohrožení

Nesoulad mezi zájmy ochrany přírody a rozvojovými záměry

Nedokončení klíčových legislativních norem pro rozvoj cestovního ruchu (standardizace, rozdělení kompetencí, zvýšení příjmu obcí z CR)

Omezená konkurenceschopnost služeb v cestovním ruchu při neřešení modernizace infrastruktury a zvyšování kvality lidských zdrojů

Nedostatek investičních prostředků pro údržbu a rekonstrukci atraktivit cestovního ruchu

Nedostatečná koordinace a řízení rozvoje CR na národní a regionální úrovni

Nedostatečná úroveň a podceňování marketingu regionu

Odložení vstupu ČR do jednotného Shengenského prostoru jako limit volného pohybu osob a tím i možného zvýšeného přílivu zahraničních návštěvníků

197

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 66 –– FFiinnaannččnníí ttaabbuullkkaa RROOPP NNUUTTSS IIII JJiihhoozzááppaadd –– iinnddiikkaattiivvnníí aallookkaaccee

pprroossttřřeeddkkůů EEUU ppooddllee oobbllaassttíí ppooddppoorryy

Číslo priority/ oblast

podpory

Název priority / oblast podpory

Přibližný podíl na alokaci

prioritních os

EU 2007

Přibližný podíl na celkové alokaci

1 Dostupnost center 45,14% 286 057 320 45,14 %

1.1. Modernizace regionální silniční sítě 77,80 % 222 542 084 35,12 %

1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1,26 % 3 597 896 0,57 %

1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy 7,25 % 20 742 585 3,27 %

1.4. Rozvoj regionálních letišť 0,20 % 570 482 0,09 %

1.5. Rozvoj místních komunikací 13,50 % 38 604 273 6,09 %

2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí 32,36 % 205 076 012 32,36 %

2.1. Integrované projekty rozvojových center 19,91 % 40 822 878 6,44 %

2.2. Rozvojové projekty spádových center 16,95 % 34 770 500 5,49 %

2.3. Revitalizace částí měst a obcí 10,17 % 20 862 300 3,29 %

2.4.

Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 17,78 % 36 453 897 5,75 %

2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 12,39 % 25 413 551 4,01 %

2.6. Rozvoj zdravotnické péče 22,80 % 46 752 886 7,38 %

3 Rozvoj cestovního ruchu 19,56 % 123 930 251 19,56 %

3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 69,05 % 85 572 571 13,50 %

3.2.

Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 26,98 % 33 433 865 5,28 %

3.3.

Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 3,97 % 4 923 815 0,78 %

4 Technická pomoc 2,93% 18 589 538 2,93 %

4.1. Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu 94,52 % 17 571 630 2,77 %

4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu 5,48 % 1 017 908 0,16 %

Celkem za ROP NUTS II Jihozápad vč. TP 100,00 % 633 653 121 100,00 %

Naformátováno ...

Odstraněno: 70,12

Odstraněno: 200 576 429

Odstraněno: 31,65

Naformátováno ...

Odstraněno: 93

Odstraněno: 5 514

Naformátováno ...

Odstraněno: 87

Naformátováno ...

Odstraněno: 71

Odstraněno: 22 059

Naformátováno ...

Odstraněno: 48

Naformátováno ...

Odstraněno: 6,75

Odstraněno: 19 302 137

Odstraněno: 3,05

Naformátováno ...

Odstraněno: 49

Naformátováno ...

Odstraněno: 20,03

Odstraněno: 41 082

Odstraněno: 8

Naformátováno ...

Odstraněno: 49

Naformátováno ...

Odstraněno: 67

Odstraněno: 492

Naformátováno ...

Odstraněno: 34

Naformátováno ...

Naformátováno ...

Odstraněno: 68,00

Odstraněno: 84 272

Naformátováno ...

Odstraněno: 30

Naformátováno ...

Odstraněno: 00

Odstraněno: 32 221

Odstraněno: 09

Naformátováno ...

Odstraněno: 6,00

Odstraněno: 7 435

Odstraněno: 32

Odstraněno: 1,17

Naformátováno ...

Naformátováno ...

Odstraněno: 92,37

Odstraněno: 171

Naformátováno ...

Odstraněno: 71

Naformátováno ...

Odstraněno: 7,63

Odstraněno: 417

Naformátováno ...

Naformátováno ...

198

PPŘŘÍÍLLOOHHAA ČČ.. 77 –– SSttaannoovviisskkoo MMiinniisstteerrssttvvaa žžiivvoottnnííhhoo pprroossttřřeeddíí aa ppllnněěnníí

ppoožžaaddaavvkkůů ssmměěrrnniiccee EESS

V Praze dne 7. 12. 2006

Č.j.: 85589/ENV/06

STANOVISKO

Ministerstva životního prostředí

podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,

ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

k návrhu koncepce

„Regionální operační program NUTS II Jihozápad

na období 2007 - 2013“

verze říjen 2006

Předkladatel koncepce: Plzeňský kraj

Zpracovatel vyhodnocení: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., EIA SERVIS s.r.o. oprávněná osoba podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

vlivů na životní prostředí, v platném znění, osvědčení odborné

způsobilosti č. j.: 2721/4692/OEP/92/93

RNDr. Petr Blahník, samostatný konzultant autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny na základě rozhodnutí Ministerstva

životního prostředí ze dne 30.11.2004 pod č.j. 630/3243/04

Mgr. Jan Karel, ATEM s.r.o. oprávněná osoba podle vyhlášky MZdr. č. 353/2004 Sb.

osvědčení č. 6/2005, čj. HEM-300-15.4.05/13326

Mgr. Pavla Dušková, EIA SERVIS s.r.o.

Ing. Alexandra Čurnová, EIA SERVIS s.r.o.

Mgr. Alexandra Přibylová, EIA SERVIS s.r.o.

Mgr. Radomír Mužík, EIA SERVIS s.r.o.

199

Průběh posuzování:

Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 13. února 2006. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 21. února 2006 zveřejněním informace o oznámení koncepce na úřední desce Plzeňského kraje a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Informace o oznámení byla rovněž zveřejněna na úředních deskách dotčených obcí s rozšířenou působností a v Informačním systému SEA. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 21. března 2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení.

V úvodní fázi procesu SEA Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad na období 2007-2013 (dále jen „ROP NUTS II JZ“) byla uspořádána dvě veřejná vstupní jednání. První se konalo dne 27. února 2006 v 15 hodin v zasedací místnosti Plzeňského kraje v Plzni, druhé se konalo dne 1. března 2006 v 17 hodin v zasedací místnosti Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.

Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne 26. října 2006 a po kontrole náležitostí byl dne 31. října 2006 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání ROP NUTS II JZ včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne 27. listopadu 2006 od 14 hodin na Krajském úřadě v Českých Budějovicích. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne 4. prosince 2006.

Stručný popis koncepce:

ROP NUTS II JZ představuje dokument strategického a programového charakteru, který bude realizován pro Cíl Konvergence dle nařízení Evropských společenství o Evropském fondu regionálního rozvoje. Stanovuje priority pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007-2013 pro uvedený region soudržnosti NUTS II Jihozápad tvořený Jihočeským a Plzeňským krajem. Na základě strategie pro dosažení globálního cíle a s ohledem na princip komplementarity s ostatními operačními programy a Programem rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 byly definovány následující specifické cíle a jim odpovídající prioritní osy ROP NUTS II JZ:

1. Zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu – Prioritní osa 1: Dostupnost center.

2. Stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídleních funkcí měst a obcí – Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí.

3. Zlepšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu – Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu.

4. Zajistit efektivní čerpání prostředků ROP a podpořit absorpční schopnost regionu – Prioritní osa 4: Technická pomoc.

Stručný popis vyhodnocení:

Vyhodnocení vlivů koncepce ROP NUTS II JZ na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č 100/2001 Sb., a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Posuzování bylo prováděno kombinací přístupu „ex ante“ (souběžně se zpracováním ROP NUTS II JZ) a „ex post“ (po zpracování ROP NUTS II JZ). K posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu prioritních os a aktivit ROP NUTS II JZ na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí.

200

Součástí posouzení ROP NUTS II JZ bylo hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Závěry vyhodnocení:

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného vyhodnocení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

SOUHLASNÉ STANOVISKO

k návrhu koncepce

„Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007 - 2013“

verze říjen 2006

za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A).

Realizace koncepce "Regionální operační program NUTS II Jihozápad na

období 2007 - 2013" nebude mít významný negativní vliv na evropsky

významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek

stanoviska (část B).

A. Podmínky souhlasného stanoviska:

1. Zapracovat do ROP NUTS II JZ úpravy indikátorů uvedené v kapitole SEA hodnocení 6.1.2. Hodnocení priorit a oblastí podpory.

2. Zapracovat do systému výběru podporovaných projektů environmentální kritéria. Návrh

environmentálních kritérií je uveden v kapitole SEA hodnocení 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.

201

3. Při realizaci vybraných projektů uplatnit odpovídající opatření pro předcházení, snížení

nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Návrh opatření je uveden v kapitole SEA hodnocení 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.

4. Sledovat vývoj kvality životního prostředí na území NUTS II JZ dle odpovídajících

indikátorů. Návrh indikátorů je uveden v kapitole SEA hodnocení 9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.

5. Text ROP NUTS II JZ upravit dle připomínek odboru ochrany ovzduší MŽP. 6. Při přípravě jednotlivých projektů je třeba respektovat zvláště chráněná území,

jejich ochranné podmínky a plány péče o ně. Při plánování konkrétních projektů je také třeba respektovat lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále je nezbytné do výběru konkrétních projektů zapojit příslušné orgány ochrany přírody a krajiny.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura

2000:

1. Konkrétní projekty, realizované v rámci ROP NUTS II JZ, musí respektovat ochranu lokalit a integritu soustavy Natura 2000 a nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu předmětu ochrany těchto území.

Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru

posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

202

Shrnutí - plnění požadavků směrnice evropského parlamentu a rady č. 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí

Požadavek směrnice Plnění

Článek 4 - Obecné povinnosti 1. Posuzování životního prostředí uvedené v článku 3 je třeba provést během přípravy plánu nebo programu a před jeho přijetím nebo předáním do legislativního procesu.

Posouzení bylo provedeno během přípravy ROP NUTS II Jihozápad – posouzena byla verze připravovaná ke schválení vládou ČR.

Článek 5 - Zpráva o životním prostředí 1. Vyžaduje-li se podle čl. 3 odst. 1 posuzování životního prostředí, vypracuje se zpráva o životním prostředí, ve které budou určeny, popsány a zhodnoceny pravděpodobně významné vlivy na životní prostředí vyplývající z provádění plánu nebo programu a rozumné alternativy zvažující cíle a zeměpisný rozsah plánu nebo programu. Údaje, které je třeba za tímto účelem poskytnout, jsou uvedeny v příloze I. - Informace uvedené v čl. 5 odst. 1 – stanovuje informace, které mají být poskytnuty podle čl. 5 odst. 1 a podle čl. 5 odst. 2 a 3.

ROP NUTS II Jihozápad byl posouzen podle zákona č. 100/2001 Sb., který implementuje požadavky směrnice do legislativy ČR Dle směrnice bylo zpracováno SEA hodnocení včetně všech náležitostí (např. netechnického shrnutí)

Článek 6 – Konzultace 1. Návrh plánu nebo programu a zpráva o životním prostředí vypracované v souladu s článkem 5 musí být zpřístupněny orgánům uvedeným v odstavci 3 tohoto článku a veřejnosti. 2. Orgány uvedené v odstavci 3 a veřejnost uvedená v odstavci 4 musejí dostat včasnou a účinnou příležitost , aby se v přiměřené lhůtě k návrhu plánu nebo programu a připojené zprávě o životním prostředí mohli vyjádřit, a to před přijetím plánu nebo programu nebo jeho předáním do legislativního procesu.

Návrh koncepce ROP NUTS II Jihozápad včetně posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví byl zaslán příslušným orgánům státní správy a samosprávám k vyvěšení na úředních deskách a sdělen veřejnosti na úřední desce úřadu. Podrobnosti o průběhu posuzování jsou uvedeny v kapitole Průběh posuzování. Zpřístupnění veřejnosti bylo plně v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí.

Článek 8 - Rozhodování Zpráva o životním prostředí vypracovaná podle článku 5, vyjádření podle článku 6 a výsledky přeshraničních konzultací zahájených podle článku 7, musí být vzaty v úvahu během přípravy plánu nebo programu a před jeho přijetím nebo předložením do legislativního procesu.

Zpráva z hodnocení SEA ROP NUT II Jihozápad a Stanovisko MŽP byly vzaty v úvahu při formulaci konečného znění ROP NUTS II Jihozápad.

Článek 9 - Informace o rozhodnutí 1. Členské státy zajistí, aby v případě přijetí plánu nebo programu byly informovány orgány uvedené v čl. 6 odst. 3, veřejnost a kterýkoliv z členských států, s nímž proběhly konzultace podle článku 7, a aby jim byly zpřístupněny následující údaje: a) plán nebo program v podobě, v jaké byl přijat, b) prohlášení shrnující, jak byly aspekty životního prostředí včleněny do plánu nebo programu a jak byla zpráva o životním prostředí, připravená podle článku 5, vyjádření podle článku 6 a výsledky konzultací vyvolaných podle článku 7 vzaty v úvahu v souladu se článkem 8 a důvody pro volbu plánu nebo programu tak, jak byl přijat, ve světle dalších rozumných alternativ, jež byly pojednávány a

Na stránkách Plzeňského i Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na ROP NUTS II Jihozápad, kde jsou zveřejněny průběžné a finální verze ROP a navazující dokumentace a veřejnost je informována o průběhu zpracování ROP. Průběh celého posouzení programu je přístupný v Informačním systému SEA a zásadní dokumenty jsou též uvedeny na stránkách ROP NUTS II Jihozápad. V rámci realizace ROP NUTS II Jihozápad bude respektováno stanovisko Ministerstva životního prostředí. Vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je obsaženo v dokumentaci

203

Požadavek směrnice Plnění

c) opatření, o nichž bylo rozhodnuto v souvislosti s monitoringem podle článku 10.

SEA a dále bylo vypořádání připomínek k ROP NUTS II Jihozápad zveřejněno v souladu s podmínkou MŽP na internetových stránkách. V souladu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí budou při formulaci výběrových kritérií zohledněna navržená kritéria pro výběr projektů. V programovém dokumentu ROP NUTS II Jihozápad a následně i v Prováděcím dokumentu jsou navrženy indikátory pro monitoring a evaluaci, které zahrnují i relevantní indikátory navržené v rámci SEA.

Článek 10 – Monitoring Členské státy musí monitorovat významné vlivy na životní prostředí způsobené prováděním programů a plánů, aby především včas určily nepředpokládané nepříznivé vlivy a aby byly schopny podniknout patřičné nápravné kroky.

Způsob monitorování významných vlivů na životní prostředí, souvisejících s realizací ROP NUTS II Jihozápad bude upřesněn v navazující dokumentaci.

204

Regionální operaní program NUTS II Jihozápad · Regionální operační program NUTS II Jihozápad (dále ROP NUTS II Jihozápad) je jedním z regionálních operačních programů,

Documents