Jan 16, 2016
Evropa po 1848 návrat k absolutismu• V Rakousku absolutismus (tzv. Bachův) • 1849 – 1859 ztělesňovali:• ministr vnitra - Alexander Bach (1813-
1893)
• císař František Josef I.(1830- 1916)• Neexistoval parlament ani ústava, vláda byla jmenována
vladařem a byla mu zodpovědná /umrtven politický a společenský život /zákaz spolčování/ vzrostl vliv církve /cenzura/ tvrdý policejní útlak
• Tři opory režimu:• armáda + policie • byrokratický aparát• katolická církev
• Dobová anekdota -• Rakousko má 4 druhy vojska: • stojící (vojáci)• sedící (úředníci)• klečící (kněží)• plazící se (udavači)
• Na rozdíl od Metternichova absolutismu 1815 - 48 došlo k liberalizaci ekonomiky, kapitalistické podnikatelské svobodě
Franz Josef I.• 1830 – 1916• Nastoupil na trůn v
revoluční situaci - 2. 12. 1848 po odstoupení slaboduchého bezdětného strýce Ferdinanda V. (Čechy přezdíván Dobrotivý, Vídeňáky Trottel)
• Vládl 68 let• Přesvědčený absolutista,
přesvědčený o svém poslání monarchy
• Konzervativní, nejen v politickém smyslu - nesnášel zavádění technických novinek, ačkoli za jeho života vynalezeno auto, telefon, výtah, metro, elektřina
• Při sčítání lidu se zapsal jako „samostatný úředník“ – osobně vyřizoval úřední agendu, přečetl si a podepsal každou listinu
• Skromný životní styl - vstával časně ráno, skromná strava, oblékal se do uniforem (ačkoli nevyhrál jedinou válku)
• Osobní životní tragédie: bratr Maxmilián zastřelen jako mexický císař 1867, syn a následník trůnu Rudolf se i s milenkou zastřelil 1889, jeho manželka císařovna Alžběta zavražděna protihabsburským fanatikem
Karel Havlíček Borovský • Většina českých radikálů se nechala zastrašit,
někteří emigrovali, mnozí se stáhli do ústraní, někteří se dali koupit
• Jen málokteří se nezalekli• Havlíček - politik a novinář• Liberální, národní, proticírkevní stanoviska• Jeho Národní noviny ovlivňovaly silně veřejné
mínění• Aktivní účast v revoluci 1848/49 a na Slovanském
sjezdu• Za Bachova absolutismu se nenechal umlčet• Po zákazu Národních novin odešel do Kutné Hory
a pokračoval v novinářské činnosti
• Protože překvapivě vyhrál dva procesy se státní mocí, byl tajně zatčen a internován v tyrolském Brixenu.
• Zde žil s manželkou a dcerou tři roky a stvořil literární díla Tyrolské elegie, Křest sv. Vladimíra a Král Lávra. Krátce po návratu do Prahy 1856 zemřel na TBC.
• Při jeho pohřbu se nikdo neodvážil mít projev, pouze Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu (symbol mučednictví)
• 1859 - Rakousko prohrálo bitvy v severní Itálii
• (u Magenty a Solferina) a ztratilo Lombardsko• Císař se navždy vyléčil z pokusů sám velet svým vojskům, ale
až do smrti se oblékal do uniforem. Od tohoto debaklu se snažil vyhnout válkám.
• Císař pochopil, že je třeba změna• Obětoval Bacha, vzdal se absolutní formy
vlády• Vzniká parlament, který se nazývá Říšská
rada• (Oficiálně se nikdy slovo parlament nepoužije)
• ústava (= obnovení politického života)• Rakousko se přeměňuje ve „vlažnou“
konstituční monarchii
Nejvýznamnější čeští politici 2. pol. 19. st.:
• František Palacký • František Ladislav Rieger • Julius a Eduard Grégrovi
„rakousko-uherské vyrovnání“dualismus
• 1866 prusko- rakouská válka o nadvládu nad střední Evropou a o vedoucí úlohu v německém sjednocovacím procesu
• Rakousko prohrálo krize - využili Uhři a vymohli si na Rakousku samostatnost
• Češi zůstali loajální a setrvali na pozicích austroslavismu = nedostali samostatnost
• Monarchie rozdělena na Předlitavsko a Zalitavsko (říčka Litava tvořila hranici) čili Rakousko-Uhersko 1867
• Společný panovník, armáda, zahraniční politika, částečně finance
• Nevyřešeny národnostní otázky - z 11 národů byly jen dva suverénní - v Předlitavsku Němci (1/3 obyvatelstva)
• V Zalitavsku Maďaři (1/2 obyvatelstva)• Přijata tzv. Prosincová ústava 1867-
zaváděla rovnost všech občanů před zákonem a občanská práva a svobody, další krok k liberalizaci Rakouska
Státoprávní bojcíl: - obnovení českého státu v rámci
federativně uspořádaného Rakouska• Na protest nezasedali čeští poslanci v
letech 1863 - 1879 v Říšské radě = politika „pasivní opozice“
• Zatímco Maďaři svůj státoprávní boj vyhráli, Češi česko-rakouského vyrovnání nedosáhli pro odpor Němců a Maďarů
• Čeští poslanci setrvali na protest v pasivním odporu (nedocházeli ani na zasedání Říšské rady ani českého sněmu)
• Palacký přiznal, že jeho idea austroslavismu selhala = konec představ o spravedlivé federaci
• Dualismus vyvolal v české společnosti nespokojenost
• Čeští poslanci opustili zemský sněm, demonstrace v Praze, „tábory lidu“, odmítání platit daně
• Položení základního kamene Národního divadla r. 1868 = politická demonstrace
• V Praze vyhlášen výjimečný stav
• Tento neúspěch přispěl k rozkolu mezi českými politiky
• Vznikají dvě strany s rozdíly v politickém programu. 1874
• Staročeši – „Národní strana“ (F. Palacký, Frant. Lad. Rieger)
• Mladočeši – „Národní strana svobodomyslná“ (Karel Sladkovský, bratři Grégrové)
• 1874 je též založena první dělnická strana: sociálně demokratická strana - prozatím bez poslanců
• 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana v Rakousku (Praha-Břevnov, hospoda „U Kaštanu“, zpočátku ilegální)
„Drobečková politika“• 1879 se čeští poslanci vrátili do
Říšské rady - vzdali státoprávní boj (přesto státoprávní ohrazení = nevzdávají se historických státních práv) a soustředili se ne na rozbití Rakouska, ale cílem je dosáhnout jazykových, kulturních a správních ústupků pro český národ
• Největší úspěch: rozdělení pražské univerzity na německou a českou 1882 (na české jmenován profesorem T. G. Masaryk) - zde se rozhořelo druhé kolo boje o pravost Rukopisů
Devadesátá léta• Nástup dělníků do politického života (sociálně
demokratická strana)• Velká účast na demonstraci 1. května 1890• 1893 - 1. celorakouský odborový sjezd• 1893 - vlna demonstrací za rozšíření volebního práva,
doprovázená provokacemi radikální mládeže• 1897 vstoupili čeští sociálně demokratičtí poslanci do
říšské rady a vydali „protistátoprávní“ prohlášení• Postupně vzniká velké množství politických stran
(vznikají, zanikají, slučují se, přejmenovávají se, atd. = zmatek)
• 1905 – mohutné demonstrace za všeobecné volební právo (převážně dělníci). 28. 11. generální stávka
• 1907 zavedeno všeobecné, rovné, tajné a přímé hlasovací právo pro muže od 24 let
Proces s Omladinou (omladina = mládež)
• Mladí dělníci a studenti - radikálnější politické názory než starší generace
• 1893 – vlna demonstrací za rozšíření volebního práva - často končily násilnými střety s policií, mladí radikálové - protirakouské provokace: strhávání státních znaků, vytlučení oken budovy místodržitelství, letáky, umístění oprátky na sochu císaře Františka I., zpěv zakázaných písní, ...) - napětí – nad Prahou vyhlášen výjimečný stav
• Policie hledala iniciátory a vymyslela neexistující tajný spolek a protistátní spiknutí
• Vykonstruovaný proces (leden 1894), ve kterém měl být korunním svědkem rukavičkářský učeň Rudolf Mrva, který oznámil na policii existenci tajného spolku Omladina a udal údajné vůdce.
• Mrva zavražděn r. 1893 svými druhy• V procesu souzeno 79 osob (mezi nimi
např. Alois Rašín, budoucí první československý ministr financí)
• vyneseny exemplární tresty