PUŠTÍK OBECNÝ (STRIX ALUCO...PUŠTÍK OBECNÝ (STRIX ALUCO) Nejen v hlubokých lesích vás může za šera vystrašit tajuplné soví zahoukání. Táhlé, na konci klesající

34 / 98 LESNICKÁ PRÁCE 2 � 2011

Puštík obecný patří spolu s kalousem uša-tým (Asio otus) k našim nejběžnějším sováma svým výskytem pokrývá celou Evropu dopoloviny Skandinávie na severu. Jeho život-ním prostředím jsou převážně listnatéa smíšené lesy, ale osidluje i lesy jehličnaté.Protože není závislý na určitém druhu potravyani na prostředí, dokázal se velmi dobře při-způsobit podmínkám ovlivněným lidskou čin-ností – bez problémů kolonizuje lidská sídla,žije v rozsáhlých parcích, na hřbitovech čiv alejích starých stromů (Hudec 2006). Jehopopulace v ČR je stabilní s odhadem početnos-ti 10–18 tis. párů.

Popis

Puštík obecný je středně velká zavalitá sovas velkou hlavou, tmavýma očima a nepřílišdlouhým ocasem. Základní barva opeření jeznačně variabilní, od šedé přes hnědou až počervenohnědou. Svrchu bývá tmavší s tma-vými a světlými skvrnami, naspodu světlejšís tmavým podélným skvrněním. Kolem očí má„závoj“. Čerstvě vyvedená mláďata v pracho-vém šatě jsou podobná mláďatům kalouse.Rozeznají se od nich podle tmavých očí(kalous má oranžové) a zaobleného temene u kalousů jsou hrbolky v místech budoucích„oušek“ (Hudec, Šťastný a kol., 2005).

Způsob života

Puštík obecný vede noční způsob života.Přes den odpočívá na větvích blízko kmenestromu a za potravou vylétá až po setmění, kdyse také ozývá. Zmíněný samčí teritoriální hlasdoplňuje samice často v blízkosti hnízdas mláďaty svým pronikavým kivit. Hlas mlá-ďat, kterým se snadno prozradí a kterým sevytrvale ozývají několik týdnů, připomínásípavé „k-sít“.

Jedná se o stálého ptáka, který v jednouzabraném teritoriu setrvává po celý život. Zdá

se, že i jednou vytvořené páry jsou trvalé.Mladí ptáci se rozletují obvykle jen v okruhu30 km od hnízda. Tok začíná koncem zimy –většinou v polovině února – a krom hlasů jedoprovázen klapáním zobáku a tichým tleská-ním křídel. Hnízdo bývá nejčastěji v dutináchstarých stromů nedaleko okraje lesa, ale vyu-žívány bývají i stará hnízda dravců, budky,půdy domů, výklenky staveb, a někdy je hníz-do i na zemi či v opuštěné noře. V průběhubřezna se v hnízdě objevuje průměrně 2–5vajec. Samice je snáší ve dvou- až třídenníchintervalech a sedí na nich od snesení prvního.Mláďata se líhnou postupně po 28–30 dnechsezení. Prvních asi 10 dní po vylíhnutí mláďats nimi samice zůstává na hnízdě. V této době jevelice agresivní a nebojí se napadnout každéhovetřelce – třeba i člověka. Později přinášejí nahnízdo potravu oba rodiče. Péče o mladé trvá

27–35 dní. Ta jsou vzletná až ve stáří kolem 50 dnů (Hudec K., Šťastný K. a kol., 2005).Puštíci obecní hnízdí jen jednou ročně.

��

PUŠTÍK OBECNÝ (STRIX ALUCO)

Nejen v hlubokých lesích vás může za šera vystrašit tajuplné soví zahoukání. Táhlé, na konci klesající „hů huhuhuhů“ se dá zaslechnout i ve větších parcích, a třeba i na zastávce tramvaje uprostřed setmělých městských ulic, jak mi potvrdil jeden můj kolega. Zmíněný melancholický a na konci jakoby zadrhávající hlas patří samci puštíka obecného (Strix aluco) a můžete se s ním setkat po celýrok, zvláště pak na jaře, kdy jím vyznačuje svoje teritorium.

Robert Doležal

ptáci našich lesů

Puštík obecný. Foto: Robert Doležal

Budka pro puštíka. Foto: Libor Dvořák

Puštík obecný. Foto: Robert Doležal

unor 34-35:ps 28.1.2011 8:47 Stránka 34

LESNICKÁ PRÁCE 2 � 2011 99 / 35

Význam a ochrana

Jak už bylo řečeno, potravní nároky puštíkaobecného nejsou vyhraněné – patří sem savci,ptáci, plazi, obojživelníci i ryby. Drobní hlo-davci zastoupení hrabošem polním (Microtusarvalis), myšicemi (Apodemus sp.), rejsky(Sorex sp.) a norníkem rudým (Clethrionomysglareolus) tvoří za určitých podmínek (zejmé-na v letech jejich gradace) v určitých oblastechpodstatnou část jejich jídelníčku, a proto jetento druh hodnocen jako jednoznačně užiteč-ný pro naše hospodářství s tím, že si zasluhujeochranu. Jeho podpora coby predátora v rámcibiologické ochrany lesních a zemědělskýchkultur by měla být samozřejmá.

Základní možností ochrany je aktivní pod-pora jeho hnízdění vyvěšováním budek (sovní-ků) s půdorysem 30x40 cm, výškou 45–60 cma průměrem vletového otvoru 10–14 cm.Budky mohou být i plastové – jsou lehčí a majídelší životnost. V tomto případě by měly mítobjem 40–60 l s vletovým otvorem o rozmě-rech 15x15 cm vyříznutým v horní třetiněnádoby. Spodní hrana vletového otvoru byměla být opatřena pryžovou hadicí, dno budkyodtokovými otvory a ve stěnách by měly být

dvě řady otvorů o průměru 0,5 cm k zajištěníodvětrávání hnízdní dutiny (Folk, 1986). Místavhodná k vyvěšení budek je dobré si vytipovat

už začátkem roku podle toho, kde se puštíciozývají, nebo později během roku podle vhod-nosti biotopu. Budky se vyvěšují na podzimv průběhu října a listopadu nejlépe na staréstromy nedaleko okraje lesa do výšky 5–10 m.Dobré je, aby se v blízkosti nacházela pole,louky nebo pastviny, tedy lokality vhodnék lovu.

I v případě puštíka obecného platí to, žepokud chceme cíleně v určité oblasti zvýšitpomocí sov či dravců predační tlak na drobnéhlodavce, musíme přistoupit k hnízdní podpo-ře na co největším území. Snížíme tak nebez-pečí, že lovící jedinci rychle opustí zájmovýprostor, pokud se objeví nadbytek kořistiv širším okolí (Dusík, 2010). Stejně tak přinedostatku potravy zůstanou ptáci v zájmovéoblasti, byť větší část párů nezahnízdí, nebovyvede jen nízké počty mláďat.

Seznam použité literatury je k dispoziciu autora.

Autor: Ing. Robert Doležal

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů,

pobočka Brno

E-mail: [email protected]

��ptáci našich lesů

Puštík obecný. Foto: Robert Doležal

Mladý puštík obecný. Foto: Petr Műckstein

unor 34-35:ps 28.1.2011 8:47 Stránka 35