Působnost OOVZ ve složkách životního prostředí

Působnost OOVZ ve složkách životního prostředí

1. Obecné otázky zdraví

Obecné otázky zdraví

Zdraví je výsledkem působení biologických a společenských činitelů, z nichž mnohé lze příznivě ovlivnit.

Úroveň zdraví – odraz společnosti – ekonomiky, humanity a politická vyspělost.

Historický vývoj v ČR

po 1. světové válce pokles úmrtnosti 2. svět. válka zvýšení úmrtnosti – hl. muži po 2. svět. válce pokles úmrtnosti (pokud stejný stav – ČR by se srovnávala s vyspělými západoevrop. státy)

60. léta zvýšení úmrtnosti a stagnace

90. léta pozitivní změna

Úmrtnost není měřítkem zdravotního stavu – orientační bod

Zdraví určeno

individuálními vlastnostmi člověka (vrozená dispozice ke zdraví, k nemoci, způsob chování- předcházení chorobám)

Zdraví určeno

společenské činitelé (úroveň lékařské péče a prevence, očkování, nemoce z povolání, úrazy, informace o zdravé výživě, propagace sportu, možnosti rekreace – ozdravné pobyty)

Zdraví určeno

životní prostředí (podnebí, záření, znečištění, přírodní katastrofy)

Zdraví určeno

Optimum: rovnováha všech složek

Investice státu do zdraví - značné

Zdraví jednotlivce je hodnoceno na základě vyšetření s cílem odhalení nemoci

Zdraví je dále i dobrá tělesná a duševní zdatnost

Hodnotící ukazatelé: úmrtnost, nemocnost, cílené šetření určité speciální stránky zdraví na reprezentativním souboru lidí

Nemoci oběhové soustavy

Nebezpečí: ischemická choroba srdeční a cévní onemocnění mozku Riziko: kouření, vysoký TK, diabetes, cholesterol, obezita, stava s vysokým obsahem živ. tuků, absence pohybu

Neovlivnitelné faktory: genetická zátěž, věk, pohlaví

Psychosociální faktory: stres

Od 60-80. let vzestup, nyní mírný pokles

Zhoubné nádory

Za posledních 15 let vzestup v ČR

Vzestup nádorů konečníku a tlustého střeva

Nemocnost na dýchací choroby

Nejčastější v ČR (hl. u mladé populace)

Důsledek-znečištěné ovzduší

Vzrůst během zimních měsíců

Lékaři opomíjejí hlásit

Nemocnost na infekční choroby

Snížení výskytu infekčních chorob- očkování

Nemocnost na infekční choroby Úspěchy

Poliomyelitida (přenosná dětská obrna)

Záškrt

Dávivý kašel

Spalničky

Zarděnky

Vzteklina

Parotitida (příušnice)

Tetanus

TBC

Virová hepatitida B

Virová hepatitida A

Memingokové infekce

Nemocnost na infekční choroby

Nové inf. nemoci: HIV, syfilis, kapavka, salmonelózy, klíšťová encefalitida, Lymská borelióza.

Nemocnost na poranění a otravy

Přehled: statistika hospitalizovaných osob Hospitalizace: nitrolební poranění, zlomeniny končetin, syndrom týrání, dopravní nehody Muži 3x častější úrazy, hlavně mladí lidé

Nemocnost na choroby z povolání

kvalita pracovního prostředí dozorová činnost OOVZ postoj zaměstnavatele

Nemocnost na choroby z povolání

Účinky vibrací – horníci (jednostranné a dlouhodobé přetěžování kloubů, kostí, svalů a úponů)Kožní Hepatitida B Svrab, salmonelózy, záněty spojivek TBC, plané neštovice

Nemocnost na choroby z povolání

Nemoci přenosné ze zvířat a rostlin - trichofycie, fotodermatózy, ornitózy, tularémie Tropické inf. choroby - malárie, amoebióza Alergie - astma, farmářské plíce

Nemocnost na choroby z povolání

Chemické látky Důsledky těžby uranu a úpraven uranových rud Azbestóza

Nemocnost na psychické choroby

Nárůst duševních poruch Schizofrenie, alkoholismus,

narkomanie, toxikománie, gemblerství

2. Životní prostředí a zdraví

20% vliv na zdraví : Pitná voda, Pitná voda, Hluk Pitná voda - infekce z koupání, alergizace Hluk - nejhlučnější lokality 76 dB ve dne a 69 v noci, tiché lokality 46 ve dne 36 v noci

. Životní prostředí a zdraví

Ovzduší - imise, vnitřní prostředí bytu formaldehyd, NO2, prachové částice, bakterie, plísně

- závislost na ročním období a místě odběru (zima-kuchyň)

Monitor. znečištění prostř. a exp. člověka, bioindikátory a biomarkery

Míra znečištění ŽP kvalita a kvantita obtížně stanovována využití biologických prostředků pro monitoring

Biomarkery

zahrnují všechny měřitelné odpovědi a interakce mezi biologickým systémem a faktorem prostředí. Slouží jako základ pro odhad míry expozice k chemickým látkám. látky a jejich metabolity nebo produkty interakce xenobiotika a cílových buněk (makromolekul),detekovatelné v některém kompartmentu organizmu

Biomarkery

zahrnují měřitelné diochemické, fyziologické nebo jiné změny v organismu mohou být použity k potvrzení preklinického poškození nebo nepříznivých zdravotních účinků po zevní expozici a absorpci xenobiotika

Biomarkery

používají se ke stanovení nebezpečnosti látky pro určení dávkové závislosti při stanovení rizika expozice při hodnocení nutno brát v úvahu genetickou diferenciaci a enzymatickou výbavu lidské populace.