Právo sociálního zabezpečení LS 2013 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Advokátní kancelář se zaměřením na české a německé právo Tel. +420/ 777 57 40 16 [email protected]http://www.akilda.cz/ http://www.advokatni sluzby.com/ Ilona Kostadinovová, [email protected]1
61
Embed
Právo sociálního zabezpečení LS 2012files.akilda.cz/200001092-ab290ac26a/2013SocialniZabezp...2013/01/16 · Doporučená literatura: Základní: Tröster, P. a kol. Právo sociálního
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Právo sociálního
zabezpečení
LS 2013 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát
Advokátní kancelář se zaměřením na české a německé právo
Doporučená literatura: Základní: Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení, C. H. Beck, Praha 2010, též
aktuální pozdější vydání
Chvátalová I. a kol. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2012
Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2009, ISBN 978-80-7380-109-0
Klíma, K. a kol.: Státověda, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, ISBN80-86898-98-9, 17. část Sociální funkce státu ( hospodářská a sociální práva)
Monografie ANAG
ÚZ Sbírky právních předpisů, http://www.sagit.cz/
Materiály – aktuální výuka v letním semestru, podklady na semináře PZ,
přednášky PZ a podklady k předmětu Právo sociálního zabezpečení vyučovaném na VŠKV, http://www.akilda.cz/
Rozšiřující: Tomeš/Koldinská Sociální právo Evropské unie, C. H. Beck, Praha 2003
Tomeš/Koldinská/Pikorová/Švec Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, C. H. Beck, Praha 2007, ev. novější vydání
Soubor právních předpisů, které upravují hmotné zabezpečení a služby, jež stát zabezpečuje, reguluje nebo poskytuje oprávněným občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými a jejichž nezadatelná sociální práva zaručená ústavou a listinou základních a sociálních práv svobod jsou ohrožena.
Sociální událost = objektivní právní skutečnost směřující ke vzniku, změně nebo zániku právních vztahů
Prameny práva sociálního zab. Pojem pramen práva – zdroj pravidel chování směřující k neurčitému
okruhu subjektů Právní předpisy ve formálním slova smyslu Působnost práva sociálního zabezpečení – rozsah použití právních
předpisů ve sféře jejich aplikace a realizace z hlediska okruhu právních vztahů, osob, prostoru a času. Působnost věcná, osobní, prostorová a časová.
Interpretace práva sociálního zabezpečení – výklad práva jako proces směřující k poznání obsahu právních norem v souvislosti s objasněním smyslu jazykových termínů a výrazů uvedených v normativních právních aktech.
Aplikace práva sociálního zabezpečení – činnost příslušných státních orgánů v oblasti sociálního zabezpečení, které na základě své pravomoci a kompetence vydávají individuální právní akty aplikace práva s účinky konstitutivními (ex nunc) nebo deklaratorními (ex tunc)
Možnost použití analogie zákona či práva – postup dle normy vztahující se na případ nejpodobnější či postup používaný v případech, kdy neexistuje právní norma, která by upravovala obdobné vztahy a věc je třeba řešit podle principů příslušného právního odvětví a obecných principů práva. V oblasti práva sociálního zabezpečení použití analogie v úvahu nepřichází. Obecná zásada veřejného práva „co není dovoleno, je zakázáno“.
Př. Vdovský/vdovecký důchod – registrovaný partner? Aktuální článek: http://www.akilda.cz/odborne-clanky-k-pracovnepravni-tematice/dobre-mravy-v-pracovnepravnich-vztazich/, Diskriminace z důvodu věku, pohlaví či sexuální orientace
sociálním zabezpečení Pojetí ochrany lidský práv – primární ochrana vnitrostátním
právem, selže-li tato ochrana, nastupuje ochrana nadnárodní
Mezinárodní organizace práce/MOP/International labour organisation/ILO, http://www.ilo.org/
Světová zdravotnická organizace
Rada Evropy – Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Řím 14. listopadu 1950, úmluva byla ratifikována 18. března 1992, Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, http://www.echr.coe.int/ECHR/Homepage_EN
Evropská unie – Váš život v EU - http://europa.eu/index_cs.htm
Listina základních práv a svobod, usn. č. 2/1993 Sb. – hospodářská, sociální a kulturní práva
Čl. 1 - Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
Hlava II. - základní lidská práva a svobody
Čl. 5 – každý je způsobilý mít práva.
Čl. 6 – každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
Hlava IV. - Hospodářská, sociální a kulturní práva
Článek 30
(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Článek 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona.
January 16, 2013 21
SYSTÉMY SOCIÁLNÍ OCHRANY
SOCIÁLNÍ
OCHRANA
SOCIÁLNÍ
POLITIKA
Základní pojmy: Sociální politika Cílem - zabezpečení SOCIÁLNÍ STABILITY!!! Státní sociální politika Sociální politika nestátních subjektů (občanská
sdružení, podniky, instituce, obce apod.) Sociální ochrana Konkretizace a formulace sociální politiky Systémy sociální ochrany - dělení dle Úmluvy č. 102
Mezinárodní organizace práce (= MOP) o minimálních standardech sociálního zabezpečení:
1. Sociální zabezpečení: Sociální pojištění Státní zaopatření 2. Sociální pomoc
Zákonem definované a upravené ve všech směrech, málo prostoru pro dispozici právním vztahem
Právní nárok velmi silný – zdůrazněn odložením spotřeby
Státní zaopatření
Finanční dávky těm, kteří splnili podmínky vzniku nároku, aniž si tento nárok „koupili“ placením zvláštních cílených příspěvků, nebo ho získali splněním stanovených hranic potřebnosti
Právní nárok silný – po splnění podmínek vznikne bez dalšího
Sociální pomoc
Pomoc poskytovaná občanům ve stavu nouze k uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu
Právní nárok definován až rozhodnutím příslušného orgánu na základě jeho správního uvážení
ochrany Sociální právo – nástrojem pro vyjádření jednotlivých
kroků sociální politiky v systémech sociální ochrany
Sozialrecht, Social law = ty části práva, jejichž cílem je vyrovnání sociálních rozdílů, především v podobě nedostatků jedinců a určitých skupin obyvatel v materiálním zajištění, rovnosti příležitostí a možnosti vlastního uplatnění a rozvoje (možno do něj zahrnout i některé části pracovního práva)
Právo sociálního zabezpečení – soubor právních norem, jež upravují systémy sociální ochrany (v užším slova smyslu)
- podpora v nezaměstnanosti /politika zaměstnanosti – z. č. 435/2004 Sb.
Zdravotní pojištění - z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, atd.
Pojištění při pracovních úrazech, nemocech z povolání
- vyhláška MF č. 125/1993 Sb.
- z. č. 266/2006 Sb., měl nabýt účinnosti 2013, pravděpodobně bude zrušen
Doplňkové pojištění/spoření – penzijní připojištění se státním příspěvkem, z. č. 42/1994 Sb.
Dobrovolné komerční a další připojištění
- z. č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na území České republiky
Státní sociální
zaopatření
- státní sociální podpora
rodin s dětmi, z. č.
117/1995 Sb.
- pomoc v hmotné
nouzi, z. č. 111/2006 Sb.
- sociální služby pro
osoby zdravotně
postižené/OZP, z. č.
108/2006Sb. a dávky pro
OZP z.č.329/2011 Sb.
Zdravotní pojištění
ÚZ č. 863 Zdravotní pojištění, reformní změny zákonů od 01. 12. 2011
ÚZ č. 864 Zdravotní služby k 01. 04. 2012
Obligatorní pojistný systém
Účel – zachování a zlepšení zdravotního stavu pojištěnce
Všeobecná zdravotní pojišťovna/VZP http://www.vzp.cz/
Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, z. č. 280/1992 Sb., Svaz zdravotních pojišťoven ČR, http://www.szpcr.cz/
Centrum mezistátních úhrad zdravotní péče, http://www.cmu.cz/
Obligatorní pojistný systém pro zaměstnance, dobrovolný pro osoby samostatně výdělečně činné
Účel – kompenzace ušlého příjmu v případě nemoci, těhotenství, péče o jiného člena domácnosti (nemocné dítě)
Náhrada mzdy – zaměstnavatel za odpadlé pracovní dny, od 4. do 14., resp. 21 dne, zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb.
Nemocenské od 15., resp. 22. dne za kalendářní dny okresní správa sociálního zabezpečení, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění
Úrazové pojištění – pracovní úraz Komerční báze Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb., v platném znění Obligatorní pojistný systém pro zaměstnavatele Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání
V jiných zemích bývá součástí sociálního pojištění Informační portál: http://www.koop.cz/nase-produkty/zakonne-
pojisteni-odpovednosti-zamestnavatele/ Zákonného pojištění zaměstnavatele: pojištění vyplývá ze zákona, neuzavírají se pojistné smlouvy pojištění automaticky vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního
vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele komplexní krytí – pojištění chrání zaměstnavatele proti veškerým
nárokům zaměstnanců za pracovní úrazy a nemoci z povolání v rozsahu zákoníku práce
vztahuje se na škodu vzniklou při plnění pracovních úkolů i na zahraničních cestách bez místního omezení
pojištěny jsou všichni zaměstnavatelé vyspecifikovaní ve vyhl. 125/1993 Sb., mají-li alespoň 1 zaměstnance
Kooperativa pojišťuje všechny zaměstnavatele od 1. 1. 1993
Reformy – informace MPSV ČR SKarta – výplata dávek
Nepojistné sociální dávky a dávky z oblasti státní sociální politiky zaměstnanosti, které byly dosud vypláceny třemi různými platebními způsoby (hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně), začnou být postupně vypláceny prostřednictvím Karty sociálních systémů neboli tzv. sKarty.
Vydávat se bude ve dvou variantách: základní a speciální, která bude zároveň sloužit jako průkaz TP, ZTP či ZTP/ P.
Podpora v nezaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném
znění/ZZ
Praktické dopady novely zákoníku práce a souvisejících
předpisů v roce 2012, http://www.akilda.cz/odborne-clanky-k-pracovnepravni-tematice/prakticke-dopady-novely-zp-2012/
Ústavní soud ČR zrušil tzv. veřejnou službu v pojistném systému podpory v nezaměstnanosti, aktualita dostupná na webu http://www.usoud.cz/clanek/7449, text v systému NAULUS http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-1-12_2, účinnost po publikaci ve Sbírce zákonů
Více též: http://www.akilda.cz/news/ustavni-soud-zrusil-tzv-verejnou-sluzbu-v-pojistnem-systemu-podpory-v-nezamestnanosti/
v oblasti sociálního zabezpečení Organizace spojených národů/OSN , příloha Všeobecná deklarace
lidských práv 10. 12. 1948, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, z. č. 120/1976 Sb.
Mezinárodní organizace práce - úmluvy MOP Rada Evropy – Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních
svobod (1950) a Evropská sociální charta, podepsána v Turínu 18. 10. 1961 a účinná od 26. 02. 1965 + v říjnu 1991 Dodatkový protokol, Sdělení MZV č. 14 a 15/ 2000 Sb., Evropský zákoník práce 1964 Štrasburk
Evropská společenství a Evropská unie
Světová zdravotnická organizace/WHO – založena 07. 04. 1948, dnes jako Světový den zdraví
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj/OECD Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení/MASZ
migrujících v Evropské unii - historie Problémy se sociálním zabezpečením osob, které se
stěhovaly za prací nikoli od počátku svého aktivního ekonomického života
Přicházejí až s rozvojem moderních systémů sociálního pojištění (Německo, Rakousko-Uhersko), následně snahy o sjednocení těchto systémů – nejdříve jen vnitrostátně (1911 Císařský kodex soc. pojištění, 1924 – zák. o sociálním pojištění v ČSR)
Další impuls - na začátku 20. století- první zaměstnanecké systémy sociálního pojištění – v případě práce zaměstnanců v jiném státě – způsob jakým pokračovali tito zaměstnanci v nabývání práv z těchto systémů – součástí obchodní smlouvy – v obchodních smlouvách s mezinárodním prvkem se objevují historicky první koordinační pravidla
Harmonizace nebo koordinace Harmonizace = souhrn mezinárodních ustanovení
určených státům, které stanoví cíl či povinnost, aby tyto státy přizpůsobily své národní právní předpisy požadavkům harmonizačních ustanovení
Koordinace = pravidla mezinárodního práva určená k takovému vzájemnému provázání systémů sociálního zabezpečení, které by umožňovalo úpravu mezinárodních otázek s cílem ochránit postavení migrujících pracovníků a jim podobných skupin osob v sociálním zabezpečení
Výchozí situace v Evropě 50-60.léta – stabilizované systémy sociálního
zabezpečení
V Evropě – 4 modely soc. politiky – každý stát koncipuje své soc. zabezpečení jinak, různými způsoby je upravena i účast cizích státních příslušníků na vlastních systémech soc. zabezpečení
Se vznikem ES – princip volného pohybu – potřeba zajistit jej ze všech hledisek – odlišná pravidla v jednotlivých systémech soc. zabezpečení mohla být překážkou a porušovat zákl. ustanovení Smlouvy EHS/ES
Klíma, K. a kol.: Státověda, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, ISBN80-86898-98-9, 17. část Sociální funkce státu ( hospodářská a sociální práva)
Martin Potůček: „Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a
postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“
Demokratické uspořádání společnosti se zabudovanými sociálními zárukami důstojné existence člověka se jeví jako přirozený vrchol pyramidy společenského rozvoje
Sociální zabezpečení Záchranná sociální síť Sociální politika Globalizace a její vliv na státy veřejných sociálních služeb Typologie států veřejných sociálních služeb: a) Kontinentální b) Skandinávský c) Reziduální model d) Rudimentární model
Vývoj sociálního státu Představy blízké konceptu sociálního státu je možné nalézt již v dílech Locka,
Hobbese, Rousseaua a Milla či v myšlenkách Francouzské revoluce. V mnoha zemích se jednotlivé welfare zákony objevovaly dávno před zrodem sociálního státu, až do posledních dekád 19. století však měl stát v sociální politice jen značně omezenou roli. V té době se začínají objevovat schémata typická pro moderní sociální stát, ať už to je Bismarckův systém povinného pojištění pro případ nemoci, úrazu a invalidity a stáří v Německu, nepříspěvkový systém starobních důchodů v Dánsku, Austrálii a na Novém Zélandu či povinné pojištění v nezaměstnanosti v Británii.
Vznik sociálního státu však bývá datován až do 40. let 20. století. Termín welfare state použil ve své zprávě z roku 1942 William H. Beveridge k označení svého modelu univerzálního minimálního sociálního zabezpečení. Rozšíření sociálního státu nastává spolu s rozsáhlými sociálními reformami po Druhé světové válce, 50. a 60. léta jsou pak tradičně označována za zlatou éru sociálního státu. Západní země zaznamenávaly hospodářský růst, plná zaměstnanost umožňovala rozšiřování sociálních služeb a dávek.
V 70. letech přichází s ropnou krizí i krize sociálního státu. Objevují se nové výzvy, kterým musí státy čelit. Mění se struktura pracovního trhu, rodinné uspořádání, objevují se nová témata, jako jsou ochrana životního prostředí a rovné příležitosti pro muže a ženy a lidi různých ras, i nové fenomény jako stárnutí populace a globalizace.
Období od konce 70. let bývá označována jako éra uskromnění, v němž vlády zápasily a zápasí s pomalým ekonomickým růstem, narůstající nezaměstnaností, rozpočtovými deficity a rostoucím zatěžováním rozpočtu penzijním a zdravotnickým systémem v důsledku stárnutí populace.
Vymezení sociálního státu Pojem sociální stát nemá jasné vymezení. V úzkém slova smyslu termín odkazuje
k rozsahu zajišťování klíčových veřejných sociálních služeb (často omezených na zdraví, vzdělání, bydlení, zajištění příjmu a pečovatelské služby). Šířeji (a stále častěji) je termín sociální stát používán k definici
určitého druhu státu,
jisté formy politického prostředí nebo
specifického typu společnosti[2].
Sociální stát primárně usiluje o ekonomické a sociální zabezpečení občanů, omezení příjmových nerovností a udržitelný ekonomický růst a rozvoj. Využívá k tomu řadu politik jako programy boje proti chudobě, zajišťování vzdělávání obyvatelstva, zdravotní péči, sociální zabezpečení, státní kontrola a regulace trhu a výroby či zajišťování zaměstnanosti. Od 60. let 20. století pak welfare state expandoval také do oblastí občanských práv a ochrany životního prostředí. Mezi základní cíle, které má sociální stát plnit, patří:
zajišťování prosperity,
omezování chudoby,
zajišťování sociální rovnosti,
zajišťování sociální integrace a zamezování sociální exkluzi,
Rudimentární model Jižní nebo latinský model sociálního státu.
Španělsko, Itálie a všechny evropské středozemní státy od Portugalska po Řecko.
Velmi silná úloha rozvětvené rodiny, která tak ulehčuje sociálnímu státu. Mladí lidé později než jinde v Evropě opouštějí domácnosti rodičů, výrazně častěji žijí pohromadě dvě i tři generace, rodinné kontakty hrají velkou úlohu při zajišťování zaměstnání a rodinné sítě jsou oporou v nezaměstnanosti i ve stáří (otec živitel, matka v domácnosti).
a snahy o jeho modernizaci Jan Keller – „past konzervativních modelů“, čím
větší je rozsah prekérní(neplnohodnotné) práce a nezaměstnanosti, tím větší je pojistná zátěž těch, kdo mají plnohodnotnou práci.
Sociálně demokratický model – firmy se nechávají daněmi zatěžovat stále méně, neboť financování spočívá na příliš vysokých daních, což je vážný problém.
Omezení dávek na dlouhodobě nezaměstnané živitele rodin
Opatření, která nutí chudé přijmout jakoukoli práci, pomoc je vázána na nutnost prokázat potřebnost.
Kritika konceptu sociálního státu Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a
to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad liberálních (Friedrich Hayek, Milton Friedman, Robert Nozick) a konzervativních myslitelů, kteří vyčítají sociálnímu státu omezování svobody jednotlivce a volného trhu. Naopak marxistická kritika zleva považuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy pracující, který podporuje stávající sociální uspořádání.
Od 60. let se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším politickým, ekonomickým a demografickým vývojem společností.
Obecně lze rozlišovat tyto typy krizí sociálního státu:
krize nákladůsociální stát je příliš drahý
krize efektivity aparát sociálního státu je těžkopádný, pracuje neefektivně a netransparentně
krize legitimitysociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje určité vrstvy společnostiI zastánci sociálního státu se shodují na tom, že sociální stát je třeba transformovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil před novými riziky.
Richard H. Titmuss rozlišil na konci 70. let tři typy sociálního státu: reziduální, institucionální a pracovně výkonový.
Reziduální sociální stát vychází z liberálních myšlenek. Jádrem koncepce je předpoklad, že potřeby lidí jsou primárně uspokojovány rodinou a trhem. Sociální pomoc přichází na řadu až ve chvíli, kdy tyto dvě instituce přestanou normálně fungovat (rodinná krize, ekonomická krize apod.) Reziduální koncepce odpovídá "tradiční americké ideologii individuální odpovědnosti" a byla velmi populární před velkou krizí v USA
Institucionální sociální stát je charakterizován centrálně organizovaným systémem sociálních služeb, které mají zajišťovat standardní životní potřeby jedinců a skupin. Takový sociální stát má integrovat společnost, vyrovnávat nerovnosti a předcházet sociálním událostem. Sociální pomoc je zde vnímána jako "normální, akceptovatelná a oprávněná funkce moderní průmyslové společnosti", za touto koncepcí stojí přesvědčení, že "je správné pomáhat lidem v seberealizaci“.[
Pracovně–výkonnostní sociální stát zajišťuje uspokojování potřeb svých občanů na meritokratickém principu, odvíjí se od začlenění do pracovních struktur a výsledků a produktivity práce.