Příručka o požadavcích na energetické využití vod ve ... · plánování, realizovaným prostřednictvím národních akčních plánů pro obnovitelné zdroje energie, národních

1

Příručka opožadavcích na energetické využití vod ve vztahu k legislativě EU v oblasti ochrany přírodySouhrn

Životní prostředí

Po celé Evropské unii existují stovky informačních center Europe Direct. Adresy nejbližších z nich můžete nalézt na: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Bezplatná linka: 00 800 67 89 10 11 (někteří operátoři mohou tato volání zpoplatňovat).

Email: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Informace o Evropské unii ve všech oficiálních jazycích EU jsou k dispozici na webové stránce: https://europa.eu/european-union/index_cs

Publikace EU si lze stáhnout či objednat (některé bezplatně, jiné za úplatu) na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications

Větší množství výtisků bezplatných publikací lze získat v centrech Europe Direct nebo v místních informačních centrech (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Otevřený datový portál EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) poskytuje přístup k databázím z celé EU. Data lze stahovat a používat bezplatně, a to jak pro komerční, tak i nekomerční účely.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

© Evropská unie, 2018

Použití je povoleno za podmínky citování zdroje. Politika Evropské komise v oblasti využívání jejích dokumentů je regulována Rozhodnutím 2011/833/EU (OJ L 330, 14.12.2011, str. 39). Pro jakékoli používání či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nespadají pod autorská práva EU, je třeba získat povolení přímo od držitelů takových práv.

ISBN: 978-92-79-88906-6 doi:10.2779/921152 KH-02-18-896-CS-N

O tomto letáku

Využívání vodní energie se táhne hluboko do minulosti; vodní kola se používala již v období starověkého Řecka.

V současnosti hrají vodní elektrárny významnou úlohu jako obnovitelný zdroj energie i při snižování CO2. Vodní elektrárny, poháněné vodou, neznečišťují ovzduší jako zařízení, spalující fosilní paliva. Přesto však mohou mít celou řadu negativních účinků na průtok vody v řekách, stanoviště ryb a vodních organismů a na ty druhy živočichů a rostlin, chráněné legislativou EU v oblasti ochrany přírody, jejichž přežívání je plně závislé na ekosystémech řek a jezer.

Příručka o „požadavcích na energetické využití vod ve vztahu k legislativě EU v oblasti ochrany přírody”, jejíž souhrn je obsahem tohoto letáku, je určena především osobám, které se angažují v oblasti plánování a realizace projektů na hydroenergetické využití vod, i těm, kdož odpovídají za ochranu soustavy Natura 2000 a péči o ni. Přináší soubor praktických případových studií, které ukazují, že hydroenergetická zařízení je možné provozovat v souladu s požadavky směrnic o stanovištích a o ptácích. Zkoumá možné dopady těchto zařízení na životní prostředí a ukazuje, jak lze s pomocí řady různých podmínek vyloučit či alespoň minimalizovat negativní vlivy.

FOTOGRAFIE obálka: M. Perris strana 3: M. Perris

3

Vodní energetika v EU

Evropské řeky jsou významným zdrojem biodiverzity i důležitou součástí našeho bohatého přírodního dědictví. Existence značného počtu původních evropských druhů rostlin a živočichů závisí na říčních a jezerních ekosystémech. Řeky v Evropě jsou zároveň významným multifunkčním zdrojem z hlediska hospodářství i společenské prosperity; zásobují velké množství různých odvětví a poskytují mnoho společenských služeb a statků.

Řeky však v uplynulých desetiletích prošly mnoha zásadními změnami. Jejich intenzívní využívání, spojené zejména s výstavbou, protipovodňovou ochranou, vnitrozemskou plavbou a zemědělskými melioracemi, vystavilo tyto cenné zdroje obrovským tlakům. Díky tomu jsou mnohé evropské řeky ve vysoce degradovaném stavu a vyžadují kroky nejen k zastavení jeho dalšího zhoršování, ale i aktivní opatření ke zlepšení ekologických podmínek v nich. Vodní elektrárny patří mezi zařízení, která ovlivňují vodní režim řek, přírodní procesy i vodní společenstva tím, že ohrožují podmínky pro existenci ryb i druhovou bohatost.

Vodní energie hraje klíčovou úlohu při naplňování směrnice o obnovitelných zdrojích energie a při přispívání k plnění cílů EU v oblasti energetiky pro období 2020-2030. V roce 2011 bylo v EU registrováno kolem 23 000 vodních elektráren. Naprostá většina z nich (91 %) patří mezi malé elektrárny (s výkonem menším než 10 MWh), které vyrábějí kolem 13 % celkového množství elektřiny, produkované vodními zdroji. Naproti tomu velké vodní elektrárny představují pouze 9 % z celkového počtu, vyrábějí však kolem 87 % celkové produkce elektřiny z vodních zdrojů.

Hydroenergetická zařízení bývají z technických důvodů často situována do horských oblastí, avšak mají velké a dalekosáhlé účinky na velké i malé řeky a jezera v nejrůznějších dalších územích. U malých řek potom i malé snížení průtoků nebo narušení přirozených ekologických podmínek může mít rozsáhlé důsledky.

Nejčastěji se používají tyto typy vodních elektráren:• Průtokové (jezové) elektrárny: elektřina se získává pomocí

stávajícího průtoku a výškového rozdílu dna řeky. Tento typ se k výrobě elektřiny používá v přirozených úsecích toků. • Akumulační elektrárny: akumulační nádrž umožňuje zadržovat vodu během období nízké spotřeby a vypouštět ji ve špičkách. Výrobní kapacita je proto méně závislá na přirozeném průtoku.• Elektrárny s velkými akumulačními nádržemi: tyto konvenční elektrárny mají nádrže takového objemu, že mohou zadržovat vodu během období s dostatkem vody i během období sucha. Voda se akumuluje za přehradní hrází a je k dispozici pro výrobu elektřiny kdykoli podle potřeby. • Přečerpávací elektrárny: jsou založeny na principu dvou nádrží v různých nadmořských výškách, což umožňuje vyrábět dodatkovou elektřinu v době energetických špiček. V období menší spotřeby energie se voda čerpá do horní nádrže a při vysoké spotřebě se vypouští přes turbíny do spodní nádrže.

4

Směrnice EU v oblasti ochrany přírody

Směrnice o ptácích a o stanovištích jsou klíčovými předpisy, upravujícími politiku EU v oblasti ochrany přírody a biodiverzity. Umožňují všem členským státům EU v rámci společného legislativního rámce spolupracovat na ochraně nejohroženějších, nejzranitelnějších a nejcennějších evropských druhů a typů stanovišť v celém jejich přirozeném areálu rozšíření uvnitř EU bez ohledu na politické či administrativní hranice.

Obecným cílem obou směrnic je zajistit, aby druhy a typy stanovišť, které jsou jimi chráněny, byly v celém jejich přirozeném areálu rozšíření uvnitř EU udržovány ve stavu příznivém z hlediska ochrany či případně aby byl takový stav obnoven.

Pro naplnění tohoto cíle požadují obě směrnice EU, aby členské státy realizovaly zejména dva hlavní typy opatření: • Vyhlášení a ochranu klíčových území pro ochranu druhů a typů stanovišť. Tato území dohromady tvoří celoevropskou soustavu Natura 2000, v níž je v současnosti přes 27.500 lokalit. Jezerní a říční ekosystémy pokrývají kolem 4 % celkové rozlohy soustavy Natura 2000.• Zavedení režimu druhové ochrany pro všechny evropské druhy volně žijících ptáků a další druhy, uvedené ve směrnici o stanovištích. Tento režim platí v celém přirozeném areálu rozšíření uvnitř EU, tj. jak v lokalitách Natury 2000, tak i mimo ně. Ustanovení o druhové ochraně jsou relevantní pro vodní elektrárny zbudované mimo lokality Natury 2000, zejména v těch případech, kdy tato zařízení leží na řekách poskytujících útočiště tažným druhům, jako jsou tažní ptáci nebo ryby (např. jeseter velký, Acipenser sturio nebo drsek rhonský, Zingel asper - obojí druhy, uvedené v příloze IV směrnice o stanovištích).

Článek 6 směrnice o stanovištích:

Způsob ochrany lokalit soustavy Natura 2000 a péče o ně jsou předepsány ustanoveními článku 6 směrnice o stanovištích, který také předurčuje vzájemné vztahy mezi ochranou lokalit a dalšími typy využívání území, například právě pro hydroenergetiku, v naturových lokalitách a v jejich okolí.

Článek 6 rozděluje opatření do dvou skupin:• První se týká ochranářského managementu všech lokalit soustavy Natura 2000 a stanovení cílů ochrany. Požaduje, aby členské státy:

a) vypracovaly a aplikovaly pozitivní ochranná opatření, odpovídající ekologickým požadavkům typů stanovišť z přílohy I a druhů z přílohy II, vyskytujících se v daných lokalitách (článek 6.1); a b) přijaly odpovídající opatření pro zabránění jakémukoli poškozování typů stanovišť a stanovišť druhů i jakémukoli významnému vyrušování druhů v lokalitách (článek 6.2).

• Druhý typ opatření (popsaný v článku 6.3) se vztahuje k postupu hodnocení veškerých plánů a projektů, které by mohly mít vliv na jednu nebo více lokalit Natury 2000. V zásadě požaduje, aby každý plán či projekt, u něhož existuje pravděpodobnost významného vlivu na lokalitu Natury 2000, byl podroben tzv. naturovému hodnocení (ve směrnici „odpovídající hodnocení“), jehož cílem je podrobně vyhodnotit tyto vlivy ve vztahu k cílům ochrany dané lokality.

Podle směrnice EIA má být v případech, kdy hodnocení projektu je vyžadováno jak z hlediska vlivů na životní prostředí, tak podle směrnice o stanovištích, aplikován koordinovaný a/nebo sloučený postup. V případě sloučeného postupu provádějí členské státy společné hodnocení všech environmentálních dopadů konkrétních projektů podle požadavků relevantní unijní legislativy.

Naturové hodnocení podle směrnic EU v oblasti ochrany přírody musí nicméně vždy být jasně odlišitelnou a identifikovatelnou částí souhrnné zprávy o vlivech na životní prostředí, neboť se zaměřuje na odlišné aspekty přírodního prostředí a má odlišná kritéria pro stanovování „významnosti“ než hodnocení EIA/SEA.

Projekty na využití vodní energie, stejně jako i jiné činnosti s dopadem na vody, musí být též v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodách, povodňové směrnice i směrnic o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA).

5

Škála účinků hydroenergetických zařízení na stanoviště a druhy:

•Změny říční morfologie a poříčních stanovišť

•Překážky migraci a šíření chráněných druhů

•Narušení dynamiky transportu sedimentů

•Změny v režimu ekologických průtoků

•Změny v průtokovém režimu u špičkujících elektráren

•Změny v sezónních povodňových cyklech

•Chemické a teplotní změny vod

•Zraňování a usmrcování jedinců živočichů

•Vypuzení a vyrušování živočichů

•Dopady na suchozemské druhy a stanoviště

Účinky vodních elektráren na druhy a stanoviště

Typy účinků, které mohou mít vodní elektrárny na druhy a stanoviště, se silně liší v závislosti na individuální charakteristice jednotlivých řek a jejich fyzickém i ekologickém stavu – např. jde-li o toky již degradované nebo dosud nepoškozené, velké či malé, horské nebo nížinné, apod. – stejně jako na typu a velikosti vodních elektráren.

Tyto účinky se mohou projevovat v kterékoli fázi existence vodní elektrárny od její výstavby až po renovaci, vyřazení z provozu a demontáž či během jejich každodenního provozu a řízení. Jejich důsledkem může být ztráta, degradace a fragmentace přírodních stanovišť a populací druhů, jejichž existence je na těchto stanovištích závislá. Míra významnosti těchto ztrát závisí na rozsahu účinků i na vzácnosti a zranitelnosti ovlivněných stanovišť a druhů.

Integrované plánování

Zajistit výrobu a využívání elektřiny z vodních zdrojů a brát přitom v úvahu cíle rámcové směrnice o vodách i směrnic EU v oblasti ochrany přírody představuje složitý úkol, kterého lze nejlépe dosáhnout postupem strategického a integrovaného plánování, realizovaným prostřednictvím národních akčních plánů pro obnovitelné zdroje energie, národních plánů povodí a plánů péče pro lokality Natury 2000.

Strategické plánování je nezbytné, neboť:• je vynikající příležitostí pro integraci strategických cílů politik v oblasti ochrany vod, ochrany přírody a energetiky i cílů dalších strategických oblastí;• umožňuje provázat strategické plánování pro vodní prostředí a ochranu přírody s celostátním plánováním v oblasti obnovitelných zdrojů energie;• umožňuje zapojení všech zainteresovaných stran, což může snížit riziko následných potenciálních konfliktů a zajistit realizaci projektů;• využívá plánovacího procesu ke stanovení priorit (např. s ohledem na hledání rovnováhy mezi prioritami v oblasti energetiky, ochrany přírody a nakládání s vodami);• pomáhá zefektivnit povolovací procesy u nově navrhovaných hydroenergetických projektů a zvyšuje transparentnost a předvídatelnost pro jejich předkladatele;• umožňuje, aby byly náležitě vyhodnoceny environmentálně nejvhodnější možnosti a převažující veřejný zájem na projektech;• umožňuje přímé informování developerů o tom, kde (v geografickém smyslu) bude pravděpodobně možné získat povolení, neboť identifikuje vhodná i méně vhodná území;• využívá existující strategie a kritéria k vypořádání se s riziky kumulativních účinků vodních elektráren;• prostřednictvím plánování v rámci národních plánů povodí poskytuje příležitost integrovat do nich i strategické plánování hydroenergetických zařízení.

6

Zmírňující opatřeníU existujících i nových vodních elektráren lze aplikovat řadu opatření pro zmírnění jejich nežádoucích ekologických účinků. Ta mohou buď zmírňovat potenciální dopady před tím, než nastanou, nebo zmenšovat škodu, k níž již došlo.

Tabulka: Přehled nejčastěji aplikovaných opatření pro zmírňování dopadů vodních nádrží Zdroj: upraveno podle tabulky 3 ve zprávě pracovní skupiny ECOSTAT o jednotném výkladu používání zmírňujících opatření pro dosažení dobrého ekologického potenciálu u silně pozměněných vodních útvarů, část: ovlivnění vodními nádržemi.

Hydromorfologické změny Hlavní ekologické dopady Zmírnění dopadu na… Možnosti zmírňujících opatření

Říční kontinuita pro ryby proti proudu, migrace snížená nebo přerušená

Ryby: populace tažných a dalších říčních druhů ryb chybějí či je jejich početnost snížena

Kontinuitu toku proti proudu

• rampa• rybí přechod• rybí přechod mimo koryto

Říční kontinuita pro ryby po proudu, migrace snížená nebo přerušená

Ryby: populace tažných a dalších říčních druhů ryb chybějí či je jejich početnost snížena

Kontinuitu toku po proudu

• turbíny méně škodlivé pro ryby• rybí česle• rybí přechod mimo koryto• rybí přechod

Uměle vyvolané extrémně nízké nebo prodloužené nízké průtoky

Snížená početnost nebo změny ve druhovém složení rostlin a živočichů

Nízký průtok • zajištění dodatečného průtoku• změna říční morfologie

Zastavení či snížení průtoku tak, že neumožňuje spuštění a trvání migrace ryb

Tažné druhy ryb chybějí nebo je jejich početnost snížena

Pohyb ryb • zajištění průtoku potřebného pro ryby

Zastavení, snížení či absence kolísavých průtoků dostatečných pro proplachování

Změny/snížení početnosti druhů ryb a bezobratlých

Proměnlivé průtoky • proměnlivost pasívního průtoku• proměnlivost aktivního průtoku

Rychle se měnící průtoky (včetně špičkování)

Snížení početnosti rostlinných a živočišných druhů díky uváznutí na mělčině a vyplavení proudem

Prudce se měnící průtoky

• vyrovnávací nádrž(e) (interní)• přemístění odtoku• snížení rychlosti• změna morfologie řeky• vyrovnávací nádrže (externí)

Změny obecných fyzikálně-chemických podmínek proti proudu i po proudu (např. teploty apod.)

Změněná skladba či růst makrozoobenthosu a ryb nebo zvýšená mortalita ryb

Fyzikálně-chemické změny

• flexibilní přítok• větší počet přítoků• manipulace s hladinou nádrže

Narušená říční kontinuita transportu sedimentů, vedoucí ke změnám se složení substrátu

Snížení početnosti ryb a bezobratlých a změny v druhovém složení

Změny v transportu sedimentů

• mechanické narušení opevnění dna• odstranění sedimentů• reintrodukce sedimentů (přívodní struktury)• reintrodukce sedimentů (nádrže)• obnova laterálních erozních procesů • zavedení mobilizačních průtoků

Uměle vyvolané extrémní změny jezerní hladiny, snížení kvality a rozsahu mělčin a stanovišť příbřežního pásu

Snížení početnosti rostlinných a živočišných druhůZměny v druhovém složení

Změny výše jezerní hladiny

• snížení odběrů• zvýšení přítoku• vytváření hrází• péče o pobřežní stanoviště/mělčiny• konektivita vůči přítokům• umělé plovoucí ostrovy

Břehová linie trvale bez vody a zpomalený průtok – řeka změněná na stojatou vodu

Změny v druhovém složení rostlin a živočichů (např. upřednostňující druhy s nízkou tolerancí k vyrušování/druhy stojatých vod)

Změnu řeky na stojatou vodu

• obtočný kanál• snížení objemu akumulace• zlepšení kvality stanovišť v proudnici• laterální znovupropojení

7

Projekt Kembs: integrace environmentálních požadavků do velkého hydroenergetického projektu - Francie

Přehrada Kembs odklání vodu do Grand Canal d’Alsace, na němž leží čtyři vodní elektrárny. Protože projekt Kembs se týká tří zemí s odlišnými pohledy na to, jak pečovat o životní prostředí, firma Electricity de France se rozhodla zavést integrovaný přístup pro zlepšení dopadů na životní prostředí namísto pokusů o vytvoření přesné rovnováhy mezi dopady a zmírňujícími opatřeními.

Mezi příklady realizovaných opatření lze jmenovat:• propojení mezi Grand Canal a mokřadním územím,• řízenou erozi: inovativní koncept využívá přírodní erozní účinky povodní k tomu, aby se do řeky po odstranění hrází navrátily štěrkové agregáty, • záchranu starého říčního ramene a s ním souvisejících stanovišť.

Výsledky opatření:• významné zvýšení ekologických průtoků,• velké geomorfologické pohyby v korytě Starého Rýna díky dotaci štěrku z nového zařízení a realizaci originálního konceptu řízené eroze, • aktivity, zajišťující migraci ryb (podélnou i laterální) a obnovu mokřadů.

Další informace lze nalézt na:http://alsace.edf.com/wp-content/uploads/2015/06/20150610-Renaturation-Kembs-EDF-PCA.pdf

Obnovení transportu sedimentů přes 11 vodních elektráren podél přeshraničního úseku Vysokého Rýnu

Celkem 73 km toku Vysokého Rýnu od jezera Constance až po Basilej je přeměněno v řeku se stojatou vodou; pouhé tři proudné úseky jsou více přirozené. Transport sedimentů a rovnováha mezi odnosem a ukládáním jsou silně narušeny nejen přehradami a jezy v hlavním toku, ale také díky silně sníženému vnášení sedimentů z velkých přítoků i z břehové eroze díky rozsáhlému kamennému opevnění břehů.

V roce 2006 se 11 vodních elektráren, volně organizovaných v hydroenergetické asociaci, rozhodlo vytvořit společnou platformu a spolu s odpovědnými státními úřady realizovat a financovat generální plán reaktivace transportu sedimentů a ekologickou revitalizaci Vysokého Rýnu.

Cílem generálního plánu je:• provést vědecké zhodnocení přírodního a dnešního stavu transportu sedimentů (tj. s vodními elektrárnami a bez nich),• poskytnout základní vstupní vědecké poznatky o mechanismech a modelování transportu sedimentů, a• popsat všechna možná a technicky realizovatelná opatření a scénáře pro zlepšení transportu sedimentů i biotopů ryb podél celého postiženého říčního úseku.

Další informace viz: www.energiedienst.de

Budování udržitelné hydroenergetiky v povodí Dunaje

V roce 2010 požádala ministerstva podunajských států, aby byly zformulovány vůdčí principy pro integraci environmentálních aspektů při využívání energie z vodních zdrojů pro zajištění vyváženého a integrovaného rozvoje, a aby tak potenciální konflikty byly podchyceny na samém začátku.

Vůdčí principy byly vypracovány jako součást širokého participativního procesu, zahrnujícího zástupce úřadů odpovědných za energetiku i ochranu životního prostředí, hydroenergetického sektoru, NGO a akademického společenství.

Tyto vůdčí principy byly v roce 2013 přijaty Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje (ICPDR).

Vůdčí principy zahrnuly následující kapitoly: • všeobecné principy pro budování udržitelné hydroenergetiky,• technická modernizace existujících vodních elektráren a ekologická obnova,• strategické plánování nových hydroenergetických projektů a zmírňování negativních účinků vodních elektráren.

Další informace viz:https://www.icpdr.org/main/activities-projects/hydropower

Dobrá praxe při uplatňování integrovaného plánování v hydroenergetice Následující případové studie jsou příklady dobré praxe při zmírňování dopadů hydroenergetických projektů i aplikaci obnovních opatření.

Další doporučené zdrojeTato publikace je souhrnem příručky EK o požadavcích na hydroenergetiku ve vztahu k legislativě EU v oblasti ochrany přírody. Plné znění příručky lze nalézt na této adrese: http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm

Práce na vytváření synergie mezi rámcovou směrnicí o vodách, rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí a směrnicemi o ptácích a o stanovištích http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/Compilation%20WFD%20MSFD%20HBD.pdf

Společná implementační strategie pro rámcovou směrnici o vodách 2006: rámcová směrnice a hydromorfologické tlaky — poziční dokument (prosinec 2006) https://circabc.europa.eu/sd/a/3dac5b10-1a16-4a31-a178-2f5401f30c50/.pdf

Přehled hlavních ustanovení rámcové směrnice o vodách, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí , směrnic o ptácích a o stanovištích a povodňové směrnice: podobnosti a rozdíly. http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/starter_guide.pdf

Komise vydala výkladové příručky, které mají lidem pomoci pochopit a aplikovat postup naturového hodnocení. Ty jsou k dispozici na webové stránce Komise o Natuře 2000 http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm

Prohlížeč pro soustavu Natura 2000: http://natura2000.eea.europa.eu/

KH-02-18-896-CS-N