PROVÁDĚCÍ DOKUMENT K INTEGROVANÉMU OPERAČNÍMU … · a) zaměření a zdůvodnění oblasti intervence, b) stanovení cílů oblasti intervence (globální a specifické cíle),

Prováděcí dokument k IOP 2007 – 2013

‐ 1 –

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

PROVÁDĚCÍ DOKUMENT K INTEGROVANÉMU OPERAČNÍMU

PROGRAMU (IOP) pro budoucí programovací období 2007 - 2013

listopad 2006

Verze 7 – k upravené verzi OP IOP pro vládu ze dne 2. 11. 2006


‐ 2 –

Obsah OBSAH .........................................................................................................................................................................2 ÚVOD ...........................................................................................................................................................................4 1 PRIORITNÍ OSA 1 – MODERNIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY.....................................................................6

1.1 OBLAST INTERVENCE 1.1 – ROZVOJ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI PRO STÁTNÍ SPRÁVU A VEŘEJNÉ SLUŽBY ..7 1.2 OBLAST INTERVENCE 1.2 – ZAVÁDĚNÍ ICT V ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH ...........12

2 PRIORITNÍ OSA 2 – ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÝCH SLUŽEB .....................17 2.1 OBLAST INTERVENCE 2.1 – SLUŽBY V OBLASTI SOCIÁLNÍ INTEGRACE ......................................................18 2.2 OBLAST INTERVENCE 2.2 – SLUŽBY V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ.........................................................25 2.3 OBLAST INTERVENCE 2.3 – SLUŽBY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI .............................................................34 2.4 OBLAST INTERVENCE 2.4 – SLUŽBY V OBLASTI BEZPEČNOSTI, PREVENCE A ŘEŠENÍ RIZIK ........................39

3 PRIORITNÍ OSA 3 – NÁRODNÍ PODPORA ÚZEMNÍHO ROZVOJE...................................................44 3.1 OBLAST INTERVENCE 3.1 – NÁRODNÍ PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ........................................46 3.2 OBLAST INTERVENCE 3.2 – NÁRODNÍ PODPORA VYUŽITÍ POTENCIÁLU KULTURNÍHO BOHATSTVÍ .............51 3.3 OBLAST INTERVENCE 3.3 – ZLEPŠENÍ PROSTŘEDÍ PROBLÉMOVÝCH SÍDLIŠŤ ..............................................57 3.4 OBLAST INTERVENCE 3.4 – MODERNIZACE A ROZVOJ SYSTÉMŮ TVORBY ÚZEMNÍCH POLITIK...................62

4 PRIORITNÍ OSA - TECHNICKÁ POMOC.................................................................................................66 4.1 OBLAST INTERVENCE 4.1 – AKTIVITY SPOJENÉ S ŘÍZENÍM IOP .................................................................68 4.2 OBLAST INTERVENCE 4.2 – OSTATNÍ NÁKLADY TECHNICKÉ POMOCI IOP .................................................70

5 ZPŮSOBILÉ VÝDAJE OBLASTÍ INTERVENCE IOP .............................................................................72 6 IMPLEMENTAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ IOP.....................................................................................................95 7 FINANČNÍ PLÁN OBLASTÍ INTERVENCE IOP....................................................................................101 Seznam tabulek Tabulka 0-1 - Seznam použitých zkratek ............................................................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 6-1 - Typy projektů a výběr projektů........................................................ Chyba! Záložka není definována. Tabulka 7-1 - Finanční alokace podle oblasti intervencí ……………………………………………………….…. 102 Seznam schémat Schéma 0-1 - Prioritní osy a oblasti intervence IOP............................................... Chyba! Záložka není definována.


‐ 3 –

Tabulka 0-1 - Seznam použitých zkratek Zkratka Vysvětlení zkratky CR Cestovní ruch CRR Centrum pro regionální rozvoj ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj EIB Evropská investiční banka EK Evropská komise ES Evropské Společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie MV – GŘ HZS ČR Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky ICT Informační a komunikační technologie IOP Integrovaný operační program MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MI Ministerstvo informatiky MK Ministerstvo kultury MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP Malé a střední podniky MZd Ministerstvo zdravotnictví MV Ministerstvo vnitra NNO Nestátní neziskové organizace NSRR Národní strategický referenční rámec NVK Národní výběrová komise ORP Obce s rozšířenou působností ROP Regionální operační program ŘO Řídící orgán ÚAP Územně analytické podklady


‐ 4 –

Úvod Prováděcí dokument k Integrovanému operačnímu programu (IOP) pro budoucí programovací období 2007 – 2013 navazuje na programový dokument IOP a rozpracovává jednotlivé prioritní osy do úrovně oblastí intervence a specifikuje podmínky pro jejich realizaci. Integrovaný operační program se zaměřuje na intervence národního a nadregionálního významu a dopadu a intervence systémového a plošného charakteru. Intervence národního významu jsou charakterizovány dopadem, který ovlivňuje národní charakter. Intervence nadregionálního dopadu jsou intervence, které jsou situovány na území více NUTS 2. Integrovaný operační program bude realizován prostřednictvím čtyř prioritních os a dvanácti oblastí intervence. Prováděcí dokument obsahuje za každou oblast intervence následující informace:

a) zaměření a zdůvodnění oblasti intervence, b) stanovení cílů oblasti intervence (globální a specifické cíle), c) vymezení kategorií oblastí intervence, d) formy podpory a její výše, e) informace o veřejné podpoře (existence či neexistence veřejné podpory), f) informace o flexibilitě (existence či neexistence křížového spolufinancování z ESF), g) stanovení typů podpory, h) vymezení podporovaných aktivit (operací), i) stanovení indikátorů a jejich kvantifikace (indikátory výstupu a výsledků), j) územní zaměření podpory, k) vymezení příjemců podpory, l) časový rozvrh realizace oblasti intervence, m) finanční plán oblastí intervence, n) definování způsobilých výdajů, o) implementační uspořádání podle oblastí intervence (vč. oblasti partnerství).


‐ 5 –

Schéma 0-1 - Prioritní osy a oblasti intervence IOP

Integrovaný operační program

Prioritní osa 1 – Modernizace veřejné správy

Prioritní osa 2 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

Prioritní osa 3 – Národní podpora územního rozvoje

Prioritní osa 4 –Technická pomoc

Oblast intervence 1.1 – Rozvoj informační společnosti pro státní správu a veřejné služby

Oblast intervence 1.2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě a veřejných službách

Oblast intervence 4.1 – Aktivity spojené s řízením IOP

Oblast intervence 4.2 – Ostatní náklady technické pomoci IOP

Oblast intervence 2.1 – Služby v oblasti sociální integrace

Oblast intervence 2.2 - Služby v oblasti veřejného zdraví

Oblast intervence 2.3 – Služby v oblasti zaměstnanosti

Oblast intervence 2.4 - Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu

Oblast intervence 3.2 - Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství

Oblast intervence 3.3 – Zlepšení prostředí problémových sídlišť

Oblast intervence 3.4 - Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik


‐ 6 –

1 Prioritní osa 1 – Modernizace veřejné správy Zaměření prioritní osy: Prioritní osa 1 se zaměřuje na modernizaci veřejné správy, především zajištěním dostatečné nabídky on-line veřejných služeb, podporou zjednodušení a zefektivnění elektronické komunikace občanů a podnikatelů s veřejnou správou, zabezpečením vzájemné kompatibility informačních systémů a datové propojenosti, poskytováním co nejvíce informací zdarma prostřednictvím internetu. Cílem prioritní osy je dosažení rychlejšího, spolehlivějšího poskytování služeb státní správy nejširší veřejnosti a implementací elektronické správy umožnit občanům a podnikatelským subjektům jednoduše a rychle komunikovat s úřady státní správou a územní samosprávou. Úřady v důsledku intervence budou mít více kapacity pro přímé jednání s občany, čímž se zvýší komfort občanů při kontaktu s nimi. V rámci rozvoje informační společnosti v území se prioritní osa zaměřuje na zlepšování využití a standardizaci ICT v územní veřejné správě, podporu zlepšování kvality řízení a managementu v územní veřejné správě, podporu spolupráce, komunikace a koordinace mezi státní správou a územní veřejnou správou za využití moderních metod řízení a ICT a na podporu svobodného přístupu k informacím. Podle článku 3 Nařízení č.1081/2006 je umožněna podpora aktivit, které vedou k “posilování institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni … zejména v oblasti hospodářství, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních věcí, životního prostředí a soudnictví”. Současně je zřejmé, že výše uvedené podpory musí být komplementárně podpořeny souvisejícími hmotnými investicemi z ERDF, jež pro uvedený proces vytvářejí nezbytnou infrastrukturu. Vzhledem k provedené analýze a zaměření ERDF je možno využít na podporu veřejné správy v ČR aktivity, zaměřené na rozvoj informační společnosti (článek 4 odst.2 nařízení č.1080/2006).

Oblast intervence 1.1 – Rozvoj informační společnosti pro státní správu a veřejné služby Oblast intervence 1.2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě a veřejných službách


‐ 7 –

Název oblasti intervence:

1.1 Oblast intervence 1.1 – Rozvoj informační společnosti pro státní správu a veřejné služby

Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Reforma veřejné správy v České republice ukázala potřebu její další modernizace s cílem zvýšit kvalitu, efektivnost a transparentnost výkonu veřejné správy a zlepšit úroveň kvality a dostupnosti veřejných služeb. Oblast intervence 1.1 Integrovaného operačního programu se zaměřuje na rozvoj informační společnosti jako základního prvku modernizace veřejné správy a veřejných služeb např. v oblasti kultury (digitální knihovny). Kvalitní a efektivní výkon veřejné správy hraje klíčovou úlohu v socioekonomickém rozvoji České republiky a v posílení její konkurenceschopnosti. Ve strategických dokumentech panuje konsenzus o nutnosti zavádění nástrojů umožňujících systematické zvyšování efektivity činnosti ústředních správních úřadů a nástrojů zvyšujících kvalitu služeb ústřední státní správy. Veřejná správa v pojetí „Smart Administration“ je novou průřezovou prioritou Evropské unie. Strategické obecné zásady Společenství vyzývají členské státy Evropské unie v rámci cíle Konvergence k budování „Smart Administration“ a zajištění, že bude odpovídajícím způsobem zohledněna potřeba zvýšit efektivitu a transparentnost ve veřejné správě a potřeba modernizovat veřejné služby. Čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu umožňuje podporu aktivit, které vedou k „posilování institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy … s ohledem na reformy, zdokonalení právní úpravy a řádnou správu věcí veřejných zejména v oblasti hospodářství, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních věcí, životního prostředí a soudnictví.“ Významnou součástí Smart Administration je proto také elektronická justice. Pod tímto pojmem se zpravidla rozumí využití informačních technologií v prostředí justice, především pak zavedení elektronické formy komunikace, výměny a zpracování informací mezi subjekty, nacházejícími se v prostředí justice nebo vstupujícími do interakce zvenčí resortu (účastníci řízení, jiné orgány veřejné moci). Výše popsané investice do lidských zdrojů budou zajišťovány z ESF v gesci MPSV, v rámci této podpory bude podpořeno řízení a rozvoj lidských zdrojů veřejné správy a poskytovatelů veřejných služeb. Výše popsané investice do lidských zdrojů budou zajišťovány z ESF v gesci MPSV, v rámci této podpory bude podpořeno řízení a rozvoj lidských zdrojů veřejné správy a poskytovatelů veřejných služeb (např.v oblasti kulturních služeb je cílem zajištění trvalého uchování, ochrany a on-line dostupnosti kulturního bohatství). Tyto investice jsou jedním z klíčových předpokladů pro další modernizaci veřejné správy a zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb, musí být podpořeny souvisejícími hmotnými investicemi z ERDF, jež pro uvedený proces vytvářejí nezbytnou infrastrukturu; vzhledem k zaměření ERDF je možno využít podpor zaměřených na rozvoj informační společnosti (čl.4 odst.2 nařízení č.1086/2006). Podpora se v rámci oblasti intervence soustředí na rozvoj eGovernment na ústřední úrovni, veřejné správy s využitím možností moderních informačních a komunikačních technologií. Cílem eGovernment je


‐ 8 –

modernizace a automatizace vnitřních procesů vedoucí k rychlejšímu a spolehlivějšímu poskytování služeb veřejnosti a zároveň k výrazné redukci nákladů. Její potenciál se kromě umožnění efektivnější komunikace mezi veřejnou správou jako takovou (back office) projevuje především ve vytváření podmínek pro rozšíření a zjednodušení komunikace veřejnosti (tedy občanů, podniků i neziskových organizací) s veřejnou správou (front office). Širší zavedení elektronické komunikace se státem by přineslo prospěch státním orgánům i privátním subjektům. Je rychlejší, levnější a omezuje prostor pro korupci. Důležitou podmínkou zvýšení míry využitelnosti a efektivity informačních systémů veřejné správy je propojení jednotlivých subsystémů a registrů veřejné správy, které budou využitelné i pro potřebu veřejnosti, s cílem nejen dosáhnout úspor, ale zejména zrychlit správní procesy, odstranit duplicity, snížit zatížení státního aparátu i pracovníků samospráv, v konečných důsledcích snížit jejich počty. V současnosti prakticky neexistující systém sdílení dat je potřeba vytvořit postupnými kroky, spočívajícími především ve sjednocování datových struktur v jednotlivých informačních systémech orgánů veřejné správy. Chybí i koordinace při zavádění informačních systémů ve veřejné správě, což bude v rámci intervence řešit podpora standardizace informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Cílem podpory je v konečném účinku zvýšit efektivitu ústřední veřejné správy, vytvořit podmínky pro zvýšení kvality poskytovaných služeb a zajistit transparentnost poskytování veřejných služeb. Zdůvodnění podpory:

nedostatečné využívání moderních ICT ústřední veřejnou správou nezralost modelů fungování elektronické veřejné správy (eGovernment) z hlediska back-office i

front-office. nerozvinutý management a marketing informačních služeb špatná infrastrukturní vybavenost pro šíření vysokorychlostní připojení k internetu velký podíl dosud nedigitalizovaných dat roztříštěné, nejednoznačné a nepopsané datové zdroje používané veřejnou správou nejednotné a nedostupné datové registry chybějící definice podmínek a standardů pro sdílení dat mezi subjekty veřejné správy a veřejných

služeb malá nabídka služeb ústřední veřejné správy na úrovni interakcí a transakcí nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb nedůvěra uživatelů v zabezpečení služeb ICT funkce aplikačního SW nejsou dostatečně integrovány, malá typovost používaných produktů nedostatečná koordinace a standardizace rozvoje informatizace

Globální cíl: Zlepšení kvality řízení ve veřejné správě včetně vzájemné spolupráce mezi orgány veřejné správy a posílení koordinace mezi státní správou a územní samosprávou

Specifické cíle:

vybudování dostupných, bezpečných transparentních a moderních komunikačních systémů a sítí, zlepšení informační infrastruktury veřejné správy, zavedení a poskytování služeb informační společnosti a elektronické veřejné správy, tj. služeb,

poskytovaných veřejnou správou na národní úrovni (eTax, eHealth, transport, eLearning apod.) i na


‐ 9 –

regionální a místní úrovni (veřejné informační služby, eGovernment apod.), podpora digitalizace (aktuální i archivní dokumenty, kulturní dědictví), zvýšení podílu zavádění a využívání geografických informačních systémů, aplikace služeb datových sítí,

vybudování integrovaných databází využívaných ve veřejné správě a veřejných službách, existence celostátních základních registrů veřejné správy vybudování systému sdílení dat v subjektech veřejné správy, a veřejných služeb , zajištění správy, údržby a rozvoje datových fondů v rámci propojených registrů, zvýšení stupně integrace informačních systémů veřejné správy

Kategorie oblastí intervencí: Informační společnost 13 Služby a aplikace pro občany (e-zdraví, e-vláda, e-učení, e-začlenění atd.)

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 310 602 133 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 54 812 141 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 365 414 274 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence tvoří 20 % z IOP (celkem prioritní osa 1 = 31% z IOP). Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Při implementaci projektů v oblasti intervence bude umožněno financovat z ERDF nezbytné doprovodné činnosti a náklady neinvestičního charakteru, které jsou jinak oprávněnými náklady k financování z ESF, a to až do výše 10 % prostředků na projekt. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy - výstavba komplexní vysokorychlostní interoperabilní datové infrastruktury s vysokou propustností

(broadband) pro interní potřeby veřejné správy


‐ 10 –

b) standardizace informačních a komunikačních technologií, technického a programového vybavení ve veřejné správě a poskytovaných informačních službách

- vybudování referenčního rozhraní - pořízení HW a SW tak, aby zařízení umožňovala komunikaci s relevantními informačními systémy

veřejné správy - c) zvýšení úrovně zabezpečení elektronických sítí a služeb - pořízení a podpora implementace bezpečnostních prvků (HW i SW) do informačních systémů

veřejné správy d) zavádění, rozvoj a propagace služeb informační společnosti vč. elektronické veřejné správy –

eGovernment určených pro co nejširší spektrum technologií a koncových zařízení (včetně nových technologií – např. digitálního vysílání a mobilní telefonie) ; půjde o rozvoj ICT v rámci jednotlivých ústředních správních úřadů, např. eTax, eHealth, eJustice, eCulture, eTransport, eLearning, eInclusion, oblast zaměstnanosti, sociální páče, hospodářství apod.:

- pořízení centrálního systému a aplikací pro různé formy komunikačních technologií (koncových zařízení)

- pořízení technologického řešení pro zlepšení komunikace mezi orgány veřejné správy navzájem; a mezi orgány veřejné správy a veřejností

e) vytváření a integrace základních registrů veřejné správy - vybudování a propojení informačních systémů a databází v oblasti kultury, nezbytných pro účely

prezentace, zpřístupnění a dosažitelnosti veřejných kulturních služeb, dokumentace a ochrany - pořízení hmotného a nehmotného majetku a souvisejících služeb k vytvoření čtyř základních registrů

(Registr obyvatel, Registr ekonomických subjektů, Registr územní identifikace a nemovitostí, Registr práv a povinností)

- pořízení technologického řešení pro vzájemnou interoperabilitu základních registrů veřejné správy f) vytvoření systému sdílení dat ve veřejné správě včetně vytvoření ostatních sdílených registrů - pořízení hmotného a nehmotného majetku a souvisejících služeb tvorbě funkčního celostátního

systému výměny dat, např. vytvoření metainformačního systému - pořízení technologického řešení pro vzájemnou interoperabilitu sdíleného registru a relevantních

základních registrů veřejné správy g) zapojování subjektů veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat - pořízení technického a technologického vybavení pro možnost připojení k relevantním registrům

veřejné správy h) podpora využívání best practices - vytvoření národního centra „best practices“ a jeho následné zapojení do evropských struktur i) zavedení informačního managementu a podpora znalostních systémů ve veřejné správě - vybudování celostátní sítě kompetenčních a znalostních center j) digitalizace vybraných datových zdrojů a jejich zpřístupňování ve smyslu veřejných služeb - podpora vybavení pro primární digitalizaci


‐ 11 –

- pořízení technologií pro dlouhodobé ukládání a správu digitalizovaných a digitálních dat k) stabilizace, rozvoj a používání geoinformací a služeb v oblasti GIS na centrální úrovni - pořízení systémového řešení pro přípravu a následnou standardizaci služeb GIS poskytovaných na

národní úrovni Indikátory a jejich kvantifikace: Indikátory výsledku

Kód nár. číselníku

Indikátor Měrná jednotka

Zdroj Hodnota 2004 (2005)

Indikativ. cíl

Počet integrovaných základních registrů veřejné správy

MV 0 4

Počet plně elektronických agend veřejné správy

MV 7 14

Indikátory výstupu




Indikativ. cíl

15.01.00 Počet podpořených projektů na rozvoj ICT - 1.1

ŘO IOP 0 100

Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy) Příjemci podpory:

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 1.1 bude realizována jednotně jako jediný dotační titul (program) pro všechny uváděné aktivity.

Národní

Veřejné

Míra spolufinancová

ní

Pro informaci

Číslo prioritní

osy/oblasti intervence

Název prioritní osy/oblasti intervence

Fond Podíl

na alokaci

EU

celkem SR kraje obce Státní fondy

Celkové zdroje

EU ČR EIB soukr.

1.1.

Rozvoj informační společnosti pro veřejnou správu

ERDF 20,0% 310 602 133 54 812 141 54 812 141 0 0 0 365 414 274 85% 15% 0 0


‐ 12 –


1.2 Oblast intervence 1.2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě a veřejných službách

Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Oblast intervence 1.2 Integrovaného operačního programu se zaměřuje na investice do infrastruktury a dalšího vybavení, vývoj nových aplikací, informování o jejich vlastnostech, vytváření, správu a zpřístupňování databází a digitálních knihoven, osvojování dovedností sloužících k plnému využití technického potenciálu a standardizaci a propojování vytvořených zdrojů a služeb pro územní veřejnou správu a subjekty veřejných služeb. Důležitou podmínkou zvýšení míry využitelnosti a efektivity informačních systémů územní veřejné správy a subjektů veřejných služeb je propojení jednotlivých subsystémů a registrů, které budou využitelné i pro potřebu veřejnosti, s cílem nejen dosáhnout úspor, ale zejména zrychlit správní procesy, odstranit duplicity, snížit zatížení pracovníků územní veřejné správy a veřejných služeb. Dostupnost relevantních informací ve správném čase v jednotlivých obcích a krajích předpokládá mj. kvalitní technologickou a komunikační infrastrukturu s odpovídajícím zabezpečením proti možnosti zneužití zpracovávaných, využívaných či přenášených dat. Systematická tvorba a uchovávání dat a informací je předpokladem aktivizace regionálních zdrojů a jedním z rozhodujících základů znalostní společnosti. Podpora se v rámci oblasti intervence soustředí na vytvoření podmínek pro eGovernment na úrovni místní správy s využitím možností moderních informačních a komunikačních technologií. Cílem eGovernment je modernizace a automatizace vnitřních procesů vedoucí k rychlejšímu a spolehlivějšímu poskytování služeb veřejnosti a zároveň k výrazné redukci nákladů. Její potenciál se kromě umožnění efektivnější komunikace mezi veřejnou správou jako takovou (back office) projevuje především ve vytváření podmínek pro rozšíření a zjednodušení komunikace veřejnosti (tedy občanů, podniků i neziskových organizací) s územní veřejnou správou (front office). Územní správa však prozatím disponuje pouze minimem interaktivních aplikací, přičemž nejsou řešeny ani základní služby, jako např. administrace žádostí (podání) přijímaných a řešených orgány územní správy. Rozšiřování informačních a komunikačních technologií jako klíčový aspekt „Smart Administration“ představuje hlavní nástroj pro zajištění příznivých podmínek pro efektivní tvorbu, zachování, správu a šíření informací má vliv na rozvojový potenciál regionů jak v oblasti podnikání, tak v oblasti veřejné správy A veřejných služeb (např. kulturních služeb, trvalého uchování, ochrany a on-line dostupnosti kulturního bohatství). Součástí těchto podmínek jsou i dostupné transakční a on-line správní agendy a veřejné služby na místní úrovni. Služby veřejné správy musí být pro uživatele jednoduché a musí být dostupné všem skupinám obyvatel v území. Podpora zabezpečení přijatelné dostupnosti a kvality veřejných služeb pro občany musí být nezbytně podpořena na základě stanovených standardů veřejných služeb. Oblast intervence proto zajistí,


‐ 13 –

aby zavádění informačních systémů v územní veřejné správě bude koordinovaná v souladu s koordinovanou standardizací vytvářenou v rámci celé prioritní osy 1. Důležitou podmínkou zvýšení míry využitelnosti a efektivity informačních systémů při fungování územní veřejné správy je propojení používaných subsystémů a registrů, které budou využitelné i pro potřebu veřejnosti, s cílem zrychlit správní procesy, odstranit duplicity, snížit zatížení státního aparátu i pracovníků místní správy, v konečných důsledcích snížit jejich počty. V současnosti prakticky neexistující systém sdílení dat je potřeba řešit sjednocováním datových struktur v jednotlivých informačních systémech orgánů místní správy. Cílem podpory je v konečném účinku zvýšit efektivitu územní veřejné správy, vytvořit podmínky pro zvýšení kvality a transparentnosti poskytovaných služeb občanům v území. Zdůvodnění podpory:

nedostatečné využívání moderních ICT v územní veřejné správě a veřejných službách nezralost modelů fungování elektronické veřejné správy (eGovernment) špatná infrastrukturní vybavenost pro šíření vysokorychlostní připojení k internetu velký podíl dosud nedigitalizovaných dat roztříštěné, nejednoznačné a nepopsané datové zdroje územní veřejné správy chybějící definice podmínek a standardů pro sdílení dat mezi subjekty veřejné správy malá nabídka služeb na úrovni interakcí a transakcí nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb

Globální cíl: Modernizace územní veřejné správy a veřejných služeb prostřednictvím vyššího využití ICT v území

Specifické cíle:

využití a standardizace ICT v územní veřejné správě zlepšování úrovně poskytování elektronických služeb občanům zajištění bezpečnosti úrovně informačních sítí a dat podporu zlepšování kvality řízení a managementu v územní veřejné správě podporu spolupráce, komunikace a koordinace mezi státní správou, územní veřejnou správou a

subjekty veřejných služeb za využití moderních metod řízení a ICT podpora svobodného přístupu k informacím

Kategorie oblastí intervencí: Informační společnost 13 Služby a aplikace pro občany (e-zdraví, e-vláda, e-učení, e-začlenění atd.)

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 170 831 173 €.


‐ 14 –

Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 30 146 678 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 200 977 851 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 11 % (prioritní osa 1 = 31% z IOP). Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Při implementaci projektů v oblasti intervence bude umožněno financovat z ERDF nezbytné doprovodné činnosti a náklady neinvestičního charakteru, které jsou jinak oprávněnými náklady k financování z ESF, a to až do výše 10 % prostředků na projekt. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) výstavba regionálních datových sítí pro potřeby veřejné správy a veřejných služeb a přípojných bodů ve vybraných regionech - výstavba komplexní vysokorychlostní interoperabilní datové infrastruktury s vysokou propustností (broadband) pro interní potřeby územní veřejné správy

(Žadatel musí prokázat nebo čestně prohlásit, že k datu zahájení výstavby přípojného bodu nebyl v místě další operátor.) b) zavádění, rozvoj a propagace regionálních a místních služeb informační společnosti (eTax,

eHealth, eTransport, eLearning, eCulture apod.) vč. elektronické veřejné správy eGovernment a programového a technického vybavení, které by nebyly v rozporu s centrálně definovanými standardy a projekty, včetně potřebné úpravy navazujících back-office systémů - pořízení centrálního systému a aplikací pro různé formy komunikačních technologií (koncových zařízení), pořízení technologického řešení pro zlepšení komunikace mezi orgány veřejné správy navzájem; a mezi orgány územní veřejné správy a veřejností

c) zvýšení úrovně zabezpečení elektronických sítí a služeb - pořízení a podpora implementace

bezpečnostních prvků (HW i SW) do informačních systémů územní veřejné správy d) zapojování orgánů územní veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat - pořízení

technického a technologického vybavení pro možnost připojení k relevantním registrům územní veřejné správy

e) zřizování kontaktních míst veřejné správy f) digitalizace vybraných datových zdrojů a jejich zpřístupňování ve smyslu veřejných

služeb,podpora vybavení pro primární digitalizaci, pořízení technologií pro dlouhodobé ukládání a správu digitalizovaných a digitálních dat


‐ 15 –

g) vybudování a propojení informačních systémů v oblasti kultury, nezbytných pro účely

prezentace, zpřístupnění a dosažitelnosti veřejných kulturních služeb, dokumentace a ochrany na místní a regionální úrovni

h) zavedení informačního managementu a podpora znalostních systémů v územní veřejné správě

a veřejných službách i) stabilizace, rozvoj a používání geoinformací a služeb v oblasti GIS na místní a regionální

úrovni - pořízení systémového řešení pro přípravu a následnou standardizaci služeb GIS poskytovaných na lokální úrovni

Indikátory a jejich kvantifikace: Indikátory výsledku




Indikativ. cíl

Počet implementací rozhraní k centrálním registrům na úrovni krajů

počet MV 0 30

Počet implementací rozhraní k centrálním registrům u statutárních měst

počet MV 0 40

Počet implementací rozhraní k centrálním registrům u ostatních územních samospráv vykonávajících přenesenou působnost

počet MV 0 400

Počet plně elektronických agend veřejné správy

počet MV 7 14





Indikativ. cíl

Počet podpořených projektů na rozvoj ICT v regionech (1.2)

počet MV 0 250


kraje a jimi zřizované a zakládané organizace, obce a jimi zřizované a zakládané organizace svazky obcí


‐ 16 –

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 1.2 IOP bude realizována jednotně jako jeden dotační titul pro všechny uvažované aktivity.

Národní

Veřejné

Míra spolufinanco

vání

Pro informaci

Číslo prioritní



Fond Podíl

na alokaci

EU

celkem SR kraje obce

Státní fondy

Celkové zdroje

EU ČR EIB soukr.

1.2.

Zavádění ICT v územní veřejné správě

ERDF 11,0% 170 831 173 30 146 678 30 146 678 0 0 0 200 977 851 85% 15% 0 0


‐ 17 –

2 Prioritní osa 2 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

Zaměření prioritní osy: Prioritní osa 2 se v oblasti sociální integrace zaměřuje na problematiku sociálního začleňování na zavádění procesu transformace residenčních sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, na podporu reformy sociálních služeb k aktivnímu přístupu na trh práce sociálně znevýhodněných osob a na zajištění investiční pomoci pro podporu a rozvoj nástrojů sociální ekonomiky. Podpora v oblasti veřejného zdraví se zaměřuje na cílenou a řízenou modernizaci a obnovu technického a přístrojového vybavení v rámci národní sítě zdravotnických zařízení a na poskytování zdravotní péče s důrazem na prevenci nemocí, podporu zdravého životního stylu a zmírňování následků nemocí a úrazů. Podpora směřuje do vybavení zdravotnických center, na národní preventivní programy a řízení zdravotní péče, které ve svém důsledku přispějí ke snižování četnosti a mírnění tíže zdravotních postižení, včetně zkracování délky nezbytné pracovní neschopnosti a k aktivnímu předcházení zdravotních poškození zejména u skupin občanů se známými rizikovými faktory. Intervence zvýší dostupnost moderních technologií a zdravotnických prostředků, které umožní účinnou prevenci a sanaci zdravotních rizik a minimalizaci následků nemocí a úrazů. V oblasti služeb zaměstnanosti se zaměření obrací na adaptaci a modernizaci systému služeb zaměstnanosti, tvorbu výcvikových a školících středisek a rekvalifikačních institucí. Budou podporovány nové metody práce při vyhledávání pracovního uplatnění, resp. kvalitní pracovní síly ze strany zaměstnavatelů vytvořením vysokokapacitních on-line informačních systémů TP. Dále se prioritní osa zaměřuje na ochranu obyvatelstva, tj. ochrana zdraví a životů prostřednictvím zvýšení výkonnosti infrastruktury systému prevence na řešení přírodních, technologických a bezpečnostních rizik.

Oblast intervence 2.1 – Služby v oblasti sociální integrace Oblast intervence 2.2 – Služby v oblasti veřejného zdraví Oblast intervence 2.3 – Služby v oblasti zaměstnanosti Oblast intervence 2.4 – Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik


‐ 18 –


2.1 Oblast intervence 2.1 – Služby v oblasti sociální integrace Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Podpora v rámci sociální infrastruktury je dělena do tří hlavních aktivit oblasti intervence: První cíl je zaměřen na zajištění prosazení národní strategie a národního přístupu při transformaci pobytových zařízeních sociálních služeb (institucionlní péče) ve smyslu jak modernizace a humanizace těchto pobytových zařízení sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením) a podpory chráněného bydlení, tak především v oblasti podpory alternativních ambulantních a terénních sociálních služeb (např. podpora samostatného bydlení, stacionáře, odlehčovací služby) s cílem umožnit uživateli setrvání v jeho přirozeném prostředí a jeho aktivní zapojení se na trh práce a do společnosti. Podpora bude směřována na pilotní zahájení procesu transformace ve vybraných nejvíce rizikových zařízení ve všech krajích a to s podmínkou spolupráce s národní úrovní a při dodržování zásad stanovených v koncepčním materiálu k této oblasti. Cílem této podpory je také nastavení jednotného systému transformace, která bude nadále realizována v samostatné působnosti krajů. Dalším cílem tohoto opatření je pomoc při řešení problémů nejvíce postižených oblastí, které vyplývají z provedené Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a komunit. Pomoc se zaměří na vznik sociálních služeb a center, které pomohou obcím a regionům úspěšně řešit problémy v analýzou identifikovaných sociálně vyloučených romských lokalitách a umožní tak návrat uživatelů těchto služeb na trh práce a do společnosti. Cílem je zajištění provázanosti investičních potřeb s aktivitami, které budou podporovány v rámci Evropského sociálního fondu (Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost). Účinná pomoc bude zajištěna prostřednictvím spolupráce s národními subjekty a především spoluprací s veřejným subjektem, který bude poskytovat specifické poradenství na místní i regionální úrovni. Cílem je zavedení jednotného a komplexního přístupu při řešení problematiky sociálně vyloučených romských komunit. Tato provázanost umožní efektivní využití prostředků ERDF, ESF a národních prostředků při řešení této problémové oblasti. Posledním cílem opatření je zajištění investiční pomoci pro podporu a rozvoj nástrojů sociální ekonomiky. Jedná se o podporu inovativních aktivit, které umožní sociálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým sociálním vyloučením vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí. Cílem je především zajištění provázanosti investičních potřeb s aktivitami, které v této oblasti budou realizovány prostřednictvím Evropského sociálního fondu (Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – priorita 3) a u nichž je vzhledem k jejich inovativnosti takto provázaná podpora z jiných programů neuplatnitelná. Zdůvodnění podpory:

nedostatečná podpora a nejednotnost přístupu při procesu transformace a humanizace pobytových zařízení sociálních služeb

nedostatečná investiční podpora a provázanost s dalšími aktivitami při prosazení národního přístupu k řešení problémů sociálně vyloučených romských lokalit

neexistence podpory inovativního přístupu při začleňování sociálně znevýhodněných osob na trh práce formou zavádění sociální ekonomiky


‐ 19 –

Globální cíl: Zajištění investiční podpory pro oblast sociální integrace na národní a nadregionální úrovni

Specifické cíle:

investiční podpora transformačních procesů zaměřených na poskytování sociálních služeb v přirozeném prostředí uživatelů sociálních služeb

investiční podpora při zajištění dostupnosti stávajících i nových typů služeb umožňujících návrat uživatelů zpět na trh práce a do společnosti

investiční podpora poskytovatelům, uživatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky

Kategorie oblastí intervencí: Investice do sociální infrastruktury 79 Jiná sociální infrastruktura

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 79 203 544 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 13 977 096 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 93 180 640 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace na IOP tvoří 5,1%. Veřejná podpora : Veřejná podpora může být uplatněna pouze v případě aktivity c). V oblasti intervence 2.1c) bude podnikatelským subjektům umožněna veřejná podpora do výše “de minimis” (200 tis EURO). Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá. Typ podpory: Individuální projekty Grantové schéma se předpokládá u oblasti intervence 2.1, aktivita c). Příjemcem grantového schématu bude Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podporované aktivity/operace:


‐ 20 –

a) investiční podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci pobytových

zařízení sociálních služeb formou modernizace a humanizace těchto pobytových zařízení sociálních služeb a podpory chráněného bydlení a dále především formou podpory alternativních ambulantních a terénních sociálních služeb V rámci aktivity a) bude podpora zaměřena na: - modernizaci a humanizaci pobytových zařízení sociálních služeb (domovů pro osoby se

zdravotním posižením, domovů se zvláštním režimem) a jejich postupné „rozpouštění“ do přirozené sítě služeb v komunitě,

- investiční podporu chráněnného bydlení, - investiční podporu terénních a ambulantních služeb (podpora samostatného bydlení, stacionáře,

podpora zázemí pro poskytování služeb osobní asistence, pečovatelské služby, odlehčovacích služeb atd.)

b) investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti

V rámci aktivity b) bude podpora zaměřena zejména na vznik nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, komunitních center a dalších zařízeních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských lokalitách.

c) investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky

V rámci aktivity c) bude podpora zaměřena na: - nové podnikatelské aktivity, jejichž cílem je zaměstnání osob ze znevýhodněných cílových

skupin za předpokladu, že v rámci projektu bude zaměstnáno alespoň 40% osob (zaměstnanců) z těchto cílových skupin,

- podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných, které jsou zároveň sociálně znevýhodněnou skupinou,

- podnikatelské aktivity směřující k zajištění veřejných služeb v rámci regionu, u kterých je majoritní část uživatelů veřejné služby tvořena cílovou skupinou znevýhodněných osob.




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

Počet pobytových zařízení sociálních služeb, která započala v transformaci – 2.1 a

Počet MPSV 0 31

Počet nově fungujích terénních a ambulantních sociálních služeb – 2.1 a

Počet MPSV 0 31

Počet organizací zabývajících se začleňováním příslušníků ohrožených romských lokalit na trh práce - 2.1 b

Počet MPSV 0 50

Počet podpořených osob/subjektů v rámci sociální ekonomiky – 2.1 c

Počet MPSV 0 500


‐ 21 –




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

08 01 00 Počet projektů - 2.1

Ks MPSV 0 581

Počet projektů zaměřených na oblast transformace pobytových zařízení sociálních služeb - 2.1 a

Ks MPSV 0 31

Počet projektů zaměřených na rizikové skupiny obyvatel - 2.1 b

Ks MPSV 0 50

Počet projektů zaměřených na sociální ekonomiku - 2.1 c

Ks MPSV 0 500

Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy) U aktivity a) – ve 13 krajích budou vybrána konkrétní zařízení a zařízení MPSV dle následujících kritérií:

- okruh uživatelů služby : 1) cílová skupina uživatelů zařízení musí být schopna života ve většinové společnosti v rámci dalších

typů služeb neústavního charakteru) - dostupnost služby: 1) nedostupnost alternativních nebo návazných druhů sociálních služeb 2) neposkytování služby v místě života přirozené komunity (mimo obec) - neodpovídající stav zařízení pro poskytování dané služby : 1) zařízení poskytuje služby na více než dvojlůžkových pokojích 2) zařízení poskytuje služby pro více než 80 uživatelů v rámci zařízení 3) materiálně technické zázemí neumožňuje individuální podporu uživatelů a ochranu a naplňování lidských práv

U aktivity b) byly vybrány lokality uvedené v příloze (na konci popisu této oblasti intervence). Lokality byly vybrány na základě následujících kritérií:

a. jedná se o lokalitu, která je stanovena jako sociálně vyloučená romská lokalita v rámci provedené analýzy MPSV

b. v rámci stanovených lokalit neexistuje strategie k řešení dané problematiky c. v rámci lokality není dostupná žádná relevantní existující nevládní nezisková organizace

zajišťující služby pro vybranou cílovou skupinu V rámci těchto výběrových kritérií bylo vybráno 65 obcí, ve kterých je v současné době možno oblast intervence 2.1b podpořit. Vzhledem k časovému rozsahu programovacího období se předpokládá, že na základě obdobných analýz bude možné dle těchto stanovených kritérií doplnit seznam i o další obce, ve kterých bude zajištění intervence nezbytné a které se nyní neobjevují v navrženém seznamu.


‐ 22 –

U aktivity c) – celé území ČR mimo region hl. m. Prahy Příjemci podpory: Aktivita a)

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace kraje a jimi zřizované organizace obce a jimi zřizované organizace

Aktivita b)

obce a jimi zřizované organizace NNO (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církevní právnické osoby)

Aktivita c)

nestátní neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, evidované právnické osoby)

obce a jimi zřizované organizace podnikatelé (osoby zapsané v obchodním rejstříku a osoby podnikající na základě živnostenského

oprávnění nebo na základě zvláštních předpisů) organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace

Dílčí kritéria výběru projektů

Parametry zařízení pro a) - viz územní zaměření podpory Parametry zařízení pro b) lokalita - viz územní zaměření podpory Parametry pro c) - projekty budou podpořeny pouze na základě výběru projektů (podpory podnikatelských záměrů) v rámci OP LZZ – priority 3

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 2.1 se předpokládá realizovat v rámci tří oddělených dotačních titulů pro jednotlivé navrhované aktivity 2.1a), 2.1b) a 2.1c). U aktivity c) se předpokládá struktura financování v rozsahu 85% ERDF, 5% SR, 10% soukromé zdroje; soukromé zdroje jsou uvedeny pro informaci ve sloupci "soukromé".

Národní

Veřejné

Míra spolufinancování

Pro informaci Číslo prioritní osy/oblasti intervence

Název prioritní osy/oblasti intervence Fond

Podíl na alokaci

EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB

soukromé

2.1.

Služby v oblasti sociální integrace ERDF 5,1% 79 203 544 13 977 096 13 977 096 0 0 0 93 180 640 85% 15% 0 1 397 7100


‐ 23 –

a) Transformace pobytových sociálních zařízeních 60% 47 522 126 8 386 258 8 386 258 0 0 0 55908384 85% 15% 0 0

b) Komunitní centra 25% 19 800 886 3 494 274 3 494 274 0 0 0 23295160 85% 15% 0 0

c) Sociální ekonomika 15% 11 880 532 2 096 564 2 096 564 0 0 0 13977096 85% 15% 0 1 397 710


‐ 24 –

Příloha 2.1

Výběr lokalit pro aktivitu 2.1b) Kraj Město Kraj Město Středočeský Jihočeský

1 Boreč 37 Pohorská Ves 2 Horní Počáply Jihomoravský 3 Klobuky 38 Ivanovice na Hané 4 Kutná Hora 39 Zastávka 5 Nové Dvory Plzeňský 6 Poříčí nad Sázavou 40 Bělá nad Radbuzou 7 Rožďálovice 41 Klatovy 8 Slaný 42 Nýřany 9 Spomyšl 43 Velká Malahov

10 Třebestovice Liberecký 11 Třebešice 44 Bulovka 12 Zákolany 45 Nový Bor 13 Kolín 46 Ralsko 14 Želenice 47 Semily

Ústecký 48 Stráž pod Ralskem 15 Bečov 49 Tanvald 16 Cítoliby 50 Velké Hamry 17 Česká Kamenice 51 Zákupy 18 Hostomice Pardubický 19 Klášterec nad Ohří Olomoucký 20 Obrnice 52 Hanušovice 21 Podbořany 53 Hranice 22 Straškov-Vodochody 54 Kobylá nad Vidnavkou

Vysočina 55 Skalička 23 Vrbice 56 Vrbátky 24 Jaroměřice nad Rokytnou Moravskoslezský 25 Kojatice 57 Orlová 26 Mirošov Královéhradecký 27 Telč 58 Černožice

Zlínský 59 Dohalice 28 Bezměrov 60 Holohlavy

Karlovarský 61 Kostelec nad Orlicí 29 Aš 62 Ledce 30 Habartov 63 Meziměstí 31 Jáchymov 64 Třebechovice pod Orebem 32 Kraslice 65 Vysoké Veselí 33 Nová Ves 34 Oloví 35 Rotava 36 Teplá


‐ 25 –


2.2 Oblast intervence 2.2 – Služby v oblasti veřejného zdraví Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Oblast intervence 2.2 vychází ze strategických a koncepčních dokumentů České republiky, platného právního řádu, dokumentů EU o směřování prostředků ERDF. Cílení intervencí je identifikováno na základě analýz trendů stěžejních demografických ukazatelů, epidemiologických ukazatelů a rizikových faktorů zdravotního stavu české populace a jejich porovnání se standardně sledovanými ukazateli zemí EU a také výsledky sledování publikovanými OECD a Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organisation). Kromě toho byla využita sledování zapracované do Zelené knihy Evropské komise (Green Paper, COM 2005, 637) a také publikované výstupy Světového šetření zdraví. Výše uvedené zdroje také sledují parametry „výkonnosti“ systému péče o zdraví (standardizované počty lékařů, odborných lékařů, postelí a akutních lůžek v zařízeních lůžkového typu, vybavenost a dostupnost zdravotnickými prostředky zejména důležitými pro život zachraňující diagnostiku a terapii) a ambici zemí EU je standardizovaně sledovat a porovnávat také parametry „účinnosti“ (efektivity) systému péče o zdraví. Cíle oblasti intervence 2.2. IOP budou realizovány prostřednictvím strategických národních (celoplošných) intervencí do aktivit, které se svými dopady vzájemně potencují (realizace jedné aktivity zvyšuje účinnost jiné) a navazují na aktivity plánované v rámci dalších intervencí - v rámci priority 1 IOP (zejména oblast „e-Health“), v rámci oblasti intervence 2.4 (integrovaný záchranný systém) a také v rámci jiných operačních programů (zejména: OP VaVI, OP PI, OP LZZ, OP VK). Intervence oblasti 2.2 také přispívají k dosažení cílů OP PI a OP ŽP. Všechny intervence oblasti jsou zaměřeny na zvyšování zaměstnatelnosti – zlepšováním parametrů pozitivně ovlivňujících zdraví a kvalitu života populace, zvyšování počtu let strávených ve zdraví a snižování tíhy a míry omezení v pracovním a společenském začlenění v důsledku poškození zdraví a v souladu s Lisabonskou strategií také na mírnění zátěže důchodového a zdravotního systému, zvyšované v důsledku negativních demografických trendů české populace. Zaměření Intervence spočívají ve strategickém investování do modernizace, inovací a „know-how“ v rámci stávající infrastruktury zařízení zajišťujících péči o zdraví a do opatření s celoplošným dopadem v oblasti prevence zdravotních rizik. Jsou cíleny na ty oblasti péče, ve kterých Česká republika nejvíce zaostává (nejhorší hodnoty ukazatelů kvality a úspěšnosti péče o zdraví obyvatel) ve srovnání se zeměmi EU25. Dlouhodobým cílem intervence je dosažení změny negativních trendů ukazatelů zdraví populace, zlepšení zdraví a kvality života popilace v důsledku faktického zlepšení péče o zdraví a účinnějších metod prevence s pozitivním dopadem na snížení úmrtnosti, invalidizace a částečné invalidizace, zkrácení délky hospitalizace, délky pracovní neschopnosti, vyšší míru zdravy. Prvním cílem oblasti intervence 2.2 je řízená modernizace a obnova technického a přístrojového vybavení


‐ 26 –

(zdravotnické prostředky) stávající infrastruktury poskytování zdravotní péče s důrazem na modernizaci oblasti akutní péče a dosažení standardů pro včasnou diagnostiku, diferenciální diagnostiku v oblastech zdravotní péče s nejhoršími ukazateli včasnosti záchytu onemocnění, nemocnosti, úmrtnosti a úspěšnosti léčebných intervencí ve srovnání s průměrem zemí EU. Druhým cílem je posílení oblasti prevence zdravotních rizik modernizací infrastruktury, která umožní účinné předcházení a sanaci zdravotních rizik a minimalizaci následků nemocí a úrazů, jejíž součástí musí být také aktivity účelně a cíleně indukující změny stereotypů chování populace ve prospěch zdravého životního stylu a snižování škodlivých návyků. V této oblasti je vhodné podpořit celoplošné - pokrývající celé území ČR - aktivity neziskového sektoru s dlouhodobou zkušeností s prací v oblasti prevence sociálních vyloučení v důsledku dočasných nebo trvalých zdravotních omezení. Třetím cílem je modernizace, inovace a standardizace podmínek pro měření a hodnocení kvality poskytované péče o zdraví populace, dosažení standardizace kvality péče a implementace nástrojů pro optimalizaci nákladů v systému péče o zdraví a jejich racionální řízení; nezbytným technickým předpokladem realizace je zajištění odpovídající dostupnosti moderních informačních a komunikačních technologií a zdravotnické informatiky (první cíl IOP - oblast „e-Health“). Moderní systém řízení kvality a nákladové efektivity při poskytování zdravotní péče je nepostradatelnou součásti zdravotnictví země EU – umožňuje dlouhodobě zajistit dostupnost bezpečných a standardně kvalitních služeb, měřit, analyzovat, porovnávat a vyhodnocovat úroveň poskytované péče na různých úrovních i efektivně řídit systém jako celek, včetně jeho nákladovosti. Nástroje monitorování a hodnocení kvality intervencí jsou také nezbytnou podmínkou pro klinický vývoj a výzkum i účelnou a rychlou implementaci jeho výsledků do praxe.

V rámci IOP jsou intervence zaměřeny výhradně na systémové projekty v rámci národních sítí zdravotnických zařízení, splňujících technické a personální kritéria, parametry spádovosti a dostupnosti zdravotní péče pro obyvatele, které jsou nyní tvořeny zařízeními zřizovanými státem a kraji. Parametry jednotlivých pracovišť specializovaných sítí zdravotnických zařízení jsou stanoveny platným právním řádem1, parametry dostupnosti a spádovosti v rámci specializovaných sítí zdravotnických pracovišť2 jsou identifikovány a hodnoceny na základě standardního sběru relevantních statistických údajů (zdroje: Český statistický úřad a Ústav zdravotnických informací a statistiky), kdy je brán v úvahu zejména počet obyvatel v daném regionu, index stáří, četnost výskytu onemocnění vázaných na určité skupiny pacientů a dostupnost jiné zdravotní péče pro vulnerabilní skupin. Kromě toho budou podpořeny projekty v rámci vymezených cílů a zaměřeny na cílové skupiny populace realizované prostřednictvím modernizace sítě zdravotních ústavů3 a projekty nestátních neziskových organizací zaměřené na předcházení a mírnění zdravotních rizik. 1 - podle zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění a dalších 2 - podle §42 zákona č.20/1966 Sb., v platném znění a zveřejněných v oficiálním informačním prostředku Ministerstva zdravotnictví 3 - podle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění Zdravotnická infrastruktura, včetně technického vybavení a používané zdravotnické techniky (zdravotnických prostředků), České republiky trpí dlouhodobým podfinancováním. To se týká prostorů, ve kterých zdravotnická zařízení fungují i technického zázemí a vybavení zdravotnickými prostředky. Parametry kvality péče o zdraví se jednoznačně projeví na ekonomické závislosti populace na důchodovém a zdravotním systému. Základním požadavkem pro kvalitní a racionální intervence - zhodnocení vložených prostředků - je také zajištění požadavků na technické zázemí, včetně požadavků na kvalitu prostor a parametry používaných zdravotnických prostředků, které musí splňovat standardy EU nejenom pro přesnost


‐ 27 –

a účelnost při použití k léčebným a diagnostickým účelům, ale také pro zajištění bezpečnosti léčených osob i zdravotnického personálu (např.: technologie a přístroje využívající vnější zdroj energie musí splňovat požadavky na ochranu před nežádoucí zátěží zářením, bezpečnost atd.) Oblast veřejného zdraví – zdravotnictví je velmi úzce propojena s nejnovějšími poznatky vědy a výzkumu, a proto vytváření finančního prostoru pro průběžné přejímání inovativních metod diagnostiky léčby do praxe je v této oblasti zcela vitální. Používání zastaralých technologií a metod je nejenom neefektivní, ale v pro nemožnost zajištění optimální možné péče, má negativní dopad na střednědobou i dlouhodobou perspektivu ekonomické aktivity populace. Cílem oblasti intervence je přiblížit ČR úrovni obdobných systémů zemí EU a umožnit tím aktivní a komparativní participaci v mezinárodních projektech v oblasti zdravotní péče, prevence nemocí i souvisejících oblastech výzkumu, které jsou jednoznačně perspektivní, v současnosti nejrychleji se rozvíjející oblastí a jsou přední oblastí vzhledem k objemu investic. Předpokladem pro řádnou realizaci opatření je plošné využívání moderních komunikačních, informačních a informačně-technologických systémů. Zdůvodnění Současný stav modernizace infrastruktury systému veřejného zdravotnictví inovativními technologiemi je nedostatečný a neodpovídá standardům potřebným pro zajištění rovnoměrné dostupnosti, standardní úrovně kvality a efektivity poskytované péče. Vybavenost neodpovídá požadavkům pro plošné sledování kvality a nákladovosti poskytované péče a pro zapojení České republiky do mezinárodních sledování. Analýzy trendů stěžejních demografických ukazatelů, epidemiologických ukazatelů a rizikových faktorů zdravotního stavu české populace a jejich porovnání se standardně sledovanými ukazateli zemí EU prokazují zaostávání v určitých oblastech péče a negativní trendy nemocnosti a zvyšování závislosti na zdravotním a sociálním systému. Nedostatkem je nízký podíl investic do oblasti prevence zdravotních rizik a nedostatečná modernizace a dostupnost pracovišť pro účinnou včasnou rehabilitaci.

nízká úroveň modernizace a inovací technického vybavení zdravotnických zařízení nedostatečná aktivní participace všech subjektů podílejících se na ochraně a podpoře zdraví, na

prevenci zdravotních rizik a primární prevenci nedostačující úroveň modernizace pro řízení kvality systému veřejného zdraví a optimalizace

nákladovosti Globální cíl: Inovace a modernizace infrastruktury péče o zdraví obyvatel s důrazem na prevenci zdravotních rizik a zvýšení efektivity, kvality a zlepšení dostupnosti v systému poskytování služeb veřejného zdraví (public health services) Specifické cíle:

cřízená modernizace přístrojového vybavení a technického zázemí zdravotnických zařízení pro dosažení srovnatelné kvality péče se zeměmi EU v oblasti akutní péče, včetně modernizace zázemí pro diagnostiku, diferenciální diagnostiku a včasný záchyt onemocnění;

modernizace stávající infrastruktury systému péče pro prevenci zdravotních rizik a minimalizaci následků nemocí a úrazů, včetně uplatnění moderních nástrojů cílené motivace veřejnosti k předcházení nemocí v důsledku škodlivých návyků a nezdravého životního stylu,

modernizace, inovace a zajištění dostupnosti „know-how“ v rámci stávající infrastruktury systému péče o zdraví populace pro řízení kvality a efektivity péče, optimalizaci nákladů na tuto péči a jejich


‐ 28 –

racionalizaci.

Kategorie oblastí intervencí: Investice do sociální infrastruktury 76 Infrastruktura pro zdravotnictví Ochrana životního prostředí a předcházení rizikům 53 Prevence rizik (včetně návrhu a implementace plánů a opatření pro prevenci a řízení přírodních a

technických rizik) Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 248 481 706 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 43 849 713 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 292 331 419 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 16 % (prioritní osa 2 = 35.1% finanční alokace IOP). Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence 2.2 nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá. Typ podpory: Grantová schémata - příjemcem grantových schémat bude vždy Ministerstvo zdravotnictví (odhaduje se cca 18 – 25 grantových schémat v průběhu celého období realizace IOP¨). Podporované aktivity/operace:

a) modernizace přístrojového vybavení a zvýšení úrovně technického zázemí zdravotnických zařízení (integrace a modernizace sítě center akutní péče v návaznosti na IZS – tj. centra traumatologické péče, radiologické diagnostiky, kardiologie, neurologie, pracoviště jednodenní chirurgie, včetně modernizace jejich laboratorního zázemí; modernizace sítě center komplexní onkologické péče – tj. inovace technického a přístrojového vybavení pro diagnostiku, léčbu, „screening“ záchytu časných stádií onemocnění)

b) systémová opatření v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva a pro prevenci sociální

exkluze osob znevýhodněných jejich zdravotním stavem nebo věkem (tj. rozvoj koordinovaného


‐ 29 –

národního systému motivace obyvatel ke zdravému životnímu stylu, modernizace a inovace infrastruktury pro prevenci poškození zdraví v důsledku známých epidemiologických rizik, chronických neinfekčních invalidizujících onemocnění, úrazů)

c) řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví (inovativní zařízení pro měření,

hodnocení kvality a nákladovosti péče)

V rámci aktivity a) Modernizace přístrojového vybavení (zdravotnických prostředků6) a zvýšení úrovně technického zázemí zdravotnických zařízení, budou podporovány operace realizované v rámci sítí specializovaných pracovišť zdravotnických zařízení4,5, zaměřené na:

1. obměnu diagnostických a pro terapii používaných zdravotnických prostředků využívajících zdroje energie pro naplnění současných standardů EU bezpečnosti provozu; 2. obměnu diagnostických a pro terapii používaných zdravotnických prostředků, jejichž výkonnost neumožňuje dosáhnout standardních parametrů kvality péče (standardy jsou dány národními /evropskými „guidelines“);

Vymezení cílové skupiny pacientů (dle ukazatelů, ve kterých ČR zaostává za EU) formou identifikace specializované péče (pro zlepšení které je třeba dosáhnout určitého standardu vybavení) poskytované určitým typem pracovišť(specializovaná pracoviště) identifikovaných v rámci národních sítí

a to v rámci ucelených projektů zajištění rovnoměrné dostupnosti a standardní úrovně technických parametrů kvality poskytování zdravotní péče:

1) specializovaných pracovišť zdravotnických zařízení4,5 zajišťujících neodkladnou péči v návaznosti na integrovaný záchranný systém7: 1.1 specializovaná pracoviště traumatologické péče, včetně modernizace odpovídajícího diagnostického zázemí:

1.1.1. radiodiagnostické pracoviště 1.1.2. pracoviště nukleární medicíny 1.1.3. specializované laboratoře

s odpovídající dostupností a modernizace specializovaných pracovišť pro specifické invazivní zákroky: 1.2. specializovaná pracoviště neurochirurgické péče 1.3. specializovaná pracoviště jednodenní chirurgie 1.4.specializovaná pracoviště kardiochirurgické péče

2) specializovaných pracovišť zajišťujících komplexní onkologickou péči pro zajištění diagnostiky, léčby a „screening“ - záchyt časných stádií onemocnění – tj. včetně modernizace odpovídajícího diagnostického a terapeutického zázemí: 2.1. radiodiagnostické pracoviště 2.2. radioterapeutické pracoviště 2.3. pracoviště nukleární medicíny 2.4. specializované laboratoře

V rámci aktivity b) Systémová opatření a modernizace infrastruktury v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva a pro prevenci sociální exkluze osob znevýhodněných jejich zdravotním stavem nebo věkem


‐ 30 –

budou podporovány operace zaměřené na:

1.) rozvoj celonárodního, plošného systému implementace a koordinace primární prevence zdravotních rizik a trvalých poškození zdraví v důsledku neinfekčních invalidizujících chronických onemocnění, s návazností v projektech realizovaných v rámci regionálních operačních programů, včetně projektů v strategie Zdraví 21:

1.1. operace spadající do kategorie 76 podpora projektů modernizace národní sítě center zdravého životního stylu v síti Ministerstvem zdravotnictví přímo řízených zařízení ochrany a podpory veřejného zdraví (krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy) pro aktivity podporující vytváření a upevňování aktivních návyků zdravého životního stylu, včetně vytváření prostředí, které podporuje zdravý životní styl; 1.2 operace spadající do kategorie 53

1.2.1 ucelené projekty propagace produktů specificky zaměřených na oblast předcházení poškození zdraví v důsledku úrazů a onemocnění s celonárodní působností - zejména projekty cílené na specifickou ohroženou skupinu obyvatel dle dlouhodobě hodnocených validních statistických a epidemiologických údajů a produktů specificky zaměřených na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; 1.2.2 podpora marketingových produktů s celonárodní působností cílených na zvyšování motivace obyvatel ke zdravému životnímu stylu a odpovědnosti za své zdraví; 1.2.3 projekty aktivního záchytu nemanifestních onemocnění nebo onemocnění v raných stádiích, metody a metodiky identifikace, aktualizace a nejlepšího využití pro praxi údajů o rizikových faktorech v populaci včetně epidemiologických rizik; 1.2.4 projekty metodik „screeningu“ pro záchyt rizikových faktorů nemocnosti;

2.) modernizace a inovace stávající infrastruktury zdravotnických zařízení (zdravotnické prostředky a technické zázemí) pro sekundární prevenci a zvýšení kvality systému následné péče (ucelený systém pro včasnou a účinnou rehabilitaci a rekondici) o dočasně nebo trvale zdravotně postižené osoby pro minimalizování následků akutních poškození zdraví prostřednictvím:

2.1. ucelených projektů nadregionální sítě zdravotnických zařízení specializovaných na rehabilitaci postižení v důsledku centrálních mozkových příhod; 2.2. ucelených projektů nadregionální sítě zdravotnických zařízení specializovaných na rehabilitaci postižení v důsledku omezení pohybových funkcí a pohybového aparátu; 2.3. ucelených projektů nadregionální sítě zdravotnických zařízení specializovaných pro sekundární prevenci a rehabilitaci kardiovaskulárních onemocnění

3.) modernizace infrastruktury zařízení pro předcházení poškození a dalších poškození zdraví v důsledku neinfekčních chronických invalidizujících onemocnění a úrazů a pro zvýšení možnosti integrace do pracovního procesu:

3.1. projekty rozvoje zázemí pro aktivity prevence sociálních vyloučení u rizikových skupiny obyvatel ohrožených sociálním vyloučením v důsledku zdravotního stavu; 3.2 projekty ucelených sítí center pro aktivní nesprávných a škodlivých životních návyků cílených na skupiny obyvatel se známým rizikovými faktory.

V rámci aktivity c) Řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví (inovativní zařízení pro měření,


‐ 31 –

hodnocení kvality a nákladovosti péče) budou podporovány investice do modernizace stávající infrastruktury zdravotnických zařízení pro zajištění racionálního využívání vynaložených prostředků v systému a zvýšení kvality poskytované péče

- ucelený projekt sítě "Healt Technology Assessment" (HTA): 1.1 podpora ucelených, systémových a plošných projektů modernizace infrastruktury systému

veřejného zdravotnictví pro impementaci národních a mezinárodních standardů kvality poskytování péče v oblasti veřejného zdraví a kvality poskytované zdravotní péče, včetně certifikací, uplatňování mezinárodních norem, doporučených postupů a systému úhrad za poskytnutou péči;

1.2 podpora modernizace a vybavení inovativními technologiemi HTA center pro vytváření metodik řízení systému kvality a nákladovosti systému veřejného zdravotnictví;

1.3 podpora ucelených projektů využití nejlepších zkušeností v oblasti tvorby standardů kvality poskytované péče, jejího měření a implementace výstupů do praxe (výstupy výzkumu a vývoje, pilotní studie a projekty).




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. Cíl

Počet modernizovaných zařízení péče o zdraví – 2.2 a

ks MZDr. 0 50

Zvýšení počtu obyvatel identifikovaných v programech prevence rizikových faktorů úmrtnosti a invalidizujících onemocnění 2.2 b

% ÚZIS Zvýšení o 60%

Podíl zařízení v rámci systému péče o zdraví, využívajících standardy a standardní postupy řízení kvality a nákladovosti -2.2 c

% ÚZIS *zvýšení o 30-40%

*naplnění těchto výsledků je závislé na tempu a rozsahu realizaci projektů v rámci prioritní osy 1 IOP (zejména projektů v oblasti „e-Health“); Indikátory výstupu



Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl


Ks MZDr. 0 18 až 25

Počet modernizovaných specializovaných sítí zařízení v oblasti akutní medicíny a medicíny katastrof navazujících na IZS a modernizace sítě center komplexní onkologické péče – 2.2 a

Ks MZDr. 0 4-5

Počet modernizovaných specializovaných sítí zařízení pro prevenci rizikových faktorů úmrtnosti a invalidity a sítí pro předcházení a mírnění sociálních vyloučení v důsledku poškození zdraví –

Ks MZDr. 0 10- 15 (z toho 6-

10 projektů NNO

s celonár.


‐ 32 –

2.2 b působností) Počet projektů pro standardy a

standardní postupy řízení kvality a nákladovosti péče o zdraví – 2.2 c

Ks MZDr. 0 3-5

Příjemci podpory:

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace organizace zřizované kraji a obcemi NNO s celonárodní působností a alespoň dvouletým aktivním působením v oblasti předcházení

sociálních vyloučení v důsledku zdravotních omezení anebo oblasti předcházení zdravotních rizik fyzické a právnické osoby poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č.20/1966 Sb., v platném znění anebo zákona č.258/2000Sb., v platném znění

Členění podle jednotlivých podoblastí a operací: Aktivita a) Modernizace přístrojového vybavení:

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace zřizované organizace kraji a obcemi fyzické a právnické osoby poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č.20/1966 Sb., v platném znění anebo zákona č.258/2000Sb., v platném znění

Aktivita b) Systémová opatření a modernizace infrastruktury v oblasti prevence zdravotních rizik operace ad 1. a 2.)* organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace operace ad 3.)

NNO s celonárodní působností a alespoň dvouletým aktivním působením v oblasti předcházení sociálních vyloučení v důsledku zdravotních omezení anebo oblasti předcházení zdravotních rizik

*pozn.: operace ad 1.) a ad 2.) jsou odděleny kvůli kategorizaci oblastí intervence Aktivita c) Řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 2.2 se předpokládá realizovat v rámci tří oddělených dotačních titulů, vymezených na základě aktivit 2.2a), 2.2b) a 2.2c). Realizace bude zajišťována formou grantových schémat, jejich příjemcem bude vždy Ministerstvo zdravotnictví. Spolufinancování u aktivity b) se předpokládá v poměru: 85% ERDF, 12% SR, 3% soukromé zdroje - NNO. Soukromé zdroje jsou uvedeny pro informaci ve sloupci "soukromé".


‐ 33 –

Národní

Veřejné


Pro informaci Číslo prioritní osy/oblasti intervence


Fond

Podíl na alokaci

EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB

soukromé

2.2.

Služby v oblasti veřejného zdraví ERDF 16,0% 248 481 706 43 849 713 43 849 713 0 0 0 292 331 419 85% 15% 0 3 946 474

a) Modernizace přístrojového vybavení 48% 119271219 21047862 21047862 0 0 0 140319081 85% 15% 0 0

b) Prevence zdravotních rizik 45% 111816768 19732371 19732371 0 0 0 131549139 85% 15% 0 3 946 474

c) Řízení kvality a nákladovosti systému zdravotní péče 7% 17393719 3069480 3069480 0 0 0 20463199 85% 15% 0 0


‐ 34 –


2.3 Oblast intervence 2.3 – Služby v oblasti zaměstnanosti Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Opatření je komplementární k programům a projektům, které jsou realizovány v oblasti posilování služeb zaměstnanosti a v rámci vládních programů boje proti nezaměstnanosti prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Jde o náměty s investiční dimenzí, které by měly být realizovány prostřednictvím Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Opatření se předpokládá realizovat mj. v návaznosti na ustanovení zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, s cílem propojit plány rozvoje regionů se státní politikou zaměstnanosti, při širším zapojování samosprávných regionálních a místních institucí do řešení otázek zaměstnanosti a nezaměstnanosti v souvislosti s plněním úkolů v oblasti politiky zaměstnanosti stanovené zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů (Kompetenční zákon). Základním strategickým dokumentem pro oblast zaměstnanosti je Národní program reforem ČR (Národní lisabonský program) schváleným vládou ČR dne 14. září 2005 usnesením č. 1200), který obsahuje úkoly stanovené Lisabonskou strategií. Národní program reforem České republiky vychází z metodických vodítek – Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa (2005-2008), které přijala Evropská rada v červnu roku 2005. Při zpracování tohoto dokumentu byly využity Strategie udržitelného rozvoje České republiky a Strategie hospodářského růstu. Národní program reforem ČR představuje integrovaný a soudržný přístup mezi makroekonomickými politikami, mikroekonomickými politikami a politikou zaměstnanosti a navazuje rovněž na Strategii rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. V oblasti trhu práce je nutné se věnovat zejména flexibilitě trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou ke zvýšení pracovní motivace. V oblasti začleňování osob na trh práce je soustředěna pozornost na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. V souvislosti s řešením aktuálních problémů trhu práce se za klíčové považuje posílení struktury podporující přípravu pracovníků služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce Kromě realizace programů Evropského sociálního fondu, zaměřených na zaměstnanost, rovné příležitosti, vzdělávání a podporu podnikání, je nutno doplnit současné neinvestiční projekty i o investiční záměry. Služby zaměstnanosti jsou s ohledem na omezené rozpočtové prostředky limitovány omezeným materiálním a technickým zajištěním. Navrhované iniciativy by měly posílit investiční aktivity v poskytování těchto služeb, které jsou doposud realizovány národními prostředky jen na úrovni udržitelnosti, bez významnějšího rozvojového potenciálu. Proto je nutné zaměřit se na posílení priorit politiky zaměstnanosti, služeb zaměstnanosti a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti. Ve vazbě na klienty úřadu práce je nutné rozvíjet služby preventivního charakteru, aktivní opatření vedoucí k zaměstnání a předcházení zaměstnanosti, s důrazem na rozvoj informačních systémů služeb zaměstnanosti. Zkvalitňování služeb zaměstnanosti se neobejde bez potřebných investičních záměrů, které budou propojeny s aktivitami


‐ 35 –

neinvestičního charakteru jak v rámci individuálních projektů systémového charakteru, tak v rámci individuálních projektů národního charakteru. V souvislosti s očekávaným růstem ekonomiky země se předpokládá přesun významné části úkolů služeb zaměstnanosti do oblasti podpory zaměstnavatelů při vyhledávání a další přípravě a vzdělávání kvalifikované pracovní síly, zejména v progresivních výrobních oborech a sféře služeb, včetně veřejných služeb. Je nutné posílit zapojení zaměstnavatelů do sekundárního vzdělávání. Tím vyvstává potřeba další a kontinuální adaptace služeb zaměstnanosti, tvorba nových nástrojů a institucí trhu práce podporovaných investičními záměry. Opatření se uskuteční v zájmu posílení nástrojů politik zaměstnanosti na národní, regionální i místní úrovni, se zvláštním důrazem na osoby zvláště znevýhodněné na trhu práce. Opatření bude realizováno vícestupňovým přístupem, z centrální, regionální i místní úrovně, které se budou vzájemně doplňovat. Cílem podpory je vytvoření základních předpokladů ke splnění cílů Lisabonské strategie v podmínkách ČR prostřednictvím modernizace a rozšiřování infrastruktury služeb zaměstnanosti. Realizace tohoto opatření má účelně doplnit opatření zaměřené na modernizaci služeb zaměstnanosti v OP LZZ a to prostřednictvím investic do výstavby, rekonstrukce, přestavby objektů služeb zaměstnanosti či spolupracujících organizací, nákupem vybavení (zejména technické vybavení, nábytek). Zdůvodnění podpory:

nízká flexibilita trhu práce nízká pracovní mobilita nedostatečná vzdělávací infrastruktura pro potřeby aktivní politiky zaměstnanosti chybí finanční prostředky na investice do rozvoje služeb zaměstnanosti nejsou rozvinuty služby preventivního charakteru, aktivní opatření vedoucí k zaměstnání a

předcházení nezaměstnanosti nedostatečná podpora při zřizování a udržení pracovních míst pro osoby, kterým se věnuje zvýšená

péče při zprostředkování zaměstnání

Globální cíl: Modernizace a rozšiřování infrastruktury služeb zaměstnanosti

Specifické cíle:

zavádění a podpora nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s Národním programem reforem ČR a posílení aplikace současných nástrojů politiky zaměstnanosti

rozvoj institucí služeb zaměstnanosti podpora rozvoje a zvýšení úrovně služeb zaměstnanosti pro klienty služeb zaměstnanosti vedoucích

ke zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnitelnosti na trhu práce

Kategorie oblastí intervencí: Investice do sociální infrastruktury 75 Infrastruktura pro vzdělávání

Forma podpory a její výše:


‐ 36 –

Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 46 590 320 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 8 221 821 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 54 812 141 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 3 %. Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Při implementaci projektů v oblasti intervence bude umožněno financovat z ERDF nezbytné doprovodné činnosti a náklady neinvestičního charakteru, které jsou jinak oprávněnými náklady k financování z ESF, a to až do výše 10 % prostředků na projekt. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) investiční podpora transformace a posilování služeb zaměstnanosti v ČR, včetně vytvoření nestátních institucí trhu práce (center trhu práce) – aktivita podporuje a prohlubuje aktivity systémového projektu Institut trhu práce, v rámci OP RLZ v programovacím období 2004-2006 a další aktivity v oblasti podpory Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj v OP LZZ; cílem je zvýšení kapacity služeb zaměstnanosti zvýšením míry zapojení dalších spolupracujících organizací, rozšíření služeb poskytovaným zejména zaměstnavatelským subjektům a dále prohloubení a zkvalitnění služeb uchazečům a zájemcům o zaměstnání, především orientací na individuální přístup ke klientům. Projekty realizované v rámci aktivity a) budou zabezpečovány MPSV-sekcí 4 Správou služeb zaměstnanosti a úřady práce a jejich cílem bude propojení finančních zdrojů IOP s finančními zdroji OP LZZ. b) vybudování dalších školících středisek služeb zaměstnanosti a podpora spolupracujících organizací – MPSV disponuje v současné době třemi školícími středisky pro zaměstnance služeb zaměstnanosti. Projekty financované z IOPu umožní další aplikaci systémových projektů realizovaných na základě OP Rozvoj lidských zdrojů a rozšíření kapacity středisek pro pracovníky služeb zaměstnanosti i spolupracujících organizací. Pro územní pokrytí se předpokládá vybudování 1-2 nových středisek, které bez propojení finančních prostředků IOP a OP LZZ není realizovatelné. c) vybudování a podpora poradensko-vzdělávacích středisek pro klienty služeb zaměstnanosti – aktivita naváže na aktivity systémového projektu Regionální vzdělávací střediska v rámci Phare 2003 (střediska Havířov a Jihlava). Cílem je vybudovat síť regionálních středisek vzdělávání, jejichž cílem


‐ 37 –

bude propojení státních a regionálních politik zaměstnanosti, které vytvoří podmínky jak pro spolupráci s krajskými orgány a regionálními sociálními partnery, tak pro přiblížení a dostupnost služeb zaměstnanosti na regionálních a místních úrovních. V podstatě se jedná o vybudování 11 krajských středisek a případné dovybavení 2 středisek vybudovaných v rámci projektu Phare 2003 (Jihlava a Havířov). Předpokládá se, že regionální vzdělávací střediska budou spolufinancovány ze strany služeb zaměstnanosti, tak regionálních orgánů.




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

Počet center trhu práce - 2.3 a

Počet MPSV 0 5

Počet nově vybudovaných a podpořených stávajících školících středisek SZ – 2.3 b

Počet MPSV 0 5

Počet nově vybudovaných a podpořených stávajících poradensko-vzdělávacích středisek SZ – 2.3 c

Počet MPSV 0 3




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl


Ks MPSV 0 15

Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy) Příjemci podpory: Aktivita a), b)

organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti (MPSV, Úřady práce) Aktivita c)

organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti (MPSV, Úřady práce) kraje a jimi zřizované organizace

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 2.3 bude realizována formou dvou dotačních titulů, první zahrne aktivitu 2.3a) – centra trhu práce, druhé pak aktivity 2.3b) a 2.3c) – školící a poradensko-vzdělávací střediska. Orientační rozdělení podle navržených aktivit oblasti intervence 2.3:


‐ 38 –

Národní

Veřejné


Pro informaci

Číslo prioritní osy/oblasti intervence


Fond Podíl na alokaci

EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB soukr.

2.3.

Služby v oblasti zaměstnanosti ERDF 3,0% 46 590 320 8 221 821 7 194 093 1 027 728 0 0 54 812 141 85% 15% 0 0

a) Centra trhu práce 50% 23295159,96 4110911 4110911 0 0 0 27406070 85% 15% 0 0

b) Skolící střediska 25% 11647579,98 2055455 2055455 0 0 0 13703035 85% 15% 0 0

c) Poradensko-vzdělávací střediska pro klienty 25% 11647579,98 2055455 1027728 1027728 0 0 13703035 85% 15% 0 0


‐ 39 –


2.4 Oblast intervence 2.4 – Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Oblast intervence 2.4 Integrovaného operačního programu se zaměřuje na rozvoj a modernizaci základních složek Integrovaného záchranného systému ČR, prevenci, monitoring a řešení rizik, koordinaci příprav na krizové situace a mimořádné události včetně teroristických útoků a minimalizaci jejich následků, dále na krizové řízení (s důrazem na civilní nouzové plánování), bezpečnostní výzkum a inovace, další integraci stávajících systémů operačního řízení a krizového řízení v centrech IZS i u zásahových jednotek a v krizových štábech, a rovněž na rozvoj komunikace s občany při zajišťování prevence a řešení následků v oblasti bezpečnosti. Oblast podpory se rovněž soustřeďuje na rozvoj a integraci operačních středisek IZS. Zdůvodnění podpory:

nedostatečná infrastruktura pro zajištění systémů ochrany občanů zpožďující se reakce na nové bezpečnostní hrozby, jejich prolínání a propojování nárůst četnosti výskytu živelních pohrom, průmyslových havárií a krizových situací

iniciovaných společensko-ekonomickými hrozbami nedostatečná inovace a modernizace techniky, technologií, řídících, komunikačních a

informačních systémů na podporu monitoringu, prevence a operačního a krizového řízení konzervativní přístupy k vzdělávání, bezpečnostnímu výzkumu a vývoji vnímání činností spojených se zajišťováním bezpečnosti jako represe ze strany státní moci

místo poskytování speciální veřejné služby nedostatečná infrastruktura pro vzdělávání – výcvik, školení zaměstnanců v oblasti bezpečnosti

a prevenci rizik

Globální cíl: Vytvořením bezpečného prostoru pro život občanů zvýšit kvalitu jejich života

Specifické cíle:

zdokonalit systém umožňující předvídání a řešení rizik (ekologické havárie, přírodní katastrofy, terorizmus, zvlášť nebezpečné útoky organizovaného zločinu aj.) a včasnou reakci na hrozící/vzniklá nebezpečí

zlepšit komunikaci mezi veřejnou správou a občany zvýšit kvalitu a dostupnost veřejných služeb poskytovaných ve vztahu k bezpečnosti občanů prevence kriminality prohloubit kompatibilitu se záchrannými a bezpečnostními strukturami EU

Kategorie oblastí intervencí:


‐ 40 –

53 Prevence rizik (včetně návrhu a implementace plánů a opatření pro prevenci a řízení přírodních a technických rizik)

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 170 831 173 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 30 146 678 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 200 977 851 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 11 % (prioritní osa 2 = 35.1% z IOP). Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Při implementaci projektů v oblasti intervence bude umožněno financovat z ERDF nezbytné doprovodné činnosti a náklady neinvestičního charakteru, které jsou jinak oprávněnými náklady k financování z ESF, a to až do výše 10 % prostředků na projekt. Typ podpory: Individuální projekty Velký projekt Podporované aktivity/operace:

a) modernizace systému krizového řízení - Vybudování „Národního centra pro krizovou připravenost, výcvik složek IZS a orgánů veřejné správy“ (viz velký projekt). Cílem projektu je dosažení potřebné úrovně odborné vzdělanosti v oblasti krizového řízení a havarijního plánování ve státní a místní správě, zefektivnění řízení a koordinace Integrovaného záchranného systému ČR, zvýšení účinnosti prevence přírodních, technologických a bezpečnostních rizik, zdokonalení koordinace reakce na krizové situace a mimořádné události. Rovněž zkvalitnění komunikační podpory složek IZS tj. zajištění obměny či upgradu nevyhovujících prvků infrastruktury radiokomunikačního systému Pegas. K modernizaci systému krizového řízení rovněž významně přispěje aktivita uvedená v bodě d).

b) rozvoj monitoringu reálných hrozeb - Získávání informací o možných útocích

organizovaného zločinu; budování technického zázemí pro realizaci preventivních akcí v boji s terorizmem; posilování komunikačních vazeb mezi bezpečnostními sbory a širokou veřejností - na úrovni operačních středisek i na úrovní místních oddělení.

c) podpora výcviku a praktických cvičení, vč. ověřování výsledků vzdělávání, výzkumu a

vývoje - Vybudování „Národního centra pro krizovou připravenost, výcvik složek IZS a


‐ 41 –

orgánů veřejné správy“ (viz velký projekt). Jedná se o část velkého projektu, která zahrnuje vybudování polygonu pro výcvik a praktická cvičení složek IZS. V praxi zde budou ověřovány výsledky výzkumu a vývoje prováděné v zařízeních HZS ČR (laboratořích atd.).

d) integrace operačních středisek IZS - Cílem této aktivity je implementace tj. úprava a

sjednocení komunikačních a informačních technologií IZS na území všech krajů ČR (tedy 13ti krajů s výjimkou Prahy). MSK připravuje pilotní projekt na výstavbu krajského dispečinku IZS (nebo-li IBC = Integrované bezpečnostní centrum). V rámci aktivity d) IOP budou po ukončení výstavby IBC v MSK implementovány komunikační a informační technologie. V návaznosti na tento pilotní projekt MSK si i ostatní kraje samy zajistí stavební připravenost IBC a v každém kraji pak proběhne implementace stejného komunikačního a informačního systému tj. systém bude kompatibilní tj. jednotný ve všech krajích.




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

Počet proškolených osob v novém systému výuky (za rok)

Počet / rok MV 0 200

Počet revitalizovaných objektů Počet MV 0 10 24.01.00 Plocha revitalizovaných území ha MV 0 18 Útlum okresních operačních středisek Počet 63 20




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

Počet vytvořených Integrovaných bezpečnostních center

Počet MV 0 6

Mezinár. kooperace - počet podpořených projektů z oblasti řešení mimoř. událostí

Počet MV 4 7

Počet operačních středisek Policie ČR výchozí stav 2006/7: 1 budoucí stav 2013: 8

Počet MV 1 8

Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy). Příjemci podpory:

organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace kraje a jimi zřizované organizace

Kraje a jimi zřizované organizace budou moci být příjemci podpory pouze v případě, kdy konkrétní řešení jednotlivých projektů bude vyžadovat zapojení tohoto typu příjemce a bude součástí jednotného celostátního systému. Návrh dílčích kritérií výběru projektů předkládaných kraji:


‐ 42 –

Kraje mohou předkládat pouze projekty v rámci aktivity d) integrace operačních středisek IZS, a to v maximální možné výši 38 mil. Kč na kraj Projekty předkládané kraji musí splňovat následující požadavky: - musí mít návaznost na celostátní systém IZS a další systémy a plány - musí realizovat územní havarijní a krizové plány - musí sjednocovat postupy a nástroje řízení společných varovacích a informačních systémů - musí zabezpečovat propojitelnost potřebných informačních výstupů do nadnárodních systémů

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Velký projekt: Název: Ve smyslu čl.39 nařízení č.1083/2006 bude v rámci prioritní osy 2 (oblast intervence 2.4) realizován velký projekt: Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS Hradec Králové. Cíle projektu: Cílem projektu je dosažení potřebné úrovně odborné přípravy v oblasti krizového řízení a havarijního plánování ve státní a místní správě, zefektivnění řízení a koordinace Integrovaného záchranného systému ČR, zvýšení účinnosti prevence přírodních, technologických a bezpečnostních rizik, zdokonalení koordinace reakce na krizové situace a mimořádné události. Projekt představuje vybudování Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS v Hradci Králové. Centrum bude zabezpečovat výcvik složek IZS a orgánů veřejné správy v simulovaných reálných podmínkách řešení mimořádných událostí a zajišťovat vzdělávání příslušníků složek IZS i představitelů veřejné správy. Příjemce: Příjemcem podpory a investorem akce bude Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV - GŘ HZS ČR) Finanční alokace: Rozpočtové náklady projektu dosáhnou celkem 2 010 mil.Kč (70 mil.EUR), z toho se předpokládá spolufinancování z ERDF ve výši 1 708,5 mil.Kč a 301,5 mil.Kč z národních veřejných zdrojů (rozpočtová kapitola MV ČR). Finanční plán: Oblast intervence 2.4 bude realizovánaformou jediného dotačního titulu, z něhož bude vyčleněn velký projekt Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS Hradec Králové.


‐ 43 –

Národní

Veřejné


Pro informaci Číslo

prioritní osy/oblasti intervence



EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB soukr.

2.4.

Služby v oblasti bezpečnosti , prevence a řešení rizik ERDF 11,0% 170 831 173 30 146 678 30 146 678 0 0 0 200 977 851 85% 15% 0


‐ 44 –

3 Prioritní osa 3 – Národní podpora územního rozvoje Zaměření prioritní osy: Prioritní osa se zaměřuje především na aktivity s přímým růstovým ekonomickým a sociálním efektem (vytváření pracovních míst, tvorba HDP) a s nepřímým efektem (zatraktivnění území pro obyvatele, návštěvníky a investory). Preferovány přitom budou aktivity se synergickým a multiplikačním efektem. V oblasti kultury to znamená zejména projekty využívající kulturního potenciálu národního významu a mající dopad na celé území České republiky, a dále projekty, které využívají síť územně dekoncentrovaného kulturního potenciálu (kompaktní kulturně historická území nebo typově či charakterem podobná místa ležící na území celé České republiky) a mají významný přínos pro rozvoj území přesahující hranice NUTS2. Aktivizace kulturních rozvojových zdrojů je zaměřená na obnovu a ekonomické využití movitého a nemovitého kulturního dědictví a na ně navazující aktivity; to povede k lepšímu využití potenciálu kulturního bohatství a k ekonomickému růstu a zvyšování zaměstnanosti.. Součástí ekonomizace kulturního dědictví je také využití pro cestovní ruch. Jak primárně (především jako jsou např. místně či tématicky orientované expozice), tak sekundárně (obnovené a využívané památky působí přirozeně jako atraktory cestovního ruchu, okolo nichž je možné budovat základní turistickou infrastrukturu). Efektivní marketingová podpora cestovního ruchu je jedním z klíčových předpokladů konkurenceschopného cestovního ruchu. Komplexní přístup k řešení této oblast intervence má za cíl zefektivnit propagaci ČR jako destinace cestovního ruchu. Součástí propagace ČR budou i kampaně s vazbou na národní produkty CR. Kvalitní marketingová podpora (správné zacílení propagace, volba nástrojů a distribučních cest) je nezbytná pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v České republice. Kontinuální marketingová podpora cestovního ruchu je rovněž nezbytná z důvodu sledování vývojových trendů stejně tak jako i změn na trhu, tak aby na ně bylo možné reagovat. Šetření musí probíhat na celém území a jednotnou metodikou, aby výsledky mohly být využívány jako podpora tvorby produktů. Prioritní osa také přispěje ke zlepšení kvality života v oblasti bydlení, když se zaměřuje na regeneraci sídlišť, aby byla potlačena sociální rizika spjatá s vývojem tohoto segmentu bytového fondu a obytného prostoru. Cílem je tedy systémově podporovat komplexní obnovu prostředí vybraných obytných celků a jejich přeměnu na víceúčelové celky a všestranné zlepšení obytného prostředí. Výdaje na bydlení budou programovány v rámci integrovaného rozvoje měst (velká města) ve dvou navzájem z hlediska realizace oddělených operacích. Obě operace se přitom budou týkat stejných problémových částí velkých měst, ohrožených fyzickým chátráním, sociálním vyloučením splňujících kritéria stanovená implementačním nařízením : A) Revitalizace veřejných prostranství (příjemci pomoci budou pouze vybraná velká města) B) Opravy nebo modernizace domů (příjemci dotací vlastníci konkrétních opravovaných bytových domů, resp. nebytových domů s cílem přestavby spojené se vznikem sociálních bytů). Dále je prioritní osa zaměřena na zajištění udržitelného rozvoje a využití území a práci s daty jako zdroji dalších rozvojových aktivit v území na národní úrovni. Aktivity budou komplexně řešit efektivní a vyvážený územní rozvoj pomocí . Prioritní osa přispěje k získávání, tvorby a vyhodnocení dalších


‐ 45 –

podkladových dat (např. vytvoření satelitních účtů cestovního ruchu, zajištění dostupnosti regionální úrovně statistických dat) a přípravě územně-analytických podkladů. Podpora na přípravu územně plánovací dokumentace v rámci IOP bude navazovat na územní vymezení Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 -2013.

Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Oblast intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství Oblast intervence 3.3 – Zlepšení prostředí problémových sídlišť Oblast intervence 3.4 – Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik


‐ 46 –


3.1 Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Dosavadní vývoj cestovního ruchu v rámci ČR ukazuje, že dosažení výraznější změny ve volbě cílů (destinací) ze strany návštěvníků bude možný pouze za předpokladu efektivního cíleného marketingu a existence kvalitních služeb cestovního ruchu. Další klíčová problematika je spojena s profesionalizací všech aktérů působících v cestovním ruchu a vytvořením organizační struktury na různých úrovních založené na partnerství. Ve srovnání s vyspělými destinacemi cestovního ruchu je využití moderních informačních a rezervačních systémů v ČR nedostačující. Dosavadní informační stránky vyžadují dopracování systému, včetně jeho napojení na mezinárodní informační sítě. Oblast intervence se dále soustředí na zvýšení konkurenceschopnosti produktů cestovního ruchu zefektivněním marketingové podpory. Cílem je přispět ke zvýšení domácí a zahraniční návštěvnosti, zejména pobytové. Vedle toho kontinuální marketingová podpora cestovního ruchu je rovněž nezbytná z důvodu sledování vývojových trendů a změn na trhu. Jako další nástroj pro naplnění cílů intervence lze předpokládat účelové dotace pro zabezpečení celoplošného rozšíření standardizace kvality poskytovaných služeb (certifikace, uplatňování norem a doporučení EU, WTO ). Zdůvodnění podpory:

nedostatečné využití informačních technologií v cestovním ruchu nedostatečně rozvinuté marketingové aktivity problematický rozvoj řízení cestovního ruchu nedostatečná standardizace služeb cestovního ruchu nedostatečné využití a povědomí o potenciálu kulturního a přírodního dědictví a jeho významu

Globální cíl: Zefektivnění řízení cestovního ruchu na národní úrovni a zajištění standardizace kvality služeb cestovního ruchu a zkvalitnění marketingové podpory České republiky v sektoru cestovního ruchu

Specifické cíle:

zajištění propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu zefektivněním marketingové podpory CR posílení informační a komunikační základny řízení cestovního ruchu v České republice rozšíření standardizace kvality služeb v cestovním ruchu v ČR

Kategorie oblastí intervencí: Cestovní ruch 55 Propagace přírodních krás 57 Jiná podpora zlepšování služeb cestovního ruchu 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví


‐ 47 –

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF ( až do 85 % celkových způsobilých nákladů) dosáhne pro celou oblast intervence 94 733 651 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 16 717 703 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 111 451 354 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 6,1 % (prioritní osa 3 = 31% z celkové alojkace IOP). Soukromé zdroje se počítají v orientační výši 1 114 514 €. Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Bude umožněno financovat z ERDF nezbytné doprovodné činnosti a náklady neinvestičního charakteru, které jsou jinak oprávněnými náklady k financování z ESF, a to až do výše 10 % prostředků. Bude se jednat např. o školení k využívání informačního a rezervačního systému a standardizaci. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) zavedení národního informačního a rezervačního systému - V současné době jsou v České republice registrovány stovky informačních středisek. Nejedná se však o homogenní síť, ale organizačně, statutárně a technologicky velmi různorodé subjekty bez garance standardu kvality jejich služeb, vzájemné propojenosti a spolupráce při celoplošné nabídce produktů cestovního ruchu. Současný stav efektivního využití rozvoje moderních informačních a rezervačních systémů v cestovním ruchu v ČR je proto ve srovnání s vyspělými destinacemi nedostačující. Existující informační stránky CzechTourism vyžadují dopracování systému včetně napojení na mezinárodní informační sítě („European Tourism Destinations Portal“). Při dodržování těchto doporučených standardů bude zajištěna přenositelnost informací mezi jednotlivými portály a tím dojde i k racionalizaci aktualizace datových informací. Proto realizace a další koordinace musí vycházet zejména z mezinárodních požadavků, ze současného stavu a specifických požadavků (finanční, metodické, systémové) na informační systémy v ČR. Předpokládá se realizace jednoho komplexního projektu, v případě nutnosti rozděleného na dílčí části.

b) organizace cestovního ruchu na národní úrovni (destinační management) - Specifikem

cestovního ruchu jako hospodářského odvětví je nutnost spolupráce celé řady subjektů při koordinaci rozvojových aktivit – podnikatelů a provozovatelů služeb, místní a regionální samosprávy, neziskových organizací, informačních center, státní správy atd. To vyžaduje existenci


‐ 48 –

organizačních struktur, definující roli jednotlivých aktérů a koordinující jejich činnost. V ČR se moderní organizační struktura cestovního ruchu teprve vytváří. V zájmu jednotného postupu při nabízení ČR na trhu cestovního ruchu bude takto vytvořená organizace cestovního ruchu (destinační management) efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů působících na národní úrovni.

c) zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního

ruchu (zahrnující zejména certifikace, manuály, metodiky, systémy, kontrola) - Slabou stránkou nabídky cestovního ruchu v ČR ve srovnání s vyspělými zahraničními turistickými destinacemi cestovního ruchu je stále problematická zejména kvalita ubytovacích (zejména hotelových) zařízení, specializovaných gastronomických zařízení ve významnějších turistických střediscích a v turisticky atraktivních městech. Kvalita poskytovaných služeb velmi kolísá, chybí certifikace realizovaná profesními svazy. Cílem aktivity bude systémová aktivizace a postupné zavádění povinné kategorizace a dobrovolné certifikace kvality služeb ve vybraných zařízeních cestovního ruchu v součinnosti s profesními sdruženími. Předpokládá se realizace projektů na zavedení chybějících standardů – jejich metodická příprava a uvedení do praxe.

d) podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází - Zejména z důvodu

nedostatečné vypovídající statistiky pro potřeby prezentace ČR v zahraničí a domácím trhu je nutné realizovat četné aktivity v oblasti výzkumu trhu (identifikace a analýza trendů, předpovědí vývoje, zvýšení úrovně znalostí o specifických segmentech trhu, vytváření zdrojových databází atd.). V rámci aktivity budou dále podporovány specifické projekty v oblasti podpory a rozvoje domácího cestovního ruchu a realizován systém jeho propagace (realizace mediálních kampaní atd.) Předpokládá se realizace několika marketingových projektů.

e) prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb

s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni - Kulturně – historické a přírodní bohatství představuje pro ČR ohromný potenciál národního významu, který se může stát důležitých předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem aktivity je ucelená podpora prezentace a propagace vybraných národních kulturně – historických, přírodních a technických památek (památky UNESCO, městské památkové rezervace, památky lidové architektury, hrady a zámky, technické a církevní památky) využívaných pro cestovní ruch. Z mezinárodního hlediska bude toto bohatství při správné propagaci představovat velmi konkurenceschopný národní produkt. Realizace prezentace a propagace kulturně – historického a přírodního bohatství se předpokládá na základě komplexně pojatých projektů.

f) podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu - Aktivita bude realizována

prostřednictvím CzechTourism, a to v souladu se zajišťováním, podporou a koordinací marketingových aktivit na zahraničním trhu. Podpora prezentace ČR bude realizována prostřednictvím tvorby a systémové propagace národních produktů cestovního ruchu (bohatství historie, aktivní dovolená, české lázeňství, kongresový a incentivní cestovní ruch a zážitková dovolená). Podpora prezentace České republiky bude rovněž realizována prostřednictvím sítě svých zahraničních zastoupení, účastí na veletrzích cestovního ruchu a realizací mediální propagace. Předpokládá se realizace komplexně pojatých projektů.



‐ 49 –

Kód nár. Číselníku


Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

Podíl subjektů cestovního ruchu v ČR, které budou napojeny na informační a rezervační systém - 3.1

% ŘO IOP 0 50

Počet nově certifikovaných subjektů v oblasti cestovního ruchu - 3.1

Počet ŘO IOP 0 2000


Kód nár. Číselníku


Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

41.01.00 Počet projektů - 3.1

Počet ŘO IOP 0 40

Počet informačních a rezervačních systémů - 3.1

Počet ŘO IOP 0 1

Zavedení standardů služeb cestovního ruchu - 3.1

Počet ŘO IOP 0 5

Propagační kampaně v oblasti cestovního ruchu - 3.1

Počet ŘO IOP 0 30


organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace NNO (o.p.s., občanská sdružení) a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou

působností v cestovním ruchu Cílové skupiny: Všichni aktéři cestovního ruchu v ČR – domácí a zahraniční turisté, podnikatelé v cestovním ruchu, právnické osoby působící v cestovním ruchu, kraje, obce, místní obyvatelé Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 3.1 bude realizována jako jeden dotační titul. Soukromé zdroje jsou uvedeny pro informaci ve sloupci "soukromé". Orientační alokace na oblast intervence 3.1 je uvedena v následující tabulce:


‐ 50 –

Národní

Veřejné





Podíl na alokaci

EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB

soukr.

3.1.

Národní podpora rozvoje cestovního ruchu ERDF 6,1% 94 733 651 16 717 703 16 717 703 0 0 0 111 451 354 85% 15% 1 114 514


‐ 51 –


3.2 Oblast intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství

Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Oblast intervence 3.2 Integrovaného operačního programu se zaměřuje na obnovu (regeneraci a reanimaci) památek ve vlastnictví státu nebo zapsaných na seznamu národních kulturních památek či na seznamu a Indikativním seznamu kandidátů na zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO a ucelených souborů památek rozložených na území ČR – více NUTS 2. Dále se oblast intervence soustředí na objekty využívané pro uchovávání a aktivizaci národního kulturního dědictví a na vybudování moderně vybavené infrastruktury pro zlepšení přístupu ke kultuře v celé její diverzitě, zachování, obnovu a zpřístupňování movitého kulturního bohatství a podporu kulturní tvorby. Tyto činnosti vytvoří podmínky pro poskytování moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou. Potřeba a zaměření investic do oblasti kultury prostřednictvím Integrovaného operačního programu vyplývá z platné1 Strategie regionálního rozvoje ČR2. Ta obsahuje podrobné odůvodnění a vymezuje příslušné cíle a aktivity v samostatné Prioritní ose PO 7 Kultura. Na základě koncepčních dokumentů resortu Ministerstva kultury ČR a s ohledem na podmínky financovatelnosti aktivit ze strukturálních fondů EU byly pro podporu prostřednictvím IOP určeny priority P.7.3 Zachování a využívání kulturních památek a P.7.2 Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb. Aktivizace služeb v regionech souvisí s potřebou reformy a transformace kulturního sektoru navazující na prioritu P.7.1. Podpora těchto oblastí kultury má velký význam pro povzbuzení celkového ekonomického a sociálního růstu, a je v zájmu dosažení strategického cíle ČR, jímž je otevřená, flexibilní a soudržná společnost s atraktivním prostředím pro život pro všechny skupiny obyvatel. Kultura obecně přispívá veřejné oblasti tím, že zvyšuje kvalitu života a je nedílnou součástí trvale udržitelného rozvoje a podmínek stabilizty společnosti, neboť kultura jak ve smyslu kulturního dědictví, tak současné kultury je významným faktorem inovace, kreativity, soudržnosti, zaměstnanosti, nadregionální a mezinárodní spolupráce. Je považována za významný ekonomický faktor, neboť podmiňuje nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl, hraje zásadní a nezastupitelnou úlohu pro rozvoj cestovního ruchu. Kulturní památky a infrastruktura pro tvorbu, uchování a šíření kulturních produktů tvoří díky velkému počtu a hustotě rozložení po celém území velký potenciál rozvoje a představují komparativní výhodu využitelnou pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Navíc přispějí ke zvýšení atraktivity území pro obyvatele, návštěvníky a investory. Nezanedbatelné jsou multiplikační efekty kultury, projevující se ve vazbách na celou řadu dalších služeb. Podstatnou měrou kultura přispívá k diverzifikaci pracovního trhu a vytváření nových pracovních příležitostí. Tato oblast přitahuje kvalifikovanou pracovní sílu a navíc integruje ohrožené skupiny obyvatel, oslovuje mládež, nabízí rovnoprávné uplatnění žen a mužů a

1 Dokument byl schválen usnesením Vlády České republiky ze dne 17. května 2006 č. 560 2 Strategie regionálního rozvoje podle § 2, odst. b) zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje


‐ 52 –

předchází negativním jevům ve společnosti. Kulturní infrastruktura je funkčně zastaralá a není schopna efektivně plnit své poslání, flexibilně reagovat na sociokulturní potřeby společnosti a proměňující se koncepce kulturních služeb, což brání zohledňování inovativních evropských trendů, a v důsledku to poškozuje účast ČR na evropském uměleckém a kulturním trhu. Hlavním důvodem je nedostatek vlastních finančních prostředků pro pokrytí nezbytných investic. Z identifikovaných předpokladů a bariér efektivního využívání kulturního dědictví národního významu a potenciálu rozvoje moderních kulturních služeb vycházejí i cíle intervence. Nedostatečné využití kulturního bohatství se váže zejména na nutnost jeho regenerace, která šetrným způsobem umožní využívat kulturní bohatství národního významu všemi cílovými skupinami. Obnova kulturního dědictví vytvoří podmínky pro efektivní využití jeho potenciálu s ohledem na vytváření nových pracovních míst ve sféře kulturních služeb, cestovního ruchu a kulturního průmyslu. SOZS explicitně uvádějí, že atraktivní podmínky pro podniky a zaměstnance lze zabezpečit prostřednictvím “obnovení fyzického prostředí včetně přírodního a kulturního bohatství.” Oblast intervence tak bude vytvářet předpoklady pro zvýšení kvality života obyvatel ČR i rozvoj ČR. Ze stanoviska EK3 vyplývá, že Evropská komise akceptuje podporu obnovy a ekonomizace kulturního dědictví, přičemž upozorňuje na to, že jeho ekonomizace by měla být propojena i s využitím pro cestovní ruch, a vyjadřuje určité pochybnosti o vhodnosti zařazení podpory infrastruktury pro kulturní služby. Nutnost intervencí z národní úrovně v dané oblasti vyplývá ze Strategického cíle: „Vyvážený rozvoj území“ Národního strategického referenčního rámce ČR 2007-2013, v jehož rámci „budou realizována systémová opatření pro podporu komplexních koncentrovaných intervencí národního a nadregionálního rozměru pro řešení společných problémů na území České republiky. Intervencemi národního rozměru se rozumí komplexní intervence v zájmu nezbytnosti jednotného vstupu a výstupu na národní úrovni. Komplexní koncentrované intervence nadregionálního rozměru jsou rozprostřeny na více regionů soudržnosti v zájmu dosažení násobného synergického efektu a odstraňování disparit. V oblasti využití kulturního bohatství pro poskytování kulturních služeb a služeb cestovního ruchu a v oblasti vytváření infrastruktury pro tvorbu a distribuci kulturních produktů existují dva typy „národních“ produktů. Za prvé produkty založené na obnově a vybavení historických objektů a případně výstavbě navazujících nových objektů, jejichž národní význam je dán jejich statusem (Národní kulturní památka, instituce s národní působností) a jejichž využití má celonárodní nebo mezinárodní dosah. Za druhé to jsou produkty založené na společném využití územně rozprostraněného kulturního bohatství (kompaktní kulturně historická území nebo typově či charakterem podobná místa ležící na území celé České republiky), jejichž dosah jednoznačně přesahuje hranice regionů soudržnosti NUTS2. V oblasti budování moderní infrastruktury by měla být zaměřena podpora na sítě multifunkčních center kultury na území více NUTS 2 aktivizující nové služby s vyšší přidanou hodnotou postavené na partnerství s neziskovým sektorem. Zdůvodnění podpory:

nedostatečné využití potenciálu kulturního bohatství, zejména jeho hmotné podoby, a tím způsobená i jeho nedostatečná ekonomizace

3 Position Paper European Commission on National Strategic Reference Framework of the Czech Republic 2007-2013 uvádí na straně 20: „… It should be stressed that the economic component of culture (linked a/o to tourism) like e.g. restoration and economization of cultural heritage fits well in the NSRF, whereas infrastructure for cultural services raises more doubts about eligibility.“


‐ 53 –

nesystémový přístup k zachování, obnově a využívání kulturního bohatství špatný fyzický stav kulturního bohatství neefektivní ekonomizace kulturního bohatství nedostatečná diverzifikace nabídky kulturních služeb v regionech

Globální cíl: Obnova a efektivní využití potenciálu kulturního bohatství národního významu a aktivizace moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou

Specifické cíle:

regenerace a reanimace nemovitých kulturních památek a jejich šetrné ekonomické využití uchování a zpřístupnění movitého a nehmotného národního kulturního bohatství vybudování infrastruktury (objektů a jejich vybavení) pro moderní kulturní služby a kulturní

průmysl s vyšší přidanou hodnotou zvýšení zájmu veřejnosti o kulturní dědictví, kulturní služby a produkty kulturního průmyslu

Kategorie oblastí intervencí: Kultura 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 60 Jiná podpora zlepšování kulturních služeb

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 195 679 344 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 34 531 649 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 230 210 993 €. Zdroje ERDF pro oblast intervence 3.2 činí z celkové alokace IOP 12,6 % (prioritní osa 3 = 31% z IOP). Soukromé zdroje pro oblast intervence 3.2 budou orientačně činit 230 211 €. Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá. Typ podpory:


‐ 54 –

Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) komplexní obnova a využití kulturního bohatství ve vlastnictví státu nebo zapsaného na seznamu národních kulturních památek či na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nebo na Indikativním seznamu ČR k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Příkladem typového projektu je projekt komplexní obnovy nevyužívaného klášterního areálu, který má statut národní kulturní památky, zahrnující kompletní regeneraci vnitřních i vnějších prostor a objektů v přilehlém okolí a zřízení multifunkčního kulturního centra s celonárodní působností a s celoročním provozem (moderní formy prezentace kulturního dědictví, hudební, divadelní a taneční představení a festivaly, ateliéry a workshopy atd.) pro laickou veřejnost, odbornou veřejnost a turisty.

b) komplexní obnova a využití tématicky ucelených souborů kulturních památek ležících na

území více NUTS 2. Příkladem typového projektu je projekt revitalizace židovských památek (částí měst, synagog a dalších objektů) ve vybraných územních clusterech rozložených po celém území ČR, vymezených podle koncentrace a specifických rysů historických objektů židovské kultury, a návazné vybudování kulturních center a turistických destinací pokrývajících území všech regionů NUTS2 a tématických vzdělávacích a turistických produktů pro laickou i odbornou veřejnost, školy a poznávací, prožitkový a náboženský cestovní ruch.

c) budování a modernizace objektů a jejich vybavení vybavení pro uchování, ochranu a další využití movitého i nehmotného národního kulturního dědictví. Příklad typového projektu je projekt vybudování národního centra filmového kulturního dědictví, zaměřeného na uchování, dokumentaci, prezentaci a distribuci audiovizuálních děl pro laickou a odbornou veřejnost nebo vybudování Institutu hudby a centrum hudebního průmyslu ČR.

d) podpora národních projektů pro rozvoj moderních kulturních služeb a kulturního

průmyslu, budování infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou. Příklad projektu: vybudování sítě multifunkčních kulturních center na území více NUTS 2 s nabídkou služeb s vyšší přidanou hodnotou, např. s komunitní prací pro různé socioprofesní vrstvy opírající se o zkušenosti z kulturně vyspělých zemí Evropy, vybudování národní digitální knihovny pro ochranu a zpřístupnění kulturního bohatství archivů, knihoven a muzejí, vybudování Centra pro podporu výstavních, prezentačních, propagačních a projektových aktivit v oblasti divadla a dalších druhů umění.

Indikátory a jejich kvantifikace: A. Indikátory výsledku


Indikátor Měrná jednotka Zdroj Hodnota 2004 (2005)

Indikativ. cíl

Počet regenerovaných nemovitých kulturních památek přístupných veřejnosti (3.2)

Počet ŘO IOP 0 25


‐ 55 –

B. Indikátory výstupu



Indikativ. cíl

Počet projektů zaměřených na využití potenciálu kulturního dědictví (3.2)

Počet ŘO IOP 0 25

Počet obnovených objektů a

vybudovaných zařízení infrastruktury pro kulturní průmysl a služby



organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí NNO (církevní právnické osoby, o. p. s., občanská sdružení, nadační fondy) a zájmová sdružení

právnických osob Cílové skupiny:

laická veřejnost odborná veřejnost školy účastnící cestovního ruchu menšinové skupiny obyvatel

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 3.2 bude realizována ve dvou dotačních titulech – první zahrne aktivity 3.2a) a 3.2b) zaměřené na komplexní obnovu a využití kulturních památek či sítí kulturních památek, druhý dotační titul bude zaměřený na využití kulturního dědictví a na podporu rozvoje kulturních služeb (aktivity 3.2c) a 3.2d).


‐ 56 –

Národní

Veřejné

Míra spolufinanco

vání

Pro informaci

Číslo prioritní


Název prioritní osy/oblasti intervence (aktivity)

Fond

Podíl na

aloka-ci

EU

celkem SR kraje

obce

Státní fondy

Celkové zdroje

EU ČR EIB Souk-romé

3.2.

Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství ERDF

12,6% 195 679 344 34 531 649 34 531 649 0 0 0 230 210 993 85% 15% 0 0

a) Komplexní obnova a využití kulturního bohatství 55% 107623639 18992407 18992407 0 0 0 126616046 85% 15% 0 0

b) komplexní obnova a využití tématicky ucelených souborů kulturních památek ležících na území více NUTS 2 15% 29351901,55 5179747 5179747 0 0 0 34531649 85% 15% 0 0

c) Objekty pro uchování, ochranu a další využití movitého i nehmotného národního kulturního dědictví 15% 29351901,55 5179747 5179747 0 0 0 34531649 85% 15% 0 0

d) Národní projekty pro rozvoj moderních kulturních služeb a kulturního průmyslu 15% 29351901,55 5179747 5179747 0 0 0 34531649 85% 15% 0 0


‐ 57 –


3.3 Oblast intervence 3.3 – Zlepšení prostředí problémových sídlišť Zaměření a zdůvodnění podpory: Oblast intervence 3.3 Integrovaného operačního programu se zaměřuje na komplexní revitalizaci problémových sídlišť a opravy technického stavu bytových domů v těchto sídlištích; bez ohledu na jejich stavební technologii. Z dostupných údajů i z dosavadních zkušeností vyplývá, že se nejčastěji bude jednat o části měst, tvořené panelovým sídlištěm, popř. včetně okolní nepanelové bytové zástavby. Hromadná poválečná výstavba vytvořila v řadě větších měst enklávy, které jsou – bez adekvátního a zejména včasného zásahu – ohrožena nejen fyzickým chátráním, ale také sociálním vyloučením v důsledku obecně nižší cenové hladiny tamních bytů a tím i následné koncentraci sociálně znevýhodněných domácností. Panelová sídliště obklopují jádra prakticky všech velkých měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu. Panelová sídliště navazující mnohde na nepanelovou zástavbu nízké kvality, která měla řešit bytovou krizi poloviny 20. století, jsou významným faktorem rozvoje městských zón. Současný stav těchto poválečných sídlišť je poznamenán zanedbávanou údržbou budov a okolního prostředí, projevující se snížením užitných vlastností, zvýšenými náklady na údržbu a změnami sociální struktury obyvatel těchto sídlišť. To se projevuje narušeným životním prostředím, nízkou atraktivitou bydlení, nevyhovující dopravní infrastrukturou a hrozí nežádoucí koncentrace sociálně znevýhodněných nebo ohrožených domácností. Poválečné bytové domy a poválečná sídliště vzniklá hromadnou bytovou výstavbou jsou významným prvkem oblasti bydlení v ČR. Bytové domy v těchto poválečných sídlištích tvoří cca 30 % bytového fondu ČR, zatímco průměr v zemích EU-15 činí cca 15 %. Bydlení v poválečných sídlištích je však také jedním z klíčových faktorů rozvoje městských zón velkých měst jako motorů rozvoje širšího regionu. Hromadná bytová výstavba v období po 2. světové válce byla většinou realizována nekvalitní stavební technologií. Bytové domy, ať již z 50. let, či novější, mají často statické a technologické vady a poruchy obvodových plášťů, lodžií a balkonů a střech, které ohrožují bezpečnost a zdraví obyvatel. Mají velmi špatné energetické vlastnosti, což výrazně zvyšuje náklady na vytápění. Tato oblast intervence má za cíl systémově podporovat vlastníky bytových domů při zvyšování životnosti domů a odstraňování negativních prvků jejich konstrukce. Podpora se dále soustředí na přispívání ke komplexní regeneraci prostředí poválečných sídlišť ve velkých městech s hrozícími problémy, které v případě vyšší koncentrace sociálně znevýhodněných rodin vyústí v sociální vyloučení. Problémovým sídlištěm se rozumí ucelená část území obce zastavěná bytovými domy postavenými v rámci poválečné hromadné bytové výstavby, přičemž takové sídliště má nejméně 500 bytů). Cílem intervence je jejich přeměna na víceúčelové celky a všestranné zlepšení obytného prostředí. Základní předpoklad je, že obec má schválený územní plán obce a projekt regenerace problémového sídliště, přičemž tento projekt vychází z integrovaného plánu rozvoje města. Dalším hlavním cílem je zlepšení stávajícího neuspokojivého technického stavu bytových domů v daném sídlišti. Výdaje v oblasti bydlení budou proto programovány v rámci integrovaného rozvoje velkých měst ve dvou navzájem oddělených operacích z hlediska jejich realizace. Obě operace se přitom budou týkat stejných problémových částí velkých měst, ohrožených fyzickým chátráním, sociálním vyloučením a splňujících některá


‐ 58 –

z územních kritérií stanovených implementačním nařízením: • revitalizace veřejných prostranství (příjemci pomoci budou pouze vybraná velká města); • opravy nebo modernizace bytových domů (příjemci dotací budou vlastníci konkrétních opravovaných

bytových domů s cílem jejich opravy a modernizace, včetně zlepšení energetických vlastností a včetně event. jejich přestavby spojené se vznikem sociálních bytů.

Zdůvodnění podpory:

špatný technický stav bytových domů postavených v poválečné hromadné bytové výstavbě a chátrající prostředí těchto poválečných sídlišť

nevyhovující fyzické prostředí poválečných sídlišť poválečná sídliště jsou v ČR specificky ohrožené části měst hrozba segregace slabých sociálních skupin a další zhoršení prostředí sídlišť riziko prostorové a sociální segregace značná zanedbanost bytového fondu postaveného v rámci poválečné hromadné bytové výstavby nebezpečí dalšího zhoršení technického stavu bytových domů, který by ohrožoval bezpečnost a zdraví

obyvatel nízká energetická účinnost bytových domů, vysoké tepelné ztráty

Globální cíl: Revitalizace prostředí problémových sídlišť, zajištění stability sociálně smíšené struktury obyvatel na těchto sídlištích a zvýšení udržitelnost bydlení v bytových domech těchto sídlišť, dále zvýšení kvality života jejich uživatelů

Specifické cíle:

zlepšení životního prostředí pro obyvatele poválečných sídlišť ohrožených chátráním a sociálním vyloučením

rehabilitace veřejných prostranství zvýšení bezpečnosti v sídlištním prostoru změna a zlepšení image těchto částí měst zvýšení atraktivity dané lokality, tím udržení sociálně smíšené struktury obyvatel a posílení prevence

sociálního vyloučení zkvalitnění technického stavu bytových domů postavených v hromadné bytové výstavbě

Kategorie oblastí intervencí: Obnova měst a venkova 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova

Investice do sociální infrastruktury 78 Infrastruktura v oblasti bydlení

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory dosáhne pro celou oblast intervence 175 490 205 €


‐ 59 –

Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 65 934 177 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 241 424 382 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 11,3 % (prioritní osa 3 = 31% z IOP). Soukromé zdroje se indikativně uvažují v rozsahu 80 224 094 € (pouze aktivita b). Podrobnější finanční alokace podle aktivit a příjemců je uvedena ve finančním plánu oblasti intervence. Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence pro aktivitu a) revitalizace veřejných prostranství není riziko nepovolené veřejné podpory, protože se jedná o podporu určenou na takové aktivity, jejichž důsledkem není ekonomická činnost. Vzhledem k tomu, že podpora nebude směřovat do aktivit, které by mohly zakládat selektivně zvýhodněnou ekonomickou činnost, nejedná se o veřejnou podporu. V rámci oblasti intervence pro aktivitu b) regenerace bytových domů bude poskytována na dotace určené k opravám a modernizaci bytových domů bloková výjimka podle nařízení o podpoře malého rozsahu a – po notifikaci programu u Evropské komise – pak zřejmě limit regionální podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy ES ve smyslu Pokynů Komise (ES) k regionální investiční podpoře z roku 2006. Veřejná podpora pro aktivitu b) bude poskytována do výše stropu dle mapy regionální podpory pro léta 2007 - 2013. Všechny regiony soudržnosti cíle „Konvergence“ kromě NUTS 2 Jihozápad mohou čerpat státní pomoc ve výši 40% v letech 2007 - 2013. Region soudržnosti Jihozápad je oprávněn využít této podpory maximálně do výše 36% v letech 2007 - 2010, přičemž v následujících třech letech (2011 - 2013) bude tato hranice snížena na 30%. Bude nutné žádat o notifikaci Evrospkou komisi. Program věcně navazuje na národní program PANEL, nicméně formálně se liší a proto nelze použít platnou notifikaci, poskytnutou na tento program. Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) Revitalizace veřejných prostranství (úpravy sídlištního prostoru – např. zeleň, parková úpravy, chodníky, předzahrádky, lavičky, zlepšení životního prostředí, budování či modernizace rekreačních ploch jako součást sídlišť, zlepšení infrastruktury v rámci sídlištních celků - parkovací plochy na sídlištích)

b) Regenerace bytových domů (ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, opravy, rekonstrukce technického vybavení domů, zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících budov, včetně event. řešení problematiky bydlení romských domácností)


‐ 60 –




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

33.13.00 Plocha revitalizovaného území - 3.3 a

m2 ŘO IOP 0 4 000 000

33.12.00 Počet regenerovaných bytů - 3.3 b

Počet,

ŘO IOP 0 42 000




Zdroj Hodnota 2006

Indikativ. cíl

33.01.00 Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území - 3.3 a

Ks ŘO IOP 0 40

Počet projektů zlepšující stav panelových a bytových domů - 3.3 b

Ks ŘO IOP 0 1 000

Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy). Oblasti budou vybrány na základě dílčích kritérií. V rámci obou aktivit 3.3a) a 3.3b) půjde o vybrané lokality v rámci velkých měst, výběr viz následující bod. Příjemci podpory: Aktivita a)

obce (pro revitalizaci veřejných prostranství) Aktivita b)

vlastníci bytových domů pro jejich regeneraci (obce, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů, právnické a fyzické osoby vlastnící bytový dům)

V rámci aktivity b), půjde o realizace projektů, kde je zajištěna provázanost investiční podpory s podporou z Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost směřující k zajištění dostupnosti a kvalitě sociálních služeb a jiných integračních programů ve vymezených lokalitách, nebo pro oblasti sociálního bydlení, kde musí žadatel doložit, že je zřizovatelem právnické osoby, která zajistí poskytování služeb sociální péče, nebo smlouvu o smlouvě budoucí s poskytovatelem sociálních služeb, nebo organizační strukturu obecního úřadu s vyznačením statutu útvaru a počtem pracovníků, dokládající schopnost obce poskytovat služby sociální péče. Případně žadatel doloží vznik subjektu poskytujícího sociální služby nebo oprávnění k činnosti poskytování služeb sociální péče Vybrané oblasti bydlení týkající se bodu (a) Článku 7 (2) Nařízení EK č. 1080/2006 budou v souladu nejméně se třemi níže uvedenými kritérii, kde dvě z těchto oblastí musí odpovídat kritériím uvedenými v


‐ 61 –

bodech (a) až (h): (a) vysoká úroveň chudoby a vyloučení; (b) vysoká úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti; (c) rizikové demografické trendy; (d) nízká úroveň vzdělání, významný deficit kvalifikace a velký počet žáků a studentů, kteří předčasně opouštějí školu; (e) vysoká úroveň kriminality a delikvence; (f) obzvláště zhoršené životního prostředí; (g) nízká míra ekonomické aktivity; (h) velký počet přistěhovalců, etnických skupin a příslušníků menšin nebo uprchlíků; (i) poměrně nízká úroveň hodnoty bydlení; (j) vysoká energetická náročnost budov. Žadatel doloží odpovídajícími daty přesné vymezení hranic zvoleného území.

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 3.3 bude realizována v rámci dvou oddělených dotačních titulů 3.2a) a 3.3b), vymezených na základě výše popsaných aktivit. U aktivity b) se předpokládá spolufinancování v rozsahu 35% ERDF, 25% obce, 40% soukromé zdroje. Pokud bude v rámci aktivity b) žadatelem obec pak spolufinancování zahrne 35% - ERDF, 65% - obce Pokudbude v rámci aktivity b) žadateeml soukromý vlastník, pak spolufinancování zahrne 35% - ERDF a 65% - soukromý vlastník Soukromé zdroje jsou uvedeny pro informaci ve sloupci "soukromé".

Národní

Veřejné


Pro informaci Číslo prioritní




EU

celkem SR kraje Obce Státní fondy

Celkové zdroje

EU ČR EIB soukromé

3.3.

Zlepšení prostředí v sídlištích ERDF 11,3% 175490205 30 968 860 0 0 30 968 860 0 206 459 065 85% 15% 0 117 976 608

a) Revitalizace sídlišť 60% 105 294 123 18 581 316 0 0 18581316 0 123875439 85% 15% 0 0

b) Obnova bytových domů 40% 70196082 12 387 544 0 0 12387544 0 82583626 85% 15% 0 117 976 608


‐ 62 –


3.4 Oblast intervence 3.4 – Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik

Zaměření a zdůvodnění podpory: Zaměření podpory: Pro kvalitní a koncepční rozvoj území používají příslušné orgány obcí a krajů v ČR (dle § 5 stavebního zákona) územně plánovací dokumentace jako nástroje územního plánování dle stavebního zákona, mezi jehož cíle patří vytvářet stavebně právní předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Vedle územně plánovací dokumentace přináší nový stavební zákon obcím s rozšířenou působností (dále jen ORP) a krajům tzv. Územně analytické podklady (dále jen ÚAP). Jde o nový nástroj pro zjišťování a vyhodnocování stavu, vývoje a udržitelného rozvoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, apod. Pomocí ÚAP se v rámci správních území konkrétních ORP, resp. konkrétních krajů, vytvoří nová datová a informační základna informací o území. Ta bude využitelná i pro řízení, monitoring a hodnocení rozvoje území ve sféře regionálních rozvojových aktivit. Problémem pro budoucí tvorbu územně analytických podkladů je potřeba zajištění jednotného a standardního zpracování ÚAP pro všechny správní území ORP a všech krajů. Dále je nutné zajistit jednotnou formu jejich průběžné aktualizace. Územně plánovací dokumentace jsou nástrojem pro zajištění optimální dopravní dostupnosti, která je podmínkou a předpokladem zvýšení potenciálu regionů i obcí. Územně plánovací dokumentace obcí napomáhají prevenci vyklidňování venkovského osídlení (které je podmínkou údržby kulturní krajiny) prostřednictvím zajištění příznivých životních podmínek obyvatelstva. ÚAP naplňují tento cíl souhrnným řešením funkčního využití území při respektování principů udržitelného rozvoje území a při podpoře měst jako motoru rozvoje. Je nezbytné zajistit komplexnost řešení problematiky využití a ochrany území, který zohledňuje oblasti infrastruktury, lidských zdrojů, rozvoje služeb, ochrany přírodního a kulturního dědictví apod. Jak vyplývá ze socioekonomické analýzy, pro komplexní podporu územního rozvoje je nezbytné zefektivnění a modernizace systému přípravy územních rozvojových koncepcí. Je třeba podporovat zavádění a modernizace systémů tvorby územně analytických podkladů, podporu a modernizaci tvorby územních plánů (ve vazbě na nový zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Oblast intervence 3.4 Integrovaného operačního programu se proto zaměřuje na podporu, systematizaci a koordinaci tvorby koncepčních a strategických dokumentů potřebných pro zajištění udržitelného rozvoje území. Tyto dokumenty budou vytvářet systémový rámec pro zjišťování a vyhodnocování stavu a vývoje území, návazně pak intervence podpoří nástroje, kterými budou příslušné orgány územního plánování ověřovat možnosti změn v území. Podpora se tedy koncentruje na aktivity vytvářející předpoklady pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Cílem podpory je zajištění získávání, tvorby a vyhodnocení specifických podkladových dat (např. vytvoření satelitních účtů cestovního ruchu, zajištění dostupnosti regionální úrovně statistických dat), zavedení systému územně-analytických podkladů a tvorba územních plánů.


‐ 63 –

Zdůvodnění podpory: potřeba podpory zavedení systémů územně-analytických podkladů (ÚAP) na úrovni obcí

s rozšířenou působností a krajů potřeba pořídit nebo aktualizovat územní plány na obecní úrovni ve vztahu k novým rizikům a

hrozbám a s ohledem na udržitelný rozvoj území nedostatečné množství a kvalita údajů o stávajících situaci nejmenších regionálních celků,

zejména obcí a městských částí velkých měst špatná datová základna pro vyhodnocování rozvojových programů

Globální cíl: Zajištění kvalitního řízení rozvoje území s využitím moderních přístupů

Specifické cíle:

zavedení územně-analytických podkladů (ÚAP) na krajské úrovních a úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP)

aktualizace stávajících a tvorba nových územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území a nová rizika

zavedení satelitních účtů cestovního ruchu v České republice přispění k efektivnímu vyhodnocování lokálních, národních i evropských rozvojových intervencí

na lokální i centrální úrovni

Kategorie oblastí intervencí: Posilování institucionální kapacity na národní, regionální a místní úrovni 81 Mechanismy zlepšující zpracování politiky a programů, monitoring a evaluaci na národní, regionální a

místní úrovni Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 15 530 107 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 2 740 607 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 18 270 714 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 1 %. Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá.


‐ 64 –

Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) podpora při zavádění územně analytických podkladů na krajské úrovni a úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP)

b) podpora tvorby a aktualizace územně plánovací dokumentace c) vytvoření systémů trvalé aktualizace dat a standardizace výstupů z různých zdrojů – např.

zkvalitňování a aktualizace regionálních databází, provádění jednorázových šetření (censů) k doplnění informační základny pro regionální databáze, podpora tvorby nových statistických dat a satelitních účtů





Indikativ. cíl

Počet zaznamenaných sledovaných jevů v územně analytických podkladech - 3.4

Počet ŘO IOP 0 30

Počet nově sledovaných statistických údajů

Počet ŘO IOP 0 4





Indikativ. cíl

Počet podpořených projektů pro tvorbu územně-analytických podkladů - 3.4


Počet podpořených projektů tvorby nových nebo aktualizace existujících územních plánů - 3.4

Počet ŘO IOP 180

Počet provedených statistických cenzů Počet ŘO IOP 0 6 Počet podpořených projektů zaměřených

na zkvalitnění a využití statistických dat Počet ŘO IOP 0 5


organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace kraje a jimi zřizované organizace, obce a jimi zřizované organizace


‐ 65 –

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013) Finanční plán: Oblast intervence 3.4 bude realizována v rámci dvou dotačních titulů – první se zaměří na podporu územního plánování (pořizování územně-analytických podkladů, tvorba a aktualizace územně plánovací dokumentace) – aktivity 3.4a) a 3.4b), zahrne zhruba 70% alokace oblasti intervence 3.4. Druhý dotační titul (týkající se pouze organizačních složek státu a jimi zřizovaných příspěvkových organizací) zahrne podporu aktivitě 3.4c), vyčleněno na něj bude cca 30% alokace oblasti intervence 3.4.

Národní

Veřejné





Podíl na alokaci

EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB soukr.

3.4.

Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik ERDF 1,0% 15 530 107 2 740 607 2 740 607 0 0 0 18 270 714 85% 15% 0


‐ 66 –

4 Prioritní osa - Technická pomoc Zaměření prioritní osy: Prioritní osa 4 se zaměří na podporu efektivního řízení Integrovaného operačního programu pro celé programovací období 2007 - 2013. Jedná se o průřezovou prioritní osu, který se bude týkat všech ostatních prioritních os a oblastí intervence IOP. V rámci této prioritní osy bude poskytováno financování pro pokrytí nákladů spojených s řízením, monitorováním, kontrolou, analýzou, propagací a poskytováním informací na úrovni celého IOP.

Oblast intervence 4.1 Aktivity spojené s řízením IOP Oblast intervence 4.2 Ostatní náklady technické pomoci IOP

Indikátory pro Prioritní osu 4 – Technická pomoc Indikátory výstupu Kód nár. číselníku


Indikativ. cíl

48 05 00

Realizace evaluačních studií a zpráv Počet ŘO IOP 0 14

48 07 00 Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů

Počet (druhů) ŘO IOP 0 84

48 11 00 48 12 00

Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů, konferencí

Počet ŘO IOP 0

70

48 16 00

Počet osob, které se zúčastnily vzdělávacích kurzů celkem


Indikátory výsledku Kód nár. číselníku


Indikativ. cíl

48 19 00 Počet proškolených osob Počet ŘO IOP 0 1120 48 03 00

Počet zasedání řídících a poradních orgánů

Počet

ŘO IOP 0 14

48 25 00 Počet uskutečněných kontrol Počet ŘO IOP 0 1350 48 26 01 Efektivnost čerpání finančních prostředků Evaluační studie ŘO IOP 0 1


‐ 67 –

Finanční plán pro oblasti intervence v prioritní ose 4 Technická pomoc

Národní

Veřejné


Pro informaci




EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB

soukr.

4 Technická pomoc ERDF 2,9% 45 037 309 7 947 760 7 947 760 0 0 0 52 985 069 85% 15% 0

4.1.

Aktivity spojené s řízením IOP 1,75% 27 177 687 4 796 062 4 796 062 0 0 0 31 973 749 85% 15% 0

4.2.

Ostatní náklady technické pomoci IOP 1,15% 17 859 622 3 151 698 3 151 698 0 0 0 21 011 320 85% 15% 0


‐ 68 –


4.1 Oblast intervence 4.1 – Aktivity spojené s řízením IOP Zaměření a zdůvodnění podpory: Tato oblast intervence se zaměří na financování aktivit podporujících efektivní řízení a monitorování realizace IOP tak, jak jsou definovány v čl. 45 a čl. 46 Obecné nařízení. Uznatelné náklady pro spolufinancování v rámci této oblasti intervence podléhají limitu podle čl. 45 odst. 1 Obecné nařízení. Cílem technické pomoci je zajistit, aby realizace celého IOP probíhala účelně a v souladu se strategickými záměry programu a přispěla k naplnění globálních a specifických cílů programu při maximálně efektivním využití zdrojů. Globální cíl: Dosažení odpovědné a účinné správy programu, zajištění efektivního řízení a monitorování realizace programu a maximalizace kvality a účinnosti implementace

Specifické cíle:

zabezpečení efektivního řízení, hodnocení a monitorování programu zajištění evaluace, kontroly a auditu operací v rámci programu kontrolování rozvoje a zabezpečení pravidelného podávání zpráv o realizaci IOP

Kategorie oblastí intervencí: Technická asistence 85 Příprava, implementace, monitoring a kontroly

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 27 177 687 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 4 796 062 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 31 973 749 €. Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace na IOP tvoří 1,75 % (prioritní osa 4 zahrnuje 2.9% z celkové alokace IOP).. Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora.


‐ 69 –

Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) náklady vzniklé v souvislosti s jednáními monitorovacího výboru IOP a jiných pracovních skupin včetně výdajů za účast odborníků a jiných subjektů na těchto jednáních

b) náklady související s přípravou, výběrem, oceněním a sledováním pomoci a operací c) náklady na audity, vnitřní kontrolní systém, kontroly prováděné na místě činností, kontrolu zadávání

veřejných zakázek, dohled nad pravidly poskytování veřejné podpory apod. d) náklady na mzdové a jiné výdaje v rámci odměňování pracovníků zabezpečujících úkoly spojené

s realizací programu IOP e) náklady na podporu absorpční kapacity projektů formou poradenství žadatelům o podporu z IOP při

přípravě projektů Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy) Příjemci podpory:

Implementační struktura IOP (řídící orgán, zprostředkující subjekty)

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013)


‐ 70 –


4.2 Oblast intervence 4.2 – Ostatní náklady technické pomoci IOP Zaměření a zdůvodnění podpory: Tato oblast intervence se zaměří na financování aktivit doplňujících efektivní řízení a monitorování realizace IOP tak, jak jsou definovány v čl. 45 a čl. 46 Obecné nařízení. Uznatelné náklady pro spolufinancování v rámci této oblasti intervence podléhají limitu podle čl. 45 odst. 1 Obecné nařízení. V rámci této oblasti intervence bude poskytnuta technická pomoc pro podpůrné a doplňující aktivity vzhledem k řízení, monitorování a kontrole v rámci programu. Jde o aktivity spojené s publicitou a šířením informací o IOP, výměny zkušeností a pořádání seminářů a workshopů. Dále budou v rámci této oblasti intervence podpořeny aktivity vedoucí k pořízení a provozování počítačového systému, vypracování studií, analýz a metodických textů mapujících realizaci a dopad aktivit v rámci IOP. Oblast intervence je rovněž určena k přípravě podkladů pro budoucí programovací období a s tím související přípravou a realizací pilotních projektů, určených k ověření nových oblastí intervence a programů před jejich zapracováním do IOP. Globální cíl: Podpora řídících aktivit v rámci IOP, zefektivnění implementace programu a příprava na další programovací období

Specifické cíle:

podpora řídících monitorovacích, evaluačních a kontrolních procesů prostřednictvím doplňujících analýz, studií a metodických textů

naplnění informační strategie IOP podpora partnerství a vzájemné spolupráce, výměna zkušeností a šíření příkladů osvědčené praxe příprava podkladů pro budoucí programovací období

Kategorie oblastí intervencí: Technická asistence 86 Evaluace a studie; informace a komunikace

Forma podpory a její výše: Formou podpory v rámci oblasti intervence bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast intervence 17 859 623 €. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových uznatelných nákladů. V případě této oblasti podpory činí spolufinancování z národních veřejných zdrojů 3 151 698 €. Celkové zdroje určené na podporu aktivit v rámci této oblasti intervence jsou 21 011 321 €.


‐ 71 –

Zdroje ERDF do této oblasti intervence z celkové alokace IOP tvoří 1,15 % (prioritní osa 4 = 2.9% z IOP). Veřejná podpora: V rámci oblasti intervence nebude poskytována veřejná podpora. Flexibilita – Křížové financování: Křížové financování s ESF se nepředpokládá. Typ podpory: Individuální projekty Podporované aktivity/operace:

a) zpracování evaluací, statistických materiálů, studií a zejména analýz zaměřených na sledování dopadů realizace programu, průběhu jeho realizace, vhodnosti a efektivnosti implementačních struktur a dalších dokumentů, které doplňují základní implementační systém programu

b) šíření povědomí o programu, informační kanály, vytváření sítí, pořádání informačních a propagačních akcí, vydávání propagačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí a další oblasti intervence zaměřené na partnery a širokou veřejnost vyplývajících z informační strategie IOP

c) výměna zkušeností a šíření příkladů dobré praxe + vzdělávací aktivity d) pořízení, instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a

hodnocení operací IOP e) zdokonalování evaluačních metod a výměna informací v této oblasti f) zpracování analýz, podkladových studií a samotná příprava strategických dokumentů pro období

2014-2020 vč. zpracování modelů dopadů jejich realizace, zpracování ex-ante hodnocení a posouzení vlivů na životní prostředí

g) podpora absorpční kapacity prostřednictvím šíření informací o programu a posílením publicity Územní zaměření podpory: Území pro cíl „Konvergence“ (tj. všechny regiony soudržnosti vyjma území Prahy) Příjemci podpory:

Implementační struktura IOP

Časový rozvrh: 7 let (2007 – 2013)


- 72 -

5 Způsobilé výdaje oblastí intervence IOP Oblast intervence 1.1 V rámci oblasti intervence 1.1 činí minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt 20 mil. Kč. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence

Příprava a zabezpečení projektu Výdaje na projektovou dokumentaci

- projektová dokumentace do 5 % celkových uznatelných nákladů projektu

Výdaje na výpočetní techniku

- výdaje na zařízení ICT, počítačové vybavení, připojení k síti, bezpečnostní komponenty do informačních systémů – HW, technologické řešení pro komunikaci mezi informačními systémy – HW, technologie pro ukládání a správu digitalizovaných a digitálních dat – HW, systémová řešení pro služby GIS – HW

Pořízení strojů a zařízení

Výdaje na jiné než výše uvedené stroje a zařízení

- odpisy dlouhodobého hmotného majetku používaného pro účely projektu za předpokladu, že nákup takového majetku není součástí způsobilých výdajů

Výdaje na programové vybavení

- výdaje na programové vybavení a software, bezpečnostní komponenty do informačních systémů – SW, technologické řešení pro komunikaci mezi informačními systémy – SW, technologie pro ukládání a správu digitalizovaných a digitálních dat – SW, systémová řešení pro služby GIS – SW

Výdaje na ocenitelná práva - nákup licencí, průmyslových a

autorských práv

Pořízení nehmotného investičního majetku

Výdaje na nehmotný dlouhodobý majetek výše neuvedený

- odpisy dlouhodobého nehmotného majetku používaného pro účely projektu za předpokladu, že nákup takového majetku není součástí způsobilých výdajů

Pořízení drobného hmotného Výdaje na výpočetní techniku - pořízení HW


- 73 -

investičního majetku Pořízení drobného nehmotného investičního majetku Výdaje na programové vybavení - pořízení SW

Náklady materiální povahy a služby Výdaje na nákup služeb

- právní poradenství, odborné posudky a výdaje na technické a finanční experty

- publicita projektů - poštovní a telekomunikační

služby - nájemné za najaté movité a

nemovité věci, půjčovné za osobní automobily pro služební cesty, užívání prostor k nebytovým účelům

- překlady - výdaje spojené s výběrovým řízením za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů

- psaní, rozmnožování a tisky materiálů

- účetní výdaje a výdaje na provedení auditu

- výdaje na opravu a údržbu - režijní náklady související

s implementaci projektů - Výdaje na školení a semináře (v

rámci křížového financování do max. výše 10% prostředků na projekt)

Mzdové výdaje a ostatní platby za provedenou práci

- osobní náklady – hrubá mzda, plat, odměna z dohod zaměstnanců pracujících na projektu (do výše 5 % celkových nákladů na projekt)

Mzdové náklady a povinné pojistné

Povinné pojistné

- příspěvek na zákonné zdravotní, sociální a důchodové pojištění placené zaměstnavatelem

Daně Daň z přidané hodnoty

- DPH (pouze v případě , že příjemce podpory je neplátce DPH)

Jiné výdaje Finanční výdaje a poplatky

- výdaje za zřízení a vedení bankovních účtů

- správní a místní poplatky související s realizací projektů


- 74 -

Oblast intervence 1.2 V rámci oblasti intervence 1.2 činí minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt 3 mil. Kč. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence



Výdaje na výpočetní techniku

- výdaje na zařízení ICT, počítačové vybavení, připojení k síti, bezpečnostní komponenty do informačních systémů – HW, technologické řešení pro komunikaci mezi informačními systémy – HW, technologie pro ukládání a správu digitalizovaných a digitálních dat – HW, systémová řešení pro služby GIS – HW

Pořízení strojů a zařízení

Výdaje na jiné než výše uvedené stroje a zařízení


Výdaje na programové vybavení

- výdaje na programové vybavení a software, bezpečnostní komponenty do informačních systémů – SW, technologické řešení pro komunikaci mezi informačními systémy – SW, technologie pro ukládání a správu digitalizovaných a digitálních dat – SW, systémová řešení pro služby GIS – SW


autorských práv




Pořízení drobného hmotného investičního majetku Výdaje na výpočetní techniku - pořízení HW

Pořízení drobného nehmotného investičního majetku Výdaje na programové vybavení - pořízení SW


- 75 -



- publicita projektů - poštovní a telekomunikační

služby - nájemné za najaté movité a






s implementaci projektů - výdaje na školení a semináře (v



- osobní náklady – hrubá mzda, plat, odměna z dohod zaměstnanců pracujících na projektu (do výše 5 % celkových nákladů na projekt)


Povinné pojistné








- 76 -

Oblast intervence 2.1 V rámci oblasti intervence 2.1 je stanovena minimální a maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt následovně: Aktivita a) minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 20 mil. Kč maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt - není stanovena Aktivita b) minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 2 000 000 Kč maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 20 000 000 Kč Aktivita c) minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 100 000 Kč maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 5 500 000 Kč Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence

Výdaje na projektovou dokumentaci

- projektová dokumentace u stavebních projektů do 5 % celkových uznatelných nákladů projektu (projektová dokumentace včetně rozpočtu k územnímu a stavebnímu řízení, dokumentace k EIA; studie proveditelnosti, analýza nákladů a výnosů)

Výdaje na výkupy pozemků určených k zástavbě

- nákup nezastavěných pozemků do 10% celkových způsobilých výdajů na projekt

Příprava a zabezpečení projektu

Výdaje na výkupy nemovitostí podmiňující výstavbu

- nákup nemovitostí vyjma pozemků pro realizaci projektu

Pořízení stavební a technologické části stavby

Výdaje na pořízení stavební a technologické části stavby

- pořízení staveb formou výstavby včetně nezbytné technické infrastruktury spojené s výstavbou

Výdaje na výpočetní techniku - nákup výpočetní techniky včetně

základního vybavení

Pořízení strojů a zařízení Výdaje na jiné než výše uvedené stroje a zařízení

- pořízení movitých věcí a souborů movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením

- základní vnitřní vybavení (nezbytné předměty, které jsou přímo a výhradně spojené s účelem projektu),

- odpisy dlouhodobého hmotného majetku používaného pro účely projektu za předpokladu, že nákup takového majetku není součástí


- 77 -

způsobilých výdajů

Výdaje na programové vybavení - pořízení programového vybavení a

software



- výdaje na studie, odborné analýzy a posudky



- výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství (vynaloženy v souvislosti s realizací projektu, vč. výdajů na mezinárodní experty)


- publicita projektů - poštovní a telekomunikační služby - výdaje spojené s výběrovým řízením za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů


- nájem prostor - režijní náklady související

s implementaci projektů do max. výše 5 % z celkových uznatelných nákladů


- osobní náklady – hrubá mzda, plat, odměna z dohod zaměstnanců pracujících na projektu


Povinné pojistné


Jiné výdaje Finanční výdaje a poplatky - správní a místní poplatky související s realizací projektů


- 78 -

Oblast intervence 2.2 V rámci oblasti intervence 2.2 činí minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt 500 tis. Kč. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence





- stavební náklady nezbytné pro instalaci v rámci projektu pořízených zdravotnických prostředků (max. 10% celkových uznatelných nákladů projektu)

Pořízení strojů a zařízení Výdaje na zdravotnickou techniku a zařízení

- nákup zdravotnických prostředků a zařízení nezbytných pro poskytování zdravotní péče, které nebyly předmětem odpisu

Pořízení nehmotného investičního majetku Výdaje na ocenitelná práva

- náklady na pořízení patentů, operativních nebo patentových licencí na „know-how“ v oblasti měření a implementace standardů kvality péče o zdraví

- náklady na pořízení nepatentovaných standardů v oblasti kvality péče nepřesahující cenu obvyklou stanovenou posudkem soudního znalce (posudek nesmí být ke dni pořízení starší 6-ti měsíců),

Pořízení drobného nehmotného investičního majetku

Výdaje drobný nehmotný investiční majetek

- pořízení studií, případových studií, projektů nejlepší praxe


- výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství

- publicita projektů - výdaje spojené s výběrovým řízením za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů

- nákup produktů marketingu a propagace v souladu s cíly a vymezenými operacemi oblasti intervence

Způsobilé výdaje podle jednotlivých aktivit v rámci oblasti intervence 2.2 V souladu s cíli a dalšími vymezeními oblastmi intervence 2.2 a pro: Aktivita a) Modernizace přístrojového vybavení:


- 79 -

nákup zdravotnických prostředků a zařízení nezbytných pro poskytování zdravotní péče, které nebyly předmětem odpisu,

stavební náklady nezbytné pro instalaci v rámci projektu pořízených zdravotnických prostředků (max. 10% celkových uznatelných nákladů projektu),

poradenství v souvislosti s projektem, náklady na výběrová řízení, náklady na povinnou publicitu projektu.

Aktivita b) Systémová opatření a modernizace infrastruktury v oblasti prevence zdravotních rizik operace v rámci b) 1.1)

nákup zdravotnických prostředků a zařízení pro rehabilitaci nezbytných pro zajištění péče podle cílů oblasti, které nebyly předmětem odpisu,


poradenství v souvislosti s projektem, náklady na organizaci výběrových řízení, náklady na povinou publicitu projektu.

operace v rámci b) 1.2)

nákup produktů marketingu a propagace v souladu s cíly a vymezenými operacemi oblasti intervence,

náklady na pořízení patentů, operativních nebo patentových licencí na „know-how“ v oblasti měření a implementace standardů kvality péče o zdraví,

náklady na pořízení nepatentovaných standardů v oblasti kvality péče nepřesahující cenu obvyklou stanovenou posudkem soudního znalce (posudek nesmí být ke dni pořízení starší 6-ti měsíců),

náklady na projekty nejlepších metod a metodik v souladu s cíli a vymezenými operacemi oblasti intervence,

náklady na případové studie, náklady na služby poradců, expertů, studie nezbytné pro zajištění národních aktivit

v souladu s cíli oblasti intervence, tvorba informačních materiálů s celonárodní působností, včetně obsahu webových

stránek poradenství v souvislosti s projektem, náklady na organizaci výběrových řízení, náklady na povinou publicitu projektu.

operace v rámci b -2) a b -3)

nákup zdravotnických prostředků a zařízení pro rehabilitaci nezbytných pro zajištění péče podle cílů oblasti, které nebyly předmětem odpisu,


poradenství v souvislosti s projektem, náklady na organizaci výběrových řízení, náklady na povinou publicitu projektu.

Aktivita c) Řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví


- 80 -

nákup zdravotnických prostředků a technologií nezbytných pro měření kvality poskytované zdravotní péče, které nebyly předmětem odpisu,


náklady na pořízení patentů, operativních nebo patentových licencí na „know-how“ v oblasti měření a implementace standardů kvality péče o zdraví,

náklady na pořízení nepatentovaných standardů v oblasti kvality péče nepřesahující cenu obvyklou stanovenou posudkem soudního znalce (posudek nesmí být ke dni pořízení starší 6-ti měsíců),

náklady na případové studie, poradenství v souvislosti s projektem, náklady na organizaci výběrových řízení, náklady na povinnou publicitu projektu.


- 81 -

Oblast intervence 2.3 V rámci oblasti intervence 2.3 u aktivity c, u příjemců krajů a jimi zřizované organizace , činí minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden regionální projekt 2 mil. Kč. Maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden regionální projekt činí 30 mil. Kč. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence










- pořízení staveb formou výstavby

Výdaje na výpočetní techniku - nákup výpočetní techniky včetně

základního vybavení


- pořízení movitých věcí a souborů movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením


Výdaje na programové vybavení - pořízení SW Pořízení nehmotného investičního

majetku Výdaje na nehmotný dlouhodobý majetek výše neuvedený



- výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství


- publicita projektů - překlady - výdaje spojené s výběrovým řízením za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů



- 82 -

- nájem prostor - režijní náklady související

s implementaci projektů do max. výše 5 % z celkových uznatelných nákladů

- výdaje na školení a semináře (v rámci křížového financování do max. výše 10% prostředků na projekt)




Povinné pojistné


Daně Daň z přidané hodnoty - DPH (pouze v případě , že příjemce

podpory je neplátce DPH)


- 83 -

Oblast intervence 2.4 V rámci oblasti intervence 2.4 činí minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt 3 mil. Kč. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence


- projektová dokumentace včetně studie proveditelnosti, analýzy nákladů a přínosů, analýzy vlivu na životní prostředí






- stavební práce včetně inženýrských sítí, místních komunikací a úpravy pozemků

Výdaje na výpočetní techniku - výdaje na zařízení ICT, počítačové

vybavení, připojení k síti


- vnitřní vybavení nových staveb - pořízení movitých věcí a souborů

movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením

- odpisy dlouhodobého hmotného majetku, který není součástí ZV a na pořízení tohoto majetku nebyly použity prostředky z dotace z veřejných zdrojů

Výdaje na programové vybavení - výdaje na programové vybavení a

software


autorských práv





Pořízení drobného hmotného investičního majetku Výdaje na výpočetní techniku - pořízení HW

Pořízení drobného nehmotného investičního majetku Výdaje na programové vybavení - pořízení SW

Náklady materiální povahy a služby Výdaje na nákup služeb - právní poradenství, odborné

posudky a výdaje na technické a


- 84 -

finanční experty - publicita projektů - poštovní a telekomunikační služby - nájemné za najaté movité a






s implementaci projektů - výdaje na školení a semináře (v


Daně Daň z přidané hodnoty - DPH (pouze v případě , že příjemce

podpory je neplátce DPH)





- 85 -

Oblast intervence 3.1 V rámci oblasti intervence 3.1 nebude v prováděcí dokumentaci stanovena minimální ani maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt. Tato hranice bude moci být stanovena v jednotlivých výzvách v závislosti na charakteru podporované aktivity. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence


- příprava dokumentace dle stavebního zákona ve výši do 2% celkových způsobilých výdajů

Výdaje na výpočetní techniku - pořízení výpočetní techniky

včetně základního vybavení




software Pořízení nehmotného investičního

majetku Výdaje na nehmotný dlouhodobý majetek výše neuvedený



- právní poradenství, odborné posudky a výdaje na technické a finanční experty (vynaloženy v souvislosti s realizací projektu, vč. výdajů na mezinárodní experty)

- publicita projektů - nájemné za najaté movité a





- výdaje na opravu a údržbu - výdaje na školení a semináře (v


Mzdové náklady a povinné pojistné Mzdové výdaje a ostatní platby

za provedenou práci

- osobní náklady – hrubá mzda, plat, odměna z dohod


- 86 -

zaměstnanců pracujících na projektu (ve výši 50 % celkových způsobilých nákladů na projekt)

Povinné pojistné





- 87 -

Oblast intervence 3.2 Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence








Jiné výdaje přípravy a zabezpečení projektu

- pořízení stavebně-historických průzkumů

Pořízení strojů a zařízení Výdaje na stroje a zařízení

- pořízení movitých věcí a souborů movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením pro účely využívání kulturního bohatství

- výdaje na dopravní prostředky včetně nákupu specifického dopravního prostředku za účelem využití kulturních památek




Výdaje na nehmotný dlouhodobý majetek




- výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství (vynaloženy v souvislosti s realizací


- 88 -

projektu, vč. výdajů na mezinárodní experty)


- publicita projektů - výdaje spojené s výběrovým řízením za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů





Povinné pojistné



- 89 -

Oblast intervence 3.3 Minimální podpora je stanovena ve výši 3 mil. Kč rozpočtových nákladů na jeden projekt, přičemž podpora je stanovena maximální výši podle nařízení o podpoře malého rozsahu, podle výsledku notifikace pak do výše limitu regionální podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy ES. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence



Jiné výdaje přípravy a zabezpečení projektu

- výdaje na plánovací práce urbanistické i architektonické, zpracování regulačního plánu sídliště, projektová a organizační příprava jednotlivých aktivit, včetně statických posudků, ekonomicko-ekologické studie pro danou oblast

- příprava energetického auditu budov



- pořízení staveb formou výstavby včetně nezbytné technické infrastruktury spojené s výstavbou

Pořízení strojů a zařízení Výdaje na stroje a zařízení

- základní vnitřní vybavení (nezbytné předměty, které jsou přímo a výhradně spojené s účelem projektu)



- publicita projektů - nájemné za najaté movité a


- výdaje spojené s výběrovým řízením za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů



s implementaci projektů



- osobní náklady – hrubá mzda, plat, odměna z dohod zaměstnanců pracujících na


- 90 -

projektu

Povinné pojistné


Způsobilé výdaje podle jednotlivých aktivit v rámci oblasti intervence 3.3 Aktivita a) Revitalizace veřejných prostranství:

plánovací práce urbanistické i architektonické, včetně např. zpracování regulačního plánu sídliště, projektová a organizační příprava jednotlivých aktivit, včetně statických posudků, ekonomicko-ekologické studie pro danou oblast apod.,

průzkum a příprava staveniště (včetně demolic), výstavba pozemní dopravní infrastruktury včetně sanace spojek místních automobilových

komunikací, pěších komunikací a cyklistických stezek, včetně vybudování nových spojek místních automobilových komunikací, pěších komunikací, veřejných ploch a cyklistických stezek,

vybudování veřejných pozemních odstavných a parkovacích stání včetně předepsaného počtu stání pro vozidla zdravotně postižených osob,

vybudování protihlukových stěn, opatření pro zachování nebo zvýšení celkového podílu nezpevněných ploch z důvodu

ochrany mikroklimatu a zpomalení odtoku přívalových dešťových vod, technická infrastruktura odstranění vrchního vedení vysokého napětí a jeho nahrazení kabelovým vedením, sanace a doplnění veřejného osvětlení, vybudování místních protipovodňových opatření, úprava veřejných prostranství včetně sanace a doplnění ploch pro požární zásahy, ploch

veřejné zeleně spojené s výsadbou vzrostlých stromů a zatravněním ploch, sanace stávajících a zřizování nových veřejných dětských hřišť s pískovišti, průlezkami a

parkovými odpočinkovými plochami a lavičkami, úpravy a budování veřejných rekreačních ploch.

Minimální podpora je stanovena ve výši 10 mil. Kč na jeden projekt. Aktivita b) Regenerace bytových domů:

projektová dokumentace a příprava a realizace projektu včetně energetického auditu budovy a výčtu energeticky úsporných opatření ve smyslu energeticko ekonomického hodnocení, stavební dozor apod.,

sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby, sanace statických poruch stavební konstrukce domu, oprava dílců fasády nebo obvodového pláště, reprofilace dílců styků, oprava lodžií, balkónů včetně zábradlí, popř. výměna balkónů nebo jejich částí,


- 91 -

zateplení neprůsvitného obvodového pláště domu (podmínkou je sanace dílců obvodového pláště),

repase otvorových vnějších výplní domu - těsnění a drobné úpravy vnějších otvorových výplní (oken a balkónových dveří), výměna vnitřního skla pro zlepšení tepelně technických vlastností),

náhrada vnějších otvorových výplní fasády prvky tepelně technicky (případně hlukově) dokonalejšími,

opravy a zateplení střechy domu včetně nástaveb na střeše (strojovny, pergoly atd.), úpravy objektu z hlediska akustiky, zlepšení akustických vlastností jednotlivých

konstrukcí zasklení lodžií nebo balkónů, obnova vstupních schodů a zábradlí, zídek a dlažby ve vstupních částech domu, úprava vstupního a schodišťového prostoru domu včetně schránek a osvětlení výměna vstupních prvků do domů s uplatněním antivandalského řešení, oprava vnitřních stěn a stropů společných částí domu, snížení spotřeby energie budovy (úpravy energetických rozvodů, zlepšení tepelně

technických vlastností konstrukcí budovy apod.), oprava nášlapných vrstev a konstrukcí podlah ve společných prostorech domu, oprava chodeb a ostatních komunikačních prostorů domu, repase nebo výměna vstupních dveří do bytů vedoucích ze společných komunikačních

prostorů, oprava domovních předávacích stanic nebo strojoven se zařízením pro přípravu teplé

užitkové vody, vyregulování otopné soustavy domu, včetně ústřední regulace otopné soustavy, modernizace otopné soustavy domu včetně využití obnovitelných zdrojů energie spojené

s výměnou rozvodů v domě a případně otopných těles, opatření k měření spotřeby tepla na vytápění, spotřeby teplé užitkové vody a spotřeby

studené vody, oprava, případně výměna, domovních rozvodů zdravotních instalací a plyn, náhrada domovních rozvodů plynu pro vaření za rozvod elektřiny, modernizace domovního rozvodu teplé užitkové vody (osazení baterií, izolace stoupacího

potrubí, bytové vodoměry teplé užitkové vody), oprava nebo modernizace vzduchotechniky v domě, oprava nebo výměna domovních elektrických zařízení (silnoproud, slaboproud) a

domovních vodovodů; oprava, popř. výměna, tahu výtahu (včetně nutných zásahů do konstrukce výtahové

šachty), zřízení nového domovního výtahu, oprava hromosvodů, zajištění požární bezpečnosti bytových domů (nosné konstrukce, zamezení možnosti

šíření ohně po fasádě, zajištění požární odolnosti požárních uzávěrů, zamezení možnosti šíření ohně),

revize jednotlivých technických zařízení budovy, práce související se změnou užívání nebo rekonstrukce domu s cílem vybudování nových

sociálních bytů, jsou-li tyto domy ve vlastnictví orgánů veřejné správy nebo neziskových subjektů.

.


- 92 -

Oblast intervence 3.4 V rámci oblasti intervence 3.4 činí minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt 0,3 mil. Kč. Kategorie Způsobilé výdaje Specifikace pro oblast intervence



Výdaje na výpočetní techniku - výdaje na zařízení ICT, počítačové

vybavení, připojení k síti




software


autorských práv



- výdaje na studie, odborné analýzy a posudky (vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území včetně posouzení SEA)




- publicita projektů - poštovní a telekomunikační služby - překlady - výdaje spojené s výběrovým řízením

za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektů

- psaní, rozmnožování a tisky materiálů - účetní výdaje a výdaje na provedení

auditu - režijní náklady související

s implementaci projektů





- 93 -

Povinné pojistné






- 94 -

Z působilé výdaje pro prioritní osu 4 Technická pomoc A. Způsobilé výdaje pro oblast intervence 4.1 Aktivity spojené s řízením IOP: Struktura způsobilých výdajů vychází z metodické příručky pro způsobilé výdaje pro programovací období 2007 - 2013. Jedná se o tyto způsobilé výdaje:

• Výdaje na přípravu a realizaci věcného a finančního řízení IOP; • Výdaje na hodnocení a monitorování realizace projektů a IOP; • Výdaje na jednání monitorovacích výborů a podvýborů IOP, včetně výdajů na externí odborníky

účastnící se těchto výborů; • Výdaje na prováděné audity a kontroly realizace projektů a IOP; • Výdaje na hrubou mzdu včetně zákonných odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní

pojištění a případných dalších odvodů, k nimž je zaměstnavatel povinen na základě právních předpisů (např. FKSP u příspěvkových organizací aj.) za ty zaměstnance, kteří byli příslušným orgánem veřejné správy určeni k vykonávání aktivit uvedených v předchozích bodech;

• Výdaje na podporu absorpční kapacity projektů formou poradenství žadatelům o podporu z IOP • Výdaje na externí poradenství a externí experty

B. Způsobilé výdaje pro oblast intervence 4.2 Ostatní náklady techniícké pomoci IOP: Struktura způsobilých výdajů vychází z metodické příručky pro způsobilé výdaje pro programovací období 2007 - 2013. Jedná se o tyto způsobilé výdaje:

• Výdaje na zpracování evaluací, statistických materiálů a evaluačních analýz; • Výdaje na poskytování informací a propagaci IOP, šíření povědomí o IOP, vytváření sítí kontaktních

míst a informačních kanálů; • Výdaje na instalaci, provoz a propojení počítačových systémů a pořízení elektronického vybavení

pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení; • Výdaje na činnosti zaměřené na posílení správní (administrativní) kapacity pro provádění pomoci z

Fondů EU, tj. podpora interního a externího vzdělávání zaměstnanců zapojených do implementace Fondů EU, organizace a technická podpora jednání pracovních skupin a komisí, zabezpečování odborného poradenství pro implementační struktury, zajištění zpracování studií, analýz, metodik a metodických příruček;

• Výdaje na posilování absorpční kapacity prostřednictvím posílení informačních kanálů a publicity,, tj. zabezpečování školení a seminářů pro výměnu zkušeností a šíření příkladů osvědčené praxe, podpora partnerství a vzájemné spolupráce při přípravě a realizaci projektů, zajišťování aktivit pro sledování a vyhodnocování absorpční kapacity;

• Výdaje na přípravu analýz, podkladových studií k přípravě programových dokumentů pro budoucí programovací období .


- 95 -

6 Implementační uspořádání IOP A. Řídící orgán pro SROP Na základě usnesení vlády č. 175/2006 byl rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č.173/2006 z 30.6.2006 výkonem funkce řídícího orgánu pověřen odbor Řídícího orgánu SROP a JPD Praha (sídlo: Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1, odpovědná osoba: Ing. Lumíra Kafková, vrchní ředitelka Sekce pro evropské záležitosti, tel. +420 224 861 365, e-mail: [email protected]). Řídicí orgán je dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) 1260/1999 odpovědný za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. B. Zprostředkující subjekty Řídící orgán deleguje výkony některých činností v rámci implementace programu na zprostředkující subjekt. Delegace pravomocí bude upravena písemnou dohodou či jiným písemným právním aktem (v případě podřízených složek v rámci MMR půjde o rozhodnutí ministra pro místní rozvoj). Před podpisem takovéto dohody musí příslušné subjekty prokázat připravenost plnit svěřené úkoly, především dostatečnou administrativní kapacitu, funkčnost potřebných informačních systémů apod. Na zprostředkující subjekty mohou být řídícím orgánem delegovány zejména aktivity spojené se zajištěním procesu příjmu, hodnocení a výběru projektů, monitorování (včetně shromažďování dat o projektech a jejich vkládání do Monitorovacího systému strukturálních fondů (MSC2007), kontrolu projektů, ověřování žádostí o platby a zajištění publicity v rámci své působnosti; delegace se může týkat všech, nebo některých výše uvedených aktivit. Zprostředkující subjekt je zodpovědný za realizaci výše uvedených aktivit. Zprostředkující subjekt nemůže činnostmi pověřit další subjekt. Funkcí zprostředkujícího subjektu bylo rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č.173/2006 pověřeno Centrum pro regionální rozvoj ČR - CRR (ZS – 2), příspěvková organizace zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj (sídlo: Vinohradská 46, 120 00 Praha 2, kontaktní osoba: RNDr. Ivo Ryšlavý, ředitel, telefon: +420 221 580, 201, e-mail: ryšlavý@crr.cz). Dále se předpokládá, že funkcí zprostředkujícího subjektu budou pověřeny příslušné útvary (ZS – 1) Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva kultury a Ministerstva vnitra, za předpokladů výše uvedených. Předpokládá se, že zprostředkující subjekty ZS-1 budou pověřeny činnostmi v oblasti příjmu, hodnocení a výběru projektů. Zprostředkující subjekt ZS-2 (Centrum pro regionální rozvoj) bude pověřený zajišťováním veškeré agendy spojené s realizací projektů. Tento “zdvojený” systém zprostředkujících subjektů (používaný nyní v rámci SROP) využívá na jedné straně zkušeností Centra pro regionální rozvoj ČR s programy strukturálních fondů a dalších programů Evropské komise, na druhé straně respektuje kompetence jednotlivých resortů a schopnost hodnocení a výběru kvalitních projektů v oblastech jejich působnosti.


- 96 -

Formy operací IOP Kromě individuálních projektů bude část operací IOP realizována formou grantových schémat (forma skupinového projetu); ty se budou týkat celé oblasti intervence 2.2 Služby v oblasti veřejného zdraví a části oblasti intervence 2.1 (aktivita 2.1c). V případě grantových schémat plní roli příjemce podpory podpory dané operace (skupinového projektu) nositel grantového schématu, který musí zajišťovat všechny úkoly příjemce podpory (od příjmu po závěrečné vyhodnocení realizace projektů). Nositeli grantových schémat bude Ministerstvo zdravotnictví (celá oblast intervence 2.2) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (oblast intervence 2.1c). Všechny ostatní oblasti intervence IOP budou založeny na realizaci individuálních projektů. Výběr projektů Řídící orgán IOP je odpovědný za transparentní, objektivní a efektivní systém výběru projektů tak, aby byla zajištěna kvalita realizovaných projektů v souladu s cíli programu. Řídící orgán pro účely výběru projektů zajistí vypracování metodických pokynů, které budou stanovovat pravidla závazná pro všechny subjekty podílející se na výběru projektů. U oblastí intervence, které jsou v působnosti Ministerstva vnitra (oblasti intervence 1.1 a 1.2), Ministerstva kultury (oblast intervence 3.2), Ministerstva práce a sociálních věcí (oblast intervence 2.1) se předpokládá, že funkcí zprostředkujícího subjektu budou pověřeny příslušné útvary těchto ministerstev. Tyto útvary budou jako zprostředkující subjekt zajišťovat příjem, hodnocení a výběr projektů. CRR zde bude zajišťovat veškeré činnosti spjaté s realizací projektů (monitorování, kontrola, ověřování žádostí o platby, publicita). U oblastí intervence, která jsou v kompetenci MMR bude pouze jeden zprostředkující subjekt – CRR (kompetence včetně ZS-1). V případě oblastí intervence realizované formou grantových schémat (oblasti 2.2, 2.1c) Pro jednotlivé oblasti intervencí budou zřízeny tématické Národní výběrové komise, resp. budou vybráni příslušní experti ze zástupců jednotlivých relevantních resortů zahrnutých v IOP, kteří na základě metodických pokynů řídícíhio orgánu vyberou a doporučí k financování nejvhodnější projekty. V zásadě výběr projektů bude v gesci resortů (resp. jimi jmenovaných expertů), v jejichž kompetenci jsou aktivity programem podporované, viz následující orientační přehled (upozornění: na výběru se budou podílet i další subjekty, celková odpovědnost však bude na příslušném resortu):


- 97 -

Tabulka 6-1 -Typy projektů a výběr projektů OP

ZS-1 ZS-2 Typy projektů Výběr projektů

1.1 MV CRR Individuální

MV/resp.Rada vlády pro informační společnost4

1.2 MV CRR Individuální

MV (jím ustanovená výběrová skupina)

2.1

MPSV

CRR

Individuální (2.1a,b) Grantové schéma (2.1c)

MPSV (GS u 2.1c potvrzuje formálně ŘO)

2.2 - CRR Grantová schémata MZDr. (výzva na GS – MMR, kontinuální příjem v rámci GS – MZDr.)

Výběr GS na základě žádosti MZDr. potvrzuje ŘO, výběr projektů v rámci GS zajišťuje MZDr.

2.3 MPSV CRR Individuální projekty MPSV 2.4 MV CRR Individuální projekty

Velký projekt MV Komise (ES) v případě velkého projektu

3.1 - CRR Individuální projekty MMR 3.2 MK CRR Individuální projekty MK 3.3 - CRR Individuální projekty MMR 3.4 - CRR Individuální projekty MMR 4.1 + 4.2 - CRR Individuální projekty ŘO IOP Přehled o realizaci v rámci jednotlivých oblastí intervence IOP Prioritní osa 1 – Modernizace veřejné správy Oblast intervence 1.1 – Rozvoj informační společnosti pro státní správu Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Ministerstvo vnitra (ZS-1) a Centrum pro regionální rozvoj ČR (ZS-2); zprostředkující subjekt ZS-1 musí představovat jiný útvar MV než ten, který bude případně předkládat za Ministerstvo vnitra projekty, u nichž bude plnit roli příjemce Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. V rámci 1.1 bude vytvořena Meziresortní výběrová komise, která bude odpovědna za výběr projektů. Oblast intervence 1.2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě

4 viz bod II. usnesení vlády č.1085/2006, kterým byl schválen soubor opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v ČR, včetně vzniku této Rady vlády.


- 98 -

Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Ministerstvo vnitra (ZS-1) a Centrum pro regionální rozvoj ČR (ZS-2). Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Prioritní osa 2 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast intervence 2.1 – Služby v oblasti sociální integrace Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Ministerstvo práce a sociálních věcí (ZS-1) a Centrum pro regionální rozvoj ČR (ZS-2) Příjem projektů v rámci aktivity a) se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Příjem projektů v rámci aktivity b) se očekává formou výzev, kdy projekty budou předkládány k určitému pevně stanovenému datu (výzva bude omezena pouze na projekty, které jsou zaměřeny na řešení problematiky sociálně vyloučených romských lokalit identifikovaných a vybraných na základě „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit“ nebo na lokality stanovené v rámci následně provedených analýz na danou problematiku) U aktivity c) se předpokládá grantové schéma, příjemcem grantového schématu bude Ministerstvo práce a sociálních věcí ; musí jít o jiný útvar MPSV než útvar, který bude zajišťovat funkci zprostředkujícího subjektu. Příjem projektů v rámci aktivity c) se očekává formou výzev, kdy projekty budou předkládány k určitému pevně stanovenému datu (grantové schéma/výzva bude omezena pouze na žadatele, kteří podali projekt zaměřený na sociální ekonomiku v rámci OP LZZ, priority 3 a u kterých byl výběrovou komisí schválen podnikatelský záměr). V případě aktivity c) bude výběrová komise složená ze zástupců MPSV, MMR, MPO, která zajistí hodnocení, jak předložených podnikatelských záměrů (v rámci OP LZZ, priority 3), tak jejich investiční podpory (v rámci IOP, 2.1 - aktivita c).). Oblast intervence 2.2 – Služby v oblasti veřejného zdraví Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Centrum pro regionální rozvoj ČR U celé oblasti intervence 2.2 se předpokládá realizace formou grantových schémat, jejich příjemcem bude Ministerstvo zdravotnictví. Nositelem grantových schémat bude řídícímu orgánu předkládat k formálnímu schválení jednotlivá grantová schémata (orientačně půjde za celé období o cca 18 – 25 GS), realizace


- 99 -

grantových schémat ve vztahu k jednotlivým nositelům projektů (zdravotnická zařízení v působnosti MZDr., krajů, resp. dalších subjektů) bude v gesci Ministerstva zdravotnictví. Centrum pro regionální rozvoj ČR bude zajišťovat celkovou realizaci jednotlivých grantových schémat, do struktury jednotlivých grantových schémat bude zasahovat pouze v odůvodněných případech (stanoví podrobná dokumentace programu v rámci manuálů). Oblast intervence 2.3 – Služby v oblasti zaměstnanosti Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Ministerstvo práce a sociálních věcí (ZS-1) a Centrum pro regionální rozvoj (ZS-2). Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Oblast intervence 2.4 – Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Ministerstvo vnitra (ZS-1) a Centrum pro regionální rozvoj ČR (ZS-2); zprostředkujícím subjektem ZS-1 musí být jiný útvar Ministerstva vnitra než útvar, který bude zajišťovat funkci příjemce projektů. Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. V rámci 2.4 se předpokládá velký projekt. Schválení velkého projektu je v odpovědnosti EK. Zprostředkující subjekt (ZS-1) bude poskytovat nezbytný informační servis pro předkladatele velkého projektu. Za předložení žádosti velkého projektu včetně všech informací specifikovaných v článku 39 návrhu Obecného nařízení ES odpovídá Řídicí orgán. EK bude při rozhodování postupovat v souladu s článkem 40 Obecného nařízení. Řídící orgán před zahájením implementace programu zajistí vypracování pokynů pro předkladatele velkých projektů, v nichž bude specifikovat informace nezbytné pro předložení velkého projektu. Prioritní osa 3 – Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt - Centrum pro regionální rozvoj ČR. Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Výzva bude obsahovat požadovaná specifika pro každou aktivitu (např. je možné i stanovit max. a min. výši způsobilých výdajů nebo vyhlašovat tématické výzvy). Systém partnerství bude uplatňován zejména při stanovení expertní skupiny.


- 100 -

Oblast intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt – Ministerstvo kultury (ZS-1) a Centrum pro regionální rozvoj (ZS-2) Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Oblast intervence 3.3 – Zlepšení prostředí problémových sídlišť Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt - Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR). Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Oblast intervence 3.4 – Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Řídící orgán – Ministerstvo pro místní rozvoj Zprostředkující subjekt - Centrum pro regionální rozvoj ČR. Příjem projektů se očekává formou kontinuálního příjmu projektových žádostí, bez pevně stanoveného data předložení. Prioritní osa 4 – Technická pomoc Oblast intervence 4.1 Aktivity spojené s řízením IOP Oblast intervence 4.2 Ostatní náklady technické pomoci IOP Výběr aktivit podporovaných v rámci Prioritní osy 4 Technická pomoc bude v pravomoci Řídícího orgánu, který bude předem definovat, kterých okruhů činností se oblasti intervence budou týkat a bude potvrzovat náklady na technickou pomoc spjaté s jeho činností.


- 101 -

Realizace partnerství Respektování principu partnerství vychází z článku 11 nařízení č.1083/2006 (tzv.obecné nařízení) je nutno navázat partnerství s příslušnými orgány a subjekty, jako jsou příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné moci, hospodářští a sociální partneři a další vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, oblast životního prostředí, nevládní organizace apod. V souvislosti se svou věcnou strukturou byl Integrovaný operační program připraven na základě principu partnerství a komunikace se zástupci zainteresovaných resortů (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo kultury). Při tvorbě operačního programu byly pro každou prioritní osu vytvořeny pracovní skupiny, které se scházely za účelem dosažení konsensu v pravidelných intervalech. Členy těchto pracovních skupin byli členové příslušných resortů, zástupci regionálních a místních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů, kteří se aktivně zapojovali do projednávané problematiky. Významná spolupráce se týkala krajů a obcí, kde do řešení byly zapojeny především střešní organizace regionální a místní samosprávy – Asociace krajů ČR (AK ČR) a Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) – tato spolupráce se týkala prakticky všech prioritních os IOP a byla věnována vymezení dělby práce mezi Regionálními operačními programy na jedné straně a IOP na straně druhé. Důležité bylo také zapojení těchto orgánů do IOP ve formě příjemců podpory (významné je to zejména u oblastí intervence 1.2, 3.2, 3.3, ale i např. 2.2 či 2.3). IOP obsahuje pouze v omezené míře podporu podnikatelského sektoru, ve své podstatě se tato oblast podpory týká zejména oblati bydlení a cestovního ruchu, z toho důvodu byla diskuse s podnikateli vedena především u těchto oblastí intervence. Zvláštní pozornost byla věnována oblasti sociální ekonomiky, kde se předpokládá zapojení drobných podnikatelů z řad sociálně ohrožených osob či zapojení zaměstnavatelů zaměstnávajích sociálně ohrožené osoby. Do jednání pracovní skupiny k této oblasti intervence byl proto zapojen Svaz českých a moravských výrobních družstev. V řadě oblastí intervence jsou podporovány nestátní neziskové organizace. Jedná se zejména o oblasti intervence v rámci prioritní osy 2 (sociální integrace, veřejné zdraví, zaměstnanost) a 3 (cestovní ruch a kultura), z toho důvodu byla problematika těchto oblastí diskutována s příslušnými NNO. Řídicí orgán navázal spoupráci s Radou vlády pro neziskový sektor, která nominovala do příslušných pracovních skupin své zástupce. Snahou Řídicího orgánu bylo i zapojení relevantní expertních struktur, proto tam, kde to bylo účelné a možné byli zapojeni experti (např. Ústav územního rozvoje v oblasti intervence 3.3, ap.). Oblast životního prostředí byla konzultována zejména v souvislosti s hodnocením vlivu IOP na životní prostředí. Ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí byla dokumentace programu konzultována se širokým spektrem institucí z oblasti ochrany životního prostředí a krajiny.


- 102 -

7 Finanční plán oblastí intervence IOP Návrh finančních alokací na jednotlivé prioritní osy a oblasti intervence v rámci IOP je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 7-1 - Finanční alokace a poměr finančních zdrojů IOP v EUR

Národní

Veřejné Míra spolufinancování Pro informaci




EU


Celkové zdroje

EU ČR EIB soukromé

1 Modernizace veřejné správy ERDF 31,0% 481 433 306 84 958 819 84 958 819 0 0 0 566 392 125 85% 15% 0

1.1.

Rozvoj informační společnosti pro státní správu a veřejné služby 20,0% 310 602 133 54 812 141 54 812 141 0 365 414 274 85% 15% 0

1.2.

Zavádění ICT v územní veřejné správě a veřejných službách 11,0% 170 831 173 30 146 678 30 146 678 0 0 0 200 977 851 85% 15% 0

2

Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb ERDF 35,1% 545 106 743 96 195 308 95 126 471 1 027 728 0 0 641 302 051 85% 15% 0 5 344 184

2.1. Služby v oblasti sociální integrace 5,1% 79 203 544 13 977 096 13 977 096 0 0 0 93 180 640 85% 15% 1 397 710

2.2. Služby v oblasti veřejného zdraví 16,0% 248 481 706 43 849 713 43 849 713 0 0 0 292 331 419 85% 15% 3 946 474

2.3. Služby v oblasti zaměstnanosti 3,0% 46 590 320 8 221 821 7 152 984 1 027 728 0 0 54 812 141 85% 15% 0

2.4.

Služby v oblasti bezpečnosti , prevence a řešení rizik 11,0% 170 831 173 30 146 678 30 146 678 0 0 0 200 977 851 85% 15% 0

3 Národní podpora územního rozvoje ERDF 31,0% 481 433 306 84 958 819 53 989 959 0 30 968 860 0 566 392 125 85% 15% 119 091 122

3.1.

Národní podpora rozvoje cestovního ruchu 6,1% 94 733 651 16 717 703 16 717 703 0 0 0 111 451 354 85% 15% 1 114 514


- 103 -

3.2.

Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství pro rozvoj regionů 12,6% 195 679 344 34 531 649 34 531 649 0 0 0 230210993 85% 15% 0

3.3.

Zlepšení prostředí problémových sídlišť 11,3% 175 490 205 30 968 860 0 0 30 968 860 0 206 459 065 85% 15% 117 976 608

3.4.

Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik 1,0% 15 530 107 2 740 607 2 740 607 0 0 0 18 270 714 85% 15% 0

4 Technická pomoc ERDF 2,9% 45 037 309 7 947 760 7 947 760 0 0 0 52 985 069 85% 15% 0

4.1. Aktivity spojené s řízením IOP 1,75% 27 177 687 4 796 062 4 796 062 0 0 0 31 973 749 85% 15% 0

4.2.

Ostatní náklady technické pomoci IOP 1,15% 17 859 622 3 151 698 3 151 698 0 0 0 21 011 320 85% 15% 0

Celkem 100% 1 553 010 664 274 060 706 242 023 009 1 027 728 30 968 860 0 1 827 071 369 85,0% 15,0% 0 119 321 333


- 104 -

PROVÁDĚCÍ DOKUMENT K INTEGROVANÉMU OPERAČNÍMU … · a) zaměření a zdůvodnění oblasti intervence, b) stanovení cílů oblasti intervence (globální a specifické cíle),

Documents