Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Výuková centra


Růst rostlin• Růst spočívá v zvětšování objemu a hmotnosti rostlin spojeného

se změnou tvaru.• Spočívá jak v dělení buněk, tak i v jejich samostatném zvětšování

a diferenciací.


3 fáze růstu buňky

• Zárodečná (embryonální) – dochází k intenzivnímu dělení buněk a k nárůstu cytoplazmy

• Prodlužovací (elongační) – Buňky nabývají na objemu, buněčná stěna se zvětšuje a prodlužuje a vznikají velké centrální vakuoly. Klesá rychlost dělení buněk.

• Rozlišovací (diferenciační) – Buňky se přeměňují na různé typy a začínají zastávat různé funkce, tvoří se pletiva a rostlinné orgány. Buňky dospívají, nabývají svého konečného tvaru a velikosti.


Regulace růstu a dějů v rostlinách

- růst ovlivňují různé faktory uvnitř i vně rostlin

a) vnitřní faktory

- růstové regulátory (fytohormony)

- stimulátory: auxiny, gibereliny, cytokininy inhibitory: kys. abscisová, auxiny ve vyšších dávkách• Hormony – Regulují růst i v malém množství.


• Auxiny: tvoří se hl. ve vzrostlém vrcholu - stimulují prodlužovací růst, dělení kambia, tvorbu - adventivních kořenů

- brzdí rozvoj postraních pupenů (a tedy větvení rostlin)

- brzdí růst úžlabních pupenů pokud neodpadne list- zabraňují odpadu listupř.: kys. indolyloctová, kys. nikotinová

• Gibereliny: tvoří se v listech, kořenech, semenech, plodech stimulují prodlužovací růst a tvorbu kořenů

• Cytokininy: tvoří se hlavně v mladých kořenech stimulují dělení a prodlužování buněk podporují vznik pupenů, růst postraních pupenů inhibují rozklad chlorofylu


Co růst zpomaluje?

• Kyselina abscisová – Zpomaluje růstové procesy a tím navozuje u rostlin odpočinek a zároveň urychluje odpad listů a plodů.

• Eten – Zpomaluje růst vegetativních rostlinných orgánů (stonků a listů), reguluje odpad listů, plodů a jejich dozrávání.

Kys.abscisová


• Využití regulátorů růstu:o podpora klíčivosti (gibereliny, cytokininy)o zabránění klíčení brambor (propham)o podpora zakořeňování řízků (auxiny – v prodeji různé směsi)o podpora nasázení květů (karbatox)o zkrácení a zpevnění stébel – proti polehání (retacel)o urychlení dozrávání plodů ( eten)o zkrácení přírůstku stromů (Cultar)o regulace činnosti průduchů, omezení transpirace při

přesazování (alginát sodný)o stimulace výnosů plodů (Atonik, kys.jantarová)o herbicidy: brání růstu, ničí určité skupiny rostlin (totální a

selektivní)


• b/ Vnější faktory - jde o ekologické podmínky ovlivňující zejména

fotosyntézu a dýchání• Teplota: - různé požadavky podle adaptace rostlin (r. chladnobytné a teplobytné) -na zvláště vysoké teploty adaptovány např. řasy z

horkých pramenů, rostl. pouští a polopouští -na velmi nízké teploty adaptovány horské rostliny ovlivňuje i jednotlivé vývojové fáze (vliv období

nízkých teplot) -jarovizace: vliv období nízkých teplot na přechod

rostlin do fáze kvetení.


• Světlo: - důležitý je poměr jednotl. složek (spektrální složení), intenzita a doba osvitu

- rostliny světlobytné a stínobytné (souvisí i s hospodařením s vodou)

- při nedostatku světla se rostliny vytahují, jsou slabé, mají málo chlorofylu

Fotoperiodismus: je u krytosemenných rostlin načasování tvorby květů. Podle nároků na délku osvětlení se rostliny rozdělují do tří hlavních skupin.

r. dlouhodenní:- světlo déle než 12 hodin př.: brambory, cibule, ředkvička, salát

r. krátkodenní: -světlo méně než 12 hodin př.: chryzantéma, sója, rýže, tabák

r. neutrální: - př.: pelargonie, smetanka


• c/ korelace: - vzájemné působení orgánů na sebe (zprostředkují ji

fytohormony)př.: vrcholová (apikální) dominace hlavního vrcholu nad

postranními pupeny (platí i u kořene) - korelace mezi kořeny a nadzemními částmi rostliny(zmlazovací řez stromů – podnícení činnosti spících pupenů)• d/ polarita:

Každá část těla rostliny si zachová orientaci- při odnětí části rostliny bude

o horní (apikální) pól této části tvořit z pupenů listyo dolní (bazální) pól bude tvořit kořeny


• e/ regenerace: - obnovení (příp. nové založení) poškozených orgánů - využívá se při prořezávání rostlin (k rozvětvení apod.)

a množení rostlin řízkováním a explantátovými kulturami

• f/ periodicita: - denní (otevírání a zavírání květů, změny

metabolizmu….) - roční (fáze růstu a vývoje rostlin…) - dormance semen (některá semena ani nejsou schopna

vyklíčit hned, ale až po určité době klidu)


Vývin rostlin• Zahrnuje období od vzniku zygoty až do smrti

rostlinného jedince.

- embryonální období zahrnuje vývoj embrya od vzniku zygoty až po dozrání semene.

- vegetativní období začíná klíčením semene a vyznačuje se tvorbou vegetativních orgánů.

- schopnost tvorby buněk, či výtrusů získává rostlina teprve v období dospělosti.

• Během ontogenetického vývoje procházejí rostliny jedním nebo několika obdobími vegetačního klidu.


Životní cyklus rostliny

• Efeméry – celý vývoj, od vyklíčení do vytvoření plodů (osívka jarní)

• Jednoleté – v jednom roce vytvářejí plody a odumírají (netýkavka)• Ozimy – na podzim vyklíčí, přezimují, na jaře pokračují v růstu,

vytvářejí plody a odumírají (ozimý ječmen)• Dvouleté – prvým rokem vytvářejí listy, teprve druhým rokem

kvetou (cukrovka)• Vytrvalé – žijí více vegetačních období a opakovaně přenášejí plody,

zimu přečkají v podobě oddenků, hlíz, cibulí či kořenů.

Rostliny lze rozdělit na:


Osívka jarní

Netýkavka

Ječmen


otázky

faktory ovlivňující růst?

Vnější, vnitřní

Jak poznáš dvouleté rostliny?

Prvým rokem vytvářejí růžici přízemních listů, pravidla teprve druhým rokem kvetou.


Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Výuková centra

Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Documents