Přírodopis s nadhledem 6€¦ · 1 Procvičuj si učivo na © Nakladatelství Fraus 2019 Přírodopis s nadhledem 6 ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU PLANETA ZEMĚ ...

1 Procvičuj si učivo na www.skolasnadhledem.cz

© Nakladatelství Fraus 2019www.fraus.cz

Přírodopis s nadhledem 6ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU

PLANETA ZEMĚPlaneta Země strana 6

1. Teorie velkého třesku.2. zemská kůra

zemský plášť

zemské jádro

3. 6 378 km, 150 km, 2 900 km, 4 500 °C, 4,6 miliardy let.4. Atmosféra.5. Zemský plášť.

Vznik života na Zemi strana 7

1. Biosféra.2. Starohory, prvohory, čtvrtohory.3. Australopithecus – třetihory, Stegosaurus – druhohory, mamut – čtvrtohory, trilobit – prvohory.4. Atmosféra – z plynů unikajících ze zemského povrchu. Hydrosféra vznikla až poté, co se vodní páry v atmosféře

postupným ochlazováním Země srážely v kapky a padaly v podobě deště zpět na zemský povrch.

Planeta Země – opakování strana 8

1 a; 2 b; 3 c; 4 d; 5 c; 6 a; 7 b; 8 d; 9 b; 10 c; 11 b; 12 b; 13 a; 14 c; 15 a.

ŽIVOT NA ZEMIProjevy života strana 9

1.

voda

energie

organické látky

sluneční energie

kyslíkoxid uhličitý


© Nakladatelství Fraus 2019 www.fraus.cz

2.

3. Ano, ano, ne (... se nazývá dědičnost.), ano. 4. ŽIVOČICH, LITOSFÉRA, VÝVIN, VODA, VELKÝTŘESK; tajenka: život.5. Ne (Rostliny dýchají neustále.), ne (Rostliny dýchají a fotosyntetizují.), ano.

Podmínky života strana 10

1. Nezbytné podmínky pro život: voda, kyslík, bílkoviny, sluneční záření, cukry, tuky.2. a) např. kapr, štika, ploštěnka; b) např. jelen, zmije, střevlík; c) např. netopýr, vlaštovka, včela.3. Pstruh – ploutve k plavání ve vodě; orel – křídla k letu; skokan – dlouhé zadní končetiny ke skákání.4.

5. Světlo.

organické látky z potravy

energie

odpadní látky

kyslík

potrava

oxid uhličitý

anorganické látky

organické látky

voda



Vztahy mezi organismy strana 11–12

1.

2. Jetel – producent; bakterie – rozkladači; liška – konzument. 3. a) symbióza – např. rybka klaun a sasanka mořská; b) predace – např. lev loví antilopu; c) parazitismus – např.

klíště saje krev hostitele.4. Populace lva je potravně vázaná na populace antilop a zeber. Predace.5. Např. myš – káně; tráva – zajíc – liška.6. V pyramidě odspodu: producenti; konzumenti – býložravci; konzumenti – masožravci; konzumenti vyššího řádu –

masožravci. 7. a); Rostliny mají schopnost fotosyntézy – tvoří ústrojné látky důležité pro výživu organismů, jsou zdrojem

energie pro ostatní organismy a produkují kyslík potřebný k dýchání organismů.

Jak zkoumáme přírodu strana 13

1. Pozorování je metoda zkoumání, kdy nezasahujeme do průběhu děje, např. pozorování pavouka při stavbě pavučiny. Pokus je metoda, kdy vědomě zasahujeme do průběhu děje, např. zkoumání reakce rostliny, záměrně umístěné dál od světla.

2. Dalekohledem, okem, mikroskopem, lupou.3.

oxid uhličitý a voda

sluneční energie

fotosyntéza

organické látky a kyslík

dýchání

energie

okulár

stolek se svorkami

zaostřovací šroub

tubus

objektiv

osvětlení

stativ



4. Zleva: pipeta, skalpel, pinzeta, preparační jehla, nůžky, podložní a krycí sklíčko.5. Objektiv 100x zvětšující.

BUŇKABuňka strana 14

1. Stavební a funkční; jádro; cytoplazmě; okolního prostředí; dělením.2. Mitochondrie slouží k buněčnému dýchání a k přeměnám energie.

3. Buněčná stěna – kryje a chrání povrch buňky; plazmatická membrána – zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím; jádro – řídí životní děje v buňce; cytoplazma – vyplňuje vnitřek buňky; chloroplast – probíhá zde fotosyntéza; vakuola – hromadí se zde zásobní a odpadní látky.

4. Robert Hooke.

Srovnání rostlinné a živočišné buňky strana 15

1. Rostlinná buňka

chloroplast

cytoplazma

jádro

plazmatická membrána

buněčná stěna

vakuola

mitochondrie



Živočišná buňka

V živočišné buňce chybí chloroplasty, vakuola, buněčná stěna.2. c).

Jednobuněčné a mnohobuněčné organismy strana 16

1. Jednobuněčné organismy, bakterie, sinice, některé řasy, některé houby, prvoci. Mnohobuněčné organismy, některé řasy, všechny rostliny, většina hub, živočichové.

2. Mnohobuněčný, jednobuněčný, mnohobuněčný, jednobuněčný.3. 1 – buňka, 2 – pletivo/tkáň, 3 – orgán, 4 – orgánová soustava, 5 – organismus. Rostlina – buňka, pletivo, orgán,

organismus; živočich – buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus.4. Rostlina – buňka s chloroplasty, kořen, květ, list, plod, stonek; živočich – cévní soustava, kostra, lebka, srdce,

svalová buňka, žaludek.

Život na Zemi, buňka – opakování strana 17

1 a; 2 c; 3 b; 4 b; 5 c; 6 a; 7 c; 8 c; 9 a; 10 a; 11 c; 12 b; 13 b; 14 c; 15 a; 16 d.

PŘEHLED ORGANISMŮSoustava organismů strana 18

1. Druh, rod, čeleď, kmen, říše. Základní systematická jednotka – druh.2. Liška obecná.3. OKÁČ, KLEPETO, VEŠ, MODŘÍN, KOS, VÝR, OCET, LIŠKA; tajenka: členovci.4. Říše: prvoci, kmen: nálevníci, druh: trepka velká. Říše: živočichové, kmen: členovci, podkmen: vzdušnicovci, třída:

hmyz, řád: motýli, druh: babočka admirál.

MIKROORGANISMYViry strana 19

1. Vlevo – virus, vpravo – bakteriofág.

mitochondrie


cytoplazma

jádro



2. Ne (Viry jsou příčinou některých nakažlivých onemocnění.), ano, ano, ne (Viry jsou nebuněčné organismy.).3. a) sliznicí dýchacího ústrojí, b) sliznicí dýchacího ústrojí, c) sliznicí dýchacího ústrojí, d) sliznicí pohlavního ústrojí,

transfuzí krve, nevydezinfi kovanou injekční stříkačkou, v těle nakažené matky na plod před narozením.4. 1 – Virus se přichytí na povrch buňky. 2 – Virus proniká dovnitř přes plazmatickou membránu. 3 – Z bílkovinného

obalu se uvolní nukleová kyselina. 4 – Vytvoří se nové viry, které se uvolní z buňky. 5 – Hostitelská buňka zanikne.5. Dětská obrna – poškození nervových buněk; AIDS – selhání obranyschopnosti; plané neštovice – vyrážka na kůži;

infekční žloutenka – onemocnění jater.

Bakterie strana 20

1.

2. Streptokok, PENICILIN.3. 4 096 bakteriálních buněk.4. Do ranky pronikly bakterie z povrchu kůže, z hřebíku, pravděpodobně i z vody. Ve tkáni se rozmnožily

a způsobily zánět provázený otokem a bolestí. Petr si zranění vymyl vodou a zavázal znečištěným kapesníkem. Správný postup: zranění vyčistit slabým roztokem peroxidu vodíku a překrýt sterilním obvazem. Je-li zranění rozsáhlejší, nutno vyhledat lékařské ošetření.

Chybějící slova: antibiotikem, bakterie, tetanu.5. Kysané mléčné výrobky (acidofi lní mléko, jogurt, kefír), sýry, kysané zelí, ocet, siláž, látky biologicky účinné

(antibiotika, enzymy, hormony), čištění odpadních vod, bioplyn.

Sinice strana 21

1. Pravdivé, nepravdivé (Sinice nemají bičík.), pravdivé, nepravdivé (Vláknité sinice jsou většinou pouze mikroskopických rozměrů nebo maximálně délka kolonie několik mm.).

2. Zleva: sinivka, drkalka, jednořadka. 3. Ve sladké vodě, v půdě, v moři, v horkých pramenech.4. VODA, PRVOK, HAD, KONZUMENT, BIČÍK, BUŇKA, OVOCE, DĚLENÍ, STREPTOKOK; tajenka: vodní květ.5. Používání bezfosfátových pracích a mycích prostředků, stavba čističek odpadních vod.

slizovité pouzdro

buněčná stěna


jaderná hmota

bičík

cytoplazma



HOUBY A LIŠEJNÍKYHouby strana 22

1.

2. Ano, ano, ne (Křemenáč patří mezi rourkaté houby.), ne (Rouško je výtrusorodá vrstva na spodu klobouku.), ano.3. Lupeny, rourky, plodnice, podhoubí, klobouk, závoj, plachetka.4. Čerstvé plodnice obsahovaly 80 % vody.5. Vyvolat zvracení, podat živočišné uhlí a zajistit přísun tekutin (ne mléko a alkohol). Neprodleně vyhledat

lékařskou pomoc.

Zástupci hub strana 23

1. Pečárka ovčí: klobouk bílý až nažloutlý; lupeny našedle růžové, pak čokoládově hnědé až černé; třeň válcovitý, bílý až nažloutlý, bez pochvy, v horní polovině třeně tlustý dvojitý prsten; výskyt: louky, pastviny, světlé lesy listnaté i jehličnaté, jaro až podzim.

Muchomůrka zelená: klobouk olivově zelený, žlutý i bílý; lupeny bílé; třeň dlouhý a štíhlý, světlý, spodek hlízovitě zduřelý, obalený pochvou, v horní třetině třeně zplihle převislý prsten; výskyt: listnaté lesy (pod duby a buky) i smíšené lesy, léto až pozdní podzim.

2. Kvasinka – kynutí těsta, pivo; štětičkovec – plísňový sýr, antibiotika; hlízenka – hniloba jablek.3. Bedla, křemenáč, holubinka, ryzec, klouzek, pýchavka.4. Babka – hřib žlutomasý, suchohřib – hřib hnědý, červenák – křemenáč osikový, hořčák – hřib žlučník, masák –

muchomůrka růžovka.

Lišejníky strana 24

1.

2. Zleva: pukléřka islandská – keříčkovitá stélka (zeleně); mapovník zeměpisný – korovitá stélka (žlutě); terčovka bublinatá – lupenitá stélka (modře).

prsten klobouk

pochva třeň

zelené řasy (nebo sinice)

houbová vlákna

vytváření organických látek – fotosyntéza

zajištění vody a minerálních látek, ochrana před suchem



3. Ne (Podle výskytu některých lišejníků se dá přibližně určit severní směr.), ano, ne (Lišejníky se vyskytují zejména v čistém prostředí, jsou to bioindikátory.), ano.

4. a) mapovník zeměpisný, b) dutohlávka sobí.

ŘASYŘasy strana 25–26

1. Jejich tělo se nazývá stélka, většina žije ve vodě, producenti, všechny fotosyntetizují.2.

3. Jednobuněčné řasy: pláštěnka, zelenivka, zrněnka; mnohobuněčné řasy: šroubatka, žabí vlas, chaluha.4.

1 024 nových buněk.5. Agar – vyrábí se rozvařením z červených mořských řas.6. Zleva obrázky: šroubatka, váleč, žabí vlas.7. Ano, ano, ne (Všechny řasy obsahují chloroplasty.), ne (Šroubatka vytváří zelené slizovité chomáče ve vodě.), ano.8. Šroubatka, váleč, chaluha.9. Pozitivní význam řas: krmivo, potrava, hnojivo; negativní význam řas: pro majitele bazénů, akvaristy, pro alergiky

v přírodních koupalištích.

bičík

buněčná stěna

cytoplazma

jádro

chloroplast




PRVOCINálevníci strana 27

1.

2. Jednobuněčné; organelách; brv.3. Jádro – řídí činnost buňky; cytoplazma – výplň buňky; stažitelná vakuola – odstraňuje vodu a odpadní látky;

potravní vakuola – probíhá zde trávení; buněčná ústa – příjem potravy; brvy – slouží k pohybu.4. Vířenka, mrskavka.5. a) podle tvaru buňky, podobná pantofl íčku; b) lze je opatřit v senném nálevu.

Ostatní prvoci strana 28

1. Měňavky – panožky; trypanozóma – spavá nemoc; zimnička – malárie; vápenaté schránky – dírkonošci.2. Ne (Riziko nákazy spavou nemocí je největší v místě výskytu mouchy tse-tse, nejvíce v tropické Africe.), ano, ne

(Většina prvoků patří mezi vnitřní parazity.), ne (Prvoci nejsou schopni fotosyntézy – neobsahují chloroplasty.), ano.

3. Obrázky zleva: Trypanozóma spavičná, dírkonošec, měňavka velká.4. Malárii vyvolává zimnička, kterou do krve přenáší v tropických oblastech světa (oblasti tropické Afriky,

jihovýchodní Asie, Amazonie) komár Anopheles. Projevuje se střídáním horečky a zimnice, bolestmi hlavy i svalů a zvracením. Příznaky mohou přijít pár dní, ale i měsíců od nákazy.

Chránit se lze pomocí repelentů, které zabrání poštípání komárem. Důležité je také spát pod moskytiérou (síť proti hmyzu). Očkování neexistuje, ale lékař předepíše antimalarika, která se musí dle vypočítaného dávkování začít užívat před odjezdem a pak pravidelně po celou dobu pobytu a ještě pár dní po návratu. Specializovaná pracoviště cestovní medicíny a infekčního lékařství poskytují nejen komplexní poradenství před odjezdem, ale také diagnostiku a léčbu zdravotních obtíží spojených s cestováním. Českým centrem s největšími zkušenostmi v tomto oboru je bezesporu Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

5. Po uhynutí klesají schránky na mořské dno.

Mikroorganismy, houby a lišejníky, řasy, prvoci – opakování strana 29

1 a; 2 b; 3 c; 4 c; 5 b; 6 c; 7 d; 8 b; 9 a; 10 c; 11 a; 12 c; 13 a; 14 b; 15 a; 16 c.

trepka velká

brvy

cytoplazma

stažitelná vakuola

malé jádro

velké jádro

potravní vakuola

buněčná ústa



ŽIVOČICHOVÉŽahavci strana 30

1.

2. Rozptýlená; láčka; souměrné; nožní terč; pučení.3. Nezmarovi doroste rameno nové.4. Jméno nezmara je odvozeno od výrazných schopností regenerace. Člověk nezmar značí nezdolného, vytrvalého,

ale také neodbytného člověka.

Mořští žahavci strana 31

1. Netvoří; vytvářejí; patří.2. Žijí přisedle v moři, ... (sasanky, obr. 2); Volně se vznášejí ve vodě, ... (medúzy, obr. 3); Žijí přisedle v koloniích na

mořském dně, ... (koráli, obr. 1).3. Talířovka obrovská – vyskytuje se převážně v subarktických vodách Severního ledového oceánu a v severních

částech Atlantiku a Pacifi ku. Běžně ji můžeme spatřit i v Lamanšském průlivu, Irském moři, Severním moři a v západních vodách Skandinávie. Může také „zabloudit“ i do vod Baltského moře (kde ale se nemůže rozmnožovat kvůli nízké salinitě). Největší zdokumentovaný exemplář byl nalezen vyplavený na břehu Massachusettského zálivu v roce 1870 s rozměry zvonu v průměru 2,3 metrů a chapadly dosahujícími délky 37 metrů.

4. Příznaky požahání od medúzy jsou silné pálení v místě požahání, nepříjemné pocity na kůži, mravenčení nebo znecitlivění, pulzující bolest. Pokožka v oblasti požahání je velmi červená nebo fi alová. Občas se mohou objevit závažné příznaky, jako je nevolnost, závratě, zvracení a potíže s dýcháním. V takovém případě je nutná okamžitá lékařská péče.

Postup po žahnutí medúzou: 1) vyjít co nejklidněji z vody, aby se zabránilo dalšímu požahání; 2) místo omýt octem nebo slanou vodou; 3) zbytky chapadel opatrně odstranit pinzetou; 4) na 10–20 minut ponořit místo do teplé slané vody; 5) ke snížení bolesti a otoku lze použít studené zábaly; 6) na postižené místo aplikovat několikrát denně gel s aloe vera.

5. Korál červený.

láčka

žahavé buňky na rameni

nožní terč

pupen

nezmar obecný



Ploštěnci strana 32

1.

2. Ano, ano, ne (Ploštěnka má provazcovitou nervovou soustavu.), ano, ne (Vývin ploštěnky je přímý.), ne (Ploštěnka není cizopasník, žije v tekoucích i stojatých vodách.).

3. Celým povrchem těla; hmatové laloky; plaménkové.4. Cévní, dýchací.5. Jedna rovina souměrnosti.6. Plaménkové buňky – vychází z nich shluk bičíků, jejichž pohyb vytváří dojem plamene. Kmitáním bičíků vzniká

podtlak, který usnadňuje přesun vylučovaných látek z těla do vnitřní části odvodných kanálků.

Cizopasní ploštěnci strana 33

1.

2. Dospělá tasemnice – ve směru šipek: oddělování článků s vajíčky – žaludek prasete – líhnutí larev – přenos larev do svalů – boubele – člověk sní vepřové maso s boubeli – tenké střevo člověka.

3. ... ztrátou smyslových orgánů. Jsou obojetníci a mají složitý... .4. Motolice jaterní parazituje v játrech a žlučovodech ovcí, skotu a celé řady dalších savců, včetně člověka.

Mezihostitelem motolice je vodní plž (bahnatka malá).

Hlístice strana 34

1. Vlevo samička, vpravo sameček – škrkavka.2. Škrkavka – tenké střevo, roup – tlusté střevo, svalovec – svalstvo, háďátko – kořeny řepy.3. Válcovité; oddělené; dvoutvárnost; trubice; cizopasníci; volně.4. LARVY, SVALOVEC, TLUSTÉ, PŮDA; tajenka: roup.5. 1 – háďátko; 2 – roup; 3 – škrkavka.

ploštěnka mléčná

nervová soustava

vylučovací soustava

trávicí soustava

tělní článek

článek s vajíčky

krček

hlavička



Plži strana 35

1. Hlemýžď klade oplozená vajíčka do půdy. (Nemůže být samička, hlemýžď je hermafrodit.) Vývin hlemýždě je přímý. Hlemýžď se živí listy rostlin. Oči má hlemýžď na delších tykadlech, krátká tykadla jsou hmatová.

2. BOUBEL, STÉLKA, SINICE, PARAZIT, NEZMAR; tajenka: ulita.3. Zleva: okružák ploský, plovatka bahenní, páskovka keřová, ostranka jaderská.4. a) suchozemští plži – hlemýžď, páskovka, plzák; b) sladkovodní plži – okružák, plovatka; c) mořští plži – ostranka.5. a) Hlemýžď tak přečkává nepříznivé podmínky (sucho, chlad). b) Okružák dýchá prokrvenou stěnou plášťové

dutiny, kyslík přijímá ze vzduchu.

Mlži strana 36

1. Má oddělené pohlaví; dýchá žábrami; se pohybuje pomocí svalnaté nohy.2. Hřebenatka, slávka, ústřice.3. Zleva: ústřice jedlá, hřebenatka jakubská, slávka jedlá, škeble rybničná.4. Larva škeble – cizopasí na kůži ryb.5. Perla se rodí uvnitř perlorodky nebo perlotvorky. Vzniká v okamžiku, kdy do tkáně mlže pronikne malý cizorodý

předmět a uchytí se zde. Uvnitř schránky dojde k vylučování látky nazývané perleť, která se tvoří po vrstvách tak, aby obklopila cizorodý předmět a ochránila jej. Během několika let tento proces nanášení perleti vytvoří perlu. Toto je přirozený proces ve volné přírodě. V každé perlorodce může vyrůst současně pouze jedna perla. Proto jsou tyto velice vzácné a drahé a dají se koupit pouze na aukcích nebo u vyhlášených klenotníků.

Od počátku 20. století byly přírodní perly vytlačeny kultivovanými perlami z chovů – farem, které jsou nejběžnějšími a nejdostupnějšími perlami na trhu. Kultivované perly vznikají taktéž uvnitř lastury a tento proces je stejný jako u přírodních perel. Rozdíl je pouze ten, že cizí tělísko je vkládáno úmyslně. Pak se lastury opět vrací do moře, kde jsou zavěšeny v drátěných koších a navázány na silná lana v hloubce 3–9 metrů. Během celého procesu růstu perly, který trvá u různých druhů mořských perel od 10 měsíců do několika let, jsou pravidelně čištěny a kontrolovány.

K největším producentům kultivovaných mořských perel patří Japonsko, Austrálie, Tahiti a USA. V posledních letech zakládají perlové farmy také v Číně a Vietnamu. K největším pěstitelům kultivovaných sladkovodních perel dnes patří Čína s 95 % celkové produkce.

Hlavonožci strana 37

1. Je živou zkamenělinou v hloubkách Tichého oceánu. (loděnka hlubinná); Má uvnitř těla jako oporu vápenatou destičku. (sépie obecná); Má 8 stejných ramen kolem ústního otvoru. (chobotnice pobřežní).

2. Krakatice obrovská. Podle některých zdrojů byl největší jedinec, změřený a zvážený v roce 1879, dlouhý 17, 37 metru a vážil asi 907

kilogramů. Tyto údaje však nejsou plně ověřené a dalece přesahují průměrné zjištěné rozměry pro daný druh (tj. asi do 12 metrů délky a 200 kg hmotnosti).Krakatice obrovská (společně s kalmarem Hamiltonovým) má největší oko v živočišné říši (průměr přes 30 cm).

3. Žábry, moře, sépiová kost.4. Sépie používá v ohrožení svoji jedinečnou zbraň – tmavý inkoust. Ten rozstříkne kolem sebe a zmate tak

nepřítele. Navíc získá čas na útěk, než se nepřítel vzpamatuje. Sépiový inkoust se dokonce dříve používal i při malování nebo k výrobě fotografi í. Sépie ke zmatení nepřátel používá ještě změnu své barvy podle okolního prostředí.

5. Sépiová kost se používá jako zdroj vápníku a k obrušování zobáků ptáků.



Kroužkovci strana 38

1. Palolo, žížala, pijavka.2.

3. Chobotnatka.4. Stejnoměrně článkované; celým povrchem těla; štětinky; nitěnka; nálevky, které vyústí vždy v následujícím

tělním článku.5. Opasek; uzavřená cévní soustava; hermafrodit; přímý vývin; půda.6. Konzument.

Pavouci strana 39

1. Klepítka; hlavohruď a zadeček; makadla, k hmatu; snovací bradavky, na konci zadečku; plicního vaku.2. Hřebínek na končetině pavouka.3. JABLKO, KLÍŠTĚ, PLŽI, KVASINKA, LIŠEJNÍK, OPASEK; tajenka: běžník.4. Instinkt (nevědomá činnost).

Ostatní pavoukovci strana 40

1. Sekáči (obr. 1) – Jejich končetiny se v nebezpečí snadno odlomí a zastrašují nepřítele. Štíři (obr. 2) – Tito pavoukovci žijí v tropických a subtropických oblastech světa, na konci zadečku mají hrot s jedovou žlázou. Roztoči (obr. 3) – Mnohé druhy této skupiny cizopasí na povrchu těla různých organismů, hlavohruď a zadeček mají srostlé do jednoho nečlánkovaného celku.

2. Ano, ano, ne (Samičky klíštěte sají krev suchozemských obratlovců, samečkové krev nesají.), ne (Sekáčům chybí mezi hlavohrudí a zadečkem tenká stopka.), ano.

3. Pravdu měl Jirka, při odstraňování klíštěte se musí opatrně vyviklat, aby se neutrhla hlavová část a nezůstala v kůži.

4. Nejčastějšími chorobami přenášenými klíšťaty jsou borelióza a klíšťová encefalitida. Lymeská borelióza je onemocnění odvozující svůj název od amerického městečka Old Lyme, kde byl poprvé pozorován zvýšený výskyt onemocnění kloubů u dětí. Původcem nemoci je bakterie rodu Borrelia. V první fázi nemoci se objeví červená skvrna s bílým středem v místě přisátí klíštěte, která může být provázena horečkou, únavou, malátností nebo zvracením. V další fázi se objevují bolesti kloubů a otoky, následná atrofi e, zejména na dolních končetinách, záněty kloubů a také zánětlivá onemocnění mozku a míchy, srdce nebo oka. Proti borelióze doposud neexistuje účinná očkovací látka (vakcína se zatím testuje jen na zvířatech). Proto je pro úspěšnou léčbu nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.

Klíšťová encefalitida – toto zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan je způsobeno virem TBEV (Tick-borne-encephalitis virus). Inkubační doba trvá zhruba 7–14 dní. Onemocnění začíná netypickými chřipkovými příznaky, časté projevy jsou malátnost, bolest svalů a kloubů, pobolívání hlavy, lehká teplota. V další fázi napadá virus vyšší centra mozku a mozkové obaly. Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, netečnost, závratě a vysoká horečka. Nejúčinnější způsob ochrany před rozvojem tohoto onemocnění je vakcinace neboli očkování.

žebříčkovitá nervová soustava



Korýši strana 41

1. Hlavohruď a zadeček; krunýřem; klepety, k chytání kořisti a k obraně; kráčivé, k pohybu; ocasní ploutvičkou.2. Rak říční má krunýř zpevněný chitinem, má žebříčkovitou nervovou soustavu, dýchá žábrami, má přímý vývin.3. Ve vodě (modře) – rak, blešivec, beruška, buchanka; v půdě (hnědě) – stínka, svinka.4. Zleva: buchanka, perloočka. Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících ve vodě. Je

základem potravního řetězce, stává se potravou mnoha druhů vodních živočichů (např. ryb).5. Čich a hmat.

Mořští korýši strana 42

1. Ne (Langusty mají podlouhlé tělo, které je spolu s hlavohrudí shora a z boku kryto mohutným krunýřem.), ano, ne (Humr má dlouhá tykadla a mohutná klepeta.), ano, ano.

2. Zleva: krab říční, humr obecný, garnát obecný.3. Velekrab japonský.4. Humr, langusta, krab.5. Rak poustevník – žije v prázdných ulitách mořských plžů jako poustevník (tj. mnich žijící na odlehlém

a opuštěném místě, v poustevně, za účelem duchovního očištění).

Živočichové – opakování 1 strana 43

1 d; 2 c; 3 a; 4 c; 5 b; 6 b; 7 c; 8 c; 9 a; 10 a; 11 b; 12 a; 13 c; 14 c; 15 a; 16 d.

Vzdušnicovci strana 44

1. Mnohonožky (obr. 1) – na každém článku dva páry končetin, tělo na průřezu kruhovité, zpevněno krunýřem, býložravé. Stonožky (obr. 2) – na každém článku jeden pár končetin, měkké, zploštělé tělo, dravé.

2. Veš, mouchy, motýl, vosa, můra, všekaz.3. Zleva: kousací ústní ústrojí – střevlík; sací ústní ústrojí – babočka; lízací ústní ústrojí – moucha; bodavě sací ústní

ústrojí – komár.4. Kmen: členovci; podkmen: vzdušnicovci.



Hmyz strana 45

1.

2. Složené; mozaika; 1 pár tykadel; 2 páry blanitých křídel; 3 páry končetin.3. Pavouci a brouci mají dohromady 24 párů noh.

Vážky, stejnokřídlí, vši – hmyz s proměnou nedokonalou strana 46

1. Vážek; tzv. masku; křísy a mšice; cikády; chomáčků bílé pěny na stéblech trav – ochrana larev proti vysychání a nepřátelům.

2. Mravenci chrání mšice a zároveň od nich získávají sladkou tekutinu, kterou mšice vysávají z rostlin.3. Jsou to parazité rostlin.4. Zlatoočka a slunéčko sedmitečné.5. Na obrázku je veš, vajíčka se nazývají hnidy.6. Mají 3 páry končetin. Vajíčka vší se nazývají hnidy. Vši přilepují svá vajíčka na vlasy nebo srst obratlovců.

Ploštice – hmyz s proměnou nedokonalou strana 47

1. Bruslařky a vodoměrky, znakoplavky, ruměnice.

kusadlo

tykadlo

hlava

hruď

krovky

blanité křídlo

stehno

holeň chodidlo

drápky

zadeček

makadlo



2. Obrázky zleva: znakoplavka obecná, jehlanka válcovitá, vodoměrka štíhlá, splešťule blátivá. Po vodní hladině běhá vodoměrka.

3. Polokrovky.4. Štěnice domácí – larvy i dospělci se přes den skrývají v lidských obydlích (nábytek, stěny a podlahy) a v noci sají

krev na lidech. Sání krve trvá v průměru 3–10 min. Pokousání způsobuje svědivé puchýřky na těle hostitele. Šíří se v bytech všech sociálních vrstev, zejména na sídlištích, v chatách a hotelech, s nákupem použitého nábytku, v zavazadlech (zvláště z ubytovacích zařízení), záhyby povlečení v matracích, ve švech čalounění, konstrukce postelí aj.

5. Vodoměrky a bruslařky se na hladině na svých tenkých do široka roztažených nožkách udrží díky povrchovému napětí vody.

Rovnokřídlí – hmyz s proměnou nedokonalou strana 48

1. Mají; je; vydávají; dostala.2.

3. Obrázky zleva: krtonožka obecná, cvrček polní, kobylka zelená.4. Stridulace.

Blechy, síťokřídlí – hmyz s proměnou dokonalou strana 49

1. Bezkřídlé, ze stran zploštělé tělo, 3. pár končetin přizpůsobený ke skákání.2. Ano, ne (Larva mravkolva se živí nejčastěji mravenci.), ne (Mravkolev je špatný letec, spíše posedává na stéblech

trávy.), ano, ano.3. Obrázky zleva: zlatoočka obecná, mravkolev běžný, larva mravkolva.4. Mor (tzv. černá smrt) je bakteriální onemocnění, které je způsobeno bakterií Yersinia pestis. Přenašečem moru

jsou různé druhy blech, které se většinou nakazily od infi kovaného hlodavce (především od krys). Místo kousnutí je infi kováno a dochází k lokálnímu zhnědnutí místa, rychle vzniká horečka, bolesti v kloubech, únava, hnisavý zánět mízních uzlin, hlavně v tříslech a podpaží, prasknutí hnisavých ložisek, což může způsobit celkovou sepsi („otravu krve“). Mor se šířil hlavně ve středověku. Naposledy se morová epidemie v Evropě objevila v letech 1720 až 1721.

Morový sloup je typ monumentálního sochařského díla, které je pomníkem morové epidemii. Morové sloupy vznikaly v Evropě (kterou po staletí pustošily opakující se morové nákazy), zejména v baroku. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o uchránění místa před další epidemií.

Denní motýli – hmyz s proměnou dokonalou strana 50

1. Vlastnosti denních motýlů: 2 páry blanitých křídel se šupinkami, paličkovitá tykadla, z vajíček se líhnou larvy – housenky, pestré zbarvení křídel, stočený sosák k sání květního nektaru.

hlava

oko

tykadlokončetiny

křídla

zadečekhruď



2.

3. Obrázky zleva: babočka admirál, otakárek fenyklový, žluťásek řešetlákový, babočka paví oko.4. Blanitá křídla motýlů jsou pokryta šupinkami v řadách (jako tašky na střeše), uvnitř s barvivem. Barva na křídlech

vzniká průchodem a lomem světla v šupinkách. Barva na křídlech je důležitá pro rozeznání příslušníků stejného druhu, pro maskování nebo pro zastrašování nepřítele.

Noční motýli – hmyz s proměnou dokonalou strana 51

1.

2. Obrázky zleva: stužkonoska modrá, martináč habrový, přástevník medvědí, můra gama.3. Bekyně mniška; bourec morušový; dlouhozobka svízelová.4. Ano, ano, ne (K užitečným motýlům patří bourec morušový.), ano.5. Pohybují se tak, že přisunují zadní část těla k přední a při tom se ohýbají, jako by něco měřily po pídích (píď je

stará délková míra).

Brouci – hmyz s proměnou dokonalou strana 52–53

1. ... zpevněn chitinem a přeměněn na krovky. Naším největším broukem je roháč obecný.2. Ano, ne (Larvy motýlů se nazývají housenky.), ne (Někteří brouci jsou býložraví.), ano, ano.3. Obrázky zleva: roháč obecný, chroust obecný, potápník vroubený, zlatohlávek zlatý.4. Užiteční brouci (modře) – hrobařík obecný, slunéčko sedmitečné; škůdci (červeně) – mandelinka bramborová,

lýkožrout smrkový, potápník vroubený, kovařík obilní, červotoč umrlčí.5. Ponrava je larva chrousta. Drátovec je larva kovaříka.6. Světluška – světélkuje díky chemické látce luciferin; zlatohlávek – nádherně, kovově leskle zbarvený; střevlík –

při ohrožení vypouští čpavou tekutinu; červotoč – napadá starý dřevěný nábytek.7. Hlavní opatření proti šíření kůrovců jsou: včas vyhledávat a ošetřit napadené dřevo, ve kterém se kůrovci vyvíjí,

nebo chytat škůdce pomocí feromonových lapačů.

1. vajíčka na listech rostlin

4. dospělý motýl

3. kukla

2. larva (housenka)



V Národním parku Šumava v prvních zónách pokácené stromy zůstávají ležet a mění se v přirozené lapače lýkožrouta smrkového. Smrky z druhých zón se odtahují k dalšímu zpracování zdejšími pilami. Po důrazném několikaletém tažení proti kůrovci na Šumavě odborníci zjistili, že tento brouk pozvolna opouští zdejší lesy.

8. Mandelinka bramborová – poškozuje listy bramborové natě.9. Položíme-li kovaříka na krovky, zaslechneme cvaknutí, neboť se vymrští a dopadne na nohy.

Dvoukřídlí – hmyz s proměnou dokonalou strana 54

1. 1 pár blanitých křídel, druhý pár křídel přeměněný v kyvadélka, lízací ústní ústrojí.2. Ne (Krev sají pouze samičky.), ano, ano, ne (Moucha domácí má lízací ústní ústrojí.), ano.3. Obrázky zleva: komár pisklavý, ovád hovězí, tiplice obrovská, masařka obecná.4. Patentky jsou larvy pakomárů, slouží jako potrava ryb.

Blanokřídlí – hmyz s proměnou dokonalou strana 55

1. 2 páry blanitých křídel; lízací nebo kousací ústní ústrojí.2. Širopasí; štíhlopasí.3. Nabodávají kladélkem larvy jiného hmyzu a kladou do nich vajíčka. (lumek, obr. 2); Staví si papírová hnízda ze

ztrouchnivělého dřeva a slin. (vosa, obr. 3); Vytváří hálky, v nichž se vyvíjejí jejich larvy. (žlabatka, obr. 1).4. Čmelák; mravenec.

Včela medonosná strana 56

1. Dokonalou, blanokřídlých; matka; dělnice; trubci, rozmnožovací; „včelí tanec“; lék pro první pomoc, být ohrožen na životě.

2. a) krmička, b) stavitelka, c) čistička, d) strážkyně, e) létavka.3. Včelař musí včely pravidelně kontrolovat. Na jaře nasazuje medníky, v zimě odebírá měl, aby zjistil zdravotní stav

včelstva. (Vosková měl z víček na buňkách se zásobami medu odpadává na podložku v úlu.). Na podzim včely přikrmuje, kontroluje matečníky, sleduje „rojovou náladu“ atd.

4. Med (květový, medovicový a smíšený) – lehce stravitelný a zcela přírodní a vysoce hodnotný výživový doplněk; včelí vosk – výroba svíček, mateří kašička – využití v kosmetice; včelí jed – výroba léků, propolis – využití v lékařství, působí antisepticky a antibakteriálně.

5. Jedna včela vyrobí za svůj život přibližně 4,5 gramu medu. 30 000 létavek ve včelstvu vyrobí 135 kg medu. Úroda medu bude asi 55 kg.

Ostnokožci strana 57

1. Mořích; paprsčitou; vápenatými; vodních; dýchací, cévní i vylučovací; regenerační; těla.2. Lilijice, hadice, hvězdice, sumýši a ježovky. 3. Aristotelova lucerna – žvýkací orgán u ježovek. Schránka ježovky.4. Velmi snadno se lámou, a tak zbytky ostnů zůstávají v kůži. Vzít si s sebou obuv do vody.5. Hadice; dvoustranná; mimotělní.

Živočichové – opakování 2 strana 58

1 c; 2 a; 3 a; 4 b; 5 d; 6 c; 7 c; 8 b; 9 b; 10 d; 11 d; 12 c; 13 a; 14 c, 15 a.



ČLOVĚK A PŘÍRODASpolečenstvo organismů strana 59–60

1. 1 – potápník, 2 – bruslařka, 3 – plovatka, 4 – rákos, 5 – kachna, 6 – perloočka, 7 – plotice, 8 – vážka, 9 – zelené řasy, 10 – bakterie, 11 – leknín, 12 – štika.

2.

3. Producenti: 4, 9, 11; konzumenti: 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 12 ; rozkladači: 10.4. Potápník.5. Jar se snaží rozprostřít po hladině, a tím pepř vytlačuje na okraj misky. (Jar má totiž nižší povrchové napětí než

voda, proto se snižuje povrchové napětí mezi částečkami pepře a vody a pepř „sráží“ do hloučků.) Prostředky na mytí nádobí jsou většinou poměrně rychle biologicky odbouratelné, v přírodě tedy nepůsobí příliš

velké škody. I přesto jsou to stále chemické látky, které vodnímu životu nesvědčí, a tak je vhodné používat je jen tam, kde je to nutné (když je nádobí opravdu hodně mastné a znečištěné).

6. Stonožka, žížala, stínka, bakterie. Edafon.7. Do lesního společenstva nepatří: okružák ploský, pryskyřník prudký, bojínek luční, olše lepkavá, zvonek

broskvolistý, kopretina bílá, krtek obecný, užovka obojková.

Ekosystém strana 61

1. Ekosystém rybníka – systém živých organismů a prostředí; druhy žijící u dna (bentos): vodní hmyz, larvy, nitěnky; druhy volně se vznášející (plankton): prvoci, buchanky, perloočky; aktivně se pohybující živočichové (nekton): ryby; mikroskopické rostliny (fytoplankton): řasy, sinice; rostliny ponořené a vzplývavé (makrofyty): vodní mor kanadský, leknín.

2. Přírodní (zeleně) – tropický prales, poušť, moře, jezero. Umělé (modře) – pole, rybník, louka, vinice, lesní školka.3. a) Plotice jsou významnou složkou potravy dravých štik. Štika reguluje početnost méně hodnotných ryb

v rybníku. Pokud by štika ulovila všechny plotice, mohlo by to vést k vyhynutí štik v rybníku. b) Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna

plynů mezi vodou a ovzduším. Při tom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.

c) Bakterie v rybníku omezují tvorbu řas a vodního květu, bez nich by byla omezena rovnováha vodního biotopu a narušena samočisticí schopnost rybníku.

4

8

12

71

6

5

2

11

3

9

10



d) Zelené rostliny mají schopnost fotosyntézy, při které produkují kyslík. Bez rostlin v rybníku by nemohly žít ani ostatní organismy.

e) Pokles kyslíku ve vodě by ohrozil na životě všechny přítomné organismy. f) Vyhynutí konzumentů v rybníku by vedlo k přemnožení producentů ve vodě, a tím k zarůstání vodní hladiny.

Člověk a příroda strana 62–63

1. Ne (Škodlivý dopad lidské činnosti na přírodu nastal během posledních několika desítek let.), ano, ano, ano.2. Člověk se stal součástí ekosystémů teprve před necelými 2 miliony let. Většinu této doby ale člověk prostředí

nijak výrazně neovlivňoval. Negativní vliv člověka se projevuje teprve v několika posledních tisíciletích, nejzávažnější poškození životního prostředí způsobil člověk svou činností ve 20. století. Došlo k rozvoji zemědělství, rozsáhlému kácení, budování měst, k těžbě a zpracování rud, uhlí, ropy.

3. Obnovitelné zdroje energie – Slunce, biomasa, vítr, oceány. Neobnovitelné zdroje energie – ropa, uhlí, zemní plyn, uran.

4. Rekultivace je souhrn zásahů, které mají zahladit nežádoucí antropogenní zásahy do krajiny. Nejčastěji je předmětem rekultivace území postižené těžbou nerostných surovin (zbytkové jámy po povrchové těžbě uhlí, výsypky, vytěžené pískovny, kamenolomy). Výsledkem rekultivace může být přeměna vytěžených ploch na pole a lesy, vybudování rekreačního zázemí městských aglomerací aj.

5. Biodiverzita.6. Prozkoumávání lidských stop zadat žákům individuálně nebo v malých skupinkách. Následnou diskuzi ve třídě začít sestavením

společného seznamu nalezených lidských stop. Řazení dělají žáci nejdříve samostatně, poté se musí shodnout na bodu zlomu ve dvojici, dále ve čtveřici a nakonec v celé třídě.

Ochrana přírody strana 64–65

1. Před příchodem prvních lidí pokrýval většinu naší země les – neexistovala velká města, vesnice, silnice ani železnice. Zvířata tehdy mohla svobodně procházet krajinou, překážkou pro ně byl možná horský hřbet nebo široká řeka. V současnosti rozvinutá síť silnic a železnic a rozsáhlá zástavba území zásadně ovlivňuje možnosti velkých šelem pohybovat se takto změněnou krajinou. Řešením je stavba migračních koridorů (úsek krajiny, který není zastavěný a zpravidla souvisle propojuje dva nebo více větších lesních komplexů). Při pohledu na mapu v pracovním sešitě je zřejmé, že nejvýznamnější bariérou pro zvěř je dálnice D1, na níž zcela chybějí potřebné migrační koridory.

Další informace najdete na: www.selmy.cz/ohrozeni/fragmentace-krajiny/.

2. Doplňování tabulky zadat jako námět na domácí pozorování – co kdo dělá a jak z vlastního pohledu by mohl dopady své činnosti na přírodu zmírnit.

3. Bobr evropský je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy v České republice. V naší přírodě nemá přirozeného nepřítele, kromě člověka. Dříve se vyskytoval běžně na většině území Česka, avšak byl pronásledován jakožto zdroj kožešiny i pro škody způsobené na hrázích rybníků tak intenzivně, že byl v 19. století vyhuben. V současnosti dochází k postupnému nárůstu početnosti a šíření bobra do nových oblastí, a tím vznikají konfl ikty mezi ochranou tohoto druhu a zájmy člověka, protože aktivita bobrů vede k narušování břehů a hrází či zaplavování pozemků (stromy okousané bobry mohou blokovat odtok vody z řek a vést k povodním). Možnost řešení je např. rozčlenění Česka (nebo vodních toků) na celky, kde je přítomnost bobra žádoucí (přirozené toky řek, chráněná území), a na celky, kde ji bude nutno omezit.

4. Terénní cvičení v přírodě vyžaduje přípravu ve třídě. Diskutujeme o tom, jak je možné chránit přírodu. Po návratu z přírody můžeme zpracovat výsledky pátrání např. formou plakátu.

Člověk a příroda – opakování strana 66

1 a; 2 c; 3 c; 4 c; 5 c; 6 d; 7 a; 8 c; 9 b; 10 a; 11 c; 12 a; 13 b; 14 c; 15 c; 16 b.



HRYSíťování strana 67

Prostředí: venku (eventuálně ve třídě) / závěr ve třídě Čas: 20 min Pomůcky: provázek

Zahrajte si se žáky hru. Na volné ploše se žáci postaví do kruhu. Vedoucí hry stojí uprostřed kruhu a drží klubko provázku. Zeptá se: Kdo může říct jméno rostliny, která tady roste? Ten, kdo odpoví, uchopí jeden konec provázku. Následují další otázky např.: Je tady nějaké zvíře, které by mohlo jíst jmenovanou rostlinu? Kdo zodpoví, podrží také kus provázku, který se odmotává z klubka, a je tím spojen s předchozí rostlinou. Pokračuje se tak dlouho, dokud se nebudou všichni držet provázku v jedné propojené síti.

Abyste ukázali, jak je každý organismus důležitý pro celou síť, zvolte jednoho žáka a vyjměte jej ze sítě. Např. můžete říci, že požár zahubil jeden ze stromů ve vaší síti. Jakmile strom padne, padnou i ostatní organismy, které jsou s ním spojené provázkem a postupně se zhroutí celá síť.

Po ukončení aktivity a návratu do třídy si žáci vyplní síť, kterou hráli, a diskutují, co se o jednotlivých organismech dozvěděli.

Potravní pyramida v pohybu strana 68

Prostředí: venku / závěr ve třídě Čas: 30 min

Vyznačte si nejprve dostatečně velký herní prostor. Jeden žák se stane kánětem (dravcem), zbylá část třídy se rozdělí do dvou skupin. Jedna bude představovat hraboše a druhá se stane obilím. Obilí si sedne do dřepu a nebude se hýbat. Učitel (vybraný žák) odstartuje hru a hraboši se budou snažit uniknout káněti, které je začne lovit. Aby se hraboš zachránil, musí se schovat za obilí (vymění si navzájem role). Když se káněti podaří hraboše ulovit, také si spolu vymění úlohy.

Po návratu do třídy si žáci namalují potravní pyramidu a popisují její změny v průběhu hry.

Přírodopis s nadhledem 6€¦ · 1 Procvičuj si učivo na © Nakladatelství Fraus 2019 Přírodopis s nadhledem 6 ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU PLANETA ZEMĚ ...

Documents