Priorita · Nová zelená úsporám nově doplňuje kotlíkové dotace. Kdo si zároveň s žádostí o kotlíkovou dotaci řekne o podporu v NZÚ, získá ﬁ nanční bonus až

ČÍSLO 4 / DUBEN 20171www.opzp.cz

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí

ČÍSLO 4 I DUBEN 2017 I zdarma I www.opzp.cz

Priorita

Nová zelená úsporám nově doplňuje kotlíkové dotace. Kdo si zároveň s žádostí o kotlíkovou dotaci řekne o podporu v NZÚ, získá fi nanční bonus až 40 tisíc korun. STR. 28

NZÚ A KOTLÍKY

OPŽP nabízí v nově vyhlášených výzvách dotace na preventivní protipovodňová opatření, prevenci vzniku odpadů, ekologickou stabilitu i veřejné budovy. STR. 2

DEVĚT NOVÝCH VÝZEV

Záchranná stanice AVES funguje již sedmnáct let. Před devíti roky získala dotaci z OPŽP na léčebnou část pro poraněné živočichy z divoké přírody. STR. 12

ZÁCHRANA ŽIVOČICHŮ

DALŠÍ MILIARDY KORUN Z OPŽP PŮJDOU DO NAŠICH ŠKOL A ŠKOLEK Operační program Životní prostředí aktuálně nabízí 3 miliardy korun na energeticky úsporné renovace veřejných budov a dotaci lze získat i na výstavbu veřejných budov v pasivním standardu. Podporováno je zateplení, výměna oken a dveří, ale i fotovoltaické systémy a instalace nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, kde se může dotace vyšplhat dokonce až na 70 procent způsobilých výdajů. STR. 2

ČÍSLO 4 / DUBEN 20172 3

Vážení čtenáři,

aktuální vydání Priority přibylo na váze. Místo obvyklých 28 stran přináší 36 stran novinek z mnoha programů zaměřených na oblast životního prostředí.

Hlavní dubnovou zprávou je vyhlášení devíti výzev z Ope-račního programu Životní prostředí. Větší část z evrop-ských miliard, které půjdou na realizaci podpořených projektů, je určena na renovace veřej-ných budov, jako jsou třeba budovy úřadů nebo škol.

Velkým plusem aktuální výzvy je rozšíření jejích možností, na co a za jakých podmí-nek lze získat dotaci. Nově to jde například i jen na dílčí úpravy. Součástí výzvy jsou i zvýhodněné půjčky od Fondu.

Pozadu přitom nezůstává ani Národní program Životní prostředí se svou nabíd-kou dotačních příležitostí, v němž byly uděleny první dotace například na systémy domovních čistíren odpadních vod těm obcím, jimž se nevyplatí budovat v daném místě centrální čistírnu. 60 milionů korun je aktuálně nabízeno i na projekty odstranění zápachu a emisí těžkých kovů z průmyslo-vých podniků.

Reportážní rubrika patří ke standardní výbavě každé Priority, ta dubnová však vypovídá více než jen o tom, jak a proč se z žadatele o dotaci stal příjemce dotace. Pojednává o kladenské záchranné stanici pro živočichy AVES. Je povzbuzující se v textu kolegyně Barbory Scheinherrové dočíst, že u zrodu záchranné stanice stál soukromý investor, aniž by si byl jist návrat-ností své investice. Velmi poučné jsou pak zkušenosti ředitele stanice Petra Starého třeba o tom, jak se každoročně vypravuje na cestu po obecních úřadech v kraji s žá-dostí o peníze.

Přidanou hodnotou aktuálního čísla jsou i stránky věnované programu Nová zelená úsporám, který v kontinuálních výzvách nabízí zejména domácnostem dotace na nízkoenergetická opatření. Změnou oproti minulosti je například rozšíření nabídky typu opatření, na které lze dotaci dostat. Program přitom neopomíjí ani ma-jitele a nově ani stavitele bytových domů v pasivním energetickém standardu, kteří z něj taktéž mohou čerpat dotace.

Nové výzvy za 5 miliard korun odstartovaly!

DANIEL TÁCHAšéfredaktor

AKTUALITY

Celkem devět nových výzev s alokací přes 5 miliard korun podpoří preventivní

protipovodňová opatření, předcházení vzniku odpadů nebo rekultivace starých skládek. Největší podíl z celkových vyme-zených prostředků, rovné 3 miliardy korun, půjdou na opatření, která přispějí ke sníže-ní energetické náročnosti stávajících veřej-ných budov. „V nové výzvě zaměřené na energeticky úsporné renovace veřejných budov nabízíme vlast-níkům budov o mnoho atraktivnější podmínky. Do-tacemi mohou nově pokrýt až 55 procent z celkových způsobilých výdajů, což je pro mnoho obcí a měst zají-mavé. Dotováno ale není například jenom zateplení, ale třeba fotovoltaické systémy nebo projekty zaměřené na instalaci nuceného větrání s rekuperací odpadní-ho tepla, kde se může dotace vyšplhat dokonce až na 70 procent,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec s upozorněním, že v tom-to případě nabídka cílí například na školní budovy.

Dotace na dílčí opatřeníTím ale novinky v oblasti energetických úspor nekončí. Nově lze získat dotaci třeba i jen na dílčí realizace zateplení. To může být podle zástupců Ministerstva životního prostředí zajímavé například pro ty maji-

tele veřejných budov, kteří vyměnili okna, ale rádi by pomocí dotace zateplili i fasádu. „V minulosti, když měla budova již vyměněná okna, nemohl žadatel získat dotaci na zateplení. Výše dotace se v takovém případě bude odvíjet od výše dosažených úspor,“ upřesňuje ministr Brabec.

Své žádosti mohou vlastníci veřejných budov podávat až do konce letošního září. Mezi již tradičně podporovaná opatření pa-tří například zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace oken a dveří, instalace solárně-termických kolektorů a fo-tovoltaických systémů či výměna zdroje tep-la. Rozsah podporovaných opatření je však mnohem širší a zahrnuje v podstatě všechny úpravy, které sníží energetickou náročnost budovy nebo zlepší kvalitu vnitřního pro-středí v objektu. Výzva zaměřená na nízko-energetické renovace veřejných budov bude nesoutěžní, ale stále bude kladen důraz na vysokou technickou kvalitu předkláda-ných projektů.

Zvýhodněné půjčkyDotační nabídku rozšiřuje také možnost získat od Státního fondu životního prostře-dí současně s dotací zvýhodněnou půjčku, jíž lze pokrýt vlastní náklady na projekt.

Dne 3. dubna spustilo Ministerstvo životního prostředí další vlnu výzev k předkládání žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí. Aktuálně vyhlásilo devět výzev, v nichž podpoří preventivní protipovodňová opatření, prevenci vzniku odpadů, ekologickou stabilitu, výstavbu veřejných budov v pasivním standardu a zejména pak renovace stávajících veřejných budov.

Podle ministerstva to ocení zejména menší obce či města. „Hlavní výhoda těchto zvýhodně-ných půjček spočívá především v jejich nízké a fi xované úrokové sazbě po celou dobu splácení, která začíná již na 0,45 procenta, ale také například v tom, že před-časné splacení půjčky nebo naopak odložení splátek není svázáno s žádnými dalšími poplatky či sankcemi. Velkou výhodou je i to, že úroková sazba odpovídá roční procentní sazbě nákladů,“ shrnuje přednosti zvý-hodněných půjček ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

V pasivním standarduPodporu až 30 procent v rámci další aktuál-ní výzvy (č. 61) zaměřené na energetické úspory lze získat na výstavbu nových veřej-ných budov v pasivním energetickém stan-dardu. Dříve bylo možné získat dotaci pouze na vícenáklady na dosažení pasivního ener-getického standardu. Maximální možná do-tace na jeden projekt činí 50 milionů korun. Mezi oprávněné žadatele v prioritní ose 5 byly zařazeny i obchodní společnosti sto-procentně vlastněné veřejným subjektem. Alokace výzvy činí 0,5 miliardy korun.

Prevence vzniku odpadůDotace v celkovém objemu přesahujícím 1,2 miliardy korun do odpadového hospo-dářství Česka nabízejí další čtyři nové výzvy. Významná podpora směřuje na rekultivace starých skládek (výzva č. 76) s celkovou alo-kací 200 milionů korun, 68. výzva podpoří projekty prevence vzniku biodpadu a prů-myslových odpadů. Celková alokace činí 600 milionů korun. „Z 600milionové výzvy budou obce moci získat dotaci například na pořízení domá-cích kompostérů pro své občany, kteří tak budou mít možnost přímo na své zahradě vyrobit domácí kompost. Navíc se sníží podíl biologicky rozložitelného komunál-ního odpadu, který běžně končí v černých popelnicích,“ říká ministr Richard Brabec.

O domácí kompostéry zaznamenal Fond v minulé výzvě velký zájem, celkem obdržel 292 žádostí s požadavkem dotace za půl mi-liardy korun.

Odpady v režimu ITIDalších 450 milionů korun je aktuálně urče-no na sběr, třídění a úpravu odpadů v rám-ci 85. výzvy, určené pro integrované územní investice OPŽP podporované z Fondu sou-

držnosti. Dalších 30 milionů korun směřuje v rámci integrovaných územních investic prostřednictvím 84. výzvy na projekty před-cházení vzniku komunálních odpadů. Výzvy cílí na Olomouckou a Ostravskou aglomeraci a Brněnskou metropolitní oblast. Kraje, obce, města i podnikatelské subjekty z těchto ob-lastí mohou získat dotaci na výstavbu a mo-dernizaci sběrných dvorů a vůbec na systémy pro separaci, oddělený sběr odpadů a jejich následné materiálové a energetické zpraco-vání. Podpora pro projekty na předcházení vzniku komunálních odpadů je určena jen pro území Olomoucké aglomerace. V obou výzvách je příjem žádostí otevřen až do 2. ledna 2019. „Podporu až 85 procent získají mimo jiné projekty na zavedení systému odvozu nechtěných předmětů takzvaně ode dveří ke dveřím (‚door to door’ systém) či na vybudování center opětovného použití, tzv. re-use center,“ upřesňuje ministr Brabec.

Protipovodňová opatřeníVýznamné fi nanční prostředky půjdou i na preventivní protipovodňová opatření. Dvě nové výzvy zaměřené na tuto oblast nabízejí celkem 300 milionů korun. „Celkově 63. výzva podpoří 100 miliony korun budování a rozší-ření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a tvorbu digitálních povodňo-vých plánů; 64. výzva s celkovou dotací ve výši 200 mi-lionů korun cílí na projekty analýz odtokových poměrů, včetně návrhů možných protipovodňových opatření,“ přibližuje dotační nabídku ředitel Valdman.

Maximální dotace činí 85 procent celko-vých způsobilých výdajů, u budování va-rovných systémů může maximální podpora dosáhnout až 70 procent z celkových způso-bilých výdajů.

PO 4: Ekologická stabilitaPoslední z nově vyhlášených výzev nabídne dotace na zpracování plánů ÚSES (územní systém ekologické stability), cílovými sku-pinami jsou obce s rozšířenou působností. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, defi nuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor při-rozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých eko-systémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“

Projektům s energetickou úsporou vyšší nebo rovnou

60 procentům (u památkově chráněných budov vyšší nebo

rovnou 30 procentům) byla navýšena podpora až na 55 procent.

Nová výzva zaměřená na energeticky úsporné renovace veřej-

ných budov nabízí vlastníkům budov atraktivnější podmínky.

DOTACE NA RENOVACE VEŘEJNÝCH BUDOV JSOU ATRAKTIVNĚJŠÍ

Dotace na renovace veřejných budov nabízí Operační program Životní prostředí již poněkolikáté, aktuálně, ve své 70. výzvě, však za atraktivnějších podmínek – s vyššími dotacemi i širší nabídkou dotovaných opatření.Podle zástupců Ministerstva životního prostředí může žadatel o dotaci na opat-ření, která přispějí ke snížení energetické náročnosti veřejných budovy, získat vyšší podporu než v minulých výzvách. Pro všechny projekty zateplení byly napří-klad navýšeny limity na zateplení metru čtverečního fasády z 2300 korun bez DPH na 2900 korun a u výplní otvorů z 6000 Kč bez DPH za metr čtvereční na 7000 korun. Rozšířeno bylo i spek-trum podporovaných aktivit. Zvláště pro památkově chráněné budovy se v možnosti a výši podpory otevírá zásadní změna. U památkově chráněných budov dotace umožňuje, pokud je to podlo-ženo stanoviskem příslušného orgánu památkové péče, neuplatňovat fi nanční limity na jednotlivé konstrukce, což platí zejména pro výplně. Hlavní podmínkou pro získání dotace zůstává předložení kvalitního projektu a splnění kritérií při-jatelnosti, které různými stupni podpory motivují k co nejvyšším efektům při úspo-rách energie. Níže uvádíme hlavní změny a novinky při žádání o dotaci na snížení energetické náročnosti veřejných budov.

Novinky v dotacích pro veřejné budovy:1: 70. výzva je nesoutěžní, projekty nebu-

dou bodovány. Žadatel nebude muset ponižovat způsobilé realizační náklady z důvodů dosažení minimálního bodo-vého zisku, resp. bodů jako takových.

2: Projektům s energetickou úsporou vyšší nebo rovnou 60 procentům (u památkově chráněných budov vyšší nebo rovnou 30 procentům) byla navýšena podpora až na 55 procent.

3: Nově lze získat dotaci i na dílčí realiza-ce zateplení.

4: Realizace systémů nuceného větrání s rekuperací je podporována až 70procentní dotací.

5: Nově je umožněna výměna starého plynového kotle (stáří min. 10 let) za nový zdroj, např. kondenzační kotel na zemní plyn.

6: Nově jsou podporovány instalace fotovoltaického systému, instalace solá-rně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody.


„To, že jsme mohli podpořit projekty, které by jinak dotaci nezískaly, umožnilo přesunutí

fi nančních prostředků z Operačního programu Do-prava do Operačního programu Životní prostředí. K přesunům došlo už vloni, kdy bylo jasné, že OPŽP patří z pohledu zájmu žadatelů i administrace mezi nejúspěšnější programy,“ vysvětluje na úvod mi-nistr životního prostředí Richard Brabec. Takzvaná realokace fi nančních prostředků ve výši 2 miliard korun mezi zmíněnými programy umožnila podpořit i projekty, které byly kvalitně zpracovány a mají ne-zpochybnitelný přínos pro životní prostře-dí, ale kvůli nedostatku fi nancí skončily v zásobníku projektů. „Počítali jsme však s tím, že jakmile budeme mít možnost, vrátíme se k nim a podpoříme je,“ doplňuje ministr Brabec.

8. výzva OPŽPLoni touto dobou byly vyhodnoceny při-jaté žádosti o podporu v 8. výzvě Operač-ního programu Životní prostředí. Aloka-ce výzvy, jež cílila na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší ve městech a obcích, činila původně 2,5 miliardy ko-run. Zájem ze strany žadatelů významně převýšil vyhrazenou maximální alokaci. Mnoho kvalitních projektů kvůli tomu skončilo v takzvaném zásobníku projektů. Státní fond životního prostředí ČR přijal celkem 240 řádně zaregistrovaných žádostí s rekordním požadavkem dotace z evrop-ských fondů v objemu 5,4 miliardy korun. Celkem 92 projektům zaměřeným na sníže-ní emisí z průmyslu a zemědělství již byla dotace loni schválena, a to v souhrnném objemu 2,8 miliardy korun.

Dodatečné dotaceDodatečně schválená podpora dalším de-sítkám projektů tak konkrétně poputuje na náhradu či rekonstrukci spalovacích a ostatních stacionárních zdrojů znečiš-ťování a také na pořízení dodatečných technologií s cílem snížit emise tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amonia-ku a těkavých organických látek. Dotací bude podpořen například projekt Tři-neckých železáren v Moravskoslezském kraji, díky němuž dojde ke snížení úle-tů emisí do ovzduší z provozu vysokých pecí a ke snížení prašnosti. Částka ve výši

46 milionů korun půjde na snížení produk-ce emisí kamenolomu BRANT u Rakov-níka. Finanční příspěvek získá i projekt zaměřený na modernizaci odprášení lomu Chvaletice v Pardubickém kraji. „Vybrány byly takové projekty, které nejlépe splnily hlavní sledované indikátory, zejména snížení emisí tuhých znečišťují-cích látek. Dotaci tak obdrží několik desítek projektů, jejichž celkové náklady činí takřka 1,5 miliardy ko-run a celková podpora z EU dosahuje v jejich případě bezmála 900 milionů korun,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

MŽP SCHVÁLILO DALŠÍ MILIARDU KORUN NA ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČESKU

AKTUALITY

Jaká je bilance

OPŽP 2014–2020

Po více než roce a půl od zahájení pří-jmu žádostí v prvních výzvách v pro-

gramovém období 2014–2020 nevykazu-je Operační program Životní prostředí z pohledu čerpání problémy. Do konce loňského roku v něm byly vyhlášeny vý-zvy, které svým objemem pokryly 55 pro-cent celkové alokace programu.

Celkem byly v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 schváleny k fi -nancování projekty téměř za 19 miliard ko-run, což je zhruba čtvrtina celkové alokace programu. Letos se již realizují projekty schválené loni, kdy příjemci dotace vybra-li dodavatele, a mohou tak po zimě naplno rozjet stavební práce. To se týká například projektů stavby kanalizací a vodovodů. Ambicí Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR je odeslat příjemcům dotací do konce letošního roku částku přes 8 miliard ko-run. Na účty příjemců byly od startu no-vého operačního programu odeslány již 2,85 miliardy korun a se zahájením reali-zace dalších schválených projektů se toto číslo ještě zvýší.

Ministerstvo životního prostředí schválilo dotace dalším projektům zaměřeným na zlepšení kvality ovzduší. Dotaci získají žadatelé, jejichž projekty skončily v roce 2015 kvůli nedostatku peněz v zásobníku projektů.

Ministerstvo životního prostředí pořádá v letošním dubnu a květnu sérii třinácti seminářů k chytrým řešením pro odpadové hospodářství, zavádění systémů PAYT (Pay as you throw – zaplať, kolik vyhodíš), Door to door (sběr ode dveří ke dveřím) a fi nancování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, podporované v prioritní ose 3 – odpady, materiálové toky, ekologické zátěže a rizika. Na seminářích mají možnost zástupci obcí, měst a krajů získat informace k fi nancování projektů z odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v Česku ve vazbě na projednávané strategie EU (oběhové hospodářství) a praktické příklady zavádění chytrých řešení v oblasti odpadového hospodářství se zaměřením na systémy Door to door a PAYT, které mají za cíl snížení množství komunálního odpadu produkovaného na území obcí. Na seminářích vystoupí odborníci z Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR i zástupci obcí a společností, které využívají v odpadovém hospodářství inovativní řešení. Předpokládaná doba konání semináře je od 9:00 do 13:00 hod. Účast na seminářích je pro registrované účastníky zdarma. Přednostně budou registrováni zástupci skupin, kterých se chytré nakládání s odpady přímo týká.

Kraj Město Termín

Praha + Středočeský kraj Praha 18. 4. 2017

Liberecký Liberec 25. 4. 2017

Ústecký Ústí nad Labem 27. 4. 2017

Karlovarský Karlovy Vary 28. 4. 2017

Plzeňský Plzeň 2. 5. 2017

Jihočeský České Budějovice 3. 5. 2017

Pardubický Pardubice 4. 5. 2017

Olomoucký Olomouc 15. 5. 2017

Královéhradecký Hradec Králové 16. 5. 2017

Jihomoravský Brno 22. 5. 2017

Zlínský Zlín 23. 5. 2017

Moravskoslezský Ostrava 24. 5. 2017

Vysočina Jihlava 25. 5. 2017

PŘEDBĚŽNÉ TERMÍNY SEMINÁŘŮ

PAYT TOUR 2017: Semináře k chytrým systémům odpadového hospodářství v obcích

Semináře představí vhodná řešení, jak před-cházet suchu, vzniku povodní, jak zajistit

dostatek pitné vody v obcích nebo výhody čiště-ní odpadních vod pomocí domovních čistíren. Na programu budou témata, jako je hospoda-ření se srážkovou vodou a předcházení povod-ním, průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody, ale i odstraňování nelegálních skladů od-padů nebo dotace na ekoinovace.

Půldenní semináře se uskuteční v červnu v Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Praze, Olo-mouci, Českých Budějovicích a Zlíně. Celkem jich bude sedm. Prezentovány na nich budou i zvýhodněné půjčky od Státního fondu život-ního prostředí ČR. Na seminářích vystoupí jak zástupci Fondu a Agentury ochrany přírody

a krajiny ČR, tak i zástupci Koalice pro řeky, kteří představí vzorové projekty. Další sérii se-minářů Fond plánuje na přelom září a října.

Semináře zaměřené na sucho a povodně začnou v červnu

Semináře o NZÚ a Dešťovce: Státní fond životního prostředí ČR pořádá v průběhu celého roku semináře po celé České republice, na kterých informuje o dotacích určených i pro domácnosti. Pokud máte zájem a rádi byste seminář k programu Nová zelená úsporám nebo programu Dešťovka uspořádali i ve vaší obci/městě, napište nám na adresu: [email protected].

Státní fond životního prostředí ČR pořádá novou sérii seminářů pro starosty menších obcí a měst i zpracovatele projektů a projektových žádostí. Připraveny jsou praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí.

SEZÓNA SENOSEČÍ 2017 BRZY ZAKLEPE NA DVEŘE!

To je znát i na webovém portálu, který je v pro-vozu již dva roky a je společným projektem zemědělců, myslivců i dobrovolníků. Webové

stránky SENOSEC.CZU.CZ jsou komunikačním nástrojem pro nahlašování sečení zemědělci a plánování preventivních a jiných aktivit myslivců. Přínosem portálu je efektivnější komunikace při prevenci a ochraně zvěře při jarní senoseči a další sklizni, ale také sběr dat o akcích a nálezech, které mohou podpořit hospodaření jednotlivých spolků v krajině. Loni vznikla v rámci studentské soutěže na České zemědělské univerzitě v Praze mobilní aplikace Senoseč, která umožňuje pružné zadávání dat na internet přímo z terénu. Letos mají být portál i aplikace vylepšeny o hodnocení akcí dobrovolníky a speciální registrace pro fanoušky dronů. Portál je možné rozšířit i o takové funkce, které by myslivecké spolky nebo zemědělské podniky uvítaly a rády používaly. Neváhejte a při-dejte se. Projekt podporuje Ministerstvo životního prostředí a Česká zemědělská univerzita v Praze.

S

ENOSEC ONLIN

E


V souvislosti s programem LIFE se Ministerstvo životního prostředí

snaží všechny potenciální předkladate-le projektových návrhů v rámci celoev-ropského programu LIFE maximálně motivovat a nabízí možnost částečného spolufinancování podpořených žádostí LIFE a finanční dotaci na úhradu výda-jů spojených s přípravou projektových žádostí. „Počet předkládaných projektů a jejich úspěšnost z jednotlivých států EU je značně roz-dílná. Česká republika patří zatím spíše k prů-měru. Důvodem je například složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené vysoké finanční náklady. MŽP se proto rozhodlo pro sys-témovou podporu, tak aby se ČR zařadila mezi úspěšnější žadatele,“ říká ředitel odboru fi-nančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. Proto MŽP pro tyto účely vyčlenilo na rok 2017 ze svého roz-počtu celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů korun na spolufinancování tradičních projektů a 3 miliony korun na přípravu projekto-vé dokumentace. Přihlášku do národní výzvy bylo možné podat do 6. dubna 2017. Výsledky vyhodnocení národní výzvy budou uchazečům sděleny písem-ně nejpozději do 10. srpna 2017.

Nové podmínky podporyPodle Tomáše Kažmierského se ukazuje, že čeští žadatelé z programu LIFE věnují přípravě žádostí krátkou dobu a to se po-depisuje na kvalitě jejich projektu. „S no-vým systémem finanční podpory žadatelů chceme dosáhnout toho, aby příprava projektových žádos-tí byla ze strany českých žadatelů systematičtější,“ říká Tomáš Kažmierski. Podle něj tak ža-datelé mohou za systematický přístup – předkládání žádostí v rostoucím stupni rozpracovanosti v jednotlivých etapách národní výzvy – získat až 50 tisíc korun. „Tedy z loňských 150 tisíc narůstá podpora na le-tošních maximálně 200 tisíc korun na jeden pro-jekt,“ doplňuje.

Pokud jde o spolufi nancování pro-jektů, žadatele, kteří uspějí v národní a následně i evropské výzvě, podpoří Ministerstvo životního prostředí za stej-ných podmínek jako při vyhlášení loň-

ské výzvy. To znamená, že nejvyšší míra spolufi nancování činí i nadále maximál-ně 15 procent z celkových způsobilých nákladů projektu a zároveň ne více než 10 milionů korun na projekt.

Program LIFEProgram LIFE nabízí podporu projek-tům zlepšujícím stav životního prostředí a klimatu v celé Evropské unii. Podpo-ruje nejen ekoinovační projekty, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a ve-řejné správy, ale také informační kampa-ně, dobrou správu nebo ochranu přírody a biodiverzity. Přidanou hodnotou pro-gramu LIFE jsou pro žadatele nejen nové příležitosti a kontakty, ale i pozitivní do-pad na celkový rozvoj a prestiž realizují-cí instituce. LIFE je vhodným zdrojem fi -nancování nápadů českých podnikatelů, představitelů malých, středních i velkých fi rem, zajímavý je i pro široké spektrum inovačních oblastí a komerční aplikace výsledků vývoje do praxe. Je nástrojem pro podnikatele, kteří pro realizaci svých nápadů potřebují fi nanční prostředky, pro vědecko-výzkumné instituce, jejichž snahou je aplikovat výsledky své prá-ce ve výrobě, pro neziskové organizace, kraje, města nebo vysoké školy aj.

ZPRÁVY MŽP

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o spolufi nancování takzvaných tradičních projektů podpořených v rámci řádné výzvy programu LIFE, vyhlašované Evropskou komisí. Úřad nově nabízí dotace i na náklady spojené s vypracováním projektu.

ECHO

Duby na hráziLiberecký kraj začne upravovat aleje. Budou opět o něco krásnější, těší se místní. Kraj bude celková obnova zeleně stát 1,7 milionu korun, 1,3 mi-lionu z toho ale získá z Operačního programu Životní prostředí. Veškeré práce spojené s obnovou budou údajně postupné. Podle mluvčí kraje Markéty Dědkové má být vše hotovo nejpozději do letošního 31. října. Ošetření stromů zahrnuje i prořezy korun, které zajistí jejich stabilitu. Kompletní péče se ale dočkají hlavně aleje: duby na hrázi v oboře v Lomni-ci nad Popelkou, lipová alej Kalvárie ve Cvikově, zámecká lipová alej ve Sloupu v Čechách, alej Buďárka v Pasekách nad Jizerou a lipová alej ve Světlé pod Ještědem.

Emise CO2 v Unii klesajíMnožství skleníkových plynů vypou-štěných průmyslem v Evropě loni už šestý rok po sobě pokleslo. Alespoň to vyplývá z dat Evropského systému obchodování s emisními povolenkami za rok 2016, která zveřejnila Evropská komise. Za loňským snížením stojí podle jejích zástupců hlavně uzavírání uhelných elektráren a častější využí-vání zemního plynu, jehož ceny loni průběžně jen klesaly, což se promítlo i do slev některých dodavatelů plynu domácnostem. Emise z uhelných elektráren měly loni klesnout o 11 procent, i tak ale zůstávají uhelné elektrárny v unijních zemí zodpověd-né za 39 procent všech emisí. Celkem jich je v Evropě 280.

Občerstvení u MacochyUnikátní podzemní prostory, dno světoznámé propasti Macocha, plavba na lodičkách. Na to lákají Punkevní jeskyně v Moravském krasu na Blanensku. Při vstupu do podzemí návštěvníci už rok a půl procházejí moderní budovou, která stála s upra-veným okolím přes 61 milionů korun. Obyčejný párek v rohlíku ani točené pivo si tam však nekoupí. Stánek s rychlým občerstvením zde po de-molici původního zázemí již tři roky chybí. V nových prostorách jsou jen automaty na nápoje, cukrovinky a ba-gety. Již na začátku letních prázdnin se však má situace dramaticky změnit. Před vstupem do jeskyní bude dře-věný bufet s rychlým občerstvením. Fungovat má zhruba osm a půl roku. Poté, kdy skončí doba udržitelnosti projektu podpořeného z OPŽP, bude možné občerstvení nabídnou i v nové budově.

NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

MŽP přidá žadatelům dalších 53 mil. Kč v programu LIFE

Ministerstvo životního prostředí a Stát-ní fond životního prostředí ČR vy-

hlásily další výzvu z Národního programu Životní prostředí. „Znovu přicházíme s nabíd-kou pomoci k řešení zápachu těch provozů, které jím obtěžují své okolí. Vloni jsme odstartovali historic-ky premiérovou výzvu řešící právě tento často histo-rický a vleklý problém,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zájem o opatření v první výzvě dvojná-sobně převýšil stanovenou alokaci. „Proto letos pokračujeme s touto atraktivní nabídkou ze-jména pro podniky či obce na dovybavení provozů sofistikovanými technologiemi na odstraňování emisí pachu i těžkých kovů nad rámec toho, co jim předepisuje evropská i národní legislativa,“ vy-světluje ministr.

5. výzva NPŽPCílem aktuální 5. výzvy z Národního pro-gramu Životní prostředí je snižování emisí těžkých kovů a pachových látek ze stacio-nárních zdrojů průmyslových podniků. Z prostředků Fondu je na tuto výzvu vy-členěno celkem 60 milionů korun, z toho 30 milionů korun půjde na snížení emisí těžkých kovů, zbylých 30 milionů na sní-žení a odstranění zápachu. Minimální výše dotace je 100 tisíc korun, maximál-ní 10 milionů korun, maximální výše cel-kové dotace na jeden projekt může tedy

dosáhnout až 60 procent z celkových způ-sobilých výdajů. „Žadatelé tak mohou získat dotace například na pořízení technologií a změny technologických postupů typu zakrytování a odsá-vání odpadního plynu s následným čištěním pomocí biofiltrů, biopraček, mokrých vypírek, ozonizérů, plazmového čištění a dalšími technologickými řeše-ními,“ říká ředitel Státního fondu životní-ho prostředí ČR Petr Valdman.

Těžké kovyDalší dotace půjdou na projekty snížení emisí těžkých kovů, které mají zákonem stanoven imisní limit či jsou regulovány protokolem o těžkých kovech. Jde třeba o olovo, arzen, kadmium, nikl či rtuť. Zís-kat dotaci lze třeba na pořízení a instalaci účinné technologie tkaninových filtrů.

Oprávnění žadatelé O podporu mohou žádat obchodní spo-lečnosti a družstva, podnikající fyzické osoby, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a další subjekty, jako jsou veřejné výzkumné instituce, nestátní neziskové organizace nebo státní podniky. Kro-mě vlastníků mohou žádat i nájemci nebo provozovatelé technologie, která je zdrojem znečišťování ovzduší, ovšem jen za podmínky řádného zajištění udr-žitelnosti.

NPŽP DÁ DALŠÍCH 60 MILIONŮ NA SNIŽOVÁNÍ ZÁPACHU A EMISÍ TĚŽKÝCH KOVŮ

I letos získají průmyslové podniky, obce a další subjekty dotace na snížení emisí těžkých kovů a snížení nebo úplné odstranění zápachu ze stacionárních zdrojů. Příjem žádostí běží od začátku dubna.

Dobrovolná akce letos kromě tradiční podpory Ministerstva životního pro-

středí získala záštitu většiny hejtmanů a osobně se jí účastnilo mnoho primátorů a starostů. S akcí sympatizuje také nejzná-mější český polárník, dobrodruh a spisova-tel Jaroslav Pavlíček.

„Akci Ukliďme svět, ukliďme Česko podporuji, pro-tože pomáhá nejen přírodě, ale i všem, kteří v ní žijí.

Pokud by neexistovali lidé, kteří si uvědomují nutnost přírodu čistit, za chvíli bychom všichni žili na smetišti,“ uvedl zakladatel první české antarktické sta-nice. Letos poprvé si pořadatelé akce ze spol-ku Ekosmák a Českého svazu ochránců pří-rody vyzkoušeli organizaci akce i za pomoci nástroje pro obecní chytrou komunikaci Mo-bilní rozhlas, který využívá stále více obcí a měst. Platforma Mobilní rozhlas pomohla

s informováním účastníků a získáváním zpět-né vazby od jednotlivých úklidových týmů.

Zajímavým letošním ukazatelem bylo i sní-žení množství odpadu sesbíraného jedním dobrovolníkem. Letos to bylo o 4 kilogramy méně než loni, kdy každý dobrovolník nasbí-ral v průměru 19 kilogramů odpadu.

„Může to mít dva důvody, buď už se nám podařilo za několik posledních ročníků úklidové akce odstranit většinu velkých a často letitých černých skládek, nebo se lidé chovají ke svému okolí šetrněji a vytvářejí méně nepořádku. Kaž-dopádně se jedná o pozitivní trend,“ vysvětluje jeden z organizátorů akce Miroslav Kubásek.

Rezort životního prostředí akci Ukliďme svět, ukliďme Česko dlouhodobě podpo-ruje. Ministr Brabec se jí osobně pravidelně účastní a připojují se k ní i rezortní organiza-ce Ministerstva životního prostředí.

Česko letos uklízelo na 70 tisíc dobrovolníkůVíce než 70 tisíc dobrovolníků při letošní každoroční akci Ukliďme svět, ukliďme Česko (9. dubna) sesbíralo 1 080 tun odpadů na 1 750 místech v České republice. Do akce se tak zapojilo zhruba o 20 procent dobrovolníků více než na jaře loňského roku.

V ČR je národ-ním kontakt-ním místem programu LIFE (NKM) odbor

fi nančních a dobrovolných nástrojů, oddělení programů EU Minister-stva životního prostředí. Pracovníci NKM předávají informace o pro-gramu a realizovaných projektech, poskytují poradenství a konzultace žadatelům z programu LIFE, pořá-dají informační semináře a admi-nistrují vyhlašování a hodnocení národní výzvy pro předkladatele žádostí do výzvy tohoto programu. Více na www.program-life.cz.

Fond loni přijal 30 projektů

s požadavkem dotace na

snížení zápachu a emisí

těžkých kovů přes 93 milionů

korun, z toho 17 projektům

již byla schválena dotace v cel-

kové výši 55 milionů korun.


Prioritní oblast Podoblast VýzvaTermín vyhlášení výzvy (čtvrtletí)

I. II. III. IV.

1. Voda

Čistota povrchových i podzemních vod Likvidace nepotřebných vrtů

Hospodaření se srážkovými vodami

Hospodaření se srážkovými a přečištěnými odpadními vodami

2. Ovzduší Emise ze stacionárních zdrojů

Snížení emisí vybraných těžkých kovů a pachových látek ze stacionárních zdrojů

Zpracování a implementace místního akčního plánu ke zlepšení kvality ovzduší

3. Odpady, staré zátěže, env. rizika

Odstranění a rekultivace nelegálních skladů odpadů Nelegální sklady odpadů

4. Příroda a krajina Zvláště chráněná území Podpora výkupů pozemků

5. Životní prostředí ve městech a obcích

Udržitelná městská doprava a mobilita

MA21 a Pakt starostů

Studie na NEZ

Podpora alternativních způsobů dopravy

Bikesharing

Zlepšení funkčního stavu zeleně ve městech a obcích

Podpora obcí v NP

Podpora sídelní zeleně

Zelená stuha

6. Environmentální prevence

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Tematicky zaměřené projekty

Ozdravné pobyty

Projekty úprav školních zahrad (ZŠ, MŠ) včetně lesních školek

7. Inovativní a demonstrační projekty Inovativní projekty Ekoinovace

NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Dotace na ekoinovacePříjem žádostí do: 30. 6. 2017

Alokace: 100 000 000 Kč

Výzva č. 2/2017 nabízí dotace na takzvané inovativní projekty, tedy chytré nápady, které například pomohou lépe čelit suchu, povodním, smogu či neefektivnímu využívání odpadů. O dotace se mohou ucházet obce, kraje, vysoké školy či veřejné výzkumné instituce a další. Pilotní projekty, které ve výzvě uspějí, budou ověřeny a následně přenášeny do praxe. Projektové náměty s návrhem nových postupů a technologií se mohou věnovat hospodaření s vodou, sběru a nakládání s odpady, zlepšení ovzduší, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo optimalizaci dopravy. Na chytré projekty lze získat dotaci až 75 procent z celkových způsobilých výdajů, maxi-málně 50 milionů korun. Projektové náměty přijímá SFŽP ČR do konce letošního června.

Vítězům Zelené stuhyPříjem žádostí do: 31. 12. 2017

Alokace: 5 500 000 Kč

Výzva č. 1/2017 podpoří obce, které v roce 2016 získaly Zelenou stu-hu v soutěži Vesnice roku, včetně vítěze Zelené stuhy ČR. Podporu získají na projekty, jako je obnova ploch a prvků zeleně v obci, součástí může být i přeměna vodu nepropustných povrchů na propustné či polopropustné, ale i na obnovu a budování cest, výstavbu či re-konstrukce drobných stavebních objektů, mobiliář, péči o stávající vegetační prvky, včetně pořízení nezbytného technického vybavení. Podporu mají i revitalizace vodních toků a vod-ních ploch, demolice stávajících funkčně a esteticky neodpovídajících zařízení na veřejných prostranstvích. Příspěvek je možné získat rovněž na environmentální vzdělávání a výchovu.

Územní studie krajinyPříjem žádostí do: 31. 12. 2019 nebo vyčerpání alokace


Výzva č. 14/2016 nabízí obcím kofi nancování ve výši 10 procent na projekty územních studií krajiny podpořených z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Podmínkou získání dotace je vydané rozhodnutí o poskytnutí fi nanční podpory v IROPu, konkrétně v prioritní ose 3 operačního programu, určené na územní studie krajiny. O dotaci mohou žádat obce s rozšířenou působností. Díky podpoře z NPŽP mohou uhradit náklady na vypracování územní studie krajiny ze 100 procent. Až 90procentní dotaci získají z IROPu a 10 procent z NPŽP. Územní studie krajiny jsou z hlediska péče o krajinu klíčové.

Domovní čistírny odpadních vodPříjem žádostí do: 30. 11. 2017

Alokace: 100 000 000 Kč

Výzva č. 11/2016 podporuje výstavbu domovních čistíren odpadních vod tam, kde není z technického či ekonomického hlediska výhledová možnost připojení nemovitosti ke stokové čistírně odpadních vod. O podporu mohou žádat obce, dobrovolné svazky obcí, společnosti vlastněné z více než 50 procent obcemi, případně některé spolky. Další podmínkou je, že navrhovaným opatřením musí také dojít k napojení minimálně 30 procent ekvivalentních obyvatel z celkového počtu obyvatel dosud nepřipo-jených k žádné stokové síti v daném území, přičemž územím není velikost obce, ale území ucelené místní části.

Zdroje pitné vodyPříjem žádostí do: 30. 6. 2017 nebo vyčerpání alokace

Alokace: 300 000 000 Kč

Výzva č. 8/2016 podporuje rozšíření možností zásobování obyvatel-stva pitnou vodou v odpovídajícím množství a jakosti v lokalitách, kde je nedostatek pitné vody nebo kde voda nedosahuje požadované kvality. Podpořeny budou projekty na re-generaci a zkapacitnění stávajících podzemních zdrojů vody využívaných pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně případných úprav napojení zdrojů na stávající rozvod pitné vody. Dotaci získají projekty realizace průzkumných vrtů na zajištění nových podzem-ních zdrojů pitné vody a „ostré“ vrty, včetně jejich napojení na stávající rozvod pitné vody. Minimální výše dotace na jeden projekt činí 100 tisíc korun, maximální 3 miliony korun.

Ekologická likvidace autovrakůPříjem žádostí do: 2. 4. 2018


Výzva č. 5/2016 nabízí dotace na ekologické zpracování autovraků. Žá-dosti o podporu mohou v rámci Národního programu Životní prostředí podávat právnické a fyzické osoby, které mají oprávnění podnikat v oboru nakládání s nebezpečnými odpady a mají souhlas k provozování autovrakoviště. Žadatelé mohou počítat s tím, že peníze získají za každý ekologicky zpracovaný autovrak, pokud jej zlikvidují dle podmínek vyhlášené výzvy. Žádosti o dotaci za rok 2017 přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 2. ledna 2018. Ministerstvo životního prostředí doporučuje schraňovat evidenci o ekologicky zpracovaných autovracích i letos kvůli jejich prokázání v roce 2018.

Likvidace akutních zátěžíKontinuální výzva: do roku 2020

Alokace: 100 000 000 Kč

Výzva č. 3/2017 podporuje odstraňování akutních ekologických zátěží s neznámým původcem. Výzva je otevřena až do roku 2020, v případě velkého zájmu MŽP navýší alokaci. Projektové náměty přijímá Státní fond životního prostředí ČR. Dotace v této oblasti byly již v minulosti vyplaceny na likvidaci mnoha nebezpečných skladů odpadů. Platí to zejména pro místa v bývalých továrních areálech či opuštěných průmyslových skladech, jejichž majitel je neznámý nebo se k areálu nehlásí. O dotaci mohou žádat kraje, obce s rozší-řenou působností i obce, které na svém území mají sklad či skládku nebezpečného odpadu. Maximální dotace činí 80 procent z celkových výdajů. Od Fondu lze čerpat na fi nanční spolu-účast u projektu bezúročnou půjčku.

AKTUÁLNÍ VÝZVY NÁRODNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

AKTUÁLNÍ VÝZVY NÁRODNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍINDIKATIVNÍ SEZNAM VÝZEV NPŽP V ROCE 2017

Ministr životního prostředí Richard Brabec na začátku dubna schválil

dotace z Národního programu Životní prostředí pro dalších 140 nových projektů s celkovou výší podpory bezmála 90 milio-nů korun. Mezi podpořenými projekty jsou i projekty systémů domovních čistíren nebo budování nových zdrojů pitné vody. Dotace ve výši téměř 3 miliony korun tak

míří například do Košína na Táborsku, kde díky ní obec postaví 28 domovních čis-tíren odpadních vod, a na kanalizaci se tak nově připojí třicet domácností. Dalších 4,3 milionu korun půjde do pětice obcí na Havlíčkobrodsku a Žďársku, které je využijí na posílení zdrojů pitné vody pro své občany. Dotaci získá například obec Žižkovo Pole, které prostředky využije

na novou vrtanou studnu či novou šach-tovou studnu. Obec Radostín zase napojí stávající průzkumný vrt na vodovodní řad obce, díky čemuž zajistí pro své obyvate-le dostatek pitné vody i pro suché letní měsíce. Současný průzkumný vrt vystrojí a na vodárenskou soustavu obce napojí i Lučice a dotaci na studny či vrty získají rovněž obce Vepříkov nebo Vilémovice.

První dotace na domovní ČOV uděleny


Svaz měst a obcí ČR uspořádal pro staros-ty členských měst a obcí tradiční krajská

setkání. Ta se pořádala od února do dubna v celé České republice. Akcí v regionech se zú-častnilo více než tisíc lidí. Kromě představite-

lů radnic mezi nimi byli i vrcholní činitelé ve-řejného a státního sektoru: hejtmani, poslanci, senátoři, ředitelé a další zástupci státních úřa-dů i soukromých společností. S informacemi vystoupili rovněž zástupci Státního fondu ži-

votního prostředí ČR, kteří v rámci Krajských setkání 2017 navštívili všechny kraje. „Hlavním tématem jejich vystoupení bylo představení aktuální do-tační nabídky z Operačního programu Životní prostředí a také z Národního programu Životní prostředí určené obcím. Jedním z důležitých témat byly i zvýhodněné půjčky od Státního fondu životního prostředí ČR, které zejména obcím a městům mohou významně pomoci s fi nancová-ním jimi realizovaných a z Operačního programu Životní prostředí dotovaných projektů,“ říká mluvčí Fondu Lucie Früblingová.

Zvýhodněné půjčkyHlavní výhody půjček od Státního fondu životního prostředí ČR spočívají přede-vším v jejich nízké a fi xované úrokové sazbě po celou dobu splácení, ale také například v tom, že předčasné splacení půjčky nebo naopak odložení splátek není svázáno s žád-nými poplatky či sankcemi. Velkou výhodou je i to, že úroková sazba odpovídá roční pro-centní sazbě nákladů.

Zvýhodněná půjčka od Státního fondu životního prostředí České republiky může být poskytnuta až do výše rozdílu mezi cel-kovými způsobilými výdaji podpořeného projektu a poskytnutou dotací z Operačního programu Životní prostředí. Půjčka však ni-kdy nesmí přesáhnout 100 procent celkových nákladů a zároveň musí být dodržena pravi-dla pro veřejnou podporu. Zajištění půjčky ve prospěch Fondu lze kombinovat také s do-hodou o budoucím vkladu zástavního práva po dokončení realizace podporovaného pro-jektu. Zvýhodněné půjčky poskytuje Fond na kofi nancování projektů z oblasti odpado-vého hospodářství, vodohospodářských pro-jektů a projektů zaměřených na energetické úspory veřejných budov.

ZÁSTUPCI FONDU SE ZÚČASTNILI KRAJSKÝCH SETKÁNÍ 2017 SVAZU MĚST A OBCÍ

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se zúčastnili Krajských setkání 2017, které pravidelně pořádá Svaz měst a obcí České republiky. Na nich představili aktuální dotační příležitosti z Operačního programu i Národního programu Životní prostředí pro obce, včetně zvýhodněných půjček od Fondu.

Eurocentra jsou informační místa o Evrop-ské unii, která se nacházejí ve všech kraj-

ských městech. V současné době je již osm Eurocenter personálně obsazeno specia-listou zaměřeným na evropské fondy, a to konkrétně v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě, Zlíně, Hrad-ci Králové, Liberci a Olomouci. V dalších krajských městech budou specialisté připra-veni vám poradit v nejbližších měsících.

Co umějíSpecialisté poskytují informace přímo na mís-tě či e-mailem, nabízejí informační materiá-ly, které si zájemci mohou bezplatně odnést domů, a pořádají semináře zabývající se te-matikou Evropské unie a evropských fondů. Zájemce si může v Eurocentrech domluvit

s tímto expertem na evropské fondy schůzku a osobně s ním konzultovat svůj projektový záměr. Specialista mu představí výzvy, které odpovídají jeho projektovému záměru, a po-skytne mu informace týkající se jiných zdrojů fi nancování, než jsou strukturální a investiční fondy, jedná se například o národní dotace.

Volej na EurofonDalší aktivitou Eurocenter je pořádání se-minářů zaměřených na získání dotací z ev-ropských fondů. Eurocentra plánují desítky seminářů i v první polovině roku 2017. Zá-jemcům o informace o evropských fondech je k dispozici i bezplatná telefonní linka Eu-rofon 800 200 200. Kontakty na jednotlivá Eurocentra i jejich specialisty jsou k dispozi-ci na stejnojmenné stránce Eurocentra.cz.

Specialisté z Eurocentra pomohou se základní orientacíLoni byla výrazně posílena síť takzvaných krajských Eurocenter, která informují o možnosti čerpat dotace z evropských fondů. Kdokoliv může kontaktovat nebo osobně navštívit Eurocentrum, ve kterém získá veškeré potřebné informace.

Nej ast ji obsazované pozice:

• Projektový manažer / projektová manažerka

• Metodik/metodi ka• Finan ní manažer/manažerka• Právník/právni ka• Referent/referentka

Více informací o volných pozicích naleznete na našich webových stránkách

P ihlášení do výb rového ízení na služební místo

ZAM STNÁNÍ ve Státním fondu životního prost edí R

Zaujala vás nabízená pozice? Seznamte se s náplní innosti a termínem uzáv rky pro podávání p ihlášek.

Jste p ekvapen/a dalšími požadavky k zaslání? Dáme vám návod pro snazší zorientování: p ipravte si strukturovaný životopis, vypl te žádost a požadovaná estná prohlášení (naleznete je vždy u každého výb rového ízení) a p iložte výpis z evidence rejst íku trest .

Jak vše doru íte na Fond? Odešlete v ádn ozna ené obálce nebo osobn podejte na podatelnu Fondu nebo zašlete dato-vou schránkou i na e-mail [email protected] (v tomto p ípad musí být dokumenty ozna eny elektronicky uznávaným podpisem).

Jaký bude další postup? Kontaktujeme vás a pozveme k osobnímu pohovoru.

Vaše p íprava p ed pohovorem? Podívejte se na webové stránky Fondu, a víte, ím se zabýváme. Vezm te si s sebou diplom/vysv d ení o nejvyšším dosaženém vzd lání nebo jeho ú edn ov enou kopii, potvrzení od léka e o zdravotní zp sobilosti a pr kaz totožnosti.

Podrobné informace naleznete u každého výb rového ízení v oznámení o vyhlášení výb rového ízení.

www.sfzp.cz Kariéra

Státní fond životního prost edí R • www.sfzp.cz • tel.: +420 267 994 300 • Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4

Nabízíme:

• Perspektivní a zajímavé zam stnání v p íjemném prost edí• Odpov dnost za realizaci pestré škály projekt v oblasti životního prost edí • Pružnou pracovní dobu, motiva ní odm ny vázané na výkon• Možnost dalšího vzd lávání: jazyková výuka, odborné kurzy a školení• Širokou škálu bene t (dovolená navíc, stravenky, p ísp vek na penzijní

pojišt ní, p ísp vek na rekreaci, sport a kulturní akce)

ZAOSTŘENO


AKTUALITYREPORTÁŽ

Za vznikem záchranné stanice stojí parta kamarádů, nadšenců. Petr Starý, který

před sedmnácti lety stanici spoluzakládal a dnes je jejím ředitelem a má na starosti provoz stanice, říká: „Původně jsem takovou sta-nici chtěl vybudovat na hřebenech Krkonoš. Pracoval jsem tehdy na Dvorské boudě a byl to můj sen.“ Ale jak se říká, člověk míní a Bůh mění. Petr Starý se vrátil zpátky do Kladna. „Tam jsem se u piva sešel s kamarády a společně jsme se shodli, že záchranná stanice, která se nepostavila na horách, by mohla být realizována na Kladně, protože tu takové zařízení chybí,“ vzpomíná.

Osvícená investiceModerní záchranná stanice dnes stojí na místě, kde byla před jejím vznikem ze-lená louka a malá zahradní chatka. Vše se změnilo, když jeden z kamarádů Petra Staré-ho, úspěšný podnikatel, pozemek u potoka koupil a zaplatil i vybudování a pořízení zá-zemí stanice. „Na krajském úřadu jsme zjistili, jaké doklady a jaká povolení jsou k založení záchranné sta-

nice potřebná. Založili jsme občanské sdružení a pak se to rozjelo. Původně jsme nebyli žádná organizace, byli jsme milovníci přírody, kteří v ní od dětství trávili kaž-dou volnou chvilku,“ vypráví Petr Starý.

Další kroky sdružení vedly na Český svaz ochránců přírody, který spravuje ce-lorepublikovou síť záchranných stanic. Starý vzpomíná na to, jak žádali o přijetí do sítě – a to se povedlo. „Přijetí do národní sítě záchranných stanic předcházela nezbytná admi-nistrativa i návštěva z ČSOP. Tehdy už jsme ale měli vybudované nějaké zázemí, takže základní podmínky jsme splňovali,“ říká.

1400 živočichůV prvních letech provozu měla stanice na starosti jenom kladenský okres. Postupně se rozrůstala a dnes pod ní spadá Kladno, Rakovník, Slaný, Mělník, Kralupy, Nera-tovice a z větší části i Černošice na Praze--západ. V roce 2000, v prvním roce svého fungování, stanice přijala 137 živočichů. „Po-stupem času, jak se o stanici dozvídalo více a více lidí,

počet přijatých živočichů stoupal. Zvířata se k nám do-stávají z větší části přes telefon. Nálezci, kteří žijí poblíž a už nás znají, živočicha většinou sami přivezou nebo volají a konzultují, jestli ho sebrat, nebo ne,“ vysvět-luje ředitel stanice.

V roce 2015 prošlo záchrannou stanicí více než 1400 živočichů, přičemž úspěšnost navracení živočichů po doléčení je 52 až 56 procent. Celkem se za celé období pů-sobnosti stanice postarala o několik tisíc ži-vočichů. K nejčastějším patří sovy a dravci a v jarních měsících mláďata. Mimo živoči-chů z volné přírody se sem dostávají i exotic-ká zvířata, která buď svým majitelům utekla, nebo je přestala bavit. Jen psi a kočky zde pomoc nenajdou, protože ty mají své útulky.

„Většina zvířecích zranění je způsobena lidskou činností při střetech s auty nebo nárazy do jiných do-pravních prostředků, nárazy do překážek a velkých prosklených ploch, poškozením jiným živočichem, otravou, postřelením, nárazy do elektrického vedení, pádem do jímek či výkopů,“ uvádí Starý. Cílem stanice je živočichy vyléčit a vrátit do příro-dy. Ne vždy se to ale podaří, někteří uhy-nou, někteří zůstanou trvale hendikepovaní. A některým vyléčeným zvířatům se z AVESu do volné přírody nechce a nacházejí zde nový domov. To je například případ krkav-ce, který se zde natolik domestikoval, až se stal turistickou atrakcí. Krkavce, který tak-říkajíc zobák nezavře, v záchranné stanici obdivovala i norská velvyslankyně.

Udržet staniciJedna věc ovšem je záchrannou stanici vybu-dovat a druhá udržet ji v chodu. „Získávání fi -nančních prostředků je náročné a vyčerpávající,“ říká Petr Starý. Část prostředků stanice získává od Ministerstva životního prostředí. To je pravidelná dotace, na kterou má stanice ná-rok coby záchranná stanice. Dotace se kaž-dý rok rozpočítává v rámci národní sítě zá-chranných stanic podle velikosti stanice. Její první čerpání přichází v létě, druhé na pod-zim. „Problém trochu je, že rok má ještě další dvě roční období. A stanice přitom musí žít už od ledna. Někde musíme brát zdroje na výplaty, na krmení a na veteri-nární péči. Hodně nás drží město Kladno, první plat-ba dotace od Středočeského kraje přichází v březnu, což je také velká pomoc. I pověřené obce nám přispívají, a i když to v celkovém rozpočtu není velká částka, ka-ždá troška je dobrá,“ vypočítává Petr Starý, který tvrdí, že každý rok na konci prosince nebo zkraje ledna vyráží s kloboukem v ruce do kraje a žádá starosty vesnic o příspěvek. „Někteří dají, někteří nedají,“ shrnuje výsledek

svého snažení. Část fi nančních prostředků stanice získává od malých sponzorů, jako jsou občané a školy, část obstará adopční program stanice. „Můžete u nás adoptovat třeba sovu pálenou,“ směje se Petr Starý.

Léčebné zařízeníV roce 2008 požádala stanice o dotaci z Ope-račního programu Životní prostředí na vy-budování léčebného zařízení pro ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené živočichy

z volné přírody a zraněné, hendikepované či opuštěné živočichy. Cílem projektu bylo vy-budovat klidové zateplené komory, prostory pro dodržení karanténních opatření, pro-story pro bezprostřední ošetření přijatých pacientů a skladové prostory, dále vybudo-vat rehabilitační voliéry a velké rozlétávací voliéry, kde budou živočichové získávat kondici potřebnou k navrácení do volné přírody. „Tehdy to byla divočina. Nikdy jsme to ne-dělali, všechno bylo nové a nikdo si nebyl ničím úplně

1. VE STANICI AVES dbají na pěknou vnější úpravu svého areálu.

2. DĚNÍ Z VOLIÉR SLEDUJÍ PTÁCI, kteří se chystají na návrat do volné přírody, ale i ti, jimž se stanice stala domovem.

3. V ZÁCHRANNÉ STANICI mají krávu Máňu, pravidelně ji nechávají připouštět. Výsledek na obrázku.

4. SOUČÁSTÍ KRAVÍ RODINY je i kozel Bobeš.

5. UMĚLÝ RYBNÍČEK ve stanici připomíná rybníčky u starých domů na venkově. Ty slouží po celý rok vodnímu ptactvu.

Byli jsme tehdy první záchrannou stanicí, která o dotaci

žádala, a chtěli jsme v uvozovkách jenom dva miliony,

takže to nebyl žádný obrovský projekt, ale přesto jsem

na tom papírování zešedivěl.

„TO ABY DĚTI VĚDĚLY, ŽE KRÁVA NENÍ FIALOVÁ,“ ZNÍ ZE STANICE AVESZáchranná stanice AVES na Kladensku funguje už sedmnáctým rokem. Od roku 2008 tu díky dotaci Operačního programu Životní prostředí mají i léčebnou část, kde zachraňují zraněné a nemocné ptáky z divoké přírody.

PROJEKT V ČÍSLECH

Celkové způsobilé výdaje2 010374 Kč

Dotace ERDF1 708 818 Kč

Dotace SFŽP ČR100 519 Kč

Foto: archiv SFŽP ČRFoto: archiv SFŽP ČR1 2 3 4

5


AKTUALITYREPORTÁŽ

Je jaro a v přírodě přicházejí na svět mláďata. Provozovatelé záchranných stanic proto více než kdy jindy upozorňují, aby lidé byli ve svých krocích uvážliví a v dobré víře pomoci ještě více neuškodili.

Zajíčkové choulící se v pelechu, stejně jako srnčata, ježci a další právě naro-

zení tvorové, mají mnohdy smůlu, že se jim lidé neznalí přírody snaží zachránit život, a spíše jim ublíží. Může se to zdát divné, ale mládě, které je v pelechu samo a není očividně zraněno, nebývá opuště-né. Matka se vzdálila třeba jen proto, že se šla napít nebo je na pastvě. „Najdete-li ptáče vypadlé z hnízda, postačí hnízdo najít a dát ptáčka zpátky do něj. Pokud je ptáče opeřené a hnízdo nena-jdete, stačí ho postavit na vyvýšené místo, například plot mimo cesty, a rodiče si ho najdou. Co se týká mláďat a živočichů, kteří skutečně potřebují pomoc v důsledku zranění, je vždy vhodné kontaktovat nej-prve nejbližší záchrannou stanici, kde vám podají odborné rady. A ještě o ježcích. Na podzim a na za-čátku zimy jsou častými návštěvníky záchranných stanic mláďata ježků. Lidé, kteří tato mláďata při-vezou, nevědomky napáchají více škody než užitku. Ježčí samice mají každý rok dva vrhy mláďat, a ti mladší se tedy často narodí až na konci léta. Do zimy tito ježci stihnou vyrůst a zimu přežijí bez problémů. Pokud si při nálezu mláděte nejste jisti, stačí se po-dívat na ježčí kalendář na webových stránkách kla-denské záchranné stanice.“

Nekraďte matkám mláďata!

chá dřevostavba s vnitřním nádvořím posta-vená na suché podezdívce byla vybudována v souladu s požadavky na pohodlí zvířat a veterinárními předpisy. Dotace byla schvá-lena v roce 2008 a na konci roku budova stála. „Tím, že to byla právě jednoduchá dřevostav-ba, tak to šlo rychle,“ říká Petr Starý a dodává: „Každý rok budovu natíráme, aby nám vydržela co nejdéle.“ Za roky, co budova stojí, se tu vystří-dalo hodně výrů velkých, luňáků červených i orlů mořských. Většina z nich byla vypuš-těna zpět do volné přírody.

Ptačí obyvatelstvoV současné době obývá voliéry v budově nejrůznější ptactvo. Někteří ptáci tu přezi-movali, jiní jsou tu doživotně a stanice se bude pokoušet o jejich chov. Jsou tu sovice sněžné, přezimovali tu bílí čápi, ale už byli přemístěni do venkovního výběhu. Na dlou-hých nohách se tu prochází i čáp černý. Je choulostivější, a tak se ven podívá až na konci dubna.

Ve voliéře jsou i puštíci bělaví. „Jsme zařa-zeni do záchranného programu, v jehož rámci puštíky množíme a pak vypouštíme na Šumavě. Občas dodá-váme sovy i sováriu na Horské Kvildě,“ upřesňuje ředitel stanice.

Je tu i pár hnízdících koroptví. „Chceme odchovat mláďata a vrátit je tady zpátky do přírody. Kdysi tu bývaly a teď tu žádné nežijí,“ říká.

Na bidýlku sedí i majestátní orel mořský. „Přišel k nám z jižních Čech, kde ho našli zraněného a léčili ho. Má trvalý hendikep, ale my se ho pokusíme namnožit,“ vysvětluje.

Držíme se navzájemKromě trvale zraněných živočichů, které již nelze vypustit do přírody, chovají v zá-chranné stanici i původní plemena domá-cích zvířat. A tak ve venkovním výběhu přechází kozel Bobeš, pro kterého už doma neměli místo, ale v záchranné stanici si našel druhý domov. To platí i pro jalovič-ku Máňu. „Tu zde máme proto, aby děti věděly, že kráva není fi alová,“ říká napůl ironicky, napůl vážně Petr Starý.

Jsou tu i dva mufl oni odchovaní ve sta-nici na lahvičce. Mufl onka měla nadvakrát zlomenou nohu. Opodál se pasou zakrslé ovce a kozy. „Město Kladno si je půjčuje na Vánoce, když dělají živý betlém. Pořídili jsme je, abychom tam nemuseli vozit velké ovce, které tou dobou už většinou bývají březí,“ pokračuje.

Po louce běhají divocí králíci, občas skočí do výběhu a pak z něho zase vyběhnou ven. Stanice je vypouští zpět do přírody. Přeštic-ká prasátka přes zimu bývají pryč…

AVES provádí monitorování výskytu chráněných živočichů, botanické průzkumy, ekologický dozor staveb i záchranné trans-fery, například zábrany pro žáby u silnic při tahu, přenos raků, přenos škeblí a velevrubů a záchranu pulců ropuchy zelené. Na stani-ci zimují ježci, ukládají se zábrany na žáby i budky na vyvěšování vyráběné kladenský-mi vozíčkáři. „Znáte to, jinak to nejde, držíme se navzájem,“ říká Petr Starý.

NÁRODNÍ SÍŤ ZÁCHRANNÝCH STANIC

Každoročně se do rukou lidí dostává vel-ké množství zraněných zvířat – mláďat, vyčerpaných, nevyspělých nebo jinak hendikepovaných živočichů. Proto vznik-ly záchranné stanice, které se postupně zapojily do národní sítě záchranných stanic, celostátního systému na pomoc hendikepovaným živočichům, jehož obdobu bychom ve světě těžko hledali. Počátky snah o systematickou péči o hendikepovaná volně žijící zvířata se rodily především v sokolnických a ochra-nářských kruzích v sedmdesátých letech dvacátého století. V roce 1977 poprvé zazněl záměr vybudovat specializované zařízení. V říjnu 1983 vznikla v Bartošo-vicích na Moravě první záchranná sta-nice, po ní následovaly stanice v Praze, Chomutově, Horažďovicích a v dalších místech. V roce 1997 vyzval Český svaz ochránců přírody několik desítek tehdej-ších zařízení k systematické a dlouho-dobé spolupráci s cílem vytvořit funkční systém záchrany hendikepovaných živočichů, který by svou působností po-kryl celé území státu. Na výzvu pozitivně zareagovalo devět subjektů. Tak vznikla národní síť záchranných stanic.

Nedaleko záchranné stanice AVES stojí naučné středisko ekologické výchovy Kladno-Čabárna, o. p. s., vybudované městem Kladnem rovněž z dotace OPŽP. Původním posláním organizace bylo svým působením přispět k zachování biologické rozmanitosti a zdravého život-ního prostředí na Kladensku. V současné době se zaměřuje především na environ-mentální výchovu, vzdělávání a osvětu. Je členem sdružení středisek ekologické vý-chovy Pavučina. Kromě jiného středisko vybudovalo i naučnou stezku Čabárna, umístěnou v okolí Centra ekologické vý-chovy a záchranné stanice AVES. Stezka se věnuje krajinným prvkům, které slouží k udržování a zvyšování rozmanitosti v přírodě.

6. O ZVÍDAVÉ NÁVŠTĚVNÍKY nemají ve stanici nouzi.

7. KRKAVCE, KTERÝ ZOBÁK NEZAVŘE, obdivovala i norská velvyslankyně.

8. AREÁL STANICE vyzývá k procházce mezi různými druhy odchycenými ptáky.

9. V TĚSNÉ BLÍZKOSTI stanice protéká udržovaný potok, stanice nabízí i občerstvení přímo u vchodu.

10. VE STANICI NAŠEL DOČASNÉ ÚTOČIŠTĚ I ČÁP ČERNÝ, který byl v dubnu vypuštěn zpět do volné přírody.

6 7 8

9

10

jistý, a tak jsme požádali o spolupráci jednu fi rmu ze se-verních Čech. Pomohli nám žádost zpracovat a podat a vyšlo to. Byli jsme tehdy první záchrannou stanicí, která o dotaci žádala, a chtěli jsme v uvozovkách jenom dva miliony, takže to nebyl žádný obrovský projekt, ale přesto jsem na tom papírování zešedivěl,“ tvrdí Petr Starý.

Nic velkého se na pozemcích stanice ani podnikat nedalo, neboť tudy prochází bio-koridor a nesmí se tu betonovat. Jednodu-


AKTUALITYOTÁZKY A ODPOVĚDI

Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500.

Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování

a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá.

Prioritní osa 3

Rád bych se zeptal, zda můžeme v rámci 68. výzvy, tedy v prioritní ose 3 – odpa-dy a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, specifický cíl 3.1 – prevence vzniku odpadů, podat žádost o dotaci na elektrický gastrokompostér. Žádost by podávala re-sortní příspěvková organizace. Při případné kladné odpovědi by mne zajímalo, kolik pro-cent by činila spoluúčast žadatele.

Přímo z textu dané výzvy (viz dokumenty zveřejněné k 68. výzvě na www adrese Ope-račního programu Životní prostředí v sekci Výzvy) vyplývá, že nabídka na podporu zpracování gastroodpadu není k dispozici. Jediné podporované kompostování je tak ve výzvě popsané využití domácích kompo-stérů pro občany, kteří mohou zpracovávat výhradně biologicky rozložitelné materiály rostlinného původu k následnému použití získaného kompostu na svých zahrádkách. Obecně musí předkládané projekty vždy beze zbytku splňovat podmínky programu a výzvy. Kompletní informace k podmín-kám programu naleznou žadatelé v základ-ním podkladu k OPŽP, tedy v textu Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 (tzv. PrŽaP), zveřejněném na stránkách programu v sekci Dokumenty – Seznam obecně závazných dokumentů. Ka-ždá konkrétní výzva pak přináší upřesnění a jasnou specifi kaci platné nabídky pro po-tenciální žadatele.

Na počátku dubna byla vyhlášena výzva OPŽP v rámci prioritní osy 3 – zpracování odpadu. Jedná se o 68. výzvu, týkající se předcházení vzniku odpadu. Chtěla bych se zeptat na uvedený systém „door-to-door“: Co to přesně znamená? Co mohou obce v rámci tohoto systému pořídit? Na co mo-hou být projekty zaměřeny?

Jedná se o systém předcházení vzniku do-movních odpadů přímo u občanů, tzv. ode

dveří ke dveřím. Jedná se typicky například o projekty, které vytvářejí doplňkovou služ-bu k centrům pro opětovné použití výrob-ků, kdy může po domluvě a objednání dojít k vyzvednutí „neodpadů“ přímo u občanů. Může se jednat například o těžký nábytek, větší elektrospotřebiče a podobně.

Prioritní osa 4

Jaké jsou požadavky na náležitosti a přílohy žádosti v rámci 52. výzvy (SC 4.3) na zpra-cování plánů ÚSES?

Žadatel předkládá přílohy vyjmenované v příloze č. 1 Pravidel pro žadatele a příjemce v OPŽP 2014–2020, kap. 1.4 (prioritní osa 4) a 1.6 (ekonomické podklady požadované k žádosti o podporu). Projektová dokumen-tace musí obsahovat základní popis zájmo-vého území ORP (výčet dotčených kata-strů a v případě, že neřeší celou část ORP, vyznačení katastrů, pro které je plán ÚSES zpracován, případně které leží v CHKO/NP), popis přírodních podmínek (biologic-ké posouzení není vyžadováno), zdůvod-nění potřeby realizace, přehlednou mapu na podkladě hranic dotčeného správního obvodu ORP včetně procentuálního vyjád-ření části správního obvodu, pro kterou je plán pořizován, popis a postup zpracová-ní samotného plánu ÚSES, který musí být v souladu s metodikou vymezování ÚSES, harmonogram projednávání a položkový rozpočet. Vzhledem k charakteru opatření je v případě povinných příloh stanovených kapitolou 1.4 přílohy 1 dána výjimka, kdy není potřeba k žádosti doložit výpisy z ka-tastru nemovitostí, čestné prohlášení, že má žadatel na předmětných pozemcích vypořá-dané vlastnické vztahy, či stanovisko OSS o souladu s ÚPD.

Tato výzva je žadatelsky otevřena pouze pro ORP mimo území CHKO a NP. Samot-ný plán ÚSES musí být zpracován autori-

zovaným projektantem územních systémů ekologické stability s autorizací ČKA A.3.1. dle metodiky vymezování územního systé-mu ekologické stability (MŽP). Výše pod-pory je stanovena na 85 procent z celkových způsobilých výdajů.

Prioritní osa 5

Mám dotaz k prioritní ose 5, specifický cíl 5.1 – snížení energetické náročnosti veřej-ných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie. Na budovu, o kterou se nám jedná, má v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo obec. Tato budova je ale

ENERGETICKÉ ÚSPORY

ČISTOTA VODY

KVALITA OVZDUŠÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OCHRANA PŘÍRODY

ECHO

Architektura krajinyČeská komora architektů letos pořádá sérii odborných seminá-řů zaměřených na krajinářskou architekturu. Součástí přednášek jsou i informace o dotačních příle-žitostech z Národního programu Životní prostředí a stejnojmenné-ho operačního programu právě na zlepšení stavu krajiny v Česku. Již v květnu se uskuteční přednáš-ka na téma územní studie krajiny a územní studie veřejných prostran-ství, další měsíc budou probrána místa územních systémů ekologické stability v zelené infrastruktuře kra-jiny. Pro druhou polovinu letošního roku komora připravila přednášky na téma spolupráce krajinářských architektů a architektů, krajinářská architektura v územním plánování a hospodaření s vodou v krajině městské i volné.

O ochraně přírody a krajinyPoslanci zkraje dubna napotřetí odhlasovali novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění pravidla národních parků. Jejich již třetímu hlasování předcházelo prezident-ské veto zákona. Ministr životního prostředí Richard Brabec schválení novely kvitoval slovy: „Chtěl bych poděkovat všem kolegům nejen tady ve Sněmovně, ale i na Ministerstvu životního prostředí, kde jsme novelu více než rok a půl připravovali. Jsem rád, že zvítězil zdravý rozum nad demagogií a snahou nechat po další léta národní parky, především ten šumavský, v další nejistotě.“ Podle něj zákon přinese parkům stabilitu a zvýší jejich atraktivitu, protože ote-vře dosud nepoznaná místa turistům a zájemcům o poznávání přírody.

Česko-švédská spolupráceNa MŽP se v první polovině dubna uskutečnil česko-švédský seminář k odpadovému hospodářství, který navázal na nedávnou cestu delegace MŽP do Švédska. Na semináři se sešli zástupci soukromého sektoru, státních institucí, obcí a nejrůznějších zájmových sdružení. Seminář zahájili náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž a švédská velvyslanky-ně Viktoria Li. Švédsko v současnosti dosahuje 50procentní recyklace ko-munálních odpadů a jejich skládková-ní omezilo na méně než 1 procento. Významnou část produkovaných komunálních odpadů využívá v sou-ladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady energeticky.

multifunkční: nachází se v ní obecní úřad, mateřská školka a provozovny (smíšené zboží a kadeřnictví). Vztahuje se na tuto budovu specifický cíl 5.1?

Ve SC 5.1 programu OPŽP je možné do-tačně podpořit realizaci energeticky úspor-ných opatření na tzv. veřejných budovách. Veřejnou budovou je přitom v zásadě bu-dova vlastněná veřejným subjektem (viz výčet oprávněných žadatelů v textu PrŽaP a výzvy), která není využívána k trvalému bydlení (obecně by měl takový dům sloužit nějakému veřejnému účelu, asi nejčastější zápis v katastru je „občanská vybavenost“, ale není to jediná možnost). Podpořená ve-řejná budova ve vlastnictví např. obce může být i komerčně využívána (vlastník, veřejný subjekt, ji tedy pronajímá k takovému vy-užití, jako jsou nabídky služeb, provozovny, obchody, zdravotní střediska apod.). Ta-kové využití nevyřazuje projekt z možnos-ti získat dotaci v rámci SC 5.1 a 70. výzvy, jsou-li splněna všechna stanovená kritéria přijatelnosti projektu. Pouze je třeba počí-tat s tím, že taková žádost bude posuzována také s ohledem na pravidla veřejné podpory. Bližší informace k tématu veřejné podpory viz kapitola D.4 PrŽaP, jednotlivé projekty se posuzují individuálně na základě po-drobné dokumentace k žádosti a s ohledem na konkrétní situaci. Zcela závazné posou-zení a rozhodnutí o přijatelnosti projektu, kompletnosti podkladů, způsobilosti vý-dajů, veřejné podpoře, a tedy o vyplývající výsledné maximální možné výši dotace vždy uskuteční až hodnotitelé projektu na zákla-dě kompletních podkladů k žádosti. Pokud tedy projekt na zlepšení energetických vlast-ností budovy bude splňovat podmínky pro-gramu a výzvy, je šance na kladné vyřízení žádosti. Všechny zásadní informace k na-bídce a podmínkám OPŽP viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 (tzv. PrŽaP, viz dokument zve-řejněný na stránkách programu v sekci Dokumenty – Seznam obecně závazných dokumentů), ke SC 5.1 primárně kapitola B.6.5.1. Zcela konkrétní upřesnění pak sta-noví text výzvy. Pro SC 5.1 je aktuální vý-zva číslo 70, která je k dispozici žadatelům od 3. dubna 2017 s plánovaným uzavřením příjmu žádostí k 29. září 2017.

Mám otázku k nově vyhlášené 70. a k 61. vý-zvě OPŽP: Proč nejsou v dokumentech těchto výzev zveřejněna hodnoticí kritéria? Kdy budou zveřejněna?

Výzva číslo 70 (SC 5.1) a kompletní pod-klady k ní jsou nyní k dispozici na webu pro-gramu v sekci Výzvy. U výzvy číslo 70 není stanoven minimální počet bodů potřebných ke kladnému vyřízení, protože budou v zá-sadě přijatelné všechny žádosti/projekty, jež splní beze zbytku odpovídající kritéria přija-telnosti dle textu PrŽaP. Obdobná situace je pak i u výzvy číslo 61, která spadá pod SC 5.2. U obou výzev totiž platí, že jde o výzvu prů-běžnou (nesoutěžní) s jednokolovým mode-lem hodnocení žádostí. S ohledem na uvede-

né skutečnosti nebudou projekty hodnoceny v rámci bodování a soutěže, a hodnoticí kri-téria tak nejsou relevantní. Více viz dané vý-zvy a s nimi zveřejněné podkladové materiály, které nejdete na stránkách programu v sekci Výzvy. Podrobnosti k přijatelnosti projektů viz text PrŽaP (srov. předchozí odpovědi).

Zadávání veřejných zakázek

Chtěl bych se informovat, zda je v rámci výběrového řízení SFŽP možné uvést před-pokládanou hodnotu veřejné zakázky v jiné měně než v korunách, konkrétně v eurech.

Váš dotaz jsme konzultovali s kolegy právníky a odpověď je následující: Pod-mínky pro stanovení předpokládané hod-noty veřejné zakázky zadávané v některém z druhů zadávacích řízení upravuje § 16 an. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřej-ných zakázek, ve znění pozdějších předpi-sů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“). Daná pravidla pro veřejné zakázky nespadající pod aplikaci ZZVZ zadávané ve výběrovém řízení upravuje dokument Zadávání veřej-ných zakázek v OPŽP 2014–2020 (dostupný na stránkách programu v sekci Dokumenty – Seznam obecně závazných dokumentů). Tento dokument bude v nejbližší době aktualizován v návaznosti na vydání nové verze metodického pokynu pro oblast za-dávání zakázek v programovém období 2014–2020 ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Ani zákon, ani uvedené dokumenty nedeklarují, že by předpokládaná hodnota veřejné zakázky musela být stanovena v ko-runách. Zákon v § 16 odst. 1 hovoří o „před-pokládané výši úplaty“ (rovněž metodický pokyn v čl. 6.4.1). Z toho tedy vyplývá, že ani zákon, ani metodiky nezakazují zadava-teli, aby stanovil předpokládanou hodnotu v jiné měně než v korunách, tedy například v eurech. Zadavatel musí ovšem vždy po-stupovat tak, aby byly zachovány základní zásady uvedené v § 6 zákona vztahující se i na veřejné zakázky nespadající do zá-konného režimu. Za tímto účelem je tedy nutné, aby v zadávacích podmínkách určil způsob, jakým bude předpokládaná hod-nota stanovená v ostatních měnách přepo-čítávána na koruny (např. dle aktuálního kurzu stanoveného ČNB v den zahájení zadávacího/výběrového řízení), a to zejmé-na s ohledem na zajištění transparentnosti a správnosti jeho postupu. Na závěr ještě upozorňujeme, aby zadavatel dbal při sta-novení předpokládané hodnoty v zahra-niční měně zvýšené opatrnosti zejména s ohledem na možné pohyby jednotlivých měnových kurzů, a zamezil tak možnému pochybení při určení režimu veřejné zakáz-ky dle jednotlivých limitů. Přitom je vždy zodpovědností žadatele samého správně věc vyhodnotit a dodržovat při zadávání veřejných zakázek všechny související před-pisy a pokyny a žadatele této zodpovědnos-ti nezbavuje ani konzultace s Fondem.


AKTUÁLNÍ VÝZVY

AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPORUJÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮPriorita přináší stručný přehled aktuálních výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz.

Soustava Natura 2000Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2017

Alokace: 250 000 000 Kč

31. výzva nabízí krajům 250 milionů korun na dokončení implementace, plánování a zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 a plánování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a zmíněné lokality soustavy území Natura 2000.Mezi podporovaná opatření patří mimo jiné projekty zaměřené na péči o bezlesí cílené na zachování či zlepšení jeho kvality a rozlohy a péči o lesní společenstva směřovanou k zachování nebo zlepšení jejich struktury, druhového složení, péči o vodní útvary a mokřadní biotopy nacházející se v územích národního významu, péči o dřeviny mimo les, speciální péči zaměřenou na podporu biodiverzity v chráněných územích, podporu cílových stanovišť a druhů a likvidaci invazních a expanzivních dru-hů a péči o útvary neživé přírody včetně jeskyní. K dalším podporovaným aktivitám patří opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způso-bovaného návštěvníky – dřevěné/povalové chodníky, úprava povrchů cest, lávky, zábradlí, schody, žebříky. Podporu mohou získat i projekty budování či obnovy prvků pro interpretaci chráněných území – informační panely, naučné stezky, návštěvnická střediska. Podporován je i sběr aktuálních podkladů a informací nezbytných ke kvalitnímu a efektivnímu plánování péče o území národního významu, a to včetně monitoringu a mapování stavu přírodních fenoménů. Výzva je omezena na jediného způsobilého žadatele, a to na kraje jako příslušné orgány ochrany přírody pro lokality soustavy Natura 2000.

Preventivní protipo-vodňová opatřeníUkončení příjmu žádostí: 5. 1. 2018

Alokace: 100 000 000 Kč

46. výzva míří na prioritní osu 1, investiční prioritu 2, SC 1.4. Výzva je průběžná s čtvrt-letním cyklem vyhodnocení žádostí. Mezi oprávněné žadatele patří státní podniky povodí. Dotaci mohou získat na podporovanou aktivitu 1.4.1 – analýza odtokových poměrů včetně návrhů mož-ných protipovodňových opatření. K typům podporovaných projektů patří zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. Maximální výše dotace činí 85 procent celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Bližší informace o výši dotace jsou v příslušné tabulce v kapitole B.6.1.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou určeny do 50 milionů eur včetně DPH, minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez DPH.Jedná se o průběžnou nesoutěžní výzvu, v níž budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. Detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů, kteří mohou dané projekty předložit. Jde o povinnost správců povodí.

Přirozené funkce krajinyUkončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017

Alokace: 150 000 000 Kč

50. výzva míří na projekty v prioritní ose 4, konkrétně na projekty zprůchodnění mig-račních bariér ve specifi ckém cíli 4.3 – posílit přirozené funkce krajiny. V jeho rámci lze podpořit zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spoje-né s rozvojem technické infrastruktury. Konkrétně se jedná o výstavbu nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření a projekty zaměřené na zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření. Dotaci lze získat i na odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo budování instalací, jež slouží k usměrnění nebo přemístění ryb a na vodu vázaných obratlovců, podporující jejich poproudovou migraci. Žadatelé mohou na rea-lizace rybích přechodů, odstranění umělých překážek získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů. V rámci výzvy lze podpořit pouze opatření vyplývající z koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, tedy opatření realizovaná na úsecích migračně významných vodních toků vymezených koncepcí jako nadregionální prioritní biokoridory a národní prioritní úseky toků. Výzva je určena vlastníkům a správcům pozemků, organizacím podílejícím se na ochraně přírody a krajiny, správcům povodí a vodních toků. K povinným indikátorům patří uvedení počtu zprůchodněných migračních překážek pro živočichy, počet lokalit, kde budou posíleny ekosystémové funkce krajiny, včetně zpra-cování zabezpečení migrační prostupnosti říční sítě, a rozsah plochy stanovišť s cílem zlepšit jejich stav a zachovat je.

Přirozené funkce krajinyUkončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017

Alokace: 500 000 000 Kč

51. výzva nabízí půl miliardy korun na revitalizaci vodních toků, realizaci tůní a mokřadů a zprůchodnění migračních bariér z plánů dílčích povodí. Dotaci lze získat například na opevnění dna a břehů nebo na odstranění příčných překážek, obnovu říčních ramen v nivě vodního toku, posílení ekologicko-stabilizačních funkcí rašelinišť a pramenišť. K podporovaným opatřením patří i budování přehrážek v uměle zbudovaných odvodňovacích kanálech, podpora přirozených koryto-tvorných procesů, opevnění břehů a odstranění opevnění včetně odvozu a skládkovného. Dotaci lze čerpat i na migrační zprůchodnění příčných překážek na vodních tocích, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží jako krajinných prvků s ekologicko-stabilizační funkcí. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží, která vyplývá z plánů dílčích povodí, lze z 51. výzvy podpořit pouze jako součást projektu na revitalizaci vodního toku. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží bez revitalizace vodního toku lze podpořit v rámci kolových výzev č. 55 nebo 59. Finančně podpořena budou opatření vyplývající z plánů dílčích povodí, která posilují přirozené funkce krajiny, zvyšují biodiverzitu a přispívají ke zlepšení ekologického stavu vodních útvarů. Žadatelé mohou na projekty vyplývající z plánů dílčích povodí získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů.

Přirozené funkce krajinyUkončení příjmu žádostí: do 3. 4. 2018


52. výzva – SC 4.3 podporuje projekty na posílení přirozených funkcí krajiny. Výzva je zaměřena na tvorbu plánů územních systémů ekologické stability, které jsou jedním z podkladů pro zpracování územně plánovací dokumentace obcí a podkladem pro realizaci skladebných prvků ÚSES, dále pro provádění pozemkových úprav, pro lesní hospodářské plány a vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny. Účelem podpory zpracování plánů ÚSES je vymezit chybějící segmenty skladebných prvků na území Česka, a zajistit tak celistvost tohoto systému a s tím související územní návaznost skladebných prvků ÚSES na hranicích katastrálních území obcí s rozšířenou působností. Dotaci lze získat na zpracování plánu ÚSES (včetně aktualizace stávajícího plánu). Určení výše podpory: maximálně 85 procent celkových způsobilých výdajů. Žádosti o pod-poru na zpracování plánů ÚSES mohou podávat pouze obce s rozšířenou působností, které jsou příslušné k vymezování ÚSES. Plán ÚSES musí být zpracován dle metodiky vymezování územního systému ekologické stability. Plán ÚSES musí být zpracován autorizovaným projektantem územních systému ekologické stability (dílčí autorizace ČKA A.3.1).

Budovy v pasivním energetickém standarduUkončení příjmu žádostí: do 31. 10. 2019

Alokace: 500 000 000 Kč

61. výzva – SC 5.2 podporuje výstavby nových veřejných budov v pasivním energetickém standardu. Výzva je průběžná (nesoutěžní) s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Žadatele o dotace mohou nově získat až 30 procent ze způsobilých výdajů na stavbu veřejných budov v pasiv-ním standardu. Mezi oprávněné žadatele v prioritní ose 5 byly zařazeny obchodní společnosti stopro-centně vlastněné veřejným subjektem. Detailní soupis oprávněných žadatelů (příjemců podpory) je uveden v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce v OPŽP 2014–2020. Mezi povinné indikátory patří v rámci výzvy odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podni-ky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce nebo vysoké školy a školská zařízení.


AKTUÁLNÍ VÝZVY

Preventivní protipo-vodňová opatřeníUkončení příjmu žádostí: do 30. 6. 2017

Alokace: 100 000 000 Kč

63. výzva – SC 1.4.3 nabízí dotace na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpo-vědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na digitální povodňové plány. Maximální celková dotace z prostředků Evropské unie v rámci 63. výzvy na schválené projekty je vyhlášena ve výši 100 milionů korun. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Maximální dotace činí 85 procent celkových způsobilých výdajů s výjimkou opatření budování varovných systémů, kde může maximální podpora dosáhnout až 70 procent z cel-kových způsobilých výdajů. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení nebo nestátní neziskové organizace.

Preventivní protipo-vodňová opatřeníUkončení příjmu žádostí: do 17. 7. 2017

Alokace: 200 000 000 Kč

64. výzva – SC 1.4 podporuje projekty analýz odtokových poměrů včetně návrhů mož-ných protipovodňových opatření. Jedná se o průběžnou nesoutěžní výzvu, kdy budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. Mezi typy podporovaných opatření patří zpracová-ní podkladových analýz na státní a regionální úrovni pro 2. období plánování dle směrnice Evrop-ského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (aktualizace vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, mapy rizik a mapy povodňového nebezpečí, návrhy efektivních opatření jako podklad pro plány pro zvládání povodňových rizik, dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem, zpracování podkladů pro aktualizaci plánů pro zvládání povodňových rizik). Dalším typem podporovaných opatření je zpracování podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní. Maximální dotace může činit až 85 procent z celkových způso-bilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Bližší informace o výši dotace jsou v příslušné tabulce v kapitole B.6.1.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez DPH. Oprávněnými žadateli jsou příspěv-kové organizace, státní podniky. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů, kteří mohou dané projekty předložit. Jedná se o povinnost správců povodí vyplývající z implementace směrnice EPR 2007/60/ES. Výzva je komplementární s IROP/EÚS ČR-PL.

Sanace kontamino-vaných lokalitUkončení příjmu žádostí: do 30. 6. 2017

Alokace: 400 000 000 Kč

65. výzva nabízí 400 milionů korun, z nichž je 380 milionů vyčleněno na projekty sa-nací vážně kontaminovaných lokalit a 20 milionů na realizace průzkumných prací a analýzu rizik. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů na projekt činí půl milionu korun. Výzva je kolová s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Podporovány jsou aktivity realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminova-ných lokalit. Projektované průzkumné a doprůzkumné práce mají rozsah kategorie A, B, eventuálně C dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí pro průzkum kontaminovaného území. Žádat dotaci přímo na sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit je možné pouze v těch případech, kdy dojde analýzou rizik k potvrzení kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystém a kterým byla přidělena priorita A3, A2. Podmínkou žádosti je získání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí, tedy schválení projektové dokumentace včetně položko-vého rozpočtu. Pokud bylo pro projekt vydáno závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí v rámci předchozí výzvy SC 3.4 a pokud nedošlo k žádné změně projektu, nemusí uchazeč žádat o vydání nového závazného stanoviska. Uznatelným nákladem není nákup pozemků a staveb, stejně jako jím nejsou projekty sanací či analýzy rizik černých skládek.

Prevence vzniku odpadůUkončení příjmu žádostí: do 31. 7. 2017

Alokace: 600 000 000 Kč

68. výzva – SC 3.1 umožňuje čerpat dotaci krajům, městům, obcím i podnikatelským subjektům. Dotace získají projekty zaměřené na předcházení vzniku komunálních i průmyslových odpadů. U komunálního odpadu lze získat podporu na předcházení vzniku biologicky rozložitel-ných komunálních odpadů pomocí domácích kompostérů pro občany. Z dotace je možné pořídit štěpkovač přiměřeného výkonu. Podporu lze dále čerpat na předcházení vzniku textilního a oděv-ního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kontejnerů. Možností je do-tace i na přiměřený svozový prostředek. Podporovanou aktivitou je i budování míst pro předchá-zení vzniku komunálních odpadů. Jedná se o centra pro opětovné použití výrobků nebo systémy opětovného použití výrobků, které budou napojeny na konkrétní obce. Podporovanou aktivitou je i zavádění systému „door-to-door“ (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím). Tento systém může být kombinován s projekty míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů. Dotaci lze získat i na prevenci vzniku průmyslových odpadů. V jejím případě lze získat dotaci na realizace nebo modernizace technologie, jejichž výstupem bude menší množ-ství produkovaného odpadu na jednotku výrobku při dané výrobní technologií. Změna výrobní technologie musí přinést redukci vzniku průmyslového odpadu, nikoliv změnu nakládání s odpa-dem (například z odstranění na využití).

Renovace veřejných budovUkončení příjmu žádostí: do 29. 9. 2017

Alokace: 3 000 000 000 Kč

70. výzva – SC 5.1 cílí na projekty celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov včetně projektů realizovaných metodou EPC – úsporná opatření jsou splácena z dosažených úspor. Mezi podporovaná opatření patří zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace (repase) otvorových výplní, realizace opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí (např. rekonstrukce vnitřního osvětlení, systémy měření a regulace vytápění apod.), realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, realizace systémů vy-užívajících odpadní teplo, výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn, instalace fotovoltaického systému, instalace solár-ně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody.Dotaci lze získat i na samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii pro vytápění nebo přípravu teplé vody za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn, instalace solárně-termických kolektorů, instalace fotovoltaického systému a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, pokud veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu.

Rekultivace staré skládkyUkončení příjmu žádostí: do 30. 6. 2017

Alokace: 200 000 000 Kč

76. výzva – SC 3.3 umožňuje získat dotaci na projekty rekultivace starých skládek (stará skládka, na niž byl ukládán odpad před účinností zákona č. 238/1991 Sb. a jejíž provoz byl ukončen před účinností zákona č. 238/1991 Sb. nebo nejpozději v termínu a způsobem dle § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 238/1991 Sb.). Podporovány budou pouze takové projekty, které z provedené analýzy rizik prokážou přijatelnou míru rizika dle metodického pokynu MŽP Analýza rizik kontaminovaného území. Oprávnění žadatelé jsou takzvaně bez omezení. Hlavními příjemci jsou kraje, obce a měs-ta. Maximální možná dotace může být 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 500 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a měs-ta, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, dále obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a fyzické osoby podnikající.

AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPORUJÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ


Kategorizace kontamino-vaných lokalitUkončení příjmu žádostí: do 30. 8. 2017

Alokace: 150 000 000 Kč

77. výzva nabízí dotace příspěvkovým organizacím na projekty zaměřené na kategorizaci priorit kontaminovaných míst podle závažnosti. V rámci podporované aktivity bude možno podpo-rovat projekty zaměřené na realizaci komplexní inventarizace všech kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných lokalit, jejímž výstupem bude databáze těchto lokalit. Na základě informací o kontaminaci a jejích dopadech budou lokality v databázi kategorizovány do priorit. Zároveň bude probíhat průběžná aktualizace dříve evidovaných lokalit. Podmínkou je vydání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí, žádat o něj lze do konce června. Maximální dotace může činit až 85 procent celkových způsobilých veřejných výdajů. Výzva je průběžná (nesoutěžní) s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, dále obchod-ní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a fyzické osoby podnikající.

Významně chráněná územíUkončení příjmu žádostí: 2. 1. 2019

Alokace: 1 150 000 000 Kč

78. výzva míří na projekty v prioritní ose 4 programu. Mezi oprávněné žadatele patří Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa jeskyní ČR a správy národních parků. Cílem výzvy je zajistit fi nancování prioritních opatření v chráněných územích přispívající k zachování či zlepšení stavu předmětů ochrany. Opatření lze realizovat pouze v případě zpracované plánovací dokumentace o daném území. To je existující plán péče nebo souhrn doporučených opatření. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů. Tomu odpovídají i podporované aktivity, jimiž je zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Patří mezi ně i realizace opatření k zajištění či zlepšení stavu předmětů ochrany včetně tvorby či zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury. Dotaci lze čerpat i na sběr informací, tvorbu informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní pří-rodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí unijní členské státy. Pod ochranu soustavy Natura nyní spadá 253 nejohroženěj-ších přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a 181 druhů ptáků. V Česku se z toho vyskytuje 58 přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků.

Kvalita ovzdušíUkončení příjmu žádostí: 20. 12. 2017

Alokace: 200 000 000 Kč

79. výzva míří na projekty v prioritní ose 2 operačního programu. Dotaci lze čerpat na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku. Žádat o peníze je možné i na pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení kvality ovzduší a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. K dalším podporovaným aktivitám patří podpora obnovy a rozvoje systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší standardními znečišťujícími látkami i skleníkovými plyny. Výzva podporuje projekty realizace infrastruktury pro identifi kaci zdrojů znečišťování, správu a zpra-cování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry. Podporovanou aktivitou je realizace integrovaných systémů a budování společné infrastruktury pro sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů, výstražné, regulační a předpovědní systémy, modelování s vysokým rozlišením a identifi kace zdrojů znečišťování, podpora implementace opatření vyplývají-cích z plánů a programů ke zlepšení kvality ovzduší v koordinaci s příhraničními regiony Polska a Slo-venska. Detailní soupis oprávněných žadatelů (příjemců podpory) je uveden v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Výzva cílí na veřejný sektor.

Prevence vzniku odpadůUkončení příjmu žádostí: do 2. 1. 2019


84. výzva – SC 3.1 cílí na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů v rámci ITI (integrovaných územních investic) OPŽP. V rámci podporované aktivity 3.1.1 bude možno podpo-rovat projekty zaměřené na předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů pro-střednictvím domácích kompostérů pro občany (nikoliv kompostéry pro veřejnou zeleň). Výzva ne-podporuje výstavbu či dovybavení komunitní kompostárny. Není možné pořídit svozový prostředek ani manipulační techniku. Z dotace lze pořídit štěpkovač přiměřeného výkonu, který bude používán pouze v souvislosti s předmětem projektu. Štěpkovač nemůže být hlavním předmětem projektu, ale pouze dodatkovým zařízením, které nevytváří vlastní kapacitu. Dotaci lze získat na předcházení vzniku textilního a oděvního odpadu, a to prostřednictvím rozšíření/vybudování sběrné sítě kon-tejnerů. V rámci projektu je možné sbírat použité oblečení (např. kabáty, kusy spodního a vrchního oblečení, páry bot), použité textilní výrobky (např. deky, závěsy, povlečení), hračky a knihy. Dotací lze podpořit přiměřený svozový prostředek. Dalšími podporovanými oblastmi je budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů. Jedná se o centra pro opětovné použití výrobků nebo systémy opětovného použití výrobků, které budou napojeny na konkrétní obce. Dotaci lze získat i na zavádění systému „door-to-door“ (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím). Tento systém může být kombinován s projekty míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů.

Sběr, třídění a úprava odpadůUkončení příjmu žádostí: do 2. 1. 2019

Alokace: 450 000 000 Kč

85. výzva – SC 3.2 pro ITI (integrovaná územní investice) Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 podporované z Fondu soudržnosti je průběžná (nesoutěžní) s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí. V rámci podporovaných aktivit lze získat dotaci na výstavbu/moder-nizaci sběrných dvorů (s navýšením kapacity), systémy pro separaci/oddělený sběr (bez svozových prostředků) komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu ( jedná se o sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápo-jových kartonů), systémy pro separaci a svoz (včetně svozových prostředků) komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu ( jedná se o sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápojových kartonů, dále pak na výstavbu/mo-dernizaci (s navýšením kapacity) třídicích a dotřiďovacích linek pro separaci komunálních odpadů a odpadů podobných komunálnímu odpadu. Dotaci lze čerpat i na výstavbu/vybavení/moderni-zace zařízení pro materiálové využití ostatních odpadů (kromě skla, skupiny odpadů 17 z katalogu odpadů a podskupiny 1601 z katalogu odpadů). Podporovanou aktivitou je výstavba, modernizace nebo dovybavení bioplynových stanic. Výzva cílí i na projekty nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů v zařízeních, u nichž bude vystupující upravený a stabilizovaný odpad alespoň z 50 procent využit materiálově, energeticky nebo ve spalovně NO. Cílová území jsou Olo-moucko, Brněnsko, Ostravsko.

KOTLÍKOVÉ DOTACE PRO KRAJEDne 28. 4. končí příjem žádostí o podporu v 67. výzvě s alokací ve výši 3 421 980 000 korun, která je určena krajům pro takzvané kotlíkové dotace.

AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPORUJÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ

AKTUÁLNÍ VÝZVY

67. výzva tak úspěšně navazuje na 1. vlnu unikátního dotačního programu, v němž majitelé rodinných domů čerpají prostřednictvím krajů dotace na výměnu zdrojů tepla z Operačního programu Životní prostředí. V rámci výzvy domácnosti jen z Moravskoslezského kraje, který patří v ČR k nejvíce postiženým nízkou kvalitou ovzduší, získají takřka 900 milionů korun na výměnu starých kotlů za nové. Novinkou v programu je, že domácnosti v celé ČR již nebudou moci žádat u krajů o dotaci na pořízení nového uhelného kotle. V případě uhlí jako paliva budou moci dotaci čerpat pouze na automatické kombinované kotle se samočinnou dodávkou paliva spalující i biomasu. Maximální výše dotace v tomto případě činí až 75 tisíc korun. Domácnosti mohou dále získat dotaci na tepelná čerpadla, kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva i ruční dodávkou a na plynové kondenzační kotle. Další novinkou v programu je odstranění povinnosti realizovat spolu s výměnou zdroje tepla takzvaná mikroenergetická opatření. Domácnosti, které se rozhodnou kombinovat kotlíkovou dotaci s žádostí o podporu v programu Nová zelená úsporám, mohou získat bonus ve výši až 40 000 korun. Bonus ve výši 7 500 korun čeká na domácnosti ze všech takzvaných prioritních oblastí, kde je kvalita ovzduší dlouhodobě v rámci ČR nejnižší. Výplata fi nančního bonusu je vázána výhradně na úhradu nákladů na výměnu zdroje tepla v rámci žádosti o kotlíkovou dotaci.


IDENTIFIKACE OBLASTI PODPORY ZACÍLENÍ VÝZVY ZÁKLADNÍ PLÁNOVANÉ ÚDAJE O VÝZVĚ

Prioritní osa

Specifi cký cílČíslo výzvy

Podporované aktivity Cílové skupiny Druh výzvyPředpokládané datum zahájení příjmu žádostí

Předpokládanédatum ukončení příjmu žádostí

1

1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťují-cích látek do povrchových a podzemních vod

71 aktivita 1.1.1 a 1.1.2veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 18. 1. 2018

72 aktivita 1.1.3 veřejný sektor kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 18. 1. 2018

1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

73 bez omezení, dle PDveřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 18. 1. 2018

1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

62 bez omezení veřejný sektor, organizace zajišťující technická opatření na vodních tocích, Česká republika prostřednictvím organizačních složek státu a jimi zřízených příspěvkových organizací fyzické osoby podnikající pro aktivitu 1.3.3 – vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží

kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 31. 8. 2017

74 bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 15. 1. 2018

1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

46omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení

veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 16. 1. 2017 5. 1. 2018

63 aktivita 1.4.3 veřejný sektor kolová (soutěžní) 18. 4. 2017 30. 6. 2017

64aktivita 1.4.1 – analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření

veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 18. 4. 2017 17. 7. 2017

66aktivita 1.4.1 – zpracování podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní a aktivita 1.4.3

veřejný sektor kolová (soutěžní) 16. 10. 2017 15. 1. 2018

22.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici

obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 89 bez omezení, dle PD vlastníci a provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 31. 1. 2018

2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů

79 bez omezení, dle PD veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 9. 1. 2017 20. 12. 2017

3

3.1 Prevence vzniku odpadů 68 bez omezení, dle PD kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty

kolová (soutěžní) 3. 4. 2017 31. 7. 2017

3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 69 bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 9. 2017 1. 12. 2017

3.3 Rekultivovat staré skládky 76 bez omezení, dle PD kraje, města, obce kolová (soutěžní) 3. 4. 2017 30. 6. 2017

3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže

65 aktivita 3.4.2 a 3.4.3

subjekty zajišťující odstraňování ekologických zátěží

kolová (soutěžní) 3. 4. 2017 30. 6. 2017

75 aktivita 3.4.2 a 3.4.3 kolová (soutěžní) 1. 11. 2017 1. 2. 2018

77 aktivita 3.4.1 průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 30. 8. 2017

4

4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národněvýznamných chráněných území

31 bez omezení, dle PDorgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků

průběžná (nesoutěžní) 30. 5. 2016 31. 12. 2017

57dle PD, vyjma opatření na implementaci soustavy Natura 2000 a plánování péče o území národního významu

kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017

78 bez omezení, dle PDorgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000


4.2 Posílit biodiverzitu 58 bez omezení, dle PDvlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny

kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017

4.3 Posílit přirozené funkce krajiny

13 aktivita 4.3.3 vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2017

50aktivita 4.3.1 – zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k ome-zování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury, opatření vyplývající z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, aktualizace 2014

vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků


51

aktivita 4.3.3 – revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů, opatření vyplývající z plánů dílčích povodíaktivita 4.3.1 – zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k ome-zování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury, opatření vyplývající z plánů dílčích povodíaktivita 4.3.2 – vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur, opatření vyplývající z plánů dílčích povodí


52 aktivita 4.3.2 – zpracování plánů ÚSES průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 3. 4. 2018

59dle PD, vyjma opatření na zpracování plánů ÚSES a opatření vyplývajících z koncepce zprůchodnění říční sítě ČR – aktualizace 2014

vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků

kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017

4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 60 bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 15. 6. 2017 15. 9. 2017

55.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit

využití obnovitelných zdrojů energie70 bez omezení, dle PD vlastníci veřejných budov průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 29. 9. 2017

5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov

61 bez omezení, dle PD stavebníci průběžná (nesoutěžní) 3. 4. 2017 31. 10. 2019

HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP

PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2017

Toto

je z

krác

ená

pod

oba

harm

onog

ram

u vý

zev

pro

OPŽ

P na r

ok 2

017.

Je

ho ú

plná

pod

oba

s m

noha

dal

ším

i uži

tečn

ými i

nfor

mac

emi j

e k

disp

ozic

i na

strá

nkác

h w

ww

.opz

p.cz

.


GALERIE PROJEKTŮ

Adamov: Pořízení kropicího a samosběrného vozuPředmětem projektu bylo pořízení samosběrného a kropicího vozu na úklid obecních komunikací ve městě Adamově. Pořízeno bylo vozidla s kropicí a samosběrnou nástavbou. Výbava stroje zahrnovala přední a zadní přimetací kartáče, zadní sací zařízení a další výbavu.

Prioritní osa 2 , oblast podpory 2.1 – zlepšení kvality ovzduší

Kraj: Jihomoravský krajOkres: BlanskoPříjemce podpory: město AdamovUkončení projektu: 7. 3. 2014

Praha-Čakovice: Zateplení sokolovny TJ AVIAPředmětem projektu bylo zlepšení tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí, čímž došlo ke snížení energetické náročnosti budovy.

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry)

Kraj: hlavní město PrahaOkres: PrahaPříjemce podpory: TJ AVIA ČakoviceUkončení projektu: 17. 6. 2014

Dolany: Kanalizace a čistírna odpadních vodPředmětem projektu bylo odvedení splaškových vod z obce Velké Přítočno a Dolany do nově navržené čistírny odpadních vod v katastrálním území Dolany, kapacita 1500 ekvivalentních obyvatel, s vypouštěním vyčištěné vody do Zákolanského potoka.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – snížení znečištění vodKraj: Středočeský krajOkres: KladnoPříjemce podpory: Mikroregion údolí Lidického potokaUkončení projektu: 24. 8. 2016

Jablonné nad Orlicí: Sanace bývalého podniku TeslaPředmětem projektu byla sanace ekologické zátěže v lokalitě bývalého podniku Tesla Jablonné nad Orlicí, která souvisí s dlouhodobým provozem odmašťovacích linek v areálu při elektrotechnické výrobě. K odmašťování byly používány chlorované uhlovodíky.

Prioritní osa 4, oblast podpory 4.2 – odstraňování starých ekologických zátěžíKraj: Pardubický krajOkres: Ústí nad OrlicíPříjemce podpory: Čistá příroda východních Čech, o. p. s.Ukončení projektu: 31. 12. 2015

Celkové způsobilé výdaje3 816 128 Kč

Celková výše podpory3 434 515 Kč

Podpora FS2 919 338 KčDotace SFŽP ČR

515 177 Kč

Praha: Obnova tepelného napáječe FNKV DN 600Předmětem projektu byla obnova části tepelného napáječe (TN) 2× DN 600 v délce 238,8 m spojujícího Teplárnu Malešice (TMA) a Teplárnu Michle (TMI). Oprava napáječe bude realizována v klasickém provedení s tepelnou izolací ve stávajících trasách a dimenzích. Součástí záměru byla i obnova stavební části topného kanálu včetně hydroizolace.

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 – zlepšení kvality ovzdušíKraj: hlavní města PrahaOkres: PrahaPříjemce podpory: Pražská teplárenská, a. s.Ukončení projektu: 9. 10. 2015

Foto: archiv SFŽP ČR



Foto: archiv SFŽP ČRFoto: archiv SFŽP ČR





Podpora FS3 341 759 KčDotace SFŽP ČR196 574 Kč

Dlouhá Loučka: Zateplení ZŠ Pionýrská 177Cílem projektu bylo snížení spotřeby energie, fi nančních nákladů a emisí CO2. Došlo k zateplení obvodových stěn VKZS tl. 14 cm, za-teplení stropu půdy a vybavení budovy termoregulačními hlavicemi.

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry)

Kraj: Olomoucký krajOkres: OlomoucPříjemce podpory: obec Dlouhá LoučkaUkončení projektu: 7. 3. 2014




87 519 KčFoto: archiv SFŽP ČR



Podpora FS59 161 859 KčDotace SFŽP ČR3 480 109 Kč



Podpora FS37 018 798 Kč

Dotace SR130 377 Kč




0 Kč

Podomí: Kanalizace a čistírna odpadních vodPředmětem projektu byla výstavba nové kanalizace a nové ČOV. Nová kanalizace kompletně nahradila nedostatečnou infrastrukturu – kanalizační síť s vyústěním do Podomského potoka. Původní infra-struktura bude nadále sloužit k odvádění neagresivních dešťových vod

a není zpoplatněna.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – snížení znečištění vodKraj: Jihomoravský krajOkres: VyškovPříjemce podpory: obec PodomíUkončení projektu: 1. 7. 2016

Heřmanův Městec: Efektivnější svoz BRKOProjekt vyřeší problematiku odděleného svozu BRKO vzniklého z údržby městské zeleně do sběrného dvora, z něhož je BRKO svážen oprávněným subjektem k materiálovému využití do kompostárny.

Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – zkvalitnění nakládání s odpadyKraj: Pardubický krajOkres: ChrudimPříjemce podpory: město Heřmanův MěstecUkončení projektu: 23. 12. 2015



Podpora FS37 542 578 KčDotace SFŽP ČR2 208 387 Kč



Podpora FS2 216 418 KčDotace SFŽP ČR130 377 Kč


Program Nová zelená úsporám je nejefek-tivnějším programem v České republice

zaměřeným na úspory energie v budovách pro bydlení. „Program je určen pro vlastníky a sta-vebníky rodinných a bytových domů, a to jak fyzické, tak právnické osoby, které chtějí realizovat opatření na snížení energetické náročnosti budovy nebo na efek-tivní využití zdrojů energie v budově. Aktuálně došlo k významnému rozšíření nabídky podporovaných opatření,“ říká ministr životního prostředí Ri-chard Brabec.

Pro rodinné domyProgram majitelům rodinných domů nabízí dotace například na výměnu oken a dveří, dílčí i celkové zateplení domu, výměnu elek-trického zdroje tepla za tepelné čerpadlo nebo systémy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, obecně solární systémy, přičemž jednotlivé typy opatření lze vzájem-ně kombinovat. Podporována je i výstavba rodinných a bytový domů s velmi nízkou energetickou náročností.

Celková výše podpory na jednu žádost může dosáhnout až 50 procent řádně dolo-žených způsobilých výdajů. Dotaci žadatel obdrží poté, co doloží, že všechna opatření řádně zrealizoval. Maximální výše podpory pro jednoho žadatele je ohraničena částkou 5 milionů korun na jednu žádost.

Kdykoliv zažádat o dotaciV programu Nová zelená úsporám byly přijaty desetitisíce žádostí s požadovanou podporou přesahující 5,4 miliardy korun. Více než polovina žádostí o dotaci byla již proplacena. Dotace jsou v programu vyplá-ceny nepřetržitě. „Charakteristickým rysem pro-gramu, který jsme nově zavedli, je skutečnost, že každý si může naplánovat čerpání peněz podle svých potřeb a fi nančních možností a dotovaná opatření realizovat i na etapy. Po čerpání jedné dotace si klidně může za-žádat o další, a to kdykoli do roku 2021,“ popisuje výhody kontinuální výzvy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Novinky v programuK zájmu o dotace z programu přispívají i úpravy programu týkající se nabídky do-tací. Je to například nedávno přidaná pod-pora fotovoltaických fasád a střešních kry-tin nebo nové dotace na výstavbu zelených střech či využívání tepla z odpadních vod. „Výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpad-ních vod program podporuje současně se zateplením jak u stávajících domů, tak u nových rodinných a by-

tových domů s velmi nízkou energetickou náročností,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Úprava podmínek ve prospěch žadate-lů o dotaci se dotkla i podpory solárních systémů. Nově je možné podpořit i využití fotovoltaických střešních krytin nebo fasád-ních systémů tam, kde není optimální volit standardní fotovoltaické panely. „Program podporuje i malé fotovoltaické systémy do 10 kWp pro domácnosti včetně nákupu baterií pro ukládání ener-gie,“ upřesňuje Petr Valdman.

Až 215 tisíc korun dotacePodle statistik Státního fondu životního pro-středí ČR vychází průměrná dotace na jeden projekt z programu Nová zelená úsporám na zateplení rodinného domu zhruba na 215 tisíc korun, avšak jenom na instalaci fo-tovoltaického systému může žadatel dostat až 100 tisíc korun. Vyhodnocování podaných žádostí o dotaci běží vysokým tempem. Do-tace bývá proplacena do tří týdnů od ukon-čení realizace projektu. Žádost o poskytnutí podpory se podává výhradně elektronicky, a to prostřednictvím online formuláře žádosti dostupného na webových stránkách progra-mu. Žádat je možné před zahájením realizace podporovaných opatření, v jejím průběhu nebo po jejím dokončení.

Dotace z programu NZÚ šetří ovzduší i náklady domácností na energie

AKTUALITYNOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM

Průměrná dotace v programu Nová zelená úsporám, který podporuje nízkoenergetická opatření u rodinných domů, činí 215 tisíc korun. Program podporuje klasické zateplování domů i nejmodernější solární technologie. Příležitost představuje pro majitele rodinných i bytových domů.

Výstavba zelených střech:v kombinaci s oblastmi podpory A a B,náklady cca 1 000 Kč/m2,dotace 500 Kč/m2

Využití tepla z odpadní vody:v kombinaci s oblastmi

podpory A, B i C,náklady cca 10 000 Kč,

dotace 5 000 Kč / jeden systém

Výměna zdroje tepla: podpora z programu NZÚ pouze v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podpory z kotlíkových dotací, nebo v případě výměny elektrického vytápění za tepelné čerpadlo,dotace 15–100 tis. Kč.

Zateplení stropu a ostatních konstrukcí: náklady cca 900 Kč/m2, dotace 330–550 Kč/m2

Zateplení obvodových stěn: náklady cca 1 250 Kč/m2, dotace 500–800 Kč/m2

Zateplení střechy v podkroví: náklady cca 1 500 Kč/m2, dotace 500–800 Kč/m2

Výměna oken a dveří:náklady cca 5 500 Kč/m2, dotace 2 100–3 800 Kč/m2

Zateplení podlahy na terénu: náklady cca 2 000 Kč/m2, dotace 700–1 200 Kč/m2

Odborný posudek:oblast podpory A – dotace max. 25 tis. Kč,oblast podpory B – dotace max. 35 tis. Kč,oblast podpory C – dotace max. 5 tis. Kč

Instalace nuceného větrání se zpětným získáváním tepla:

náklady cca 140 tis. Kč, dotace 75–100 tis. Kč

Solární systémy: náklady cca 70 tis. Kč za termický systém a cca 150 tis. Kč za fotovoltaický systém, dotace 35–100 tis. Kč

Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů (oblast podpory A)

Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností (oblast podpory B)

Efektivní využití zdrojů energie (oblast podpory C)

Bonus za použití materiálu s vydaným environmentálním

prohlášením typu III (EPD): oblasti podpory A, B i C

Dům s velmi nízkou energetickou náročností: náklady od 3,3 mil. Kč při stavbě „na klíč“, dotace 300 tis. Kč

Dům s velmi nízkou energetickou náročností, s důrazem na využití OZE: náklady cca 3,5 mil. Kč při stavbě „na klíč“, dotace 450 tis. Kč

Uvedené náklady na realizaci opatření jsou orientační vč. DPH. Maximální výše podpory činí 50 % způsobilých výdajů.

Výše získané dotace z NZÚ se odvozu-je od rozsahu prováděných opatření. Ve vztahu k investičním nákladům reali-zovaných nízkoenergetických projektů se aktuálně pohybuje většinou v rozmezí 30 až 40 procent. Výjimkou však nejsou ani žadatelé, kteří získali dotaci až 50 procent celkových investičních ná-kladů. To jsou například ti, kteří provedli důkladné komplexní renovace zahrnující výměnu oken a dveří, zateplení obvodo-vých stěn a zateplení konstrukcí k nevy-tápěnému prostoru. Žadatelé z progra-mu mají oproti minulosti výhodu v tom, že podávat žádosti o dotaci mohou, kdykoliv jim to vyhovuje. O dotace mo-hou žádat dle svých fi nančních možností nepřetržitě až do 31. prosince 2021, kdy končí příjem žádostí.

Hlavním cílem programu Nová zelená úsporám prostřednictvím podpory domácností je zlepšení životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů a úspora energií, včetně zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie.


AKTUALITYNOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM

Do loňského ročníku soutěže se přihlá-silo 53 originálních energeticky šetr-

ných staveb, ze kterých odborná porota vybrala 13 nejlepších. Z nich 12 bylo po-staveno s dotací z programu Nová zelená úsporám. „To je skvělá zpráva a vizitka celého programu Nová zelená úsporám, v němž běží kon-

tinuální výzvy na široké spektrum nízkoenergetic-kých opatření, včetně podpory výstavby energeticky úsporných domů – zejména rodinných, ale i byto-vých – na území hlavního města,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který na Veletrhu nízkoenergetických, pa-sivních a nulových staveb v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech slavnostně předával cenu veřejnosti pro nejlepší pa-sivní dům roku 2016.

NZÚ pro rodinné domyProgram Nová zelená úsporám podporuje výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností i změnu dokonče-né budovy, která před zahájením změny ne-splňuje defi nici rodinného domu. Celková výše podpory na jednu žádost je omezena na 50 procent řádně doložených způsobi-lých výdajů a je vyplácena až po řádném dokončení realizace podporovaných opat-ření. Maximální výše podpory pro jednoho žadatele je stanovena na 5 milionů korun.

Vítěz z ČernošicVítězem soutěže o pasivní dům roku se sta-la dřevostavba z Černošic v blízkém okolí Prahy. Dům navrhl pražský architektonic-ký ateliér ARCHCON a nazval ho Dům

pod smrkem. Na druhém místě skončil br-něnský rodinný dům Kociánka a na třetím dům ATREA Liberec-Ruprechtice.

Soutěž organizuje společnost ABF za podpory Centra pasivního domu. Akce se koná pod záštitou Státního fondu život-ního prostředí České republiky. O vítězi rozhodla veřejnost prostřednictvím hla-sování na internetu, kterého se podle po-řadatelů soutěže zúčastnilo téměř 5 tisíc lidí. Ve hře je cena veřejnosti i generálního partnera, mimo jiné americká dvoukřídlá lednice. Ocenění získali také tři lidé, kteří se zapojili do hlasování. Každý z nich ob-držel poukaz na nákup zboží v hodnotě 15 tisíc korun.

SFŽP ČR na veletrhuStátní fond životního prostředí ČR na ve-letrhu nízkoenergetických, pasivních a nu-lových staveb v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech pořádal sérii přednášek s ná-zvem „Stavíte, rekonstruujete? Řekněte si o výhodnou dotaci z programu Nová ze-lená úsporám na výstavbu a rekonstrukci rodinných domů“. Zájemci o NZÚ se s pro-gramem mohou seznámit na všech význam-nějších akcích týkajících se nízkoenergetic-kých opatření a dotací na ně.

Cenu za nejlepší pasivní dům roku 2016 získal dům v Černošicích nedaleko Prahy

Pasivní domy jsou nejmodernější stavby současnosti. Jsou kvalitně postavené, ekologické a zdravé pro své obyvatele. V Česku se jich každoročně postaví stovky, stejně jako energeticky úsporných budov. Jenže které z nich jsou nejlepší? Odpověď by nám mohly alespoň částečně dát výsledky soutěže Pasivní dům roku 2016.

Brušperk – Moravskoslezský kraj

Výstavba rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností

Obvodové zdi rodinného nízkoenergetického domu jsou vyzdě-ny z vápenopískových cihel a opatřeny vnějším kontaktním za-teplovacím systémem. Pro vytápění domu zvolil příjemce do-tace klasická kamna na palivové kusové dřevo. Jejich výkon je v případě potřeby doplňován elektrickými přímotopy a podla-hovými rohožemi. Vodu ohřívá elektrický bojler s integrovaným tepelným čerpadlem.

Dotace z programu NZÚ na výstavbu domu: 475 000 Kč

Kožušany – Olomoucký kraj

Instalace solárního termického systému pro ohřev vody a přitápění

Majitel domu získal dotaci na instalaci a provoz solárního tru-bicového kolektoru na ohřev teplé užitkové vody a přitápění. Systém je propojen s tepelným čerpadlem a elektrickou top-nou spirálou na dohřev teplé vody, pracuje se zásobníkem vody na vytápění o objemu 350 litrů a zásobníkem teplé vody o ob-jemu 300 litrů. Celkový využitelný zisk solárního systému činí 3 184 kWh/rok.

Dotace z programu NZÚ: 55 000 Kč

Ostrava – Moravskoslezský kraj

Novostavba s nízkou spotřebou a technologiemi využívajícími obnovitelné zdroje energie

Nízkoenergetický rodinný dům je vystavěn z cihelných bloků s venkovní izolační vrstvou. Pro izolaci střechy byl využit izo-lační nástřik z tvrdé PUR pěny. Dům vytápí tepelné čerpadlo vzduch–voda. Je osazen teplovodním podlahovým vytápěním v přízemí a otopnými tělesy v podkroví. Součástí podpory bylo i zpracování odborného posudku a zajištění měření průvzduš-nosti obálky domu.


Jindřichův Hradec – Jihočeský kraj

Dřevostavba s velmi nízkou energetickou náročností

Jednopodlažní montovaná dřevostavba se sedlovou střechou je klasickou moderní nízkoenergetickou novostavbou. Objekt je vy-tápěn tepelným čerpadlem vzduch–voda. Nosná konstrukce je izolována minerální vatou, která byla použita i pro zateplení vněj-ších předstěn domu, střechy a stropu, pro zateplení podlahy byl použit polystyren. Okna jsou osazena stínicí technikou, jež v zimě brání ztrátám tepla a v létě přehřívání domu.


DOBRÁ PRAXE DOBRÁ PRAXE

DOBRÁ PRAXE DOBRÁ PRAXE

Soutěžní přehlídka Pasivní dům 2016 hledá, mapuje a oceňuje nejzajímavější úsporné domy na území České republiky. Ať už ty nulové, pasivní, nebo s velmi nízkou energetickou náročností, rodinné, bytové, administrativní, ale i školy, domy úplně nové nebo do úsporné energetické třídy nově zrekonstruované. Cílem zkrátka je představit široké veřejnosti moderní české stavby 21. století a ocenit nejlepší úsporné projekty současnosti.


Obnovené mangrovníky zachraňují živobytí na fi lipínských ostrovech

AKTUALITYZAHRANIČÍ

Filipínská komunitní organizace Tro-wel Development Foundation zasvě-

tila své působení obnově mangrovníko-vých porostů. Jejím cílem bylo, aby se do místních mořských vod navrátila pů-vodní biodiverzita, a tím se kromě jiného zabezpečila možnost a způsoby obživy pro komunity, které tu na pobřeží žijí. Na následcích bouře Yolandy se ukázalo, jak zásadní je obnova mangrovníkových porostů pro zdraví lokálních ekosystémů a o kolik lépe se životní prostředí brání přírodním katastrofám, když je neporuše-né a celistvé.

Mangrovník plní svou funkciNa ostrově Severní Samar, kde nadace Tro-wel Development sídlí, neudeřila Yolanda nejsilněji, ale přesto byl ostrov bouří velmi silně poškozen. To se však zcela netýkalo míst, kde Trowel Development Foundation již deset let před příchodem ničivého cykló-nu vysazovala mangrovníky tak, aby jejich porost vytvořil přirozený nárazník ochra-ňující pobřeží i na něm se nacházející rybí a krabí farmy před bouřemi a dalšími pří-rodními katastrofami.

„Jak ukázal tajfun Haiyan, návratnost investice místní komunity do obnovy místního životního pro-

středí byla opravdu velmi vysoká. Na místech, kde se projekt obnovy mangrovníků uskutečnil, byly škody minimální,“ říká Leonardo Rosario, výkonný ředitel Trowel Development Foundation. Zásluhu připisuje obnoveným mangrovní-kovým porostům, které při bouři splnily svou funkci. „Kdybychom mangrovníky nechrá-nili před nedovolenou těžbou a kdybychom bývali ne-osázeli oblasti přiléhající k rybím farmám, zničila by tato bouře všechno, co tady rybáři vybudovali,“ říká přesvědčeně.

Uvázaní krabiNadace Trowel Development obdržela v roce 2010 cenu Spojených národů UNDP Equator Prize za svou práci na obnově man-grovníkových porostů a za snahu upravit místní způsob chovu krabů tak, aby byl odolnější vůči klimatickým šokům a přírod-ním katastrofám.

Nadace pracuje s rybáři v samarských vesnicích a učí je, jak chovat uvázané kraby. Jde o zvláštní způsob, kdy se každý jednot-livý krab přiváže k bambusovému prutu, na kterém je uvázána bóje. Krab dál neru-šeně žije na mořském dně, živí se a přibírá na váze. Když dojde k záplavám – což se stává pravidelně a vlastně to bylo popudem k opětovnému vysazování mangrovníků, které by sloužily coby nárazník před vel-kou vodou – krabi jsou bezpečně zajištěni. I když se bambusový prut při záplavě zlo-mí, kraby je možné získat zpátky, protože bóje jsou nad hladinou vidět. Díky tomuto způsobu krabího farmaření se příjmy míst-ních rybářských domácností zdvojnásobily. „Bouře kraby nijak nezasáhla. I přes silné vlny, které ale byly tlumeny právě mangrovníkovými porosty, zů-stali krabi na farmách netknutí. Zahrabali se do bah-na,“ říká Leonardo Rosario.

CELKEM 36 PROCENT ROZLOHY FILIPÍNSKÉ REPUBLIKY ZAUJÍMAJÍ PŮVODNÍ LESY. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borové lesy, avšak na pobřeží rostou mangrovníky, které chrání tamější obyvatele před ničivými důsledky tropických bouří. Jednou z nich byla i ničivá Yolanda v roce 2013, která místním jasně ukázala, že se vyplatí pečovat o mangrovníky.

V listopadu 2013 udeřil na Filipínách tajfun Haiyan. Enormní tropická bouře, lokálně známá pod jménem Yolanda, byla jedním z nejsilnějších změřených tropických cyklónů vůbec. Ukázalo se, že místa, kde se místní iniciativy zasadily o opětovné vysazování mangrovníků na místech původních zdevastovaných porostů, byla postižena ze všech nejméně.

Ponaučení a inspiraceLeonardo Rosario nemá nejmenší pochyb-nosti o tom, že vysázené stromy na ostrově ušetřily lidské životy a zachránily místní ekonomiku. „Situaci v přístavním městě Taclo-banu na vedlejším ostrově, kde si tajfun vyžádal přes tisíc obětí, výrazně zhoršilo to, že jde o oblast v blízkos-ti otevřeného moře, kterou nechrání žádný nárazník v podobě mangrovníků, které jinak oddělují moře od pevniny,“ vysvětluje. „Tajfun udeřil na pevni-nu největší možnou silou a s největší možnou rychlos-tí, protože tam nejsou žádné mangrovníky, které by ho zpomalily,“ tvrdí.

Zdravý a správně fungující ekosystém za-stává množství funkcí, které jsou pro lidské zdraví, bezpečnost a prosperitu nezbytné. Nedává to jen environmentální smysl, dává to i smysl ekonomický. Na Severním Sa-maru zachránily obnovené mangrovníkové porosty nejen lidské životy, ale také místní infrastrukturu před zničením a lokální eko-nomiku před citelnými ztrátami. Z toho by si mohly vzít ponaučení i další postižené ob-lasti. „Doufám, že vláda si nyní uvědomuje, jak důle-

žité jsou mangrovníky pro ochranu lidí i jejich živobytí v pobřežních oblastech,“ říká Leonardo Rosario.

Mangrovníky se vracíDalší z iniciativ působí od roku 2007 na dal-ším fi lipínském ostrově Panay. Jejím zámě-rem bylo podpořit místní komunity, aby se podílely na ochraně zbývajících mangrov-níkových porostů i na obnově těch vymý-cených. Panay je ostrov s největší plochou mangrovníků, které byly vykáceny kvůli vy-budování rybích a krevetích farem. Ty pak často zůstávají opuštěné a podle zákona by se měly obnovit. K tomu však bohužel málo-kdy dojde. Úsilí zdejší iniciativy ZSL (Zoo-logical Society of London) směřuje k tomu, aby nájemní smlouvy zaniklých farem byly zrušeny a na jejich místě byly vysazovány nové a zdravé mangrovníkové lesy. Dosud se podařilo obnovit mangrovníkový porost na více než 100 hektarech opuštěných rybích farem, což je velikost zhruba 140 fotbalo-vých hřišť.

Zdroje: www.zsl.org, www.undp.org

Iniciativa ZSL zřídila na ostrově Panay ekopark

Bakhavan v Aklanu. Park, o kterém se říká, že je vůbec

nejúspěšnějším projektem obnovy mangrovníkových

porostů na Filipínách, nabízí přes kilometr dlouhou

procházku na lávce vedoucí mangrovníkovým lesem.

OHROŽENÉ MANGROVNÍKY

Mangrovník je volné označení 54 různých druhů stromů z šestnácti čeledí, které jsou součástí ekosystémů zvaných mangrovy. Patří k nim kořenovníky, korkovníky, kolenovníky, kuželovní-ky a křovníky. Mangrovníkové lesy jsou jedny z nejohroženějších a také nejméně doceněných ekosystémů na Zemi. Poskytují širokou škálu ekosystémových služeb, kterým je v současnosti přisuzována hodnota 1,6 miliardy amerických dolarů. Mno-hým komunitám žijícím na mořském pobřeží poskytují mangrovníky ob-živu, nezbytný zdroj proteinů a také ochranu pobřeží. Přesvědčivé důkazy naznačují, že mangrovníky hrají důležitou roli při stabilizaci klimatu, přičemž jejich schopnost ukládat a zpracovávat uhlík je pokládána za větší než u tropických pralesů. Mangrovníky mizí ze světa alarmu-jící rychlostí, a to hned z několika důvodů. Nejvíce je ohrožuje špatné hospodaření, znečištění, odlesňování za účelem získávání paliva a změny klimatu. Mnoho mangrovníkových porostů padlo za oběť akvakulturním rybím farmám. Odhaduje se, že od roku 1980 jsme přišli o 20 až 35 procent mangrovníků na světě a každým rokem ztrácíme další procento. Každému šestému druhu mangrovníku hrozí v současné době vyhynutí.

Zdroj: www.explorepanay.com

Tajfun Haiyan, na Filipínách známý jako tajfun Yolanda,

byl druhým nejsmrtonosnějším fi lipínským tajfunem, který

si pouze na Filipínách vyžádal 5235 potvrzených obětí.

Na Filipíny udeřil plnou silou 8. listopadu 2013. Způsobil

sesuvy půdy a záplavy a přerušil dodávky elektrického

proudu a telekomunikačního spojení v několika provinciích.




TECHNOLOGIE

1. NOVÁ TECHNOLOGIE VÝROBY BETONU s příměsí keramických hmot může revolučním způsobem změnit výrobu betonu a zároveň prospět životnímu prostředí. Ekobeton má nejen velmi vysokou pevnost a trvanlivost, ale významně snižuje uh-líkovou stopu, která vzniká při tradiční výrobě betonu.

2. PROFESOR RICHARD E. RIMAN z Rutgersovy univerzity vynalezl novou výrobní technologii ekobetonu již před devíti roky. Nyní věří, že nastal čas, aby vynález nejen rozšířil, ale i zpeněžil.

Beton je v současnosti nejpoužívanějším stavebním materiálem. K životnímu prostředí ale příliš šetrný není, taktéž je zdrojem uhlíkových emisí v atmosféře. Avšak to se může změnit: o slovo se hlásí takzvaný ekobeton. ní technologie byla dosud využita při výrobě

více než 30 různých materiálů včetně právě be-tonu, který je schopen ukládat oxid uhličitý.

„Vyvinuli jsme základní technologii pro zpevňování materiálů, které obsahují mimo jiné keramické hmoty. Mohou to být čistě jen ty nebo se mohou mísit s kovem, s polymery, může vzniknout opravdu velké množství směsí,“ říká profesor Riman, který odučil třicet let na katedře vědy a inženýrství materiálů. Ve svém výzkumu se soustředí na výrobu ke-ramických materiálů, které je možné vyrobit v podmínkách trvalé udržitelnosti. To zna-mená minimální energetický vstup i uhlíko-vou stopu. A právě to jeho nová technologie splňuje tím, že se při ní spojují materiály už za velmi nízkých teplot. Je známa pod názvem hydrotermální zhušťování nebo také nízko-teplotní zpevňování. „Při výrobě nikdy nepřesáhne-me teplotu 240 stupňů Celsia. Naopak, většina procesů se odehrává při pokojové teplotě,“ říká Riman.

Na nápad takto míchat materiály ho prý přivedlo, když viděl, jak na Aljašce zpevňují sněhová a ledová pole pro přistávací plochy pro letadla. „Nebo jiný příklad: Pozoroval jsem, jak korýši vyrábějí keramickou hmotu, jako jsou například krystaly uhličitanu, při nízkých teplotách, a pak jsem studoval, co lidé dokázali s vodou při výstavbě letišt-ní plochy na Aljašce, a řekl jsem si, že to samé bychom mohli udělat s keramikou, jen za použití chemického procesu, ve kterém je zastoupena voda,“ dodává.

Beton jako byznysProfesor Riman ukázal, že je nejen vynikají-cím vědcem, ale také dobrým obchodníkem. V roce 2008 založil společnost Solidia Techno-logies, která produkuje zdokonalený, ekolo-gický cement a beton pro obory stavebnictví a infrastruktury. „Beton je velký byznys. Nejdříve jsme chtěli dokázat, že jsme schopni vyrobit materiál, který

bude stát to samé, co běžný portlandský cement, ale při-tom jsme vyvinuli takovou výrobní technologii, která nám umožnila, abychom s naším produktem rovnou naskočili do konvenčního světa cementu a betonu, a přitom se vy-hnuli kapitálovým nákladům, které takový krok většinou obnáší, pokud se jedná o technologii, která narušuje zave-dený trh,“ vysvětluje. Jeho beton má velmi vyso-kou pevnost a trvanlivost, přitom ale dokáže snížit uhlíkovou stopu až o 70 procent a ušetří galony vody. „Když vyvinete technologii, která je bez-pečná a jednoduchá, mění se pravidla celé hry a to jen jed-na z oblastí, kde chceme působit,“ říká Riman.

Nová podoba starého materiáluVýzkumníci společnosti Novacem, londýn-ského výrobce cementu, si uvědomují totéž, co americký profesor Riman. I oni mají nový druh betonu, který během tvrdnutí efektivně absorbuje velké množství oxidu uhličitého. Nová forma betonu pod výrobní taktovkou Novacemu používá k výrobě jinou surovi-nu: síran hořečnatý, který může být získán za podstatně menších teplot než cement. Zástupci fi rmy tvrdí, že každá tuna tohoto betonu dokáže spolehlivě absorbovat oxid uhličitý. Zatím ale jen opatrně upozorňují, že používání tohoto ekologického betonu je ve zkušební době a teprve čas ukáže, zda vstoupí na trh ve velkém.

Ať už se jedná o jakýkoliv stavební ma-teriál, je rarita, že by beton uhlík vstřebával namísto toho, že by ho produkoval. Dopady zavedení takového stavebního materiálu, jejž by stavitelé mohli běžně používat a na jehož použití při výstavbě budov a silnic by mohli architekti trvat, jsou nedozírné a byly by sku-tečným pokrokem v oboru, který nese velkou část viny za produkci uhlíkových emisí.

Zdroje: www.phys.org, www.sustainablebuild.org.

NA TRHU SE OBJEVUJÍ NOVÉ EKOTECHNOLOGIE VÝROBY BETONU

ECHO

53 milionů korun z EHP fondůPřed několika týdny se v Praze usku-tečnila konference Programu CZ02 – Biodiverzita, monitoring a změna kli-matu a malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů II, které byly podpořeny z EHP fondů 2009–2014. Na ně bylo vyčleněno 53 milionů korun, z rozpočtu MŽP pak dalších 9,3 milionu korun. Peníze byly určeny na podporu našich nejvzác-nějších a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů. Realizováno bylo celkem 47 projektů pro 34 vybraných druhů. Fond Evropského hospodář-ského prostoru (EHP) založily v roce 2004 tři nečlenské státy EU: Island, Lichtenštejnské knížectví a Norské království.

Právo na pitnou voduMinistr Richard Brabec se setkal s ministryní životního prostředí a územního plánování Slovinské republiky Irenou Majcen. Hlavním tématem jejich jednání byla pro-blematika vody, slovinská delegace proto navštívila i Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., který se specializuje na řešení otázek sucha a nedostatku vody i na adaptaci na změnu klimatu. Slovinsko šlo stejně jako Česko cestou odvodňo-vání krajiny, čímž přišlo o značnou část mokřadů a retenční schopnosti krajiny. V roce 2016 zaneslo do své ústavy články, podle nichž má každý právo na pitnou vodu a nikdo není jejím vlastníkem. Voda je výlučným vlastnictvím státu a její využití k pit-ným účelům má přednost před jiným využitím.

Fotosoutěž NATURE@workEvropská agentura pro životní prostředí pořádá i letos fotosoutěž pro širokou veřejnost pod názvem NATURE@work. Tématem letošního ročníku je vliv přírody a přihlásit se může každý občan Evropské unie starší 18 let. Vítězové jednotlivých ka-tegorií NATUREprovides, NATURE-protects a NATUREinspires mohou získat fi nanční odměnu ve výši 1000 eur, přičemž 500 eur je připraveno na Cenu veřejné volby a Cenu mládeže. Cílem každoročně pořádané fotografi cké soutěže je zamýšlet se nad různými otázkami z oblasti životního prostředí. Téma-tem letošního ročníku soutěže je „vliv přírody“. Fotografi e lze do soutěže posílat až do 15. srpna 2017.

CO JE BETONBeton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Dalším často používaným druhem betonu je tzv. asfaltový beton (AB), který se využívá k výstavbě asfaltových vozovek. Počátky využití kompozitních stavebních materiálů (tedy betonu v obecném smyslu) můžeme hledat v Asýrii, kdy se jako pojivo používal jíl. V Egyptě se pak jako pojivo užívala sádra. Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost (neobvyklé vlastnosti), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysokopevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton, a jiné. Správným složením lze docílit mnoha rozdílných vlastností betonu.

Teprve když začalo být pro investory důležité, že existuje

vývoj technologie šetrné vůči životnímu prostředí a cí-

lené na snižování uhlíkových emisí, si profesor Riman

řekl, že přišel čas, abych svůj beton představil veřejnosti

a na svém objevu vydělal balík peněz.

Beton, jak každý ví, se vyrábí z cementu smí-chaného s několika druhy hrubších materiál-

ů, jako je štěrk, vápenec a žula, i jemnějších, písku a popílku. Ty jsou poté smíchány s vo-dou, aby vytvořily rychleschnoucí propojenou strukturu, kterou lze použít v mnoha podo-bách: coby povrch silnic či chodníků i jako základy pro stavbu. Beton je nejpoužívanější stavební materiál na světě. Podle některých odhadů se každý rok vyprodukuje 7 kubic-kých kilometrů betonu, a na každého oby-vatele planety tak připadá už 1 kubický metr tohoto velmi trvanlivého materiálu. Avšak už jen získávání samotných surovin na výrobu betonu představuje obrovskou spotřebu vody a energie a těžba písku a dalších přísad má devastující a znečišťující dopady na životní prostředí. Beton je také považován za vydat-ný zdroj uhlíkových emisí v atmosféře. Emi-se vznikají za vysokých teplot při spalování vápence u výroby cementu. Některé zdroje uvádějí, že tvoří až 5 procent světového množ-ství uhlíkových emisí, které přispívají k vy-tváření skleníkových plynů. Problém nastává i ve chvíli, když se beton stane nepotřebným.

Revoluční betonProfesor Richard E. Riman z Rutgersovy uni-verzity v americkém New Jersey vynalezl už před devíti lety po energetické stránce efektiv-ní technologii, která využívá převážně reakcí,

Zdroj: Nick Romanenko, Rutgers

BEZCEMENTOVÝ BETON VYVOLÁVÁ NADŠENÍ I SKEPSIZatímco betonový objev Novacemu se setkává s nadšením z nejrůznějších stran, Britská cementová asociace přišla se skeptickým prohlášením, že i oni mají v současné době ve vývoji a v testování několik bezcementových alternativ a že na planetě je jen velmi malé množství jiných materiálů k výrobě takového alternativního betonu, který by se obešel bez cementu. Novacem oproti tomu odhaduje, že na světě je zhruba 10 tisíc miliard tun hořčíkových křemičitanů a že při výrobě jejich betonu je možné použít alternativních vedlejších produktů, které obsahují nejrůznější formy hořčíku. Novacem si je tak jist trvale udržitelným potenciálem svého nového produktu, absorbujícího uhlík, že dokonce spustil zkušební výrobu ve Spojeném království v hodnotě 1,5 milionu liber.

jež se odehrávají ve vodě a za nízkých tep-lot. Výsledkem je, že se svým týmem dokáže ve vodě provádět věci, které byly dříve možné jen za teplot o mnoho vyšších, než je zapotřebí k tepelnému rozkládání plastů. Jeho revoluč-

Zdroj: newatlas.com

Zdroj: newatlas.com Zdroj: newatlas.com

1

2

36

I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 10 I číslo vydání 4 I vyšlo v dubnu 2017 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; redaktorka: Barbora Scheinherrová; grafi cká úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

AKTUÁLNÍ VÝZVY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifi ckých cílů požádat o dotaci, naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory

v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020.

www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected] / PO 4: [email protected]

ENERGETICKÉ ÚSPORY

ČISTOTA VODY

KVALITA OVZDUŠÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OCHRANA PŘÍRODY

31. výzvaPRIORITNÍ OSA 4, specifi cký cíl 4.1Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných územíUkončení příjmu žádostí: 31. 12. 2017

46. výzvaPRIORITNÍ OSA 1, specifi cký cíl 1.4Podpořit preventivní protipovodňová opatřeníUkončení příjmu žádostí: 5. 1. 2018

50. výzvaPRIORITNÍ OSA 4, specifi cký cíl 4.3Posílit přirozené funkce krajinyUkončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017

51. výzvaPRIORITNÍ OSA 4, specifi cký cíl 4.3Posílit přirozené funkce krajinyUkončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017

52. výzvaPRIORITNÍ OSA 4, SPECIFICKÝ CÍL 4.3Posílit přirozené funkce krajinyUkončení příjmu žádostí: do 3. 4. 2018

61. výzvaPRIORITNÍ OSA 5, SPECIFICKÝ CÍL 5.1.Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojůUkončení příjmu žádostí: do 31. 10. 2019

63. výzvaPRIORITNÍ OSA 1, specifi cký cíl 1.4Podpořit preventivní protipovodňová opatřeníUkončení příjmu žádostí: do 30. 6. 2017

64. výzvaPRIORITNÍ OSA 1, specifi cký cíl 1.4Podpořit preventivní protipovodňová opatřeníUkončení příjmu žádostí: do 17. 7. 2017

65. výzvaPRIORITNÍ OSA 3, SPECIFICKÝ CÍL 3.4Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěžeUkončení příjmu žádostí: do 30. 6. 2017

68. výzvaPRIORITNÍ OSA 3, SPECIFICKÝ CÍL 3.1Prevence vzniku odpadůUkončení příjmu žádostí: do 31. 7. 2017

70. výzvaPRIORITNÍ OSA 5, SPECIFICKÝ CÍL 5.1Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojůUkončení příjmu žádostí: do 29. 9. 2017

76. výzvaPRIORITNÍ OSA 3, SPECIFICKÝ CÍL 3.3Rekultivace staré skládkyUkončení příjmu žádostí: do 30. 6. 2017

77. výzvaPRIORITNÍ OSA, SPECIFICKÝ CÍL 3.4Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěžePodporovaná aktivita: kategorizace kontaminovaných lokalitUkončení příjmu žádostí: do 30. 8. 2017

78. výzvaPRIORITNÍ OSA 4, specifi cký cíl 4.1Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných územíUkončení příjmu žádostí: 2. 1. 2019

79. výzvaPRIORITNÍ OSA 2, specifi cký cíl 2.3Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektůUkončení příjmu žádostí: 20. 12. 2017

84. výzvaPRIORITNÍ OSA 3, SPECIFICKÝ CÍL 3.1Prevence vzniku odpadů (ITI)Ukončení příjmu žádostí: do 2. 1. 2019

85. výzvaPRIORITNÍ OSA 3, SPECIFICKÝ CÍL 3.2Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů (ITI)Ukončení příjmu žádostí: do 2. 1. 2019

Priorita · Nová zelená úsporám nově doplňuje kotlíkové dotace. Kdo si zároveň s žádostí o kotlíkovou dotaci řekne o podporu v NZÚ, získá ﬁ nanční bonus až

Documents