Přednáška #7 Základy mikroekonomie OLIGOPOL A ...home.cerge-ei.cz/nikolovova/Site/Teaching_files/prednaska7.pdf · monopol a jak se liší od dokonalé konkurence : Při monopolistickém

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Přednáška #7

Základy mikroekonomie

OLIGOPOL A MONOPOLISTICKÁKONKURENCE

7.11.2012

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V minulé přednáškách jsme si vysvětlili, co je tomonopol a jak se liší od dokonalé konkurence

Při monopolistickém uspořádání na trhu existuje pouzejediná firma (monopol), a pro zboží, které nabízí,neexistuje blízký substitut.

Oproti tomu při dokonalé konkurenci je na trhu nekonečnémnožství firem, jejichž výrobky přestavují pro spotřebitelesubstituty.

Firma v režimu dokonalé konkurence je cenový příjemce -není schopna cenu na trhu nijak ovlivnit.

Monopol si cenu stanovuje, jediné, čím se musí řídit, je jehovlastní technologie a poptávka na trhu.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V minulé přednáškách jsme si vysvětlili, co je tomonopol a jak se liší od dokonalé konkurence

Monopol i firma v konkurenčním prostředí maximalizujísvůj zisk: určují optimální prodané množství.

V případě monopolu toto optimální množství určujeoptimální cenu na základě křivky poptávky.

V případě firmy v konkurenčním prostředí se cena rovnámezním nákladům a její zisk je nulový.

Monopol požaduje cenu vyšší, než jsou jeho mezní náklady,a proto dosahuje nenulového zisku.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V dnešní přednášce si vysvětlíme, co je to oligopol amonopolistická konkurence

Oligopol jako tržní uspořádání stojí mezi monopolem arežimem dokonalé konkurence.

Při oligopolistickém uspořádání na trhu existuje několikmálo firem, které spolu soutěží.

Takováto situace vzniká zejména existují-li významnépřekážky pro vstup na trh.

V rámci oligopolu musí každá firma sledovat chování svýchkonkurentů a reagovat na něj.

V režimu monopolistické konkurence překážky pro vstupna trh neexistují, počet firem je však omezen výší jejichnákladů a schopností diferenciovat své produkty.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartel

Oligopol - Cournotův model

Oligopol - Stackelbergův model

Oligopol - Bertrandův model

Monopolistická konkurence

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pokud firmy v rámci oligopolu nesoutěží, ale radějispolupracují, vytváří kartel

V rámci kartelové dohody mohou firmy spolupracovat tak,že všechny sníží svou produkci, což vede k vyšším cenám ak vyšším ziskům pro všechny firmy.

Kartel se týká většinou oligopolisticky uspořádaných trhů,ale teoreticky se může vytvořit i v režimu dokonalékonkurence.

V rámci karetelové dohody musí produkci snížit všechnyfirmy, aby byl výsledný dopad na tržní cenu dostatečněvýrazný a vedl ke zvýšení zisku.

Pokud by produkci snížila pouze jedna firma, cenu byprakticky neovlivnila a přišla by tak o zisk.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V rámci kartelové dohody firmy spolupracují a umělesnižují svou produkci, což vede k vyšší ceně

q

p,C ACMC

MCk

pk

qdkqk

pdk

k … karteldk … dokonalá konkurence

k … kartel

q

p,C S

D

MR

MCk

pk

pdk

Qk Qdk


..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Vlády se snaží vzniku kartelů legislativně bránit achránit tak spotřebitele

Kartelová dohoda vede k suboptimální produkci a zvýšenéceně, což snižuje přebytek spotřebitele.Za účelem ochrany spotřebitele má většina zemí tzv.antitrustové zákony, které tvorbu kartelů zakazují.

V USA byl prvním antitrustovým zákonem “ShermanAntitrust Act” z roku 1890, v EU je podpora konkurenčníhoprostředí zakotvena v Římské smlouvě z roku 1957.

I přesto se i nadále s kartely setkáváme, a to zejménapokud

se jedná o kartely mezinárodní, zejména na úrovni států(např. OPEC),finanční postih odhalené kartelové dohody je výrazně nižší,než zisk z ní plynoucí,dohodu nelze prokázat.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Podaří-li se prokázat kartelovou dohodu, mohou býtfirmy odsouzeny k vysokým pokutám

V roce 2004 zažalovalamodelka Carolyn Fears desetnejvýznamnějšíchmodelingových agentur v NYza uzavírání kartelovýchdohod.

Agentury se dohodly navyžadování provizí ve výši 20%jak od modelek, tak od těch,kteří si je objednávali.

Na základě rozsudku pakagentury musely vyplatitmilionové odškodné.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartelovou dohodu může být náročné udržet kvůlivlivům z venku i zevnitř kartelu

Kartel může podlehnout konkurenci ze strany firem, kterénejsou členy kartelu, pokud je dostatečně silná.

Pro každého člena kartelu je výhodné kartelovou dohodujednostranně porušit.

Pokud ostatní členové produkují méně a tím uměle držícenu vysoko, je pro každou jednotlivou firmu výhodné zatuto zvýšenou cenu zvýšit produkci.

Zachová-li se však takto každý člen kartelu, cena se snižujea výhoda kartelu se vytrácí.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro každého člena kartelu je výhodné kartelovoudohodu jednostranně porušit

q

p,C ACMC

pk

qk

Optimální porušení dohody

q*

MCk

q

p,C S

D

MR

MCk

pk

pdk

Qk Qdk


..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartelovou dohodu je možné udržet, pokud mají členovékartelu možnost odhalit a potrestat její porušování

Členové kartelu si mohou navzájem ukazovat své účetníknihy.

Kartel si může rozdělit jednotlivé regiony tak, že každáfirma operuje pouze ve vymezené oblasti.Kartel může vyžadovat, aby jeho členové poskytovali svýmzákazníkům tzv. “doložku nejvyšších výhod”:

Ustanovení, kterým se firma zavazuje poskytnout v danéoblasti minimálně stejné výhody, které před uzavřenímsmlouvy poskytla jiným zákazníkům, nebo kdykoliv pouzavření smlouvy dalším zákazníkům poskytne.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartelovou dohodu je možné udržet, pokud mají členovékartelu možnost odhalit a potrestat její porušování

V jistých případech mohou tvorbě kartelů napomáhat ivlády tím, že jistá odvětví vyjmou z antitrustových zákonů.

Například v NHL se mohou majitelé klubů domlouvat namaximálních platech hráčů, na systému draftování novýchposil, mohou i kolektivně vyjednávat o vysílacích právech.

Udržení kartelů také nahrávají omezení vstupu na trh.

V menším množství firem je snazší uhlídat dodržovánídohodnutých pravidel.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Místo kartelových dohod se firmy mohou spojovat přifůzích

Je-li firmám zabráněno uzavírat kartelové dohody, můžouse pokusit spojovat do větších firem pomocí fúzí.

Proto většina zemí legislativně omezuje nebo alespoňkontroluje možnosti slučování firem.

“Posuzování spojování soutěžitelů je třetím pilířem ochrany hospodářskésoutěže. Fúze firem jsou v hospodářské soutěži běžným jevem. Větší hráčiskupují menší s cílem získat na trhu ještě vlivnější postavení.Antimonopolní úřady proto posuzují ty největší fúze, ke kterým najednotlivých trzích dochází. Tam, kde by v důsledku zamýšleného spojenímohlo dojít k narušení hospodářské soutěže jsou přijímány závazky zestrany fúzujících firem. Teprve potom je fúze povolena.” (Úřad pro ochranuhospodářské soutěže)

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V oligopolistickém uspořádání používáme několikrůzných modelů vedoucích k různým ekvilibriím

Jestliže firmy v oligopolu nespolupracují v kartelu alesoutěží proti sobě, mohou tak činit různým způsobem.

Tyto různé způsoby reprezentujeme různými modely, a to,který je nejvhodnější, závisí na charakteristikách danéhotrhu.

Cournotův model: firmy zároveň určují produkovanémnožství.

Stackelbergův model: vůdčí firma určí množství, poté hourčují ostatní firmy.

Bertrandův model: firmy zároveň určují ceny, za kterébudou prodávat.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V oligopolistickém uspořádání používáme několikrůzných modelů vedoucích k různým ekvilibriím

Všechny tři modely si představíme napřed vezjednodušeném případě, kde:

všechny firmy mají stejné náklady a produkují stejné zbožíoligopol je redukován na duopol - na trhu jsou pouze dvěfirmykaždé rozhodnutí je děláno pouze jednou a neopakuje se vnásledujích periodách.

Modely porovnáme pomocí ekvilibrií, ke kterým vedou.

Ekvilibrium definujeme jako situaci, kdy, pokud se neměnírozhodnutí ostatních firem, žádná firma nemůže změnousvého rozhodnutí dosáhnout vyššího zisku.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartel





..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V Cournotově modelu firmy zároveň určují produkovanémnožství

Cournotův model vysvětluje, jak se oligopolistické firmychovají, pokud se zároveň rozhodují, jaké množství zbožíprodukovat.

Firmy se rozhodují nezávisle a mají úplnou informaci osvých konkurentech.

Každá z firem si musí zvolit produkované množstvípředtím, než se dozví, kolik produkují ostatní.

Produkce každé firmy ovlivňuje zisk ostatních, protožetržní cena závisí na celkovém vyprodukovaném množství.

Při výběru strategie, která má maximalizovat zisk, takfirma musí vzít do úvahy svůj odhad, jak se budou chovatostatní.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Základní myšlenka Cournotova modelu je založena natzv. “reakčních křivkách”.

Uvažujme duopol, kde spolu soutěží firmy 𝐴 a 𝐵.

Reakční křivka firmy 𝐴 (𝑞 (𝑞 )) popisuje optimální reakci(produkované množství 𝑞 ) firmy 𝐴 na každou možnouúroveň produkce (𝑞 ) firmy 𝐵.

Firma 𝐴 tedy musí vzít v potaz každé možné rozhodnutífirmy 𝐵 (které ovlivňuje tržní cenu a tím i situaci firmy 𝐴)a určit, jaká bude její optimální produkce v případětakového rozhodnutí.

Firma 𝐵 postupuje stejným způsobem a určuje tak svouoptimální reakční křivku 𝑞 (𝑞 ).Cournotovo ekvilibrium nastává v průsečíku těchto dvoukřivek.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Reakční křivky získáme jako řešení maximalizačníchúloh obou firem

Označíme celkovou produkci jakou součet produkce firem 𝐴a 𝐵: 𝑄 = 𝑞 + 𝑞 .

Cena na trhu závisí na této celkové produkci: 𝑝(𝑄).Firma 𝐴 maximalizuje svůj zisk:

max 𝜋 (𝑄) = max 𝑞 𝑝(𝑄) − 𝐶(𝑞 )

Nutná podmínka optima pak udává vztah

𝑀𝑅 = 𝑞 d𝑝(𝑄)d𝑞 + 𝑝(𝑄) = d𝐶(𝑞 )

d𝑞 = 𝑀𝐶 .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Reakční křivky získáme jako řešení maximalizačníchúloh obou firem

Vezmeme-li v úvahu, že

d𝑝(𝑄)d𝑞 = d𝑝(𝑄)

d𝑄 ⋅ d𝑄d𝑞 = d𝑝(𝑄)

d𝑄 ⋅ 1 = d𝑝(𝑄)d𝑄 ,

dostáváme podmínku

𝑞 d𝑝(𝑄)d𝑄 + 𝑝(𝑄) = d𝐶(𝑞 )

d𝑞 ,

ze které snadno vyjádříme reakční křivku 𝑞 (𝑞 ).Obdobně vyjádříme reakční křivku 𝑞 (𝑞 ) z úlohy

max 𝜋 (𝑄) = max 𝑞 𝑝(𝑄) − 𝐶(𝑞 )

a pak nalezneme Cournotovo ekvilibrium jako bod průniku.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro lineární případ má Cournotův model duopolujednoduché řešení

Uvažujeme-li jednoduchou lineární poptávku 𝑝 = 𝑎 − 𝑏𝑄 anáklady rovny 𝐶(𝑞) = 𝑚𝑞 pro obě firmy, dostávámepodmínky

−𝑏𝑞 + 𝑎 − 𝑏(𝑞 + 𝑞 ) = 𝑚−𝑏𝑞 + 𝑎 − 𝑏(𝑞 + 𝑞 ) = 𝑚

a z toho reakční křivky

𝑞 = 𝑎 − 𝑚2𝑏 − 𝑞

2𝑞 = 𝑎 − 𝑚

2𝑏 − 𝑞2 .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro lineární případ má Cournotův model duopolujednoduché řešení

Průsečík těchto křivek jepak v bodě

𝑞 = 𝑞 = 𝑎 − 𝑚3𝑏 .

Tomuto bodu odpovídácena

𝑝 = 𝑎 + 2𝑚3 .

qA

q B

(a-m)/(3b)

(a-m)/(3b)

qB=(a-m)/(2b)-qA/2

qA=(a-m)/(2b)-qB/2

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Jednoduchý Cournotův duopol lze analogicky rozšířit napřípad oligopolu s 𝑛 firmami

Rozšíříme-li Cournotův model z duopolu na obecnýmonopol s 𝑛 identickými firmami, můžeme ukázat, že zmaximalizační podmínky každé z nich vyplývá následujícívztah mezi mezními příjmy a mezními náklady:

𝑀𝑅 = 𝑝 1 + 1𝑛𝜀 = 𝑀𝐶 ,

kde 𝜀 je elasticita poptávky.

Vidíme tak, že pro 𝑛 = 1 dostáváme model monopolu.

Naopak pokud výraz 𝑛𝜀 roste do nekonečna (nekonečnémnožství firem nebo dokonale elastická poptávka),dostáváme model dokonalé konkurence.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Cournotův model s identickými firmami lze též rozšířitna případ firem s různými náklady

Jsou-li firmy vCournotově modeluidentické (mají stejnénáklady), musí být jejichreakční křivkysymetrické.

V takovém případě jesymetrické i ekvilibrium(obě firmy produkujístejné množství.

qA

q B

qA*

qB*Reakční křivka firmy A

Reakční křivka firmy B

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Cournotův model s identickými firmami lze též rozšířitna případ firem s různými náklady

Sníží-li se v Cournotověmodelu mezní nákladyfirmy 𝐴, je schopná přikaždé úrovni produkcefirmy 𝐵 produkovat většímnožství než dříve.

V takovém případě sereakční křivka firmy 𝐴posouvá a ekvilibrium jižnení symetrické.

Firma 𝐴 vyrábí víc, nežfirma 𝐵. qA

q B

qA*

qB*

qA*

qB*

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Firma v oligopolu se může snažit odlišit svůj produktod produktu konkurentů

Náklady nejsou jediným aspektem, ve kterém se mohoufirmy v oligopolu lišit.

V některých případech můžou firmy produkovat tzv.diferenciované produkty - tedy produkty, které nejsouidentické nebo je zákazníci alespoň jako identickénevnímají.

Dovede-li firma svůj produkt odlišit od produktů ostatníchfirem, posouvá křivku poptávky doprava a činí-ji méněelastickou.

V takovém případě firmy v oligopolu produkují za různémnožství a za různé ceny.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Firma v oligopolu se může snažit odlišit svůj produktod produktu konkurentů

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Snaha diferenciovat produkty vede k více či méněinovativním řešením

Od minulého roku Ford vybavuje svá auta automatickýmparkovacím asistentem, který nemá žádné z aut v této třídě.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Snaha diferenciovat produkty vede k více či méněinovativním řešením

Poté, co firma Kimberly-Clark uvedla na trh plenkyHuggies v džínovém designu, následoval nárůst tržeb o 15%.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V některých případech může být direrenciace produktuspíše pouze otázkou marketingu

Podle průzkumu z roku 2010 se 53%obyvatel USA obává, že voda z kohoutkunení nezávadná a dává přednost voděbalené.

Firma PepsiCo následně přiznala, že jejíbalená voda značky Aquafina pochází zestejného veřejného zdroje jako vodakohoutková.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartel





..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Stackelbergův model předpokládá, že firmy senerozhodují o produkci simultánně

Stackelbergův model vychází z modelu Cournotova,modifikuje jen časovou posloupnost rozhodnutí firem.V Stackelbergově modelu přepokládáme, že jedna firma(vůdce) má možnost rozhodovat první a druhá firma(následník) se pak již musí tímto rozhodnutím řídit aoptimálně reagovat.Vůdce ví, že následovník musí reagovat na jeho rozhodnutí,zná jeho reakční křivku, a může toho využít přimaximalizaci svého zisku.Označíme-li firmu 𝐴 za vůdce, definujeme její optimalizačníúlohu jako

max 𝜋 (𝑄) = max 𝑞 𝑝 (𝑞 + 𝑞 (𝑞 )) − 𝐶(𝑞 ) .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro lineární případ má Stackelbergův model duopolujednoduché řešení

Pro výše uvedný příklad lineární poptávky a nákladů máme

𝑝(𝑞 + 𝑞 ) = 𝑎 − 𝑏(𝑞 + 𝑞 ) a 𝐶(𝑞 ) = 𝑚𝑞

a odvodili jsme, že

𝑞 (𝑞 ) = 𝑎 − 𝑚2𝑏 − 𝑞

2 ,

což vede k maximalizaci výrazu

max 𝑞 𝑎 − 𝑏 𝑞 + 𝑎 − 𝑚2𝑏 − 𝑞

2 − 𝑚𝑞

Tento výraz je maximalizován pro 𝑞 = , tomu pakodpovídá 𝑞 = a cena 𝑝 = .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Stackelbergovo ekvilibrium vede k vyššímu přebytkuspotřebitele než Cournotovo ekvilibrium

Ve Stackelbergově ekvilibriu je produkce vůdcedvojnásobná oproti produkci následníka.

Celková produkce je vyšší ve Stackelbergově ekvilibriu nežv Cournotově ekvilibriu a výsledná cena je nižší.

Spotřebitelé proto preferují Stackelbergovo ekvilibriumoproti Cournotovu.

Stackelbergerova ekvilibria lze dosáhnout pouze pokud sefirmy rozhodují skutečně sekvenčně.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při simultánním rozhodování lze Stackelbergerovaekvilibria dosáhnout vládní intervencí

Při simultánním rozhodování je možné dosáhnout pouzeCournotova ekvilibria:

I pokud by firma deklarovala, že bude Stackelbergerovýmvůdcem a bude produkovat více, není tato hrozba pro firmu

věrohodná.Pokud by firma produkovala množství odpovídajícíCournotovu ekvilibriu, pak bude Stackelbergerova míraprodukce pro firmu nevýhodná, a proto i firma musíprodukovat množství odpovídající Cournotovu ekvilibriu.

V případě, že firmy 𝐴 a 𝐵 jsou ze dvou různých zemí, můževláda v jedné ze zemí pomoci své firmě přidělením dotace aučinit z ní tak Stackelbergerova vůdce.

Rozhodnutí o dotaci v takovém případě musí býtjednostranné (pouze v jedné zemi), musí předcházetrozhodování firem a musí být věrohodné.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Vlády mohou pomáhat firmám v mezinárodnícholigopolech prostřednictvím dotací

V roce 1992 USA a EUpodepsaly dohodu o omezenídotací leteckého průmyslu.

Následovalo zvýšení cenletadel o 3.7%, odpovídajícízvýšení mezních nákladů firemAirbus a Boeing o 5%.

Zároveň před Světovouobchodní organizací probíhajívleklé spory o nedodržovánítěchto úmluv.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartel





..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V Bertrandově modelu oligopolu firmy zároveň určují,za jakou cenu budou prodávat

Na minulé přednášce jsme si ukázali, že monopolista můžemaximalizovat svůj zisk jak rozhodnutím o optimálnímmnožství, tak rozhodutím o optimální ceně. Oba způsobyvedou ke stejnému výsledku.

V případě oligopolu se firmy též mohou rozhodovat omnožství nebo o ceně, oba způsoby však nevedou kestejnému výsleku.

V Cournotově a Stackelbergově modelu se firmy v oligopolurozhodují o optimálním množství.

V Bertrandově modelu se rozhodují o optimální ceně.Joseph Bertrand představil svůj model s argumentem, žefirmy se rozhodují o cenách a zákazníci se pak rozhodují omnožství, které si za tyto ceny koupí.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Bertrandův model není vhodný pro vysvětleníoligopolistického uspořádání v případě identických firem

Bertrandův model předpokládá, že se firmy současněrozhodují o ceně, kterou budou požadovat, a to tak, abymaximalizovaly svůj zisk.

Produkují-li firmy stejné výrobky, jsou spotřebiteléindiferentní ohledně toho, od které firmy si produkt koupí.

Proto kterákoli z firem lehce sníží cenu, získá pro sebeveškerou tržní poptávku a zvýší tak svůj zisk.

Postupným snižováním ceny se tak firmy na takovém trhudostanou až na své mezní náklady.

Bertandův model v případě identických firem vede kestejnému výsledku jako režim dokonalé konkurence a protonení vhodný pro vysvětlení oligopolistického chování vtakovém případě.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Bertrandův model je optimální tam, kde jsou výrobkydiferenciované a firmy za ně požadují různé ceny

Bertrandův model však dává dobré výsledky tam, kdepovažujeme výrobky za diferenciované.

Pro takové trhy se určování ceny a nikoli množství zdá býtintuitivnějším chováním.

Na trhu s diferenciovanými výrobky je přirozené, že firmystanovují různé ceny.

Označíme-li cenu produktu firmy 𝐴 jako 𝑝 a cenuproduktu firmy 𝐵 jako 𝑝 , pak poptávky po příslušnýchproduktech jsou v lineárním případě

𝑞 = 𝑎 − 𝑏 𝑝 + 𝑐 𝑝𝑞 = 𝑎 − 𝑏 𝑝 + 𝑐 𝑝 .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Bertrandův model také využívá myšlenky reakčníchkřivek, tentokrát jako funcí cen

Firma 𝐴 řeší optimalizační úlohu

max 𝜋 = max 𝑝 𝑞 − 𝑚𝑞

a to vede k podmímce

𝜕𝜋𝜕𝑝 = 𝑞 + (𝑝 − 𝑚) 𝜕𝑞

𝜕𝑝 = 0 .

Z této podmíny lze vyjádřit 𝑝 jako funkci 𝑝 . Dostávámetak reakční křivku firmy 𝐴: 𝑝 (𝑝 ).Obdobně získáme reakční křivku firmy 𝐵: 𝑝 (𝑝 ).Bertrandovo equilibrium je pak v průsečíku těchto dvoukřivek.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Bertrandův model také využívá myšlenky reakčníchkřivek, tentokrát jako funcí cen

Reakční křivky vBertrandově ekvilibriujsou rostoucí.

Čím více firma 𝐴 zvýšícenu, tím více ji můžezvýšit i firma 𝐵.

pA

p B

pA*

pB*

firmy A

Reakční křivkafirmy B

Reakční křivka

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Diferenciace má i přes zvýšení cen pozitivní dopad nacelkový blahobyt

V Bertrandově ekvilibriu vede diferenciace produktů kvyšším cenám a k pozitivním ziskům firem.

I přesto má diferenciace pozitivní dopad na přebytekspotřebitele. Ten je sice snížen kvůli vyšším cenám,nicméně spotřebitelé si cení většího výběru.

Tím, že jsou spotřebitelé ochotnější za větší výběr víceplatit, se přebytek spotřebitele (rozdíl mezi cenou, kterouje spotřebitel ochoten zaplatit a cenou skutečnou) zvyšuje ipřes zvýšenou cenu.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Kartel





..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopolistická konkurence je uspořádání s volnýmvstupem na trh a direfenciovanými produkty

V oligopolistickém modelu jsme předpokládali, že je početfirem na trhu omezený, jelikož existují překážky bránícívstupu.V takovém uspořádání firmy dosahují pozitivních zisků.V modelu monopolistické konkurence předpokládáme, žepřekážky bránící vstupu neexistují a na trh tak mohouvstupovat firmy tak dlouho, dokud mohou dosahovatnenulových zisků.Rozdíl mezi monopolistickou konkurení a dokonaloukonkurencí je v tom, že firmy v režimu monopolistickékonkurence čelí klesající (nikoli horizontální) poptávce.V režimu monopolistické konkurence není na trhunekonečně mnoho firem a firmy vyrábí diferencovanéprodukty.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V režimu monopolistické konkurence je vstup na trhomezen pouze náklady firem

Firmy v režimu monopolistické konkurence maximalizujísvé zisky, a proto platí podmínka, že mezní příjmy serovnají mezním nákladům:

𝑀𝑅 = 𝑀𝐶 .

Zároveň na trh vstupuje tolik firem dokud nejsou jejichzisky nulové. To nastavá, pokud se cena rovná průměrnýmnákladům:

𝑝 = 𝐴𝐶 .Pokud by byla cena vyšší než průměrné náklady, mohly byna trh vstoupit další firmy, protože by měly kladný zisk.Pokud by byla cena nižší, firmy by byly ve ztrátě a muselyby trh opustit.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V režimu monopolistické konkurence je vstup na trhomezen pouze náklady firem

q

p,C

Dr

MR

p

q

ACMC

MC=MR

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V této přednášce jsme si vysvětlili, jak funguje oligopola monopolistická konkurence

Tato tržní uspořádání popisují situace mezi protipólymonopolu a dokonalé konkurence.

V případě oligopolu je na trhu menší množství firem,protože existují překážky vstupu na trh.

Různé modely oligopolu vedou k různým ekvilibriím, vevšech firmy dosahují nenulových zisků.

V režimu monopolistické konkurence je množství firem(produkujících diferenciované výrobky) omezené pouzejejich náklady a tyto firmy dosahují nulových zisků.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Čerstvě nabyté znalosti budeme dále rozvíjet aprocvičovat … :)

Na cvičení si ukážeme příklady právě předvedenýchkonceptů:

ukážeme si na konkrétních numerických příkladech, jak seliší ekvilibria pro jednotlivé modely oligopolu,srovnáme si tuto situaci s výsledky monopolositkéhouspořádní a s výsledky dokonalé konkurence.

Na přednášce příští týden si vysvětlíme základy teorie her.

Přednáška #7 Základy mikroekonomie OLIGOPOL A ...home.cerge-ei.cz/nikolovova/Site/Teaching_files/prednaska7.pdf · monopol a jak se liší od dokonalé konkurence : Při monopolistickém

Documents