Přednáška 24.11./1.12 1. Veřejné výdaje, programy a projekty. 2. Veřejné příjmy – charakteristika, druhy, členění. 3. Úvod do daňové teorie. 4. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha.
Jan 01, 2016
Přednáška 24.11./1.12
1. Veřejné výdaje, programy a projekty.
2. Veřejné příjmy – charakteristika, druhy, členění.
3. Úvod do daňové teorie.
4. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha.
1. Veřejné výdaje, programy a projekty
1.Úvod a pojmy2.Institucionální rámec v ČR3.Vývoj veřejných výdajů4.Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů5.Efektivnost veřejných výdajových programů a projektů
vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a účelových mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě
ta část HDP, která je spotřebovávána kolektivně na základě veřejné volby
tok finančních prostředků, které jsou v rámci rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu
jejich prostřednictvím jsou financovány činnosti státu a územních samospráv
Veřejné výdaje (VV)
Veřejné výdaje ovlivňují: Rozsah veřejného sektoru, Proporce mezi veřejným a soukromým sektorem, Agregátní poptávku, Ekonomické chování různých subjektů.
Hospodářská politika řeší: celkový objem veřejných výdajů, struktura veřejných výdajů, hledání a nalezení zdrojů financování veřejných výdajů, problém rychlosti růstu veřejných výdajů, efektivnost veřejných výdajů, posouzení důsledků veřejných výdajů.
rozpočtová skladba = jednotné třídění příjmů a výdajů (P+V) veřejných rozpočtů
rozpočtová skladba třídí P+V z hlediska◦ odpovědnostního (jen SR; kapitoly)◦ druhového – jednotkami třídění:
rozpočtové třídy seskupení rozpočtových položek podseskupení rozpočtových položek rozpočtové položky
◦ odvětvového – jednotkami třídění rozpočtové skupiny rozpočtové oddíly rozpočtové pododdíly rozpočtové paragrafy
◦ konsolidačního (tzv. záznamové jednotky)
Institucionální rámec v ČR 1
Struktura výdajů jednotlivých segmentů vládního sektoru v % (ČR)
Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=63993
59,8 60,0 60,9
6,8 5,2 5,9 6,6 6,8 7,1 5,6
11,4 11,0 11,0 11,1 11,3 11,3 11,5
22,0 22,1 21,3 21,0 21,6 21,5 22,0
60,461,361,6 61,7
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Státní rozpočet Mimorozpočtové fondy Veřejné zdravotní pojištění Územní samosprávné celky
Výdaje sektoru vládních institucí (v mld. Kč)
Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy.html
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
Ostatní
Investice+kapitálové transfery
Úroky
Sociální dávky
Náhrady za-městnancům
mld
. K
č
2011/2009Celkem -2%
+2%
-19%
+11%
+4%
-5%
Podíl veřejných výdajů na HDP v %
0
10
20
30
40
50
60
70
1780 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996
USA Švédsko SRN Průměr vyspělých zemí OECD
Zdroj: Tanzi V. – Schuknecht, L. Public Spending in the 20th Century. Cambridge, Cambridge University Press, 2000 p. 291.
Alfred Wagner – (1835 – 1917):◦ „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice
velikost veřejného sektoru“
Příčiny/teorie růstu veř. výdajů
6 000 8 000 10 000 12 000 14 00030
50
70
%
ITAL. RAK.
U.K.
FR.
BELG.
CAN.
SRN
ŠVÉD.
USA
NOR.
JAP. AUST.
HDP/osobu USD
Velikost veřejného sektoru %HDP
A.demografické faktory (stárnutí populace, nižší porodnost, migrace do měst)
B.technologické inovace (vojenské high-tech systémy, spalovací motory atp.)
C.demonstrační efekty (většinový volební systém + progresivní daňový systém + střední volič s nižším než průměrným příjmem je receptem na tlak na růst VV - sociálních transferů)
D.politické vlivy (většinový volební systém, relativně krátké volební cykly + rychlé střídání kabinetů)
E.prahové efekty
F.vyšší nákladovost služeb veřejného sektoru
Možná vysvětlení, která se vzájemně překrývají:
B. InovaceV Evropě vzrostla v roce 2007 kapacita větrných
elektráren více než nový výkon jiných energetických zdrojů. Zatímco kapacita větrníků stoupla o 8,5 GW (na nynějších 56,5 GW), nové plynové elektrárny přidaly 8,2 GW. Kapacita uhelných a jaderných elektráren loni v Evropě poklesla.náklady na dotace těchto zdrojů jsou vysoké
dopravní inovace: silnice, železnice a jejich údržba: 90 až 100 mld. Kč ročně (cca 2 % HDP)
C. Demonstrační efekt◦ stát blahobytu – welfare state
veřejné a starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění potravinové programy rodinné přídavky důchodové podpory určitým skupinám obyvatelstva
šrotovné (?)
D. politické vlivy (většinový volební systém, relativně krátké volební cykly + rychlé střídání kabinetů)
F. Vyšší nákladovost služeb veřejného sektoruBaumolův efekt (William BAUMOL):
soukromý a veřejný sektormzdy v obou sektorech rostou dle růstu produktivity
v soukromém sektoruproduktivita práce v soukromém sektoru roste v čase
rychleji než ve veřejnémÞ náklady na jednotku výstupu ve veřejném
sektoru rostou rychleji než v soukromém
Jak veřejné výdaje ovlivňují chování ekonomických subjektů?
Jaká je optimální alokace veřejných výdajů?
Dva druhy neefektivnosti:◦ A. Neefektivnost alokační◦ B. Nehospodárnost veřejného sektoru
(neefektivnost X)
Mikroekonomické aspekty VV
Logika otázek týkajících se veřejných výdajů:◦ Existuje důvod, aby vláda v určité oblasti
zasahovala?◦ Pokud ano, který typ vládního zásahu (regulace,
zdanění, veřejný výdaj) je nejefektivnější?◦ Pokud je nejefektivnějším veřejný výdaj, který z
různých výdajových programů vybrat?
Efektivnost VV
Různé typy užitků plynoucí z veřejných výdajů:◦ krátkodobý v. dlouhodobý efekt◦ přímý v. nepřímý efekt◦ hmotný v. nehmotný efekt
Náklady na veřejné projekty:◦ vlastní náklady na projekt◦ náklady na získání prostředků
Příklad na typy užitků
Hodnocení nákladů a užitků
3
Metody hodnocení efektivnosti projektů/programů
C = costs,B = benefits,M = minimal,U = utility,A = analysis,E = effectiveness
Metoda Způsob měření nákladů Způsob měření výnosů
CBA hodnotový hodnotový
CEA hodnotový naturální
CUA hodnotový užitkový
CMA hodnotový žádný
Cost-benefit analýza zásada vyčerpaného rozpočtu kombinovaná s B/C nebo B-C současná hodnota budoucích užitků
PV= B0 + B1/(1+i)1 + B2/(1+i)2 + ... + Bn/(1+i)n
Jsou-li ve všech letech náklady i užitky konstantní, platí:
Co s vypočtenými výsledky?◦ Porovnat výnosy a náklady (B/C) ◦ Srovnat výnosy (B – C)◦ Minimalizovat nevyužitou částku rozpočtu
V praxi problémy: ◦ nemožnost zjistit užitky◦ nemožnost agregovat užitky◦ referenční diskontní (úroková) míra
n
n
c rr
CC
r
rCCPV
)1(
11*
)1(1* 00
Je použití prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů – dělat správné věci levně
◦ Jak jsou přidělené zdroje využívány?◦ Byla vybrána nejvhodnější nabídka? ◦ Neovlivnila nejnižší cena kvalitu výstupů? ◦ Byl dodržen optimální poměr mezi cenou a kvalitou?
Hospodárnost
Je takové použití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků, vynaložených na jejich plnění; vztah mezi vstupy a výstupy – dělat věci správně
◦ Existuje více variant řešení? Která je nejefektivnější?◦ Postupy, které konám v rámci projektu mě efektivně vedou ke
stanovenému cíli?◦ Je dodržena hospodárnost ve vztahu k efektivnosti?
Efektivnost
Takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení stanovených cílů – dělat správné věci
◦ Mám definované cíle a záměry?◦ Stanovil jsem si kvalitu výstupu?◦ Můžu potom porovnat či zkontrolovat, že jsem svých cílů
dosáhl?◦ Vztahuje se můj cíl vůbec k danému projektů?◦ Jsou k dispozici odpovídající zdroje a prostředky?◦ Dělat pouze projekt, který je nezbytný◦ Je v souladu schválený cíl a očekávání projektu?◦ Je vstup potřeba k dosažení cíle? (potřebuji to?)
Účelnost
náklady(costs)
vstupy(inputs)
procesy(processes)
výstupy(outputs)
cíle
výsledky(outcomes)
cíle
výdaje při používání
vstupů
zdroje, které má
organizace k dispozici na dosažení výstupů a výsledků
přeměna vstupů na výstupy
zboží a služby, které vláda poskytuje veřejnosti
dopady vstupů nebo činností
vlády na společnost
(zamýšlené i nezamýšlené)
zaměstnanci, zařízení,
kanceláře
měsíční zprávy o
výkonnosti, státní
závěrečný účet
90% zpráv je předloženo včas a bez
chyb
veřejné finance jsou dlouhodobě udržitelné
přebytek rozpočtu 2% HDP
byl cíl splněn?byl cíl
splněn?
hospodárnost (economy) efektivnost (efficiency) účinnost (effectiveness)
audit výdajů
Pramen: Kristensen, J.K. et al.: Outcome-Focused Management and Budgeting. OECD Journal on Budgeting. 2002, č. 4, str. 3 a 4, vlastní úprava a doplnění
4
Veřejné příjmy jsou příjmy veřejných rozpočtů
tj. ???
Veřejné rozpočty
Centrální
Státní rozpočet
Státní fondy
Rozpočty zdravotních pojišťoven
Územní
Obce
Kraje
Dobrovolné svazky obcí
Regionální rady regionů
VP
Nenávratné (neúvěrové)
Daně a sociální pojistné
Poplatky
Návratné (úvěrové) Půjčky
Ostatní Výnosy z prodeje majetku
POZOR: dle rozpočtové skaldby se jedná o FINANCOVÁNÍ
Druhové třídění
Rozpočtová skladba (Vyhláška č. 323/2002 Sb.)
Třída
1 daňové
2 nedaňové
3 kapitálové
4 přijaté dotace
8 financování
Struktura veřejných příjmů (2008, mld. Kč)
VR
ústře
dní v
láda
územ
ní sa
mospr
ávy
zdrav
otní
pojiš
ťovn
y0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
Ostatní běžné transfery a dotace
Tržby
Důchody z vlastnictví
Kapitálové daně
Daně z výroby a dovozu
Běžné daně z důchodů, jmění a jiné
Sociální příspěvky
daně
Pramen: Fiskální výhled
VR ústřední vláda
územní samosprávy
zdravotní pojišťovny
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
21% 20% 26%
40% 39%
0%
98%
27% 31%
20%
7% 4%
15%
3% 3%
37%
Ostatní běžné transfery a dotaceTržbyDůchody z vlastnictvíKapitálové daněDaně z výroby a dovozuSociální příspěvkyBěžné daně z důchodů, jmění a jiné
Struktura veřejných příjmů (2008)
Daň◦ Povinná, zákonem stanovená, nenávratná,
neekvivalentní a většinou neúčelová platba do veřejného rozpočtu.
Daňová kvóta◦ Měří celkovou daňovou povinnost jako podíl na
HDP Čistá daňová kvóta: podíl daní na HDP Složená daňová kvóta: podíl daní a příspěvků na
sociální zabezpečení na HDP Konsolidovaná složená daňová kvóta
Základní pojmy
Konsolidovaná daňová kvóta a podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP
30,0
32,0
34,0
36,0
38,0
40,0
42,0
44,0
46,0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
v %
HD
P
Konsolidovaná daňová kvóta Podíl výdajů vládního sektoru na HDP
Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=63993
Podle objektu zdanění:◦ Důchodové◦ Ze spotřeby◦ Majetkové◦ Paušální
Podle zohlednění platební schopnosti poplatníka◦ Osobní◦ In rem (na věc)
Podle použité sazby◦ Ad valorem◦ Specificeké
Využití prostředníka při výběru daně◦ Ano: nepřímé – daň platí plátce◦ Ne: přímé – daň platí popltaník
Třídění daní
osoba, která je povinna strpět, platit nebo odvádět daň
poplatník ◦ daňový subjekt, jehož příjem či majetek je
podroben dani plátce
◦ daňový subjekt, který je povinen odvést do veřejného rozpočtu sraženou nebo vybranou daň od jiných subjektů , a to pod svou majetkovou zodpovědností
Daňový subjekt
Sourhrn a struktura všech daní, které se na daném území vybírají
Daňový systém ČR:
Daňový systém
z příjm ů m ajetkové
přím é
ze spotřeby
nepřím é
pojistné sociáln ího pojištěn ím ístn í poplatky(obecní daně)
ostatn í
daně
d a ň z p říjm ůfy zick ý ch o so b
d a ň z p ří jm ůp rávnic ký c h o so b
z p říjm ů
d a ň z p o ze m k ů d a ň ze sta ve b
d a ně z ne m o vito stí d a ň silnič ní
d a ň d ěd ic ká d a ň d a ro va c í d a ň z p řevo d une m o vito stí
d a ně p ře vo d o vé
m a je tko vé
p řím é d a n ě
da ň z přida né hodnoty
univerzální
da ň z uhlovodíkovýchpa liv a m a ziv
da ň z p iva da ň z vína da ň z lihua lihovin
da ně z a lkoholu da ň z ciga ret ata bákových výrobků
da ně spotřební cla
selektivní
da ně ze spotřeby
Nepřímé daně v ČR
daň z minerálnícholejů
Příjmy sektoru vládních institucí
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
dotace/transfery (6%)
nedaňové příjmy (8%)
spotřební daně (29%)
sociální příspěvky (39%)
daně z příjmů (18%)
mld
. K
č
Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_70578.html
Pramen: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html
Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1.1.2008 (bez SFDI, poplatků a pokut)
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (celostátní výnos)
DPH (celostátní výnos)
8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)
Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi a kraji
100% - daně placené kraji 100% - daně placené obcí
Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos)
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti
(z podnikání)
30% - obce (dle bydliště podnikatele)
10% - SR 3)
68,18 % - SR 3)
Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji)
1) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o RUD, v platném znění
2) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě:
1. kritéria výměry katastrálních území obce
2. prostého počtu obyvatel v obci
3. násobků postupných přechodů
8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2)
8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)
8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)
60% celostátní výnos
8,92% - kraje 1) 21,4 % – obce 2) 69,68 % - SR 3)
100% - obce 4) Daň z nemovitostí
3) Příjmy
státního
rozpočtu
4) Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. 5) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci.
1,5% – obce 5)
Vysvětlivky:
Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb.
1965 1975 1985 1995 2005 20100
5
10
15
20
25
30
35
40
ostatní
spotřební daně (-2 p.b.)
majetkové daně (-2 p.b.)
daň ze mzdy
sociální příspěvky (+9 % p.b.)
daň ze zisku korporací
osobní důchodová daň (-2 p.b.)
% H
DP
Vývoj daňového mixu v zemích OECD (1965-2007)
Pramen: OECD Revenue Statistics
3. Úvod do daňové teorie
1) Daňové principy2) Spravedlnost3) Efektivnost4) Přesun a dopad daní5) Seminární práce: spravedlnost a efektivnost
Požadavky na „správný“ daňový systém i na jednotlivé daně
daňové kánony Adama Smithe:1. “V každém státě by měli poddaní přispívat na výdaje na správu státu
tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem, tj. úměrně důchodu, kterého pod ochranou státu požívají” - zásada spravedlnosti.
2. “Daň. kterou má každý jednotlivec platit, by měla být stanovena přesně a nikoliv libovolně. Doba splatnosti, způsob placení a suma, kterou má platit, to všechno by mělo být poplatníkovi a komukoliv jinému naprosto jasné” - zásada určitosti
3. “Každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy a jak se to poplatníkovi asi nejlépe hodí.” - zásada výhodnosti pro poplatníka.
4. “Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, co ona daň skutečně přináší do státní pokladny” - zásada úspornosti.
Daňové principy
spravedlnost efektivnost administrativní jednoduchost flexibilita “správné” působenína makroekonomické
agregáty politická průhlednost právní perfektnost
Dnešní požadavky na “dobré daně”
normativní přístup, mnohými ekonomy odmítán a kritizován
dva fundamentální přístupy k daňové spravedlnosti: ◦ A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku)
každý ať platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů (vymysleli to zakladatelé liberalismu v 15-17. století, ústup ze slávy v polovině 19. století)
základní problémy této teorie: 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby
tento pociťovaný užitek sdělili 3. takový systém zdanění by neumožňoval
redistribuci
Daňová spravedlnost
◦ B. placení daní na základě principu platební schopnosti B.1 princip horizontální spravedlnosti: ti, kdo
jsou na tom stejně by měli platit stejné daně B.2 princip vertikální spravedlnosti: ti, kdo jsou
na tom lépe/hůře by měli platit větší/menší daně Ale:
1. Jak změřit, kdo je na tom lépe/hůře? (volný čas, imputované důchody) Postačuje jako kritérium důchod, spotřeba nebo majetek?
2. Jak více (o kolik, kolikrát) by měli platit na daních ti, kdo jsou na tom lépe?
J. S. Mill: teorie rovné oběti - při získávání určité částky by měli být daňoví poplatníci zdaňováni tak, aby utrpěli stejnou oběť
5
Minimální náklady na daňový systém
Úkol: Jaké náklady jsou spojeny s daňovým systémem?
Efektivnost daní
6
Přímé = náklady státní správy na organizaci daňového systému, evidenci daňových subjektů, výběr daní, daňovou kontrolu a vymáhání případných nedoplatků.
Administrativní náklady
Nepřímé ◦ vyvolané nákladyivní náklady jsou v podstatě náklady
vyvolanými. ◦ Nese je soukromý sektor, kterému vznikají v souvislosti
s existencí daní. ◦ Patří sem zejména
náklady spojené s vedením specifických forem účetnictví, nutných pro prokazatelnost informací v daňovém řízení,
náklady na archivaci příslušných dokumentů, platy a odměny příslušných vlastních pracovníků, případně daňových poradců a právníků,
čas strávený vyplňováním daňových přiznání či studiem novel daňových zákonů apod.
tyto náklady lze vyčíslit jen obtížně
Nová daň způsobuje změny (distorze)◦ v relativních cenách, ◦ v relativních výnosech a užitcích.
Působí na ekonomické subjekty ◦ Hledají cestu, jak se daňovému zatížení vyhnout a
pokusí se provést substituci. ◦ Nahradí spotřebu (výrobu, prodej) zdaněného zboží
nějakým jiným. ◦ Tím oproti situaci před zdaněním ztratili část svého
užitku, přičemž tato ztráta není ničím kompenzována.
Nadměrné daňové břemeno
7
Daň nepůsobí distorzi tehdy a pouze tehdy, jestliže neexistuje žádná možnost, jak by se jednotlivec vyhnul své daňové povinnosti změnou svého ekonomického chování. Daním, které nemají distorzní účinky říkají ekonomové paušální daně.
Možnost minimalizace mrtvé ztráty? Uvalovat daně zejména na takové vstupy či výstupy, u kterých je nabídka a poptávka co nejméně cenově elastická.
P
S
D
E
Q0
DWL
PG
PN
P0t
QT Q0
ST
ET
PG – P0 = přesun daně na spotřebitele
PN – P0 = změna čistě ceny výrobce
QT * t = daňový výnos
Nadměrné daňové břemeno Uložení daně specifické, uložena výrobci
základní pojmy:statutární (zákonný) v. skutečný (efektivní) dopad
daněpřesun daně před, vzadčástečný, úplný (100%), více jak stoprocentní
přesun daně
lze tedy shrnout, že přesun daně závisí na:◦ elasticitách nabídky a poptávky◦ charakteru trhu◦ délce časového období
Přesun a dopad daní
Přesun a dopad daní
Pramen: http://www.leosvitek.com/media/download_gallery/Prvni%2520soustredeni.ppt
Spravedlnost – uplatnění jednotlivých principů ◦ Princip prospěchu◦ Princip platební schopnosti
Horizontální x vertikální spravedlnost Efektivnost
◦ Užitkově-nákladové metody Seznam užitků, odhad nákladů, možnosti jejich
ohodnocení◦ Vyvolání substitučního efektu
Seznam substitutů a „ztrát“ přebytku spotřebitele◦ Použití ukazatelů – 3e
Hospodárnost, efektivnost, účinnost
Seminární práce - shrnutí
Situace, kdy vláda krátkodobě nebo dlouhodobě nekryje své výdaje svými příjmy ◦ základním důsledkem je v prvním případě
rozpočtový deficit, ve druhém veřejný dluh◦ věčně vyrovnaný rozpočet? Snaha o vyrovnaný
rozpočet znamená vzdát se fiskální politiky rozpočtové důsledky fiskální politiky
◦ základním cílem fiskální expanze a restrikce je stabilizace tempa hospodářského růstu
◦ rozpočtový deficit jako cena za fiskální expanzi
Fiskální nerovnováha
65
rozpočtové příjmy rozpočtové výdaje deficit
rozpočtové příjmy rozpočtové výdaje přebytek
rozpočtový deficit je složen ze dvou položek◦ úrokové platby z existujícího dluhu (součin úrokové míry a stavu
dluhu na konci roku t–1)◦ rozdíl mezi vládními výdaji (bez zaplacených úroků) a vládními
příjmy
Rozpočtové saldo: deficit nebo přebytek
66
Celkový
Primární
Úroky z veřejného
dluhu
Typy salda
Celkový
Strukturální
Cyklický
= cyclically adjusted
Primární a celkový deficitprimární deficit – nezahrnuje úroky z veřejného
dluhu
Primární saldo
Celkové saldo
68
celkový deficit - výsledek vládních rozpočtů včetně vlivu hospodářského cyklu (recese vedou k poklesu vládních příjmů a k růstu cyklického deficitu)
strukturální (cyklicky očištěný) deficit – celkový deficit očištěný o vliv hospodářského cyklu (= deficit při současné struktuře výdajů a daňových sazeb za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potenciálního produktu)
69
reálie - praktický význam problému:◦ USA, Evropa - převládají dlouhé řady
rozpočtových deficitůCelkové saldo Strukturální
saldo=cyklicky očištěné
70
ČR - Deficit vládního sektoru
71
Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy.html
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0
50
100
150
200
250
0.0
2.0
4.0
6.0
8.0
10.0
12.0
14.0
mld. Kč % HDP
8
◦ nutno rozlišovat aktivní a pasivní deficit◦ aktivní deficit (vzniká proto, že ho vláda chce)
důvody: fiskální expanze snížení daní vládní populismus mezigenerační problém
◦ pasivní deficit (vzniká přesto, že ho vláda nechce) důvody:
recese války, živelné katastrofy
Příčiny rozpočtového deficitu
73
• emisní financování – úvěr od centrální banky (legislativně omezena) – ražebné, monetizace deficitu
• fiskální restrikce – snižování výdajů, růst daní• z výnosu z prodeje státního majetku - Co? Kdy?
Komu? Za kolik? • z přebytků rozpočtů z minulých let • dluhové krytí - emise státních dluhopisů
Řešení deficitu
74
Saldo vládního sektoru a subsektorů
75
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-8.0
-6.0
-4.0
-2.0
0.0
2.0
4.0
Ústřední vládní instituce Místní vládní instituce Fondy soc. zabezpečení
% H
DP
Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy.html
◦ rozpočtové důsledky ◦ makroekonomické důsledky
keynesiánský přístup – přechodný deficit, časově omezený – POZITIVNÍ DOPAD
neoklasický přístup – dlouhodobý, trvalý deficit – NEGATIVNÍ DOPAD
neoricardiánský přístup - Barro-Ricardova hypotéza
předpoklady: mezigenerační altruismus – současní spotřebitelé nespotřebovávají na úkor spotřebitelů budoucích
stejná úroková míra pro soukromý i vládní sektorúspory použity na nákup domácích cenných papírů
vlády
Důsledky rozpočtového deficitu
76
suma finančních pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu
suma finančních závazků, které má stát vůči ostatním ekonomickým subjektům
Vznik:1) kumulací deficitů (řešení prostřednictvím
dluhového financování)2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty
– problém morálního hazardu!!!!
v ČR negativní vývoj◦ důsledky plánované ekonomiky◦ důsledky nákladů transformace (např. záruky)◦ důsledky deficitů rozpočtů
Veřejný dluh
77
Dluh vládního sektoru
78Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_70578.html
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
0.0
5.0
10.0
15.0
20.0
25.0
30.0
35.0
40.0
45.0
mld. Kč % HDP
Greece (55,8)
Italy (20)
Ireland (90,9)
Portugal (46,2)
France (27,4)
United Kingdom (45,6)
Germany (17,6)
Spain (44,9)
Hungary (13,3)
Austria (15,2)
Netherlands (25,7)
Poland (11)
Slovenia (28,4)
Slovak Republic (18,9)
Denmark (20,2)
Czech Republic (15,6)
Sweden (-2,6)
Norway (-27,6)
Estonia (5)
0 30 60 90 120 150 180
20122007
% HDP
Pramen: OECD Economic Outlook No 91 - June 2012
Veřejný dluh (% HDP)
1) dle výpočtu hrubý dluh – státní závazky bez ohledu na výši
státních pohledávek čistý dluh – hrubý dluh očištěný o státní pohledávky2) dle měny vnitřní – domácí zadlužení, v domácí měně (obvykle
dluženo domácím subjektům, tj. daňovým rezidentům)
vnější – zahraniční zadlužení, v cizí měně (problém kurzového rizika)
3) dle doby splatnosti – krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý
4) dle povinnosti – fakultativní x obligatorní5) dle obchodovatelnosti – obchodovatelný x
neobchodovatelný
Klasifikace dluhu
80
Dluh vládního sektoru podle instrumentů
81
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Půjčky Cenné papíry Oběživo a vklady Podíl CP na celkovém dluhu
mld
. K
č
Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_70578.html
1) internalizace dluhu do roku 20032) od r.2003 nárůst zahraničního zadlužení
(externalizace dluhu)14.6.2004 první emise eurodluhopisů ve výši 1,5 mld EUR
3) securitizace – růst obchodovatelného dluhu4) růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých
dluhopisů na úkor státních pokladničních poukázek
Čeho dosáhla Česká republika emisí eurodluhopisů? nižší náklady financování státního dluhu větší objem emise než umožňuje domácí trh
dluhopisů pro jednorázovou emisi
Pro strukturu dluhu ČR je výrazná
82
Domácí x zahraniční dluh
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_dluhova_statistika.html
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
0
300
600
900
1200
1500
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
Zahraniční směnky
Zahraniční půjčky
Zahraniční emise dluhopisů
Ostatní domácí zdroje
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
Státní pokladniční poukázky
Podíl zahraničního dluhu
mld
. K
č
Státní dluhopisy podle doby splatnosti k 30.9.2012
doba splatnosti v letech objem (mld Kč) podíl
1 17,0 1%
3 90,5 6%
5 211,5 13%
6 7,5 0%
7 11,6 1%
8 77,7 5%
10 457,5 29%
11 108,3 7%
12 49,5 3%
15 346,3 22%
30 28,9 2%
50 5,4 0%Státní pokladniční poukázky (do 1 roku) 172,1 11%
a) rozpočtové důsledky – ovlivňují saldo veřejných rozpočtů
růst úroků omezení prostoru pro aktivní fiskální politiku (růst
mandatorních výdajů) problém investic
b) důsledky finanční – souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu
nízká absorbce vládních dluhopisů na domácím trhu vytěsňování soukromých investic
c) sociální – souvisí se vznikem morálního hazardu
Důsledky existence dluhu
85
◦ reálná úroková míra je vyšší než tempo reálného růstu HDP
◦ podíl veřejného dluhu na HDP se zvyšuje i v případě vyrovnaného primárního rozpočtu, jen v důsledku placených úroků
Dluhová past
86
◦pasivní cesta ekonomický růst,úrokové míry inflace (vymazání reálné výše dluhu),
zahraniční granty a dary◦aktivní cesta
rozpočtové řešení mimořádná daň monetární řešení politicko-administrativní řešení ALE: problémy u aktivní cesty: lobby,
politický cyklus, nepopulárnost
Možnosti řešení dluhového problému
87
◦ deficit vládního sektoru poměr plánovaného nebo skutečného schodku
vládního sektoru k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nižší než nebo udržitelně směřuje ke 3 % HDP
deficit a hrubý domácí produkt jsou vykazovány v metodice ESA 95.
◦ hrubý vládní dluh poměr vládního dluhu v nominální hodnotě k
hrubému domácímu produktu v tržních cenách je nižší než nebo udržitelně směřuje k 60 % HDP
vládní dluh znamená hrubý úhrn dluhů (emitované cenné papíry, přijaté úvěry a vklady) ke konci roku konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými subsektory vlády (jak je definován u kritéria vládního deficitu)
Maastrichtská fiskální kriteria
88