Právní a morální argumenty v rozhodování etických komisí
Dec 31, 2015
Právní a morální argumenty v rozhodování
etických komisí
Mít právo Být v právu Neprávem nařknout Právní stát Základní lidské právo na bezplatnou
zdravotní péči
Právo
Objektivní vs. subjektivní právo Objektivní právo – soubor právních norem
Právo II
Zákon o zdravotních službách
§ 34(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb
(dále jen „souhlas“) se pokládá zaa) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením
souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.
Právní norma I
ObčZ§ 8
(1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.
(2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.
§ 9Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.
Právní norma II
Právní normy jsou obecně závazná pravidla lidského chování, stanovená nebo uznaná státem, jejichž porušení je trestáno státem
Čtyři znaky – závaznost, formální určitost, obecnost, vynutitelnost
Právní norma III
Jak se k právní normě dostat? Kde ji hledat? Metodika interpretace práva – pokus jak
sjednotit šíři možných výkladů textů zákona Interpretují se prameny práva – normativní
právní akt, soudní rozhodnutí, normativní smlouva, právní obyčej…
Právní norma IV
Svět normativity Svět fakticity
Aplikace práva
Questio facti Questio iuris Rozhodnutí
Aplikace práva II
Questio facti Questio Iuris Co měl soudce k snídani
Jaké je jeho politická orientace
Jak moc si váží práva Rozhodnutí
Aplikace práva III
EÚLP
ČLÁNEK 3Zákaz mučení
Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.
ČLÁNEK 8Právo na respektování soukromého a rodinného života
Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.
Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě Případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.
Aplikace práva IV
Zákon o zdravotních službách§ 34
(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá zaa) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením
souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.
Morální argumenty v právu
Trolley car problem Problém interrupce Problém eutanazie
Existence rozumné neshody
Právní princip, vyjadřující zákaz překvapivých rozhodnutí
V obdobných případech obdobně ignoratia iuris non excusat Lon Fuller: Morálka práva,
◦ obecnost práva,◦ řádné vyhlašování práva,◦ zákaz zpětné působnosti zákonů,◦ jasnost zákonů,◦ eliminaci rozporů v zákonech,◦ zákaz požadování nemožného,◦ poměrnou stálost práva v čase.
Právní jistota
Diskursivní teorie Ideální diskurs
◦ Ideální komunikační situace: neomezený čas, neomezené množství účastníků a žádnou hrozbu nátlaku Zajistit, aby argumentace nebyla ukončena bez
racionálního podnětu Zajistit jak svobodnou volbu témat argumentace, tak
zahrnutí nejlepších informací a zdůvodnění skrz univerzální a rovný přístup k argumentaci
Vyloučit jakýkoliv nátlak jiný než tlak lepšího argumentu Reálný diskurs
Demokratická dělba moci
Obecný diskurs
Parlament
Legislativní akt
Právní diskurs
Soud
Rozhodnutí
Demokratická dělba moci
ObčZ
§ 39Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Morálka v právu
NObčZ
§ 10 (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě
výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.
(2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.
Morálka v právu II
§ 580 (1) Neplatné je právní jednání, které se příčí
dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
(2) Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.
Morálka v právu III
Radbruchova formule: Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou může být vyřešený následujícím způsobem: Pozitivní právo, zajištěné legislativou a mocí, má přednost, i když je jeho obsah nespravedlivý a neprospívá lidu. Pokud ale konflikt mezi zákonem a spravedlností dosáhne nesnesitelné míry, pak musí zákon jako „vadné právo“ ustoupit spravedlnosti. Není možné vést ostřejší linii mezi případy zákonného bezpráví a zákony, které jsou platné navzdory svým vadám. Jedna linie rozlišení ale může být vedena zcela jasně: Tam, kde neexistuje ani snaha o spravedlnost, kde rovnost, základ spravedlnosti, je vědomě zrazována legislativou, tam už se nejedná pouze o „vadné právo“, tam se úplně vytrácí samotná povaha práva. Jde o to, že právo, včetně pozitivního práva, nemůže být definováno jinak než jako instituce, jejíž smysl spočívá ve službě spravedlnosti. Měřeno tímto standardem, pak celé kusy nacionálně socialistického práva nikdy nedosáhly úrovně platného práva.
Morálka v právu IV
Vyhláška č. 226/2008 Sb. o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického
hodnocení léčivých přípravků
§ 3(1) Ustavením etické komise podle § 53 odst. 1 zákona o
léčivech se rozumí písemné jmenování členů etické komise. Etická komise je složena nejméně z 5 členů odpovídající kvalifikace a se zkušeností posuzovat a hodnotit předkládané klinické hodnocení z hlediska vědeckého, lékařského a etického. Před jmenováním členů etické komise si zdravotnické zařízení nebo Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „osoba“), které etickou komisi ustavuje, vyžádá jejich písemný souhlas s členstvím v etické komisi a s dodržováním podmínek uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) až c) zákona o léčivech.
Morálka v právu V