Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka pro děti s OMJ Tyto pracovní listy vznikly jako materiál k doučování českého jazyka pro různorodou skupinu dětí s odlišným mateřským jazykem. Různorodá byla skupina hned v několika ohledech – děti měly různou mateřštinu, chodily do různých škol a různých tříd (3. - 5. třídy), a samozřejmě to byly různé osobnosti s rozličnými zájmy. Jejich mluvená čeština se, s určitými nepřesnostmi a odlišnostmi u každého dítěte, blížila úrovni rodilého mluvčího. Cílem doučování byla obvyklá školní látka z předmětu český jazyk, zpřesňování mluveného a psaného projevu a rozvoj slovní zásoby. Některé problémy vyplývaly z odlišné mateřštiny – chudší slovní zásoba, nepřesnosti v gramatice nebo např. špatné rozlišování dlouhých a krátkých slabik. S učiteli dětí jsem nebyla v kontaktu, o tom, co děti ve škole probíraly, jsem měla nepřesné informace od rodičů a dětí samotných. Doučování probíhalo ve volném čase dětí, a tak jsem nechtěla prostě dělat cvičení z učebnice. Hledala jsem krátké texty doprovázené obrázky, ideálně nějaký komiks, a trvala jsem na díle českého autora. Volba nakonec padla na knihu Obrázky z českých dějin a pověstí autorů Jiřího Černého, Pavla Zátky, Zdeňka Adly a Jiřího Kalouska. České pověsti jsou navíc nedílnou součástí naší kultury, všude kolem nalézáme odkazy k nim, a dalo se předpokládat, že je děti nebudou znát. Kniha je navíc poměrně populární a snadno dostupná. Zpracování pracovních listů Pověsti jsou sice již zkrácené a zjednodušené, ale ukázalo se, že jsou pořád příliš dlouhé a složité, nakonec jsem je tedy všechny trochu zkrátila a zjednodušila. Zpětně vidím, že jsem zjednodušovat měla ještě víc. Sama látka pověstí je dost složitá. Použitá gramatika je pro 2. – 4. třídu. Hodně jsem se zaměřila na pravopis, jemuž se na 1. stupni věnuje velké množství času. Cvičení se opakují, v jednom pracovním listu se mohou opakovat i stejná slova v různém kontextu (jednou se doplňuje diakritika, jindy měkké nebo tvrdé i). Podmínkou dobrého psaní je trénink, je třeba tatáž slova často psát i vidět napsaná. Gramatika je jen procvičována, děti ji probírají ve škole. Po ruce jsem ale měla různé učebnice, pokud jsme potřebovali něco vysvětlit nebo procvičit více, použili jsme nějaké cvičení. Mnoho gramatických jevů se naopak v pracovních listech vůbec neobjevuje, a to ani těch, které patří k látce zmíněných tří ročníků, např. vyjmenovaná slova. Děti je v období doučování prostě neprobíraly a měly problémy i s jednoduššími pravopisnými jevy. Tyto pracovní listy nejsou zkrátka finální podobou toho, co se dá s textem dělat, ale pouhou inspirací.
23
Embed
Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka pro ... · Opakování je matkou moudrosti Opakujte všechno – nová slova, výslovnost, pravopis, gramatiku, přečtené
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka
pro děti s OMJ
Tyto pracovní listy vznikly jako materiál k doučování českého jazyka pro různorodou skupinu
dětí s odlišným mateřským jazykem. Různorodá byla skupina hned v několika ohledech –
děti měly různou mateřštinu, chodily do různých škol a různých tříd (3. - 5. třídy), a
samozřejmě to byly různé osobnosti s rozličnými zájmy. Jejich mluvená čeština se, s určitými
nepřesnostmi a odlišnostmi u každého dítěte, blížila úrovni rodilého mluvčího. Cílem
doučování byla obvyklá školní látka z předmětu český jazyk, zpřesňování mluveného a
psaného projevu a rozvoj slovní zásoby. Některé problémy vyplývaly z odlišné mateřštiny –
chudší slovní zásoba, nepřesnosti v gramatice nebo např. špatné rozlišování dlouhých a
krátkých slabik. S učiteli dětí jsem nebyla v kontaktu, o tom, co děti ve škole probíraly, jsem
měla nepřesné informace od rodičů a dětí samotných.
Doučování probíhalo ve volném čase dětí, a tak jsem nechtěla prostě dělat cvičení z
učebnice. Hledala jsem krátké texty doprovázené obrázky, ideálně nějaký komiks, a trvala
jsem na díle českého autora. Volba nakonec padla na knihu Obrázky z českých dějin a
pověstí autorů Jiřího Černého, Pavla Zátky, Zdeňka Adly a Jiřího Kalouska. České pověsti jsou
navíc nedílnou součástí naší kultury, všude kolem nalézáme odkazy k nim, a dalo se
předpokládat, že je děti nebudou znát. Kniha je navíc poměrně populární a snadno
dostupná.
Zpracování pracovních listů
Pověsti jsou sice již zkrácené a zjednodušené, ale ukázalo se, že jsou pořád příliš dlouhé a
složité, nakonec jsem je tedy všechny trochu zkrátila a zjednodušila. Zpětně vidím, že jsem
zjednodušovat měla ještě víc. Sama látka pověstí je dost složitá.
Použitá gramatika je pro 2. – 4. třídu. Hodně jsem se zaměřila na pravopis, jemuž se na 1.
stupni věnuje velké množství času. Cvičení se opakují, v jednom pracovním listu se mohou
opakovat i stejná slova v různém kontextu (jednou se doplňuje diakritika, jindy měkké nebo
tvrdé i). Podmínkou dobrého psaní je trénink, je třeba tatáž slova často psát i vidět napsaná.
Gramatika je jen procvičována, děti ji probírají ve škole. Po ruce jsem ale měla různé
učebnice, pokud jsme potřebovali něco vysvětlit nebo procvičit více, použili jsme nějaké
cvičení.
Mnoho gramatických jevů se naopak v pracovních listech vůbec neobjevuje, a to ani těch,
které patří k látce zmíněných tří ročníků, např. vyjmenovaná slova. Děti je v období
doučování prostě neprobíraly a měly problémy i s jednoduššími pravopisnými jevy.
Tyto pracovní listy nejsou zkrátka finální podobou toho, co se dá s textem dělat, ale pouhou
inspirací.
Použití knihy a pracovních listů v hodině
První část hodiny: seznámili jsme se s pověstí, a to jedním ze dvou způsobů:
1. Rovnou jsme příběh společně četli – děti dostaly svou vlastní okopírovanou pověst se
zjednodušenými texty. Porozumění příběhu jsem kontrolovala dotazy na text, např.
„Kdo byla kněžna Libuše? Co uměla?“ Takto jsme postupně prošli celý text.
Jednotlivá slova jsme si ukazovali na obrázcích nebo jsme je popisovali.
2. Dala jsem dětem k dispozici jen obrázky z pověsti. Poté jsme je společně popisovali a
pak se děti samy pokusily sestavit příběh, jak se domnívaly, že se odehrál. Tato část
je důležitá, připravuje děti na to, co přijde, a usnadňuje následný poslech a
porozumění. Děti vědí, co mají čekat.
3. Poté jsem příběh četla a děti kladly obrázky za sebe, jak se příběh odehrával.
TIP: Je vhodnější vybrat jen některé obrázky. Některé ilustrace zobrazují nevýznamné
skutečnosti nebo je odlišuje jen nepatrný detail a pak je těžké se v nich orientovat a sestavit
z nich srozumitelný příběh. Proto jsem si je vždy důkladně vybírala podle toho, jestli
v příběhu hrají důležitou roli a přispívají k porozumění anebo spíš matou.
V druhé části hodiny jsme pracovali s jednotlivými cvičeními pracovních listů. Cvičení na
synonyma a doplňování synonym do textu jsou určena k rozšiřování slovní zásoby a lepšímu
porozumění.
Při gramatických cvičeních se děti často střídaly v roli učitele – vždy jeden řídil a opravoval
dané cvičení. Pro lepší procvičení některých jevů jsme občas použili učebnice. Zapisovala
jsem si slova, která děti psaly špatně, a na konci hodiny jsme na ně psali krátký diktát.
Obvykle diktovaly a opravovaly děti, jen několik slov či slovních spojení (např. 2 každé dítě).
Na konci hodiny jsme s obrázky ještě opakovali pověst. Děti rozházené obrázky sestavily do
příběhu a pověst přeříkaly. Toto přeříkání pověsti považuji za velmi důležité – děti si tím lépe
zapamatují příběh, přispívá to k rozšiřování slovní zásoby a rozvoji vyjadřovacích schopností.
Nově naučená slova a obraty se takto snáze zafixují.
Některé principy doučování
Individuální přístup
Seznamte se dobře s doučovaným dítětem/skupinou, jeho potřebami, nedostatky a zájmy, a
pokuste se je zohlednit. Důležití jsou i rodiče, obvykle iniciátoři doučování, je tedy třeba
zohlednit i je. Někdy je to těžké balancování, např. u často přetěžovaných vietnamských dětí
– rodiče chtějí, aby dítě chodilo na doučování každé odpoledne, a dítě cítí, že „nemá čas si
hrát s hračkami“ (slova jednoho doučovaného žáčka ze 3. třídy). Nic vám nebrání si s dětmi
také trochu hrát anebo povídat. Pokuste se také najít zábavné materiály a aktivity.
Vytvořte uvolněnou atmosféru
Stres navzdory zažitým představám učení nepodporuje. Atmosféra při doučování by měla
být uvolněná a napomáhat soustředění – nemělo by zde být příliš mnoho rušivých vlivů (týká
se to i případné účasti zbytku rodiny na doučování a prostoru - televize, počítač, místnost
plná hraček). K uvolněné atmosféře patří i to, že dítě není přetěžováno (viz výše). Je tedy
dobré občas si trochu pohrát, zařadit nějaká pohybová cvičení. Je možné např. hledat po
pokoji části textu, obrázky, přemísťovat věci ze strany na stranu, měnit místo, kde se
doučujeme, měnit role – dítě učitelem, vy žákem apod.
Přenechte část aktivity dítěti
Může být učitelem - diktovat, opravovat chyby (samozřejmě s naší pomocí). Cítí pak za věc
větší zodpovědnost a snaží se mnohem víc, než když je jen pasívním příjemcem učení. Pokud
uděláte v diktátu záměrně nějakou chybu a dítě na ni přijde, je učení mnohem zábavnější.
Opravování chyb
- Naučte se část chyb přehlížet - nedotčené sebevědomí je důležitá součást studia gramatiky
i cizího jazyka. Opravujte především chyby, u nichž hrozí, že si je dítě zafixuje. Např.
v mluveném projevu to, o čem mluví často. Pokud něco nedokonale řekne jednou, můžete
to přehlédnout. Pokud o něčem hovoří opakovaně, mělo by to být řečeno převážně správně.
- V gramatických a pravopisných cvičeních opravujte především to, co už by děti měly znát
nebo to právě probíráte. Zbytek přehlédněte – cílem není krvavě rudý opravený text.
- Dejte dětem šanci, aby se opravily samy. Můžete je navést – u slova udělat otazník nebo ho
podtrhnout, dát analogický příklad – „Podívej, tamhle v tom slově se to psalo takhle, je tady
to tvrdé y opravdu správně?“ apod.
- Chyby ve výslovnosti by se měly opravit okamžitě, pokud se jedná o chyby způsobené
odlišnou mateřštinou (např. v ní neexistují některé hlásky nebo slabiky a dítě se je teprve
učí). Pokud je ale nesrovnalostí hodně, není možné neustále dítě opravovat, nemělo by mít
pocit, že vůbec nemůže promluvit, aniž by ho někdo opravil. Zaměřte se např. na 2 konkrétní
hlásky anebo na konkrétní slova, která si budete zapisovat a trénovat. Je také třeba zjistit,
zda dítě nemá logopedický problém.
- V každém případě opravujte s citem.
Kontrola porozumění
Otázka „Rozumíš?“ moc nepomáhá. Zjistíte, že dotyčný přibližně rozumí nebo si myslí, že
rozumí. V některých kulturách také není zvykem rmoutit dotazovaného svým
neporozuměním a neznalostí a k dobrým mravům naopak patří se tvářit, že rozumím všemu
a vše znám.
Porozumění kontrolujeme jinými způsoby. U textu např. pomocí dotazů nebo přeříkáním
pověsti, seřazením obrázků k textu nebo vět z textu ve správné časové posloupnosti atd.
U různých gramatických cvičení sledujeme, zda žák ví, co má dělat – kontrola porozumění
zadání. Porozumění gramatickým jevům pak poznáme snadno podle výsledků žáka.
Opakování je matkou moudrosti
Opakujte všechno – nová slova, výslovnost, pravopis, gramatiku, přečtené texty. Texty nebo
jiné celky především – jednotlivé slovo je náchylné k zapomenutí, pokud ho ale zasadíte do
kontextu, má slušnou šanci, že se se zbytkem příběhu v paměti udrží. Můžete si slova, fráze,
problémy zapisovat a na konci hodiny se k nim vracet, případně ještě v další hodině či
v nějaké hodině budoucí.
Pracovní listy ke knize Obrázky
z českých dějin a pověstí
O PRAOTCI ČECHOVI
O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI
O CTIRADOVI A ŠÁRCE
KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO
O BRUNCVÍKOVI
O KOUZELNÍKU ŽITOVI
O PRAOTCI ČECHOVI
V bájné pravlasti Slovanů žili se svými rody i bratři Čech a Lech. Ale nežili tam
klidnými životy.
O své živobytí museli bojovat nejen s přírodou, ale také s nepřáteli. Útoky
nepřátel neustávaly, a proto se bratři rozhodli, že pro svůj lid vyhledají novou
vlast.
Svolali své rody, shromáždili stáda a vydali se na cestu. Po mnohých útrapách
došli až pod horu Říp. Odpočívali na úpatí hory.
Za svítání vystoupil Čech na vrchol hory a podíval se na krajinu. „To je ta země
zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Lidu se země líbila. Dal jí
jméno Čechy po Čechovi.
Muži káceli pralesy, obdělávali pole, stavěli vesnice. Ženy opatrovaly děti,
chystaly jídlo, tkaly látky a z nich šily šaty.
Rody vzrůstaly, přibývalo vsí a hradů sroubených z klád. Vojvoda Lech se po
čase s bratrem rozloučil a táhl se svým lidem k východu.
Přišel čas, kdy praotec Čech zemřel. V slavnostním rouchu ho posadili na
hranici. Obětovali bohům a za velkého nářku hranici zapálili.
1. Najděte synonyma:
starat se chystat
oblečení rody
pláč vyhledat
připravovat vlast
nekončit neustávat
rodiny útrapy
domov opatrovat
trápení roucho
najít nářek
2. Napište protikladná slova:
východ (slunce) - přišel -
nový - velký -
plný - přibývalo vesnic -
zapálit -
3. Najděte chyby v psaní velkých a malých písmen:
v bájné pravlasti slovanů žili se svými rody bratři čech a lech. po mnohých
útrapách Došli až pod horu říp. Dali nové Zemi jméno čechy.
4. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis:
V pravlast__, bratř__, s rod__, ž__vot__, s př__rodou, útok__, Ř__p, úpat__
hor__, Čech__, ch__staly, š__ly šat__, rozlouč__l, př__šel, posad__li, na
hran__c__
5. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis:
Živob__tí, v__hledají, v__dali se, sv__tání, v__stoupil, opl__vající,