POZEMKOVÉ ÚPRAVY - eAGRIeagri.cz/public/web/file/26705/PU64proWEB_all_1_.pdf · Jedn· se o v˝kon st·tnÌ spr·-vy a takto musÌ b˝t zachov·n. VyËlenÏnÌ vÏtöÌho objemu

červen 2008

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

64MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY

PozemkovÈ˙pravy»erven»erven»erven»erven»erven 2008 2008 2008 2008 2008 �� Ë. 64

Redakční kolektiv:Ing. KAMIL KAULICH,Ing. HELENA KMENTOVÁ,Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc.,Ing. PAVEL GALLO,Ing. PETR CHMELÍK,Ing. VÁCLAV MAZÍN

Za obsah článků odpovídají autoři.Neprošlo jazykovou úpravou.Vychází v nákladu 850 ks.

Tisk: TEMPO PRESS, polygrafický podnik,Milan JandíkChmelová 2893, 106 00 Praha 10Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice,Praha-západTel./fax: 272 651 728Mob.: 606 591 235E-mail: [email protected]

Zajiš�uje: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování,Perucká 1, 125 00 Praha 2Tel./fax: 224 253 194E-mail: [email protected]

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK… REPUBLIKY- ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ̇ ¯ad

TTTTTÏönov 17Ïönov 17Ïönov 17Ïönov 17Ïönov 17 TTTTTel.: 221 811 111el.: 221 811 111el.: 221 811 111el.: 221 811 111el.: 221 811 111117 05 Praha 1117 05 Praha 1117 05 Praha 1117 05 Praha 1117 05 Praha 1 Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478E-mail: [email protected] www.mze.czE-mail: [email protected] www.mze.czE-mail: [email protected] www.mze.czE-mail: [email protected] www.mze.czE-mail: [email protected] www.mze.cz

ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815

Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich

Obsah

Str.

1. Krátce k dalšímu směřování pozemkových úřadůIng. Jaroslav Vítek, MBA, ředitel ÚPÚ

2. Připravované změny v předpisech, jimiž se řídí stát-ní správa zeměměřictví a katastruIng. Bohumil Janeček, ČÚZK

5. Protipovodňová opatření a pozemkové úpravyDoc. Ing. Jiří Němec, CSc.

8. Informační systém LPIS a jeho využití na Pozemko-vých úřadechBeno Slávik, Bc., Ing. Richard Filip, PÚ Písek

11. Procházka českými katastryIng. Jan Bumba, Praha

15. Vodohospodářská opatření realizovaná v roce 2007v rámci pozemkových úprav na Pozemkovém úřaduv NymburceIng. Zdeněk Jahn, CSc., a Ing. Jan Kusovský

16. Suchá retenční nádrž Hustopeče-Starovicereg. č. III/2 – soutěž 2006Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad Břeclav

18. Volby představenstva a dozorčí rady ČMKPÚ na ob-dobí let 2008–2011Ing. Mojmír Procházka,předseda představenstva ČMKPÚ

19. Protierozní opatření v k.ú. Močovicereg. č. II/2 – soutěž 2006Ministerstvo zemědělství ČR,Pozemkový úřad Břeclav

22. Veřejná celostátní soutěž „O nejlepší realizovanéspolečné zařízení v pozemkových úpravách v roce2007”Opatření nominovaná do soutěže

23. Novela stavebního zákonaIng. Jiří Blažek, Brno

25. Udržitelný rozvoj – CSD 16, New York 2008Milan Cikánek, Libor Číhal,Hana Rychlíková, Marjana Sprátková

1

PozemkovÈ ̇ pravy

Kr·tce k dalöÌmu smÏ¯ov·nÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, ¯editel ⁄P⁄

PozemkovÈ ˙¯ady p˘sobÌ v†novÈ organizaËnÌ struktu¯e. K†1. b¯eznu setotiû vyËlenily z†odbor˘ ÑzemÏdÏlsk· agentura a pozemkov˝ ˙¯adî, jejichûsouË·stÌ se staly po z·niku okresnÌch ˙¯ad˘. Po pÏti letech se osamostatni-ly†v Ëele s ⁄st¯ednÌm pozemkov˝m ˙¯adem.

Vytvo¯enÌ nynÏjöÌ struktury pozem-kov˝ch ˙¯ad˘ bylo prvnÌm krokem nacestÏ ke koncepËnÏ autonomnÌmu uspo-¯·d·nÌ struktury i ËinnostÌ pozemkov˝ch˙¯ad˘. PoslednÌ mÏsÌce prok·zaly p¯e-v·ûnÏ pozitivnÌ zkuöenosti. VÏtöina za-mÏstnanc˘ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ je naznaËnÈ profesnÌ v˝öi a dennÏ danou pro-blematiku ¯eöÌ se znaËnou mÌrou loajali-ty. Tato organizaËnÌ zmÏna je n·vratk†norm·lnÌmu stavu. Pod¯ÌzenÌ pozem-kov˝ch ˙¯ad˘ zemÏdÏlsk˝m agentur·mv†roce 2003 bylo vnÌm·no vÏtöinou pra-covnÌk˘ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a Ë·stÌ od-bornÈ ve¯ejnosti jako p¯echodnÈ st·dium.Z·kon Ë. 139/2002 sb. o pozemkov˝ch˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech jasnÏvymezuje postavenÌ a kompetence po-zemkov˝ch ˙¯ad˘, kterÈ veöly do struk-tury ministerstva zemÏdÏlstvÌ 1. lednem2003. Do tÈ doby byly pozemkovÈ ˙¯a-dy souË·stÌ okresnÌch ˙¯ad˘. Pod¯ÌzenÌzemÏdÏlsk˝m agentur·m znamenalo, ûese na pÏt let zpomalily, tÈmÏ¯ zastavilyurËitÈ pr·ce. PozemkovÈ ˙pravy se pro-v·dÏjÌ ve ve¯ejnÈm z·jmu a jsou oprav-dov˝m n·strojem pro prostorovÈ a funkË-nÌ uspo¯·d·nÌ pozemk˘ a vlastnick˝chpr·v k†nim. Jedn· se o v˝kon st·tnÌ spr·-vy a takto musÌ b˝t zachov·n.

VyËlenÏnÌ vÏtöÌho objemu finanËnÌchprost¯edk˘ na pozemkovÈ ̇ pravy pro ob-dobÌ 2007-2013 je vnÌm·no jako urych-lenÌ. Vyvol·v· to mylnou p¯edstavu, ûese d¯Ìve v†tomto procesu pracovalo po-malu nebo liknavÏ. UrychlenÌ musÌ b˝tch·p·no jako vÏtöÌ poËet proveden˝chpozemkov˝ch ˙prav. Pokud je vÌce pe-nÏz, zaËne se pracovat na vÌce katastr·l-nÌch ̇ zemÌch. V†letech 2003 aû 2006 ne-dok·zaly pozemkovÈ ˙¯ady udrûet kon-tinuitu ve svÈ pr·ci, nedost·valo se jimpenÏz, nestandardnÌ situace vedla k†naru-öenÌ postupu pl·novan˝ch ËinnostÌ a ̄ adÏnesystÈmov˝ch dopad˘, kterÈ mÏly ne-blah˝ vliv na projektovou a realizaËnÌsfÈru. NynÌ jsme veökerÈ ˙silÌ vloûili dostabilizace situace. P¯edpokl·dan˝ n·r˘stËinnosti se t˝k· pozemkov˝ch ̇ prav, ne-zbytnÈho vymÏ¯ov·nÌ pozemk˘ a s tÌmvöÌm spojenÈ takÈ nezastupitelnÈ ˙Ëastiv procesu tvorby digit·lnÌch katastr·l-nÌch map do roku 2015. Klademe velkouv·hu na spoleËn· za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch˙prav·ch, technick· opat¯enÌ pro zp¯Ì-stupÚov·nÌ pozemk˘ a opat¯enÌ v†oblastiûivotnÌho prost¯edÌ a rozvoje venkova.

Letos poËÌt·me s ukonËenÌm pozem-kov˝ch ˙prav na asi 100 tisÌc hektarech,

coû je o necel˝ch 40 tisÌc vÌce neû v†roce2007. Z†hlediska objemu finanËnÌch pro-st¯edk˘ p¯edpokl·d·me pro letoönÌ rokvyuûitÌ 2,3 miliardy korun, a to z†r˘z-n˝ch zdroj˘, jak ze st·tnÌho rozpoËtu,rozpoËtu PozemkovÈho fondu »R, z ÿedi-telstvÌ silnic a d·lnic a EAFRD. V†souËas-nÈ dobÏ m·me ukonËenÈ Ëi rozpracovanÈpozemkov˝ch ˙pravy na 18 procentechzemÏdÏlskÈ p˘dy »eskÈ republiky, z†to-ho dokonËeno je necel˝ch deset procent.Pokud jde o realizovan· spoleËn· za¯Ì-zenÌ, konkrÈtnÏ jde asi o tisÌc kilome-tr˘ polnÌch cest, na 600 hektarech bylaprovedena protieroznÌ a protipovodÚo-v· opat¯enÌ a na 600 hektarech v˝sad-ba novÈ zelenÏ. P¯edpokl·d·me, ûe roË-

nÏ se bude zahajovat 180 aû 200 ¯ÌzenÌo komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav·ch.

Pracujeme na vytvo¯enÌ modelu mo-dernÌho ̇ ¯adu st·tnÌ spr·vy. VnÌm·me totak, ûe je nezbytnÈ uËinit jednotlivÈ kro-ky k†person·lnÌ a odbornÈ stabilizacia p¯ÌmÈ odpovÏdnosti pozemkov˝ch˙¯ad˘ za odbornou Ëinnost. Je velmi v˝-znamnÈ zapojenÌ do diskusÌ a do sou-Ëinnosti relevantnÌch institucÌ v†naöemsoci·lnÌm okolÌ, chceme daleko vÌce pro-hloubit takÈ spolupr·ci s†akademick˝mprost¯edÌm, s†vysok˝mi ökolami, zapo-jenÌ student˘ v†r·mci studentskÈ vÏdec-kÈ Ëinnosti. Vytv·¯Ìme partnerskÈ pro-st¯edÌ a ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad byv†tom mÏl sehr·vat v˝znamnou roli tak,abychom byli schopni specifikovat vizioboru pozemkov˝ch ˙prav. A zde je v˝-znamn˝m partnerem »eskomoravsk·komora pro pozemkovÈ ˙pravy.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

Z·konyZ·konyZ·konyZ·konyZ·kony■■■■■ Zákon č. 374/2007 Sb., publikovaný dne 31. prosince 2007 v částce 114 Sbírky,kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odbornézpůsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve zněnípozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komuni-kacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění poz-dějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; ve znění pozdějších před-pisů. Zákon nabude účinnosti dne 1. dubna 2008 s výjimkou ustanovení § 52d až52i, § 56 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb., a dále § 123e odst. 4 a 5 zákona č. 361/2000 Sb., která nabývají účinnosti dnem 1. září 2008.

Vyhl·ökyVyhl·ökyVyhl·ökyVyhl·ökyVyhl·öky

■■■■■ Vyhláška č. 323/2007 Sb., publikovaná dne 14. prosince 2007 v částce 103 Sbírky,kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemníchkomunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb.,kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších před-pisů. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. ledna 2008 s výjimkou.■■■■■ Vyhláška č. 338/2007 Sb., publikovaná dne 21. prosince 2007 v částce 107 Sbírky,o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008. Vyhláškanabyla účinnosti dne 1. ledna 2008.■■■■■ Vyhláška č. 357/2007 Sb., publikovaná dne 21. prosince 2007 v částce 109 Sbírky,kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhradyza používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonnýchhmot. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. ledna 2008.■■■■■ Vyhláška č. 50/2008 Sb., publikovaná dne 20. února 2008 v částce 15 Sbírky,kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve zněnípozdějších předpisů. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. března 2008.■■■■■ Vyhláška č. 60/2008 Sb., publikovaná dne 26. února 2008 v částce 18 Sbírky,o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změněvyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláškao plánech péče, označování a evidenci chráněných území). Vyhláška nabylaúčinnosti dne 1. března 2008.■■■■■ Vyhláška č. 75/2008. Sb., publikovaná dne 29. února 2008 v částce 22 Sbírky,kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterouse provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kra-jiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška nabude účinnosti dne 1. dubna 2008.

Pr·vnÌ informace

PozemkovÈ ̇ pravy

2

P¯ipravovanÈ zmÏny v†p¯edpisech, jimiû se ¯ÌdÌ st·tnÌspr·va zemÏmÏ¯ictvÌ a katastruIng. Bohumil JaneËek, »⁄ZK

❙V souËasnÈ dobÏ se v PoslaneckÈ snÏmovnÏ Parlamentu »R projedn·vajÌ

vl·dnÌ n·vrhy novel z·kon˘ Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky(katastr·lnÌ z·kon), a Ë. 265/1992 Sb., o z·pisech vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝chpr·v k nemovitostem, a poslaneck˝ n·vrh novely z·kona Ë. 200/1994 Sb., o zemÏ-mÏ¯ictvÌ a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ nÏkter˝ch z·kon˘ souvisejÌcÌch s jeho zavedenÌm(zemÏmÏ¯ick˝ z·kon). SouËasnÏ je »esk˝m ̇ ¯adem zemÏmÏ¯ick˝m a katastr·lnÌmp¯ipravov·na novela katastr·lnÌ vyhl·öky Ë. 26/2007 Sb., novela prov·dÏcÌ vyhl·ö-ky k zemÏmÏ¯ickÈmu z·konu Ë. 31/1995 Sb. a nov· vyhl·öka, kter· by nahradiladosavadnÌ vyhl·öku Ë. 162/2001 Sb., o poskytov·nÌ ̇ daj˘ z katastru nemovitostÌ»eskÈ republiky. ⁄Ëinnost zmÏn se p¯edpokl·d· nejd¯Ìve od 1. ledna 2009.

Podle n·vrhu novely z·kona Ë. 265/1992 Sb. by se v p¯ÌpadÏ, pokud by ne-byl n·vrh na povolenÌ vkladu hned p¯ijeho pod·nÌ doloûen listinou, na jejÌmûz·kladÏ m· b˝t zaps·no pr·vo do katast-ru (nebo jejÌ ˙¯ednÏ ovÏ¯en˝m opisemnebo kopiÌ), mÏlo by se za to, ûe n·vrhnebyl pod·n. Katastr·lnÌ ˙¯ad by o tomvyrozumÏl navrhovatele na jeho adresuuvedenou v n·vrhu. Reaguje se tak nasituaci, kdy z·kon umoûÚuje zah·jit ¯Ì-zenÌ o†povolenÌ vkladu pÌsemn˝m po-d·nÌm. P¯itom listinu, podle kterÈ m· b˝tvklad proveden, povaûuje za p¯Ìlohun·vrhu. Vytv·¯Ì se tak domnÏnka, ûe tutolistinu je moûnÈ p¯edloûit kdykoli popod·nÌ n·vrhu na vklad. To vöak nelzep¯ipustit, pokud m· pr·vo vkladem vzni-kat ke dni pod·nÌ n·vrhu na vklad. Pro-to je nutnÈ, aby vkladov· listina jiû k†to-muto dni existovala, coû je moûnÈ zajistitjen tÌm, ûe k†tomuto dni bude takÈ po-vinnÏ p¯edkl·d·na.

V†n·vrhu novely z·kona Ë. 265/1992Sb. je navrhov·no vypustit ustanovenÌo tom, ûe p¯Ìlohou n·vrhu musÌ b˝t listi-na prokazujÌcÌ opr·vnÏnÌ vlastnÌka nebojinÈ osoby opr·vnÏnÈ z pr·vnÌho vzta-hu nakl·dat s p¯edmÏtem pr·vnÌho ˙ko-nu, jehoû pr·vnÌ ˙Ëinky nastaly p¯ed 1.lednem 1993. Pokud by katastr·lnÌ ˙¯admÏl pot¯ebu ovÏ¯it si existenci nab˝va-cÌho titulu, ve†zcela rozhodujÌcÌ vÏtöinÏp¯Ìpad˘ tak m˘ûe uËinit, protoûe nab˝-vacÌ listiny jsou uloûeny ve sbÌrce listinu katastr·lnÌho ˙¯adu.

NovÏ by se jiû povinnÏ n·vrh na vkladpod·val na stanovenÈm formul·¯i. Ob-sah a vzhled formul·¯e by byl upravenv†katastr·lnÌ vyhl·öce nebo v†samostatnÈk tomu vydanÈ vyhl·öce. P¯Ìlohou n·vr-hu na vklad musÌ b˝t ˙¯ednÏ ovÏ¯en˝p¯eklad listiny, na z·kladÏ kterÈ m· b˝tzaps·no pr·vo do katastru, novÏ s†v˝-jimkou listiny sepsanÈ ve slovenskÈmjazyce.

Proti rozhodnutÌ o zamÌtnutÌ vkladuby v˝slovnÏ nemÏlo b˝t p¯ÌpustnÈ od-vol·nÌ podle spr·vnÌho ¯·du, ale ûalobapodle soudnÌho ¯·du. éaloba by se po-d·vala prost¯ednictvÌm katastr·lnÌho˙¯adu. DalöÌ ¯ÌzenÌ o povolenÌ vkladu,

t˝kajÌcÌ se t˝chû nemovitostÌ jako roz-hodnutÌ o†zamÌtnutÌ vkladu, by byla aûdo dne, kdy je p¯ÌsluönÈmu katastr·lnÌ-mu ̇ ¯adu doruËeno rozhodnutÌ soudu vevÏci vkladu, p¯eruöeno. Jestliûe by bylodalöÌ ¯ÌzenÌ o povolenÌ vkladu, t˝kajÌcÌse t˝chû nemovitostÌ jako rozhodnutÌo†zamÌtnutÌ vkladu, zah·jeno po vyd·nÌrozhodnutÌ o zamÌtnutÌ vkladu, p¯eruöi-lo by se dnem doruËenÌ n·vrhu na vkladp¯ÌsluönÈmu katastr·lnÌmu ˙¯adu. Z·pi-sy z·znamem a pozn·mkou, t˝kajÌcÌ setÏchto nemovitostÌ, by se do dne, kdymarnÏ uplyne lh˘ta pro pod·nÌ ûalobyve vÏci vkladu, a pokud by ûaloba bylapod·na, do dne, kdy je p¯ÌsluönÈmu ka-tastr·lnÌmu ˙¯adu doruËeno rozhodnutÌsoudu ve vÏci vkladu, neprov·dÏly.

NovÏ by byla ve prospÏch ûalobcezapisov·na pozn·mka spornosti a to,pokud by nÏkdo podal ûalobu na urËe-nÌ, ûe je vlastnÌkem nemovitosti evido-vanÈ v†katastru nÏkdo jin ,̋ neû kdo jejako vlastnÌk zaps·n v katastru, nebo, ûeje neplatn ,̋ zruöen˝ Ëi ne˙Ëinn˝ pr·vnÌ˙kon, na jehoû z·kladÏ m· b˝t zaps·nopr·vo do katastru. V†novele z·kona Ë.265/1992 Sb. je navrûeno, aby z·stavnÌpr·va, jejichû z·pis byl do katastru p¯e-vzat z†b˝valÈ pozemkovÈ knihy, zem-sk˝ch desek nebo ûelezniËnÌ knihy, ka-tastr·lnÌ ˙¯ad vymazal z·znamem i naz·kladÏ usnesenÌ soudu, kter˝m soudp¯evzal do ̇ ¯ednÌ ̇ schovy za ̇ Ëelem spl-nÏnÌ z·vazku Ë·stku zapsanou v†katastrujako v˝öi zajiötÏnÈho dluhu. StejnÏ byse postupovalo i v†p¯ÌpadÏ, kdy je zajiö-tÏnÌ dluhu zaps·no v†katastru jinak neûjako z·stavnÌ pr·vo, a to nap¯Ìklad jakopohled·vka nebo vÏcnÈ b¯emeno. Poma-tov·no je i na p¯Ìpady, kdy zajiötÏn˝dluh vznikl p¯ed 1. Ëervnem 1953 nebop¯Ìpady, kdy nenÌ moûno v˝öi zajiötÏnÈ-ho dluhu ze†z·pisu v†katastru, z·pisuv†pozemkovÈ knize ani z†listin, na je-jichû z·kladÏ byl z·pis proveden, zjis-tit. S n·vrhem novely z·kona Ë. 265/1992 Sb. je spojena i zmÏna z·konao spr·vnÌch poplatcÌch, kterÈ by sv˝mnav˝öenÌm mÏly pokr˝t minim·lnÏ zv˝-öenÌ v˝daj˘ souvisejÌcÌch se splnÏnÌmusnesenÌ vl·dy »eskÈ republiky ze dne

25. Ëervence 2007 Ë. 871 o opat¯enÌchk†urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch mapa kterÈ svou dosavadnÌ nÌzkou v˝öÌ jiûnemajÌ srovn·nÌ s†obdobn˝mi poplatkyv†zemÌch EU.

Podle n·vrhu novely z·kona Ë. 344/1992 Sb. by ̇ daje katastru mohly slouûitpouze k†tvorbÏ takov˝ch informaËnÌchsystÈm˘, jejichû ˙Ëel nenÌ v rozporus ˙Ëely, pro kterÈ je vyuûitÌ ˙daj˘ katas-tru dovoleno. DalöÌ navrhovanÈ ˙pravyvych·zÌ z toho, ûe ve vöech p¯Ìpadechbylo zruöeno pr·vo trvalÈho uûÌv·nÌ, ûeje do katastru t¯eba zapisovat pr·vohospoda¯it s majetkem st·tu, kterÈ vyko-n·vajÌ st·tnÌ podniky, a ûe opr·vnÏnÌrozpoËtov˝ch a p¯ÌspÏvkov˝ch organi-zacÌ obcÌ a mÏstsk˝ch Ë·stÌ hospoda¯its†majetkem obcÌ bylo nahrazeno spr·vounemovitosti organizaËnÌ sloûkou nebop¯ÌspÏvkovou organizacÌ, z¯Ìzenou ̇ zem-nÌm samospr·vn˝m celkem.

Navrhuje se takÈ doplnit, ûe vodnÌdÌlo v listin·ch, kterÈ jsou podkladempro z·pis do katastru, musÌ b˝t oznaËe-no oznaËenÌm pozemku, na nÏmû jeposta veno, a zp˘sobem vyuûitÌ vodnÌhodÌla.

NovÏ se navrhuje jako vlastnÌka novÏevidovanÈ stavby do katastru zapisovatvlastnÌka pozemku, na kterÈm je stavbapostavena, pokud nenÌ listinou prok·-z·no, ûe vlastnÌkem stavby je jin· osoba.Oproti dosavadnÌ pr·vnÌ ˙pravÏ je sta-novena pouze jedna pr·vnÌ domnÏnka,odvozen· od vlastnictvÌ pozemku nebojinÈho pr·va postavit urËitou stavbu nacizÌm pozemku. Toto pr·vo se staveb-nÌmu ˙¯adu prokazuje vûdy p¯ed zah·-jenÌm stavby, a proto by nemÏlo ËinitproblÈm toto pr·vo prok·zat i katastr·l-nÌmu ˙¯adu p¯i z·pisu novÏ evidovanÈstavby. V p¯ÌpadÏ, ûe vlastnÌk pozemkupozemek dlouhodobÏ pronajal jinÈmuk†postavenÌ stavby, prok·ûe se bez pro-blÈmu listinou o n·jmu, ûe vlastnÌkemstavby je nÏkdo jin˝ neû vlastnÌk pozem-ku. V†p¯ÌpadÏ neopr·vnÏn˝ch staveb nacizÌch pozemcÌch potom ̄ eöÌ situaci soudpostupem podle obËanskÈho z·konÌku.

Podle n·vrhu novely z·kona Ë. 344/1992 Sb. by nebylo moûnÈ zÌsk·vat ̇ dajez†katastru formou nahlÌûenÌ z†p¯ehleduvlastnictvÌ z†˙zemÌ »eskÈ republiky a zesbÌrky listin. Pokud by nebyl p¯ehledvlastnictvÌ poskytnut d·lkov˝m p¯Ìstu-pem, bylo by jej moûno poskytnoutpouze osobÏ, kter· prok·ûe svoji totoû-nost, a to na z·kladÏ pÌsemnÈ û·dosti.⁄daje ze sbÌrky listin by se nad·le posky-tovaly formou ovÏ¯en˝ch nebo prost˝chkopiÌ a to pouze na z·kladÏ pÌsemnÈû·dosti osobÏ, kter· prok·ûe svoji totoû-

PozemkovÈ ̇ pravy

3

nost. ZÌsk·nÌ plnÈ kontroly nad tÌm, kdo,kdy, k†jakÈmu ˙daji a za jak˝m ˙ËelemzÌskal p¯Ìstup, umoûnÌ ⁄¯adu pro ochra-nu osobnÌch ˙daj˘ provÈst öet¯enÌ v†p¯Ì-padÏ jinÈho neû z·konem dovolenÈhouûitÌ zÌskan˝ch ˙daj˘ a udÏlit z·konemstanovenÈ sankce. V†katastr·lnÌm z·konÏby bylo podle n·vrhu novely uvedeno,ûe »esk˝ ̇ ¯ad zemÏmÏ¯ick˝ a katastr·lnÌm· postavenÌ spr·vce osobnÌch ˙daj˘evidovan˝ch v†katastru a katastr·lnÌ ̇ ¯a-dy majÌ postavenÌ zpracovatel˘ osobnÌch˙daj˘ evidovan˝ch v†katastru.

V˝pis z†katastru nemovitostÌ jakove¯ejnou listinu by bylo moûno vyhoto-vovat i k†urËitÈmu datu v†minulosti, kte-rÈ by na v˝pisu bylo uvedeno. ⁄dajekatastru vedenÈ v†elektronickÈ podobÏby poskytoval kter˝koli katastr·lnÌ ˙¯adz†celÈho ˙zemÌ »eskÈ republiky. Podlen·vrhu novely bez˙platnÈ zp¯ÌstupnÏnÌd·lkovÈho p¯Ìstupu k†˙daj˘m katastrunemovitostÌ organizaËnÌm sloûk·m st·tuby umoûnilo, aby si tyto org·ny samyopat¯ovaly ˙daje z†katastru nemovitostÌa nepoûadovaly p¯edkl·d·nÌ tÏchto ˙da-j˘ ve¯ejnostÌ.

NovÏ by se pozemkem rozumÏla i Ë·stzemskÈho povrchu oddÏlen· od soused-nÌch Ë·stÌ hranicÌ rozsahu z·stavnÌhopr·va. Novela by mÏla ¯eöit i p¯evodlistin doruËen˝ch v†digit·lnÌ podobÏ dolistinnÈ podoby pro pot¯eby jejich ulo-ûenÌ ve sbÌrce listin.

Navrûen· novela zemÏmÏ¯ickÈhoz·kona, kter· se t˝k· udÏlenÌ ˙¯ednÌhoopr·vnÏnÌ pro ovÏ¯ov·nÌ v˝sledk˘ zemÏ-mÏ¯ick˝ch ËinnostÌ bakal·¯˘m se zemÏ-mÏ¯ick˝m vzdÏl·nÌm, by prakticky zna-menala nep¯ijatelnou moûnost udÏlittoto opr·vnÏnÌ i st¯edoökol·k˘m se ze-mÏmÏ¯ick˝m vzdÏl·nÌm z ostatnÌchzemÌ EU.

P¯ipravovanou novelou by se dokatastr·lnÌ vyhl·öky mÏly promÌtnoutvÌce neû roËnÌ zkuöenosti s†jejÌ prak-tickou aplikacÌ a zmÏny souvisejÌcÌchpr·vnÌch p¯edpis˘, ke kter˝m doölo odpoË·tku roku 2007. N·vrh novely je v sou-ËasnÈ dobÏ p¯ed vnitroresortnÌm p¯ipo-mÌnkov˝m ¯ÌzenÌm.

V n·vrhu novely katastr·lnÌ vyhl·ö-ky je up¯esnÏno, ûe geometrick˝ pl·nvyhotoven˝ k uskuteËnÏnÌ zmÏny vy-uûitÌ ˙zemÌ v†n·vaznosti na rozhodnu-tÌ o umÌstÏnÌ stavby nebo rozhodnutÌo zmÏnÏ vyuûitÌ ˙zemÌ nebo rozhodnutÌo dÏlenÌ a scelov·nÌ je moûnÈ p¯edloûitk†z·pisu do katastru jako souË·st pouzeprvnÌ smlouvy, na z·kladÏ kterÈ se za-pÌöe zmÏna pr·va k†nemovitosti dokatastru, pokud z·pis tÈto zmÏny smÏ-¯uje k uskuteËnÏnÌ zmÏny vyuûitÌ ̇ zemÌ.Up¯esnÏno je takÈ, ûe za nesoulad s ̇ da-ji katastru se nepovaûuje, jsou-li vesmlouvÏ pozemky oznaËeny parcelnÌmiËÌsly podle stavu platnÈho ke dni uzav-¯enÌ smlouvy, pokud jsou v†n·vrhu navklad nemovitosti oznaËeny podle stavu

katastru a ke smlouvÏ je p¯ipojenaidentifikaci parcel, lze-li takovou iden-tifikaci parcel vyhotovit. V†p¯ÌpadÏ, kdysmlouva byla uzav¯ena p¯ed a doruËenak†z·pisu po dni vyhl·öenÌ platnosti ob-novenÈho katastr·lnÌho oper·tu, p¯ipojÌidentifikaci ke smlouvÏ katastr·lnÌ ˙¯ad,pokud lze takovou identifikaci parcelvyhotovit.

V†souvislosti s†nabytÌm ˙ËinnostiinsolvenËnÌho z·kona se do katastr·lnÌvyhl·öky navrhuje doplnit, ûe v p¯ÌpadÏ,ûe vypo¯·d·nÌ zaniklÈho spoleËnÈhojmÏnÌ manûel˘, ke kterÈmu doölo podlezvl·ötnÌho p¯edpisu potÈ, co nastaly˙Ëinky spojenÈ se zah·jenÌm insolvenË-nÌho ¯ÌzenÌ, prohl·öenÌm konkursu po-zbylo svÈ ˙Ëinky, obnovÌ se z·pis spo-leËnÈho jmÏnÌ manûel˘ na z·kladÏohl·öenÌ insolvenËnÌho spr·vce. Z·nikvÏcnÈho b¯emene zpenÏûenÌm podlezvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu by sezapsal podle ohl·öenÌ doloûenÈho po-tvrzenÌm insolvenËnÌho spr·vce a z·-nik z·stavnÌho pr·va a z·nik vÏcnÈhob¯emene vyvlastnÏnÌm by se zapsalna z·kladÏ potvrzenÌ vyvlastÚovacÌho˙¯adu.

Je navrhov·no doplnit ustanovenÌ, ûevznik z·konnÈho p¯edkupnÌho pr·vapodle ß 1 stavebnÌho z·kona se zapÌöena z·kladÏ ohl·öenÌ po¯izovatele ˙zem-nÌho pl·nu nebo regulaËnÌho pl·nu dolo-ûenÈho ovÏ¯enou Ë·steËnou kopiÌ textovÈË·sti opat¯enÌ obecnÈ povahy (˙zemnÌhopl·nu nebo regulaËnÌho pl·nu) opat¯e-nou z·znamem o ˙Ëinnosti. Pokud byvymezenÌ ve¯ejnÏ prospÏön˝ch staveba ve¯ejnÏ prospÏön˝ch opat¯enÌ nebyloprovedeno uvedenÌm pozemk˘ oznaËe-n˝ch podle katastr·lnÌho z·kona, nebopokud by z†opat¯enÌ obecnÈ povahy ne-vypl˝valo, pro kterou osobu p¯edkupnÌpr·vo vzniklo, musely by tyto ˙daje vy-pl˝vat z†ohl·öenÌ po¯izovatele ̇ zemnÌhopl·nu nebo regulaËnÌho pl·nu. P¯edkup-nÌ pr·vo by se zapisovalo k celÈmu po-zemku i v†p¯ÌpadÏ, ûe by byla pro ve¯ejnÏprospÏönou stavbu, ve¯ejnÏ prospÏönÈopat¯enÌ nebo ve¯ejnÈ prostranstvÌ urËe-na pouze jeho Ë·st.

D·le je navrhov·no v†katastr·lnÌ vy-hl·öce up¯esnit, ûe chybnÈ geometrickÈa polohovÈ urËenÌ opravÌ katastr·lnÌ ̇ ¯adna z·kladÏ pÌsemnÈho prohl·öenÌ vlast-nÌk˘, ûe hranice nebyla jimi mÏnÏna,nenÌ sporn· ani nebyla zpochybnÏna.Prohl·öenÌ by p¯itom nebylo t¯eba, po-kud by z p˘vodnÌch v˝sledk˘ zemÏmÏ-¯ick˝ch ËinnostÌ byla chyba z¯ejm·.

Je navrûeno up¯esnit pouËenÌ v†pÌ-semnÈ pozv·nce ke zjiöùov·nÌ hranic tak,ûe by obsahovalo povinnosti vlastnÌkapodle katastr·lnÌho z·kona a upozornÏ-nÌ, ûe neoznaËenÈ hranice nebudoup¯edmÏtem zamÏ¯enÌ a budou do obno-venÈho katastr·lnÌho oper·tu doplnÏnypodle dosavadnÌho zobrazenÌ v katas-tr·lnÌ mapÏ, pop¯ÌpadÏ podle oper·tu

d¯ÌvÏjöÌ pozemkovÈ evidence a v˝sledekdoplnÏnÌ bude zve¯ejnÏn v pr˘bÏhu ̄ Ìze-nÌ o n·mitk·ch.

Je takÈ navrhov·no up¯esnit, ûegeometrick˝m z·kladem podrobnÈhomÏ¯enÌ jsou v†terÈnu jednoznaËnÏ iden-tifikovatelnÈ podrobnÈ body s†p¯esnostÌpodle p¯Ìlohy k vyhl·öce, nelze-li pouûÌtbody polohovÈho bodovÈho pole, po-p¯ÌpadÏ pomocnÈ mÏ¯ickÈ body, v†p¯Ì-padÏ pouûitÌ technologie glob·lnÌhopolohovÈho systÈmu (GPS) takÈ bodyreferenËnÌ sÌtÏ permanentnÌch stanic,nebo je-li to vzhledem k†napojenÌ zmÏnyna st·vajÌcÌ stav katastr·lnÌ mapy a jejÌrozsah ˙ËelnÏjöÌ a vhodnÏjöÌ. V†usta-novenÌ n·vrhu, kterÈ se t˝k· v˝poËet-nÌch pracÌ je up¯esnÏno, ûe sou¯adnicev S-JTSK podrobn˝ch bod˘ se urËÌ v˝-poËtem z†v˝sledku podrobnÈho mÏ¯enÌ,v˝poËtem ze sou¯adnic podrobn˝chbod˘ urËen˝ch v†p¯edchozÌch v˝sled-cÌch zemÏmÏ¯ick˝ch ËinnostÌ nebov˝poËtem z grafick˝ch podklad˘ s vy-uûitÌm identick˝ch bod˘ nebo se p¯e-vezmou z†projektu nebo z jinÈho v˝sled-ku zemÏmÏ¯ickÈ Ëinnosti nebo pasportu.Body se sou¯adnicemi p¯evzat˝mi z†pro-jektu by se v†terÈnu vytyËily a kontrolnÏzamÏ¯ily (pokud by nestanovil zvl·ötnÌpr·vnÌ p¯edpis jinak).

NavrûenÈ ̇ pravy p¯Ìlohy vyhl·öky set˝kajÌ urËit˝ch up¯esnÏnÌ ustanovenÌo†posouzenÌ dosaûenÈ p¯esnosti urËenÌsou¯adnic novÏ urËovanÈho bodu po-drobnÈho polohovÈho bodovÈho pole(PPBP) a ovÏ¯enÌ sou¯adnic st·vajÌcÌhobodu PPBP. D·le charakteristiky p¯esnos-ti urËenÌ sou¯adnic podrobnÈho bodupolohopisu (PB), posouzenÌ dosaûenÈp¯esnosti urËenÌ sou¯adnic novÏ urËo-vanÈho nebo ovÏ¯enÌ sou¯adnic st·va-jÌcÌho PB, a meznÌ odchylky mezi dvojÌmv˝poËtem v˝mÏry v†analogovÈ mapÏ,charakteristiky a kritÈria p¯esnosti zobra-zenÌ polohopisu analogovÈ mapy a n·vrhuzobrazenÌ zmÏny pro jejÌ p¯izp˘sobenÌkatastr·lnÌ mapÏ.

N·vrh novely vyhl·öky Ë. 31/1995Sb. p¯in·öÌ nahrazenÌ pojmu srovn·vacÌzkouöka odbornÈ zp˘sobilosti pojmemrozdÌlov· zkouöka, kter˝ je uûÌv·n v z·-konÏ Ë. 18/2004 Sb., o†uzn·v·nÌ odbor-nÈ kvalifikace a jinÈ zp˘sobilosti st·t-nÌch p¯ÌsluönÌk˘ Ëlensk˝ch st·t˘ Evrop-skÈ unie a nÏkter˝ch p¯ÌsluönÌk˘ jin˝chst·t˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·-kon o†uzn·v·nÌ odbornÈ kvalifikace).Vymezuje se pojem permanentnÌ stani-ce. NavrûenÈ znÏnÌ ß†12 odst. 2 pÌsm. a)v˝slovnÏ stanovÌ, ûe zemÏmÏ¯ickÈ Ëin-nosti p¯i komplexnÌch pozemkov˝ch˙prav·ch musÌ b˝t ovÏ¯eny osobous†˙¯ednÌm opr·vnÏnÌm podle ß 13 odst.1 pÌsm. b) zemÏmÏ¯ickÈho z·kona, za-tÌmco pro ovÏ¯ov·nÌ jednoduch˝ch po-zemkov˝ch ˙prav, jejichû v˝sledkem jevûdy geometrick˝ pl·n, postaËÌ opr·v-nÏnÌ podle ß 13 odst. 1 pÌsm. a) zemÏ- ➤

PozemkovÈ ̇ pravy

4

➤ mÏ¯ickÈho z·kona. DosavadnÌ znÏnÌ vyhl·öky nenÌ jednoznaËnÈ a neodpovÌd·znÏnÌ ß†13 odst. 1 pÌsm. a) a b) zemÏmÏ¯ickÈho z·kona. Je navrûeno zruöit ustanove-nÌ, kter· se t˝kajÌ n·leûitostÌ û·dostÌ o†udÏlenÌ ˙¯ednÌho opr·vnÏnÌ pro obËany Ëlen-sk˝ch st·t˘ EU, kter· jsou duplicitnÌ s†ustanovenÌmi citovanÈho z·kona Ë. 18/2004Sb. Aktualizov·n je seznam norem pro v˝kon zemÏmÏ¯ick˝ch ËinnostÌ ve v˝stavbÏ.Up¯esnÏny jsou technickÈ poûadavky na mÏ¯enÌ a v˝poËty bod˘ urËovan˝ch tech-nologiÌ GPS. Toto up¯esnÏnÌ by umoûnilo i budoucÌ vyuûitÌ glob·lnÌho navigaËnÌ-ho systÈmu Galileo bez nutnosti dalöÌch zmÏn vyhl·öky.

Po pÏti novel·ch vyhl·öky Ë. 162/2001 Sb., o poskytov·nÌ ˙daj˘ z†katastru ne-movitostÌ, je p¯ipraven n·vrh novÈ vyhl·öky, kter˝ p¯edevöÌm reaguje na zmÏnyt˝kajÌcÌ se poskytov·nÌ ˙daj˘ v†katastr·lnÌm z·konÏ, na rozöÌ¯enÌ poskytov·nÌ ˙da-j˘ katastru prost¯ednictvÌm nov˝ch webov˝ch aplikacÌ a zavedenÌ novÈ sluûby Ñsle-dov·nÌ zmÏn ˙daj˘ o†nemovitostech a o ¯ÌzenÌchî. SamostatnÏ je upraveno öÌ¯enÌ˙daj˘ katastru, kterÈ dosud bylo ¯eöeno v†ustanovenÌch t˝kajÌcÌch se p¯ed·v·nÌ˙daj˘ katastru v elektronickÈ podobÏ.

CÌlem tohoto Ël·nku je d·t p¯edstavu o p¯ipravovan˝ch zmÏn·ch v†p¯edpisech,jimiû se ̄ ÌdÌ st·tnÌ spr·va zemÏmÏ¯ictvÌ a katastru i s†tÌm, ûe ne vöechny dnes zam˝ö-lenÈ zmÏny budou nakonec schv·leny. ■

Shromáždění delegátůShromáždění delegátůShromáždění delegátůShromáždění delegátůShromáždění delegátůČKAIT 2008 ČKAIT 2008 ČKAIT 2008 ČKAIT 2008 ČKAIT 2008 ■■■■■

● V Majakovského sále Národníhodomu na náměstí Míru v Praze Vino-hradech se v sobotu 5. dubna 2008konalo Shromáždění delegátů Českékomory autorizovaných inženýrů a tech-niků činných ve výstavbě. Byl zvolennový předseda a představenstvoČKAIT.

Výsledky voleb

Na základě přímé a tajné volby Shro-máždění delegátů zvolilo patnáct členůpředstavenstva, sedm členů dozorčí radya jedenáct členů stavovského soudu. Naprvním zasedání nového představenstvabyl následně volen předseda a místopřed-sedové ČKAIT. Na základě této volby sestal novým předsedou ČKAIT Ing. PavelKřeček. Prvním místopředsedou byl zvo-len doc. Ing. Alois Materna, CSc., funkcimístoipředsedů budou zastávat Ing. Jin-dřich Pater, Ing. Jiří Plíčka, CSc. a Ing.Robert Špalek.

Čestné tituly ČKAIT

Dosavadnímu předsedovi ČKAIT Ing.Václavu Machovi byl udělen titul Čestnýpředseda ČKAIT. Titul Čestný člen ČKAITbyl udělen Ing. Miroslavu Čermákovi,CSc., Ing. Bohumilu Ruskovi a Ing. To-máši Chromému.

DOS m 05.02 Vedení a dozory ve vý-stavbě. Stavební deník, jeho sklad-ba a vedení

Autoři J. Hodina, Č. Kadlec. K. Pastuz-sek, K. Bllatterbauer, O. Havlíček, form.A5, brož., str. 72, vydalo IC ČKAIT Praha2007Doporučený standard Vedení a dozoryve výstavbě. Stavební deník, jeho sklad-ba a vedení, metodická řada (DOS M05.02) je druhým vydáním tohoto meto-dického standardu, které bylo vyvolánopřijetím nového stavebního zákona. Pu-blikace obsahuje podrobný výklad pojmůstátní dozor ve věcech územního pláno-vání a stavebního řádu, odborné vedeníprovádění stavby, stavební dozor (u sta-veb prováděných svépomocí), autorskýdozor projektanta, technický dozor sta-vebníka a stavební deník. Tyto institutypoužívá, resp. definuje nový stavební zá-kon a jeho prováděcí předpisy. U jed-notlivých institutů uvádí jejich právní vy-mezení, obsah a povinnost osob, které jevykonávají, vazbu na související ustano-vení stavebního zákona a jiných právníchpředpisů. Přílohy obsahují vzor stavební-ho deníku a vzory smluv na zhotoveníprojektové dokumentace a na výkon tech-nického dozoru.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

INFORMAČNÍ CENTRUM ČESKÉKOMORY AUTORIZOVANÝCHINŽENÝRŮ A TECHNIKŮČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

PozemkovÈ ̇ pravy

5

ProtipovodÚov· opat¯enÌ a pozemkovÈ ˙pravyDoc. Ing. Ji¯Ì NÏmec, CSc.

⁄vodSmÏrnice 2000/60/ES EvropskÈho

parlamentu a Rady ustavujÌcÌ r·mec proËinnost SpoleËenstvÌ v oblasti vodnÌ poli-tiky ukl·d· zemÌm EU s termÌnem do roku2015 vytvo¯it pl·n ochrany vod s cÌlemdos·hnout dobrÈho ekologickÈho stavupovrchov˝ch a podzemnÌch vod.

Institut pl·nov·nÌ v oblasti vod je za-kotven v z·konÏ Ë. 254/2001 Sb., o vo-d·ch a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘, ve znÏ-nÌ z·kona Ë. 20/2004 Sb., (d·le jen vodnÌz·kon).

V r·mci tohoto z·kona je poloûend˘raz i na protipovodÚovou ochranu.Podle ß 63 vodnÌho z·kona spoËÌv· ochra-na p¯ed povodnÏmi v zajiötÏnÌ opat¯enÌk p¯edch·zenÌ a zamezenÌ ökod p¯i po-vodnÌch na ûivotech a majetku obËan˘,spoleËnosti a na ûivotnÌm prost¯edÌ pro-v·dÏn· p¯edevöÌm systematickou pre-vencÌ, zvyöov·nÌm retenËnÌ schopnos-ti povodÌ a ovlivÚov·nÌm pr˘bÏhu po-vodnÌ.

Pro usnadnÏnÌ budov·nÌ protipovod-ÚovÈ ochrany byla vypracov·na a dne25. 4. 2008 sen·tem schv·lena novelavodnÌho z·kona, kter· vstoupÌ v platnost1. Ëervence 2008.

Pro zajiötÏnÌ pozemk˘ pro v˝stavbuprotipovodÚov˝ch opat¯enÌ, zejmÈnapoldr˘, vodnÌch n·drûÌ, p¯ehr·ûek, su-ch˝ch n·drûÌ, rozlivn˝ch ̇ zemÌ a ochran-n˝ch hr·zÌ je v novele zahrnut i institutvyvlastÏnÌ za p¯edpokladu, ûe nebudemoûnÈ od vlastnÌk˘ pozemky odkoupit.

O v˝stavbÏ poldr˘ v nejohroûenÏj-öÌch oblastech se zaËne po vstoupenÌ no-vely v platnost urychlenÏ jednat.

MZe »R m· do konce roku 2012 naprotipovodÚov· opat¯enÌ p¯ipraveno 14mld. korun, vËetnÏ prost¯edk˘ pro zpra-cov·nÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ̇ pravv ohroûen˝ch ˙zemÌch.

Potenci·lnÌ pot¯eba protipovodÚov˝chopat¯enÌ

Z·kladnÌ ˙kol ochrany ˙zemÌ je za-jiötÏnÌ nov˝ch retenËnÌch prostor˘ v†po-vodÌch, kterÈ umoûnÌ transformaci povod-ÚovÈ vlny. Samotn· ochrana intravil·nuobcÌ je zabezpeËena v˝stavbou ochran-n˝ch hr·zÌ.

Program prevence p¯ed povodnÏmije rozËlenÏn na podprogramy:- podprogram v˝stavby a obnovy pol-

dr˘, n·drûÌ a hr·zÌ,- podprogram stanovov·nÌ z·plavo-

v˝ch ˙zemÌ, na n·vrh spr·vc˘ vod-nÌch tok˘ jsou stanovena z·plavov·˙zemÌ vodopr·vnÌmi ˙¯ady,

- podprogram studie odtokov˝ch po-mÏr˘, kter˝ obsahuje mapov·nÌ a hod-nocenÌ odtokov˝ch pomÏr˘ a povodÌ.

Na z·kladÏ usnesenÌ vl·dy Ë. 496z†10. kvÏtna 2006 (Financov·nÌ proti-povodÚov˝ch opat¯enÌ zajiötÏn˝ch Mi-nisterstvem zemÏdÏlstvÌ) byly expertnÌmt˝mem MZe vytipov·ny oblasti aû nakatastr·lnÌ ̇ zemÌ, ve kter˝ch budou v†n·-sledujÌcÌch letech realizov·na protipo-vodÚov· opat¯enÌ a vodnÌ n·drûe proakumulaci povrchov˝ch vod (d·le OAPV).

ExpertnÌ t˝m MZe konstatoval, ûepro usnadnÏnÌ realizace protipovodÚo-v˝ch opat¯enÌ je nejvÏtöÌm problÈmemzÌsk·nÌ pr·va k†pozemk˘m a stavb·m,na nichû se budou tato protipovodÚov·opat¯enÌ realizovat.

ZÌsk·nÌ tÏchto pr·v je nutnÈ ¯eöitp¯ednostnÏ dohodou s†vlastnÌky dotËe-n˝ch pozemk˘ a staveb, v˝mÏnou po-

zemk˘ v†r·mci komplexnÌch pozemko-v˝ch ˙prav, v†krajnÌm p¯ÌpadÏ i formouvyvlastnÏnÌ.

V˝stavba protipovodÚov˝ch opat¯e-nÌ se p¯edpokl·d· do roku 2020.

Potenci·lnÌ pot¯eba pozemkov˝ch˙prav pro OAPV je v 756 katastr·lnÌch˙zemÌch v†rozsahu p¯ibliûnÏ 278 tis. hazemÏdÏlskÈ p˘dy, viz p¯ehledn· mapa.

Bilance potenci·lnÌch pozemkov˝ch˙prav v†k.˙. s†pot¯ebou OAPV je uve-dena v†tabulce†1 v†ËlenÏnÌ podle okres˘.

NejvÏtöÌ rozsah potenci·lnÌ pot¯ebypozemkov˝ch ˙prav v†k.˙. s†OAPV jev†okrese äumperk, d·le v†okresech ⁄stÌnad OrlicÌ, TachovÏ, Brno-venkov, Hav-lÌËk˘v Brod, HodonÌn, Chrudim, »esk˝Krumlov a dalöÌch.

Katastr·lnÌ ̇ zemÌ s potenci·lnÌ pot¯ebou protipovodÚov˝ch opat¯enÌ a akumu-laci vod

PozemkovÈ ̇ pravy

6

Zp˘sob ̄ eöenÌ protipovodÚov˝ch opat-¯enÌ v pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ

P¯i zpracov·nÌ pl·n˘ spoleËn˝ch za-¯ÌzenÌ je pot¯ebnÈ ve spolupr·ci se spr·v-ci vodnÌch tok˘ v†dostateËnÈm p¯edstihuvymezit z·plavov· ˙zemÌ a vypracovatn·vrh systÈmovÈho ¯eöenÌ protipovodÚo-v˝ch opat¯enÌ vËetnÏ protieroznÌch opat¯e-nÌ. Pro tento ˙Ëel bude nutnÈ zabezpeËitdostateËn˝ rozsah pot¯ebn˝ch pozemk˘,a to p¯edevöÌm z vlastnictvÌ obcÌ. Pokudpozemky ve vlastnictvÌ obce nepostaËu-jÌ pokr˝t pot¯ebnou v˝mÏru, potom budevhodnÈ pro pot¯eby akumulace vod aprotipovodÚov˝ch opat¯enÌ pot¯ebnÈ po-zemky vykoupit od ostatnÌch vlastnÌk˘.

Tabulka 2 ñ Rozsah spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ u ukonËen˝ch KP⁄ v obdobÌ 1995 ñ 2007 Pramen: ⁄P⁄ MZe, 2008

V†obdobÌ od roku 1995 do roku 2007bylo pro protipovodÚov· a protieroznÌopat¯enÌ pouûito 818 ha zemÏdÏlsk˝chpozemk˘, tj. 0,25 % z†celkovÈ v˝mÏryukonËen˝ch KP⁄, viz tabulka 2.

Celkov˝ rozsah pozemk˘ pro spoleË-n· za¯ÌzenÌ byl 2643 ha, tj pouze 0,81 %z†celkovÈ rozlohy realizovan˝ch kom-plexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. Z†tÈtov˝mÏry na v˝sadbu zelenÏ (⁄SES) bylopouûito 1†368 ha, tj. necelÈ 0,5 %z†celkovÈ v˝mÏry realizovan˝ch KP⁄ apouze 457 ha na v˝stavbu polnÌch cestv†celkovÈ dÈlce 913 km, tj. 0,14 %z†celkovÈ v˝mÏry realizovan˝ch KP⁄.Ukazuje se, ûe i v†nejbliûöÌ budoucnosti

rozsah pot¯ebnÈ v˝mÏry zemÏdÏlskÈp˘dy pro spoleËn· za¯ÌzenÌ nep¯es·hne1,00 % v˝mÏry realizovan˝ch KP⁄.

N·klady na ochranu p¯ed povodnÏmiOpat¯enÌ na ochranu p¯ed povodnÏ-

mi, kter· budou vymezena programy vy-ch·zejÌcÌmi z†pl·n˘ hlavnÌch povodÌ,hradÌ st·t a kraje.

N·klady vzniklÈ obcÌm hradÌ obce.St·t a kraje mohou p¯ispÏt. Pr·vnickÈa fyzickÈ osoby nesou n·klady, kterÈ jimvzniknou vlastnÌm opat¯enÌm k†ochranÏjejich majetku. N·klady na zabezpeËo-vacÌ pr·ce na vodnÌch tocÌch hradÌ je-jich spr·vci. TakÈ vlastnÌci vodnÌch dÏlhradÌ zabezpeËovacÌ pr·ce. Majetkovou˙jmu vzniklou v†d˘sledku Ëinnosti nebouloûen˝ch opat¯enÌ v†dobÏ povodnÏ hra-dÌ p¯ÌsluönÌ z¯izovatelÈ povodÚov˝chkomisÌ ñ obce, kraje, MéP. PozemkovÈ˙pravy v†oblastech ohroûen˝ch povod-nÏmi hradÌ st·t.

N·klady na pozemkovÈ ˙pravy v ka-tastr·lnÌch ̇ zemÌch ohroûen˝ch povod-nÏmi

Na ¯eöenÌ protipovodÚov˝ch opat¯e-nÌ v†ohroûen˝ch ̇ zemÌch vl·da »R schv·-lila jiû v†lednu 2007 p¯ibliûnÏ 1 miliardukorun na pozemkovÈ ˙pravy, kterÈ sebudou realizovat v†obdobÌ 2008 aû 2012.

Vl·da »R a MZe p¯edpokl·d·, ûe pro-tipovodÚov· opat¯enÌ se budou postup-nÏ budovat do roku 2020. Do roku 2012by mÏla b˝t realizov·na protipovodÚo-v· opat¯enÌ cca ve 310 k.˙. s†rozdÌln˝mrozsahem vlastnÌch protipovodÚov˝chopat¯enÌ.

Na z·kladÏ anal˝zy dosud realizova-n˝ch protipovodÚov˝ch a protieroznÌchopat¯enÌ v†k.˙., kde byly provedeny KP⁄,tabulka 2, na tato opat¯enÌ bylo pouûitocelkem 0,25 % upravovanÈho p˘dnÌhofondu.

Lze odvodit, ûe v†dalöÌm obdobÌ proprotipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌnep¯es·hne cca 0,40 % p˘dnÌho fondu¯eöenÈho ˙zemÌ.

Za tohoto p¯edpokladu v†obdobÌ odroku 2008 do roku 2012 bude zapot¯ebÌp¯ibliûnÏ 450 ha zemÏdÏlsk˝ch pozem-k˘. Tyto pozemky bude t¯eba v†p¯ev·ûnÈmÌ¯e vykoupit od vlastnÌk˘, v†krajnÌmp¯ÌpadÏ v†r·mci novely vodnÌho z·konai vyvlastnit. Pro n·kup, resp. vyvlastnÏ-nÌ tÏchto pozemk˘ za obdobÌ 2008 aû2012 bude nutnÈ uvaûovat s†finanËnÌË·stkou cca 24 mil. KË, viz tabulka 3. ZacelÈ pl·novanÈ obdobÌ realizace proti-

➤

PozemkovÈ ̇ pravy

7

povodÚov˝ch a protieroznÌch opat¯enÌ do roku 2020 bude zapot¯ebÌ minim·lnÏ 58 mil. KË (v souËasnÈ cenovÈ relaci). V†p¯ÌpadÏ,ûe zemÏdÏlskÈ pozemky pro zemÏdÏlskÈ vyuûitÌ nebude moûnÈ odkoupit za vyhl·ökovou cenu (pr˘mÏrn· cena je 5,24 KË/m2)potom lze uvaûovat s†moûnostÌ nakoupit tyto pozemky za cenu stavebnÌch pozemk˘, kde minim·lnÌ vyhl·ökov· cena je 35 KË/m2

bez p¯ir·ûek a sr·ûek. OrientaËnÌ cena pozemk˘ pro protipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ m˘ûe Ëinit aû 158 mil. KË.

Tyto orientaËnÌ ceny se mohou snÌ-ûit v†p¯ÌpadÏ, ûe vlastnÌci pozemk˘v†k.˙., kde se budou prov·dÏt protipo-vodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ budouochotni se vzd·t pomÏrnÈ Ë·sti ze svÈhovlastnictvÌ, tak jak to p¯edpokl·d· z·-kon 139/2002 Sb., o pozemkov˝ch ̇ pra-v·ch.

CelkovÈ n·klady na pozemkovÈ ̇ pra-vy v†katastr·lnÌch ˙zemÌch ohroûen˝chpovodnÏmi do roku 2012 budou tvo¯enyn·klady na zpracov·nÌ projektovÈ doku-mentace KP⁄ ve 310 k.˙. v†oËek·vanÈ v˝öi790 mil. KË a na n·kup pot¯ebn˝ch po-zemk˘ v†celkovÈ v˝öi 24 ñ 158 mil. KË,tj. oËek·vanÈ celkovÈ n·klady budou cca948 mil. KË. V†tÏchto n·kladech nejsou

zahrnuty n·klady na vlastnÌ realizaci proti-povodÚov˝ch a protieroznÌch opat¯enÌ.

Pro realizaci tÏchto opat¯enÌ a pro vy-Ëerp·nÌ pl·novan˝ch finanËnÌch prost¯edk˘

LiteraturaNÏmec, J. a kol.: 2008, N·vrh region·lnÌ optimalizace Ëinnosti a organizace pozem-

kov˝ch ˙¯ad˘ podle p¯ÌrodnÌch podmÌnek a agr·rnÌ struktury regionu po roce 2010,roËnÌ zpr·va NAZV Ë. 1R56016, V⁄ZE, ¯Ìjen 2007, s. 52

SlavÌk, L., Neruda, M.: 2007, Voda v†krajinÏ, FéP, Univerzita J.E. TurkynÏ ⁄stÌ nadLabem, s. 176

SmÏrnice 2000/60/ES EvropskÈho parlamentu a Rady ustavujÌcÌ r·mec pro ËinnostSpoleËenstvÌ v†oblasti vodnÌ politiky

Z·kon Ë. 254/2001 Sb. o vod·chZpr·va o stavu vodnÌho hospod·¯stvÌ, MZe »R, 1998 -2007Z·kon Ë. 139/2002 Sb., o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech

nejsou pozemkovÈ ̇ ¯ady v†souËasnÈ dobÏa organizaËnÌ struktu¯e dostateËnÏ p¯ipra-veny. Bude pot¯eba provÈst p¯Ìsluön· orga-nizaËnÌ a institucion·lnÌ zmÏny, tak abyv†Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ byly zo-hlednÏny region·lnÌ specifikace na roz-sah a Ëasovou posloupnost prov·dÏn˝chpozemkov˝ch ̇ prav i v†oblastech, ve kter˝chjsou zapot¯ebÌ protipovodÚov· opat¯enÌ.

Tabulka 3

Potenci·lnÌ poËet zahajovan˝ch KP⁄ v k.˙. ohroûen˝ch povodnÏmi a p¯edpokl·danÈ finanËnÌ prost¯edky na n·kup pozemk˘

Pozn·mka: cena pozemk˘ podle cenovÈ vyhl·öky MF k roku 20081. pr˘mÏrn· cena zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ 52 400 KË/ha2. pr˘mÏrn· cena stavebnÌch pozemk˘ v mal˝ch k.˙. 350 000 KË/ha bez p¯ir·ûek

a sr·ûek

TerÈzia NÏmcov·»VUT v†Praze, Fakulta strojnÌBETON ¥08Technick· 4Praha 6 ñ Dejvice, 166 07Tel.: +420 224 355 688Fax: +420 224 310 292E-mail: [email protected]

⁄ËastnickÈ poplatky● RegistraËnÌ poplatek: p¯i uhrazenÌ do 30. »ervna2680,- KË (neËlen »KAIT), 2380,- KË (Ëlen »KAIT); p¯iuhrazenÌ do 23. Z·¯Ì 2980,- KË (neËlen »KAIT), 2680,-KË (Ëlen »KAIT).● RegistraËnÌ poplatek zahrnuje: ̇ Ëast na odbornÈmprogramu konference, 1x sbornÌk & CD, 1x obÏd, ob-ËestvenÌ o p¯est·vce, spoleËensk˝ veËer, DPH 19%.● Cena spoleËenskÈho veËera pro doprovodnouosobu je 900 KË.

❑ ❑ ❑

❚❚❚❚❚ Konference BETON ¥08 ❚❚❚❚❚

Konferenci po¯·d· katedra betonov˝ch a zdÏ-n˝ch konstrukcÌ, StavebnÌ fakulta, »VUT v†Prazeu p¯Ìleûitosti 70. narozenin prof. Ing. VladimÌ-ra K¯Ìstka, DrSC. Konference se kon· 23.ñ24.z·¯Ì v†konferenËnÌm s·le Masarykovy kolejev†Praze.

Informace pro p¯ihl·öenÌ

● K†registraci na konferenci BETON ¥08 je t¯eba vy-plnit p¯ihl·öku k†˙Ëasti. P¯ihl·öka je p¯iloûena k†tÈtopozv·nce nebo je ke staûenÌ na webov˝ch str·nk·chkonference:

http://concrete.fsv.cvut.cz/beton08

● ÿ·dnÏ vyplnÏnou p¯ihl·öku k†˙Ëasti na konferenciza kaûdÈho ̇ ËastnÌka jednotlivÏ a objedn·vku ubyto-v·nÌ posÌlejte na adresu sekretari·tu:

PozemkovÈ ̇ pravy

8

InformaËnÌ systÈm LPIS a jeho vyuûitÌ na Pozemkov˝ch˙¯adech Beno Sl·vik, Bc., Ing. Richard Filip, P⁄ PÌsek

Historie systÈmu zaËÌn· v roce 1999 z·vazkem »eskÈRepubliky v˘Ëi EvropskÈ unii. PodmÌnkou pro zÌsk·nÌzemÏdÏlsk˝ch dotacÌ z EU byla pr·vÏ evidence zemÏdÏl-sk˝ch pozemk˘ na z·kladÏ skuteËnÈho uûÌv·nÌ p˘dy, tj.nejen dle katastru nemovitostÌ. PrvnÌm st·diem v˝vojebyl offline systÈm, kdy spoleËnost EKOTOXA OPAVAs.r.o. provedla prvotnÌ z·kresy p˘dnÌch blok˘ a n·slednÏbyly tyto kontrolov·ny na mÌstnÏ p¯Ìsluön˝ch odborechMinisterstva zemÏdÏlstvÌ »R. Z·kresy byly evidov·nydigit·lnÏ ñ z·kladem systÈmu byl mapov˝ server Auto-desk Mapguide a datab·ze Oracle.

Modul Evidence p˘dy

InformaËnÌ systÈm LPIS ñ Evidence p˘dy (Land ParcelIdentification System, d·le je ÑIS LPISî) je multifunkËnÌm n·-strojem urËen˝m pro pot¯eby evidence farm·¯sk˝ch blok˘ prozemÏdÏlsky hospoda¯ÌcÌ subjekty za ˙Ëelem v˝platy dotacÌa jejich kontrol. Jeho z·kladnÌ architekturou je systÈm volitel-n˝ch vrstev. Dnes IS LPIS - Evidence p˘dy obsahuje kromÏv˝öe uvedenÈ evidence ¯adu podp˘rn˝ch vrstev GIS informa-cÌ. VyuûitÌ se nabÌzÌ rovnÏû pro Ëinnost pozemkov˝ch ˙¯ad˘,p¯edevöÌm v†oblasti pozemkov˝ch ˙prav.

RovnÏû pro vyuûitÌ pozemkov˝mi ˙¯ady se jevÌ velicev˝hodnÈ jednoduchÈ ovl·d·nÌ zobrazenÌ pot¯ebn˝ch kombi-nacÌ map. Pro z·kladnÌ Ëinnosti dok·ûe LPIS vhodnÏ nahraditsloûitÏjöÌ GIS aplikace, jako nap¯Ìklad systÈm Microstation,ArcGIS nebo Misys. Jednoduch· kombinace pot¯ebn˝ch mappro prohlÌûenÌ je d·na intuitivnÌm, plnÏ Ëesky lokalizovan˝movl·d·nÌm.

Vrstva ORTOFOTOMAP nabÌzÌ v souËasnÈ dobÏ snÌmkyËernobÌlÈ z let 1999 - 2001. D·le je moûnÈ zobrazit aktualizo-vanÈ barevnÈ snÌmky po¯ÌzenÈ v letech 2002 - 2003. V†souËasnÈdobÏ doch·zÌ k obnovÏ ortofotomap po t¯etin·ch republiky,tj. k plnÈ obnovÏ dojde vûdy po t¯ech letech. NejnovÏjöÌ snÌm-ky jsou nynÌ k dispozici ve st¯ednÌ t¯etinÏ ˙zemÌ - po¯ÌzenÌleteck˝ch snÌmk˘ na ja¯e 2007.

Ortofotomapa 1999

Ortofotomapa 2002

Novela 128/2003 Sb. z·kona 252/1997 Sb. (o zemÏdÏlstvÌ)poprvÈ zavedla pr·vnÌ ˙pravu ÑEvidence vyuûitÌ zemÏdÏlskÈp˘dy podle uûivatelsk˝ch vztah˘î. P¯edevöÌm vyplynula nut-nost evidovat farm·¯skÈ bloky za p¯Ìtomnosti uûivatele. St·-vajÌcÌ systÈm nevyhovoval p¯edevöÌm z†d˘vodu pomalÈ aktu-alizace a prakticky nemoûnÈ pruûnÈ zmÏnÏ v†uûÌv·nÌ jednot-liv˝ch blok˘. StejnÏ tak p˘vodnÌ offline systÈm nemohl nijak˙spÏönÏ reagovat na koliznÌ z·kresy a nedok·zal poskytnoutvhodnou p¯esnost.

Z·vaûnÈ nedostatky prvnÌ generace LPIS donutily Minis-terstvo zemÏdÏlstvÌ k†rozs·hlÈ zmÏnÏ celÈ filosofie systÈmu.Nov˝m dodavatelem ¯eöenÌ se stala spoleËnost Sitewell. Prv-nÌho kvÏtna roku 2004 byla spuötÏna fin·lnÌ verze LPIS2. Sys-tÈm je stejnÏ jako p¯edchozÌ verze zaloûen na mapovÈm serve-ru Mapguide a datab·zi Oracle. Jako celek funguje v†re·lnÈmËase, Ëili veökerÈ provedenÈ zmÏny jsou s†okamûitou plat-nostÌ evidovanÈ v†centr·lnÌ datab·zi. LPIS2 proch·zel bÏhemËasu st·l˝m v˝vojem a implementoval novÈ a zjednoduöujÌcÌfunkce.

16. Ëervence 2007 byla vyd·na zatÌm poslednÌ verze 3.Oproti verzi druhÈ se z·sadnÏ zmÏnil postup p¯i evidenci zmÏnp˘dnÌch blok˘. Do budoucna bude systÈm obsahovat dalöÌp¯ÌdavnÈ moduly jako nap¯Ìklad ÑDokument Managementî ñkomplexnÌ evidenci dokumentace pr·vnÌch d˘vod˘ uûÌv·nÌaj. SouËasn· verze LPIS agreguje nÏkolik modul˘: Evidencep˘dy, modul Mimo¯·dn· aktualizace, Evidence zemÏdÏlsk˝chsubjekt˘, Spr·va GMO, Dokument management (zatÌm nepou-ûÌvan˝), Evidence hospod·¯sk˝ch objekt˘, Statistiky, Datawella Offline klient.

■ Evidence p˘dy je z·kladnÌm modulem LPIS, kter˝ zajiö-ùuje veökerou evidenci p˘dy dle platn˝ch z·konn˝chdikcÌ.

■ Mimo¯·dn· aktualizace je rozöÌ¯enÌm modulu Evidencep˘dy a je vyuûÌv·n ËistÏ p¯i aktualizaci farm·¯sk˝ch blok˘nad nov˝mi ortofotomapami.

■ Evidence zemÏdÏlsk˝ch subjekt˘ ñ v˝konn˝ datab·zov˝systÈm pro hled·nÌ, t¯ÌdÏnÌ, zakl·d·nÌ Ëi maz·nÌ jednotli-v˝ch zemÏdÏlsk˝ch subjekt˘.

■ Spr·va GMO ñ vöe t˝kajÌcÌ se evidence pÏstov·nÌ Ñgene-ticky modifikovan˝ch organism˘î.

■ Evidence hospod·¯sk˝ch objekt˘ ñ z·kresy hospod·¯sk˝chobjekt˘ do online evidence dle platnÈ legislativy.

■ Statistiky ñ r˘znÈ statistiky dle poûadavk˘. Celorepubli-kovÈ, krajskÈ, okresnÌ p¯ehledy, d·le p¯ehledy dle uûivate-l˘ a jinÈ uûiteËnÈ statistickÈ ˙daje.

■ Datawell ñ specializovan˝ systÈm pro export dat z†Evidencep˘dy.

■ Offline klient ñ systÈm zajiöùujÌcÌ import dat nap¯Ìklad zesystÈm˘ GPS.

PozemkovÈ ̇ pravy

9

Vrstva KATASTR¡LNÕCH MAPobsahuje mapy pozemkovÈho katastru(PK) a†katastru nemovitostÌ (KN)

Ortofotomapa 2007Ortofotomapa 2005

Ortofotomapa v kombin. s PK a KN mapou

Digit·lnÌ mapy (mapy DKM po ob-novÏ katastr·lnÌho oper·tu p¯epracov·-nÌm (katastr·lnÌ ˙¯ad) nebo cestou po-zemkov˝ch ˙prav) s†p¯Ìm˝m propojenÌm na soubor dat SPI. DKM s daty SPI➤

DigitalizovanÈ mapy (KM-D - katastr·lnÌ mapa - digitali-zovan·; staröÌ digitalizovanÈmapy ñ p¯ekreslen· PK+KNmapa v sou¯adnicovÈm systÈmuGusterberg Ëi Sv. ätÏp·n), tytomapy jsou p¯ibliûnÏ natransfor-mov·ny do S-JTSK.

Hranice K.⁄. (digit·lnÌ ma-pa hranic katastr·lnÌch ˙zemÌ).

VeökerÈ tyto podvrstvy je sa-moz¯ejmÏ moûnÈ jakkoliv kom-binovat v z·vislosti na aktu·l-nÌ pot¯ebÏ uûivatele.

KMñD transformovanÈ do SñJTSK ➤➤➤➤➤

Vrstva BONITOVAN›CH PŸDN… EKOLOGICK›CH JEDNOTEK (BPEJ) - digit·lnÌ mapa vymezujÌcÌ hranice bonito-vanÈ p˘dnÏ ekologickÈ jednotky. (Obr·zek vrstvy na n·sledujÌcÌ stranÏ! ➤➤➤➤➤)

Vrstva KOMPLEXNÕ POZEMKOV… ⁄PRAVY - vrstva, kde je moûnÈ zobrazovat nap .̄ n·vrhy pozemkov˝ch ˙prav ËinovÏ dokonËenÈ ˙pravy do doby, neû se mapa ofici·lnÏ za¯adÌ do vrstvy katastr·lnÌch map (nap .̄ na û·dost P⁄ pro rychloupot¯ebu p¯eevidov·nÌ farm·¯sk˝ch blok˘ po provedenÈ KP⁄ na z·kladÏ novÈ digit·lnÌ mapy).

PozemkovÈ ̇ pravy

10

Vrstva ENVIRO apod.- spr·va vrstev chr·nÏn˝ch ˙zemÌ a vrstev AEO, p¯ehledlokalit Natura 2000.

VyuûitÌ systÈmu LPIS pro pot¯eby Pozemkov˝ch ̇ ¯ad˘

VyuûitÌm IS†LPIS pro pozemkovÈ ̇ pravy se rozumÌ p¯edevöÌm zÌsk·nÌ podklad˘a obecnÈho p¯ehledu ve sledovanÈm katastr·lnÌm ˙zemÌ. Z†informacÌ zÌskan˝chv LPIS je û·doucÌ vych·zet jiû p¯i p¯ÌpravÏ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Protoûe stavevidence katastru nemovitostÌ ne vûdy zcela odpovÌd· skuteËnosti, je moûnÈ dle uûi-vatelsk˝ch blok˘ ovÏ¯it nap¯Ìklad kulturu jednotliv˝ch pozemk˘ (pokud je nap .̄ v†pod-horsk˝ch oblastech za¯azena do osevnÌho postupu jetelotravnÌ smÏs na 2-3 roky, nenÌani p¯i poch˘zce v†terÈnu z¯ejmÈ zda se jedn· o pozemek skuteËnÏ uûÌvan˝ jako orn·p˘da). Vhodnou kontrolou je takÈ stav zalesÚov·nÌ zemÏdÏlskÈ p˘dy. Protoûe je

ZalesnÏn· parcela

povinnostÌ uûivatele nahl·sit jakouko-liv zmÏnu v†uûÌv·nÌ pozemku do 14ti dn˘od vzniku tÈto zmÏny, pod·v· LPIS p¯ehled-nÈ a tÈmÏ¯ aktu·lnÌ informace o stavu vy-uûitÌ jednotliv˝ch pozemkov˝ch parcel.

ZalesnÏn· parcela ñ v KN st·le jako orn·

LPIS jiû kultura ÑzalesnÏnoî

D·le je LPIS rychl˝m zdrojem kon-takt˘ na st·vajÌcÌ uûivatele zemÏdÏlskÈp˘dy. S nimi je û·doucÌ projednat a vyuûÌtjejich praktick˝ch znalostÌ o lokalit·chohroûen˝ch erozÌ a p¯ÌpadnÏ navrhnoutvhodn· a ˙Ëinn· opat¯enÌ pro zmÌrnÏnÌeroznÌho smyvu na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ; sa-motn˝ vlastnÌk, pokud nehospoda¯Ì, mnoh-dy nem· o situaci pot¯ebnÈ znalosti a Ëas-to neprojevuje pot¯ebn˝ z·jem.

P¯i sestavov·nÌ n·vrhu komplexnÌchpozemkov˝ch ˙prav je tÈû pot¯ebnÈ p¯i-hlÌûet k†lokalitÏ st·vajÌcÌch n·jemc˘ a dletechnick˝ch moûnostÌ respektovat ne-jen pr·va vlastnÌk˘ (jak ukl·d· z·kono pozemkov˝ch ˙prav·ch) ale navÌc na-vrhnout logickÈ uspo¯·d·nÌ nov˝ch par-cel s†maxim·lnÌm p¯ihlÈdnutÌm ke st·-vajÌcÌmu zp˘sobu obhospoda¯ov·nÌ.

Velice d˘leûit˝m aspektem p¯i sesta-venÌ n·vrhu pozemkov˝ch ̇ prav je i sou-ËasnÈ rozmÌstÏnÌ kultur trval˝ch trav-nÌch porost˘. Dle moûnostÌ by se mÏlop¯edch·zet p¯i n·vrhu novÈho uspo¯·-d·nÌ pozemk˘ vzniku tzv. p¯Ìznaku rozo-r·nÌ, coû m· zatÌm ñ s†ohledem na pr·vnÌdosud nep¯esnou ˙pravu v†tÈto oblasti ñnegativnÌ dopad v†dotaËnÌ oblasti.

Po schv·lenÌ komplexnÌ pozemkovÈ˙pravy je velmi v˝hodnÈ prost¯ednictvÌmIS LPIS ̄ eöit vymÏ¯ov·nÌ zemÏdÏlskÈ p˘-dy. NenÌ vûdy zcela nezbytnÈ zajiöùovatp¯esnÈ vytyËenÌ jednotliv˝ch vlastnic-k˝ch parcel, ale mnohdy bohatÏ postaËÌp¯ibliûnÈ jednoduch˝mi metodami. Kaû-d˝ Pozemkov˝ ˙¯ad je vybaven p¯Ìstro-jem GPS, kter˝ je moûnÈ s†vyhovujÌcÌp¯esnostÌ pouûÌt k†tÏmto p¯ibliûn˝m po-t¯eb·m urËenÌ hranic uûivatelsk˝ch blo-k˘ hospoda¯ÌcÌch subjekt˘. ■

Vstva BPEJ

PozemkovÈ ̇ pravy

11

PROCH¡ZKA »ESK›MI KATASTRY Ing. Jan Bumba, Praha

⁄VOD

Pr·vnÌ p¯edpisy, t˝kajÌcÌ se pozemkov˝ch ˙prav, t. j. z·kon Ë. 139/2002 Sb.,o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,a vyhl·öka Ë. 545/2002 Sb., o postupu p¯i prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav a n·leûi-tostech n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav, obsahujÌ celou ¯adu ustanovenÌ o katastru ne-movitostÌ. Kaûd ,̋ kdo se problematikou pozemkov˝ch ˙prav zab˝v·, musÌ zn·tdostateËnÏ podrobnÏ obsah katastru nemovitostÌ, ale mÏl by i r·mcovÏ zn·t v˝vojkatastr·lnÌ problematiky vzhledem ke kontinuitÏ vz·jemn˝ch souvislostÌ mezi katas-trem a pozemkov˝mi ˙pravami. I pozemkovÈ ˙pravy, byù v†r˘zn˝ch form·ch apod r˘zn˝mi n·zvy, majÌ dlouhodobou tradici.

ZnaËn· Ë·st z†n·s je navÌc i Ñsoukrom˝m uûivatelemî katastru nemovitostÌ, ne-boù je vlastnÌkem nemovitosti nebo bytu v†osobnÌm vlastnictvÌ. Katastr nemovitostÌje velice rozs·hl˝ informaËnÌ systÈm, na kter˝ je obËas slyöet chv·lu, ale velmi Ëastokritiku. Proto je pot¯eba trpÏlivÏ vysvÏtlovat jeho principy, moûnosti i omezenÌ.Jenûe: ke kaûdÈmu vysvÏtlov·nÌ musÌ b˝t dva: ten, kter˝ se snaûÌ vysvÏtlovat a ten,kdo trpÏlivÏ naslouch· (Ëi v†naöem p¯ÌpadÏ Ëte).

Na p¯elomu roku 2007 a 2008 vydalo nakladatelstvÌ GRADA Publishing, a.s.jako svou 3085. publikaci knihu »ESK… KATASTRY OD 11. do 21. STOLETÕautora Ing. Jana Bumby. Jedn· se o ojedinÏlÈ dÌlo, neboù poprvÈ popisuje v˝voja principy evidov·nÌ nemovitostÌ v†pr˘bÏhu tÈmÏ¯ tisÌce let. DosavadnÌ zve¯ejnÏnÈmateri·ly o tÈto problematice se t˝kaly buÔ pouze nÏkterÈ z†v˝znamn˝ch etap, nebop¯edstavujÌ v˝stupy z†r˘zn˝ch semin·¯˘ a podobn˝ch akcÌ, p¯ÌpadnÏ majÌ charakterstudijnÌch skript. Vydan· publikace tedy p¯estavuje origin·lnÌ souhrnnÈ dÌlo o kata-strech na naöem ˙zemÌ.

Snahou autora tohoto Ël·nku je sezn·mit Ëten·¯e s†v˝vojem katastru v jeho jed-notliv˝ch etap·ch, aù uû se v†pr˘bÏhu staletÌ tento evidenËnÌ n·stroj naz˝val jakko-li, a poskytnout Ëten·¯i srozumiteln˝ souhrnn˝ p¯ehled o v˝voji svÈr·zn˝ch evi-denËnÌch n·stroj˘, jejichû mnohÈ partie jsou souË·stÌ n·rodnÌ kultury. Z·roveÚ byr·d poskytl alespoÚ dÌlËÌ informaci o rozsahu a n·roËnosti pr·ce trvajÌcÌ tÈmÏ¯ tisÌclet. »as od Ëasu se bÏhem tÏch staletÌ vyskytl moment, kter˝ znamenal zlom v†pojetÌkatastru a jeho v˝sledek v nÏm setrval Ë·steËnÏ do souËasnÈ doby. Samoz¯ejmÏ, ûekromÏ dÌlËÌch vÌtÏzstvÌ se vyskytovaly i prohry, jako v†kaûdÈ lidskÈ Ëinnosti. ZcelaurËitÏ tÏm tisÌc˘m a tisÌc˘m zemÏmÏ¯iË˘ a jejich laick˝m pomocnÌk˘m, aù uûv†pr˘bÏhu staletÌ v†terÈnu ölapoucÌm bl·to a nebo v†kancel·¯i ¯eöÌcÌm v˝poËty a kres-bu, pat¯Ì uzn·nÌ a ˙cta a snad i pokora.

ÿeknÏme si tedy nÏco o obsahu jednotliv˝ch kapitol knihy.

1.CO JE VLASTNÃ KATASTR

SLOVO katastr poch·zÌ ze st¯edolatin-skÈho capitastrum, coû znamen· volnÏp¯eloûeno listinu uspo¯·danou podlehlav (aù uû mÌnÌme hlavu jako oznaËenÌjedince Ëi v†liter·rnÌm slova smyslu jakokapitolu nebo soubor kapitol v†liter·r-nÌm dÌle), pozdÏji podle jak˝chkoli jed-notek. ZjednoduöenÌm (nechceme-li p¯Ì-mo ¯Ìci zkomolenÌm) vzniklo slovo Ñka-tastrî, u kterÈho v†nÏkter˝ch jazycÌch by-la souhl·ska Ñtî zmÏnÏna na Ñdî (kadas-ter, kadastr, kadastÏr apod.). V†podstatÏse jedn· o spr·vnÌ n·stroj vyznaËujÌcÌstruËnÏ a p¯ehlednÏ soustavn˝ popis zvl·öt-nÌch vlastnostÌ osob, vÏcÌ nebo pr·v. Podpojmem Ñkatastrî se m˘ûe skr˝vat hod-nÏ vÏcÌ (katastr elektrick˝ch vedenÌ, ka-tastr voliË˘, katastr podzemnÌch sÌtÌ, ka-tastr vodstva, katastr lavinov˝ch polÌa mnohÈ dalöÌ).

ObecnÏ vzato lze tedy katastr ch·patjako ve¯ejnopr·vnÌ za¯ÌzenÌ, kterÈ shro-maûÔuje, t¯ÌdÌ, eviduje a aktualizuje ̇ da-je o jevech, kterÈ jsou jeho obsahema poskytuje o tÏchto jevech pat¯iËnÈ in-formace. Je uspo¯·d·n v†logicky sesta-

ven˝ch souborech, umoûÚujÌcÌch spoleh-livou orientaci v†jeho obsahu a solidnÌkvalitu informacÌ.

Vöechny katastry majÌ spoleËnÈ z·-kladnÌ charakteristiky. Kaûd˝ katastr jetotiû:

● ˙pln ,̋ tj. obsahuje data o vöech sv˝chp¯edmÏtech a û·dn˝ nevynech·v·,

● stejnorod ,̋ tj. pod·v· data ze stejn˝chhledisek pro vöechny p¯edmÏty,

● p¯ehledn ,̋ takûe poskytuje spr·vnoua snadnou orientaci,

● aktualizovateln ,̋ t.zn. ûe jej lze snad-no a p¯esnÏ udrûovat v†souladu se sku-teËn˝m Ëi pr·vnÌm stavem bez poru-öenÌ charakteristik uveden˝ch v˝öe,

● vytvo¯en˝ na podkladÏ pr·vnÌ nor-my, Ëili byl vûdy ve¯ejnopr·vnÌm in-stitutem spravovan˝m povÏ¯en˝mst·tnÌm org·nem.

V†Ël·nku se budeme zab˝vat pocho-pitelnÏ pouze jednÌm typem tÏchto ka-tastr˘: katastrem pozemk˘ Ëi katastrempozemk˘ a budov. P¯ipomeÚme se, ûe jdeo n·stroj, kter˝ pat¯Ì mezi nejobs·hlejöÌinformaËnÌ systÈmy. »eskÈ katastry lzev†podstatÏ rozdÏlit do dvou z·sadnÌchhistorick˝ch etap:

1. etapa katastr˘ pouze popisn˝ch s†od-hadovan˝mi technick˝mi ̇ daji a bezmapovÈ sloûky; tato etapa trvalazhruba od poloviny 11. stoletÌ do dru-hÈ poloviny 18 stoletÌ,

2. etapa katastr˘ s†exaktnÌm mapov˝mpodkladem, existujÌcÌ od z·vÏru 18.stoletÌ dodnes.Historick· posloupnost v˝voje kata-

stru je n·sledujÌcÌ:

● prvnÌ ˙¯ednÌ soupisy jako poË·tkybernÌch evidencÌ,

● rustik·lnÌ katastry (1. a 2. bernÌ rula),● terezi·nskÈ katastry (3. a 4. bernÌ rula,

exaequatorium dominicale),● josefsk˝ katastr,● terezi·nsko-josefsk˝ katastr,● stabilnÌ katastr (vËetnÏ reambulova-

nÈho katastru a katastru evidencedanÏ pozemkovÈ),

● pozemkov˝ katastr,● jednotn· evidence p˘dy,● evidence nemovitostÌ,● katastr nemovitostÌ.

A o tÏchto jednotliv˝ch etap·ch si¯ekneme nÏkolik podrobnostÌ.

2.

PO»¡TKY »ESK›CH KATASTRŸ

PRVNÕ »ESK… SOUPISY PŸDY

Roku 1012 nastoupil na Ëesk˝ knÌ-ûecÌ stolec knÌûe Old¯ich, dev·t˝ P¯e-myslovec, nejmladöÌ ze t¯ech bratr˘ (Bo-leslav ñ JaromÌr ñ Old¯ich). N·stupem

KnÌûe Old¯ich. PortrÈt podle fresky veznojemskÈ rotundÏ. Archiv autora

byl poruöen od d·vnovÏku respektova-n˝ princip primogenitury (prvorozenec-tvÌ). Jednalo se o nutnÈ ¯eöenÌ: nejstaröÌbratr skonËil jako lapka v†jakÈmsi pol-skÈm vÏzenÌ a prost¯ednÌ bratr byl eu-nuch, takûe rod P¯emyslovc˘ by vym¯elpo meËi. Old¯ichovo prvnÌ manûelstvÌs†blÌûe nezn·mou ölechtiËnou se nepo-vedlo, neboù z˘st·valo bezdÏtnÈ, takûeOld¯ichem by p¯emyslovsk˝ rod vym¯el

PozemkovÈ ̇ pravy

12

po meËi rovnÏû. Old¯ich tedy uvedl keknÌûecÌmu loûi a stolu prostou venko-vanku Boûenu. Jestli skuteËnÏ byla ñ jakpravÌ b·je - pradlena, historickÈ prame-ny neuv·dÏjÌ. Podle Kosmovy kronikybyla Ñsedl·ka K¯esiny dceraî, takûe dledneönÌ transkripce by se z¯ejmÏ jmeno-vala Boûena K¯esinov·. KnÏûna Boûe-na povila Old¯ichovi syna B¯etislava,pozdÏji jednoho z†nejv˝znamnÏjöÌch pa-novnÌk˘ p¯emyslovsk˝ch »ech.

Rozsah ËeskÈho st·tu za panov·nÌ P¯e-mysla II. Otakara Archiv autora

Uv·dÌ se, ûe roku 1022 zavedl knÌûeOld¯ich daÚ z l·n˘, naz˝vanou aratu-ra. V˝mÏra pozemk˘ se odhadovala abyla tedy znaËnÏ nep¯esn·. Jeden l·njako mÏrov· jednotka p¯edstavoval asi18 ha a v pr˘bÏhu staletÌ se ponÏkud mÏ-nil v z·vislosti na panovnÌkov˝ch schop-nostech hospoda¯it: za panov·nÌ JanaLucemburskÈho mÏl menöÌ rozmÏr, tak-ûe jedna usedlost musela vykazovat vÏtöÌpoËet l·n˘, Ëili vÏtöÌ daÚov˝ z·klad. JanLucembursk˝ prostÏ pot¯eboval hodnÏpenÏz, aby se po EvropÏ p¯edv·dÏl jakoprav˝ rytÌ¯ a doba jeho vl·dnutÌ byla do-bou daÚovÈho ˙tisku. P¯esto vöak kaû-dÈho »echa zah¯eje u srdce jeho v˝rok,pronesen˝ pr˝ v†bitvÏ u KresËaku: ÑTo-ho bohd· nebude, aby Ëesk˝ kr·l z†bojeutÌkalî. Po nÏkolika letech vl·dnutÌ jehosyna Karla IV. rozmÏr vzrostl, takûe t·ûusedlost vykazovala menöÌ poËet l·n˘a tÌm i menöÌ daÚovou z·tÏû.

P¯es svou primitivnost a nep¯esnostznamenaly tyto soupisy p˘dy jeden v˝-znamn˝ krok: daly z·klad vzniku a dal-öÌmu v˝voji ve¯ejnopr·vnÌho evidenË-nÌho n·stroje, tedy n·stroje vzniklÈhov z·jmu st·tu a za prost¯edky st·tu a slou-ûÌcÌho pot¯eb·m st·tu. V poË·tku slou-ûily v˝luËnÏ fisk·lnÌm (bernÌm, daÚo-v˝m) ˙Ëel˘m a aû ve dvac·tÈm stoletÌzaËaly plnit i dalöÌ funkce. Zah·jily v˝-

voj systematickÈho a systÈmovÈho zpra-cov·nÌ a evidov·nÌ jev˘ na zemskÈm po-vrchu, podchycujÌcÌch symbiÛzu p¯Ìrod-nÌch element˘ s tvo¯ivou lidskou ËinnostÌ.

NeodpustÌme si jedno odboËenÌ. Po-kud v·m pojem l·n p¯ipomÌn· i nÏco z†jinÈoblasti, je to v†po¯·dku. »ten·¯i beletriestaröÌch autor˘ (Alois Jir·sek, Tereza No-v·kov·, V·clav Beneö T¯ebÌzsk˝ a mnozÌdalöÌ) si jistÏ vzpomenou, ûe v·ûnost hos-pod·¯e se ñ mimo jinÈ ñ odvÌjela od veli-kosti jeho statku. Takûe existovala r˘zn·oznaËenÌ sedl·k˘: Ëtvrtl·nÌk, p˘ll·nÌk,dvoul·nÌk a podobnÏ. Pojem l·n se tedyudrûel po celÈ vÏky aû do ned·vnÈ doby.

V†z·vÏru tÈto kapitoly p¯ipomÌn· au-tor zajÌmavou okolnost, souvisÌcÌ s v˝-vojem katastru: kolonizaci pohraniËÌ.

3.

RUSTIK¡LNÕ KATASTR

V roce 1618 zaËala t¯icetilet· v·lka.V†»ech·ch ponÏkud svÈr·znÏ: vyhoze-nÌm mÌstodrûÌcÌch Slavaty a Martinices†pÌsa¯em Fabriciem z†oken dvorskÈ kan-cel·¯e. Dne 8. listopadu 1620 prohr·lyËeskÈ stavy (v podstatÏ protestantskÈ)a jejich spojenci ostudn˝m zp˘sobembitvu na BÌlÈ Ho¯e. Bitvou skonËila Ëes-k· f·ze v·lky, n·sledovala falck· f·ze,d·nsk· f·ze a koneËnÏ övÈdsk· f·ze, vra-cejÌcÌ se jednÌm hrotem bumerangu doËesk˝ch zemÌ. Tato f·ze znamenala i vy-plenÏnÌ kr·lovskÈho hradu Karlötejnaa loupeû proslul˝ch rudolfinsk˝ch sbÌ-rek z†PraûskÈho hradu.

A opÏt bychom si, s†prominutÌm, do-volili p¯ipomenout jednu nep¯Ìliö zn·-mou drobnost: ve vojsku Fridricha Falc-kÈho p˘sobil i jist˝ francouzsk˝ mladÌkjmÈnem RenÈ Descartes. Ne snad, ûe byna BÌlÈ Ho¯e p¯Ìmo bojoval, byl Ëlenemz·sobovacÌch jednotek (dnes bychom ̄ eklilogistick˝ch, prostÏ raboval po okolÌ maso,mouku a podobnÈ potraviny a pÌci prokonÏ). Jde skuteËnÏ o tÈhoû ËlovÏka, kte-r˝ vbrzku, vÏtöinou pod jmÈnem Carte-sius, se stal proslul˝m materialistick˝mfilozofem, zakladatelem racionalizmu(m.j. autor slavnÈho v˝roku Cogito ergosum ñ MyslÌm, tedy jsem), ale p¯edevöÌmñ z†pohledu naöeho odbornÈho z·jmu ñvynikajÌcÌm matematikem, autorem ne-jenom kartÈzskÈho souËinu, ale hlavnÏpravo˙hl˝ch sou¯adnic s† osami X a Y.

T¯icetilet· v·lka znamenala drama-tick˝ z·sah do vöech souË·stÌ ûivotazemÌ, kter˝mi proöla. Po jejÌm konci z˘-stalo v »ech·ch a na MoravÏ mnoûstvÌopuötÏn˝ch a vyho¯el˝ch usedlostÌ, je-jichû zemÏdÏlskÈ a lesnÌ pozemky siölechta ochotnÏ a bez skrupulÌ zapojo-vala do sv˝ch panstvÌ. Kr·l, t.zn. korunaËili st·t, nemohl uplatÚovat zvykovÈpr·vo od˙mrti, neboù pro to nebyly p¯i-praveny pr·vnÌ p¯edpoklady. LidskÈ ztr·-ty byly nep¯edstavitelnÈ. R˘znÈ prame-ny uv·dÏjÌ r˘znou v˝öi: o ûivot p¯iölo

30% aû 60% prostÈho obyvatelstva »ech,Moravy a Slezska. A z†takto snÌûenÈholidskÈho z·kladu se ûdÌmaly danÏ, p¯ed-stavujÌcÌ aû 72% hrubÈho v˝nosu. Bylonutno hledat nov˝ daÚov˝ mechanizmus.

V roce 1654 vznikla 1. bernÌ rula(nÏkdy tÈû rola - catastrum rollare), ne-boli 1. rustik·lnÌ katastr. Jak z n·zvu vy-pl˝v·, evidence podchycovala pouze rus-tik·lnÌ (selskou, nesvobodnou) p˘du.V˝sledky 1. bernÌ ruly nevych·zely z exakt-nÌch podklad˘, ale z t.zv. Ñjener·lnÌ vi-zitaceì Ëili celkovÈ p¯ehlÌdky pozemk˘.V˝znam 1. bernÌ ruly spoËÌv· nikoli v tech-nickÈ, ale v pr·vnÌ str·nce.

PrvnÌ bernÌ rula vnesla do bernÌho re-ûimu pro vÏky p¯ÌötÌ pr·vnÌ charakterp˘dy: p˘da jednou zapsan· v bernÌ rule(Ëi v jejÌm n·stupci) byla nad·le nesvo-bodn·, zdaniteln· a nemohla b˝t z evi-dence vyÚata (nap .̄ do p˘dnÌho fondudominik·lnÌ ñ panskÈ - p˘dy) jinak neûsmÏnou nebo koupÌ a pat¯iËn˝m daÚo-v˝m odvodem ve prospÏch st·tu.

PrvnÌ bernÌ rula nemÏla dlouhÈhotrv·nÌ. Jiû po t¯iceti letech ñ v roce 1684ñ vznikla 2. bernÌ rula neboli 2. rusti-k·lnÌ katastr. V podstatÏ se jednalo o ̇ pra-vu a zp¯esnÏnÌ 1. bernÌ ruly, coû byloostatnÏ prezentov·no i v preambuli z¯i-zovacÌho dekretu: Ñ... jener·lnÌ revizita-ce dosud z·novnÌ bernÌ ruly ...ì.

Druh· bernÌ rula nep¯inesla do evi-dov·nÌ zdanitelnÈ p˘dy û·dn˝ v˝znam-n˝ prvek. P¯es opakovanÈ kr·lovy slibyp¯esnÈho vymÏ¯enÌ »ech nedoölo k pro-sazenÌ tohoto rozhodnutÌ. Takov˝to mi-mo¯·dn˝ z·sah do struktury evidenËnÌ-ho n·stroje Ëekal na jinou osobnost a najinÈ historickÈ podmÌnky a souvislosti.

RovnÏû v†z·vÏru tÈto kapitoly autorodboËil od problematiky v˝voje katas-tr˘ a za¯adil zajÌmavou Ë·st ñ PostavenÌa ˙loha zemÏmÏ¯iË˘ v†pr˘bÏhu staletÌ.

4.

MOUDR¡ PANOVNICEA JEJÕ KATASTR

VE »TVRT… kapitole se zajÌmav˝mn·zvem se autor zab˝v· mimo¯·dnÏ roz-s·hl˝m katastr·lnÌm dÌlem, na jehoûvzniku mÏla nejvÏtöÌ z·sluhu panovni-ce Marie Terezie I. Nastoupila na tr˘nv†obtÌûnÈ dobÏ, neboù ¯Ìöe byla praktic-ky na vöech stran·ch ve v·lce se sousedya navÌc v†obtÌûnÈ pozici: do tÈ doby neexis-tovala v EvropÏ ûena s vlada¯skou korunou.

ZaËala vl·dnout s†odhodlanostÌ a he-roismem, hodn˝mi obdivu.

TEREZI¡NSK… KATASTRY

ANI 2. bernÌ rula nevydrûela o mnohodÈle neû jejÌ p¯edch˘dkynÏ. P¯ÌËinou je-jÌho z·niku byly n·zory Marie Terezie,kter· byla pr·vem povaûov·na za osvÌ-cenou panovnici. NavÌc mÏla ötÏstÌ p¯iv˝bÏru sv˝ch ekonomick˝ch poradc˘.

PozemkovÈ ̇ pravy

13

Marie Terezie I. Archiv autora

Velmi brzy potÈ, co na z·kladÏ prag-matickÈ sankce nastoupila jako prvnÌûena na tr˘n, urychlila pr·ce na dokon-ËenÌ novÈho katastru. Do tÈto Ëinnostivstupovala nejen s velk˝m nadöenÌm, ales velmi konkrÈtnÌmi p¯edstavami na uce-len˝ katastr jako univerz·lnÌ daÚov˝ in-strument, nerozliöujÌcÌ dominik·lnÌ a rus-tik·lnÌ pozemky. Do jakÈ mÌry se jÌ ten-to z·mÏr poda¯ilo realizovat, uvidÌmed·le.

Pr·ce na katastru zaËaly za panov·nÌjejÌho p¯edch˘dce (a otce) Karla VI. v roce1715 a byly ukonËeny v dev·tÈm rocepanov·nÌ Marie Terezie. V roce 1748 bylazavedena 3. bernÌ rula, neboli tÈû 1. te-rezi·nsk˝ katastr rustik·lnÌ. Vyhl·öenÌmjeho platnosti doölo k mimo¯·dnÏ z·vaû-nÈ zmÏnÏ v postavenÌ a p¯edevöÌm v p¯Ì-stupnosti katastru: oper·t p¯estal b˝t st·t-nÌm tajemstvÌm a strany mohly protijeho obsahu pod·vat po dobu t¯Ì let n·-mitky a p¯ipomÌnky a i nad·le smÏlynahlÌûet do oper·tu. Byl tedy poprvÈnastolen z·klad principu ve¯ejnosti ka-tastr·lnÌho oper·tu.

T¯etÌ bernÌ rula dlouho neobst·la. Fi-nanËnÌ n·tlak dvora nedovolil, aby daÚbyla vymÏ¯ena spravedlivÏ podle zhod-nocenÌ bernÌch podklad˘. V r·mci t¯Ìle-tÈ lh˘ty se seölo neoËek·vanÏ mnohostÌûnostÌ, kterÈ byly vÏtöinou opr·vnÏ-nÈ. P¯edevöÌm proto navrhly samotnÈstavy n·pravu chyb 3. bernÌ ruly.

OpÏt pouze na z·kladÏ jener·lnÌ re-vizitace a nikoli exaktnÌch p¯Ìstup˘ vznik-la v roce 1757 4. bernÌ rula, neboli 2.terezi·nsk˝ katastr rustik·lnÌ, kter˝ samaMarie Terezie pokl·dala za provizorium.

Z dob¯e mÌnÏn˝ch z·mÏr˘ se p¯i tvor-bÏ sv˝ch katastr˘ Marii Terezii nÏkterÈpoda¯ilo realizovat zcela, nÏkterÈ Ë·steË-nÏ a nÏkterÈ se nepoda¯ilo realizovat v˘-bec. Odpor dvora (nikoli tedy neochotaMarie Terezie) a ölechty obecnÏ jÌ neu-moûnil zavÈst vöechny zmÏny.

P¯esto vöak stojÌ za zmÌnku nÏkterÈz·sadnÌ okolnosti:

● poprvÈ v naöÌ historii k d¯ÌvÏjöÌmpraktik·m vizitacÌ, p¯izn·nÌ a sloûi-t˝ch verb·lnÌch popis˘ ˙daj˘ p¯iby-

lo i Ë·steËnÈ mÏ¯enÌ zemÏmÏ¯iËi;nepoda¯ilo se vöak docÌlit stavu, abyalespoÚ v jednÈ ucelenÈ zemi Ëi pro-vincii ¯Ìöe byl vytvo¯en souhrnn˝oper·t na podkladÏ mÏ¯enÌ,

● byl vytvo¯en Ë·steËn˝ katastr domi-nik·lnÌ p˘dy, i kdyû nikoli jako sou-Ë·st st·tnÌho katastru, ale jako jistÈrozhranÌ nebo vyrovn·nÌ mezi p˘dourustik·lnÌ a dominik·lnÌ; evidencedostala n·zev Exaequatorium do-minicale neboli vyrovn·nÌ panskÈ(equator = rovnÌk [lat.]).

● katastr·lnÌ oper·t se pro vÏky p¯ÌötÌstal oper·tem ve¯ejn˝m s moûnostÌp¯Ìstupu k jeho informacÌm komuko-li, kdo o nÏ projevil z·jem.

PrvnÌ terezi·nsk˝ katastr rustik·lnÌspolu s†exaequatoriem dominicale tvo¯ÌprvnÌ ˙pln˝ katastr veökerÈ p˘dy u n·s.V†odbornÈ literatu¯e je zkr·cenÏ naz˝-v·n katastrem terezi·nsk˝m neboli te-rezi·nskou rektifikacÌ katastru (rekti-fikace = oprava).

Kapitola obsahuje i velmi zajÌmav˝n·pad na zamÏ¯enÌ zemÏ pro daÚovÈ ̇ Ëe-ly. Jeho autorem byl Petr Kaöpar SvÏtec-k˝ z†»ernic. SvÏteck˝ tÈmÏ¯ jasnoz¯ivÏpoËÌtal s†provedenÌm urËit˝ch hospod·¯-sko-technick˝ch ̇ prav pozemk˘. Panov-nice dala SvÏteckÈho n·vrh posouditDvorskÈ kancel·¯i, kter· ñ jak jinak ñ sek†n·vrhu postavila zamÌtavÏ. Marie Te-rezie I. jiû nemÏla sil na prosazov·nÌ p¯e-vratn˝ch zmÏn. To Ëekalo na nÏkoho ji-nÈho: na panovnÌka moudrÈho a p¯ede-vöÌm dostateËnÏ razantnÌho.

Za zmÌnku stojÌ, ûe autor si vöÌm·i jednÈ osobnÌ z·leûitosti Marie TerezieI. V†Ëesk˝ch zemÌch se traduje mnohopomluv t˝kajÌcÌch se jejÌho osobnÌho ûi-vota. Avöak: kaûd˝, kdo si d· pr·cis†vyhled·nÌm p¯Ìsluön˝ch historick˝chpodklad˘ zjistÌ, ûe o hanliv˝ch histor-k·ch se nikde nic neuv·dÌ. Naopak: vöech-na historick· fakta, nap .̄ osobnÌ kore-spondence, svÏdËÌ o jejÌm v¯elÈm, nej-d¯Ìve mileneckÈm, pozdÏji manûelskÈm

vztahu k†Frantiöku I. LotrinskÈmu a ne-mÈnÏ v¯elÈ mate¯skÈ l·sce k†dÏtem. »as-to se uv·dÌ jejÌ emotivnÌ vystoupenÌ p¯eduhersk˝m snÏmem, kde jako uhersk·kr·lovna v†uherskÈm kroji s†nÏkolika-mÏsÌËnÌm synkem Josefem v†n·ruËÌ pro-sila uherskÈ grÛfy o vojenskou pomocv†poË·tcÌch svÈho vl·dnutÌ. ⁄spÏönÏ.

Autor svÈ tvrzenÌ o ËistÈm ûivotÏMarie Terezie I. dokl·d· i citacÌ Ë·stin·pisu na dvojitÈm sarkof·gu panovni-ce Marie Terezie I. v††kapucÌnskÈ hrobceve VÌdni z†knihy G. M. CristenovÈ Mezitr˘nem a l·skou: ÑÖprovd·na velmiöùastnÏ, uchovala svou svatou manûel-skou l·sku aû do hrobu neporuöenouÖB˘h jÌ prop˘jËil nejuölechtilejöÌ plodyl·sky, poËetnÈ, nejlaskavÏjöÌm rodiË˘mzcela podobnÈ potomstvo. MoudrostitÈto prozÌravÈ ûeny vdÏËÌ vlast za upev-nÏnÌ n·boûenstvÌ, podporu vojenskÈk·znÏ, pÈËi o svobodnÈ umÏnÌ, spraved-livÈ rozdÏlenÌ danÌ a obnovenÌ obchod-nÌch p¯ednostÌ, ölechtickÈ ml·deûi p¯Ì-stupnÈ ökoly, ctnost a vÏdyî.

O prozÌravosti a jednoznaËnÈm n·-hledu Marie Terezie svÏdËÌ fakt, ûe ne-dovolila poslednÌ katastr revidovat Ëiopravovat, protoûe byla p¯esvÏdËena, ûeopravy jej nezachr·nÌ. VÏ¯ila pouze v je-dinou n·pravu: vytvo¯enÌ katastru napodkladÏ d˘kladnÈho zamÏ¯enÌ zemÏ.K tomuto kroku uû nebylo daleko. UËi-nil jej jejÌ syn cÌsa¯ Josef II.

5.

OSVÕCEN… MATKY OSVÕCEN› SYN

JOSEFSK› KATASTR

Kultivovan˝ encyklopedicky vzdÏ-lan˝ a nesmÌrnÏ pracovit˝ syn MarieTerezie I. Josef II. proslul dlouhou ̄ adoucÌsa¯sk˝ch patent˘, tedy norem odpovÌ-dajÌcÌch dneönÌm pr·vnÌm p¯edpis˘m.Z†hlediska naöeho z·jmu je nepochybnÏnejv˝znamnÏjöÌ patent z 20. dubna 1785,kter˝ v ÑËeskÈì verzi zaËÌnal takto:

ÑMy Josef druh˝ z milosti BoûÌ vyvolen˝ cÌsa¯ ̄ Ìmsk˝ na prost¯edky jsme mysle-li, jakoûto otec a spr·vce n·m od opatrnosti BoûskÈ svÏ¯en˝ch zemÌ k ujiötÏnÌ pot¯eb-nostech st·tu by kaûd· krajina, kaûd· obec a kaûd˝ poruzn˝ vlastnÌho kruntu drûiteldle mÌry kruntu, kter˝ on uûÌv·, s jeho podÌlem dokonale zarovno p¯ispÏl ...ì

PozemkovÈ ̇ pravy

14

CÌsa¯ Josef II. pochopil, ûe dalöÌ zdo-konalov·nÌ bernÌ ruly a exaequatoria jiûnenÌ moûnÈ a uloûil DvorskÈ kancel·¯i,aby mu podala n·vrh na opravu katastruna z·kladÏ vymÏ¯enÌ p˘dy a zmÏny v je-jÌm pr·vnÌm postavenÌ. älo o mimo¯·d-nÏ z·vaûn˝ akt, kter˝ poznamenal ËeskÈa rakouskÈ dÏjiny. Patent totiû zname-nal zlom v konstrukci bernÌ politiky p¯e-devöÌm v tÏchto okolnostech:● stanovil na rozdÌl od p¯edchozÌch

katastr˘ rovnost v pr·vnÌm posta-venÌ p˘dy bez ohledu na to, zda sejedn· o rustik·l Ëi dominik·l, ËÌmûzbo¯il p˘l tisÌciletÌ trvajÌcÌ normunezdaÚov·nÌ nebo pouze malÈ zda-Úov·nÌ panskÈ p˘dy,

● za z·klad vymÏ¯ov·nÌ danÌ stanovilnikoli panstvÌ, ale technicky defi-novatelnou plochu katastr·lnÌ obce(pozdÏjöÌho katastr·lnÌho ˙zemÌ),

● poprvÈ v naöÌ historii uloûil katastr·l-

ZemÏmÏ¯iË cÌlÌ z levÈho pevnÈho boduArchiv autora

ZemÏmÏ¯iË cÌlÌ z pravÈho pevnÈho boduArchiv autora

MÏ¯enÌ sedl·k˘ (star· kresba) Archiv autora

nÌ mapov·nÌ, tedy vymÏ¯enÌ p˘dy, jakoz·klad pro konstrukci bernÌ politiky.Katastr·lnÌ mapov·nÌ zaËalo stano-

venÌm, omeznÌkov·nÌm a zamÏ¯enÌm obec-nÌch hranic, kterÈ, aû na povolenÈ zmÏ-ny, platÌ v podobÏ katastr·lnÌch hranic do-dnes. Pak bylo v r·mci ̇ zemÌ obcÌ vyme-zen˝ch hranicemi obcÌ p¯ikroËeno k vy-mÏ¯ov·nÌ pozemk˘. SloûitÈ, rozs·hlÈ a ne-pravidelnÈ pozemky, zvl·ötÏ lesnÌ kom-plexy a pozemky v horskÈm Ëi baûinatÈmterÈnu, byly zamÏ¯eny zemsk˝mi geo-metry stolovou metodou, pozemky men-öÌho rozsahu a pravidelnÏjöÌho tvaru mÏ-¯ili sedl·ci ¯etÏzcem nebo kalibrovan˝mprovazcem. Na jednotnost pracÌ dohlÌ-ûely podle podrobn˝ch instrukcÌ krajskÈkomise a v kaûdÈ zemi zemsk· komise.Bylo pamatov·no na ve¯ejnost, nestran-nost a kontrolu. Pr·ce byly dob¯e orga-nizov·ny a byly dokonËeny v p¯ekvapi-vÏ kr·tkÈm Ëase 4 let v roce 1789.

Josefsk˝ katastr vyhotoven˝ na z·-kladÏ mÏ¯enÌ zjistil v »ech·ch a na Mora-vÏ o 60 % bernÌ p˘dy vÌce, neû bylo v tere-zi·nskÈm katastru. Na kr·tkost doby,v nÌû byl josefsk˝ katastr vyhotoven, jedÌlem mnohem dokonalejöÌm neû d¯ÌvÏj-öÌ katastry, kterÈ se napojovaly na po-chybn˝ z·klad vÏËn˝mi vizitacemi Ëi re-vizitacemi. MÏl vöak i ¯adu nedostatk˘,z nichû jako nejvÏtöÌ se z geodetickÈhohlediska jevÌ zp˘sob mÏ¯enÌ, poruöujÌcÌjednu ze z·kladnÌch geodetick˝ch z·-sad ñ postup Ñz velkÈho do malÈhoì. VjosefskÈm katastru byly zamÏ¯enÈ drob-nÏjöÌ Ë·sti zapojov·ny do vÏtöÌch celk˘pouh˝m sËÌt·nÌm Ëi souhrnem (Ëili geo-detickou mluvou: ÑmÏ¯enÌ z†malÈho dovelkÈhoî), ËÌmû se souËasnÏ sËÌtaly a te-dy s postupem vzd·lenosti nar˘staly i mÏ-¯ickÈ chyby. DalöÌ z·vadou jsou kvalita-tivnÌ rozdÌly mezi v˝sledky docÌlen˝mizemsk˝mi geometry a skupinami vytvo-¯en˝mi z ¯ad poddan˝ch.

TEREZI¡NSKO-JOSEFSK› KATASTRPo smrti cÌsa¯e Josefa II. zah·jili sta-

vovÈ boj proti josefskÈmu katastru. Jo-sef˘v n·stupce Leopold II. zruöil josefsk˝katastr a patentem z 9. kvÏtna 1790 zavedlopÏt terezi·nsk˝ katastr, avöak s v˝mÏ-rami katastru josefskÈho. Zavedl opÏt dife-rencovanou bernÌ politiku, znamenajÌcÌodliönÈ podmÌnky podle za¯azenÌ: pro pod-danskou p˘du platilo ordinarium a prodominik·lnÌ p˘du extraordinarium.

TÌmto z·sahem vznikl jak˝si k¯Ìûe-nec obou p¯edchozÌch katastr˘, kter˝ ak-centoval chyby a nevyuûil v˝hody oboup¯edch˘dc˘: terezi·nsko-josefsk˝ katas-tr. Ten platil - s dÌlËÌmi ˙pravami - aû doroku 1846, tedy do doby vyhl·öenÌ novÈhoevidenËnÌho n·stroje - stabilnÌho katastru.Dluûno podotknout, ûe v˝znam terezi·n-sko-josefskÈho katastru mÏl pro dalöÌ v˝-voj katastr˘ pouze jedin˝ pozitivnÌ v˝-znam: ujiötÏnÌ, ûe touto cestou jÌt nelze.

Terezi·nsko-josefsk˝ katastr se ne-proslavil ani û·dn˝mi markantnÌmi pr·v-nÌmi p¯Ìnosy. Jeho nedostatkem bylopr·vnÌ pojetÌ rozdÌlnosti zdaÚov·nÌ do-minik·lnÌ a rustik·lnÌ p˘dy, kter˝ ne-mohlo vyv·ûit ani pouûÌv·nÌ v˝mÏr par-cel podle vymÏ¯enÌ pozemk˘ v p¯ÌrodÏ.Tento katastr zabÌr· v odbornÈ literatu¯epouze okrajovÈ mÌsto, odpovÌdajÌcÌ sku-teËnosti, ûe jeho podÌl na rozvoji katast-r·lnÌ problematiky je prakticky nulov .̋

Na konci tÈto kapitoly je za¯azena Ë·stnazvan· Katastr·lnÌ mapa tenkr·t a dnes.Popisuje strukturu katastr·lnÌ mapy odjejÌch poË·tk˘ v†josefskÈm katastru aû(s nutn˝m p¯edbÏhnutÌm popisu v˝vojekatastru) po souËasnou dobu, vËetnÏ roz-dÏlenÌ do jednotliv˝ch struktur map po-dle jejich specifick˝ch charakteristik.

PokraËov·nÌ Ël·nku v p¯ÌötÌm ËÌsleËasopisu P⁄.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

PozemkovÈ ̇ pravy

15

Vodohospodářská opatření realizovaná v roce 2007 v rámcipozemkových úprav na Pozemkovém úřadu v Nymburce ❚❚❚❚❚Ing. ZdenÏk Jahn, CSc., a Ing. Jan Kusovsk˝

V†r·mci pozemkov˝ch ˙prav na naöem okrese Nymburkbyly realizov·ny v†minulÈm roce dvÏ vodohospod·¯skÈ akce.PrvnÌ v†r·mci KP⁄ Choùovice kde byla postavena vodnÌ n·drûa druh· v†r·mci JP⁄ Doböice, (vyvolan· stavbou d·lnice D 11),kde byla realizov·na v˝stavba z·chytnÈho p¯Ìkopu vËetnÏ sou-sednÌ cesty a liniovÈ zelenÏ. V˝bÏrov· ̄ ÌzenÌ na projekty obou akcÌvyhr·la firma Hydroprojekt CZ, a.s. Praha a realizaci provedlyfirmy PSVS a.s. Praha a Aquasys, a.s. éÔ·r nad S·zavou. Vyhoto-ven· dÌla byla vËas a bez z·vad p¯evzata naöÌm Pozemkov˝m

˙¯adem a p¯evedena do vlastnictvÌ obcÌ Choùovice a Doböice.VeökerÈ pot¯ebnÈ ˙daje k†jednotliv˝m akcÌm jsou p¯ehlednÏ vy-j·d¯eny v†n·sledujÌcÌch tabulk·ch doplnÏn˝ch fotodokumentacÌ.

Záchytný příkopDobšice v rámci JPÚ

projektant HYDROPROJEKT CZ, a.s.,Táborská 31, Praha 4

dodavatel AQUASYS, a.s., Strojní 1208/12,591 01 Ž�ár nad Sázavou

doba výstavby od 1. 12. 2006 do 31. 3. 2007

účel vodohospodář- zachycení a odvedení povrchového odtokuského opatření mimo zastavěnou část obce

stabilizace doprovodné výsadby zeleně

náklady na výstavbu 955 tis. Kč

délka 266 m

výsadba 50 ks stromy , 360 ks keře

Nádrž Cho�ovice v rámci KPÚ

projektant HYDROPROJEKT CZ, a.s., Táborská 31, Praha 4

dodavatel Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s.,Dubečská 3238, Praha 10

doba výstavby od 27.8. 2007 do 29. 11. 2007

účel vodohospo- zpoždění povrchového odtoku z řešenéhodářského opatření území (protipovodňový účinek)

zadržení vody v krajiněobohacení biocentra o vodní složkuestetický

náklady na výstavbu: 2.295 tis. Kč

délka hráze 108 m

max. zadrženýobjem vody 17.714 m3

zdroj vody Mirkovický potok

plocha povodí 1,99 km2

plocha nádrže

při normál. hladině 1,3 ha

N·drû ChotoviceN·drû Doböice

PozemkovÈ ̇ pravy

16

Such· retenËnÌ n·drû HustopeËe-Starovice reg. Ë. III/2Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ »R, Pozemkov˝ ˙¯ad B¯eclav ñ soutÏû 2006

Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ

⁄»EL A POPIS VODNÕHO DÕLA

HlavnÌ ˙Ëel vodnÌho dÌla je ochrana severoz·padnÌ Ë·stimÏsta HustopeËe a obce Starovice p¯ed povodnÏmi.VodnÌ n·drû slouûÌ k†transformaci povodÚov˝ch pr˘tok˘z†povodÌ a tÌm ochranÏ obce Starovice. Do n·drûe je za˙stÏnpr˘leh odv·dÏjÌcÌ vody z†povodÌ ätinkavy severoz·padnÏ nadmÏstem HustopeËe. TÌm zajiöùuje rovnÏû protipovodÚovouochranu severoz·padnÌ Ë·sti mÏsta HustopeËe.P¯i pr˘chodu povodÚovÈho pr˘toku Q

100 = 10,1 m3/s dojde

k†transformaci odtoku z†n·drûe na Q100ovl.

= 2,4 m3/s.

Pr˘leh je proveden jako Ë·steËnÏ zahlouben˝ a zË·sti ohr·-zovan .̋ P¯ÌËn˝ profil pr˘lehu je miskovit˝ s†mÌrn˝mi sklonysvah˘ 1 : 5. Dno a svahy pr˘lehu jsou zpevnÏny zatravnÏnÌm.PodÈl pr˘lehu jsou vys·zeny d¯eviny. Ty tvo¯Ì souvisl˝ bio-koridor usnadÚujÌcÌ migraci zvÏ¯e. Z·roveÚ slouûÌ jako z·bra-na proti poökozenÌ pr˘lehu zejmÈna zemÏdÏlskou technikoup¯i polnÌch pracech.

P¯ed za˙stÏnÌm pr˘lehu do z·topovÈ Ë·sti poldru je na pr˘-lehu umÌstÏn zpevnÏn˝ brod a nad nÌm rozs·hl· Ëeslov· stÏnapro zabr·nÏnÌ vtoku vÏtöÌch plavenin do n·drûe (aby nedoölok†ucp·nÌ v˝tokovÈho objektu).

Such· vodnÌ n·drû

ZemnÌ hr·z

ZemnÌ hr·z je nasyp·na ze zemin tÏûen˝ch v†z·topÏ n·dr-ûe. Koruna hr·ze m· öÌ¯ku 4,5 m. Sklon n·vodnÌho svahu hr·-ze je 1 : 2.8, sklon vzduönÈho svahu je 1 : 2. Vzduön˝ svah jep¯eruöen laviËkou öÌ¯ky 3,0 m. N·vodnÌ lÌc hr·ze je opevnÏnötÏrkopÌskem a drcen˝m kamenivem proti poökozenÌ hlodav-ci. OpevnÏnÌ je ohumusov·no a zatravnÏno. Koruna hr·zea vzduön˝ svah jsou rovnÏû ohumusov·ny a zatravnÏny.

Popis : DÌlo sest·v· ze dvou Ë·stÌ:

- svodn˝ pr˘leh pro p¯evedenÌ vod z†Ë·sti povodÌ ätinkavyseveroz·padnÏ nad HustopeËemi.

- such· vodnÌ n·drû

Svodn˝ pr˘leh

Pr˘leh zajiöùuje zachycenÌ a svedenÌ sr·ûkov˝ch odtok˘z†povodÌ nad HustopeËemi do suchÈ retenËnÌ n·drûe. Vtok dopr˘lehu je nad komunikacÌ Starovice ñ HustopeËe zajiötÏnkaönov˝m vtokov˝m objektem. Pod komunikacÌ je p¯evedentrubnÌm propustkem DN 1000 mm.

Pod propustkem je osazen mÏrn˝ Thompson˘v p¯epad promÏ¯enÌ pr˘tok˘ a odvozenÌ mnoûstvÌ splach˘. MÏ¯enÌ pr˘tok˘bude zajiöùovat VUMOP Praha, pracoviötÏ pozemkov˝ch ̇ pravBrno (ing. Podhr·zsk·).

V˝pustn˝ a p¯elivn˝ objekt

Objekt m· za ˙kol transformovat veökerÈ povodnÏ aû pon·vrhovou povodeÚ tak, aby odtok z†n·drûe nebyl vÏtöÌ neû2,46 m3/s. To je provedeno v˝pustn˝m otvorem ve stÏnÏ objektuo 850 mm. P¯ed v˝pustn˝m otvorem je osazena Ëeslov· stÏna.

PozemkovÈ ̇ pravy

17

Pokud by doölo k†opakov·nÌ povodnÏ d¯Ìv neû se stihne n·drûvypustit, nebo pokud by doölo k†ucp·nÌ v˝pusti, budou povod-ÚovÈ pr˘toky p¯evedeny p¯es n·drû bezpeËnostnÌm p¯epademsdruûen˝m do jednoho objektu spoleËnÏ s v˝pustÌ. Objekt jeschopen p¯evÈst n·vrhov˝ pr˘tok snÌûen˝ transformacÌ ne-ovladateln˝m retenËnÌm prostorem Q

100snÌû. = 6,7 m3/s p¯i v˝öce

p¯epadovÈho paprsku 50 cm, tj. p¯i kÛtÏ max. hladiny Hmax

=199,40 m n.m. DÈlka p¯epadovÈ hrany je 9,1 m. Maxim·lnÌkapacita objektu p¯i hladinÏ v†˙rovni koruny hr·ze, tj. 200,00 mn.m. je 19,0 m3/s (tj. cca 2 x Q

100). Objekt je proveden ze ûele-

zovÈho betonu s†p¯emostÏnÌm v†korunÏ hr·ze. Pod objektemn·sleduje balvanit˝ skluz pro tlumenÌ energie odtÈkajÌcÌ vody.

PozemkovÈ ̇ pravy

18

Z·topa

⁄zemÌ z·topy je sp·dov·no tak, aby bylo moûno celou n·drûzcela vypustit a vysuöit. Z·topa n·drûe je ponech·na v†p˘vodnÌmstavu, tj. s†p¯irozenou orniËnÌ vrstvou pro moûnost omezenÈhozemÏdÏlskÈho vyuûitÌ. VyuûitÌ bude spoËÌvat v†moûnosti pÏs-tov·nÌ plodin s vylouËenÌm takov˝ch, kterÈ by v†p¯ÌpadÏ po-vodnÏ mohly zp˘sobit ucp·nÌ ËeslÌ na v˝pustnÈm za¯ÌzenÌ.Z·topa n·drûe je ohraniËena skupinov˝mi v˝sadbami d¯evinjako souË·st biokoridoru k†usnadnÏnÌ migrace zvÏ¯e.

P¯ehled hlavnÌch parametr˘ vodnÌho dÌla

Svodn˝ pr˘lehDÈlka pr˘lehu 824,90 mPr˘mÏrn· hloubka pr˘lehu 1,2 mOhr·zov·nÌ v†dÈlce 255,0 m

Such· n·drûKÛta koruny hr·ze 200,00 m n.m.DÈlka hr·ze 216,7 mMax. v˝öka hr·ze 4,3 mKÛta max. ovladatelnÈ hladiny M

max ovl. 198,90 m n.m.

KÛta maxim·lnÌ hladiny Mmax

199,40 m n.m.

»Ìslo hydrologickÈho po¯adÌ : 4-15-03-115, 4-17-01-004Okres: B¯eclavObec : Starovice

HYDROLOGICK… POMÃRY (dle »HM⁄ 2003)PovodÌ n·drûe je tvo¯eno povodÌm vlastnÌ n·drûe a Ë·stÌ po-vodÌ mÏsta HustopeËÌ p¯evedenÈho svodn˝m pr˘lehem.

Pr˘mÏrn· dlouhodob· roËnÌ v˝öka sr·ûek 610 mmPlocha povodÌ Fa 1,81 km2

- z†toho v†povodÌ ätinkavy 0,82 km2

- z†toho v†povodÌ StarovickÈho potoka 0,99 km2

Pr˘mÏrn˝ dlouhodob˝ roË. pr˘tok 0,0 l/sObjem n·vrhovÈ povodnÏ W

100 99 000 m3

N - letÈ pr˘tokyN -rok˘ 1 2 5 10 20 50 100Q

N - m3 /s 0,3 0,65 1,5 2,6 4,2 7,0 10,1

Plocha hladiny p¯i Mmax. ovl.

39 860 m2

Plocha hladiny p¯i Mmax.

45 850 m2

Objem ovladatelnÈho retenËnÌho prostoru 33 800 m3

Objem neovladatelnÈho retenËnÌho prostoru 22 270 m3

Celkov˝ max. retenËnÌ prostor 56 070 m3

»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravyNovotného lávka 5, 116 68 Praha 1

Všem oblastním pobočkám ČMKPÚ ■■■■■ Na vědomí členům představenstva ČMKPÚ

V Praze dne 28. 5. 2008Věc: Volby představenstva a dozorčí rady na období let 2008 – 2011

V letošním roce končí tříleté funkční období stávajícího představenstva a dozorčí rady ČMKPÚ.

Jako předseda představenstva ČMKPÚ v souladu s článkem 7 odst.2 stanov svolávám do Prahy Valnouhromadu delegátů na 3. listopadu 2008, na které hlavním bodem jednání bude volba nového představenstvaa dozorčí rady ČMKPÚ na období 2008 – 2011. Před touto volbou bude schválen návrh stanov, organizačníhořádu, jednacího řádu a volebního řádu.

V časovém předstihu se proto obracím na oblastní pobočky se žádostí o zajištění delegátů Valné hromadya předložení kandidátů na volbu do představenstva a dozorčí rady.

Valné hromadě budou předcházet volební schůze poboček. Tyto podle rozhodnutí představenstva ČMKPÚproběhnou do 30. června 2008.

Oblastní pobočky na Valnou hromadu vyšlou své delegáty zvolené na výše uvedených členských schůzíchv poměru 1 : 5 k počtu svých řádných členů ke dni konání schůze pobočky. To znamená, že podle odstavce II.organizačního řádu byli ke dni konání schůze pobočky přijati výborem pobočky za členy a měli uhrazené člensképříspěvky. Lze zvolit i náhradníky delegátů.

Podle volebního řádu ČMKPÚ má každý člen ČMKPÚ právo navrhnout pouze jednoho kandidáta do předsta-venstva, nebo dozorčí rady. Kandidáti musí být delegováni na základě generálního zmocnění své pobočky a totomusí proběhnout na členské schůzi a kandidáti musí vyslovit se svou kandidaturou souhlas.

Z předložených kandidátů Valná hromada delegátů dne 3.11. 2008 zvolí 14ti člené představenstvo ČMKPÚa 7mi člennou dozorčí radu ČMKPÚ. Skutečné počty určí přijaté stanovy.

Návrhy kandidátů na volby do představenstva a dozorčí rady, které budou obsahovat základní údaje o kandi-dátech – jméno, příjmení, titul, bydliště, tel., e-mail – včetně jejich písemných souhlasů a uvedením do kteréhoorgánu kandidují a za kterou oblastní pobočku, zašlete nejpozději do 31. 7. 2008 na adresu: Českomoravskákomora pro pozemkové úpravy, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1.

Na tutéž adresu zašlete seznam delegátů na Valnou hromadu opět s jejich adresou, telefonem a e-mailem.Ke stejnému datu zašlete rovněž tyto přílohy:1. Seznam členů pobočky s adresou a spojením2. Doklad o zaslání vybraných clenských příspěvků na účet ČMKPÚ3. Tabulku výběru členských příspěvků za období 2006–2008

Číslo účtu ČMKPÚ: 573442033/0300, var. symbol: 118+ číslo pobočky(01 Stř. č., 02 Jč., 03 Zč., 04 Sev. č., 05 Vč., 06 Jm., 07 Sm.)Předsedové poboček obdrží jako orientační vzor kopie uvedených příloh z roku 2005.Delegáti obdrží v dostatečném předstihu pozvánku na Valnou hromadu ČMKPÚ, která se koná dne 3. listopa-

du 2008 na Novotného lávce 5, Praha 1, přednášková místnost č. 417, IV. poschodí. Předpokládám, že pro dele-gáty zajistíme oběd v restauraci v budově.

❙

Ing. Mojmír Procházkapředseda představenstva ČMKPÚ

PozemkovÈ ̇ pravy

19

ProtieroznÌ opat¯enÌ v k.˙. MoËovice reg. Ë. II/2Ministerstvi zemÏdÏlstvÌ »R, Pozemkov˝ ˙¯ad B¯eclav ñ soutÏû 2006


TEXTOV¡ »¡ST ñ I.

1. ⁄VODMÌsto stavby protieroznÌch odv·dÏ-

cÌch p¯Ìkop˘ s odvedenÌm vody do Klej-n·rky se nach·zÌ v˝chodnÏ od obce MoËo-vice, na pravÈm b¯ehu ¯eky Klejn·rky.Nadmo¯sk· v˝öka je 230ñ250 m n.m.⁄zemÌ je p¯ÌstupnÈ st·tnÌ silnicÌ »·slav- Maleöov nebo Kutn· Hora - T¯ebeöice -MoËovice.

Klimaticky se jedn· o oblast mÌrnÏteplou, vyznaËujÌcÌ se dlouh˝m lÈtem,mÌrnÏ tepl˝m jarem a podzimem a kr·t-k˝m trv·nÌm snÏhovÈ pokr˝vky (okrsekB2 mÌrnÏ tepl ,̋ mÌrnÏ such ,̋ s mÌrnouzimou). Pr˘mÏrn˝ roËnÌ ̇ hrn sr·ûek ËinÌ590 mm, pr˘m. teplota vzduchuje 8,1 0C.

2. POPIS STAVEBNÕHO ÿEäENÕ

2.1. Rozsah stavby:odv·dÏËi protieroznÌ p¯Ìkopy s odve-

denÌm vody do Klejn·rky, otev¯en˝ skluzs tlumÌcÌm objektem, l·vka pro pÏöÌ p¯esobjekt skluzu, opevnÏnÌ obou b¯eh˘ Klej-n·rky v dÈlce po 10 m, zaloûenÌ p·su trva-l˝ch travnÌch porost˘, p·su strom˘ a ke¯˘nad p¯Ìkopy, zaloûenÌ trval˝ch travnÌchporost˘ pod protieroznÌmi p¯Ìkopy, dÈlkaprotieroznÌch p¯Ìkop˘ 395 m a 410 m, dÈlkaskluzu vËetnÏ tlumÌcÌho objektu 67,6 m.

2.2. Z·kladnÌ stavebnÏ-technickÈ ̄ eöenÌ

2.2.1. ProtieroznÌ p¯Ìkopy P1 a P2

Sr·ûkov· voda, odtÈkajÌcÌ povrchovÏpo pozemku Ë. 742 je zachycov·na v proti-eroznÌch p¯Ìkopech PÌ a P2 a odv·dÏnaskluzem s tlumÌcÌm objektem do Klejn·r-ky. Trasa p¯Ìkopu P1 byla volena tak,aby odvedl gravitaËnÏ zachycenou sr·û-kovou vodu p¯i sklonu dna cca 1%, coûzajiöùuje pr˘toËnou rychlost p¯i kulmi-naËnÌm pr˘toku z navrhovanÈ sr·ûky cca0,5 m.s-1. Pr˘toËn˝ profil p¯Ìkopu byl navr-ûen na kulminaËnÌ pr˘tok 1,5 l.s-1.m. Tatohodnota byla urËena matematick˝m simu-laËnÌm modelem SMODERP, kter˝ jednakurËuje pro n·vrhovou sr·ûku p¯ÌpustnoudÈlku svahu, jednak n·vrhovÈ parametrypro n·vrh protieroznÌch opat¯enÌ. Celko-v· dÈlka protieroznÌho p¯Ìkopu PÌ -410m byla rozdÏlena na 3 ˙seky z hlediskastejnÈho sklonu dna a jednotnÈho pr˘to-ku v ˙seku. PrvnÌ ˙sek m· sklon 1,4 %a n·vrhov˝ pr˘tok 0,615 m2.s-1 (dÈlka127,5 m), druh˝ ˙sek sklon 0,98 % a n·-vrhov ̋pr˘tok 0,424 m2.s-1 (dÈlka 178,5 m)a t¯etÌ ˙sek m· sklon 0,73 % a n·vrhov˝pr˘tok 0,156 m2.s-1 (dÈlka 104,0 m).

Pro celou dÈlku protieroznÌho p¯Ìko-pu PÌ byl navrûen jednotn˝ lichobÏûnÌ-kov˝ profil, öÌ¯ka dna 0,6 m, sklony sva-

h˘ 1:1,5, hloubka 0,5 m. N·vrhov˝ pr˘-tok bude protÈkat v prvnÌm ˙seku p¯ihloubce 0,39 m rychlostÌ 1,28 m.s-1,v druhÈm ̇ seku p¯i hloubce 0,38 m rych-lostÌ 1,05 m.s-1, v t¯etÌm ̇ seku p¯i hloub-ce 0,23 m rychlostÌ 0,70 m.s-1. Zeminaz v˝kopu byla Ë·steËnÏ pouûita pro v˝-stavbu hr·zky na dolnÌ hranÏ p¯Ìkopu,koruna hr·zky je jednotnÏ vËele dÈlce0,7 m nade dnem p¯Ìkopu. äÌ¯ka korunyhr·zky 0,6 m, sklony svah˘ 1:1,5. Vzhle-dem k pr˘toËnÈ rychlosti je v celÈ dÈlcep¯Ìkopu provedeno zpevnÏnÌ dna, svah˘i hr·zky zatravnÏnÌm.

Trasa p¯Ìkopu P2 byla volena tak, abyodvedl gravitaËnÏ zachycenou sr·ûkovouvodu s minim·lnÌm sklonem dna a sou-ËasnÏ umoûnil p¯Ìstup na pozemky poddolnÌ hranou p¯Ìkopu. N·vrhov˝ pr˘tok,urËen˝ simulaËnÌm modelem SMODERP,ËinÌ 1,20 l.s1-.m. Pro oba p¯Ìkopy bylaproveden v˝poËet kulminaËnÌho pr˘-toku na n·vrhovou sr·ûku s periodicitou50 let. P¯Ìkop P2 je veden v celÈ dÈlce395 m v p¯Ìmce. Trasa proti eroznÌhop¯Ìkopu je rozdÏlena na 5 ˙sek˘ z hle-diska stejnÈho sklonu dna a jednotnÈhopr˘toku v ˙seku. PrvnÌ ˙sek m· sklon4,65 % a n·vrhov˝ pr˘tok 0,434 m2.s-1

(dÈlka 60,0 m), druh˝ ̇ sek sklon 3,20 %a n·vrhov˝ pr˘tok 0,402 m2.s-1 (dÈlka125,0 m), t¯etÌ ˙sek m· sklon 4,52 %a n·vrhov˝ pr˘tok 0,252 mls-1 (dÈlka88,5 m), Ëtvrt˝ ˙sek sklon 1,89 % a n·-vrhov˝ pr˘tok 0,146 mls-1 (dÈlka 53,0 m),p·t˝ ˙sek m· sklon 0,73 % a n·vrhov˝pr˘tok 0,082 m2.s-1 (dÈlka 68,5 m). Procelou dÈlku protieroznÌho p¯Ìkopu P2byl navrûen jednotn˝ lichobÏûnÌkov˝profil, öÌ¯ka dna 0,6 m, sklony svah˘1:1,5, hloubka 0,5 m. N·vrhov˝ pr˘tokbude protÈkat v prvnÌm ˙seku p¯i hloub-ce 0,22 m rychlostÌ 2,32 m.s-1, v druhÈm˙seku p¯i hloubce 0,22 m rychlostÌ 2,0m.s-1, v t¯etÌm ˙seku p¯i hloubce 0,19 mrychlostÌ 1,5 m.s-1, ve ËtvrtÈm ˙seku p¯ihloubce 0,17 m rychlostÌ 1,0 m.s-1 a v p·-tÈm ˙seku p¯i hloubce 0,17 m rychlostÌ0,60 m.s-1. Zemina z v˝kopu byla stejnÏjako u p¯Ìkopu P1 pouûita pro v˝stavbuhr·zky na dolnÌ hranÏ p¯Ìkopu. Vzhledemk pr˘toËnÈ rychlosti bylo navrûeno vedvou dolnÌch ˙secÌch opevnÏnÌ polovege-taËnÌmi tv·rnicemi s v˝plnÌ otvor˘ ornicÌs osetÌm, ve zb˝vajÌcÌ Ë·sti zatravnÏnÌm.

2.2.2. Vtokov˝ objekt

P¯echod z protieroznÌch p¯Ìkop˘ PÌ aP2 do tÏlesa skluzu je zajiötÏn vtokov˝mobjektem, v nÏmû p¯ech·zÌ hydraulickyvhodn˝m zp˘sobem lichobÏûnÌkov˝profil protieroznÌch p¯Ìkop˘ do obdÈlnÌ-kovÈho profilu skluzu. DÈlka vtokovÈhoobjektu je ve smÏru p¯Ìkopu PÌ a P2 a vesmÏru do skluzu 3 m, dno i svahy jsou

opevnÏny kamennou dlaûbou ti. 25 cmna cementovou maltu. P¯echod z licho-bÏûnÌkovÈho do obdÈlnÌkovÈho profilu-je tvo¯en p¯echodov˝mi zÌtkami z be-tonu. Stabilizace p¯echodu vtokovÈhoobjektu v mÌstÏ napojenÌ p¯Ìkop˘ P1 a P2a skluzu je zajiötÏna betonov˝mi prahyöÌ¯ky 0,4 m. V pr˘seËÌku os obou p¯Ìkop˘a osy skluzu je poË·tek staniËenÌp¯Ìkopu PÌ, P2 a skluzu.

2.2.3. Skluz

Skluz je navrûen na odvedenÌ souËtukulminaËnÌch pr˘tok˘ z n·vrhovÈ sr·ûkyz p¯Ìkop˘ P1 a P2, tj. na hodnotu 1,049m3.s-1. Profil skluzuje obdÈlnÌkov ,̋ öÌ¯kave dnÏ 1,5 m, svislÈ boËnÌ zÌdky v˝öky0,7 m. Dno skluzu je v promÏnnÈm sklo-nu dle konfigurace terÈnu, maxim·lnÌsklon 45,5 %, minim·lnÌ sklon 14 %.Vzhledem k tomuto sklonu se jedn· oproudÏnÌ nadkritickÈ a voda bude sklu-zem protÈkat p¯i nejvyööÌ hloubce 0,37.

Pro utlumenÌ energie protÈkajÌcÌvody je dno skluzu z betonu se zapuötÏ-n˝mi kameny hmotnosti 50 kg (umÏl·drsnost dna). Velikost tÏchto kamen˘ jezhruba 0,3 x 0,3 x 0,3 m, p¯iËemû jsouzapuötÏny 0,25 m do betonu a 0,05 mvyËnÌvajÌ na niveletu dna skluzu. Roz-mÌstÏnÌ kamen˘ po ploöe je öachovnico-vÈ, sp·ry mezi kameny tvo¯Ì hlazen˝povrch betonu. Mocnost betonovÈ deskydna je 0,4 m na ötÏrkopÌskov˝ podsyp ti.0,15 m. LÌcnÌ strana boËnÌch zÌdek jeobloûena lomov˝m kamenem.

Lomy nivelety dna skluzu jsou stabi-lizov·ny betonov˝mi prahy öÌ¯ky 0,4 ma v˝öky 0,55m. Tato ̇ prava skluzu v dÈl-ce 55,5 m je ukonËena betonov˝m stup-nÏm v˝öky 1,90 m s opevnÏnÌm korunystupnÏ kamennou dlaûbou do betonu.

Pod stupnÏm je vybudov·n tlumÌcÌobjekt dÈlky 5,0 m, vytvo¯en˝ obdÈlnÌ-kov˝m korytem öÌ¯ky ve dnÏ 1,5 m, v˝ö-ky od 2,90 m pod stupnÏm do 1,0 m v mÌs-tÏ za˙stÏnÌ do Klejn·rky. Dno tlumÌcÌhoobjektu je opevnÏno kamennou dlaûbouti. 30 cm do betonu ti. 30 cm, stÏny beto-nov˝mi zÌdkami s obloûenÌ lÌc lomov˝mkamenem. Dno tlumÌcÌho objektu je vodo-rovnÈ, 0,9 m pod ˙rovnÌ vzdutÈ vodyv Klejn·rce. OpevnÏnÌ v˝varu s vodnÌmpolöt·¯em slouûÌ k utlumenÌ energie vody,protÈkajÌcÌ skluzem, p¯ed za˙stÏnÌm dokoryta ¯eky. V˝var je ukonËen protisva-hem ve sklonu 1:1, poË·tek a konecprotisvahu je stabilizov·n botonov˝mprahem. Od vyvaruje voda vedena kory-tem obdÈlnÌkovÈho profilu dÈlky 1,9 mdo Klejn·rky. Trasa skluzu je vedenav p¯Ìmce, v dolnÌ Ë·sti p¯ed stupnÏm bylnavrûen kruhov˝ oblouk polomÏru 25m pro moûnost za˙stÏnÌ skluzu kolmona osu toku Klejn·rky.

PozemkovÈ ̇ pravy

20

2.2.4. L·vka pro pÏöÌ

Vzhledem k tomu, ûe po pravÈmb¯ehu Klejn·rky vede cesta pro pÏöÌ,objekt skluzu je p¯emostÏn jednoduchoul·vkou s oboustrann˝m z·bradlÌm.OcelovÈ z·bradlÌ v prostoru l·vky bylorozöÌ¯eno po obou stran·ch v˝varu.L·vka je dimenzov·na pouze pro pÏöÌ.

2.2.5. OpevnÏnÌ b¯ehu Klejn·rky

Na obou b¯ezÌch Klejn·rky bylo v dÈl-ce 10 m (5 m nad a 5 m pod osou vy˙stÏnÌskluzu) provedeno opevnÏnÌ b¯ehu ka-mennou dlaûbou ti. 25 cm do vrstvy betonutl. 15 cm. Dlaûba se opÌr· ve dnÏ o patkuz lomovÈho kamene prolitÈho betonem.Sklon a dÈlka opevnÏnÌ byl p¯izp˘sobensklonu b¯ehu.

2.2.6. OzelenÏnÌ

Nad p¯Ìkopy PÌ a P2 je p·s trval˝chtravnÌch porost˘ öÌ¯ky 5 m. Tento p·szajiöùuje p¯i udrûovanÈm travnÌm poros-tu formou p¯irozenÈho filtru zachycenÌp˘dnÌch Ë·stic nesen˝ch povrchov˝modtokem z pozemku nad p¯Ìkopy. Odnosp˘dnÌch Ë·stic z pozemku by mÏl b˝tminim·lnÌ vzhledem k tomu, ûe dÈlkapozemku od rozvodÌ po protieroznÌ p¯Ì-kopy nep¯ekraËuje p¯Ìpustnou dÈlku,urËenou pro n·vrhovou 50-ti letou sr·û-ku modelem SMODERP. PodmÌnkouvöak je vylouËenÌ pÏstov·nÌ öiroko¯·d-kov˝ch plodin na pozemku k.Ë. 742. NatravnÌm p·su je vys·zena stromov· a ke¯o-v· zeleÚ (dub, b¯Ìza, je¯·b, lÌpa, habr, maha-lebka, trnka, öÌpek, d¯Ìn, babyka, lÌska).

Pozemky, leûÌcÌ mezi dolnÌ hranouprotieroznÌho p¯Ìkopu P2 a hranou svahubyly p¯evedeny z ornÈ do TTP. »·st po-zemku pod protieroznÌm p¯Ìkopem P2byla ponech·na jako orn· s vylouËenÌmpÏstov·nÌ öiroko¯·dkov˝ch plodin. Cel-kem se jednalo o p¯evod 1,67 ha z ornÈdo TTP, d·le o 0,40 ha z¯ÌzenÌm travnÌhoporostu nad p¯Ìkopy a trval˝ zabo¯ ZPFv˝stavbou protieroznÌch p¯Ìkop˘ vË.hr·zek o v˝mÏ¯e 0,28 ha.

3. DOBA V›STAVBY

3.1. Zah·jenÌP¯ed·nÌ staveniötÏ probÏhlo dne 17. 8.

1995, stavebnÌ pr·ce byly zah·jeny 20. 9.1995.

3.2. UkonËenÌ

Zrealizovan· stavba byla p¯ed·nav souladu se smlouvou o dÌlo dne 30.11. 1995. MÏstsk˝ ˙¯ad »·slav, odborûivotnÌho prost¯edÌ vydal kolaudaËnÌrozhodnutÌ dne 4. 12. 1995.

4. POUéIT… TECHNOLOGIEA MATERI¡LY

4.1. TechnologieP¯i realizaci protieroznÌch opat¯enÌ

nebyly pouûity û·dnÈ speci·lnÌ techno-logie, jednalo se o bÏûnÈ stavebnÌ pr·ce.

4.2. PouûitÈ materi·ly

Na stavbÏ byly pouûity n·sledujÌcÌ materi·ly:- opevÚovacÌ prefabrik·ty IZT 133/10

ötÏrkopÌsek- kop·ky neupravenÈ ON 72 1862- lomov˝ k·men z·hozov˝- vodostavebn˝ beton V4 TI00 - 135- vodostavebn˝ beton V4 TI 00 - 170- betonovÈ trouby p¯ÌmÈ s patkou TBP

6-20- prefabrik·ty PZD 244 - 30/120- trubka ocelov· DN 35/4

- sazenice strom˘ (15 ks dub, 15 ks b¯Ì-za, 15 ks je¯·b, 10 ks lÌpa, 15 ks habr,10 ks mahalebka)

- sazenice ke¯˘ (l50 ks trnka, 150 ks öÌ-pek, 90 ks d Ì̄n, 90 ks babyka, 150 ks lÌska)

5. CENOV… ⁄DAJE

5.1. CelkovÈ n·klady

CelkovÈ n·klady na realizaci proti-eroznÌch opat¯enÌ v katastr·lnÌm ˙zemÌMoËovice Ëinily l 067 591,- KË vËetnÏ5% DPH (l 016 753,- KË bez DPH).

5.2. N·klady na jednotlivÈ stavebnÌ Ë·sti

cena bez DPH cena vËetnÏ 5% DPH

ProtieroznÌ p¯Ìkop PÌ 83 835,- KË 88 027,- KËProtieroznÌ p¯Ìkop P2 196 335,- KË 206 152,- KËSkluz 431 409,- KË 452 979,- KËVtokov˝ objekt 29 330,- KË 30 797,- KËL·vka pro pÏöÌ 4 178,- KË 4 387,- KËOpevnÏnÌ b¯ehu Klejnarky 91 185,- KË 95 744,- KËTerÈnnÌ ˙pravy, ozelenÏnÌ 180 481,- KË 189 505,- KË

Celkem 1016 753,- KË 1067 591,- KË

6. Z¡VÃR

Stavba protieroznÌch p¯Ìkop˘ a sklu-zu, zatravnÏnÌ nÏkter˝ch pozemk˘ vy-ËlenÏn˝ch pozemkovou ˙pravou a v˝-sadba zelenÏ komplexnÏ ¯eöÌ problÈms vodnÌ erozÌ nad obcÌ MoËovice. Doölok vytvo¯enÌ retence vody a snÌûenÌ smy-vu p˘dy, coû vede ke zv˝öenÌ kvalityzemÏdÏlskÈ p˘dy a zlepöenÌ ûivotnÌhoprost¯edÌ vdanÈm ̇ zemÌ. Stavba p¯ispÏlake zv˝öenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌv˝razn˝m snÌûenÌm odnosu p˘dnÌch Ë·s-tic z pozemku, snÌûenÌm sedimentacep˘dnÌch Ë·stic ve vzdutÌ jezu Klejnarkya d·le v˝sadbou doprovodnÈ zelenÏ.

TEXTOV¡ »¡STñII.

1. StruËnÈ informace o projektantovipozemkovÈ ˙pravyUnikom a.s., agroprojekce je kolek-

tivem pracovnÌk˘ pod vedenÌm Ing. Hla-vovÈ poskytujÌcÌ sluûby v oblasti zamÏ-¯enÌ a vyhotovenÌ geometrick˝ch pl·n˘staveb i pozemk˘. St¯edisko sÌdlÌ v budo-vÏ region·lnÌho pracoviötÏ MZ v Kut. Ho¯e.

ProjekËnÌ Ëinnost● Zpracov·nÌ projekt̆ pozemkov˝ch ̇ prav● Pl·ny a projekty rekultivacÌ● V˝poËty odvod˘ p¯i vynÏtÌ ze ZPF

(zmÏna druhu pozemku)

ZemÏmÏ¯iËstvÌ● projekce zemÏmÏ¯iËstvÌ

Akciov· spoleËnost UNIKOM Kutn·Hora, byla zaloûena 6. srpna 1992 a to p¯e-vedenÌm Agropodniku, spoleËnÈho pod-niku na obchodnÌ spoleËnost ve smysluß 766 odst. l Obch. z·konÌku. V tÈto dobÏse oddÏlilo st¯edisko melioracÌ a vytvo-¯ilo samostatn˝ podnik. ZaloûenÌ spoleË-nosti bylo provedeno podle ustanovenÌß 154 a n·sledujÌcÌch obchodnÌho z·konÌku.

Zakladatelskou smlouvu podepsalovöech 29 b˝val˝ch Ëlensk˝ch podnik˘.Z·pis spoleËnosti do ObchodnÌho rejst¯Ì-ku ObvodnÌho soudu pro Prahu l bylproveden k 1. ¯Ìjnu 1992 pod registraË-nÌm ËÌslem 1712/01. Akciov· spoleËnostUNIKOM Kutn· Hora p¯evzala veöker·pr·va a povinnosti Agropodniku, spoleË-nÈho podniku Kutn· Hora, jehoû z·pisbyl k l. 10. 1992 vymaz·n.

2. StruËnÈ informace o autorovirealizaËnÌho projektuZpracovatelem realizaËnÌho projektu

je Doc. Ing. Karel Vr·na, CSc. - KV AQUA,autorizovan˝ inûen˝r v oboru vodohos-pod·¯skÈ stavby, »KAIT 0004616. Doc.Ing. Karel Vr·na, CSc. je v souËasnÈ dobÏvedoucÌ Katedry hydromelioracÌ a krajin-nÈho inûen˝rstvÌ stavebnÌ fakulty »VUT.

3. ⁄daje o dodavatelskÈ firmÏ

Lesostavby Hradec Kr·lovÈ a.s., I»O47452692 SkladiötnÌ oblast Pouchov,Hradec Kr·lovÈ 3. StavebnÌ dodavatelzajiöùoval veökerÈ stavebnÌ pr·ce. V sou-ËasnÈ dobÏ uveden· firma jiû neexistuje.Firma Lesostavby Hradec Kr·lovÈ a.s.zanikla slouËenÌm ke spoleËnosti W.O.K.Holding, a.s. I»O 60108827, V·ûnÌ 460,Hradec Kr·lovÈ, kter· je v souËasnÈ dobÏv likvidaci. KonkurznÌ spr·vce je JUDr.Milan Nov·k, Dukelsk· 15, Hradec Kr·lovÈ.

4. ⁄daje o vlastnÌkovi a uûivateli

Obec MoËovice, 286 01 »·slav, zastou-pen· starostou Ing. Milanem Kosem pode-psala dne 13.6.1996 protokol o p¯ed·nÌdÌla ProtieroznÌ opat¯enÌ v k.˙. MoËovi-ce. VlastnictvÌ p¯eölo na p¯ejÌmacÌ ObecMoËovice ze z·kona podle ß 9a, odst. 4z·kona Ë. 221/1993Sb. o pozemkov˝ch˙prav·ch a pozemkov˝ch ̇ ¯adech. ➤

PozemkovÈ ̇ pravy

21

PozemkovÈ ̇ pravy

22

Opat¯enÌ nominovan· do soutÏûe r. 2007

Ve¯ejn· celost·tnÌ soutÏû ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌv pozemkov˝ch ˙prav·ch v roce 2007î

Po dohodÏ s Ministerstvem zemÏdÏlstvÌ »R, odborem ⁄P⁄, byl vy-hl·öen 2. roËnÌk ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spo-leËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch v roce 2007ì. Vyhl·öenÌ bylozve¯ejnÏno v Ëasopisu ÑPozemkovÈ ̇ pravyì Ë. 62 (prosinec 2007) a nastr·nk·ch »MKP⁄. TermÌn uz·vÏrky p¯ihl·öek 2. roËnÌku byl stanovenna 31. 5. 2008.

P¯ihl·öky byly doruËeny na adresu tajemnÌka »MKP⁄ Ing. AntonÌnaSvobody. Dne 6. 6. 2008 se seöla pracovnÌ komise ve sloûenÌ: Ing. PetrChmelÌk, Ing. Miloslav Jebav˝, Ing. Pavel Gallo a Ing. AntonÌn Svobodak posouzenÌ ̇ plnosti p¯ihl·öek. Do 2. roËnÌku je p¯ihl·öeno (nominov·-no) 22 opat¯enÌ (z toho 1 opat¯enÌ bylo pro ne˙plnost vy¯azeno ñ polnÌcesta k.˙. Cejl, P⁄ Jihlava) , kterÈ p¯ihl·silo 12 Pozemkov˝ch ˙¯ad˘.

Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘

Reg. Ë. Pozemkov˝ ˙¯ad N·zev projektu Projektant Dodavatel

I/1 PlzeÚ - sever PolnÌ cesta v†k.˙. GALLO PRO, s.r.o., ÿÌËany Stavby silnic a ûeleznic, a.s.,»ernÌkovice u D¯evce PlzeÚ

I/2 MÏlnÌk PolnÌ cesta HC1 v†k.˙. SVIP, sdruûenÌ projektant˘ H-INTES, s.r.o.DaminÏves a geodet˘, Praha 6 Mlad· Boleslav

I/3 MÏlnÌk PolnÌ cesty C2 a C6 v†k.˙. St¯ednice AGROPLAN, s.r.o. Praha 4 Silnice é·Ëek, s.r.o., »es. LÌpa

I/4 Jihlava PolnÌ cesta v k.˙. Markvartice Ing. Miloslav Eli·ö, SWIETELSKY, s.r.o., JihlavaPuklice - StudÈnky

I/6 Jihlava Rekonstrukce polnÌ cesty COLAS CZ, a.s. Lesostavby T̄ eboÚ, a.s.v k.˙. »enkov u T̄ eöti Provoz Jihlava

I/7 Fr˝dek - MÌstek ZpevnÏnÈ polnÌ cesty A.KTI, s.r.o. TOMI-REMONT, a.s.v k.˙. KunËiËky u Baöky Brno ProstÏjov

I/8 Praha - z·pad PolnÌ cesta C2 v k.˙. Kozinec GALLO PRO, s.r.o., ÿÌËany NOVADUS, s.r.o. P¯Ìbram

I/9 ProstÏjov Cesty a ⁄SES v k.˙. Brodek u Konice GEOCENTRUM, s.r.o. , Olomouc Stavby silnic a ûeleznic, a.s.,z·vod ZlÌn

I/10 ⁄stÌ nad OrlicÌ PolnÌ cesty H1 a H2 v k.˙. LubnÌk AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o. SKANSKA DS, a.s., Brno

Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ


II/1 Blansko Z·chytn˝ pr˘leh v k.˙. BaËov AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno Beton SPH, s.r.o.,

II/2 Znojmo Z·chytn˝ p¯Ìkop v k.˙. Miroslav. Kninice AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno COLAS CZ a.s. provoz Znojmo

II/3 ProstÏjov ProtieroznÌ a protipovodÚov· opat¯enÌ GEOCENTRUM, s.r.o., PROLES, s.r.o.v k.˙. Brodek u Konice Olomouc Brno a VHS Brno



III/1 ProstÏjov éeleË ñ vodnÌ n·drû N2 AGROPROJEKT OLOMOUC INSTA PROSTÃJOV, s.r.o.

III/2 Praha - v˝chod RetenËnÌ n·drû v†k.˙. Z·py PRAMAK, s.r.o., Praha 4 äINDLER, s.r.o., Praha 5

III/3 JiËÌn Mal· vodnÌ n·drû v k.˙. Kostelec HYDROREAL, s.r.o., JiËÌn BAK, a.s., Trutnov

III/4 ⁄stÌ nad OrlicÌ RetenËnÌ n·drû a such˝ poldr LubnÌk AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o. HOLCNER & spol., s.r.o., Lysice

Kategorie: Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ


IV/1 »eskÈ BudÏjovice Hlavateck˝ rybnÌk ñ v˝sadba Ing. Pavel Popela, Petr Pumprbiokoridoru v k.˙. Sedlec u ». BudÏj. »eskÈ BudÏjovice ASKON »eskÈ BudÏjovice

IV/2 »eskÈ BudÏjovice Krajin·¯skÈ ˙pravy kolem sbÏrnÈho Ing. Pavel Popela, Petr Pumprkan·lu Kozinec v†k.˙. LÈka¯ova Lhota »eskÈ BudÏjovice ASKON »eskÈ BudÏjovice

IV/3 ProstÏjov V˝stavba vodnÌch n·drûÌ a prvk˘ ⁄SES Ing. Frantiöek Hanousek, Zv·novice, a.s.v k.˙. Sk¯Ìpov ProstÏjov »eskÈ BudÏjovice

IV/4 ⁄stÌ nad OrlicÌ Realizace prvk˘ ⁄SES v k.˙. LubnÌk AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o. HOLCNER & spol.,

StruËnÈ anotace a hodnocenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ nominovan˝ch opat¯enÌ bude publikov·no v p¯ÌötÌm ËÌsle tohoto bulletinu.

Ve srovn·nÌ s 1. roËnÌkem doölo k ̇ bytku poËtu opat¯enÌ o 5 staveba v poËtu Pozemkov˝ch ̇ ¯ad˘ o 4 P⁄. Znamen· to, ûe z poËtu 77 P⁄ se p¯i-hl·silo k ̇ Ëasti do soutÏûe pouze 15,6 % P⁄. Jin˝ p¯ihlaöovatel se neobjevil.DomnÌv·m se, ûe jednou z hlavnÌch p¯ÌËin nÌzkÈ ̇ Ëasti P⁄ v soutÏûi bylov letoönÌm roce zv˝öenÈ mnoûstvÌ pr·ce, soust¯edÏnÈ k zajiötÏnÌ obs·h-lÈ agendy ve¯ejn˝ch zak·zek v projektovÈ i realizaËnÌ Ëinnosti pozem. ˙prav.

Je zajÌmavÈ, ûe v ostatnÌm stavebnictvÌ tÏchto soutÏûÌ p¯ib˝v·, nap .̄byla vyhl·öena soutÏû Stavba JihomoravskÈho kraje 2007, kde nap .̄cenu Ëasopisu StavebnictvÌ zÌskala stavba: D¯evÏn· l·vka na lesnÌ ces-tÏ u hradu Veve¯Ì. Bylo by moûn· vhodnÈ uvaûovat o tom, zda by projek-tov· a dodavatelsk· organizace nominovanÈho opat¯enÌ nemÏla b˝tbodovÏ zohlednÏna v soutÏûi o ve¯ejnou zak·zku.

PozemkovÈ ̇ pravy

23

NOVELA STAVEBNÕHO Z¡KONA(Ing. Ji¯Ì Blaûek, Brno)

Z·kon Ë. 191/2008 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 183/2006 Sb., o ̇ zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ̄ ·du (stavebnÌz·kon) ve znÏnÌ z·kona Ë. 68/2007 Sb. p¯inesl nÏkolik pozi-tivnÌch zmÏn.

Z·sadnÌ zmÏna se t˝k· ca. 2 700 obcÌ v†»R, kterÈ nemajÌzpracovan˝ ˙zemnÌ pl·n. D·le novela vych·zÌ vst¯Ìc mÏst˘ma obcÌm, kterÈ musely do t¯Ì let vypracovat nov˝ ˙zemnÌ pl·na zabezpeËit jeho schv·lenÌ. Dan· ˙prava prodluûuje lh˘ty doroku 2015 z†dosavadnÌho termÌnu do konce roku 2009.

Novelou stavebnÌho z·kona byl p¯epracov·n ß 188 a p¯i-¯azeno novÈ ustanovenÌ ß 188 a.

UstanovenÌ ß 188 umoûÚuje obci, kter· nem· platn˝ ̇ zemnÌpl·n (˙zemnÌ pl·n obce, ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentaci sÌ-delnÌho ˙tvaru nebo zÛny) umisùovat do 31. 12. 2015 v†neza-stavÏnÈm ̇ zemÌ (odst. 1) kromÏ staveb, za¯ÌzenÌ a jin˝ch opat-¯enÌ, uveden˝ch v ß 18 odst. 5 takÈ:

a) stavby, pro kterÈ byly podle pr·vnÌch p¯edpis˘ platn˝ch a˙Ëinn˝ch k 31. prosinci 2006 pravomocnÏ povoleny stav-by technickÈ infrastruktury,

b) stavby podle urbanistickÈ studie, byla-li pro ˙zemÌ obceopat¯ena do 31. prosince 2006 a data o nÌ byla vloûena doevidence ˙zemnÏ pl·novacÌ Ëinnosti,

c) stavby pro bydlenÌ na pozemcÌch, kterÈ majÌ spoleËnouhranici s†pozemky v†zastavÏnÈm ˙zemÌ, kterÈ je vytvo¯e-no vÌce neû jednÌm zastavÏn˝m stavebnÌm pozemkem,

d) stavby pro zemÏdÏlstvÌ s†byty pro trvalÈ rodinnÈ bydlenÌ;stavba pro zemÏdÏlstvÌ m˘ûe mÌt nejv˝öe t¯i samostatnÈbyty, p¯iËemû souËet podlahov˝ch ploch byt˘ smÌ v†tomtop¯ÌpadÏ Ëinit nejv˝öe jednu t¯etinu celkovÈ plochy stavby,nejv˝öe vöak 300 m2,

e) stavby obËanskÈho vybavenÌ na pozemcÌch, kterÈ majÌ spo-leËnou hranici s†pozemky v†zastavÏnÈm ˙zemÌ; pozemek,na kterÈm je stavba umisùov·na, m˘ûe mÌt rozlohu nejv˝öe5000 m2.

(2) Stavby uvedenÈ v†odstavci 1 pÌsm. c) aû e) lze umisùovatjen se souhlasem zastupitelstva obce, na jejÌmû ˙zemÌ m· b˝tstavba umÌstÏna. Souhlas zastupitelstva obce m˘ûe obsahovatpodmÌnky pro umÌstÏnÌ takovÈ stavby. V†¯ÌzenÌ o umisùov·nÌtÏchto staveb m· zastupitelstvo obce postavenÌ dotËenÈho or-g·nu; îv†tomto p¯ÌpadÏ nenÌ obec ˙ËastnÌkem ¯ÌzenÌî.

UstanovenÌ ß 18 odst. 5 znÌ:V†nezastavÏnÈm ˙zemÌ lze v†souladu s†jeho charakterem

umÌsùovat stavby, za¯ÌzenÌ a jin· opat¯enÌ pouze pro zemÏdÏl-stvÌ, lesnictvÌ, vodnÌ hospod·¯stvÌ, tÏûbu nerost˘, pro ochranup¯Ìrody a krajiny, pro ve¯ejnou dopravu a technickou infra-strukturu, pro sniûov·nÌ ekologick˝ch a p¯ÌrodnÌch katastrof apro odstraÚov·nÌ jejich d˘sledk˘, a d·le takov· technick· opat-¯enÌ a stavby, kter· zlepöÌ podmÌnky jeho vyuûitÌ pro ˙Ëelyrekreace a cestovnÌho ruchu, nap¯Ìklad cyklistickÈ stezky,hygienick· za¯ÌzenÌ, ekologick· a informaËnÌ centra .

Z·kon v†ustanovenÌ ß 188 odst. 2 aû 4 uv·dÌ dalöÌ up¯esnÏnÌ:

(2) ⁄zemnÌ pl·ny obcÌ, regulaËnÌ pl·ny a jejich zmÏny, u kte-r˝ch bylo p¯ede dnem nabytÌ ˙Ëinnosti tohoto z·konazah·jeno po¯izov·nÌ, se podle tohoto z·kona upravÌ, pro-jednajÌ a vydajÌ; p¯itom Ëinnosti ukonËenÈ p¯ede dnemnabytÌ ˙Ëinnosti tohoto z·kona se posuzujÌ podle pr·v-nÌch p¯edpis˘ platn˝ch a ˙Ëinn˝ch do 31. prosince 2006.

(3) P¯i projedn·nÌ a vyd·nÌ n·vrhu zmÏny ˙zemnÌho pl·nuobce, regulaËnÌho pl·nu nebo ˙zemnÏ pl·novacÌ doku-mentace sÌdelnÌho ˙tvaru nebo zÛny schv·lenÈ do 31. pro-

since 2006 se postupuje podle tohoto z·kona. O ˙pravÏ smÏr-nÈ Ë·sti tÈto dokumentace rozhoduje pro svÈ ˙zemÌ obecnÌ˙¯ad, v†ostatnÌch p¯Ìpadech ˙¯ad ˙zemnÌho pl·nov·nÌ. p¯i˙pravÏ se postupuje podle dosavadnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘.

(4) ObecnÏ z·vaznÈ vyhl·öky, jimiû byla vymezena z·vazn·Ë·st ̇ zemnÏ pl·novacÌ dokumentace sÌdelnÌho ̇ tvaru nebozÛny, ˙zemnÌho pl·nu obce nebo regulaËnÌho pl·nu, se pro˙Ëely tohoto z·kona povaûujÌ za opat¯enÌ obecnÈ povahy;ustanovenÌ ß 174 odst. 2 spr·vnÌho ¯·du se nepouûije.

Z·konem Ë. 68/2007 Sb. bylo vypuötÏno ze stavebnÌhoz·kona (ustanovenÌ ß 15 Speci·lnÌ stavebnÌ ˙¯ady odst. 1pÌsm. e), pro stavby podlÈhajÌcÌ integrovanÈmu povolenÌ.

Stavby podlÈhajÌcÌ integrovanÈmu povolenÌ vymezuje z·-kon Ë. 76/2002 Sb., o integrovanÈ prevenci, ˙plnÈ znÏnÌ z·k.Ë. 435/2006 Sb. Z·kon je doplnÏn vyhl. Ë. 554/2002 Sb., kterouse stanovÌ vzor û·dosti o vyd·nÌ integrovanÈho povolenÌ. Nava-zujÌcÌm pr·vnÌm p¯edpisem je z·kon Ë. 25/2008 Sb., o integro-vanÈm registru zneËiöùov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ a vyhl. Ë. 582/2004 Sb., kterou se stanovÌ forma a zp˘sob vedenÌ evidence pod-klad˘ pro ohlaöov·nÌ do integrovanÈho registru zneËiöùov·nÌ.

Jiû samostatn· procedura posuzov·nÌ, projedn·v·nÌ a schva-lov·nÌ dan˝ch staveb je sloûit·, vypuötÏnÌ p¯ÌsluönÈho usta-novenÌ lze kvalifikovat pozitivnÏ.

Z·konem Ë. 191/2008 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌ ¯·du (stavebnÌ z·-kon), ve znÏnÌ z·kona Ë. 68/2007 Sb., se ¯eöÌ pouze nejz·vaû-nÏjöÌ problÈmy:

⁄zemnÌ pl·n

Celkem 2700 obcÌ v†»eskÈ republice nem· ˙zemnÌ pl·n.StavebnÌ z·kon uloûil u schv·len˝ch ˙zemnÌch pl·n˘ v†obdo-bÌ od 1. Ëervence 1992 do 31. 12. 2006 jejich nahrazenÌ v†pÏti-letÈ lh˘tÏ. Nov· ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace dle z·konaË. 183/2006 Sb., musÌ b˝t vypracov·na nejpozdÏji do 9-ti let,tj. do r. 2015. ⁄prava je provedena v†ustanovenÌ ß 188 odst.1 a 2, kde slova Ñ5 letî se nahrazujÌ slovy Ñ9 letî.

StavebnÌ uz·vÏra

Za ß 189 se vkl·d· novelou ñ nov˝ ß 189 a, kter˝ znÌ:ÑP¯i zmÏn·ch a ruöenÌ stavebnÌch uz·vÏr vyhl·öen˝ch podle

pr·vnÌch p¯edpis˘ ̇ Ëinn˝ch p¯ed 31. prosincem 2006 a p¯i povo-lov·nÌ v˝jimek z†nich se postupuje podle tohoto z·konaî.

D˘vod k†vloûenÌ citovanÈho ustanovenÌ do znÏnÌ z·kona,ûe nov˝ stavebnÌ z·kon v†p¯echodn˝ch ustanovenÌch v˝slov-nÏ neupravil zruöenÌ ˙zemnÌch rozhodnutÌ a na¯ÌzenÌ obcÌo stavebnÌch uz·vÏr·ch.

Ohl·öenÌ staveb

Ohl·öenou stavbu m˘ûe stavebnÌ ˙¯ad rozhodnutÌm zak·-zat. DanÈ rozhodnutÌ nemÏlo v ß 107 uveden odkladn˝ ˙Ëi-nek a stavebnÌ ˙¯ad p¯i kaûdÈm takovÈm rozhodnutÌ vyluËo-val odkladn˝ ˙Ëinek. DoplnÏnÌ ß 107 o odstavec 3 stanovujeu odvol·nÌ proti rozhodnutÌ, jÌmû stavebnÌ ˙¯ad zak·zal pro-vedenÌ ohl·öenÈ stavby, nem· odkladn˝ ˙Ëinek.

Stavby oplocenÌ

Nepochopiteln· z·konn· ˙prava u prov·dÏnÌ plot˘ vyö-öÌch jak 1,8 m nebo plotu hraniËÌcÌ s†ve¯ejn˝m prostranstvÌma ve¯ejnou komunikacÌ pouze na stavebnÌ povolenÌ dle doku-mentace zpracovanÈ autorizovanou osobou pomocÌ stavebnÌ-ho podnikatele, nikoliv svÈpomocÌ se upravuje.

PozemkovÈ ̇ pravy

24

⁄pravou ß 103 odst. 1 pÌsm. d) , bodu 6, se zruöuje Ë·stvÏty Ñdo v˝öky 1,8 m, kterÈ nehraniËÌ s†ve¯ejn˝mi ˙zemÌmi,komunikacemi a ve¯ejn˝m prostranstvÌmî.

V˝stavba tÏchto plot˘ bude moûn· na z·kladÏ ˙zemnÌhosouhlasu.

Soubor staveb

Nejd˘leûitÏjöÌ ˙prava je provedena v ß 4 odst. 1, kde se zaprvnÌ vÏtu vkl·d· vÏta:

ÑPokud je spolu se stavbou hlavnÌm p¯edmÏtem û·dostinebo ohl·öenÌ soubor staveb stavebnÌ ˙¯ad, vöechny stavbyprojedn· v†reûimu stavby hlavnÌ.

Povolov·nÌ a posuzov·nÌ souboru staveb je û·doucÌ ñbohuûel mezi z·kladnÌmi pojmy nenÌ vymezen v˝raz

- hlavnÌ a vedlejöÌ stavba

DanÈ rozliöenÌ nenÌ ani v†jinÈm pr·vnÌm p¯edpise »R. Dan˝pojem je vöak uûÌv·n v†legislativÏ EvropskÈ unie, nap .̄ u sta-

veb pro soci·lnÌ bydlenÌ ñ hlavnÌ plnÏnÌ, vedlejöÌ plnÏnÌ ñ sesnÌûenou sazbou DPH.

Z·kon d·le nespecifikuje soubor staveb, jeho souË·stÌa p¯ÌsluöenstvÌ.

Tyto nep¯esnosti mohou zp˘sobit v·ûnÈ problÈmy p¯i rea-lizaci, neboù za stavbu hlavnÌ lze prohl·sit jakoukoliv stavbudle technicko ñ ekonomickÈho urËenÌ.

P¯echodn· ustanovenÌ

P¯echodnÈ ustanovenÌ v†Ël. II uv·dÌ na spr·vnou mÌru ne-jasnosti, nap .̄ platnosti lh˘t z·kona Ë. 184/2006 Sb., vyvlast-ÚovacÌ z·kon.

P¯echodnÈ ustanovenÌ znÌ: ÑÿÌzenÌ, kter· nebyla pravo-mocnÏ skonËena p¯ede dnem nabytÌ ˙Ëinnosti tohoto z·kona,se dokonËÌ podle dosavadnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘.

Na novelu stavebnÌho z·kona navazuje novela autorskÈ-ho z·kona, z·kon Ë. 121/2006 Sb.

NOVELA AUTORSK…HO Z¡KONAZ·kon Ë. 121/2000 Sb., o pr·vu autorskÈm, o pr·vech sou-

visejÌcÌch s†pr·vem autorsk˝m a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘(autorsk˝ z·kon), ve znÏnÌ z·kona Ë. 81/2005 Sb., z·kona Ë.61/2006 Sb., z·kona Ë. 186/2006 Sb., a z·kona Ë. 216/2006 Sb.,ve znÏnÌ z†hlediska stavebnÌch ot·zek n·sledovnÏ:

AutorskÈ dÌlo vymezenÈ v ß 2 z·kona se v†odstavci 2 roz-öi¯uje o:- poËÌtaËov˝ program, pokud je autorov˝m duöevnÌm v˝-

tvorem- datab·zi, dÌlo soubornÈ

V˝jimkou z†ochrany podle pr·va autorskÈho ve ve¯ejnÈmz·jmu je- opat¯enÌ obecnÈ povahy

Opat¯enÌ obecnÈ povahy je vymezeno v ß 171 aû 174 z·-kona 500/2004 Sb., spr·vnÌ ¯·d a je uûito ve stavebnÌmz·konÏ, nap .̄ u vyd·nÌ ˙zemnÌho pl·nu obce, z·sad ˙zem-nÌho rozvoje kraje, ˙zemnÌch opat¯enÌ, regulaËnÌch pl·n˘apod.

V†ustanovenÌ ß 9 ¯eöÌcÌ vznik autorskÈho pr·va byl zruöend˘leûit˝ odstavec 5. Bez svolenÌ autora nelze provÈst zmÏnyna autorovÏ dÌlu. U staveb vypuötÏnÌ tohoto ustanovenÌ zp˘-sobuje ¯adu problÈm˘ a spor˘ o poruöov·nÌ autorsk˝ch pr·v.

DanÈ ustanovenÌ je v†pozmÏnÏnÈ podobÏ vymezeno v ß 38 dñ licence k†dÌl˘m uûitÈho umÏnÌ a dÌl˘m architektonick˝m,pÌsm. b) ñ cituji:

ÑDo pr·va autorskÈho nezasahuje ten, kdo: navrhne neboprovede zmÏnu dokonËenÈ stavby, kter· je vyj·d¯enÌm archi-tektonickÈho dÌla, v†mÌ¯e nezbytnÏ nutnÈ a p¯i zachov·nÌ hod-noty dÌla, je-li to opodstatnÏnÈ v˝znamem architektonickÈhodÌla a lze-li to na nÏm spravedlivÏ poûadovat, je povinen p¯e-dem uvÏdomit o svÈm ˙myslu autora a na vyû·d·nÌ mu po-skytnout dokumentaci stavby vËetnÏ vyobrazenÌ, vystihujÌcÌstav p¯ed provedenÌm zmÏn.

DÌlo vytvo¯enÈ na objedn·vku (ß 61 z·kona)Je-li dÌlo autorem vytvo¯enÈ na z·kladÏ smlouvy o dÌlo

(dÌlo vytvo¯enÈ na objedn·vku) platÌ, ûe autor poskytl licencik†˙Ëelu vypl˝vajÌcÌmu ze smlouvy, nenÌ-li sjedn·no jinakî.

U zamÏstnaneckÈho dÌla (ß 58) doznal zmÏny odst. 5. NenÌ-li sjedn·no jinak, m· se za to, ûe autor udÏlil zamÏstnavatelisvolenÌ k†dokonËenÌ svÈho nehotovÈho zamÏstnaneckÈho dÌlapro p¯Ìpad, ûe jeho pr·vnÌ vztah k†zamÏstnavateli skonËÌ d¯Ì-ve, neû dÌlo dokonËÌ.

V†ustanovenÌ ß 66 je omezenÌ pr·v autora k†poËÌtaËovÈmuprogramu. DanÈ ustanovenÌ je d˘leûitÈ pro stavebnÌ v˝kresy,vizualizace atd.

INFORMACE● Parlament »R schv·lil z·kon Ë.130/2008 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë.455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm

podnik·nÌ (ûivnostensk˝ z·kon) ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.

Podle tohoto z·kona je Projektov·nÌ pozemkov˝ch ̇ prav za¯azeno mezi ûivnosti volnÈ (P¯Ìloha Ë. 4, bod 61.).V »l. II. ÑP¯echodn· ustanovenÌ ke zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·konaì je v bodÏ 11.) uvedeno:

11. Opr·vnÏnÌ k projektov·nÌ pozemkov˝ch ̇ prav podle dosavadnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ z˘st·vajÌ zachov·na. Podni-katel, kter˝ ke dni nabytÌ ̇ Ëinnosti tohoto z·kona provozoval uvedenou Ëinnost a hodl· v jejÌm provozov·nÌ pokra-Ëovat, je povinen tuto skuteËnost ozn·mit do jednoho roku ode dne nabytÌ ̇ Ëinnosti tohoto z·kona pÌsemnÏ ûivnos-tenskÈmu ˙¯adu. éivnostensk˝ ˙¯ad provede neprodlenÏ z·pis do ûivnostenskÈho rejst¯Ìku a vyd· podnikateliv˝pis. Marn˝m uplynutÌm jednoroËnÌ lh˘ty pr·vo provozovat tuto ûivnost zanik·.P¯echodnÈ opat¯enÌ prakticky znamen·, ûe podnikatel, kter˝ se ve stanovenÈ lh˘tÏ dostavÌ na ûivnostensk˝ ̇ ¯ad,nebude platit poplatky za provedenÌ z·pisu a dalöÌch n·leûitostÌ spojen˝ch se z¯ÌzenÌm ûivnosti, ˙kon takÈ budeproveden neprodlenÏ.Tento z·kon û·dn˝m zp˘sobem nemÏnÌ ani neupravuje odbornou zp˘sobilost k projektov·nÌ pozemkov˝ch ̇ pravpodle ß 18 z·kona Ë. 139/2002 Sb.

■■■■■ Z·kon byl schv·len 20. 3. 2008 s ˙ËinnostÌ od 1. 7. 2008. Uve¯ejnÏn byl v Ë·stce 42/2008 SbÌrky z·kon˘.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

PozemkovÈ ̇ pravy

25

Udrûiteln˝ rozvoj ñ CSD16, New York 2008Milan Cik·nek, Libor »Ìhal, Hana RychlÌkov·, Marjana Spr·tkov·

⁄vod

SvÏtov˝ summit v Riu (1992) tzv. Earth Summit a SvÏtov˝ summit vÏnovan˝udrûitelnÈmu rozvoji v Johannesburgu (2002) stanovily meze exploataci planetya definovaly glob·lnÌ cÌle rozvoje. Tyto cÌle a v˝vojovÈ hranice se povaûujÌ zanezbytnÈ imperativy pro p¯eûitÌ civilizace v˘bec. St·ty EU stejnÏ jako ostatnÌ zemÏvËlenily tyto imperativy do sv˝ch rozvojov˝ch program˘, EU p¯ijala nÏkolik v˝-znamn˝ch rozhodnutÌ, kterÈ implementujÌ tyto imperativy v evropsk˝ch podmÌn-k·ch, nap .̄ ÑThematic Strategy for Soil Protectionì je v kaûdÈm p¯ÌpadÏ materi·lnevöednÌch kvalit.

JednotlivÈ ËlenskÈ st·ty EU vytvo¯ily mezirezortnÌ t˝my definujÌcÌ n·rodnÌ pri-ority, kterÈ se podÌlÌ na vypracov·nÌ jednotnÈ evropskÈ strategie a ˙ËastnÌ se svÏto-v˝ch zased·nÌ. »eskÈ mezirezortnÌ skupinÏ p¯edsed· RNDr. Martin BursÌk, mÌsto-p¯edseda vl·dy a ministr ûivotnÌho prost¯edÌ s†v˝konn˝m tajemnÌkem JUDr. Ji¯ÌmHlav·Ëkem, ¯editelem odboru mnohostrann˝ch vztah˘ Ministerstva ûivotnÌho pro-st¯edÌ. PracovnÌ skupina pro koordinaci p¯Ìprav na zased·nÌ Komise OSN pro udrûi-teln˝ rozvoj vypracovala n·rodnÌ priority, p¯ipravila podklady pro svÏtovÈ zased·-nÌ. »lenovÈ skupiny vystoupili s p¯ÌspÏvky na zased·nÌ CSD 16, JUDr. Hlav·ËekmÏl mj. jeden z hlavnÌch refer·t˘ na zased·nÌ vÏnovanÈm Africe. V p¯ÌötÌm roce Ëek·Ëeskou skupinu nelehk˝ ˙kol spojen˝ s p¯edsednictvÌm EU, a to formulovat evrop-skÈ priority, koordinovat evropskou politiku v danÈ problÈmovÈ oblasti, vystupo-vat na svÏtov˝ch summitech evropsk˝m jmÈnem a v˘bec b˝t adekv·tnÌ v˝znamuEvropy ve svÏtÏ.

fernÌ fakta jsou symptomy poËÌnajÌcÌho˙padku a ˙stupu ze sl·vy. Snad k tomunedojde, AmeriËanÈ jsou pracovitÌ, skrom-nÌ, p¯ÌspÏvky americk˝ch deleg·t˘ vy-jad¯ujÌ nejvÏtöÌ mÌru racionality v posti-ûenÌ problÈmu a n·stinu ̄ eöenÌ. Amerikaje zdaleka nejmÈnÏ egoistickou zemÌ a nej-velkorysejöÌ v poskytov·nÌ pomoci,Amerika v podstatÏ ûivÌ Afriku.

New York je st·le kypÌcÌ, kosmopo-litnÌ, vst¯ÌcnÈ mÏsto kde n·s kaûd· mi-nuta plnÌ radostÌ, kter· p¯ich·zÌ sama odsebe, jako by se vÏËnÏ usmÌvala a otvÌ-rala n·ruË vst¯Ìcn· bohynÏ mÏsta a celÈAmeriky, to mluvÌ kontinent vÏËn˝ch pio-n˝r˘ dobyvatel˘ z·padu a celÈho kos-mu, Amerika. Snad to kdysi napsal ex-prezident Havel, kaûd˝ ËlovÏk m· dvÏvlasti, tam kde se narodil a pak Ameriku.

Komise OSN pro udrûiteln˝ rozvojzasedajÌcÌ kaûdoroËnÏ v†New Yorku sevÏnuje glob·lnÌm environment·lnÌm as-pekt˘m udrûitelnÈho rozvoje, a to v†sou-ËasnÈm cyklu v†oblastech zemÏdÏlstvÌ,p˘dy, rozvoje venkova, sucha, deserti-fikace a Afriky. Zased·nÌ CSD16 byloneseno vizÌ budov·nÌ glob·lnÌ planet·rnÌspoleËnosti 21. stoletÌ v†imperativech udr-ûitelnÈho rozvoje planety. Vz·jemn·prov·zanost cÌl˘, sdÌlen· zodpovÏdnosta snaha po glob·lnÌm partnerstvÌ uvo-zovaly celÈ jedn·nÌ. Udrûiteln˝ rozvojplanety je silnou etickou vizÌ spoleËnÈzodpovÏdnosti. Jsou tato tÈmata rele-vantnÌ naöim n·rodnÌm z·jm˘m? PokudzohlednÌme zpr·vy EU tak, nap .̄ dezer-tifikacÌ jsou ohroûeny velkÈ oblasti st¯e-domo¯skÈho bazÈnu, ËeskÈ zemÏdÏlstvÌm· mnohem vyööÌ energetickÈ vstupyjen ve srovn·nÌ se sousednÌmi zemÏmi.Je ot·zkou jak dlouho v rostoucÌ glob·l-nÌ konkurenci bude EU dotovat zemÏdÏl-skou produkci a v˝robu potravin a s tÌmsouvisejÌcÌ dotace do z·kladnÌch sektor˘.

Zased·nÌ CSD

Budova OSN, symbol mÌru a maj·knadÏje. SmÏsice n·zor˘, ûivotnÌch filo-zofiÌ, n·boûenstvÌ a p¯·nÌ. Koncentraceintelektu·lnÌho ˙silÌ a kaûdodennÌ pr·-ce. Z intenzivnÌch diskusÌ v r·mci v˝öeuveden˝ch sektor˘ vypl˝v· neoËek·va-n˝ z·vÏr od prvnÌch hodin zased·nÌ a touje potravinov· krize, v nÏkter˝ch zemÌchse p¯Ìmo dot˝k· z·kladnÌ existence Ë·s-ti populace, jinde se projevuje vÏtöÌmnebo menöÌm r˘stem cen potravin. Je z¯ej-m· problematiËnost rozöi¯ov·nÌ v˝robybiopaliv, na jednÈ stranÏ m˘ûe v˝robabiopaliv znamenat snÌûenÌ sklenÌkovÈ-

ho efektu (i kdyû st·le ne ˙plnÏ proka-zatelnÈho) a rozumnÈ vyuûitÌ nadbyteË-nÈ zemÏdÏlskÈ produkce, ale to pouzev systÈmu dotovanÈho zemÏdÏlstvÌ.

Co je rozumnÈ? Nep¯Ìmo se na tomshodli deleg·ti demokratick˝ch i auto-ritativnÏ ̄ Ìzen˝ch zemÌ, rozumnÈ ve smy-slu udrûitelnÈho rozvoje je jednoznaËnÏliber·lnÌ ekonomick˝ prostor, rozumn·je pomoc Africe v†edukativnÌ a investiË-nÌ rovinÏ, rozumnÈ je spoleËnÈ sdÌlenÌtechnologickÈho pokroku. Rozumn· ne-nÌ v tomto smyslu û·dn· administrativ-nÏ dirigovan· dotace, kter· malÈ hrstcep¯Ìjemc˘ p¯inese profit, ale nebezpeËnÏdeformuje cel˝ ekonomick˝ prostor sevöemi negativnÌmi d˘sledky. Deleg·tievropsk˝ch zemÌ se museli tv·¯it, ûe trpÌp¯echodnou hluchotou. DalöÌmi faktorypodÌlejÌcÌmi se na neudrûitelnÈm rozvo-ji byly oznaËeny klimatickÈ zmÏny, öpat-n˝ management s p˘dou a chybÏjÌcÌ re-gistrace vlastnictvÌ, chybÏjÌcÌ p¯Ìstup k po-zemk˘m a relativnÌ chudoba rur·lnÌhoprostoru ve srovn·nÌ s mÏstsk˝m.

Z·vÏreËnÈho zased·nÌ se ˙Ëastnilo60 ministr˘, 126 nevl·dnÌch organizacÌ,z·stupci odbor˘, mÌstnÌch autorit, nefor-m·lnÌch mluvËÌ tzv. Ñopinion leadersì apod.

Strategie udrûitelnÈho rozvoje je ex-plicitnÏ i implicitnÏ obsaûena v†mezin·-rodnÌch diskusÌch r˘zn˝ch ˙rovnÌ, st·-v· se strategickou komponentou jak ve-¯ejnÈho tak priv·tnÌho pl·nov·nÌ.

New York

Fukujama pÌöe o r˝sujÌcÌ se krizi Ame-riky, v Americe nenÌ nejvÏtöÌ mrakodrap,nejvÏtöÌ banka, nejezdÌ zde nejrychlejöÌvlaky, nevyr·bÌ se nejû·danÏjöÌ auto, ten-to velk˝ sociolog m· zato, ûe i tato peri-

ImpozantnÌ budova sekretari·tu OSN.Jeden z†mnoha dar˘ Ëlensk˝ch zemÌ OSNDar It·lie. (Foto: 2xH. RychlÌkov·, 2008)

PozemkovÈ ̇ pravy

26

New York, mÏsto muzeÌ, kostel˘ vklÌnÏ-n˝ch mezi mrakodrapy, b·snÌci v kavar-n·ch zasnÏni st·le o Ëemsi pÌöÌ, coû v Ev-ropÏ d·vno um¯elo. Na Lafayette Streetse prodÌrajÌ davem deleg·ti zased·nÌ CSD16, kte¯Ì by r·di udrûeli planetu aû dojejÌ p¯irozenÈ smrti (do vyhasnutÌ slun-ce za 2 miliardy let). HustÏ pröÌ, v StarCafÈ na 2nd Street si vymÏÚujeme na novi-novÈm papÌ¯e ideje s dvojicÌ hluchonÏ-m˝ch AmeriËan˘, odeËÌtajÌ ze rt˘, ale asiöpatn· v˝slovnost netvaruje rty do formypochopenÌ. Ano, aû odeËtou a pochopÌz vaöich rt˘ hluchonÏmÌ AmeriËani, mlu-vÌte spr·vnÏ, je to lepöÌ test neû TOEFL2.

DezertifikaceP¯edstavujeme si pod tÌmto termÌnem

tuny pÌsku, kterÈ bezcÌlnÏ p¯evaluje vÌtra nÏkde za dunou Tuarega na koni. I kdyûje to proces v˝raznÏ subtilnÏjöÌ, co jepodstatnÈ, n·s bezprost¯ednÏ neohroûu-je. HrozÌ jinde, takûe m˘ûe b˝t zapome-nut, ale ne tak ˙plnÏ, zmÏna klimatu jena po¯adu dne a na Sibi¯i majÌ zato, ûebudou brzo pÏstovat vÌno v tundr·cha jiûnÌ Morava projde dezertifikaËnÌmprocesem. Jak ch·pou termÌn publika-ce a diskusnÌ p¯ÌspÏvky zased·nÌ: ter-mÌn je definov·n jako jist˝ stupeÚ de-gradace p˘dy zaËÌnajÌcÌ s extrÈmnÌmvyuûÌv·nÌm a exploatacÌ p˘dy vedou-cÌ k takovÈmu zeslabenÌ p¯irozenÈhovegetaËnÌho pokryvu jeû v kombinacis vodnÌ a vÏtrnou erozÌ v koneËn˝ch f·-zÌch zp˘sobÌ ̇ plnou ztr·tu ̇ rodnosti.

Dezertifikace neznamen· rozöi¯ov·-nÌ pouötÌ, savan apod., ale spÌö dlouho-dob˝ proces v˝raznÏ chybnÈho obhos-poda¯ov·nÌ such˝ch a ohroûen˝ch p˘d.KlimatickÈ zmÏny mohou tento procesakcelerovat, podle odhad˘ WorldwatchInstitute ztr·cÌ zemÏ roËnÏ 24 miliard tunzemÏdÏlsky vyuûitelnÈ p˘dy a pouze zlo-mek tohoto objemu je p¯Ìroda schopnap¯irozenou cestou obnovit. Dezertifika-cÌ je ohroûeno aû 30% p˘dy na zemi.Dezertifikace urËitÏ nenÌ niËÌm nov˝mv dÏjin·ch lidstva. Od VojtÏcha Zama-rovskÈho vÌme, ûe historie zaËala v Su-meru, a odtud jsou prvnÌ zpr·vy o dezer-tifikaci, vytes·no v kameni stojÌ, ûe p˘dase v pouöù obracÌ pokud se stromy vyk·-cÌ. Podle statistik OSN: 250 milion˘ lidÌûijÌ v oblastech silnÈ dezertifikace, vevÌc neû 110 zemÌch je jistÈ procentop˘dy ohroûeno dezertifikacÌ, dezertifi-kace zp˘sobÌ roËnÏ celosvÏtovÈ ökodyv hodnotÏ 110 miliard dolar˘.

Dezertifikace je velmi komplexnÌ jev,exploatace p˘dy, velk· hustota volnÏ sepasoucÌho dobytka niËÌ vegetaËnÌ pokryv,podporuje erozi a vysouöenÌ p˘d, stejnÏtak jako öpatnÈ metody zavlaûov·nÌ.

Soci·lnÌ d˘sledky dezertifikaËnÌchproces˘ jsou nedozÌrnÈ, v historii vûdypostiûen· civilizace zanikla nebo kolo-nizovala jinÈ st·ty. DezertifikaËnÌ pro-cesy probÌhajÌ v zemÌch Sahelu, jiûnÏ od

Na n·rodnÌ ˙rovni byly definov·nyn·sledujÌcÌ priority: multifunkËnÌ zemÏ-dÏlstvÌ, ekologicky öetrnÈ zp˘soby hos-poda¯enÌ, obnova a zvyöov·nÌ biologic-kÈ diversity, podpora tradiËnÌch odr˘dplodin a plemen hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at,podpora v˝zkumu vyuûÌv·nÌ zemÏdÏl-skÈ biomasy, bezpeËnost a kvalita po-travin, welfare zvÌ¯at, zamÏ¯enÌ na sjed-nocov·nÌ systÈm˘ ¯ÌzenÌ rizik a krizÌa pomoc rozvojov˝m st·t˘m.Na evropskÈ ˙rovni byly s†ohledem nasvÏtovÈ souvislosti v†segmentu zemÏdÏl-stvÌ vymezeny priority: bezpeËnost a kva-lita potravin, udrûitelnost vyuûÌv·nÌ p¯Ì-rodnÌch zdroj˘, d˘raz na n·stroje ochranyûivotnÌho prost¯edÌ p¯i zemÏdÏlskÈ Ëin-nosti, podpora venkova a vzdÏl·v·nÌ,sniûov·nÌ chudoby a rozvojov· pomocAfrice.

Na svÏtovÈ ˙rovni nenÌ lehkÈ mluvito jednotnÈm pohledu. CSD 16 bylo hod-notÌcÌm zased·nÌm, kde mozaiky p¯Ìkla-d˘ dobrÈ praxe, problÈm˘ a vizÌ mohouspÌöe naznaËit pozice jednotliv˝ch regi-on˘ pro p¯ÌötÌ politickÈ CSD 17, kdev†p¯ÌpadÏ ˙spÏchu dojde k†vyjedn·nÌkompromisnÌho politickÈho dokumen-tu adresovanÈho zemÌm dneönÌho svÏta.M·me-li sdÏlit alespoÚ r·mcov˝ dojem,je z¯ejmÈ, ûe se p¯ÌötÌ rok bude tvrdÏ vy-jedn·vat mezi dvÏma t·bory - zemÏmibohat˝mi, nabÌzejÌcÌmi okolnÌmu svÏtup¯Ìklady ˙spÏönÈ praxe, vzdÏl·v·nÌ a po-radenstvÌ a zemÏmi rozvojov˝mi û·da-jÌcÌmi finanËnÌ pomoc v†r˘zn˝ch bale-nÌch (p¯enos technologiÌ, p¯ÌmÈ investi-ce, rozdÌln· zodpovÏdnost st·t˘, aj.).AmbivalentnÌ jsou postoje v˝znamnÈskupiny st·t˘ mezi obÏma pÛly (BrazÌ-lie, IndonÈsie, »Ìna, Indie). Oûehav˝mtÈmatem budou dozajista biopaliva.

»esk· republika vystupovala s ohle-dem na blÌûÌcÌ se p¯edsednictvÌ v EU ak-tivnÏ ve vöech Ë·stech CSD 16. Nejinaktomu bylo i v†segmentu zemÏdÏlstvÌ, kdeËesk˝ deleg·t v†r·mci tÈmatu ¯ÌzenÌ ri-zik a krizÌ kriticky srovnal zemÏdÏlskÈpojiötÏnÌ v˘Ëi st·tnÌm podpor·m ad hoc.VystoupenÌ vyznÏlo jasnÏ ve prospÏchpojiötÏnÌ jako vhodnÈho n·stroje ke zmÌr-Úov·nÌ n·sledk˘ p¯ÌrodnÌch katastrof,zatÌmco kompenzace ad hoc byly kriti-zov·ny jako nesystÈmovÈ a demotivujÌ-cÌ. P¯ÌspÏvek mÏl ohlas, snad by mohlslouûit jako inspirace nÏkter˝m st·t˘m.

P˘daP˘da je z·kladnÌm prvkem udrûitel-

nÈho rozvoje, dynamika pop .̄ limity jejÌpromÏny p¯edurËujÌ vöechny ostatnÌ sek-tory udrûitelnÈho rozvoje. P˘da je z·-kladnÌm Ël·nkem udrûitelnÈho rozvojevenkova, rozvoje zemÏdÏlstvÌ, vodnÌhohospod·¯stvÌ, zdravÈho ekosystÈmu, kra-jinnÈ architektury apod.

N·rodnÌ priority byly stanoveny n·-sledovnÏ: zastavit ˙bytek zemÏdÏlskÈp˘dy; zachov·nÌ z·kladnÌch parametr˘

Sahary a severnÏ od savan st¯ednÌ Afri-ky. äestiletÈ sucho koncem devades·-t˝ch let p¯ipravilo v tÏchto oblastecho ûivot p¯es milion lidÌ. V globalizova-nÈm svÏtÏ je utrpenÌ jin˝ch nep¯ehlÈd-nutelnÈ, a navÌc bezprost¯ednÌ ohroûenÌna ûivotÏ d·v· pr·vo tam ûijÌcÌm popu-lacÌm emigrovat, kolonizovat jinÈ jakbylo vûdycky zvykem. Kam a koho? Tose n·s Evropan˘ nebudou pt·t. Mor·lnÌa jinÈ ohledy n·s zavazujÌ pomoci ohro-ûen˝m. V r. 1996 vydalo OSN ˙mluvuCCD (Convention to Combat Desertifi-cation). OSN zde zd˘razÚuje partnerstvÌmezi chud˝mi a bohat˝mi zemÏmi, p¯e-d·v·nÌ zkuöenostÌ, znalostÌ a samoz¯ej-mÏ financÌ.

Dezertifikaci spojujeme p¯ev·ûnÏ s Af-rikou, ale kontinent s nejvÏtöÌm procen-tem ohroûen˝ch p˘d je severnÌ Amerika.V »ÌnÏ je nap .̄ 24000 vesnic kaûdoden-nÏ ohroûov·no pÌskem a prachem z okol-nÌch degradovan˝ch p˘d.

ZemÏdÏlstvÌÿemeslo i umÏnÌ. »innost jen o nÏco

m·lo mladöÌ, neû lidstvo samo. Ne n·ho-dou zabÌjÌ Kain bratra ¡bela a ne na-opak. ZemÏdÏlec, nestiûen odvrûenÌm(sic), zabijÌ sourozence nom·dskÈho pas-t˝¯e a aby tomu nebylo m·lo, mord seodehraje na poli! P¯ÌbÏh vych·zÌ z†p¯ed-lohy jeötÏ staröÌ, sumerskÈ. Aù uû datuje-me prosazenÌ zemÏdÏlstvÌ a usazenÈhochovu dobytka nad lovem a sbÏraËstvÌmkamkoliv mezi 10.000 p .̄ n. l. a 2.500 p .̄n. l., jistÈ je, ûe neolitick·, nebo chcete-li zemÏdÏlsk·, revoluce se öÌ¯ila nezadr-ûitelnÏ do vöech kout˘ svÏta.

V†novovÏku doch·zÌ k†nevÌdan˝magro-technologick˝m pokrok˘m, zvyöu-je se produkce, zemÏdÏlstvÌ, umoûÚujerozvoj vÏdy i pr˘myslu. ⁄spÏchy majÌvöak sv˘j rub a s†n·sledky ne˙nosnÈ ze-mÏdÏlskÈ Ëinnosti se pot˝k·me my a do-stane se i na budoucÌ generace. V†d˘sled-ku nadmÏrnÈho pouûÌv·nÌ pesticid˘, her-bicid˘, necitliv˝ch z·sah˘ do krajinya pouûÌv·nÌ nevhodn˝ch technologiÌ do-ch·zÌ nap .̄ ke†zneËiötÏnÌ vod, degradacip˘d ve vöech jejich dimenzÌch (40% svÏ-tovÈ zemÏdÏlskÈ p˘dy je v·ûenÏ znehod-noceno), o biodiversitÏ ani nemluvÏ.

Teprve v†dobÏ, kdy lidstvo bezohled-n˝m plundrov·nÌm p¯Ìrody zaËalo citel-nÏ poökozovat sebe samo, dobÌr· se svÏ-tovÈ spoleËenstvÌ †k systematickÈ†ochranÏûivotnÌho prost¯edÌ. Chv·lyhodnÈ ˙silÌse datuje teprve do 70. let minulÈho stoletÌ.

Nov˝mi zemÏdÏlsk˝mi p¯ÌbÏhy v†sou-ËasnÈm globalizovanÈm svÏtÏ jsou nap .̄vzr˘stajÌcÌ popt·vka vzm·hajÌcÌch sezemÌ zatÌûen˝ch demografickou explo-zÌ (nap .̄ »Ìna a Indii), vzr˘stajÌcÌ cenypotravin, potravinov· krize, biopaliva.VÏjÌ¯ celÈ ¯ady navz·jem propojen˝chtÈmat se naplno otev¯el na probÏhnu-vöÌm 16. zased·nÌ Komise pro udrûitel-n˝ rozvoj.

PozemkovÈ ̇ pravy

27

p˘dnÌ fertility; celost·tnÌ informaËnÌsystÈm degradaËnÌch faktor˘; minim·l-nÌ ˙roveÚ ochrany p˘dy ve vazbÏ nadotace; celkov˝ ekonomick˝ dopaddegradaËnÌch faktor˘; mapovat dopadjednotliv˝ch degradaËnÌch faktor˘ nazdravÌ obËan˘; komplexnÌ pozemkovÈ˙pravy.

Po vz·jemnÈ koordinaci n·rodnÌchpriorit formulovalo Slovinsko jako p¯ed-sedajÌcÌ zemÏ EU evropskÈ priority v sek-toru p˘da, podobnÏ pak ve vöech dalöÌchsektorech. V sektoru p˘da je d˘raz kla-den na vyuûitÌ a management s p˘dou,potravinovou bezpeËnost, mapov·nÌ a za-stavenÌ degradaËnÌch proces˘, pouûÌv·nÌtzv. dobr˝ch zemÏdÏlsk˝ch praktik, z·-kladem k stanovenÌ priorit je publikaceEU ÑThematic Strategy for Soil Protectionì.D·l Slovinsko zd˘razÚuje v˝znam regis-trace pr·v k pozemk˘m a v˝znam funkË-nÌho katastru.

»esk˝ deleg·t ve svÈm p¯ÌspÏvku hovo-¯il o v˝znamu registrace pozemk˘ a o otev-¯enÈm p¯Ìstupu ke katastr·lnÌ informaci.Otev¯en˝ p¯Ìstup k informaci (Internet)vytv·¯Ì zpÏtnou vazbu, kter· p˘sobÌ vesmÏru odstraÚov·nÌ chyb a rozpor˘ vevlastnictvÌ, zpÏtn· vazba je nesena drob-n˝mi vlastnÌky, realitnÌmi spoleËnostmia jejich v·hou ve spoleËnosti. Tlak napolitickÈ Ëinitele si rychle vynutÌ vylep-öenÌ kvality katastr·lnÌch z·znam˘, jakjsme byli svÏdky i u n·s.

Registrace pozemk˘ podstatnÏ vylep-öÌ nap .̄ postavenÌ ûeny v rozvojov˝cha p¯edevöÌm muslimsk˝ch zemÌch, v tÏch-to zemÌch se vlastnictvÌ ch·pe jako vlast-nictvÌ rodiny a tedy muûe, i kdyû i ûenadÏdÌ a p¯in·öÌ vÏnem, ale to nenÌ nikderegistrov·no. Registrace a s tÌm spojen·pr·va mohou podstatnÏ zvednout jejÌ po-stavenÌ ve spoleËnosti.

Na poË·tku kaûdÈho bloku diskus-nÌch p¯ÌspÏvk˘ vystoupili s desetiminu-tov˝mi p¯ÌspÏvky tzv. hlavnÌ referenti,kte¯Ì oz¯ejmili exaktnÌm zp˘sobem pro-blÈm a stanovili z·kladnÌ diskusnÌ smÏ-ry bloku. V sektoru p˘dy byl diskusnÌprostor vymezen n·sledujÌcÌmi okruhy:p˘da a obûiva; klimatickÈ zmÏny a s tÌmspojenÈ zmÏny ve vyuûÌv·nÌ p˘dy; in-formaËnÌ systÈmy p˘dnÌho managemen-tu; p˘dnÌ management; katastr; dostup-nost zdroj˘; odstranÏnÌ bÌdy; manage-ment a financov·nÌ.

DegradaËnÌ procesy ve vöech form·chznamenajÌ velkou hrozbu celkovÈ potra-vinovÈ produkci obzvl·öù v†nejchudöÌchoblastech svÏta. Odhaduje se, ûe 22%zemÏdÏlskÈ p˘dy jsou v†jistÈ f·zi degra-daËnÌho ohroûenÌ. DegradaËnÌ faktorynejsou p¯ev·ûn˝m d˘sledkem zemÏdÏl-skÈ v˝roby, ale jsou tÈû d·ny bydlenÌm,turistikou, deforestacÌ, zneËiötÏnÌm, po-klesem agrodiverzity. St·le pokraËujepokles celkovÈ v˝mÏry lesa na zemi ob-zvl·öù v†rovnÌkovÈ Americe a zemÌchSahelu.

Rozvoj venkova

Venkov nenÌ pouze mÌstem, kam simÏstötÌ jezdÌ odpoËinout na vÌkend Ëidovolenou. Venkov by mÏl b˝t mÌstemrovn˝ch p¯ÌleûitostÌ, srovnatelnÈ ˙rov-nÏ ûivota a v†souvislosti se zemÏdÏlskouËinnostÌ takÈ zdrojem dostateËnÈ kva-litnÌ produkce pro vöechny obyvatelenaöÌ planety. MÏl by b˝t, avöak z†celo-svÏtovÈho hlediska nenÌ. P¯ibliûnÏ 75 %chudÈ svÏtovÈ populace (s mÈnÏ neû 1dolarem na den) ob˝v· venkovskÈ ob-lasti, a je tedy pochopitelnÈ, ûe proble-matika udrûitelnÈho rozvoje venkovap¯edstavuje, nejen v†r·mci letoönÌho za-sed·nÌ CSD 16, jedno ze souËasnÏ nej-vÌce diskutovan˝ch tÈmat.

Jak vyplynulo z†p¯ÌspÏvk˘ jednotli-v˝ch delegacÌ, problÈmy rozvoje ven-kova se jevÌ jako velice r˘znorodÈ. MezihlavnÌ p¯ek·ûky, kter˝m na glob·lnÌ˙rovni ËelÌme, pat¯Ì nap¯Ìklad odliönÈpolitiky rozvoje venkova jednotliv˝chzemÌ, nedostateËnÈ zapojenÌ nejv˝znam-nÏjöÌch Ël·nk˘ v†rozhodovacÌch proce-sech (nap .̄ ûen a ml·deûe), omezenÈ p¯Ì-leûitosti ve vzdÏl·v·nÌ a nedostateËn˝p¯Ìstup venkovskÈho obyvatelstva, ze-jmÈna zemÏdÏlc˘, k†informacÌm a ino-vaËnÌm technologiÌm. NedostateËn· in-frastruktura venkovsk˝ch oblastÌ a ome-zen˝ p¯Ìstup k†infrastruktu¯e v˝znamnÏomezuje tok zboûÌ a sluûeb smÏrem k†chu-d˝m venkovsk˝m obyvatel˘m. Z†hledis-ka gendrov˝ch ot·zek byla Ëasto vyslo-vena obava z†nedostateËn˝ch pr·v ûenzejmÈna v†souvislosti s†vlastnictvÌm p˘dy.ZemÏdÏlsk· produkce v†rozvojov˝chzemÌch je ze 60 ñ 80 % v˝sledkem pr·ceûen a dÌvek, avöak pouze 8 ñ 10 % jichp˘du skuteËnÏ vlastnÌ! Ani souËasnÈ tren-dy investic do oblasti rozvoje venkovanejsou p¯Ìliö öùastnÏ nastaveny pro ̇ spÏö-nÈ plnÏnÌ stanoven˝ch rozvojov˝ch cÌl˘milÈnia (Millenium Development Go-als). VÌce neû v†kterÈmkoliv dalöÌm tÈ-matu zde byla kritizov·na nedostateË-nost mezin·rodnÌ rozvojovÈ pomoci.

Mezi aktivity, kterÈ pom·hajÌ zajis-tit venkovskÈmu obyvatelstvu lepöÌ ûi-votnÌ podmÌnky pat¯Ì nap¯Ìklad organi-zov·nÌ mÌstnÌch zemÏdÏlsk˝ch partner-stvÌ pro lepöÌ zajiötÏnÌ sluûeb, zlepöenÌökolÌcÌch a vzdÏl·vacÌch program˘ provenkovskÈ obyvatele, a to zejmÈna proûeny a dÌvky a investov·nÌ do infrastruk-tury, nap .̄ v˝stavby nemocnic, silnic Ëicest a ökol ve venkovsk˝ch oblastech. Pod-pora mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘, vËet-nÏ rodinn˝ch farem, spoleËnÏ s†uplatÚo-v·nÌm mÌstnÌch a tradiËnÌch znalostÌ a nej-novÏjöÌch poznatk˘ vÏdy a techniky sem˘ûe v˝znamnÏ podÌlet na zvyöov·nÌ za-mÏstnanosti ve venkovsk˝ch regionech.

Zvyöov·nÌ kvality venkovskÈho oby-vatelstva pat¯Ì rovnÏû mezi hlavnÌ prio-rity nadch·zejÌcÌho p¯edsednictvÌ »es-kÈ republiky v†EU. V†r·mci jednoho ze

t¯Ì diskuznÌch blok˘ vÏnovan˝ch rozvo-ji venkova na letoönÌm zased·nÌ CSD 16p¯edstavil deleg·t »R zkuöenosti s†imple-mentacÌ programu Leader na n·rodnÌ˙rovni a zd˘raznil zejmÈna v˝znam re-gion·lnÌ, n·rodnÌ i mezin·rodnÌ spolu-pr·ce a p¯enosu informacÌ.

K†veöker˝m p¯ek·ûk·m v†cestÏ k†udr-ûitelnÈmu rozvoji venkova je nutnÈ p¯i-stupovat komplexnÏ a implementovatintegrovan· opat¯enÌ a z·roveÚ vûdy p¯i-hlÌûet k†mÌstnÌm specifick˝m podmÌn-k·m. Politiky by mÏly podporovat roz-voj venkova, kter˝ trvale udrûuje kvali-tu a vzhled venkovsk˝ch krajinn˝ch oblastÌ(p¯ÌrodnÌ zdroje, biologick· diverzita,kvalita ûivota a kulturnÌ identita) tak,aby jejich vyuûÌv·nÌ dneönÌ generacÌ ne-omezovalo moûnosti budoucÌch genera-cÌ. P¯i sv˝ch lok·lnÌch aktivit·ch si musÌ-me b˝t vÏdomi glob·lnÌ odpovÏdnosti.

»Ìna

Velmi siln· ËÌnsk· delegace pozornÏsledovala jedn·nÌ a velmi aktivnÏ se za-pojovala ve vöech oblastech. Jak zd˘raz-Úovali jejÌ deleg·ti (a vÏtöina asijsk˝chzemÌ) politika udrûitelnÈho rozvoje musÌjÌt ruku v†ruce se st·l˝m zved·nÌm pro-dukce z·kladnÌch zemÏdÏlsk˝ch komo-dit a vylepöov·nÌm struktury produktiv-nÌho hospoda¯enÌ, s†vylepöov·nÌm kvali-ty a jakosti zemÏdÏlsk˝ch produkt˘ a tÈûs†neust·l˝m vylepöov·nÌm parametr˘konkurence v˝roby. Pro tyto zemÏ poli-tika udrûitelnÈho rozvoje znamen·:- r˘st rur·lnÌ infrastruktury a vylepöo-

v·nÌ kvality ûivota rolnÌk˘- ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ- omezenÌ dezertifikaËnÌch proces˘- racion·lnÌ systÈm z·kon˘ a regulacÌ- posÌlenÌ v˝znamu vÏdy v†rur·lnÌm rozvoji- uplatnÏnÌ technologiÌ

PotÌûe r˘stu- nev˝konnÈ zemÏdÏlstvÌ k†poËtu oby-

vatel, omezenÈ moûnosti zdroj˘- problÈmy s potravinov˝m zabezpe-

ËenÌm populace (nerovnov·ha po-pt·vka-nabÌdka)

- mal· komparativnÌ nadhodnota v†ze-mÏdÏlstvÌ

- nedostateËn· rur·lnÌ infrastruktura,öpatn· ve¯ejn· spr·va, financov·nÌtÏchto oblastÌ

- zneËiötÏnÌ venkovsk˝ch oblastÌ- sucho, negativnÌ klimatickÈ zmÏny

ManagementD˘raz na vylepöenÌ managementu s†p˘-

dou pop .̄ vytvo¯enÌ systÈmu z·kon˘ a re-gulacÌ v tÈto oblasti. TradiËnÌ ËÌnsk ̋p¯Ìstupvych·zÌ z†centr·lnÌch pl·n˘ a glob·lnÌchsmÏrnic, cÌlem je minimalizace jak˝ch-koliv omezenÌ neekonomickÈ povahy, za-stavit ˙bytek ornÈ p˘dy, limitovat stavebnÌexpanzi na zemÏdÏlsky nezajÌmav· ˙ze-mÌ pop .̄ dostateËnÏ kompenzovat ˙byt-

PozemkovÈ ̇ pravy

28

ky ornÈ p˘dy. »Ìna se snaûÌ vy¯eöit sys-tÈm dlouhodob˝ch kontrakt˘ k†p˘dÏ p¯izachov·nÌ premisy, ûe veöker· p˘da pa-t¯Ì lidu a kaûd· dom·cnost m· pr·vo najakousi minim·lnÌ v˝mÏru p˘dy nezbyt-nou k†obûivÏ. V†jednotliv˝ch provinci-Ìch se ke kontrakt˘m p¯istupuje r˘zn˝mzp˘sobem, nÏkde existujÌ registraËnÌsystÈmy pr·v, kterÈ se silnÏ blÌûÌ vlast-nick˝m pr·v˘m, coû je pro rozumnoumÌru investic do p˘dy asi nezbytnÈ.

»Ìna klade d˘raz na pl·nov·nÌ vyu-ûitÌ p˘dy, na pozemkovÈ ˙pravy a reha-bilitaci degradovanÈ p˘dy, na vytvo¯e-nÌ marketingovÈho systÈmu s†p˘douvËetnÏ moûnostÌ p¯evodu pr·v k†p˘dÏpop .̄ jejich prodeje. V†r.2006 4.6% p˘dybylo p¯evedeno (prod·no) v†r·mci st·-vajÌcÌho marketingovÈho systÈmu.

IndieIndie volÌ podstatnÏ odliön˝ p¯Ìstup

k†managementu s†p˘dou, coû odpovÌd·jinÈ tradici. KlÌËov· je ot·zka jak zÌskatp˘du a jak dokumentovat vlastnictvÌ. Ad-ministrace s†p˘dou je povaûov·no za ne-zkorumpovanÏjöÌ Ë·st indickÈho ve¯ej-nÈho sektoru, Indie je v˝raznÏ trûnÏ orien-tov·na, transakËnÌ n·klady transferu vlast-nictvÌ mohou b˝t rozhodujÌcÌ obzvl·öù p¯iprodejÌch mal˝ch v˝mÏr, mohou b˝t tÈûklÌËovÈ p¯i poskytov·nÌ kredit˘ a rozvojifinanËnÌho sektoru na venkovÏ. P˘da jev†Indii st·le nejvÏtöÌ p¯Ìjmovou katego-riÌ ve¯ejnÈho sektoru. Centr·lnÌ role p˘dya relevantnÌho administrativnÌho systÈmum· historickÈ ko¯eny v†anglickÈm pr·vu.

VysokÈ transakËnÌ n·klady spoËÌva-jÌ v†duplicitnÌch registracÌch (p˘da prodaÚovÈ ̇ Ëely, registrace vlastnictvÌ). Dis-proporËnost v†tÏchto systÈmech je zdro-jem neefektivity a korupce. 28% parcelv†p¯ÌmÏstsk˝ch oblastech jsou zdrojemadministrativnÌch a soudnÌch spor˘. Obyd-lÌ ohroûenÈ Ë·sti populace jsou situov·-na v†oblastech nevyjasnÏn˝ch vlastnic-k˝ch vztah˘. Pojem komun·lnÌ vlastnic-tvÌ nenÌ dostateËnÏ pr·vnÏ uchopen. NadruhÈ stranÏ jsou p˘dnÌ registry digita-lizov·ny p¯i vyuûitÌ nejsofistikovanÏj-öÌch technologiÌ, podstatnÏ to zvyöujekvalitu ve¯ejnÈho sektoru, zlepöuje seve¯ejn· akceptace tÏchto registr˘ a ga-rance vlastnictvÌ v˘bec. DalöÌm podstat-n˝m krokem m· b˝t digitalizace prosto-rov˝ch atribut˘. Management s†p˘douv†Indii je na rozdÌl od »Ìny spjat s†kla-sick˝m pojetÌm vlastnictvÌ a transparent-nost a objektivita v†tomto smyslu je sil-n˝m v˝vojov˝m faktorem.

TechnologieV dobÏ v˝razn˝ch klimatick˝ch zmÏn,

r˘stu poËtu obyvatelstva, zaËÌnajÌcÌ ener-getickÈ krize atd. je praktickÈ vyuûitÌ no-v˝ch technologiÌ zcela z·sadnÌm fakto-rem v strategiÌch udrûitelnÈho r˘stu. Vzni-kajÌcÌ nov· megapolis v rozvojov˝ch ze-mÌch s obrovsk˝mi n·roky na energii, re-

t¯Ì r˘zn˝ch klimatick˝ch p·sem. DÌkysvÈ strategickÈ poloze p¯Ìmo na atlantickÈmigraËnÌ dr·ze m˘ûeme p¯i proch·zcespletit˝mi cestami Ë·stÌ parku pojmeno-vanÈ Ramble pozorovat vÌce neû 250 pta-ËÌch druh˘. P¯es den je park oblÌben˝mmÌstem sportovnÌho vyûitÌ, rekreace i od-dechu pro desetitisÌce obyvatel i n·vötÏv-nÌk˘ mÏsta, vËetnÏ mnoha zahraniËnÌchdeleg·t˘ bÏhem doby zased·nÌ CSD, kte-¯Ì sem chodÌ do p¯ÌjemnÈho p¯ÌrodnÌhoprost¯edÌ byù i jen kr·tkou chvilku za-pomenout na hektick˝ ruch a shon okol-nÌ mrakodrapovÈ civilizace. A vÌce neûjinde v†tomto mÏstÏ si ËlovÏk uvÏdomÌnutnost udrûitelnÈho rozvoje ve vöech aspek-tech lidskÈho ûivota a souladu s p¯Ìrodou.

Z·vÏr

Ekonomick˝ a technologick˝ rozvojv minulÈm stoletÌ na poli vodnÌho ma-nagementu, zemÏdÏlstvÌ, ochrany p˘dybyl impozantnÌ, ovöem Ëasto nerespek-toval parametry udrûitelnÈho rozvoje.»asto doch·zelo a doch·zÌ k naruöenÌûivotnÌho prost¯edÌ a vyËerp·nÌ zdroj˘.Strategie udrûitelnÈho rozvoje jak ji de-finovalo poslednÌ i p¯edchozÌ zased·nÌCSD cÌlÌ na integrov·nÌ paradigmatuudrûitelnosti do vöech ˙rovnÌ manage-mentu v zmÌnÏn˝ch sektorech, cÌlÌ nazachov·nÌ rovnov·hy mezi pot¯ebamiûivotnÌho prost¯edÌ a soci·lnÌch a eko-nomick˝ch pot¯eb. Zd˘razÚuje nutnostpartnerstvÌ rozvinut˝ch a rozvojov˝chzemÌ, partnerstvÌ s priv·tnÌ sfÈrou, öko-lami apod. Technologie a politika musÌnajÌt odpovÏÔ na problÈmy spojenÈ sezmÏnou klimatu, n·r˘stem populace a ome-zen˝mi energetick˝mi a surovinov˝mizdroji. ZdravÈ venkovskÈ oblasti majÌklÌËovou ˙lohu pro zachov·nÌ zdravÈhoekosystÈmu a celÈ populace. »esk· re-publika se bude p¯ÌötÌ rok v˝razn˝mzp˘sobem podÌlet na artikulaci tÏchtod˘leûit˝ch civilizaËnÌch cÌl˘.

cyklaci odpad ,̆ odpadnÌch vod, snÌûenÌ emi-sÌ atd. se neobejdou bez nov˝ch techno-logick˝ch ¯eöenÌ. TechnologickÈ inovacev zmÌnÏn˝ch smÏrech p¯edstavily SpojenÈst·ty a Izrael, spojenÌ nejsofistikovanÏj-öÌch technologiÌ se strategiÌ udrûitelnÈ-ho rozvoje speci·lnÏ v technologiÌch vody,zavlaûov·nÌ, recyklaci odpad˘ a energe-ticky nen·roËn˝ch zemÏdÏlsk˝ch metod·ch.

MoMAMuzeum modernÌho umÏnÌ, 53. uli-

ce, nedaleko budovy OSN. Rekonstruo-van· öestipatrov· p˘vodnÌ budova ja-ponsk˝m architektem Y. Taniguchi, Ote-v¯enÌ v r. 2004 bylo hitem sezÛny. SbÌr-ka modernÌho umÏnÌ se 150000 expon·tyje povaûov·na za nejkompletnÏjöÌch nasvÏtÏ, obrovsk· je tÈû muzejnÌ knihovnaa studovna s 300000 knih o umÏnÌ. Mu-zeum se snaûÌ postihnout vöechny v˝vo-jovÈ smÏry a tendence modernÌho umÏnÌ.Najdeme zde ˙plnÏ vöechno co v moder-nÌm umÏnÌ nÏco znamen· nebo zname-nalo. N·vötÏva v chr·mu modernÌho umÏnÌharmonovala s vizemi zased·nÌ CSD 16.

Central Park ñ o·za klidu mezi mra-kodrapy

Komplex lesÌk˘ a louËek, pahork˘,skalnÌch blok˘ a rybnÌk˘ zvan˝ CentralPark, byl zaloûen v öedes·t˝ch letech 19.stoletÌ. Z¯ejmÏ nejzajÌmavÏjöÌ na tomto341 ha velikÈm ˙toËiöti v†samÈm st¯eduËtvrti Manhattan je fakt, ûe bylo zcelaumÏle vytvo¯eno. Na vybudov·nÌ parkubylo zapot¯ebÌ vÌce neû deseti miliÛn˘vagÛn˘ kamene a zeminy. M˘ûeme v†nÏmobjevit rozmanitou ök·lu dokonale ¯e-meslnÏ zpracovan˝ch topografick˝ch prv-k˘, vöechny rukou geni˘ Calverta Vauxaa Fredericka Law Olmsteda. Bylo zde vy-s·zeno vÌce neû 500 tisÌc strom˘ a ke¯˘ -nad mnoh˝mi z†druh ̆nejen botanik ûasne.P¯ekvapivÏ velice ËistÈ prost¯edÌ parkuje domovem vÌce neû stu druh˘ ûivoËich˘

Jezero ÑLakeî, Central Park.Foto H. RychlÌkov·, 2008

Protierozní opatření v k.ú. Močovice – skluz (S)

K článku Protierozní opatření v k.ú. Močovice

ProtieroznÌ p¯Ìkop P1 s v˝sadbou

ProtieroznÌ p¯Ìkop P2 s v˝sadbou

Protierozní opatření v k.ú. Močovice

POZEMKOVÉ ÚPRAVY - eAGRIeagri.cz/public/web/file/26705/PU64proWEB_all_1_.pdf · Jedn· se o v˝kon st·tnÌ spr·-vy a takto musÌ b˝t zachov·n. VyËlenÏnÌ vÏtöÌho objemu

Documents