Povodně v Litomyšli v roce 1984

Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

Povodně v Litomyšli roku 1984Úvodem

V roce 1984 došlo v Litomyšli v krátkém sledu po sobě ke 2 významným povodním, které se svým charakterem zařadily k tzv. bleskovým, vzniklým z prudkých přívalových srážek. Svým rozsahem a vzniklými škodami se vymykaly všemu, co do té doby bylo možno v oblasti pozorovat. Proto přilákaly značnou i pozornost médií. V této práci bych rád zmapoval celou tragédii, od jejích příčin, přes její průběh až po odstraňování následků a pozornost, kterou následně vyvolala. Pokusím se zejména zjistit, jaká byla v dané oblasti přijata opatření na zamezení opakování podobné tragédie.

Meteorologické podmínky, za nichž k povodním došloV SOBOTKA (2002) se můžeme dočíst, že počasí celého jara 1984 bylo „nepříznivé“. Zmiňuje zejména

extrémní bouře a vichřice. Uvádí také velké změny teploty i během jednoho dne.

Tyto údaje jsem se pokusil alespoň částečně doložit meteorologickými údaji, pozorovanými na stanici Litomyšl v letech 1981-1987.

1 / 9

Tabulka 1: Chod průměrných měsíčních teplot za měsíce leden-červenec v letech 1981-1987 na stanici Litomyšl (ve °C). Zdroj:FLÍDR,REJMAN (1997)

1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987leden -3,1 -4,7 2,8 -0,8 -7,6 -1,2 -8,2 -3,3únor -0,6 -1,2 -3,3 -1 -5,8 -7,7 0,8 -2,7březen 7,4 5,2 4,1 1,8 2,8 2,6 -1,7 3,2duben 7,8 5,9 10,7 7,4 7,5 9,5 8 8,1květen 14,6 14,1 14,5 13 14,3 15,1 11,1 13,8červen 17,2 17,7 16,6 15,3 13,3 15,7 15,2 15,9červenec 17,6 20,6 20,4 17,1 18,1 16,8 17,5 18,3

Průměr z let 1981 – 1987

Obrázek 1: Chod průměrných měsíčních teplot za měsíce leden-červenec v letech 1981-1987 na stanici Litomyšl. Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

leden únor březen duben květen červen červenec-5

-2,5

0

2,5

5

7,5

10

12,5

15

17,5

20

1984

Průměr z let 1981 – 1987)

Tepl

ota

[°C

]


2 / 9

Tabulka 2: Počet bouřek v měsících leden-červenec let 1981-1987. Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 Průměr let 1981 – 1987

leden 1 0 2 0 0 2 0 0,7únor 0 0 0 0 1 0 0 0,1březen 1 0 0 0 0 0 0 0,1duben 0 0 6 1 0 3 0 1,4květen 6 6 12 12 10 9 7 8,9červen 8 12 13 5 8 12 15 10,4červenec 14 5 8 9 13 10 13 10,3Celkem 30 23 41 27 32 36 35 32,0

Obrázek 2: Počet bouřek za měsíce leden - červenec roku 1984 a průměr období 1981-1987 (tytéž měsíce). Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

leden únor březen duben květen červen červenec Celkem0

3

6

9

12

15

18

21

24

27

30

33

0 0 0 1

12

5

9

27

0,7 0,1 0,11,4

8,910,4 10,3

321984

Průměr let 1981 – 1987

Poč

et b

ouře

k

Tabulka 3: Měsíční úhrny srážek pro měsíce leden-červenec let 1981-1987 naměřené na stanici Litomyšl (údaje v mm). Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 Průměr 1981-1987leden 73,6 55 69,2 46,5 67,2 46,7 78,1 62,3únor 30,1 18,2 40,5 26,4 41,2 16,6 28,3 28,8březen 68,2 40,9 41,1 27,2 24,7 32,2 29,8 37,7duben 26 32,4 114,6 41,7 32,2 49,5 33,2 47,1květen 52,3 49,9 85,8 88,2 88,5 127,7 125,2 88,2červen 36,7 94,3 54,2 38,2 91,6 69,4 124,2 72,7červenec 152,9 35,9 21,2 104,4 75,7 77,3 62,4 75,7Celkem 439,8 326,6 426,6 372,6 421,1 419,4 481,2 412,5


Z těchto údajů vyplývá, že sledované měsíce se celkově lišily od průměru osmi sledovaných let pouze mírně. Odlišnosti lze v podstatě shrnout do tří bodů:

● Teplota se neliší prakticky vůbec. Pouze zimní období bylo poměrně výrazně teplotně nadprůměrné (přibližně o 2 stupně nad normálem).

● V květnu 1984 byl zaznamenán poněkud zvýšený počet bouřek, dosahující 135% průměru sledovaného období. Ovšem v červnu i červenci byl naopak zaznamenán pokles.

● Srážkový úhrn července 1984 překročil sledovaný průměr přibližně o 40 mm. Přitom za 40 minut průtrže mračen spadlo dne 12.7. 51,4 mm, což vypovídá o srážkové podprůměrnosti zbytku měsíce. Podobně 17.5. napršelo 42,6 mm srážek za 1h, přitom celkový úhrn srážek za tento měsíc je stejný jako průměr

Nevýraznost odlišností hodnot sledovaných ukazatelů v měsících, ve kterých došlo ke sledovaným událostem tak potvrzuje domněnku, že vyskytnuvší se povodně byly skutečně ojedinělým jevem.

Vlastní povodněÚvodem bych chtěl podotknout, že je dnes velmi těžké dopátrat se nějaké konkrétní ucelené

výpovědi o událostech. Informace tedy pocházejí z obou použitých publikací a dobového denního tisku.

1. Blesková povodeň, 17. 5. 1984V SOBOTKA (2002) je popsáno, že bouřkový mrak se vytvořil nad Vysokým lesem1, kde také došlo k

první prudké přeháňce. Bouřka se pak přesunula přibližně po trase naznačené na obrázku 4 nad východní okraj Litomyšle. Zde spadlo prvních pár kapek po 16. hodině, chvíli pouze hřmělo a blýskalo se, až za chvíli se spustilo krupobití vystřídané po chvíli prudkým deštěm. Krup napadlo tolik, že prý střechy domů vypadaly jak zasněžené v zimě. Auta musela zpomalit a nakonec úplně zastavit.

1 Vysoký les je název největšího lesního komplexu na jižním Litomyšlsku, rozkládá se mezi obcemi Pohodlí, Sebranice, Lezník, Polička, Karle, Chmelí, Trstěnice a Čistá. Pramení zde významné zdrojnice řeky Loučné.

3 / 9

Obrázek 3: Měsíční úhrny srážek za měsíce leden-červenec roku 1984 a průměrné měsíční úhrny srážek za období 1981-1987 pro tytéž měsíce. Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

leden únor březen duben květen červen červenec Celkem0

50

100

150

200

250

300

350

400

4501984Průměr 1981-1987

Úhr

n sr

ážek

[mm

]


Největší vodní příval zasáhl povodí potoka Drahošky východně od města. Potok Drahoška zde vytváří nehluboké údolí, sklon je mírný především na východní straně, kde se rozkládá městský lesopark Černá hora. Na západní straně údolí je však možno najít sklon svahu až 25%. A právě tento západní svah byl v kritické době nevhodně zemědělsky využit k pětování kukuřice a dřepy. Tyto plodiny nedokázaly udržet půdu a byly zcela strženy. Voda odnesla také stoh drobně nařezané slámy. Obrovský příval vody, bahna a stržených plodin nemohlo koryto potoka pojmout. Tragédii

mohla z větší části zabránit retenční, tzv. Primátorská hráz, která však byla proražena pro potřeby Státního statku Litomyšl. Povodni tak nestálo již nic v cestě. Vodní a bahenní proud zpustošil v údolí Drahošky nejprve zahrady a posléze také domy na ulici Lidická a Zdeňka Nejedlého (dnes Zámecká). Pak bylo také zaplaveno v podstatě celé centrum města (viz Obrázek ). Na Smetanově náměstí se vytvořil velký „rybník“, ve kterém plavaly zbytky zeminy, plodin a stavebního materiálu. Zůstala tu také auta se zaskočenými řidiči a autobus, z něhož museli být evakuováni

4 / 9

Obrázek 4: Pravděpodobný postup bouřky směrem nad Litomyšl dne 17.5.1984 (dle 1)). Podklad:http://www.mapy.cz. Zpracováno podle SOBOTKA (2002)

Obrázek 5: Pokus o zachycení situace na místě, kde vznikly obě povodně - údolí potoka Drahošky východně od Litomyšle. Zpracováno podle SOBOTKA (2002)

http://www.mapy.cz/


cestující. Ve spodní části náměstí, konkrétně v restauraci Slunce voda dosahovala 150 cm (v 18 hodin stoupla dokonce na 160 cm). Voda na náměstí nepronikala pouze z údolí Drahošky, ale také od řeky Loučné Soudní ulicí (dnes Ropkova).

Moment překvapení byl velký, po prvním ohlášení povodně vyrazili hasiči na pomoc, ovšem sami uvízli. Zatímco ohlášení bylo zaznamenáno v 16:58, evakuace osob byla zahájena až po překonání bezprostředních obtíží v 17:40. Poslední sklepy byly vyčerpány až 24. května.

5 / 9

Obrázek 7: Spodní konec Smetanova náměstí se sochou B. Smetany. V pozadí pravděpodobně autobus pravidelné linky Praha-Prostějov, proto lze usuzovat na datum 17.5.1984. Autor fotografie neznámý.

Obrázek 6: Přibližný postup povodně dne 17.5.1984 podle SOBOTKA (2002). Podklad: http://www.mapy.cz


Stručný chronologický přehledZdrojem i nformací k následujícímu přehledu byla kniha SOBOTKA (2002) s doplněním

určitých informací z FLÍDR,REJMAN (1997).

Povodeň v denním tiskuNásledujícími poznámkami jsem se pokusil zachytit významnou část sdělení tehdejšího denního

tisku o povodních. Nejedná se tedy o doslovný přepis.

Pochodeň 19.5.1984● za hodinu spadlo 41 mm srážek

● voda na náměstí až do výše 1,5 metru

6 / 9

17.5.1984po 16. hodině Spadlo prvních pár kapek, blýskalo se a hřmělopřibližně 16:10 – 16:40 Východně od Litomyšle došlo ke spadu 30 mm srážek

16:58

kolem 17:05

kolem 17:09

17:10

17:40

17:50 Vytvořen štáb zásahu. Území náměstí rozděleno na 3 úseky.18:00 Vodní stav v dolní části náměstí dosáhl 160 cm.20:00 Bylo zahájeno čerpání vody z domů20:50 Byl vydán zákaz používání pitné vody za zdroje v Nedošíně.

22:00

18.5.198402:00 Bylo přerušeno odčerpávání vody 04:00 Byla ukončena údržba použité techniky.

v průběhu noci

07:00 Byly obnoveny práce

22:00

19.5.1984

20.5.1984 Klid prací a ošetření techniky

21.5.1984

22.-24.1984 Další práce

Veřejnému požárnímu útvaru v Litomyšli bylo nahlášeno zatopení domku v Lidické ulici

Vozidlo pohotovosti požárního útvaru bylo při odbočování z ulice Zdeňka Nejedlého (dnes Zámecká) zasaženo 1,5 m vysokou po-

vodňovou vlnou, ženoucí se z Lidické ulice. Osádka okamžitě poda-la hlášení a požádala o posily.

Vozidlo VPÚ vjelo na Gottwaldowo (dnešní Smetanovo) náměstí, kde bylo zatopeno. Posádce se podařilo auto opustit.

V důsledku zaplavení náměstí byly přeručeny dodávky el. prouduByla zahájena oprava obou zatopených vozidel. V dolní části ná-

městí zahájena evakuace osob (autobus, restaurace Slunce).

Opadla voda na Gottwaldově náměstí. V návaznosti na to začalo odvážení bahna na městskou skládku odpadků v Kornicích.

V centru byly rozrušeny některé stavby a dokonce v některých domech spadly stropy.

Byly ukončeny práce. Podařilo se vyčerpat vodu a bahno z 26 domů.

Čištění sklepů i veřejných prostor. Vyhlášena brigáda. Pomáhali i sovětští vojáci z posádky v České Třebové.

V odpoledních hodinách bylo zprůjezdněno náměstí.

Pokračování v odstraňování bláta. Opět velká pomoc obyvatel i sovětské armády.


● odhadování škod, předpokládá se, že přesáhnou 10 mil. Kč

Pochodeň 22.5.1984● Svědectví domovnice z mateřské školy v Lidické ulici: „Dívám se z okna a vidím

metrovou vrstvu vody jako po protržení hráze. Valilo se to velmi rychle, musely jsme utéci oknem.“

● Přeseda MNV (Městského národního výboru) Stanislav Sagač mluvil o povodních. Z jeho informací vyplývá, že:

● v severní část náměstí byla přes 1,6 m vysoká vrstva vody

● všichni obyvatelé si ochotně pomáhali

● za 2 dny pracovalo na odstranění následků celkem 1600 brigádníků

● Vyjádření vodohospodáře povodí Labe v Kradci Králové Zdeňka Nováka: „Pravidelně v tuto dobu máme každý rok pohotovost, neboť se projevují jarní povodně. Letos tomu však tak nebylo a tání sněhu na horách jen zvýšilo průtoky v řekách. V současné době jsou denní průtoky na průměrných ročních hodnotách, všechny vodní nádrže a východočeské přehrady jsou naplněny. Ze čtvrtka na pátek byla průtrž mračen v Litomyšli, kdy během hodiny spadlo 43 mm srážek. Současný stav na Orlici mají na „svědomí“ místní srážky, které byly v okrese Ústí nad Orlicí a Orlických horách ve čtvrtek a pátek. Na dalších východočeských řekách je však nyní nirmální, klidný stav.“

Svobodné slovo 5.6.1984● uvedena spojitost s povodní z roku 1781

● ornice byla odvezena z náměstí na skládku do Kornic, plánováno využití k rekultivaci půdy

● škody – obchody

● celkem 10 milionů

● jako příklad uvedena prodejna Elektry, kde škody přesáhly 2 mil. Kč.

2. blesková povodeň 12.7.1984Tato povodeň se liší od předchozí především tím, že nešlo o vyloženě lokální záležitost – prudké

bouře byly zaznamenány také v Severočeském a Jihomoravském kraji (několik zmínek se mně podařilo nalézt i ve zprávách z denního tisku – viz dále). Velká voda tentokrát přišla ze 2 směrů – nejen z údolí Drahošky, ale i Loučnou – řeka strhla 2 lávky a mimo jiné zatopila také Závody těžkého strojírenství v dolní části města. Na rozdíl od květnové povodně bylo zatopeno také sídliště na Smetanově (dnes Komenského) náměstí.

Naštěstí z údolí Drahošky tentokrát již nepřišlo tolik vody ani bahna. Postup prací v zásadě odpovídal těm po první povodni s tím, že tentokrát byly škody poněkud menší. Rozsah některých škod byl ale definitivně stanoven až později – jednalo se např. o porušenou dlažbu, škody na zemědělské půdě a podobně.

7 / 9


Povodeň v denním tisku

Rudé právo dne 14.7.1984● z článku vyplývá, že záplavami byla postižena i Vysočina (Olešnicko, Třebíčsko,

Žďársko)

● došlo také ke zničení elektrického vedení, odnesení střech, na Žďársku bylo 150 obcí bez elektrického proudu, evakuace dětských táborů, přerušení železniční dopravy kvůli proudům bahna, sesuvům skal, napadaným stromům, poškození stožárů trolejí

● ve východních Čechách bylo 500 obcí bez elektrického proudu

● v jižních Čechách vichřice zničila 45% ploch obilovin

Rudé právo 15.7.1984● dvě oběti na životech

● Šumpersko bylo označeno za 1 z nejpostiženějších oblastí, zejména jeho jižní část (Zábřežsko)

Rudé právo 16.7.1984● pokračování v odstraňování následků

● sledovalo se ,zda průtrž mračen nemá negativní vliv na kvalitu biologického čištění odpadních vod

Svobodné slovo 14.7.1984● následky bouřky

● bouřka místy měla charakter orkánu – v Brně-Tuřanech byla naměřena rychlost větru 42 m/s

● kolem 40 mm srážek, Lednice 69 mm – to vše během 1,5 – 2 hodin, na Bruntálsku celkem 105 mm srážek

Mladá Fronta 14.7.1984● v Brně bylo po půlnoci téměř 60% telefonních zesilovacích stanic mimo provoz, povaleny

byly i telefonní budky.

● ostatní české kraje povodně příliš nezasáhly. Například na Plzeňsku spadly pouhé 2 mm srážek, v ostravě zaznamenali „jen bouřku“

Ozvěny povodníRada MNV oficiálně poděkovala hasičským sborům z okolí Litomyšle. V 2. polovině roku se

MNV opakovaně zabýval protipovodňovými opatřeními. Byla vypracována obšírná zpráva (která se ovšem dnes již zřejmě není běžně dostupná) a zahájena obnova a přestavba Primátorské hráze. všechny zdroje se více či méně shodují na následujících 3 základních příčinách těchto povodní:

● Nedomyšlené přerušení Primátorské hráze nad městem pro potřeby Státního statku

8 / 9


● Nevhodné nahrazení cca 100 ha luk kukuřičným a řepným polem

● Aktuální meteorologické podmínky. V SOBOTKA (2002) je zmíněn příchod velmi horkého

tropického vzduchu ze SZ Afriky, do kterého posléze vpadl studený vzduch. Dle ostatních zpráv se domnívám, že tento popis odpovídá pouze 2. povodni.

ZávěrHlavním cílem této práce bylo vytvořit ucelený materiál, který by připomněl tyto dnes již

poměrně dávné události. Přitom je velmi pravděpodobné, že to není poslední událost tohoto druhu. Podobné katastrofy se na Litomyšlsku odehrály i dříve, např. v letech 1925 a 1848, kdy v Lubné došlo dokonce k obětem na životech. Přitom dle Povodňového plánu Pardubického kraje se mi zdá, že je bleskovým povodním věnována poměrně malá pozornost. Proto zřejmě nezbývá než doufat, že alespoň nedochází k tak významným agronomickým chybám jako v 80. letech, kdy byl výskyt podobných událostí velmi vysoký (např. opakované zatopení částí litomyšlské nemocnice bahnem).

ZdrojeSOBOTKA (2002): SOBOTKA, Miroslav. Povodně a záplavy. 1. vyd. Osík : Sbor dobrovolných

hasičů v Osíku, 2002. 60 s.

FLÍDR,REJMAN (1997): FLÍDR, Jan, REJMAN, Bohumil. Povětrnostní poměry na Litomyšlsku. In SKŘIVÁNEK, Milan. Pomezí Čech a Moravy. 1. vyd. Litomyšl : Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, 1997. s. 193-232.

PLÁN (2005): Povodňový plán pardubického kraje [online]. 2005 , březen 2005 [cit. 2007-02-13]. Dostupný z WWW: <http://195.113.178.19/html/pp/index.html>.

9 / 9

Povodně v Litomyšli v roce 1984

Documents