Použití PDA a jiných mobilních technologií v manažerské praxibp.svse.cz/2010_Bakalarske prace/Marketing a... · Téma použití PDA a jiných mobilních technologií v manažerské

1

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Marketing a management

Použití PDA a jiných mobilních technologií v manažerské praxi

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Lukáš MATĚJKA

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Vilém OTTE

Znojmo, 2010

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Použití PDA a jiných mobilních technologií

v manažerské praxi jsem vypracoval sám pod vedením RNDr. Viléma Otte. Použitou

literaturu a zdroje uvádím v seznamu literatury.

Ve Znojmě dne 21.4.2010 __________________________

Podpis

2

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval svému vedoucímu práce RNDr. Vilému Otte za jeho odborné

konzultace a rady při vytváření této bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem

manažerům, kteří přispěli svými cennými informace a pomohli mi tak tuto práci

vytvořit.

3

4

5

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá využitím PDA a jiným mobilních technologií v manažerské

praxi. Protože je komunikace a řízení pracovního času v dnešní světě pro manažera

velice důležité je v této práci provedena analýza na využití nástrojů pro správu

pracovního času a telekomunikaci. Teoretická část popisuje základní pojmy

komunikace, time managementu a dnešní podobu nástrojů pro správu pracovního času.

Praktická část nejdříve uvádí výsledky provedeného výzkumu a následná obecná

doporučení zaměřená na nástroje pro organizování pracovního času. Druhým krokem je

srovnání dvou manažerů s odlišnými přístupy v telekomunikaci a správě pracovního

času. Na závěr je uvedeno shrnutí a následné doporučení.

Klíčová slova:

PDA, mobilní technologie, řízení času.

Abstract

Bachelor thesis deals with the use of PDA and other mobile technologies in managerial

practice. Because the communication and management of working time in today's world

for the manager is very important in this study analyzed the use of tools for managing

working time, and telecommunications. The theoretical part describes the basic

concepts of communication, time management and the current shape of tools for

managing working time. The practical part of the first of our findings and subsequent

general recommendations aimed at tools for organizing working time. The second step

is to compare the two managers with different approaches in telecommunications and

management of working time. The paper concludes with a summary and subsequent

recommendation.

Keywords:

PDA, mobile technology, time management.

6

Obsah Úvod..................................................................................................................................8

Cíl práce a metodika .........................................................................................................9

Teoretická část ................................................................................................................10

1.1 Mobilní technologie........................................................................................10

1.2 Manažerská komunikace.................................................................................10

1.2.1 Definice komunikace ..............................................................................10

1.2.2 Komunikační schéma..............................................................................11

1.2.3 Charakteristika komunikace ...................................................................12

1.2.4 Funkce komunikace ................................................................................12

1.3 Telefonování jako forma komunikace ............................................................13

1.3.1 Definice telekomunikace ........................................................................13

1.3.2 Doporučené principy telefonního hovoru ...............................................14

1.3.3 Důležité zásady telekomunikace.............................................................14

1.3.4 Výjimky komunikace neplatící u telefonních hovorů.............................14

1.3.5 Nevýhody telefonních hovorů ................................................................15

1.3.6 Výhody telefonních hovorů ....................................................................15

1.4 Time management – řízení času .....................................................................16

1.4.1 Definice řízení času ................................................................................16

1.4.2 Stanovení cílů .........................................................................................16

1.4.3 Bezcílnost................................................................................................16

1.4.4 Plánování ................................................................................................17

1.5 Kapesní správce a osobní digitální záznamník ...............................................19

1.5.1 Historie kapesních počítačů ....................................................................19

1.5.2 Současná podoba PDA............................................................................20

1.5.3 Dělení PDA podle operačních systémů ..................................................21

1.5.4 Vývoj trhu smartphonů ...........................................................................21

Praktická část ..................................................................................................................23

2.1 Výsledky výzkumu využití PDA a mobilních komunikací ............................23

2.1.1 Předmět dotazníku ..................................................................................23

2.1.2 Postup dotazování ...................................................................................24

2.1.3 Identifikační otázky výzkumu ................................................................24

2.1.4 Hlavní otázky výzkumu ..........................................................................26

7

2.1.5 Závěrečná shrnutí a doporučení výzkumu ..............................................36

2.2 Srovnání dvou manažerů ................................................................................38

2.2.1 Profil manažera A ...................................................................................38

2.2.2 Profil Manažera B...................................................................................41

2.2.3 Shrnutí a srovnání obou manažerů..........................................................43

Závěr ...............................................................................................................................44

Literatura.........................................................................................................................46

Seznam obrázku, grafů a tabulek....................................................................................48

Přílohy.............................................................................................................................49

8

Úvod

Mobilní komunikace a PDA byla dříve dvě naprosto rozdílná zařízení a plnila odlišné

funkce. Dnešní moderní doba je spojila dohromady a díky kombinaci funkcí usnadňuje

většině manažerům pracovní život každý den.

Komunikace je považována za jednu ze základních potřeb člověka. Manažerská

komunikace je pak soubor nástrojů, kterými manažer komunikuje s okolím a působí na

něj.

V historii stejně jako dnes hrála komunikace významnou roli. Nebyly k dispozici

moderní technologické vymoženosti, ale i přesto existovaly možnosti komunikovat na

delší vzdálenosti. Za zmínku stojí telegraf, později první telefonní přístroj. Ten změnil

trend komunikace na dlouhé vzdálenosti a stal se nedílnou součástí komunikace

v dnešním světě.

V této době hrají technika a technologie velice důležitou úlohu, jsou používány napříč

spektrem všech činností. V podstatě žádná firma, manažer či obyčejný člověk si

nedokáže dnešní svět bez telefonů a ostatních mobilních technologií představit. Doba

jde kupředu a dnešní telefonní přístroje se již naprosto liší od těch prvních a to jak

vzhledem, tak funkcemi. Jinak tomu není ani v marketingu a managementu. Tak jako

jde kupředu marketing i management při utváření nových postupů, metod

a používaných nástrojů, i tak se vyvíjejí technologie a jejich funkce.

Tyto nové a moderní prvky technologií umožňují operativnější práci. V případě

mobilních technologií je to okamžité spojení na jakoukoliv vzdálenost v reálném

čase, mnohem jednodušší správu svého osobního i pracovního času a poskytování

dalších výhodných funkcí.

Téma použití PDA a jiných mobilních technologií v manažerské praxi je velice

zajímavé a v dnešní době také aktuální. Osobně jsem je zvolil proto, že v minulosti jsem

informatiku studoval a pro budoucnost má informatika a mobilní technologie veliký

význam.

9

Cíl práce a metodika

Cílem této bakalářské práce je analyzovat využití PDA a jiných mobilních technologií

v manažerské praxi ve znojemských firmách. Bakalářská práce je rozdělena

na teoretickou část a praktickou část. V praktické části provedu dotazníkové

šetření, analýzu výsledků a následně shrnu shromážděná data, na jejichž základě

vytvořím závěr a uvedu doporučení pro tuto část vlastní práce. Dále srovnám dva

odlišné manažery a provedu zhodnocení a případná doporučení.

V teoretické části jsem se zabýval základy komunikace a manažerské komunikace. Dále

jsem se zaměřil na určitou formu komunikace – telekomunikaci. Popsal její

principy, náležitosti a výhody či nevýhody tohoto druhu komunikace. V neposlední řadě

uvedu nástroje pro správu osobního a pracovního času. Pro tuto část jsem čerpal

z odborné literatury, internetových portálů a specializovaných měsíčníků.

Praktická část je rozdělena na dvě další části. V první části jsem provedl výzkum, a to

pomocí vytvořeného dotazníku zaměřeného na využití telekomunikace a správy času

managera. Použil jsem otázky s definovanými možnostmi odpovědí. V druhé části jsem

srovnal podrobné využití těchto nástrojů u dvou konkrétních managerů. Podklady

pro tuto část práce jsem získal pomoci vytvořeného dotazníku složeného z pěti

uzavřených a dvou identifikačních otázek. Informace od manažerů, pro druhou část této

práce, jsem získal formou osobního nestandardizovaného rozhovoru na téma běžný

pracovní den a využití mobilních technologií v jejich osobní praxi. Takto vedeným

rozhovorem mi poskytli veškeré potřebné informace.

10

Teoretická část

1.1 Mobilní technologie

Mobilní technologie je podle Raaba (2007, str. 24) definována neurčitě. Nejširším

smyslu slova se jedná o předmět, který se může snadno pohybovat. Z pohledu

mobilních telefonů je to o využití prakticky kdekoli bez omezení.

Každý den života je podle Castellse (2007, str. 77) tvořen širokou škálou sociálních

praktik, které se opakují. Patří mezi ně práce, rodina, spotřeba, zdravotnictví, sociální

služby, bezpečnost, zábava a další. Mobilní komunikace je všudypřítomná a dosahuje

do všech oblastí lidské činnosti, její zprostředkovatelskou činnost lze pozorovat

v různých rozměrech. A z pozorování těchto zvláštních rolí v každé z těchto sfér se

ukazují určité stopy o aktuálním transformativním účinku bezdrátových komunikačních

technologií.

Neustálý technologický vývoj stojí za tím, že některé technologie jsou dnes

zjednodušeny či kombinovány s jinými. PDA1 a mobilní technologie patří mezi

ně. Kombinací těchto zařízení dochází k soustředění všech jejich funkcí do jednoho

přístroje. Manažerům se tak nabízí mnoho funkci v jednom přístroji. Těmi

nejdůležitějšími jsou:

• Komunikace – telekomunikace.

• Správa času – adresář, kalendář.

• Doplňkové funkce – navigace, čtečka vizitek, zobrazení dokumentů v různých

formátech.

1.2 Manažerská komunikace

1.2.1 Definice komunikace

Dle Mikulaštíka (2003, str. 15) ,,jsou lidé bytosti společenské. U bytostí společenských

je komunikace základním nástrojem, který v interakci používají. Ačkoliv

komunikujeme neustále, téměř bez přestávky, nevěnujeme tomu příliš mnoho

1 Personal digital assistant - osobní digitální pomocník. Původně měly PDA za cíl především pomoci s organizováním času a kontaktů.

11

SDĚLENÍ

pozornosti. Považujeme to za samozřejmost. Pouze snad v okamžicích, kdy chceme

někomu něco důležitého říci, napsat zprávu, dopis, pronést proslov nebo se s někým

pohádat, si komunikaci uvědomujeme a nějakým způsobem se na takovou komunikaci

připravujeme. V takových chvílích poznáváme jak je komunikace důležitá. Člověka to

může znervóznit, neboť se obává, zda obstojí, zda ji zvládne, zda dobře zapůsobíme na

lidi, kteří nás budou vnímat. Podle naší komunikace si totiž lidé utvářejí obraz

o nás, představu o tom, jací jsme. A na tom záleží.“

Dále Mikulaštík (2003, str. 15) uvádí, že ,,díky komunikaci uspokojujeme celou řadu

potřeb. Komunikace nám může poskytnout potěšení. Díky komunikaci můžeme

dosáhnout úspěchu. Naše potřeba komunikace je jednou z nejdůležitějších potřeb

člověka. Žít znamená komunikovat. Nekomunikovat znamená umřít.“

1.2.2 Komunikační schéma

Obr. č. 1: Komunikační schéma v interakčním pojetí.

směr komunikace

komunikátor komunikant

komunikační kanál

zpětná vazba

šumy

Zdroj: Tureckiová (2004, s.112)

Komunikační proces dle Kotrby (2009, s. 8) probíhá tak že ,,komunikátor vyšle

komunikantovi zprávu prostřednictvím nějakého kanálu. Tento kanál představuje

prostředek, pomocí něhož se sdělení distribuuje ústní formou, písemnou formou, e-

mailem, telefonní linkou, Power pointovou prezentací, apod. Komunikátor je tedy

zdrojem informací a odesílatelem sdělení. Zpráva je šifrována v kódu, který musí

komunikant znát, nebo jej umět dešifrovat. Naopak komunikant vystupuje v roli

příjemce sdělení, kterému by měl rozumět. V praxi je to například zákazník, student,

spotřebitel, obchodní partner, přítel ale také člen rodiny. Po přijetí sdělení by měla

12

následovat zpětná vazba, nebo-li reakce komunikanta. V komunikačním procesu se dále

mohou objevit různé šumy. Jsou to prvky, které zapříčiňují různá skreslení

a nepochopení zprávy. Vedle fyzických šumů jako je například hluk na ulici

a přeslechnutí v telefonním aparátu, se sem mimo jiné řadí vzájemné nepochopení

nuancí cizího jazyka, kulturní, národní a náboženské odlišnosti chápání daného

problému a mnoho dalšího.“

1.2.3 Charakteristika komunikace

Komunikace je podle Mikuláštíka (2003, str. 20) ,,velmi široký pojem, a i když na ni

budeme nahlížet pouze z hlediska sociálněpsychologického, dost těžko se dá jednoduše

shrnout do několika vět. Ale přesto lze říci několik obecných charakteristik, které jsou

společné pro všechny tyto formy a způsoby komunikace.“

1.2.4 Funkce komunikace

Hranice mezi jednotlivými funkcemi komunikace nejsou jednoznačné, dost často se

překrývají. Dle Mikuláštíka (2003, str. 21-22) jsou základní funkce tyto:

Funkce informativní – předávání určitých informací, faktů, dat mezi lidmi.

Funkce instruktivní – je to v podstatě funkce informační, ale s přídavkem

vysvětlení významu, popisu, postupu, návodu jak něco dělat nebo jak něčeho

dosáhnout.

Funkce přesvědčovací – působení na jiného člověka s cílem změnit jeho

názor, postoj, hodnocené nebo způsob konání.

Funkce posilovací a motivující – patří svým způsobem do funkce

přesvědčovací. Jde o posilování určitých pocitů sebevědomí, vlastní potřebnosti

a o posilování vztahu k něčemu.

Funkce zábavná – jde o to, pobavit, rozesmát, vyplnit čas komunikováním

a to takovým které vytváří pocit pohody a spokojenosti.

Funkce vzdělávací a výchovná – specificky uplatňovaná zejména

prostřednictvím institucí.

Funkce socializační a společensky integrující – vytváření vztahů mezi lidmi

nebo sbližování a navazování kontaktů. Je závislá na společenské úrovni.

13

Funkce osobní identity – na úrovni osobnosti. Pro JÁ je komunikace velice

důležitá aktivita. Jde o ratifikaci sebeuspokojení.

Funkce poznávací – úzce souvisí s informativní. Tato je však pojata z pohledu

komunikanta.

Funkce svěřovací – slouží ke zbavování se vnitřního napětí, k překonávání

těžkostí, sdělování důvěrných informací, většinou s očekáváním podpory či

pomoci.

1.3 Telefonování jako forma komunikace

1.3.1 Definice telekomunikace

Podle Santlerové (2006, s. 16) ,,nás telefon provází po celý život. Naučili jsme se ho

používat nejen při běžné komunikaci, ale i pro získání nejrůznějších informací. Historie

telefonu sahá do 19. století a je spojován se jménem Alexandra Grahama Bella, který

v únoru roku 1876 přihlásil svůj patent na nový přístroj. 10 března 1876 uslyšel Bellův

pomocník v laboratoři první větu přenesenou telefonem. Přes technické úspěchy zůstal

Bellův telefon zpočátku nepovšimnut, protože si ho nikdo neokázal představit jako

komunikační prostředek. Teprve když se nový vynález zlíbil brazilskému císaři, byl

Bell motivován tento přístroj dále rozvíjet.“

Smejkal (2008, s. 124) pak tvrdí, že ,,telefon, a to zejména v mobilním provedení, se

stal jedním ze synonym dnešní doby, vysokého životního tempa a zmenšující se

zeměkoule.“

Dle Smejkala (2008, s. 124-125) ,,je telefonický styk v podstatě méně formální, je

operativnější, rychlejší, s možností aktivní zpětné vazby a okamžité reakce na slova

partnera v rozhovoru. Na druhou stranu při telefonickém projednávání určité záležitosti

může snadněji dojit k nedorozumění nebo odlišnému pochopení slov toho

druhého. Problémem je i možnost odposlechu, ať úmyslného nebo náhodného, jinou

osobou a obtížná dokazatelnost toho co bylo řečeno.“

14

1.3.2 Doporučené principy telefonního hovoru

Je skutečností podle Vymětala (2008, s. 140), že ,,při telefonním hovoru si partneři

zapamatují maximálně 85% sdělených informací. Aby bylo tohoto podílu dosaženo, je

nutné mluvit srozumitelně, jasně, zřetelně vyslovovat a hovořit pomalu. Důležité je

využívat jednoduché výrazy, krátké věty, hláskovat složitá a cizí slova, používat

přiměřené pomlky, nemluvit monotónně, mluvit uvolněně a usmívat se.“

Při telefonním hovoru tedy Vymětal (2008, s. 140) doporučuje dodržovat tři principy:

• Stručnost – není vhodné plýtvat časem ani financemi našeho partnera.

• Jasnost – vysvětlujme stručně a jasně důvod našeho volání.

• Slušnost – buďme slušní a korektní, respektujme názory našeho partnera a jeho

časový program.

1.3.3 Důležité zásady telekomunikace

Dále pak Smejkal (2008, s. 125) poznamenává, že ,,zařízení, které nám umožní hovořit

s člověkem, jenž se nachází na druhé straně, je nepochybně skvělým vynálezem, ale má

i svá úskalí.“ Je důležité si uvědomit, že:

• Zeměkoule se otáčí.

• Noc se střídá se dnem.

• Ne všude mají svátky jako my.

• Také manipulace s tzv. letním časem může přinášet další rozdíly v čase.

• Čím vzdálenější je hovor, tím více za něj zaplatíme.

1.3.4 Výjimky komunikace neplatící u telefonních hovorů

Co se týče samotné telekomunikace tak Gruber (2006, s. 76) uvádí, že pro telefonickou

komunikaci platí stejná pravidla jako pro komunikaci tváří v tvář s těmito výjimkami:

• Partnera nevidíte. Nemůžete tedy číst a vnímat jeho mimoslovní sdělení, jeho

řeč těla. Zbývá vám obsah jeho řeči a pak důležitá záležitost – právě to čím se

telefonování liší od textového e-mailu. Zbývají vám faktory jako: tón

partnerovy řeči, zabarvení hlasu, tempo, hlasitost, míra spínavosti nebo

dialektu, pohotovost reakci a modulace vět apod.

15

• Neznáte okolnosti, za kterých se hovor uskutečňuje. Co předcházelo jeho

volání. Ani tehdy pokud jste sami volajícími, nevíte, v jakém duševním

rozpoložení jste volaného svým zazvoněním zastihli.

1.3.5 Nevýhody telefonních hovorů

Hlavní nevýhody telefonických hovorů dle Foreta (2006, str. 16) jsou:

• Tradiční forma telefonické komunikace poskytuje zcela minimální

důvěryhodnost.

• Nikdy si podle hlasu nemůžeme být jisti, zda skutečně hovoříme s tím, kdo se

nám takto představil.

• Nevíme také, kolik dalších lidi tento rozhovor poslouchá nebo zda si ho někdo

nenahrává.

• Problémem může být i dovolat se a vhodná doba telefonátu.

1.3.6 Výhody telefonních hovorů

Hlavní výhody profesionálních telefonických hovorů dle Backwinkela a Sturtze

(2005, str. 18) jsou:

• Získáte důvěru a vytvoříte si dobré vztahy s partnery, což je základem pro

konkrétní, trvalé a úspěšné budoucí obchodní vztahy.

• Stimulujete sebe sama a také úspěch podnikání tím, že vzroste spokojenost

dosavadních zákazníků, získáte nové zákazníky a přispějete k jejich propojení

s podnikem.

• Tím, že efektivně komunikujete s kolegy podpoříte svoji autoritu ve firmě.

• Upevníte a rozšíříte síť vnitřních vztahů a vztahů mimo podnik.

• Ušetříte čas a peníze jelikož vaše telefonáty budou efektivnější a kratší.

• Pro mnohé je telefon nejdůležitějším nástrojem k navázání kontaktů

v zaměstnání.

16

1.4 Time management – řízení času

1.4.1 Definice řízení času

Dle Kotrby (2009, s. 140) ,,je řízení osobního času v životě velice důležité, i když si to

mnoho lidí neuvědomuje. Chceme-li být úspěšní, musíme být výkonní, což se bez

efektivního řízení vlastního času neobejde. Řízení času je dovednost, kterou lze získat

pouze praktickým užíváním, nedá se jí naučit.“

„Důležitým odrazovým můstkem k osobní organizaci je podle Counta (2007 s. 9)

pochopení základních cílů. Ať už zvažujete hlavní životní cíle, podmínky pracovního

projektu, nebo jen uvažujete o procesu lepší osobní organizovanosti, čas, který

stanovení svých cílů věnujete, se vám rozhodně vyplatí.“

1.4.2 Stanovení cílů

„Své cíle fixujte písemně, na papír či do počítače. Při ústní nebo pouhé myšlenkové

formulaci máte tendenci klamat sami sebe. Cíl nenechte zapadnout za jiná lejstra na dno

zásuvky. Napište jej tak, že vás za nějaký čas musí udeřit přímo do očí. Třeba na

kalendář, do určitého konkrétního budoucího dne či týdne v diáři. Papírový diář může

upozornit zápisem, na který padne v danou dobu naše oko. Elektronický diář nás může

upozornit barvitěji – pípnutím, zablikáním, předsunutím pokynů přímo před naše oči

doprostřed displeje, když nastane předem naplánovaný a stanovený okamžik.“ Takto

doporučuje stanovovat cíle Gruber (2006, s. 44).

1.4.3 Bezcílnost

Jak uvádí Knoblauch a Wöltje (2006, s. 16) „když nemáme žádný cíle, nemůžeme si

také dělat žádné plány na postup. Největší zážitky z úspěchu nám zůstanou odepřeny

a to protože sami nevíme, čeho vlastně chceme dosáhnout a co tedy pokládáme za

úspěch. To vede k dalšímu zklamání a ke klesajícímu sebehodnocení. Nakonec přijde

ztráta motivace a chuti, takže nás nic nestimuluje a jsme vzdálenější tomu, abychom si

kladli nějaké cíle. Následuje fatální koloběh.“

17

Obr. č. 2: Cyklus bezcílnosti.

Zdroj: Knoblauch a Wöltje (2006, s. 16)

1.4.4 Plánování

Řízení času podle Kotrby (2009, s. 141) tak můžeme dle časového hlediska dělit na:

• Krátkodobé plánování a řízení času – časovou jednotkou je zde jeden den.

• Střednědobé plánování a řízení času – časovými jednotkami jsou týdny, měsíce

a rok.

• Dlouhodobé plánování a řízení času – časovými jednotkami jsou roky.

John Count (2007, s. 19) uvádí, že „užitečných nástrojů plánování a kontroly je celá

řada – od poznámkového bloku a diáře až k dokonale vybavenému počítači. Základem

je vybrat si ten, který nejlépe odpovídá vašemu stylu a typu činnosti. Mějte také na

paměti, že špatně využívaný nástroj vás bude spíše zdržovat, než aby vám zvýšil

efektivitu. Je možné, že vašim potřebám plnohodnotně poslouží jen nejjednodušší

nástroj jako zápisník pro seznam úkolů a hlavních upomínek nebo diář pro schůzky

a termínované závazky. Všechny další nástroje jsou variacemi základních principů

a složitějších provedení vždy neznamená vyšší efektivitu. Základní příklad pochází

z osmdesátých let kdy musel mít každý manažer, který měl o sobě dostatečně velké

mínění v kožené vazbě.“

Bezcílnost

Žádné plánování

Žádné zážitky úspěchu

Pocity méně-cennosti

Ochromení činnosti

18

Plánování v diáři je podle Jay a Templara (2007, s. 500) ,,klíčovou schopností jak si

poradit s prací a je důležité k tomu, abyste si mohli být jistí, že investujete převážnou

většinu času do skutečně důležitých úkolů. Plánování v diáři znamená, že již do něho

nebudeme nahlížet jen občas, ale stane se pro nás nepostradatelným průvodcem. Bude

důležitým pracovním nástrojem a měli bychom do něho dělat pravidelně zápisy.“

Podle Kotrby (2009, s. 160) nejčastější využívání kalendářů a různých druhů diářů

probíhá při střednědobém plánování. Zde se zahrnují plány na časové období v řádu

týdnů, měsíců a plán činností do jednoho roku.

Roční plánování

Roční plán činností je nejdelší variantou střednědobého plánování. Podle Jaye

a Templara (2007, s. 501) „bychom měli věnovat na začátku roku asi půlhodinu zapsání

všech dat, o kterých již víte na celý rok dopředu. To jsou pravidelné schůze, dovolené či

osobní náležitosti a zvláštní události kam zahrnujeme například výstavy nebo

konference. Je samozřejmé, že v průběhu roku budeme do diáře připisovat data

důležitých schůzí, prezentací a podobně jakmile se je dozvíme.“

Měsíční plánování

Měsíční plánování dle Jaye a Templara (2007, s. 501-502) „nám dává příležitost si na

celý měsíc naplánovat veškeré klíčové úkoly o kterých jsme nevěděli při ročním

plánování. Například čas na prezentace, návštěvy zákazníků nebo dodavatelů. Velice

důležitou funkcí je možnost po celý měsíc plánované pracovní úkoly kontrolovat.“

Týdenní plánování

U týdenního plánování jde podle Jaye a Templara (2007, s. 502) „o zapsání úkolů, které

musíme v průběhu týdne udělat. Mělo by nám to zabrat každé pondělní ráno asi pět

minut. Je potřeba, abychom si našli čas na delegování a kontrolu takto delegovaných

úkolů, vyřizování korespondence a e-mailů, vyřizování telefonních hovorů, vypořádání

se s rozličnými úkoly, dobu kdy budeme telefonovat a dobu kdy přijmeme návštěvy.“

„Moderní doba přináší využívání elektronické správy informací. Nevýhodou však po

dlouho dobu byla dostupnost těchto dat. Tuto slabinu však do určité míry vyrovnává

19

možnost použití kapesních správců nebo osobních digitálních záznamníků“ jak uvádí

Count (2007, s. 21 - 22).

1.5 Kapesní správce a osobní digitální záznamník

V současné době je nejznámějším označením zkratka PDA. John Count (2007, s. 22)

popisuje PDA jako „příruční počítač, obvykle vážící kolem 170gramů, který se schová

do kapsy a můžete ho vzít kamkoli. Všechny PDA obsahují standardní vybavení správy

informaci (PIM) – adresář, plánovací kalendář, diář a zápisník, a většina je také

vybavena hlasovým záznamníkem, správou elektronické pošty a čtečkou e-knih. Tyto

funkce se neustále zlepšují a výrobci se vzájemně předhánějí, takže přicházejí

i nadstandardními prvky jako je fotoaparát nebo kamera, přehrávače či satelitní

navigace. Všichni kladou důraz na jednoduchou synchronizaci s daty na vašem PC a to

drátově či bezdrátově. I když většina PDA může být připojena ke kompatibilnímu

mobilnímu telefonu umožňujícímu e-mailovou komunikaci a prohlížení internetových

stránek odkudkoliv – smartphone představuje propracovanější, o úroveň vyšší propojení

mobilního telefonu PDA v jednom. Znamená to sice určitý kompromis jako méně

kvalitní PDA funkce a menší display – ovšem s tím,že mít PDA a mobilní telefon

v jednom je jasná výhoda.“

1.5.1 Historie kapesních počítačů

Historie kapesních počítačů je poněkud nepřehledná z toho pohledu, že hned několik

výrobců se chce řadit jako první kdo tímto produktem přišel na trh. Skutečnost je

taková, že prvními kdo vyvinul první předchůdce dnešních PDA jsou firmy, které dnes

málo kdo zná. Například Psion, Palm a Newton Apple.

První byl Psion

Trnečka (2002, s. 4-5) uvádí, „že prvním byl Psion. Opravdovou historii handheldů2

začala psát v polovině osmdesátých let britská firma Psion. Firma vznikla někdy v roce

1980, ale první skutečně použitelný handheld s názvem Psion Organizer se objevil

v roce 1984. Do roku 1988 následovalo několik dalších organizérů s různými

pořadovými čísly, to však byly spíš tlusté kalkulačky s malým displejem. Revoluční

model přišel v roce 1991 – měl jméno Series 3 a byl pak postupně zdokonalován až k

2 V překladu znamená počítač do ruky.

20

řadě Series 3mx v roce 1998. Malou odbočkou byla levnější řada Sienna s malým

displejem, ale vývoj směřoval k slavné Series 5 – první model byl představen v roce

1997. V roce 1999 firma ještě překvapila řadou Revo. Další modely z roku 1999 jsou

spíš menšími notebooky.“

Drtivý nástup Palm

Tento vstup na trh popisuje Trnečka (2002, s. Str. 5-7) tak, že „počítače s operačním

systémem PalmOS vylétly jako supernovy v roce 1996 – dělala je tehdy firma 3com

a jmenovaly se Palm Pilot. Palmům se podařilo zejména v praxi uskutečnit myšlenku, se

kterou si již dlouho lámali hlavu vývojáři obdobných technologií, jak zajistit ještě jakž

takž přijatelnou úroveň vstupu dat do malého počítače bez klávesnice. Podařilo se jim to

kombinací dotykového displeje a tzv. Graffiti3 plošky, což je malá citlivá ploška pod

displejem, ve které se tahy speciálním perem píší znaky. Firmě 3com se podařilo hned

na poprvé vytvořit jednoduchý systém graffiti znak, který se ve většině případů píše

jako běžná tiskací písma, vkládání čísel a speciálních znaků.“

Newton Apple

„Apple Newton vyráběla od roku 1993 do roku 1998 firma Apple Computer (dnes

Apple Inc.). Pro Apple ho nejpravděpodobněji vyráběla firma Sony. Určité je, že byl

vyráběn v Japonsku a Sony tehdy vyráběla pro Apple všechny jeho PowerBooky. Apple

Newton se ve skutečnosti jmenoval MessagePad, ale nakonec se vžilo označení podle

jeho operačního systému, což byl Apple Newton OS. Ten získal jméno podle slavného

jablka Isaaca Newtona (Isaac Newton's apple). Původní MessagePad byl založen na

RISC procesoru ARM 610 a už tenkrát, před patnácti lety, disponoval tehdy nevídaným

rozpoznáváním psaného textu,“ jak uvádí internetový portál Mobilnaut.

1.5.2 Současná podoba PDA

Podle Trnečky (2002, s. 13) se dnes spory vedou zejména v rovině handheld versus

vyspělý model v PIM funkcemi, neboť v poslední době dochází k řadě integrací mobilů

s handheldem – můžete si koupit telefon, který vestavěný plnohodnotný handheld. O

jednu z kategorií se pokusila britská firma pro průzkum trhu Canalys, je to dobrý

příklad shrnutí kategorií mobilních zařízení, takže si jej zde uvedeme:

3 Grafity ploška slouží k rozpoznávání rukou psaného písma na dotykovém displeji.

21

• Featurephone – což je jakýsi lepší mobil se schopnostmi oboustranné

synchronizace dat s vestavěnými PIM aplikacemi. Do těchto telefonů nelze

přidávat další aplikace.

• Smartphone – chytré telefony, které ale obsahují i plnohodnotný handheld, do

kterého si můžete přídávat další programy.

• Handheld – malý kapesní počítat bez bezdrátových schopností.

• Fireless handheld- kapesní počítač, který umožňuje bezdrátové připojení pro

přenos dat.

1.5.3 Dělení PDA podle operačních systémů

Ve svém článku Kocera a Tomek (2009, s. 20) provedli porovnání operačních systémů

a sestavili seznam těch nejúspěšnějších na trhu. Patří sem:

• Symbian

• Windows Mobile

• Android

• iPhone

• BlackBerry

• Palm OS

Kocera a Tomek (2009, s. 20) dále uvádí, že „i když telefony s operačním systémem

stále představují pouze malou část trhu, v současné době 14 %, jedná se o část, která

se nejrychleji rozvíjí a objevuje se v ní nejvíce změn. Smartphony jen těžko kdy budou

stát stejně jako nejlevnější mobilní telefon. Na druhou stranu se právě v nich objevují

nejnovější funkce, které se posléze dostávají i do obyčejných mobilů. Opravdovou

výhodou je však instalování aplikací. Doprovodný software totiž dokáže proměnit váš

mobil k nepoznání a je schopen splnit skoro jakoukoliv funkci.“

1.5.4 Vývoj trhu smartphonů

Na internetovém portálu Mobilmania.cz Pospíšil uvádí, že „prodeje chytrých mobilů

roste. Co se týče Symbianu, tak ten ztrácí půdu pod nohama, jeho tržní podíl se soustavě

propadá a za Q3 2009 už si uzmul jen 39 %. Zato kanadská společnost Research in

Motion (RIM) výrobce BlackBerry si hodně polepšila, když přesáhla pětinový podíl na

tomto trhu. Významný úspěch zaznamenal i Apple, který za sledované období prodal 7

22

milionů iPhonů a zabral tak 17 % trhu. Na trhu operačních systémů se pomalu ale jistě

začíná prosazovat Android, má 3,5 % trhu, zatímco Windows Mobile klesají.“

Tab. č. 1: Prodeje smartphonů uvedený v tisících.

Q3 2009 Q3 2008

Společnost Prodeje Tržní podíl Prodeje Tržní podíl

Nokia 16156,4 39,3% 15472,3 42,3%

RIM 8522,7 20,8% 5800,4 15,9%

Apple 7040,4 17,1% 4720,3 12,9%

HTC 2689,5 6,5% 1656,3 4,5%

Samsung 1320,6 3,2% 1114,8 3,0%

Ostatní 5369,0 13,1% 7793,3 21,3%

Celkem 41067,6 100% 36557,4 100%

Zdroj: mobilmania.cz

23

Praktická část

2.1 Výsledky výzkumu využití PDA a mobilních komunikací

V úvodu své práce na téma použití PDA a dalších mobilních technologií v manažerské

praxi jsem provedl výzkum pomocí dotazníků mezi vedoucími ve firmách, manažery

a vlastníky firmy právě na zadané téma. Výzkum byl veden pomocí jednoduchých

dotazníků, které příslušné osoby vyplnily v mé přítomnosti, a tak jsem mohl poskytnout

informace v případě nejasností v otázkách nebo popřípadě položit doplňující otázku

k uvedeným odpovědím v dotazníku, která by se dále týkala tématu a zapadala by do

koncepce této práce. Dotazník je kvalitativní, tudíž ve výsledku je kladen důraz

na kvalitu informací a ne kvantitu dotazovaných. Přesně bylo dotázáno padesát

respondentů. Pomocí dotazníku, který obsahoval pět základních otázek týkajících se

tématu a dvě identifikační otázky, jsem dosáhl následujících výsledků.

2.1.1 Předmět dotazníku

Tento dotazník uvedený v příloze je součástí mé bakalářské práce na téma,, Použití

PDA a jiných mobilních technologií v manažerské praxi.“ Slouží ke zhodnocení

současného trendu využívání moderních zařízení a technologií v manažerské praxi při

organizaci pracovního času a telekomunikace. Vytvořený dotazník byl zaměřen na

manažery, majitele, ředitele a vedoucí firem na Znojemském okrese.

Dotazník jsem osobně předával jednotlivým manažerům firem. Otázky byly jednoduché

a zjišťovaly jestli je mobilní komunikace pro výkon manažerské práce důležitá, zda

manažeři znají zařízení PDA, dále jaké zařízení jsou využívána při organizaci

pracovního času a telekomunikaci nejčastěji, a v neposlední řadě kolik hodin manažer

stráví telekomunikací a organizací svého pracovního času.

Pro třídění manažerů jsem použil identifikační otázky, jako věk a nejvyšší dosažené

vzdělání.

24

2.1.2 Postup dotazování

Zhotovil jsem dotazník obsahující pět hlavních otázek a dvě identifikační. Výzkum

jsem provedl osobně v měsíci březnu roku 2010 a to v celkovém počtu padesáti

manažerů. Dotazník byl osobně doručen všem manažerům, vyplněn a odevzdán

zpět. Výsledkem bylo padesát vyplněných dotazníků.

S dvěma vybranými manažery proběhl také osobní rozhovor na téma bakalářské práce

formou volných dotazů směřujících na podrobné popsání využití PDA, mobilních

technologií a dalších nástrojů pro správu času v jejich každodenní praxi.

2.1.3 Identifikační otázky výzkumu

V dotazníku byly uvedeny dvě identifikační otázky. První otázka se dotazuje na věk

respondentů a druhá na nejvyšší dosažené vzdělání.

Tab. č. 2: Věk respondentů.

Četnosti 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více Celkem

Absolutní

četnost 6 9 14 16 5 50

Relativní

četnost 12% 18% 28% 32% 10% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

25

Graf č. 1: Věk respondentů

Věk respondentů

12%

18%

28%

32%

10%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více

Zdroj: Vlastní výzkum

Z grafu č. 1 se dozvídáme, že nejvíce manažerů patří do druhé nejstarší skupiny a to

necelá třetina dotazovaných. Druhou nejpočetnější skupinou byli manažeři ve středním

věku. Mladší generace manažerů tvoří v součtu další třetinu dotazovaných a nejstarší

generace je zastoupena pouhými 10 % z celkového počtu respondentů.

Tyto výsledky jasně ukazují, že ve firmách na vrcholových pozicích působí převážně

manažeři a vedoucí pracovníci ve středním a pokročilém věku. To dokazuje celkový

ukazatel 60 % mezi 36 – 55 lety. Mladší generace je zde zastoupena o poznání menšími

podíly.

Tab. č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání.

Četnosti Základní Středoškolské

bez mat.

Středoškolské

s mat.

Vysokoškolské Celkem

Absolutní

četnost 1 2 29 18 50

Relativní

četnost 2% 4% 58% 36% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

26

Graf č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání.

Nejvyšší dosažené vzdělání

2% 4%

58%

36%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

základní středoškolské bez

mat.

středoškolské s

mat.

vysokoškolské

Zdroj: Vlastní výzkum

V grafu č. 2 je vidět, že necelé dvě třetiny dotazovaných manažerů má středoškolské

vzdělání s maturitou. Vysokoškolské vzdělání má další třetina manažerů. Zbývající

vzdělání jako středoškolské bez maturity a základní je zastoupeno velice nízkými

hodnotami.

I přesto, že většina dotazovaných manažerů působí ve svých podnicích na vrcholových

místech ve vedení, graf ukazuje, že vzdělání není směrodatné.

2.1.4 Hlavní otázky výzkumu

Hlavních otázek výzkumu je celkem pět. Zaměřují se na využití mobilních technologií

a komunikací, důležitost komunikace v manažerské praxi a využití nejrůznějších

nástrojů při plánování pracovního času manažera. Závěrečná otázka zjišťuje, kolik

hodin denně manažer věnuje organizaci svého pracovního času a telekomunikaci.

27

Důležitost mobilní komunikace při manažerské praxi

První otázka se zabývá tím, zda je mobilní komunikace důležitá při výkonu práce

daného manažera.

Tab. č. 4: Důležitost mobilní komunikace pro manažerskou praxi.

Četnosti Ano Ne Celkem

Absolutní četnost 48 2 50

Relativní četnost 96% 4% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 3: Je pro Vás mobilní komunikace důležitá pro výkon práce?

Důležitost mobilní komunikce pro vykonávání práce

96%

4%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Ano Ne

Zdroj: Vlastní výzkum

Z grafu č. 3 je patrné, že pro naprostou většinu manažerů přesně pro 96 % dotazovaných

je mobilní komunikace a telekomunikace pro výkon zaměstnání důležitá. Zbývající

manažeři odpověděli na tuto otázku negativně.

Tento graf dokazuje, že žijeme v moderní době kde má mobilní komunikace velice silné

postavení a hraje důležitou úlohu pro mnoho firem a lidí v podnikání.

28

Znalost mobilního zařízení PDA

Druhá otázka se dotazuje na skutečnost, zda manažeři znají mobilní zařízení Personal

Digital Assistant neboli PDA.

Tab. č. 5: Znalost mobilního zařízení PDA.

Četnosti Ano Ne Celkem

Absolutní četnost 30 20 50

Relativní četnost 60% 40% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 4: Znáte mobilní zařízení PDA ?

Znalost zařízení PDA

60%

40%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Ano Ne

Zdroj: Vlastní výzkum

Z grafu č. 4 vyplívá, že přesně tři pětiny respondentů zná pojem PDA. Zbývající dvě

pětiny pak pojem PDA zařízení nezná.

Největším problémem současné doby je, že pojem PDA již neznamená to co

dříve. Samotná PDA se již delší dobu moc nevyrábí a spíše jsou zabudována do tzv.

chytrých telefonů neboli smartphonů. V praxi to tedy znamená, že většina manažerů

29

takové PDA vlastní v podobě chytrého mobilu, avšak neví, že se jedná o PDA, přesto

využívají jeho funkce.

Využívané telekomunikační zařízení v praxi

Třetí otázka je zaměřena na nejvíce využívaná telekomunikační zařízení v manažerské

praxi.

Tab. č. 6: Typy využívaných komunikačních zařízení.

Četnosti Mobilní

telefon

Pevná

linka

Mobil

+ Pevná

l.

Mobil +

Pevná +

Internet

Mobil +

Internet

Žádné Celke

m

Absolutní četnost

14 1 24 8 3 0 50

Relativní četnost

28% 2% 48% 16% 6% 0% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 5: Jaké komunikační zařízení využíváte?

Typy využívaných komunikačních zařízení

28%

2%

48%

16%

6%

0%0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Mobilní telefon Pevná linka Mob.telefon +

Pevná linka

Mob. telefon +

Pevná linka +

Internet

Mob.telefon +

Internet

žádné

Zdroj: Vlastní výzkum

Z tohoto grafu č. 5 je patrná různorodost ve využití telekomunikačních zařízení. Necelá

polovina tedy 48 % manažerů dnes využívá kombinaci mobilního telefonu a pevné

30

linky ve své praxi. Dále necelá třetina dotazovaných používá při komunikaci mobilní

telefon. V 16 % je využívána kombinace mobilního telefonu, pevné linky a internetové

sítě. Zbývající skupiny jako kombinaci mobilního telefonu a internetu s telekomunikaci

pouze pomocí pevné linky jsou zastoupeny nízkými hodnotami.

Výsledky vyplívají z toho, že pevná linka a mobilní telefon jsou dnes nejrozšířenější

nástroje pro telekomunikaci. Ostatní alternativy jako videotelefon nebo telefonování

přes internet se zatím příliš neujaly a nevyužívají se pro všední komunikaci v praxi.

Nástroje používané při organizaci pracovního času

Předposlední čtvrtá otázka se soustředí na nástroje využívané při organizaci pracovního

času manažera.

Tab. č. 7: Typy využívaných nástrojů pro organizaci pracovního času.

Četnosti Poznámkový

blok

Papírový

kalendář

Notebook PDA Jiné Celkem

Absolutní

četnost 15 8 6 8 13 50

Relativní

četnost 30% 16% 12% 16% 26% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

31

Graf č. 6: Jaký nástroj používáte při organizaci svého pracovního času?

Typy využívných nástrojů pro organizaci pracovního

času

30%

16%

12%

16%

26%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Poznámkový

blok

Papírový

kalendář

Notebook PDA jiné

Zdroj: Vlastní výzkum

V grafu č. 6 vidíme, že poznámkový blok v dnešní moderní době má stále silnou pozici

v roli plánovače pracovního času mezi manažery. Používá ho necelá třetina

respondentů, přesně 30 %. Druhá v pořadí s necelou třetinou odpovědí je možnost

„jiné.“ Pod tímto slovem jsou schované kombinace nejrůznějších nástrojů využívaných

pro organizaci pracovního času. Tím je myšlena například kombinace PDA

poznámkového bloku, papírového kalendáře, notebooku a další. Manažeři dále v 16 %

případů používají papírový kalendář a dalších 16 % zařízení PDA. Zbývající manažeři

pak používá k organizaci pracovního času notebook.

Pracovní doba strávená telefonováním a organizací pracovního času

Závěrečná otázka výzkumu se týká doby strávené nad organizací pracovního času

manažera a telekomunikací během pracovní doby.

32

Tab. č. 8: Pracovní doba strávená telekomunikaci a organizaci pracovního času.

Četnosti Do 1 hod. Od 1 do 2

hod.

Od 2 do 3

hod.

Od 3 do 4

hod.

4 a více

hod.

Celkem

Absolutní

četnost 4 21 11 9 5 50

Relativní

četnost 8% 42% 22% 18% 10% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 7: Odhadem uveďte dobu strávenou telefonování, odesíláním e-mailů a

organizací svého pracovního času.

Pracovní doba strávená telekomunikací a organizací

pracovního času

8%

42%

22%

18%

10%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

do 1 hod. od 1 do 2 hod. od 2 do 3 hod. od 3 do 4 hod. 4 a více hod.

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 7 znázorňuje dobu, kterou dotazovaní manažeři stráví denně telekomunikaci

a organizaci svého pracovního času. Necelá polovina manažerů denně stráví

telefonováním a organizací pracovního času 1 až 2 hodiny. Něco přes pětinu

respondentů takto tráví 2 až 3 hodiny pracovního času. Necelá pětina manažerů pak od

3 do 4 hodin. Zbývající manažeři jsou zastoupeni v nejvyšší a nejnižší časové skupině

a to nízkými hodnotami.

33

Třídění druhého stupně

Na závěr bylo provedeno třídění druhého stupně a to na dvě určené otázky. V dotazníku

odpověděly různé věkové skupiny manažerů. Toto třídění se týkalo otázek, zda manažer

zná pojem PDA a jaký nástroj využívá pro správu svého pracovního času. Pro třídění

první uvedené otázky byly použity výsledky všech padesáti respondentů. U druhé

otázky pak dvacet devět respondentů. Zbývajících jednadvacet manažerů uvedlo jiné

nástroje než ty, které byly pro toto třídění potřebné.

Tab. č. 9: Znalost PDA při třídění na věk.

Věk Ano Ne

18 – 25 4 2

26 – 35 9 0

36 – 45 11 3

46 – 55 6 10

56 a více 0 5

Celkem 30 20

Zdroj: Vlastní výzkum

34

Graf č. 8: Znalost PDA zařízení v závislosti na věku.

Znalost PDA zařízení

(třídění 2. stupně)

13,30%

30%

36,70%

20%

0%

10%

0%

15%

50%

25%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více

Ano Ne

Zdroj: Vlastní výzkum

Z grafu č. 8 je patrné, že neznalost zařízení PDA je závislá na věku

respondentů. Celá polovina starších manažerů tvoří negativní odpovědi na tuto otázku.

Další čtvrtina manažerů pak patří do nejstarší skupiny dotazovaných. Střední generace

odpovídá negativně v 15 %. Zbývající jsou zastoupeni v nejmladší skupině. Kladná

odpověď na tuto otázka již takovou závislost na věku nemá. Kromě nejstarší skupiny ve

které je znalost PDA nulová jsou zde zastoupeny všechny ostatní skupiny a to vcelku

obdobnými hodnotami. Nejvíce pak střední skupina manažerů s více než třetinou

kladných odpovědí.

35

Tab. č. 10: Využití nástrojů pro správu času podle věku.

Věk Ano Ne

18 – 25 3 1

26 – 35 1 5

36 – 45 5 2

46 – 55 8 0

56 a více 4 0

Celkem 21 8

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 9: Využití nástrojů pro správu času v závislosti na věku.

Využití nástrojů pro správu času

(třídění 2. stupně)

14,30%

4,70%

23,80%

38,10%

19,10%

12,50%

62,50%

25%

0% 0%0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

70,00%

18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více

Poznámkový blok a kalendář PDA

Zdroj: Vlastní výzkum

V grafu č. 9 vidíme, že klasický poznámkový blok a kalendář i v dnešní moderní době

hraje významnou roli při správě manažerova pracovního času. Graf ukazuje, že nejvíce

tyto dva nástroje využívají manažeři starší generace a to ve více než třetině uvedených

případů. Větší pětinou je zastoupena střední generace. Dále pak ti nejstarší respondenti

s necelou pětinou odpovědí. Z nejmladší skupiny využívá tyto nástroje 14,3 %

manažerů a nejméně mladší skupina a to s pouhými 4,7 %. PDA zařízení využívá

36

v naprosté většině mladší skupina manažerů. Zbytek je zastoupen střední a nejmladší

generací. Starší generace tedy od 46 a více let zařízení PDA nevyužívají.

2.1.5 Závěrečná shrnutí a doporučení výzkumu

Z dotazníkového šetření na téma využití mobilní komunikace vyplívá, že:

• Největší skupiny respondentů tvoří manažeři v rozmezí 46-55 let (32 %) a

v rozmezí 36-45 (28 %). Dále pak skupina 26-35 s 18 % a 18-25 s 12 %.

Poslední skupinou jsou manažeři 55 let a více s 10 %.

• 36 % dotazovaných má vysokoškolské vzdělání. Většina (58 %) respondentů má

středoškolské vzdělání s maturitou. Zbývající pak středoškolské bez maturity

a základní vzdělání.

• Plných 96 % manažerů souhlasí s tím, že je pro ně mobilní komunikace důležitá

při výkonu práce.

• Tři pětiny (60 %) dotazovaných zná pojem PDA, zbývající dvě pětiny (40 %)

ne.

• Necelá polovina manažerů (48 %) využívá při telekomunikaci kombinaci

mobilního telefonu a pevné linky. Dále pak mobilní telefon (28 %), kombinaci

mobilního telefonu, pevné linky a internetu (16 %), kombinace mobilního

telefonu a internetu (6 %) a pevná linka (2 %).

• Jako nástroj pro organizaci pracovního času využívá 30 % manažerů

poznámkový blok. V 26 % využívají nejrůznější kombinace zařízení pro správu

času. Dále pak PDA, papírový kalendář a notebook.

• 42 % dotazovaných stráví telekomunikací a správou svého pracovního času 1 až

2 hodiny denně. Dále pak 2-3 hodiny 22 %, 3-4 hodiny 18 %.

• Výzkum ukazuje, že neznalost PDA zařízení je ve velké míře ovlivněna věkem

respondentů.

• Klasické nástroje správy pracovního času jsou využívány všemi generacemi

manažerů.

• PDA zařízení je využíváno převážně mladšími ročníky manažerů.

37

Z hlediska závěrečných doporučení pro manažery v návaznosti na provedený výzkum

bych se zaměřil na využívání nástrojů pro organizaci a správu pracovního času

v manažerské praxi. Výsledky napovídají, že stále dost manažerů využívá klasický

poznámkový blok. To sice není na škodu ale optimální variantou je i dle osobních

rozhovorů s některými manažery kombinace několika nástrojů při organizaci

pracovního času v praxi.

Například využití PDA popřípadě smartphone v kombinaci s poznámkovým blokem či

jiným papírovým záznamníkem je dostačující. Výhody shledávám hlavně v možnostech

obou těchto nástrojů. Zatímco poznámkový blok nebo diář je jednodušší, přehledný

a elegantní, tak PDA zařízení má své výhody v kapacitě, možnosti editování dat

a velikosti. Současné PDA umí již zobrazování souborů různých formátu jako je

PDF, EXCEL, WORD a využívá další užitečné funkce sloužící k usnadnění manažerova

pracovního života. Spojením těchto výhod dostáváme kombinaci, která manažerům

a vedoucím pracovníkům usnadní pracovní život a ušetři spoustu času. Toto řešení je

dobře aplikovatelné na mladší generace manažerů z toho důvodu, že provedený výzkum

dokázal, že starší manažeři a to hlavně posledních dvou definovaných skupin dávají

přednost pro ně klasickým organizačním nástrojům pracovního času a novou moderní

technologii využívají sporadicky. To hlavně z důvodu, že i tato technologie má své

nevýhody.

Výše zmíněné funkce mají vysoké nároky hardware a software současných smartphonů

a stává se, že některé přístroje z důvodu přetížení selhávají a často dochází ke ztrátě

důležitých dat. Druhou významnou nevýhodou spojenou s funkcemi smartphone jsou

vysoké nároky na energii. Čím více využívám jeho funkce tím jsou nároky vyšší

a baterie se více vybíjí. Manažer, který takový přístroj využívá po celý den své praxe se

pak stává závislým na elektrické energii, na tom aby byl v případě potřeby na místě, kde

může svůj přístroj dobít. A to bohužel není vždy možné. V osobních rozhovorech

několik starších manažerů uvedlo, že i tento problém jedním z důvodů proč nevyužívají

moderní techniku. Důvěřují stále svým papírovým blokům a kalendářům, které se nikdy

nevypnou.

38

2.2 Srovnání dvou manažerů

Druhá část této práce se zabývá detailním srovnáním dvou vrcholových manažerů, kteří

mají ve své praxi bohaté zkušenosti. Na úvod každého manažera představím, uvedu

jeho krátký životopis obsahující věk, studium, dosavadní pracovní praxi a další

údaje. Dále pak popíši jednotlivé nástroje, které dotyční manažeři využívají pro

telekomunikaci a správu svého pracovního času v praxi. Neuvedu jejich jména a to pro

zachování soukromí, proto budou v textu označeni termíny Manažer A a Manažer B.

2.2.1 Profil manažera A

Manažerovi A je 42 let. Středoškolské vzdělání v podobě maturity získal na Gymnáziu

ve Znojmě. Poté se přihlásil na VUT Brno, úspěšně dokončil stavební obor a získal titul

Ing. Aktivně ovládá dva světové jazyky a to angličtinu a němčinu, ve kterých se dále

zdokonaluje. Vlastní řidičský průkaz skupiny B.

Po skončení studia působil na těchto pracovištích:

• 1992 – 1993 Městský úřad (státní správa).

• 1993 – 1995 Keramické závody Znojmo.

• 1995 až do současnosti Hansa Česko s.r.o.

V současnosti působí ve firmě Hansa Česko s.r.o. jako obchodní technický poradce. Má

na starosti:

• Prodej.

• Technické poradenství.

• Školení.

• Certifikaci výrobků.

• Marketingové a reklamní náležitosti.

• Příprava katalogů.

• Příprava cen.

• Vyřizování reklamací.

39

Pro výkon svojí práce využívá tato zařízení:

• Mobilní telefon.

• Notebook.

• Smartphone.

• Poznámkový blok.

Mobilní telefon slouží ke klasické služební telekomunikaci, využívá také možnosti

přesměrování emailů do mobilního telefonu, což značně urychluje reakci na předmět

daného emailu.

Notebook je využíván pro práci na vzdálené ploše pomocí systém CITRIX, který

společnost Hansa využívá. Jedná se komunikaci prostřednictvím jakéhokoliv počítače

přes internet, kdy po zadání přihlašovacích a bezpečnostních údajů uživatel pracuje

a získává informace z hlavního počítače na centrále společnosti. Výhodou je okamžitý

přístup z jakéhokoliv počítače připojeného do sítě internet a dále bezpečnost uložených

dat, protože veškerá data zůstávají v centrálním počítači.

Nejdůležitějším pomocníkem tohoto manažera je smartphone s PDA funkcemi a dalším

pomocným softwarem. Základními využívanými funkcemi jsou možnost telefonního

hovoru, kalendáře či adresáře a také kvalitního fotoaparátu. Z hlediska správy

pracovního času ho manažer A využívá hlavně pro dlouhodobé plánování důležitých

schůzek, porad, školení a dalších věcí, na které nesmí zapomenout. PDA nejen zobrazí

danou schůzku s nastavitelným předstihem několik dní předem na hlavním display, ale i

v danou dobu manažera upozorní zvoleným tónem. Nejvíce využívaná funkce je

možnost zobrazení souborů ve formátu WORD, EXCEL a PDF. Sám manažer

potvrzuje, že tato funkce mu usnadňuje práci nejvíce. Nemusí sebou nosit velký

notebook, pokud chce zákazníkovi narychlo ukázat ceník, fakturu nebo popsaný nákres

daného výrobku. Při velikosti, jakou display, má je vše snadno čitelné, přehledné

a v případě potřeby je zde i možnost přiblížení do detailu.

Další využívané funkce PDA:

• Čtečka vizitek – nástroj ulehčující ukládání kontaktních údajů z vizitek do PDA

pomocí fotoaparátu.

• Slovník – v internetové podobě ale i jako pevný software.

40

• Navigace – klasický navigační software sloužící k navedení z bodu A do bodu B

obohacený o funkci „bod zájmu“. Ta obsahuje informace o nejbližších místech

jako nemocnice, nádraží, ubytování a další. K tomu i uvádí kontaktní informace

jako adresu a telefonní číslo, které lze ihned z daného přístroje vytočit.

Obr. č. 3, 4: Ukázka funkcí smartphone.

Zdroj: http://smartmania.mobilmania.cz

41

Obr. č. 5, 6: Ukázka funkcí smartphone.

Zdroj: http://smartmania.mobilmania.cz

Obrázky uvedené výše jsou pořízeny ze stejného přístroje, který manažer A využívá

,a zobrazují vybrané funkce, kterými smartphone disponuje. Na obrázku číslo 1 je

zobrazena správa kalendáře a na obrázku číslo 2 pak správa kontaktu v telefonním

seznamu. Obrázek číslo 3 pak ukazuje použití internetového prohlížeče, v tomto případě

Internet Explorer, a obrázek číslo 4 znázorňuje podobu navigace, jak ji vidí uživatel při

použití.

Posledním nástrojem pro správu pracovního času je klasický poznámkový blok

s kalendářem, který slouží ke krátkodobému plánování schůzek se zákazníky, či akci

v krátkém časovém horizontu do jednoho týdne.

2.2.2 Profil Manažera B

Manažerovi B je 48 let. Po absolvování základní povinné docházky studoval dva roky

učební obor automechanik, který zakončil úspěšnou závěrečnou zkouškou. Poté

studoval SPŠ Dopravní v Břeclavi. Studium zakončil úspěšnou maturitní zkouškou

v oboru ekonomika provozu automobilové dopravy a konstrukce automobilů. Aktivně

ovládá ruský jazyk, pasivně pak anglický a německý jazyk. Vlastní řidičský průkaz

skupiny A, B, C, E, T.

42

Po ukončení studia působil na těchto pracovištích:

• 1986 – 1991 JZD MÍR Práče jako vedoucí autodopravy.

• 1991 ČSAD Znojmo.

• 1991 – 1992 Jenisej s.r.o. jako vedoucí dopravní pobočky Znojmo.

• 1993 – 1994 majitel hostince.

• 1994 – 1995 AKN s.r.o. jako mistr výroby a výstupní kontroly.

• 1996 – 2003 AML, OSVČ – kompletace autodoplňků.

• 2004 – 2008 MATĚJKA-VOLANTY s.r.o. jako výrobní ředitel.

• 2008 až do současnosti MATĚJKA-VOLANTY s.r.o. a DURMAT-NABYTEK

s.r.o. jako jednatel společnosti.

V současnosti působí ve firmě MATĚJKA-VOLANTY s.r.o. a DURMAT-NABYTEK

s.r.o. jako jednatel a většinový vlastník. Má na starosti:

• Fakturace.

• Time management společnosti.

• Personalistiku a přípravu mezd.

• Řízení provozu.

• Marketingové a reklamní náležitosti.

• Přípravu cen.

• Neobvyklé reklamace.

Pro výkon svojí práce využívá tato zařízení:

• Dva mobilní telefony.

• Notebook.

• Poznámkový blok.

Manažer B používá dva klasické mobilní telefony proto, že je jednatelem ve dvou

firmách. Veškeré řízení obou podniků probíhá výhradně telekomunikací. Jak sám

manažer říká, telefony jsou jeho prodlouženou rukou.

Notebook využívá hlavně při fakturaci zakázek, kontrole objednávek a pro inventarizaci

materiálu a režie. Nevyužívá žádný speciální software pro správu těchto věcí.

43

Pravou rukou tohoto manažera při organizaci svého pracovního času je poznámkový

blok s aktuálním kalendářem. Ať se jedná o plánování krátkodobé, střednědobé či

dlouhodobé nebo zaznamenání schůzek a poznámek, vše má uloženo v papírovém diáři.

2.2.3 Shrnutí a srovnání obou manažerů

Manažer A:

• 18 let praxe v zaměstnání z toho 17 let manažerská praxe.

• Pro komunikaci a správu pracovního času využívá čtyři různá zařízení.

• Mobilní technologie využívá 12 let.

• Preferuje smartphone.

Manažer B:

• 24 let praxe v zaměstnání z toho 23 let manažerské praxe.

• Pro komunikaci a správu pracovního času využívá tři různá zařízení.

• Mobilní technologii využívá 12 let.

• Preferuje klasický mobilní telefon a poznámkový blok.

Manažer A působí jako obchodní technický poradce v rámci celé České republiky

a často cestuje i do zahraničí. Využívá širokou škálu telekomunikačních a organizačních

nástrojů. Nejvytíženějším je smartphone s PDA funkcemi, zobrazováním souborů

v různých typech formátů, navigací plnící důležitou roli při cestovaní, slovníkem,

čtečkou vizitek a dalšími doplňkovými funkcemi. Naproti tomu Manažer B využívá

nejaktivněji své klasické mobilní telefony a diky nim řídí dvě společnosti. Pro správu

pracovního času mu stačí poznámkový blok s kalendářem.

V těchto případech nelze uvádět jednoznačná doporučení, který manažer by měl co

změnit. Oba manažeři jsou jasnou ukázkou toho, že ať už s moderní technikou

a vymoženostmi jako je právě PDA a dnešní smartphone nebo bez ní, lze kontrolovat

a plánovat svůj čas a dělat to bezchybně. Moderní nástroje mohou ulehčit život

manažerům, ale ne všichni to potřebují. Stále je zde velký podíl těch, co nedají dopustit

na svůj poznámkový blok. A to potvrzuje i provedený průzkum.

44

Závěr

V mé práci jsem se zabýval využitím PDA a dalších mobilních komunikací

v manažerské praxi. Plánování pracovního času a telekomunikace je součástí pracovní

praxe každého manažera, vedoucího pracovníka a majitele firmy. Využití PDA a dalších

zařízení jsem zkoumal u manažerů působících ve znojemských firmách. Cílem této

práce bylo analyzovat, které typy mobilních technologií manažeři v praxi využívají

a zhodnotit je. Dále uvést možné návrhy na optimální využití těchto nástrojů v současné

době.

Dnešní doba se vyznačuje moderními technologiemi, které svými funkcemi dokáží

člověku ušetřit mnoho času, a to jak pracovního tak i osobního. PDA zařízení a jeho

dnešní podoba smartphone k takovýmto technologiím patří. Všichni manažeři si cení

svého času, a proto ho musí mít neustále pod kontrolou. Je na nich jakou formu správy

času zvolí, a jaké nástroje k tomu budou používat. Nikde není uvedeno jaký nástroj je

ten optimální, protože každý manažer používá ten, který mu vyhovuje, popřípadě i

kombinaci několika zároveň.

Vývoj techniky jde každým dnem kupředu a díky tomu vznikl chytrý mobilní telefon

tzv. smartphone. Tento nový druh zařízení kombinuje funkce mobilního telefonu

a nástroje PDA a stává se tak na dnešním trhu mobilních komunikací optimálním

nástrojem pro manažera.

V první fázi praktické části práce jsem provedl výzkum pomocí dotazníku. Dotazník byl

složen z otázek zaměřených na využití nástrojů telekomunikace a správy pracovního

času. Na základě vyplněných dotazníků jsem provedl analýzu získaných dat

a vypracování údajů do grafů s popisem znázorněných výsledků. V závěru provedeného

výzkumu této části práce jsem vyhotovil shrnutí získaných údajů a vypsal případná

doporučení. Doporučení se týkala pouze využití nástrojů pro správu času a byla

zaměřená na možnost využití kombinace těchto nástrojů a to hlavně u mladších skupin

manažerů.

45

Druhá část praktické části práce se zabývala srovnáním dvou manažerů, využívajících

odlišné nástroje pro správu pracovního času. Manažery jsem krátce představil, uvedl

jejich dosavadní praxi, současné zaměstnání a v neposlední řadě podrobný popis všech

využívaných mobilních technologií. Oba manažeři mají odlišný způsob správy svého

pracovního času, avšak oba jsou se svým způsobem spokojeni. Nelze proto jednoznačně

doporučit změnu.

Při celkovém shrnutí vlastní práce jsem zjistil, že mobilní komunikace je pro většinu

manažerů při výkonu praxe velice důležitá. Mnoho lidí na vedoucích pozicích ji využívá

a kombinuje nástroje mobilní komunikace jako mobilní telefon, pevnou linku

a další. V otázce plánování pracovního času se manažeři liší a to hlavně v závislosti na

věku jak dokazuje druhý stupeň třídění dat. Starší generace využívají běžné

organizátory pracovního času jako papírový blok či kalendář zatímco mladší generace

dávají přednost novým moderním zařízením jako je smartphone s PDA funkcemi. Obě

tyto varianty mají své výhody a nevýhody, a proto nelze jednoznačně doporučit jednu

jedinou. To dokazuje hlavně druhá část vlastní práce kde dva manažeři při své pracovní

praxi využívají naprosto odlišné způsoby řízení svého pracovního času a ani jeden

z nich není chybný a danému manažerovi vyhovuje.

46

Literatura

BACWINKEL, Holger. STURTZ, Peter. Telefonujte profesionálně. 1.vyd. Praha: Grada

Publishing, 2005, 112 s. ISBN: 80-247-1397-7

CASTELLS, Manuel. et al, Mobile communication and society. Cambridge: MIT Press,

2007, 331 s. ISBN: 0-262-03355-0

COUNT, John. Time Management, jak hospodařit s časem. 2.vyd. Brno: Computer

Press, 2007. 120 s. ISBN: 978-80-251-1538-1

FORET, Miroslav. Marketingová komunikace, 2.vyd. Brno: Computer Press, 2008, 451

s. ISBN: 80-251-1041-9

GRUBER, David. Time management. 2.vyd. Praha: Management Press, 2006. 175 s.

ISBN: 80-7261-111-9

HTC představilo HD2 s obřím kapacitním displayem [on-line]. Poslední revize 7. 10.

2009 [cit. 2010-3-11]. Dostupné z: <http://www.wmhelp.cz/html/modules.php?name

=News&file=article&sid=972.>

JAY, Ros. TEMPLAR, Richard. Velká kniha manažerských dovedností 1.vyd. Praha:

Grada Publishing, 2006, 516 s. ISBN: 80-247-1279-2

KNOBLAUCH, Jörg. WÖLTJE, Holger. Time management. Jak lépe plánovat a řídit

svůj čas. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 112 s. ISBN: 80-247-1440-X

KOCERA, Ivo. TOMEK, Pavel. Ti nejchytřejší. Mobility, 2009, roč. 11, č. 9, s. 20.

KOTRBA, Tomáš. Učebnice manažerské komunikace a dovedností. 1.vyd. Znojmo:

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o., 2009. 248 s.

ISBN: 978-80-87314-02-9

47

MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 1.vyd. Praha: Grada

Publishing, 2003. 368 s. ISBN 80-247-0650-4

MOBILNAUT Apple Newton - PDA z roku 1993 [on-line]. Poslední revize 1. 8. 2007

[cit. 2010-3-11]. Dostupné z: <http://www.mobilnaut.cz/?a/1285>.

Necelý rok s Apple iPhone 3G [on-line]. Poslední revize 7. 11. 2009 [cit. 2010-3-11].

Dostupné z: <http://kandera.net/blog/?necely-rok-s-apple-iphone-3g>.

POSPÍŠIL, Aleš. Trh mobilních telefonů se odrazil ode dna [on-line]. Poslední revize

2009 [cit. 2010-3-11]. Dostupné z: <http://www.mobilmania.cz/clanky/trh-mobilnich-

telefonu-se-odrazil-ode-dna/sc-3-a-1123834/default.aspx>

RAAB, Stefan. CHANDRA, Madhavi. Cisco. Mobilní IP technologie aplikace. 1.vyd.

Praha: Grada Publishing, 2007. 300 s. ISBN 978-80-247-1611-4

SANTLEROVÁ, Květoslava. Telemarketing v praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing,

2006. 224 s. ISBN: 978-80-247-1536-0

SMEJKAL, Vladimír. Lexikon společenského chování. 4.vyd. Praha: Grada Publishing,

2008. 280 s. ISBN: 978-80-247-2327-3

TRNEČKA, Ivan. PDA kapesní počítače pro každého 1.vyd. Brno: Computer Press,

2002. 96 s. ISBN: 80-86593-15-0

TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. 1.vyd. Praha: Grada

Publishing, 2004. 172 s. ISBN 80-247-0405-6

VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací. 1.vyd. Praha: Grada Publishing,

2008, 328 s. ISBN: 978-80-247-2614-4

48

Seznam obrázku, grafů a tabulek

Obr. č. 1: Komunikační schéma v interakčním pojetí. ................................................... 11

Obr. č. 2: Cyklus bezcílnosti........................................................................................... 17

Obr. č. 3, 4: Ukázka funkcí smartphone. ........................................................................ 40

Obr. č. 5, 6: Ukázka funkcí smartphone. ........................................................................ 41

Graf č. 1: Věk respondentů ............................................................................................. 25

Graf č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání. ........................................................................... 26

Graf č. 3: Je pro Vás mobilní komunikace důležitá pro výkon práce? ........................... 27

Graf č. 4: Znáte mobilní zařízení PDA ? ........................................................................ 28

Graf č. 5: Jaké komunikační zařízení využíváte? ........................................................... 29

Graf č. 6: Jaký nástroj používáte při organizaci svého pracovního času? ...................... 31

Graf č. 7: Odhadem uveďte dobu strávenou telefonování, odesíláním e-mailů a

organizací svého pracovního času. ............................................................... 32

Graf č. 8: Znalost PDA zařízení v závislosti na věku..................................................... 34

Graf č. 9: Využití nástrojů pro správu času v závislosti na věku.................................... 35

Tab. č. 1: Prodeje smathphonů uvedený v tisících. ........................................................ 22

Tab. č. 2: Věk respondentů. ............................................................................................ 24

Tab. č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání. ........................................................................... 25

Tab. č. 4: Důležitost mobilní komunikace při manažerské praxi. .................................. 27

Tab. č. 5: Znalost mobilního zařízení PDA. ................................................................... 28

Tab. č. 6: Typy využívaných komunikačních zařízení. .................................................. 29

Tab. č. 7: Typy využívaných nástrojů pro organizaci pracovního času. ........................ 30

Tab. č. 8: Pracovní doba strávená telekomunikaci a organizaci pracovního času.......... 32

Tab. č. 9: Znalost PDA při třídění na věk. ...................................................................... 33

Tab. č. 10: Využití nástrojů pro správu času podle věku................................................ 35

49

Přílohy

Příloha č. 1: Dotazník pro výzkum využití PDA a mobilních komunikací.

Příloha č. 2: HTC HD2 novinka na trhu.

Příloha č. 3: Iphone od společnosti Apple.

50

Příloha č. 1: Dotazník pro výzkum využití PDA a mobilních komunikací.

D o t a z n í k

Využití mobilní komunikace

Vážený pane, vážená paní,

jmenuji se Lukáš Matějka a jsem studentem 3.ročníku oboru Marketing a

management na Soukromé vysoké škole ekonomické ve Znojmě. Tento dotazník je

součástí mé bakalářské práce na téma Využití PDA a dalších mobilních komunikací v

manažerské praxi. Dotazník je zcela anonymní a Vámi poskytnuté údaje budou použity

pouze v rámci této bakalářské práce. Tímto Vás prosím o jeho vyplnění.

Děkuji za Váš čas, ochotu a názory.

Vámi zvolenou odpověď zakřížkujte v příslušném rámečku.

1. Je pro Vás mobilní komunikace důležitá pro vykonávání vaší práce?

� ano

� ne

2. Znáte mobilní zařízení PDA (Personal Digital Assistant)?

� ano

� ne

3. Jaké mobilní komunikační zařízení využíváte? Popřípadě jakou kombinaci

těchto zařízení?

� pouze mobilní telefon

� pouze pevnou linku

� pevnou linku + mobilní telefon

� jiná kombinace (uveďte)…………………………………….

� žádné

51

4. Jaký nástroj používáte při organizaci svého pracovního času?

� klasický poznámkový blok

� papírový kalendář

� notebook

� PDA

� jiné (uveďte) …………………………..

5. Odhadem uveďte kolik hodin v pracovní době dohromady strávíte

telefonováním, odesíláním e-mailů a organizací svého pracovního času.

� do 1 hodiny

� 1 až 2 hodiny

� 2 až 3 hodiny

� 3 až 4 hodiny

� 4 a více hodin

Identifikační údaje

Věk:

� od 18 do 25 let

� od 26 do 35 let

� od 36 do 45 let

� od 46 do 55 let

� 56 a více

Nejvyšší dosažené vzdělání:

� základní

� středoškolské bez maturity

� středoškolské s maturitou

� vysokoškolské

52

Příloha č. 2: HTC HD2 novinka na trhu.

Zdroj: wmhelp.cz

Příloha č. 3: iPhone od společnosti Apple.

Zdroj: kandera.net